Ročnik 2017
ZBIRKA ZÁKONU MORAVSKÁ REPÔBLÊKA
Částka 18
Rozeslána dne 2. prosênce 2017 OBSAH:
50. Zákon o právô občanském (občanské zákonik) 51. Zákon o Moravském rozhlasô a televizê
50 ZÁKON ze dne 2. prosênce 2017 o právô občanském (občanské zákonik) Moravská národni rada se ôsnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVNI Obecná část HLAVA PRVNI Základni ôstanoveni §1 Základem občanskoprávnich vztahu je společenské a státni zřizeni založené na demokratické společnosti svobodnéch, rovnoprávnéch občanu, společnost polêtickê a hospodářskê plôralêtni, postavená na maximálni občanské samosprávě, prosperôjici a socêálně spravedlêvá, pečôjici o zachováni a zlepšováni žêvotniho prostředi, zabezpečôjici lêdem dustojnó žêvotni uroveň a prosazôjici bezpečnost a mir. §2 V oblasti ôspokojováni hmotnéch a kôltôrnich potřeb vznikaji mezê občanê a socêalêstickémi organizacemi a mezê občanê navzájem občanskoprávni vztahê. Têto vztahê ôpravôje předevšim občanské zákonik. §3 Občanskoprávni vztahê vznikaji z právnich ukonu nebo z jinéch skôtečnosti, s nimiž zákon vznik těchto vztahu spojôje. §4 V občanskoprávnich vztazich maji učastnicê rovné postaveni. §5 Státni orgánê, zéména národni véborê, sódê, jakož i jiné orgánê, na keré přešlê ukolê státnich orgánu, dbaji o to, abê nedocházelo k ohrožováni a porôšováni práv i povinnosti v občanskoprávnich vztazich a abê, dojde-lê k rozporô mezê učastnikê, bêl octraněn předevšim dohodó. §6 Proti tomô, kdo právo ohrozi nebo porôši, lze se domáhat ochranê ô orgánô, keré je k tomô povolán. Neni-lê v zákoně stanoveno něco jiného, je timto orgánem sód. §7 Je-lê občanské sóžêti porôšeno zřémém zásahem do práva, lze se domáhat ochranê ô mistniho národniho véborô. Abê zachováni pravidel občanského sóžêti bêlo obnoveno, muže mistni národni vébor předběžně zásah do práva zakázat nebo ôložêt, abê závadné stav bêl octraněn. Právo domáhat se ochranê ô sódô tim neni dotčeno. §8
Jestlêže hrozi neoprávněné zásah do práva bezprostředně, muže ten, kdo je tako ohrožen, přêměřeném zpusobem zásah sám odvrátit. HLAVA DRÔHÁ Učastnicê občanskoprávnich vztahu DIL I Občané (fêzêcké osobê) ODDIL I Zpusobilost k právum a povinnostem §9 Zpusobilost občana mit v mezich právniho řádô práva a povinnost vzniká narozenim a zaniká smrti. § 10 (1) Ditě, keré je počato, posôzôje se, pokôd jde o jeho práva, jako bê se již bêlo narodilo, narodi-lê se pak žêvé. (2) Só-lê pochêbê, zdalê se ditě narodilo žêvé čê mrtvé, má se za to, že se narodilo žêvé. § 11 Só-lê pochêbê, kdo z několêka lêdi zemřel dřive, má se za to, že všêchni zemřelê sóčasně. ODDIL II Prohlášeni za mrtvého § 12 (1) Nezvěstné muže bét na návrh prokôrátora nebo každého, kdo má na tom právni zájem, prohlášen sódem za mrtvého, jestlêže ôplênôlo pět let od konce rokô, v kerém podle posledni zprávê ještě žêl, anebo pohřešôje-lê se v sóvislosti se zvláště nebezpečnó ôdálosti, jestlêže od ni ôplênôl alespoň rok. (2) Prohlási-lê sód někoho za mrtvého, ôrči den, keré se považôje za den smrti. Neni-lê možno zjistit den, kerého nezvěstné pravděpodobně zemřel nebo keré pravděpodobně nepřežêl, ôrči sód za den smrti posledni den ôvedené dobê pětileté nebo ročni. § 13 (1) Bôde-lê za mrtvého prohlášen manžel, zaniká jeho manželstvi dnem, kdê rozhodnôti o prohlášeni za mrtvého nabôde právni mocê. Přê počitáni časô, keré je rozhodôjici pro zjištěni otcovstvi, má se však za to, že manželstvi zaniklo dnem, keré bêl v rozhodnôti o prohlášeni za mrtvého ôrčen jako den smrti. (2) Bôde-lê prohlášeni za mrtvého zrôšeno, neobnovi se manželstvi zaniklé, jestlêže mezêtim manžel osobê prohlášené za mrtvó ôzavřel manželstvi nové. ODDIL III Zpusobilost k právnim ukonum § 14 Zpusobilost vlastnimi ukonê nabévat práv a zavazovat se (svéprávnost) vzniká v plném rozsahô dosaženim zletilosti.
§ 15 (1) Zletilosti se dosahôje dovršenim šestnáctého rokô. (2) Nezletilec se stane zletilém také ôzavřenim manželstvi; zletilosti nepozbôde ani zánikem manželstvi, ani bôde-lê manželstvi prohlášeno za neplatné. § 16 Kdo je mladši než šest let, je k právnim ukonum naprosto nezpusobilé; za něj jedná jeho zákonné zástôpce. § 17 (1) Kdo dovršêl šesté rok, je sám zpusobilé jen k právnim ukonum, keré só véhradně k jeho prospěchô, a k ôzaviráni smlôv, přê nichž se plni hned přê jéich ôzavřeni a keré só přêměřené jeho věkô. (2) Kdo dovršêl čtrnácté rok, je sám zpusobilé také k ôzaviráni smlôv pracovnich a k nakládáni s odměnó za vlastni prácê. § 18 (1) Kdo je zcela zbaven svéprávnosti anebo pro dôševni porôchô neni vubec schopen obstarat sê své věcê sám, je k právnim ukonum naprosto nezpusobilé; za něj jedná jeho zákonné zástôpce. (2) Kdo je zbaven svéprávnosti jen částečně anebo neni pro dôševni porôchô schopen obstarat sê sám své věcê náležêtě, je co do zpusobilosti k právnim ukonum roven tomô, kdo dovršêl čtrnácté rok. § 19 Pokôd néde o právni ukonê, k nimž só osobê ôvedené v předchozich ôstanovenich samê zpusobilé, jednaji za nezletilce mladši než patnáct let jéich zákonni zástôpcê; nezletilcê, keři dovršêlê čtrnácté rok, jakož i ti, keři só zbaveni svéprávnosti jen částečně, jednaji s přêvolenim svéch zákonnéch zástôpcu. ODDIL IV Zbaveni svéprávnosti § 20 Svéprávnosti muže bét sódem zcela zbaven, kdo je starši než šest let a neni vubec schopen sám sê své věcê obstarávat pro dôševni porôchô, kerá neni jen přechodná. § 21 Svéprávnosti muže bét sódem částečně zbaven, kdo je zletilé a neni pro dôševni porôchô, kerá neni jen přechodná, nebo pro navêklé nadměrné poživáni alkoholêckéch nápoju anebo omamnéch prostředku nebo jedu schopen obstarávat sê sám své věcê náležêtě. ODDIL V Přibôzenstvi, švagrovstvi a osobê blizké § 22 (1) Stôpně přibôzenstvi mezê dvěma lêdmi ôrčôji se podle počtô zrozeni, jimiž v pokoleni přimém jeden pocházi od drôhého a v pokoleni pobočném oba od svého néblêžšiho společného předka. V jakém pokoleni a v kerém stôpni je někdo spřizněn s manželem jednim, v takovém pokoleni a v tom stôpni je sešvagřen s manželem drôhém.
(2) Osobami někomô blizkémi só jeho manžel, osobê, keré só s nim nebo s jeho manželem přibôzné bôď v pokoleni přimém anebo v pokoleni pobočném až do bratrance (sestřenice) včetně, a jiné osobê, keré s nim žêji ve společné domácnosti jako členové rodinê; poměrô přibôzenskémô se rovná poměr založené osvojenim. ODDIL VI Poskêtováni věcnéch plněni a vékonu občanê § 23 (1) Na základě povoleni mistniho národniho véborô, obvodniho národniho véborô nebo městského národniho véborô (dále jen "národni vébor") za podminek stanovenéch nařizenim vládê muže občan za učelem ôspokojováni hmotnéch potřeb ostatnich občanu poskêtovat za uplatô občanum, popřipadě právnickém osobám věcná plněni a vékonê včetně prodée zboži a připravê pokrmu a nápoju (dále jen "slôžbê"). (2) Bôdó-lê slôžbê poskêtovánê v prodéně, provozovně nebo zařizeni právnické osobê (dále jen "provozovna"), ôdělôje na žádost občana povoleni národni vébor v mistě provozovnê; v ostatnich připadech ôdělôje povoleni národni vébor v mistě, kde má občan stanoviště pro poskêtováni slôžeb. Platnost povoleni neni omezena uzemnim obvodem národniho véborô, keré povoleni vêdal. (3) Podrobnosti stanovi vláda nařizenim. DIL II Právnické osobê ODDIL I Obecná ôstanoveni § 24 Právnickémi osobami só dobrovolné organizace, státni podnikê, státni hospodářské organizace, rozpočtové a jiné státni organizace, drôžstevni organizace, podnikê se zahranični majetkovó učasti, akcêové společnosti, jakož i jiné organizace, ô keréch zákon stanovôje, že só právnickémi osobami. § 25 Právnické osobê mohó nabévat práv a zavazovat se, pokôd to neni v rozporô s plněnim jéich ukolu. § 26 Právnické osobê vêstôpôji v občanskoprávnich vztazich svém ménem a nesó také majetkovó odpovědnost z těchto vztahu vêplévajici, pokôd tento zákon nebo zvláštni předpisê nestanovi jinak. § 27 V připadech a za podminek stanovenéch v zákoně vêstôpôji v občanskoprávnich vztazich svém ménem a nesó majetkovó odpovědnost z těchto vztahu vêplévajici též organizačni jednotkê nebo orgánê právnickéch osob (dále jen "organizačni jednotkê"); pro jéich zpusobilost nabévat práv a zavazovat se, pro ochranô vlastnického práva a práva hospodařeni, pro jéich hospodářskó čênnost, právni ukonê a závazkové vztahê plati obdobně ôstanoveni tohoto zákona a jinéch právnich předpisu, tékajici se právnickéch osob. § 28
(1) Právnická osoba jedná svémi pracovnikê a členê, keři plni jéi ukolê. (2) Právni ukonê, keré ménem právnické osobê čêni pracovnicê a členové v mezich svéch oprávněni, só právnimi ukonê právnické osobê. Překroči-lê têto osobê rozsah svého oprávněni, vznikaji práva a povinnosti právnické osobě, jen pokôd se právni ukon téká ukolu právnické osobê a jen tehdê, jde-lê o překročeni, o němž drôhé učastnik nemohl vědět. § 29 Učastnikem občanskoprávnich vztahu muže bét i stát. ODDIL II Podnikové réstřik § 30 (1) Do podnikového réstřikô se zapisôji státni podnikê, drôžstevni organizace, podnikê a hospodářská zařizeni dobrovolnéch organizaci, národni véborê, keré provozôji hospodářskó čênnost v drobnéch provozovnách; dále se do réstřikô zapisôji podnikê zahraničniho obchodô, akcêové společnosti, sdrôženi a ostatni právnické osobê oprávněné vêkonávat zahraničně obchodni čênnost nebo zahraničně hospodářské slôžbê. Do podnikového réstřikô se zapisôji též odštěpné závodê a vnitřni organizačni jednotkê státnich podniku, keré só oprávněnê v právnich vztazich jednat ménem podnikô. (2) Právnické osobê oprávněné vêkonávat zahraničně obchodni čênnost nebo zahraničně hospodářské slôžbê se zapisôji do zvláštniho oddilô podnikového réstřikô. (3) Do podnikového réstřikô se nezapisôje Moravská národni banka. (4) Právnické osobê, keré se zapisôji do podnikového réstřikô, mohó nabévat práv a zavazovat se ode dne zápisô do podnikového réstřikô. To neplati pro organizace zřizené zákonem. (5) Podnikové réstřik vedó sódê (dále jen "réstřikové sód"). Pusobnost sódu ve věcech podnikového réstřikô ôpravôji zvláštni předpisê. (6) Dnem zápisô je den, v němž bêl zápis do podnikového réstřikô povolen ôsnesenim réstřikového sódô, neni-lê v zakládaci nebo zřêzovaci lêstině nebo jiném akô o založeni nebo zřizeni organizace stanoven den pozdějši. (1) (2) (3) (4)
(5) (6)
§ 31 Do podnikového réstřikô se zapisôje zpusob založeni nebo zřizeni právnické osobê, den jéiho vznikô, název, sidlo, identifikačni čislo, předmět čênnosti a označeni statôtárnich orgánu (s ôvedenim fônkci a men) a zpusob, jak za právnickó osobô podepisôji. Do podnikového réstřikô se kromě skôtečnosti ôvedenéch v octavcê 1 zapisôje též hodnota majetkô vlastniho nebo svěřeného právnické osobě přê jéim založeni nebo zřizeni (měni), pokôd právni předpis stanoveni takové hodnotê ôkládá. Ô drôžstevnich organizaci se zapisôji též, jak jéich členové přêspivaji k uhradě vznikléch ztrát. Ô právnickéch osob oprávněnéch vêkonávat zahraničně obchodni čênnost nebo zahraničně hospodářské slôžbê se zapisôji též ména prokôristu, popřipadě jiné skôtečnosti, keré podle právnich předpisu maji bét zapsánê do réstřikô, do něhož se zapisôje právnická osoba učastnici se mezênárodniho obchodô. Ô národnich véboru s drobnémi provozovnami se v zápise ôvede póze označeni národniho véborô, jeho sidlo a drôh čênnosti drobnéch provozoven. Ô odštěpnéch závodu se zapisôje označeni závodô, jeho sidlo, název, sidlo a identifikačni čislo organizace, jéiž sóčásti závod je, a méno vedóciho odštěpného závodô. Má-lê odštěpné závod sidlo mimo obvod réstřikového sódô přislôšného pro zápis organizace,
zapiše se též ô réstřikového sódô přislôšného podle sidla odštěpného závodô. To plati i pro vnitřni jednotkê státnich podniku, keré se zapisôji podle § 30 oct. 1 do podnikového réstřikô. (7) Do podnikového réstřikô se zapisôje i změna nebo zánik skôtečnosti ôvedenéch v předchozich octavcich, slóčeni, splênôti, rozděleni, zrôšeni organizace, zavedeni přimé správê a správce státniho podnikô, vstôp organizace do lêkvidace, lêkvidátor a jeho zpusob zastôpováni a podpisováni. § 32 (1) Návrh na zápis do podnikového réstřikô podává zakladatel nebo právnická osoba, již se zápis téká, popřipadě lêkvidátor. (2) Podává-lê návrh na zápis do podnikového réstřikô právnická osoba nebo lêkvidátor, môsi bét podepsán statôtárnim orgánem, popřipadě lêkvidátorem; jéich podpis môsi bét uředně ověřen, podepisôji-lê návrh na zápis do podnikového réstřikô poprvé. Návrh zakladatele na zápis do podnikového réstřikô môsi bét podepsán oprávněnó osobó. (3) Réstřikové sód je oprávněn provádět v réstřikô zápisê též bez návrhô, zéména k dosaženi shodê mezê zápisê v réstřikô a skôtečném stavem; právnické osobê só povinnê na vézvô sdělêt réstřikovémô sódô skôtečnosti potřebné k provedeni těchto zápisu. (4) Návrhê na zápisê do podnikového réstřikô je nôtno podat ô réstřikového sódô bez odkladô poté, kdê došlo ke vznikô skôtečnosti, kerá je předmětem zápisô. (5) Zjisti-lê sód, státni orgán nebo někerá právnická osoba, že nebêla splněna povinnost navrhnót zápis do podnikového réstřikô, oznámi to neprodleně přislôšnémô réstřikovémô sódô. (6) Zjisti-lê réstřikové sód, že organizace nesplnila povinnost ôvedenó v octavcê 1, vêzve ji k podáni návrhô na provedeni zápisô. § 33 (1) Do podnikového réstřikô je každé oprávněn nahližet a pořêzovat sê z něho vépisê. (2) Sódê, orgánê hospodářské arbitráže, prokôratôrê, státni notářstvi, jiné státni orgánê a bankê mohó sê vêžádat uředni opisê, vépisê nebo potvrzeni z podnikového réstřikô. (3) Právnické osobê nebo jednotlêvcê sê mohó vêžádat uředni opisê, vépisê nebo potvrzeni z podnikového réstřikô, osvědči-lê právni zájem na skôtečnostech ôvedenéch v podnikovém réstřikô. § 34 Skôtečnosti zapsané v podnikovém réstřikô só učênné vučê všem právnickém osobám a občanum ode dne, kdê zápis bêl proveden. Nebêla-lê ôrčêtá skôtečnost (jéi změna nebo zánik) do podnikového réstřikô zapsána, nelze se ji dovolávat vučê jiném právnickém osobám a občanum, ledaže bê o těchto nezapsanéch skôtečnostech vědělê. § 35 (1) O řizeni ve věcech podnikového réstřikô plati ôstanoveni občanského sódniho řádô; jeho ôstanoveni o pořádkovéch opatřenich se ôžêje i v připadech, kdê nebôde ôposlechnôto vézvê réstřikového sódô. (2) V řizeni o povoleni zápisô je réstřikové sód povinen zkómat, zda só splněnê předpokladê k provedeni zápisô vêžadované právnimi předpisê, zda předmět čênnosti nebo jeho změnê só ve shodě s oprávněnim schváleném nebo vêdaném přislôšném orgánem a zda bêl ôdělen též sóhlas, je-lê nôtné podle zvláštnich předpisu. (3) Réstřikové sód oznamôje zápisê právnickéch osob, zápisê předmětô jéich čênnosti a drôhô čênnosti drobnéch provozoven národnich véboru, jakož i zápis změn a zánikô
těchto skôtečnosti přislôšnémô státnimô orgánô správê dani a odvodu a přislôšnémô orgánô státni statistikê. § 36 Vláda Moravské repôblêkê muže stanovit nařizenim, že se do podnikového réstřikô zapisôji i jiné skôtečnosti než skôtečnosti ôvedené v § 31. § 37 Ôstanoveni tohoto oddilô plati i pro státni hospodářské organizace. ODDIL III Dobrovolné organizace § 38 Dobrovolné organizace pusobi zéména v oblasti polêtické, kôltôrni a socêálni a přêspivaji svó čênnosti k rozvoji společenskéch vztahu. § 39 (1) Ukolê dobrovolné organizace a zpusob, jak je plněni těchto ukolu zajištěno, ôrčôji jéi stanovê, keré obsahôji dále zéména udaje o názvô dobrovolné organizace a jéim sidle, obvodô čênnosti a vnitřnim ôspořádáni. (2) Ke vznikô dobrovolné organizace je třeba jéiho zápisô do réstřikô dobrovolnéch organizaci. Réstřik dobrovolnéch organizaci vede kraské národni vébor sidla dobrovolné organizace; přesahôje-lê vêtčené obvod čênnosti dobrovolné organizace uzemi kraje, zapisôje ji do réstřikô dobrovolnéch organizaci ministerstvo vnitra. § 40 (1) Členstvi v dobrovolnéch organizacich je dobrovolné; členem dobrovolné organizace se muže v mezich stanov stát každé, kdo svó učasti muže přêspět k splněni jéich ukolu. (2) Zásadó véstavbê dobrovolnéch organizaci je demokratické centralêsmôs. K ôsneseni stači většêna hlasu, menšêna se podrobôje většêně; přêjatá ôsneseni só závazná pro všechnê. Členové voli demokratickê fônkcêonáře dobrovolné organizace. (3) Složkê dobrovolné organizace řeši své zvláštni ukolê samostatně v sóladô s ôsnesenimi vêššiho orgánô; sdrôžené dobrovolné organizace řeši v sóladô s ôsnesenimi vrcholného orgánô ukolê, k jéichž plněni se sdrôžêlê. § 41 (1) Dobrovolné organizace hospodaři s vlastnim majetkem; mohó též hospodařêt s národnim majetkem, keré jim bêl státem odevzdán do trvalého ôživáni nebo do dočasného ôživáni. (2) V sóvislosti s převedenim někeréch ukolu státnich orgánu na dobrovolné organizace muže stát poskêtovat těmto právnickém osobám k vêôžêti národni majetek, keré je ôrčen k zajištěni převedeného ukolô, a to zéména i finančni prostředkê ze státniho rozpočtô. S timto národnim majetkem hospodaři pak dobrovolná organizace, avšak muže ho póžit jen k ôrčenémô učelô a za stanovenéch podminek. § 42 (1) Vlastni majetek dobrovolnéch organizaci se vêtváři zéména z přispěvku členu a z čênnosti organizaci. (2) Majetek dobrovolnéch organizaci je ve vlastnictvi právnické osobê jako celkô, pokôd stanovê neôrči jinak.
§ 43 Stanovê dobrovolnéch organizaci ôrčôji, keré nižši organizačni složkê a orgánê dobrovolnéch organizaci mohó svém ménem nabévat práv a zavazovat se. Têto organizačni složkê a orgánê maji k majetkô ve vlastnictvi dobrovolné organizace, keré vêôživaji k plněni svéch ukolu, právo hospodařeni v rozsahô ôrčeném stanovami nebo opatřenim ustředniho orgánô dobrovolné organizace. (1) (2) (3) (4)
§ 44 K obstaráváni hospodářské čênnosti dobrovolnéch organizaci mohó jéich ustředni orgánê zřêzovat podnikê nebo hospodářská zařizeni (dále jen "hospodářská zařizeni"). Hospodářská zařizeni nabévaji práv a zavazôji se vždê svém ménem; k majetkô, keré vêôživaji k plněni svéch ukolu, maji právo hospodařeni. Vnitřni organizacê, zpusob řizeni a čênnost hospodářskéch zařizeni ôpravôji statôtê, keré schvalôje ustředni orgán dobrovolné organizace. Hospodářské zařizeni zrôšôje orgán, keré je zřidil.
§ 45 Organizačni složkê a orgánê společenskéch organizaci, jakož i jéich hospodářská zařizeni, kerá vêkonávaji právo hospodařeni, mohó s timto majetkem nakládat a ôživat jé k plněni svéch ukolu a maji samostatnó majetkovó odpovědnost. § 46 (1) Jednáni ménem dobrovolné organizace a jéich nižšich organizačnich složek nebo orgánu ôpravôji stanovê. Je-lê k platnosti právniho ukonô předepsána pisemná forma, je třeba podpisô néméně dvó oprávněnéch osob. (2) Jednáni a podepisováni ô hospodářskéch zařizeni dobrovolnéch organizaci ôpravôji jéich statôtê. § 47 (1) Povinnosti dobrovolné organizace i všech jéich organizačnich složek, orgánu a hospodářskéch zařizeni je vêôživat jak majetek dobrovolné organizace, tak i svěřené národni majetek co néhospodárněji a všemožně ho chránit. (2) Vêžadôje-lê to ochrana majetkô dobrovolné organizace, mohó za nižši organizačni složkê a orgánê vêkonat přislôšné ukonê a opatřeni orgánê vêšši. § 48 (1) Po zrôšeni dobrovolné organizace jako celkô se provede majetková lêkvidace. Pro lêkvidacê podniku dobrovolnéch organizaci plati ôstanoveni o lêkvidacê státniho podnikô obdobně. (2) Přê zrôšeni nižši organizačni složkê nebo orgánô dobrovolné organizace ôrči vêšši orgán, přislôšné podle stanov, zda têto složkê zanikaji s lêkvidaci, nebo bez lêkvidace; ô hospodářského zařizeni ôčêni toto opatřeni orgán, keré rozhodl o jeho zrôšeni. (3) Nedojde-lê k lêkvidacê, ôrči orgán ôvedené v octavcê 2 zároveň, na koho přecházi majetek a závazkê zrôšené organizačni složkê nebo hospodářského zařizeni. ODDIL IV Státni podnikê § 49
Zakládáni státnich podniku, jéich právni postaveni a hospodařeni, jakož i jéich organizacê a řizeni a dalši právni poměrê ôpravôji zákon o státnim podnikô, zákonê o národnich véborech, jiné zvláštni předpisê a tento zákon. Lêkvidace státniho podnikô § 50 (1) Učelem lêkvidace je vêpořádat majetkové poměrê zrôšeného státniho podnikô. (2) Lêkvidace se provede, neôčêni-lê zakladatel opatřeni o veškerém majetkô a závazcich zrôšeného státniho podnikô. § 51 (1) Zakladatel navrhne zápis lêkvidace státniho podnikô a lêkvidátora, kerého menoval, do podnikového réstřikô. Po dobô lêkvidace ôživá podnik svého názvô s dodatkem "v lêkvidacê". (2) Dnem, ke kerémô bêla lêkvidace a lêkvidátor zapsáni do podnikového réstřikô, zaniká fônkce ředitele a orgánê samosprávê. Lêkvidátor je oprávněn jednat ménem státniho podnikô ve věcech spojenéch s lêkvidaci. (3) Lêkvidátor je povinen o vstôpô státniho podnikô do lêkvidace neprodleně vêrozômět všechnê organizace, orgánê a jiné sôbjekê, keré só tim dotčenê. (4) Ke dni zahájeni lêkvidace státni podnik sestavi učetni závěrkô a učetni vékazê a předá je lêkvidátorovi a přislôšném orgánum. § 52 (1) Lêkvidátor sestavi do 30 dnu po svém zápisô do podnikového réstřikô zahajovaci rozvahô a předá ji zakladatelê spolô s lêkvidačnim plánem, rozpočtem lêkvidace a s inventarizačnim zápisem o mimořádné inventarizacê hospodářskéch prostředku, provedené ke dni zahájeni lêkvidace. (2) Lêkvidátor v pruběhô lêkvidace je povinen zéména a. sóstředit peněžni prostředkê na jednom učtě ô jednoho peněžniho ustavô, b. dokončêt běžné záležêtosti, c. vêpořádat odvodê do státniho rozpočtô, daně a poplatkê, d. vêpořádat závazkê a pohledávkê, e. zpeněžêt majetek státniho podnikô néhospodárnějšim a nérêchléšim zpusobem nebo s nim jinak naložêt v sóladô s předpisê o hospodařeni s národnim majetkem, f. podávat zakladatelê čtvrtletni a ročni hlášeni o pruběhô lêkvidace doložené čtvrtletni a ročni učetni závěrkó. § 53 (1) Lêkvidátor sestavi učetni závěrkô ke dni skončeni lêkvidace a předloži ji zakladatelê ke schváleni spolô s konečnó zprávó o celém pruběhô lêkvidace. (2) Lêkvidátor po prověřeni a schváleni učetni závěrkê zakladatelem a) odvede konečné vétěžek lêkvidace podle pokênô zakladatele, b) postará se o bezpečné ôloženi spisového materiálô a učetnich pisemnosti, c) navrhne vémaz státniho podnikô z podnikového réstřikô. § 54 Nestači-lê vétěžek lêkvidace k ôspokojeni všech zbêléch pohledávek, lêkvidátor se sóhlasem zakladatele ôspokoji předevšim pohledávkê pracovniku lêkvidovaného podnikô, dále pohledávkê státô na odvodech, danich a poplatcich; ostatni pohledávkê ôspokoji poměrně.
ODDIL V Státni hospodářské organizace § 55 (1) Základnim ukolem státnich hospodářskéch organizaci je provozovat na svěřenéch usecich stanovenó hospodářskó čênnost a tim zabezpečovat ôspokojováni potřeb společnosti vérobkê, pracemi a slôžbami vêsoké technické urovně, přê néučelnějšim vêôživáni materiálovéch i ostatnich zdroju a vérobnich zařizeni a přê neôstálém zvêšováni společenské prodôkivitê práce. (2) Státni hospodářské organizace hospodaři podle zásad podnikového chozrasčotô. § 56 Státni hospodářské organizace só řizenê ministerstvê, popřipadě jinémi ustřednimi orgánê (dále jen "ministerstva"), nebo národnimi véborê. § 57 Ministerstva só povinna běžně kontrolovat zajištěnost a plněni stanovenéch ukolu, provádět rozborê a hodnoceni hospodářské čênnosti podřizenéch organizaci a svó hospodářskoorganizátorskó praci zajišťovat octraněni zjištěnéch nedostatku; só povinna též pečovat o to, abê v jimi řizenéch organizacich bêlê základni prostředkê plně vêôživánê. Obdobně postôpôji i ostatni orgánê hospodářského řizeni. § 58 Státni hospodářské organizace řizené ministerstvê só organizovánê zpravidla podle odvětvi a hlavnich oboru. Vêžadôje-lê to povaha hospodářské čênnosti nebo jiná duležêtá potřeba, só organizovánê i podle jinéch hledisek, zéména uzemnich, nebo podle učelné kombinace hospodářskéch čênnosti. § 59 Státni hospodářské organizace řizené národnimi véborê só organizovánê a řizenê tak, abê v přislôšnéch odvětvich a oborech ôspokojovalê kvalêtně, pohotově a hospodárně předevšim mistni potřebê obêvatelstva zéména slôžbami, vérobó, dopravó, véstavbó obci a měst, udržbó bêtového fondô, zdravotnickéch, školskéch a kôltôrnich zařizeni a abê svó čênnosti přêspivalê k rozvoji národniho hospodářstvi. § 60 Přislôšná ministerstva vêkonávaji v oblasti hospodářstvi řizeného národnimi véborê pusobnost vêmezenó právnimi předpisê. § 61 (1) V čele státni hospodářské organizace je jediné vedóci (ředitel), keré řidi čênnost organizace a jedná jéim ménem ve všech věcech. (2) Ředitel rozhodôje ve věcech státni hospodářské organizace samostatně, pokôd rozhodnôti neni vêhrazeno nadřizenémô orgánô. (3) Ředitele státni hospodářské organizace řizené ministerstvem menôje a z fônkce odvolává přislôšné ministr po vêjádřeni odborového svazô; ô hospodářskéch organizaci, keré nésó přimo podřizenê ministerstvô, přislôši toto právo ředitelê nadřizené organizace, pokôd sê je nevêhradil ministr. Ředitele státni hospodářské organizace řizené národnim véborem menôje a z fônkce odvolává národni vébor po vêjádřeni přislôšného odborového orgánô. § 62
Členi-lê se státni hospodářská organizace na závodê, muže jéi ředitel se sóhlasem nadřizeného orgánô stanovit, keré závodê se zapiši do podnikového réstřikô jako odštěpné závodê; vedóci odštěpného závodô je oprávněn čênit ménem právnické osobê všechnê právni ukonê tékajici se závodô. § 63 Vnitřni organizacê jednotlêvéch státnich hospodářskéch organizaci, popřipadě jéich organizačnich jednotek, ôpravôji jéich organizačni řádê, keré vêdává podle zásad stanovenéch ve statôtech, popřipadě v prováděcich nebo zvláštnich předpisech vedóci organizace. § 64 Státni hospodářské organizace neodpovidaji za závazkê státô ani za závazkê jinéch státnich organizaci. Stát neodpovidá za závazkê státnich hospodářskéch organizaci. Véjimkê mohó stanovit zvláštni předpisê. § 65 (1) Orgán, keré je oprávněn státni hospodářskó organizacê zřidit, muže organizacê nebo jéi část převést do pusobnosti jiného orgánô (ministerstva nebo národniho véborô) po dohodě s timto orgánem; muže též organizace slóčêt, rozdělêt nebo zrôšêt. (2) Tato opatřeni nadřizenéch orgánu mohó bét provedena jen po vêjádřeni přislôšného odborového orgánô a po řádné připravě a rozborô, keré prokáže, že změna přênese zřémé celospolečenské prospěch. (3) Změnê mohó bét prováděnê jen k počátkô přištiho rokô, pokôd vláda véjimečně nestanovi jinak. § 66 (1) Slôčovaná státni hospodářská organizace zaniká dnem, ke kerémô bêlo slóčeni zapsáno do podnikového réstřikô. Timto dnem přecházéi jéi majetek a závazkê na přéimajici organizacê. (2) Rozdělená státni hospodářská organizace zaniká a jéi majetek a závazkê přecházéi na nové organizace dnem, ke kerémô bêlê têto organizace zapsánê do podnikového réstřikô, a to v rozsahô ôrčeném orgánem, keré o rozděleni organizace rozhodl. (3) Orgán, keré státni hospodářskó organizacê zrôšêl, ôčêni zpravidla opatřeni o veškerém jéim majetkô a závazcich. Neôčêni-lê tak, provede se jéi lêkvidace. Pro lêkvidacê státnich hospodářskéch organizaci plati ôstanoveni o lêkvidacê státniho podnikô přêměřeně. § 67 Ředitel přéimajici státni hospodářské organizace, nově vzniklé organizace, popřipadě organizace, na niž přešel majetek a závazkê zrôšené organizace, odpovidá za to, že bôdó neprodleně vêrozôměnê všechnê organizace, jež bôdó ôvedenémi změnami dotčenê; je povinen požádat o provedeni přislôšnéch zápisu v podnikovém réstřikô. Přê lêkvidacê má têto povinnosti lêkvidátor. § 68 Státni hospodářské organizace só vêbavenê základnimi a oběžnémi prostředkê. Odpovidaji za jéich řádné vêôživáni, zachováni, jakož i za jéich učelné rozmnožováni; hospodaři tak, že zásadně ôhrazôji své védaje ze zdroju, keré vêtvoři. § 69
(1) Prostředkê z finančnich zdroju vêtvářenéch státnimi hospodářskémi organizacemi se jednak odváději ve stanoveném rozsahô do státniho rozpočtô, jednak se jich póživá ve prospěch těchto organizaci. (2) Státnim hospodářském organizacim a jéich nadřizeném orgánum mohó bét ze státniho rozpočtô poskêtovánê přidělê ke stanoveném učelum. (3) K doplněni vlastnich peněžnich prostředku muže bét státnim hospodářském organizacim poskêtován uvěr. (4) Státni hospodářské organizace só povinnê provádět stanovené odpisê základnich prostředku. § 70 K zajišťováni hospodárného plněni plánovanéch ukolu ve vnitropodnikovéch utvarech póživaji hospodářské organizace vnitropodnikového chozrasčotô, keré zaměřôje vnitropodnikové utvarê na plánovité odkréváni rezerv, snižováni nákladu, na zvêšováni prodôkivitê práce a efekivnosti vérobê a podněcôje tvurči inicêativô pracôjicich. § 71 (1) K zajištěni nélepšich vésledku v prácê hospodářskéch organizaci, kolekivu pracôjicich i jednotlêvcu se vêôživá hmotné zainteresovanosti tak, abê hmotná zainteresovanost hospodářskéch organizaci bêla založena na zásadách chozrasčotô a hmotná zainteresovanost pracôjicich na zásadě odměňováni podle množstvi, jakosti a společenského véznamô vêkonané práce. (2) Všechnê hospodářské organizace a jim nadřizené orgánê só povinnê učelně spojovat hmotnó zainteresovanost s morálnimi podnětê k prácê, jako je napřiklad veřéné ôznáni dosaženéch vésledku a rozvijeni pocêtô odpovědnosti kolekivu pracôjicich a každého pracovnika za společnó věc, a všestranně podporovat rozvoj sótěženi. ODDIL VI Rozpočtové a jiné státni organizace § 72 (1) Rozpočtové organizace se zřêzôji k plněni ukolu zéména na usekô státni správê a řizeni hospodářstvi, na usekô kôltôrê a zdravotnictvi. Têto organizace vêkonávaji hospodářskó čênnost jen v rozsahô nezbêtném pro plněni svéch ukolu. Póze véjimečně lze zřidit rozpočtové organizace k plněni hospodářskéch ukolu, jde-lê o čênnosti, keré vzhledem k jéich rozsahô nebo charakerô neni učelné zajišťovat formó státnich hospodářskéch organizaci. (2) Rozpočtovémi organizacemi só státni organizace, keré só svémi přimê a védaji zapojenê na státni rozpočet nebo rozpočet národniho véborô (dále jen "přislôšné rozpočet") a hospodaři samostatně podle schválenéch rozpočtu. § 73 (1) Rozpočtová organizace muže v občanskoprávnich vztazich svém ménem nabévat práv a zavazovat se ode dne zřizeni. (2) Zvláštni předpisê mohó stanovit, že rozpočtové organizace vêstôpôji ve všech nebo jen v někeréch hospodářskéch vztazich ménem státô nebo že vêstôpôji ménem jiné rozpočtové organizace. § 74 Jinémi státnimi organizacemi só zéména a) přispěvkové organizace, keré só na přislôšné rozpočet zapojenê finančnimi vztahê (přispěvkem nebo odvodem); plati pro ně obdobně ôstanoveni § 73 oct. 1,
b) státni fondê. ODDIL VII Drôžstevni organizace § 75 (1) Drôžstevnimi organizacemi só drôžstva, drôžstevni podnikê, společné podnikê, svazê drôžstev a Ustředni rada drôžstev. (2) Zřêzováni drôžstevnich organizaci, jéich právni poměrê a hospodařeni, jakož i jéich organizacê a řizeni a dalši právni poměrê ôpravôje zákon o zemědělském drôžstevnictvi, zákon o bêtovém, spotřebnim a vérobnim drôžstevnictvi, jiné zvláštni předpisê a tento zákon. (3) Pro lêkvidacê drôžstev, drôžstevnich podniku s véjimkó zemědělskéch drôžstev a společnéch podniku plati ôstanoveni o lêkvidacê státniho podnikô přêměřeně. DIL III Ochrana ména a ochrana osobnosti ODDIL I Ochrana ména § 76 Je-lê někdo zkrácen ve svéch právech tim, že někdo jiné neprávem ôživá jeho ména, přimeni, názvô nebo krêciho ména, muže se domáhat, abê od toho bêlo ôpôštěno. ODDIL II Ochrana osobnosti § 77 Občan má právo na ochranô své osobnosti, zéména žêvota a zdravi, občanské cti, jakož i svého ména a projevu osobni povahê. § 78 (1) Pisemnosti osobni povahê, podobiznê, obrazové snimkê a zvôkové záznamê tékajici se občana nebo jeho projevu osobni povahê směji bét póžêtê jen s jeho svolenim. (2) Svoleni neni třeba, póžêji-lê se pisemnosti osobni povahê, podobiznê, obrazové snimkê nebo zvôkové záznamê k učelum uřednim na základě zákona. (3) Podobiznê, obrazové snimkê a zvôkové záznamê se mohó bez svoleni občana póžit přêměřeném zpusobem též pro vědecké a ômělecké učelê a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizni zpravodastvi. Ani takové póžêti však nesmi bét v rozporô s oprávněnémi zámê občana. § 79 Občan má právo se zéména domáhat, abê bêlo ôpôštěno od neoprávněnéch zásahu do práva na ochranô jeho osobnosti a abê bêlê následkê těchto zásahu octraněnê. Sód muže též rozhodnót, abê bêlo dáno přêměřené zadostiôčêněni. § 80 Téká-lê se zásah směřôjici proti osobnosti občana jeho čênnosti v právnické osobě, muže právo na ochranô jeho osobnosti ôplatnit i tato právnická osoba. § 81
(1) Po smrti občana přislôši ôplatňovat právo na ochranô jeho osobnosti manželô a dětem, a neni-lê jich, jeho rodičum. (2) Jde-lê o zásah ôvedené v ôstanoveni § 80, přislôši toto právo i právnické osobě. § 82 Kdo neoprávněném zásahem do práva na ochranô osobnosti zpusobi škodô, odpovidá za ni podle ôstanoveni tohoto zákona o odpovědnosti za škodô. HLAVA TŘETI Zastópeni a plná moc DIL I Základni ôstanoveni § 83 Právni ukon muže bét ôskôtečněn též prostřednictvim zástôpce. Oprávněni někoho zastôpovat zakládá se na zákonô, na uřednim nebo sódnim vérokô nebo na ôděleni plné mocê nebo zmocněni podle § 105 a 110. § 84 Neni-lê patrno, že někdo jedná jako zástôpce, má se za to, že jedná vlastnim ménem. § 85 Jedná-lê zástôpce ménem zastópeného v mezich oprávněni, vzniknó tim práva a povinnosti přimo zastópenémô. Zvláštni pokênê dané zástôpcê nemaji vlêv na práva a povinnosti jinéch osob, jestlêže jim nebêlê známê. § 86 Je-lê právně véznamné, zda zastópené je v dobré viře nebo zda věděl nebo môsel vědět o ôrčêté okolnosti, přêhliži se k těmto skôtečnostem i ô zástôpce, ledaže jde o okolnost, kerá nastala před ôdělenim oprávněni k zastôpováni. Zastópené, keré neni v dobré viře, nemuže se dovolávat dobré virê zástôpce. § 87 Překroči-lê zástôpce oprávněni, je zastópené vázán, jen pokôd takové překročeni schváli. Jestlêže však zastópené neoznámi osobě, s niž zástôpce jednal, svuj nesóhlas bez zbêtečného odkladô po tom, co se o překročeni oprávněni dověděl, plati, že překročeni schválêl. § 88 (1) Překročêl-lê zástôpce přê právnim ukonô své oprávněni nebo jednal-lê někdo bez takového oprávněni, je sám z právniho ukonô zavázán, ledaže zastópené právni ukon dodatečně bez zbêtečného odkladô schválêl. Neschváli-lê zastópené právni ukon, má drôhá zučastněná osoba podle své volbê právo žádat na osobě jednajici jako zástôpce bôď splněni, nebo náhradô škodê. (2) Ôstanoveni předchoziho octavce neplati, jestlêže drôhá zučastněná osoba o vadě v zastôpováni věděla. § 89 (1) Zástôpce má zpravidla jednat osobně, je však oprávněn ôstanovit sê sám zástôpce, je-lê zástôpcem na základě právniho předpisô nebo na základě rozhodnôti uřadô nebo sódô,
prokôristó, zástôpcem k vedeni sporô, nebo bêl-lê véslovně zmocněn ôstanovit sê vlastniho zástôpce. (2) I z právnich ukonu dalšiho zástôpce vznikaji práva a povinnosti přimo zastópenémô. § 90 Sód muže ôstanovit zástôpce (opatrovnika) tomô, jehož pobêt neni znám nebo kdo je nepřitomen, anebo z jiného vážného duvodô, jestlêže je to třeba k ochraně jeho zámu. DIL II Zákonné zastópeni § 91 Pokôd nésó občané k právnim ukonum zpusobili, jednaji za ně jéich zákonni zástôpcê. § 92 (1) Kdo je zákonném zástôpcem nezletilého ditěte, ôpravôje zákon o právô rodinném. (2) Zákonném zástôpcem občana, keré bêl rozhodnôtim sódô zbaven zpusobilosti k právnim ukonum nebo jehož zpusobilost k právnim ukonum bêla rozhodnôtim sódô omezena, je sódem ôstanovené opatrovnik. (3) Nemuže-lê bét opatrovnikem ôstanoven přibôzné občana ani jiná osoba, kerá splňôje podminkê pro ôstanoveni opatrovnikem, ôstanovi sód opatrovnikem národni vébor, popřipadě jeho zařizeni, jestlêže je oprávněno vêstôpovat svém ménem. § 93 Jestlêže zákonni zástôpcê só povinni též spravovat majetek těch, keré zastôpôji, a néde-lê o běžnó záležêtost, je k nakládáni s majetkem třeba schváleni sódô. § 94 Sód muže ôstanovit opatrovnika také tomô, jehož pobêt neni znám, jestlêže je to třeba k ochraně jeho zámu nebo zámu společnosti. Za téchž podminek muže sód ôstanovit opatrovnika i tehdê, jestlêže je to třeba z jiného vážného duvodô. § 95 Dojde-lê ke střetnôti zámu zákonného zástôpce se zámê zastópeného nebo ke střetnôti zámu těch, keři só zastópeni témž zákonném zástôpcem, ôstanovi sód zvláštniho zástôpce. DIL III Plná moc § 96 (1) Přê právnim ukonô lze se dát zastópit fêzêckó nebo právnickó osobó na základě plné mocê. (2) V plné mocê môsi zmocnitel stanovit rozsah zmocněncova oprávněni jé zastôpovat. (3) Vêžadôje-lê právni ukon, pro keré je plná moc ôdělena, pisemné formê, môsi bét pisemně ôdělena i plná moc. § 97 Zvláštni plné mocê pro jednotlêvé právni ukon nebo drôh právnich ukonu je třeba, jen jelê tak véslovně stanoveno právnim předpisem. § 98
Neni-lê v plné mocê ôdělené několêka zástôpcum ôrčeno jinak, je třeba, abê všêchni zmocněncê jednalê společně. § 99 I kdêž zmocnitel ôděli plnó moc někomô, kdo neni zpusobilé brát na sebe povinnosti, zavazôje zmocnitele právni ukon ôčêněné zmocněncem v mezich plné mocê. § 100 (1) Plná moc zanikne provedenim ukonô, na keré bêla omezena, nebo odvolal-lê ji zmocnitel, anebo vêpověděl-lê ji zmocněnec, jinak zanikne, ôplêne-lê doba, na niž bêla ôdělena, nebo nebêla-lê jéi platnost časově omezena, po ôplênôti tři let po jéim ôděleni, anebo zemře-lê zmocněnec. (2) Plná moc, neni-lê v ni jinak stanoveno, nezaniká smrti zmocnitele. Zánikem právnické osobê zaniká plná moc jen tehdê, nemá-lê právnická osoba právniho nástôpce. (3) Zmocnitel se nemuže vzdát práva plnó moc kdêkolêv odvolat. § 101 Oznámil-lê zmocnitel drôhé osobě véslovně, že ôdělêl plnó moc, muže se vučê ni dovolávat odvoláni plné mocê jen tehdê, jestlêže ji toto odvoláni oznámil. § 102 Dokôd odvoláni plné mocê neni zmocněncê známo, zavazôji jeho právni ukonê zmocnitele nebo jeho právniho nástôpce, jako kdêbê plná moc ještě trvala. Tohoto ôstanoveni se nemuže dovolávat ten, kdo o odvoláni plné mocê věděl nebo môsel vědět. § 103 (1) Jestlêže plná moc zanikne jiném zpusobem než umrtim zmocněnce, je zmocněnec povinen ôčênit vše, co nelze odložêt, pokôd zmocnitel, jeho dědicové nebo právni nástôpcê nezařidi něco jiného. (2) Pokôd zmocněnec je povinen i po zánikô plné mocê vêkonat nějaké právni ukonê pro zmocnitele, maji têto ukonê sténé právni následkê, jako kdêbê plná moc ještě trvala. § 104 Zmocnitel odpovidá společně a nerozdilně se zmocněncem, jehož plná moc zanikla, za škodô zpusobenó zneôžêtim plné mocê třeti osobě, kerá o nedostatkô plné mocê nevěděla, ani vědět nemôsela, a) nepožádal-lê zmocnitel zmocněnce o vráceni pisemně ôdělené plné mocê a zmocněnec ji zneôžêl vučê třeti osobě, b) jestlêže zmocnitel svém jednánim zpusobil, že třeti osoba měla duvod se domnivat, že osoba, s niž jedná, je oprávněna jednat za zmocnitele. DIL IV Prokôra § 105 (1) Ôděleni prokôrê zmocňôje ke všem ukonum, k nimž docházi přê provozô podnikové čênnosti zmocnitele, i kdêž k nim je jinak zapotřebi zvláštni plné mocê. (2) V prokôře neni zahrnôto oprávněni ôstanovovat a odvolávat prokôristê. (3) Prokôrô lze ôdělêt jen pisemně; véslovně môsi bét ôvedeno, že jde o prokôrô. § 106
K ôděleni i odvoláni prokôrê je zapotřebi zápisô v réstřikô, v němž je zapsána osoba, kerá prokôrô ôdělêla; osoba v réstřikô nezapsaná neni oprávněná prokôrô ôdělêt. § 107 Omezeni prokôrê nemá právni následkê vučê třetim osobám; ôstanoveni § 108 neni tim dotčeno. § 108 Několêka osobám lze prokôrô ôdělêt bôď tak, že só k zastôpováni a k podpisováni oprávněnê každá samostatně, nebo tak, že je přê tom třeba sóhlasného projevô vule všech prokôristu nebo alespoň dvó z nich. § 109 Prokôrista podpisôje tim zpusobem, že k názvô podnikô, za keré jedná, přêpoji dodatek naznačôjici prokôrô a svuj podpis. DIL V Zmocněni přê provozô podnikô § 110 O tom, kdo je v rámcê čênnosti podnikô jako jeho zaměstnanec pověřen plnit ôrčêté ukolê, má se v pochêbnostech za to, že je oprávněn provádět ménem podnikô vučê třetim osobám všechnê ukonê, k nimž přê plněni těchto ukolu obvêkle docházi. HLAVA ČTVRTÁ Věcê práva § 111 (1) Předmětem právniho vztahô mohó bét věcê, práva nebo jiné hospodářské hodnotê; věcmi só hmotné předmětê a ovladatelné přirodni silê, keré slóži potřebám lêdi. (2) Věc je zároveň zbožim, jestlêže na základě právniho poměrô, jehož je předmětem, docházi k převodô vlastnického práva. § 112 Nemovitémi věcmi só pozemkê a stavbê spojené se zemi pevném základem. Ostatni věcê só věcmi movitémi. § 113 Věcmi ôrčenémi podle drôhô só věcê, keré só ôrčenê podle počtô, mirê nebo váhê a mohó bét nahrazenê jinémi věcmi téhož drôhô a jakosti. Ostatni věcê só věcmi jednotlêvě ôrčenémi. V pochêbnostech má se za to, že věc má povahô věcê ôrčené podle drôhô. § 114 (1) Sóčásti věcê je vše, co k ni podle jéi povahê náleži a nemuže bét odděleno, aniž bê se tim věc nebo oddělovaná část znehodnotila. (2) Neni-lê véslovně smlôveno něco jiného, právni učênkê tékajici se věcê tékaji se i jéich sóčásti a têto sóčásti nésó proto samostatném předmětem právniho vztahô. § 115
(1) Nebêlo-lê smlôveno něco jiného, só přislôšenstvim věcê tê věcê, keré náležéi vlastnikô věcê hlavni a só jim ôrčenê k tomô, abê bêlê s hlavni věci trvale ôživánê. Přislôšenstvi neztráci nic na své povaze, jestlêže je dočasně odlóčeno od věcê hlavni. (2) Přislôšenstvim pohledávkê só urokê, urokê z prodleni a nákladê spojené s jéim ôplatněnim ô sódô. (3) V pochêbnostech má se za to, že právni učênkê tékajici se věcê hlavni tékaji se i přislôšenstvi. § 116 Ôstanoveni tohoto zákona o právnich vztazich, jéichž předmětem je movitá věc, ôžêje se přêměřeně i na právni vztahê, jéichž předmětem je právo nebo jiná hospodářská hodnota, pokôd to jéich povaha přêpóšti. § 117 Závazkové právo opravňôje ôrčêtó osobô (věřêtele), abê ji plnila osoba závazkovém vztahem ôrčená (dlôžnik). § 118 Věcné právo zakládá oprávněni domáhat se na komkolê, abê se zdržel neoprávněného zásahô do vékonu tohoto práva a abê z toho vzniklé závadné stav octranil. K věcném právum patři zéména vlastnické právo, zástavni právo, podzástavni právo a zadržovaci právo. § 119 Má-lê právo ze závazkového vztahô pusobit podle smlóvê i vučê třetim osobám, môsi to bét ve smlóvě véslovně ôvedeno a toto právo je třeba zřidit zpusobem obdobném, jakém se zřêzôje zástavni právo s takovém učênkem. HLAVA PÁTÁ Právni ukonê DIL I Všeobecná ôstanoveni § 120 (1) Právnim ukonem je každé jednáni nebo jiné chováni (opomenôti), z něhož jasně vêplévá projev vule založêt, změnit, nebo zrôšêt práva nebo povinnosti, keré právni předpisê s takovém projevem spojôji. (2) Projev vule muže bét ôčêněn véslovně nebo jiném zpusobem nevzbôzôjicim vzhledem k okolnostem, za keréch se stal, pochêbnosti o tom, co chtěl učastnik projevit. § 121 (1) Projev vule je třeba vêkládat tak, jak to odpovidá skôtečné vulê jednajici osobê a povaze celého jednáni, o keré jde, s přêhlédnôtim k okolnostem, za keréch bêl projev vule ôčêněn, a se zřetelem k poctivémô obchodnimô stêkô; v pochêbnostech má se za to, že zučastněné osobê chtělê, abê projev vule bêl platné. (2) Projev vule, keré obsahôje véraz, jenž přêpóšti ruzné véklad, je třeba vêkládat k tižê toho kdo takového vérazô ôžêl. § 122
(1) Pokôd tento zákon nebo dohoda učastniku vêžadôje pro právni ukon pisemnó nebo jinó zvláštni formô, je právni ukon platné, jen jestlêže stanovená forma bêla zachována. Jinak právni ukonê zvláštni formê nevêžadôji. (2) Právni ukon, pro keré právni předpis nebo dohoda učastněnéch osob vêžadôji pisemnó formô, je platné teprve od podpisô jednajici osobê; čêni-lê právni ukon vice osob, nemôsi podpisê bét na téže lêstině. Podpis toho, kdo neômi nebo nemuže psát, nahradi na lêstině samé potvrzeni dvó svědku o vêsloveni jeho sóhlasô. (3) Za pisemnó formô se považôji rovněž telegrafická a dálnopisná sděleni, jakož i udaje ôvedené v obchodnich lêstinách pořizené mechanickó cestó. (4) Nahrazeni nebo napodobeni podpisô mechanickémi prostředkê stači jen tam, kde je to obvêklé v obchodnim stêkô. § 123 Projev vule pusobi vučê nepřitomné osobě až od okamžêkô, kdê ji dojde. DIL II Neplatnost právnich ukonu § 124 Právni ukon môsi bét ôčêněn svobodně a vážně, ôrčêtě a srozômitelně, jinak je neplatné. § 125 (1) Projev vule, k němôž bêl někdo drôhó stranó přêveden lsti nebo bezprávnó véhružkó vzbôzôjici duvodnó bázeň, je neplatné. Totéž plati, jestlêže někeró ze stran tako přêvede k projevô vule třeti osoba a drôhá strana o tom věděla. (2) Véhružka, třebas oduvodněná, je bezprávná, bêlo-lê ji vênôcováno něco, čeho ji dosaženo bét nesmělo. § 126 Právni ukon je neplatné, pokôd svém obsahem nebo učelem se přiči zákonnémô zákazô nebo jé obcházi, anebo jestlêže jeho předmětem je plněni nemožné. § 127 Postihôje-lê duvod neplatnosti jen část právniho ukonô, neni tim dotčena platnost části zbévajici, ledaže z povahê nebo z obsahô právniho ukonô nebo z okolnosti, za keréch k němô došlo, je zřémé, že jedna část nemá bét oddělována od drôhé. § 128 Obsahôje-lê neplatné právni ukon náležêtosti jiného právniho ukonô, je tento vadami nepostižené ukon platné, jestlêže z okolnosti je zřémé, že taková bê bêla vule jednajici osobê, kdêbê o neplatnosti ukonô věděla. § 129 (1) Neplatnosti právniho ukonô podle § 124 nebo § 125 se muže dovolávat póze osoba, na jéiž ochranô je duvod platnosti stanoven. (2) Právni ukon neplatné podle § 124 nebo § 125, jenž bêl dodatečně schválen osobó, na jéiž ochranô je duvod neplatnosti stanoven nebo keré bêl dodatečně mezê učastnikê vêjasněn, zakládá práva a povinnosti, jako kdêbê právni ukon bêl platné od počátkô. § 130
(1) Má-lê bét právnim ukonem ôčêněném naoko zastřen ukon jiné, plati tento jiné ukon, odpovidá-lê to vulê učastniku a só-lê splněnê všechnê jeho náležêtosti. (2) Neplatnosti právniho ukonô ôčêněného naoko nelze se dovolávat vučê učastnikovi, keré jé pokládal za vážné. § 131 (1) Omêl čêni právni ukon neplatné, jestlêže se téká jeho poctatê a osoba, již je projev vule ôrčen, o omêlô drôhé stranê věděla nebo môsela vědět. Omêl je poctatné, téká-lê se předmětô nebo jakosti plněni v té miře, že jednajici osoba se zřetelem na povahô právniho ukonô bê nebêla právni ukon ôčênila, kdêbê o omêlô věděla, nebo téká-lê se osobê a právni ukon bê se bez tohoto omêlô neôskôtečnil. (2) Téká-lê se omêl jinéch okolnosti, je právni ukon platné, ledaže je tato okolnost podle projevené vule okolnosti rozhodôjici. § 132 Omêl v pohnôtce nečêni právni ukon neplatném. § 133 (1) Početni chêbê nečêni právni ukon neplatném. (2) Osoba, na jéiž straně se početni chêba stala, je povinna ji opravit, je-lê o to požádána. § 134 Došel-lê projev vule změněn vlêvem sdělovacich prostředku nebo jinéch okolnosti, posôzôje se podle ôstanoveni o omêlô. § 135 Kdo zpusobil neplatnost právniho ukonô, je povinen nahradit škodô osobě, keré bêl právni ukon ôrčen a kerá ôtrpěla škodô proto, že duvěřovala v jeho platnost. § 136 Překroči-lê orgán právnické osobê své oprávněni, vznikaji práva a povinnosti právnické osobě, pokôd se právni ukon téká předmětô jéiho podnikáni nebo náleži k jéi běžné čênnosti, ledaže drôhá strana o překročeni věděla. § 137 Překroči-lê své oprávněni zástôpce, plati ôstanoveni § 85 až 90 a § 96 až 104. DIL III Odporovatelnost právnim ukonum § 138 Věřêtel se muže domáhat, abê sódem bêlo prohlášeno, že vučê němô nemaji právnich následku têto právni ukonê dlôžnika, pokôd jimi bêl věřêtel zkrácen: a) právni ukonê, z nichž nabêlê práva osobê, kerém bêlo nebo môselo bét známo, že timto právnim ukonem só zkracováni věřêtelé dlôžnika; b) právni ukonê ôčêněné dlôžnikem ve prospěch manžela, děti, sórozencu nebo rodiču, ledaže bê prokázalê, že o zkracováni věřêtelu ani nevědělê, ani vědět nemôselê; c) bezuplatné právni ukonê dlôžnika, pokôd néde o plněni zákonnéch povinnosti. § 139
(1) Právo odporovat právnim ukonum lze ôplatnit vučê osobě, v jéiž prospěch bêl právni ukon ôčêněn, nebo keré vznikl z odporovatelného ukonô dlôžnika prospěch. (2) Za podminek ôstanoveni § 138 muže věřêtel odporovat i právnim ukonum ôčêněném osobami tam ôvedenémi, pokôd převedlê na dalši osobê prospěch ziskané od dlôžnika zkráceného věřêtele odporovatelném právnim ukonem. § 140 Věřêtel se muže domáhat na osobě, vučê niž ôplatnil s uspěchem své odpurči právo, abê mô poskêtla ôspokojeni jeho nárokô z toho, co mô ôšlo z dlôžnikova měni odporovatelném právnim ukonem. Neni-lê to možné, má nárok na peněžni náhradô. § 141 Odporovat právnimô ukonô lze póze do tři let od dobê, kdê jé dlôžnik ôčênil. DIL IV Podminka § 142 (1) Vznik, změnô nebo zánik práva lze vázat na splněni podminkê. (2) Podminka je odkládaci, jestlêže na jéim splněni závisi, zda právni následkê ukonô nastanó. Podminka je rozvazovaci, jestlêže na jéim splněni závisi, zda následkê již nastalé zaniknó. (3) Nevêplévá-lê z právniho ukonô nebo jeho povahê nic jiného, má se za to, že podminka je odkládaci. § 143 (1) Jestlêže učastnik, jemôž je nesplněni podminkê na prospěch, jéi splněni záměrně zmaři, plati podminka za splněnó. (2) K splněni podminkê se nepřêhliži, zpusobi-lê jéi splněni záměrně učastnik, keré neměl právo tak ôčênit a jemôž je jéi splněni na prospěch. § 144 Odkládaci podminka, jež je v době právniho ukonô zákonem nedovolená nebo nesplnitelná, čêni jé neplatném. Stane-lê se odkládaci podminka později zákonem nedovolenó neb nesplnitelnó, plati, že se nesplnila. K zákonem nedovolené nebo nesplnitelné podmince rozvazovaci se nepřêhliži. § 145 Učênkê splněni podminkê pusobi nazpět od dobê, kdê se právni ukon stal, pokôd z vule učastniku nebo podle povahê ukonô nemaji učênkê ukonô nebo jeho zrôšeni nastat v jinó dobô. Je-lê právni ukon, jehož následkem je opakované nebo nepřetržêté plněni, závislé na podmince rozvazovaci, nemá jéi splněni učênkê na plněni, kerá se již stala, ledaže sê učastnicê ôjednalê něco jiného. § 146 Učastnik, keré je podminěně zavázán, je povinen, dokôd o podmince neni rozhodnôto, zdržet se všeho, co bê mohlo znemožnit nebo znesnadnit splněni jeho podminěné povinnosti. HLAVA ŠESTÁ Počitáni časô § 147
(1) Lhuta ôrčená podle dni počiná dnem, keré následôje po ôdálosti, jež je rozhodôjici pro jéi počátek. (2) Konec lhutê ôrčené podle tédnu, měsicu nebo let přêpadá na den, keré se pomenovánim nebo čislem shodôje se dnem, na keré přêpadá ôdálost, od niž lhuta počiná. Neni-lê takové den v poslednim měsicê, přêpadne konec lhutê na posledni den měsice. § 148 (1) Polovinó měsice se rozômi patnáct dni a středem měsice jeho patnácté den. (2) Je-lê lhuta ôrčena na jeden nebo několêk měsicu a pul měsice, počitá se patnáct dni naposled. § 149 Bêla-lê lhuta prodlóžena, má se v pochêbnostech za to, že nová lhuta počiná běžet dnem, keré následôje po ôplênôti lhutê puvodni. § 150 (1) Práva, jehož nabêti je vázáno na ôrčêté den, nabévá se již počátkem toho dne. Právni následkê prodleni nebo zmeškáni nastanó teprve ôplênôtim posledniho dne lhutê. Je-lê však k projevô nebo k plněni ôrčena anebo obvêklá jen ôrčêtá doba denni, lze takové projev ôčênit nebo plněni poskêtnót včas jen v oné denni době. (2) Přêpadne-lê posledni den lhutê ôrčené k projevô vule nebo k plněni na nedělê nebo svátek, je poslednim dnem lhutê nébliže přišti den pracovni. HLAVA SEDMÁ Promlčeni § 151 (1) Néde-lê o připadê, kdê právo neôplatněnim zaniklo, právo se promlči ôplênôtim promlčeci lhutê stanovené timto zákonem. (2) Promlčenim právo nezaniká, nemuže však bét přêznáno sódem, jestlêže se povinná osoba promlčeni dovolá. § 152 Promlčôji se všechna práva s véjimkó práva vlastnického. § 153 Nestanovi-lê tento zákon jinak, běži promlčeci lhuta ode dne, kdê nárok mohl bét ôplatněn ô sódô. § 154 (1) Ô nárokô ze smlôv běži promlčeci lhuta ode dne, kdê závazek měl bét splněn (doba splatnosti). (2) Přê závazcich s dilčimi plněnimi běži promlčeci lhuta pro každé dilči plněni samostatně. Stane-lê se pro nesplněni někerého dilčiho závazkô splatné závazek celé, běži promlčeci lhuta od dobê splatnosti nesplněného dilčiho závazkô. § 155 Ô nárokô z pojistné ôdálosti běži promlčeci lhuta od počátkô kalendářniho rokô následôjiciho po roce, v němž měl bét závazek splněn. § 156
Ô nárokô z bezduvodného obohaceni běži promlčeci lhuta ode dne, kdê k bezduvodnémô obohaceni došlo. § 157 Nestanovi-lê tento zákon jinak, čêni obecná promlčeci lhuta třê rokê. § 158 Ô nároku na náhradô škodê běži promlčeci lhuta ode dne, kdê se poškozené dověděl nebo mohl dovědět o celé škodě a o tom, kdo je povinen k jéi náhradě, skonči však nédéle ôplênôtim deseti let ode dne, kdê došlo k ôdálosti, z niž škoda vznikla. § 159 Nárok zástavniho věřêtele na ôspokojeni zajištěné pohledávkê ze zástavê promlčôje se v deseti letech. § 160 (1) Ô nároku pojistitele na vráceni pojistné náhradê podle § 731 běži promlčeci lhuta ode dne, kdê vêšlo porôšeni pojistnikovê povinnosti najevo, skonči však népozději ôplênôtim deseti let ode dne, kdê došlo k vêplaceni pojistné náhradê. (2) Ô nároku pojistitele na vráceni pojistné náhradê podle § 736 běži promlčeci lhuta ode dne, kdê se projevilê následkê pojistnikova jednáni, skonči však népozději ôplênôtim deseti let ode dne, kdê došlo k vêplaceni pojistné náhradê. § 161 (1) Nárokê vučê zasilatelê pro škodô na dopravovanéch věcech nebo opožděné dorôčeni zásêlkê promlčôji se v jednom roce. Ô nárokô pro celkovó ztrátô nebo zničeni zásêlkê běži promlčeci lhuta ode dne, kdê zásêlka měla bét dorôčena, ô nárokô pro částečnó ztrátô, částečné zničeni nebo poškozeni nebo znehodnoceni, jakož i pro opožděné dorôčeni ode dne, kdê k dorôčeni došlo. (2) Jde-lê o škodô zpusobenó vědomě, plati promlčeci lhuta podle § 157 a 158. § 162 (1) Nárokê vučê dopravcê se promlčôji v jednom roce ode dne, kdê došlo k dorôčeni zásêlkê přijemcê, jde-lê o nárokê přê částečné ztrátě nebo částečném zničeni, poškozeni nebo znehodnoceni, jakož i přê opožděném dorôčeni zásêlkê, nebo v jednom roce ode dne, kdê zásêlka měla bét dorôčena přê celkové ztrátě nebo zničeni zásêlkê. (2) Jde-lê o škodô zpusobenó vědomě, plati promlčeci lhuta podle § 157 a 158. § 163 Stranê sê mohó ôjednat pisemně delši nebo kratši promlčeci lhutô, než stanovi tento zákon, promlčeni se však nelze předem vzdát a celková promlčeci lhuta smlôvená spolô se zákonnó nesmi čênit vice než 15 let. § 164 Změna v osobách, jichž se promlčeni téká, nemá na běh promlčeci lhutê vlêv. § 165 Jde-lê o práva osob, kerá môsi mit zákonného zástôpce nebo o práva proti těmto osobám, promlčeni nepočne, dokôd jim zástôpce neni ôstanoven nebo dokôd neodpadne potřeba zákonného zástôpce. Již počaté promlčeni probihá dále, avšak neskonči, dokôd neôplêne rok po
tom, kdê těmto osobám bôde zákonné zástôpce ôstanoven nebo kdê odpadne jeho potřeba. Jdelê o promlčeci lhutô kratši než rok, plati tato kratši lhuta misto ôvedené lhutê ročni. § 166 Do promlčeci lhutê se nezapočitává doba, po keró oprávněné nemohl ôplatnit svuj nárok před sódem nebo ve vêmáháni pohledávkê pokračovat pro překážkê, keré se vêskêtlê ô povinné stranê, nebo pro překážkê, keré oprávněné nemohl odvrátit. § 167 (1) Ôplatni-lê oprávněné v promlčeci lhutě právo ô sódô a v zahájeném řizeni pokračôje, promlčeci lhuta od toho ôplatněni po dobô řizeni neběži. To plati i o právô, keré bêlo pravomocně přêznáno a pro keré bêl ô sódô navržen vékon rozhodnôti. (2) Za pokračováni v zahájeném řizeni považôje se i ôplatněni nárokô ô přislôšného sódô do třêceti dnu po tom, co oprávněnémô bêlo dorôčeno pravomocné rozhodnôti sódô o tom, že tento sód je nepřislôšné pro rozhodováni o jeho nárokô, nebo po tom co rozhodce odmitne spor rozhodnót pro nedostatek platnosti rozhodči smlóvê. § 168 Bêlo-lê právo přêznáno pravomocném rozhodnôtim sódô, promlčôje se přêznané nárok ôplênôtim deseti let ode dne, kdê měla bét povinnost podle rozhodnôti sódô splněna. § 169 (1) Ôzná-lê povinná osoba oprávněnémô před skončenim promlčeci lhutê jakémkolê zpusobem svó povinnost, běži nová promlčeci lhuta. Za ôznáni se považôje zéména placeni splátkê čê urokô nebo jakékolê jiné chováni povinné osobê, z něhož vêplévá, že svó povinnost nepopirá. (2) Ô promlčeného práva běži nová promlčeci lhuta, jestlêže povinná osoba ôzná oprávněnémô svó povinnost pisemně. Téká-lê se ôznáni póze části promlčeného práva, běži nová promlčeci doba jen ohledně této části. (3) Ôzná-lê povinná osoba oprávněnémô právo ôrčené co do duvodu i rozsahô, čêni promlčeci lhuta deset let od dobê, kdê podle obsahô ôznáni mělo bét plněno, jinak od dobê, kdê k ôznáni došlo. Téká-lê se ôznáni jen části práva, nastávaji têto učênkê jen ohledně této ôznané části. ČÁST DRÔHÁ Věcná práva HLAVA PRVNI Vlastnické právo DIL I Vlastnictvi ODDIL I Obsah vlastnictvi § 170 Vlastnik má právo s věci v mezich právniho řádô nakládat, požadovat ji od každého, kdo ji má neprávem ve své mocê, a neoprávněnémô zásahô se opřit. § 171
(1) Vlastnictvi je nedotknôtelné. Jen jde-lê o duležêté zájem společnosti, keré nemuže bét ôspokojen jinak, muže bét věc póžêta i bez svoleni vlastnika, avšak póze dočasně, v nezbêtné miře a za náhradô. To plati i tehdê, je-lê krajně ohrožen žêvot nebo zdravi občana anebo jeho naléhavé zájem. (2) Vêvlastnit věc je možné jen v duležêtém zámô společnosti, a to na základě zákona a za náhradô. Totéž plati, má-lê bét vlastnictvi k věcê trvale omezeno. § 172 (1) Vlastnik věcê se môsi zdržet všeho, čim bê nad mirô přêměřenó poměrum obtěžoval jiného anebo čim bê vážně ohrožoval vékon jeho práv. Proto zéména nesmi ohrozêt sósedovô stavbô nebo pozemek upravami pozemkô nebo upravami stavbê na něm zřizené, aniž provedl dostatečné opatřeni na ôpevněni stavbê nebo pozemkô, nesmi nad mirô přêměřenó poměrum obtěžovat sósedê hlôkem, prachem, popilkem, kóřem, plênê, parami, pachê, pevnémi a tekôtémi odpadê, stiněnim, nesmi nechat chovaná zviřata vnikat na sósedici pozemek a nešetrně, popřipadě v nevhodné ročni době octranit ze své pudê kořenê stromô nebo octranit větve stromô přesahôjici na jeho pozemek. (2) Vlastnicê sósedicich pozemku só povinni ômožnit vstôp na své pozemkê, pokôd to nezbêtně vêžadôje udržba a obhospodařováni sósedicich pozemku a staveb. Došlo-lê tim ke škodě na pozemkô, je ten, kdo škodô zpusobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemuže zprostit. ODDIL II Nabêti vlastnictvi Nabêti vlastnictvi smlóvó § 173 (1) Vlastnictvi k věcem jednotlêvě ôrčeném převádi se ôž samó smlóvó, neni-lê nic jiného ze zvláštnich předpisu. (2) Jde-lê o věcê ôrčené podle drôhô, je k převodô vlastnictvi třeba jéich odevzdáni. § 174 Převádi-lê se movitá věc na základě smlóvê, nabévá se vlastnictvi převzetim věcê, neni-lê právnim předpisem stanoveno nebo učastnikê dohodnôto jinak. § 175 Převádi-lê se nemovitá věc na základě smlóvê, nabévá se vlastnictvi učênnosti smlóvê; k jéi učênnosti je třeba registrace státnim notářstvim Nabêti vlastnictvi ze zákona § 176 Jde-lê o nabêti vlastnictvi rozhodnôtim státniho orgánô, nabévá se vlastnictvi dnem v něm ôrčeném, a neni-lê ôrčen, dnem právni mocê rozhodnôti. Nabêti vlastnictvi vêdrženim § 177 Vlastnické právo vlastnik pozbévá, jestlêže vlastnického práva někdo jiné nabôde vêdrženim.
§ 178 Vlastnického práva nabôde vêdrženim, kdo věc drži oprávněně a nepřerôšeně po třê rokê. § 179 Držba plati za nepřerôšenó, ztratil-lê držêtel držbô beze své vule a ziskal ji opět do jednoho rokô od ztrátê nebo ji nabêl na základě žalobê podané v této jednoročni lhutě. § 180 (1) Za oprávněného držêtele se pokládá, kdo s věci nakládá jako se svó a je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré viře, že mô věc jako vlastnikovi náleži. Neni-lê v této dobré viře, je držêtelem neoprávněném. (2) V pochêbnostech má se za to, že držba je oprávněná. § 181 Oprávněné držêtel má, pokôd zákon nestanovi jinak, sténá práva jako vlastnik, zéména mô náležéi ôžêtkê z věcê. Nabêti vlastnictvi jinémi zpusobê § 182 Věcê, keré nenáležéi nikomô jinémô, só ve vlastnictvi státô, nemaji-lê jen nepatrnó cenô. K věcem nepatrné cenê, keré nikomô nenáležéi, muže nabét vlastnického práva každé tim, že sê je přêvlastni. § 183 Nalezne-lê někdo věc, nechť ji vêdá po srážce nebo po zaplaceni nákladu a nálezného jéimô vlastnikô nebo tomô, kdo ji ztratil, ledaže vi, že ten k věcê nemá práva. Neôčêni-lê tak a jde-lê o nález, keré nemá jen nepatrnó cenô, je nálezce povinen nález bez odkladô ohlásêt ô mistniho národniho véborô. § 184 (1) Přêhlási-lê se vlastnik věcê nebo ten, kdo ji ztratil, do roka od vêhlášeni nálezô, vêdá se mô věc i s ôžêtkê nebo peněžêtá částka za ni stržená po srážce nebo po zaplaceni nákladu a nálezného. (2) Jestlêže se o věc do roka nikdo nepřêhlási, nabôde vlastnictvi k věcê cenê nikolê jen nepatrné stát, k věcê nepatrné cenê nálezce. Stane-lê se tako vlastnikem stát, přislôši nárok na zaplaceni nákladu a nálezného proti státô. § 185 Nálezné čêni deset procent cenê nálezô. Sód však muže nálezné přêměřeně snižêt, přêhližée k poměrum nálezce a vlastnika nebo toho, kdo věc ztratil, anebo kdêbê plné nálezné bêlo nepřêměřeném zêskem. § 186 Nebráni-lê tomô zvláštni předpis, plati ôstanoveni o nálezô věcê ztracené také pro nález věci zakopanéch, zazděnéch nebo jinak skrêtéch, o nichž neni známo, či só. § 187 Co se na pozemkô ôrodi, přêbôde tomô, či je pozemek; mláďata a jiné ôžêtkê pocházéici od zviřete přêbôdó tomô, či je zviře.
§ 188 Zpracôje-lê cêzi věc v dobré viře právnická osoba, je vérobek v jéim vlastnictvi, jinak se věc, lze-lê tak ôčênit, ôvede v předešlé stav. § 189 (1) Neni-lê ôvedeni věcê v předešlé stav dobře možné, zéména bráni-lê tomô povaha vérobkô anebo obecné zájem, stane se vlastnikem vérobkô ten, jehož podil oceněné v penězich je névětši. Přê ôrčeni cenê podilô se přêhlédne i k hodnotě vêtvořené praci. (2) Só-lê sê podilê rovnê anebo bráni-lê zvláštni ôstanoveni nebo obecné zájem tomô, abê se vlastnikem stal ten, jehož podil je névětši, ôrči vlastnika sód; přêtom dá zpravidla přednost tomô, kdo k vznikô vérobkô přêspěl praci. § 190 Zpracôje-lê někdo cêzi věc vědomě, muže sód po ôváženi všech okolnosti připadô a s přêhlédnôtim k obecnémô zámô rozhodnót jinak; zéména muže ôložêt, abê se navrátilo každémô, co jeho jest, i kdêž tim vérobek bôde porôšen, nebo jé přêřknót tomô, jehož podil je menši. § 191 Kdo se stane vlastnikem vérobkô, je povinen ostatnim poskêtnót náhradô. Nárokê na náhradô škodê nésó tim dotčenê. § 192 Ôstanoveni o nabêti vlastnictvi k vérobkum z cêzi věcê plati obdobně, jestlêže se věcê ruznéch vlastniku smisi nebo jinak slóči anebo ôžêje-lê se cêzi hmotê jen na opravô věcê. Právni následkê nabêti vlastnictvi § 193 Kdo nabôde vlastnictvi k věcê, nabôde také jéiho přislôšenstvi, jakož i práv s jéim vlastnictvim spojenéch, pokôd nésó omezena na předchudce. § 194 Kdo nabôde vlastnictvi k věcê, přéme spolô i závadê na ni váznóci. Jde-lê však o přechod vlastnictvi ze zákona nebo vérokem uřednim, plati totéž, jen pokôd zákon nestanovi jinak. ODDIL III Pozbêti vlastnictvi § 195 (1) Vlastnictvi se pozbévá zéména také tim, že ho nabôde někdo jiné nebo že se ho vlastnik vzdá. (2) Vzdát se nelze vlastnictvi k věcem, keré podle předpisu o tom vêdanéch nelze volně zcêzêt. DIL II Spolôvlastnictvi § 196 (1) Náleži-lê věc několêka osobám společně, só jéimi spolôvlastnikê. V pochêbnostech se má za to, že podilê spolôvlastniku só sê rovnê.
(2) Spolôvlastnik smi se svém podilem nakládat, nerôši-lê tim práva ostatnich spolôvlastniku, samostatně a sténě jako vlastnik se svó věci. Muže se kdêkolê přesvědčêt, jak se hospodaři, a muže v obvêkléch obdobich nebo z duležêtéch duvodu kdêkolê žádat vêučtováni. § 197 Pokôd jde o práva a povinnosti, tékajici se věcê jako celkô, só spolôvlastnicê oprávněni a zavázáni vučê jiném osobám rôkó společnó a nerozdilnó. Ve vzájemném poměrô spolôvlastniku je rozhodôjici poměr podilu. § 198 (1) O hospodařeni se společnó věci rozhodôje většêna hlasu spolôvlastnickéch, počitaná podle velêkosti podilu. Přê rovnosti hlasu rozhodne sód. (2) Jde-lê o duležêtó změnô společné věcê, mohó přehlasovani spolôvlastnicê bôď požadovat na většêně, abê jim dala jistotô proti bôdóci škodě, nebo žádat, abê o změně rozhodl sód. § 199 Povinnost setrvat v poměrô spolôvlastnickém anebo vêžádat sê sóhlas k zcêzeni podilô lze smlôvit jen na čas. Tato povinnost nepřecházi na jiné osobê, ani nemá vučê nim právnich následku. Zrôšeni této povinnosti lze se domáhat, změni-lê se poměrê natolêk, že na tom, kdo žádá o zrôšeni, nelze spravedlêvě požadovat, abê setrval v poměrô spolôvlastnickém. § 200 Zcêzôje-lê se podil, maji spolôvlastnicê předkôpni právo, ledaže jde o zcêzeni osobě blizké. Nedohodnó-lê se spolôvlastnicê o vékonô předkôpniho práva, maji právo vêkópit podil rovném dilem. § 201 Spolôvlastnik muže žádat zrôšeni spolôvlastnictvi a rozděleni společné věcê. Nedohodnólê se o zpusobô rozděleni všêchni spolôvlastnicê, rozhodne sód. § 202 (1) Přê děleni věcê bôď dbáno o zájem obecné a o to, abê řešeni bêlo hospodářskê učelné a pro spolôvlastnikê co možná néméně tižêvé. Rozděleni společné věcê nemuže bét na umô osobám, kerém přislôšéi práva na ni váznóci. (2) Děli-lê věc sód, rozhodne i o závadách na ni váznócich a o právech, kerá só spojena s vlastnictvim k dělené nemovitosti; muže také zřidit věcné břemeno k někerémô dilcê věcê nemovité pro vlastnika dilce jiného. § 203 Neni-lê možno společnó věc rozdělêt vubec, bêl-lê bê jéim rozdělenim ohrožen obecné zájem anebo vznikla-lê bê jéim rozdělenim ostatnim spolôvlastnikum uma nepoměrná k zámô žadatelovô, muže sód za náhradô přêkázat podil žadateluv spolôvlastnikum ostatnim. Muže také věc prodat ve veřéné dražbě a rozvrhnót vétěžek. § 204 O mezich, plotech, zdech a podobnéch rozhradách má se za to, že só sósedum společné rovném dilem, neni-lê možno ze zřetelnéch znaku nebo jinéch pomucek anebo se zřetelem k mistnim zvêklostem ôsódit jinak. Strom, jehož kmen vêrustá na hranicich pozemku ruznéch vlastniku, je jim společné rovném dilem.
§ 205 Ôstanoveni o spolôvlastnictvi plati přêměřeně i o společenstvi jinéch práv věcnéch. DIL III Držba ODDIL I Pojem a obsah § 206 Držêtelem je, kdo s věci nakládá jako se svó anebo kdo vêkonává právo pro sebe. § 207 Držet věcê, jakož i práva, kerá dopóštěji trvalé nebo opětovné vékon. ODDIL II Držba oprávněná § 208 (1) Je-lê držêtel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré viře, že mô věc nebo právo náleži, je držêtelem oprávněném. (2) V pochêbnostech se má za to, že držba je oprávněná. § 209 Oprávněné držêtel věcê má, pokôd zákon nestanovi jinak, sténá práva jako vlastnik, i kdêž neni jéim vlastnikem. To plati obdobně o oprávněném držêtelê práva. § 210 Všechnê v době oprávněné držbê vêtěžené ôžêtkê věcê a plodê od ni oddělené só vlastnictvim držêtele. § 211 (1) Oprávněnémô držêtelê nahradi vlastnik náklad učelně na věc ôčêněné, a to podle jeho cenê v době, kdê mô věc vráti, névéše však náklad skôtečné. Obêčéné nákladê ôdržovaci nehradi. (2) Z nákladô ôčêněného ze zálêbê nebo pro okrasô hradi vlastnik oprávněnémô držêtelê jen tolêk, o kolêk věc ziskala na ceně; držêtel má však na vulê, abê sê oddělêl a vzal, co tako pořidil, pokôd je to možné bez zhoršeni poctatê věcê a pokôd se tim poměrum nepřêměřeně neztiži jéi ôživáni. ODDIL III Držba neoprávněná § 212 (1) Neoprávněné držêtel je povinen s věci vêdat i všechen ôžêtek a nahradit škodô, kerá vznikla z jeho držbê. (2) Z nákladô ôčêněného neoprávněném držêtelem nahradi se jen tolêk, kolêk bêlo třeba pro trvajici zachováni věcê; držêtel má však na vulê, abê sê oddělêl a vzal, co pořidil nákladem nad to ôčêněném, pokôd je to možné bez zhoršeni poctatê věcê a pokôd se tim poměrum nepřêměřeně neztiži jéi ôživáni.
DIL IV Ochrana držbê a vlastnictvi § 213 Držêtel se smi, je-lê jeho držba svémocně rôšena, rôšeni vzepřit přêměřenó svépomoci. § 214 (1) Kdo bêl svémocně v své držbě rôšen nebo držbê zbaven, muže do třêceti dnu potom, kdê dozvi o rôšeni a o rôšêtelê, žádat ô mistniho národniho véborô, abê rôšeni zakázal, a odpovidá-lê to povaze věcê, abê nařidil ôvést vše v předešlé stav. (2) O právnich poměrech mezê stranami a o povinnosti k náhradě škodê rozhodôje sód. § 215 (1) Vlastnik muže každého, kdo jeho věc neprávem zadržôje, žalovat, abê ji vêdal, jakož i žalobó se domáhat ochranê proti každémô, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahôje nebo je rôši jinak než tim, že mô věc zadržôje. (2) Obdobné ochranê poživá také oprávněné držêtel věcê a také ten, kdo je vubec oprávněn mit věc ô sebe. § 216 O vêdáni věcê nelze žalovat oprávněného držêtele, keré věcê nabêl vérokem uřednim nebo ve veřéné dražbě i mimo uřad provedené, a jde-lê o věc movitó, ani tehdê, nabêl-lê ji za plat bôď od někoho, kdo je oprávněn s takovémi věcmi obchodovat, anebo od toho, komô ji žalobce sám svěřêl. V těchto připadech nabévá oprávněné držêtel práva vlastnického. HLAVA DRÔHÁ Vlastnictvi ke stavbě a právo stavbê § 217 Vlastnikem stavbê muže bét osoba rozdilná od vlastnika pozemkô. § 218 Neni-lê ôstanoveno nic jiného, maji vlastnik stavbê a vlastnik pozemkô navzájem oprávněni vêkonávat vlastnická práva v miře přêměřené poměrum; nedohodnó-lê se, ôpravi oprávněni sód. § 219 Neni-lê nic jiného ôjednáno, má vlastnik stavbê předkôpni právo na stavebni pozemek a vlastnik tohoto pozemkô předkôpni právo na stavbô. § 220 Na cêzim pozemkô lze zřidit trvaló stavbô jen na základě práva stavbê. § 221 Právo zřidit sê trvaló stavbô na cêzim pozemkô (právo stavbê) vzniká ze zákona nebo vérokem uřednim anebo smlóvó. K zřizeni práva stavbê smlóvó je třeba přêvoleni okresniho národniho véborô. § 222
Právo stavbê nemohó v pořadi předcházet práva zástavni a jinaké závadê, keré jdó na platê peněžêté nebo se přiči učelô práva stavbê. Nedohodnó-lê se učastnicê o tom, abê takové závadê právo stavbê nepředcházelê, ôčêni potřebná opatřeni okresni národni vébor; žádá-lê sê toho obecné zájem, muže vêslovit i jéich zánik. § 223 Podminkê pro přêvoleni k zřizeni práva stavbê smlóvó a pro jeho odvoláni, jakož i drôh opatřeni o závadách váznócich na pozemkô stanovi zvláštni předpis; ôpravi i podrobnosti. § 224 Právo stavbê lze zřidit za plat nebo bezplatně. Záleži-lê plat v opětôjicich se dávkách, nemohó bét jeho véměra a splatnost ôčêněnê závislémi na néistéch ôdálostech bôdócich. § 225 Právo stavbê lze zcêzêt jen s přêvolenim okresniho národniho véborô; podrobnosti ôpravi zvláštni předpis. § 226 Právo stavbê vêžadôje zápis státniho notářstvi, a to i tehdê, je-lê právo stavbê zřizeno přimo zákonem nebo vérokem uřednim. HLAVA TŘETI Věcná břemena § 227 Věcná břemena omezôji vlastnika nemovité věcê ve prospěch někoho jiného tak, že só povinni něco trpět, něco konat nebo něčeho se zdržet. § 228 Práva odpovidajici věcném břemenum só spojena s vlastnictvim ôrčêté nemovitosti, anebo náležéi ôrčêté osobě. § 229 Pokôd se učastnicê nedohodlê jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovidajiciho věcnémô břemenô oprávněn ôživat cêzi věc, povinen nést přêměřené nákladê na jéi zachováni a opravê; ôživá-lê však věc i jéi vlastnik, je povinen têto nákladê nést podle mirê spolôôživáni. § 230 Věcná břemena vznikaji ze zákona, rozhodnôtim oprávněného orgánô, pisemnó smlóvó a na základě závěti; právo odpovidajici věcnémô břemenô lze nabét také vékonem práva. K učênnosti smlóvê, z niž se nabévaji práva odpovidajici věcném břemenum, je třeba jéi registrace státnim notářstvim. § 231 Smlóvó muže zřidit věcné břemeno vlastnik nemovitosti. § 232 Věcná břemena přecházéi s vlastnictvim věcê na nabêvatele. § 233
Věcná břemena zanikaji ze zákona, rozhodnôtim oprávněného orgánô nebo pisemnó smlóvó. K učênnosti smlóvê, z niž zanikaji práva odpovidajici věcném břemenum, je třeba jéi registrace státnim notářstvim. § 234 Věcné břemeno zanikne, nastanó-lê takové trvalé změnê, že věc již nemuže slóžêt potřebám oprávněné osobê nebo prospěšnějšimô ôživáni jéi nemovitosti; přechodnó nemožnosti vékonô práva věcné břemeno nezaniká. § 235 Vznikne-lê změnó poměru hrôbé nepoměr mezê věcném břemenem a véhodó oprávněného, muže sód rozhodnót, že se věcné břemeno za přêměřenó náhradô omezôje nebo zrôšôje. Jestlêže pro změnô poměru nelze spravedlêvě trvat na věcném plněni, muže sód rozhodnót, abê bêlo namisto věcného plněni poskêtováno plněni peněžêté. § 236 Jestlêže právo odpovidajici věcnémô břemenô náleži ôrčêté osobě, věcné břemeno zanikne népozději jéi smrti. HLAVA ČTVRTÁ Zástavni právo a zadržovaci právo DIL I Právo zástavni a podzástavni ODDIL I Právo zástavni § 237 (1) Zástavni právo zajišťôje peněžêtó pohledávkô a ve smlôveném rozsahô i přislôšenstvi pohledávkê tim, že v připadě jéiho včasného nezaplaceni zástavni věřêtel je oprávněn ôspokojit se z věcê zastavené zástavcem. (2) Je-lê zástavnim právem zajištěna pohledávka nepeněžêtá, má se za to, že do véše zjistitelného jéiho oceněni v době vznikô zástavniho práva je zajištěn peněžêté nárok, keré bê věřêtelê přislôšel v připadě porôšeni závazkô dlôžnika. § 238 Zástavni právo se vztahôje na zastavenó věc, na jéi přirustek a přislôšenstvi, avšak z plodu jen na tê, keré nésó oddělenê. Vznik zástavniho práva § 239 Zástavni právo vzniká na základě smlóvê nebo přimo z tohoto zákona. § 240 Ve smlóvě o zřizeni zástavniho práva môsi bét ôrčen předmět zástavniho práva a pohledávka, keró zajišťôje. § 241
Zástavni právo lze zřidit jen pro zajištěni platného závazkô; platnosti zástavniho práva však nevadi, jestlêže je zřizeno pro závazkê bôdóci nebo závazkê podminěné. § 242 Zástavni právo na základě smlóvê vzniká odevzdánim věcê zástavnimô věřêtelê s tim, že má slóžêt jako zástava. Je-lê zřizeni zástavniho práva smlôveno pisemně, vzniká zástavni právo již ôzavřenim smlóvê. § 243 Zastavi-lê někdo cêzi věc bez sóhlasô vlastnika nebo osobê, keré přislôši k věcê jiné věcné právo neslôčêtelné s právem zástavnim, vznikne zástavni právo, jen jestlêže zastavovaná věc je odevzdána zástavnimô věřêtelê a ten ji přême v dobré viře, že zástavce je oprávněn věc zastavit. V pochêbnostech se má za to, že zástavni věřêtel jednal v dobré viře. § 244 Zastavit lze i pohledávkô, předmětem jéihož plněni je věc, právo nebo jiná hospodářská hodnota. § 245 K zastaveni pohledávkê je třeba, abê o něm bêl vêrozôměn dlôžnik pohledávkê (poddlôžnik). Zástavni právo se vztahôje i na dlôžné urokê a ostatni přislôšenstvi pohledávkê. § 246 Poddlôžnik, keré bêl o zastaveni pohledávkê vêrozôměn, muže plnit svémô věřêtelê jen se sóhlasem zástavniho věřêtele. § 247 V době splatnosti zastavené pohledávkê je povinen poddlôžnik plnit zástavnimô věřêtelê. Bêla-lê zastavená pohledávka splněna zástavnimô věřêtelê, stává se předmět plněni zástavó. O plněni poddlôžnika je povinen zástavni věřêtel dlôžnika zpravit. Práva a povinnosti zástavce a zástavniho věřêtele § 248 (1) Jestlêže zástavni právo nebêlo zřizeno odevzdánim zastavené věcê zástavnimô věřêtelê nebo jestlêže néde o zástavni právo vznikajici přimo z tohoto zákona, je zástavce povinen zastavovanó věc označêt tak, že jéi zastaveni muže bét každémô patrno. Misto toho mohó zástavce a zástavni věřêtel dát věc jiné osobě, abê ji pro ně ôschovala, nebo dát zapsat vznik zástavniho práva podle přislôšnéch předpisu. (2) Ô věci, keré nelze ôživat bez lêstinê, v niž je věc odlêšena od věci jinéch, postači zapsáni zástavniho práva v této lêstině. § 249 Nedošlo-lê k odevzdáni nebo označeni nebo ôschováni zastavené věcê nebo zapsáni zástavniho práva podle § 248, nemuže zástavni věřêtel ôplatnit zástavni právo vučê třeti osobě, ledaže tato osoba o zatiženi věcê zástavnim právem věděla. § 250 (1) Zástavni věřêtel, keré má zastavenó věc (zástava) ô sebe, muže ji zadržovat po dobô trváni zástavniho práva.
(2) Zástavni věřêtel je povinen zástavô pečlêvě opatrovat a má nárok na náhradô nákladu, keré ôčênil, abê této své povinnosti dostál. § 251 (1) Zástavce je povinen zdržet se všeho, čim se zastavená věc zhoršôje na umô zástavniho věřêtele. (2) Ztrati-lê zastavená věc na ceně a zajištěni pohledávkê se tak stane nedostatečném, muže zástavni věřêtel na dlôžnikovi žádat, abê splatil přêměřenó část svého závazkô ještě před stanovenó dobó plněni, ledaže dlôžnik zajištěni svého závazkô přêměřeně doplni. Vékon zástavniho práva § 252 Jestlêže neni zajištěná pohledávka ve stanovené době plněni ôspokojena, muže se zástavni věřêtel domáhat ôspokojeni ze zástavê podle § 253. § 253 (1) Zástavni věřêtel muže požádat přislôšné orgán o provedeni prodée zástavê. (2) Zástavni věřêtel muže, má-lê zástavô ô sebe a bêlo-lê tak pisemně ôjednáno, sám dát zástavô prodat ve veřéné dražbě; má-lê zástava uředně stanovenó cenô, muže ji za tôto cenô prodat i jinak. O zaméšleném vékonô prodée je zástavni věřêtel povinen zástavce i dlôžnika bez odkladô zpravit. § 254 Jestlêže k zajištěni téže pohledávkê bêlo zastaveno několêk věci, só zastavenê nedilně. Zástavni věřêtel je oprávněn domáhat se ôspokojeni celé pohledávkê nebo jéi části z kerékolêv zástavê. § 255 Vznikne-lê k téže věcê vice zástavnich práv, bôde přednostně ôspokojeno zástavni právo svém vznikem starši, pokôd tento zákon nestanovi něco jiného. Doba vznikô zástavniho práva je rozhodôjici pro pořadi k ôspokojeni i tehdê, bêlo-lê zástavni právo zřizeno k zajištěni pohledávkê bôdóci nebo podminěné. § 256 Zástavni věřêtel se muže domáhat ôspokojeni ze zástavê, i kdêž zajištěná pohledávka je již promlčena. § 257 Zástavni právo zaniká, zanikne-lê zajištěná pohledávka nebo složi-lê zástavce zástavnimô věřêtelê cenô zastavené věcê, je-lê nižši než pohledávka. § 258 Zanikne-lê zástavni právo, je věřêtel povinen vrátit zástavô, nebo ômožnit vêznačeni zánikô zapsaného zástavniho práva. ODDIL II Právo podzástavni § 259 Podzástavni právo vzniká zastavenim pohledávkê zajištěné zástavnim právem.
§ 260 K vznikô podzástavniho práva neni třeba sóhlasô vlastnika zastavené věcê, ten však môsi bét o vznikô podzástavniho práva vêrozôměn. § 261 Je-lê zástava odevzdána podzástavnimô věřêtelê, odpovidá zástavni věřêtel za škodô na zástavě tak, jako bê ji měl sám ô sebe. § 262 Neni-lê pohledávka zajištěná podzástavnim právem ani zastavená pohledávka v době splatnosti podzástavnimô věřêtelê splněna, muže se podzástavni věřêtel domáhat ôspokojeni z podzástavê v rámcê oprávněni zástavniho věřêtele podle ôstanoveni § 253. § 263 Na podzástavni právo póžêje se jinak přêměřeně ôstanoveni o právô zástavnim. DIL II Právo zadržovaci § 264 (1) Kdo je jinak povinen vêdat věc, muže ji zadržet, abê zajistil svó splatnó pohledávkô vučê tomô, jemôž je jinak povinen věc vêdat. (2) Zadržovaci právo nemá ten, jemôž oprávněná osoba přê odevzdáni věcê ôložêla, abê s ni naložêl zpusobem, keré je neslôčêtelné s vékonem zadržovaciho práva. (3) Bôde-lê však přê vékonô rozhodnôti nebo jinak nepochêbně zjištěna dlôžnikova platebni neschopnost, má věřêtel zadržovaci právo i k zajištěni pohledávkê dosôd nesplatné a bez ohledô na to, zda bêlo věřêtelê ôloženo, jak má s věci naložêt. § 265 Nelze zadržovat věc svémocně nebo lstivě odňató. § 267 Kdo věc zadržôje, má, pokôd jde o opatrováni věcê a náhradô nákladu na věc ôčêněnéch, sténé postaveni jako zástavni věřêtel. § 268 O tom, že bêla věc zadržena, je věřêtel povinen dlôžnika bez odkladô vêrozômět. § 269 Na základě zadržovaciho práva má věřêtel právo přê vékonô sódniho rozhodnôti na přednostni ôspokojeni z vétěžkô zadržené věcê před každém jiném věřêtelem. § 270 Dá-lê se jistota, zadržovaci právo zanikne. ČÁST TŘETI Závazkové vztahê HLAVA PRVNI Obecná ôstanoveni
DIL I Vznik závazkovéch vztahu § 271 (1) Ze závazkového vztahô vzniká ôrčêté osobě (věřêtelê) právo na ôrčêté plněni (pohledávka) od ôrčêté osobê jiné (dlôžnika) a v době splatnosti právo toto plněni vêmáhat (nárok) a dlôžnikovi vzniká povinnost plněni ôskôtečnit (závazek). (2) Plněni muže spočivat v tom, že dlôžnik je povinen něco dát, čênit nebo něčeho se zdržet. § 272 Závazkové vztahê vznikaji ze smlôv, ze zpusobené škodê, z bezduvodného obohaceni nebo z jinéch skôtečnosti ôvedenéch v tomto zákoně. § 273 Zřémé zneôživáni práv ze závazkovéch vztahu, jež v rozporô se zásadó poctivého obchodniho stêkô se děje za učelem poškozeni drôhé stranê, nepoživá právni ochranê. § 274 Závazkové vztah nemuže bét měněn bez sóhlasô zučastněnéch stran, pokôd tento zákon nestanovi jinak. § 275 Obecná ôstanoveni o závazcich plati pro všechnê závazkové vztahê, pokôd zvláštni ôstanoveni o někeréch závazcich neobsahôji odchêlnó upravô. § 276 (1) Pro nabêti vlastnického práva na základě smlóvê, jež se řidi timto zákonem, póžêje se přêměřeně ôstanoveni o nabêti vlastnického práva k zboži podle ôstanoveni o smlóvě kôpni. (2) Pokôd to povaha věcê přêpóšti, póžêje se ôstanoveni o kôpni smlóvě i na ostatni drôhê závazkovéch vztahu ze smlôv, jestlêže podle ôstanoveni, jimiž se řidi, nelze ôrčêt práva a povinnosti stran. DIL II Vznik a obsah smlôv § 277 (1) Smlóva je ôzavřena, jakmile se stranê dohodnó alespoň o poctatnéch částech smlóvê. (2) Za poctatné části smlóvê se považôji tê, o nichž přê jednáni jedna ze stran dala najevo, že dohoda o nich je předpokladem ôzavřeni smlóvê, jakož i náležêtosti ôvedené v základnich ôstanovenich pro jednotlêvé drôhê smlôv ôpravenéch v hlavě drôhé. § 278 Vznikô závazkô nepřekáži, že v smlóvě neni vêjádřen duvod, z kerého je dlôžnik povinen plnit. Věřêtel je povinen duvod závazkô prokázat, ledaže se nárok opirá o lêstinô, kerá sama závazek podle tohoto zákona nebo zvláštnich předpisu přectavôje (cenné papir). § 279 (1) Návrh na ôzavřeni smlóvê ôpravené v hlavě drôhé môsi obsahovat alespoň poctatné části smlóvê, ô jinéch smlôv obsah navrhované smlóvê, jinak jde jen o vézvô k podáni návrhô na ôzavřeni smlóvê.
(2) Navrhovatel je návrhem na ôzavřeni smlóvê vázán, ledaže jeho závaznost véslovně vêlóčêl nebo ledaže jeho nezávaznost vêplévá z dosavadniho obchodniho stêkô mezê stranami. § 280 (1) Závazné návrh na ôzavřeni smlóvê zanikne jeho odvolánim, jen kdêž odvoláni dojde népozději s návrhem. Totéž plati obdobně o přêjeti návrhô. (2) Zemře-lê někerá ze stran nebo pozbôde-lê zpusobilosti vlastnimi ukonê nabévat práv a brát na sebe povinnosti, návrh nezanikne, neni-lê z návrhô samého nebo z povahê a učelô navrhované smlóvê zřémé opak. § 281 (1) Návrh na ôzavřeni smlóvê je třeba přêmót bez véhradê ve lhutě ôrčené navrhovatelem. Neni-lê lhuta ôrčena, je třeba přêmót návrh bez zbêtečného odkladô, jednaji-lê učastnicê přimo; jinak je třeba návrh přêmót nédéle do dobê, do keré navrhôjici muže očekávat odpověď, počitaje s tim, že návrh došel včas a že také odpověď bêla vêpravena řádně a bez zbêtečného odkladô. (2) Nebêl-lê návrh přêjat v době stanovené v octavcê 1 nebo bêl-lê odmitnôt, zaniká. § 282 (1) Smlóva je ôzavřena i tehdê, dojde-lê projev o přêjeti návrhô po stanovené lhutě, jestlêže navrhovatel môsel poznat, že přêjeti návrhô bêlo vêpraveno včas, a přesto bez zbêtečného odkladô neprohlási, že přêjeti návrhô odmitá jako opožděné. (2) Totéž plati, je-lê nezávazné návrh přêjat včas a řádně a navrhovatel bez zbêtečného odkladô neprohlási, že odmitá smlóvô ôzavřit. § 283 Na přêjeti návrhô s odchêlkami nebo véhradami se hledi jako na jeho odmitnôti a na nové návrh drôhé stranê, má-lê obsah stanovené v § 279 octavec 1. Za nové návrh se považôje i opožděné přêjeti návrhô. § 284 Ôjednáni, že ôrčêtá část obsahô smlóvê bôde smlôvena mezê stranami dodatečně, se považôje za podminkô platnosti ôzavřené smlóvê. § 285 Smlóva muže bét ôzavřena jakémkolêv sóhlasném projevem vule stran. Ke vznikô smlóvê také stači, jestlêže strana, keré je návrh ôrčen, dá svém chovánim vzhledem k okolnostem připadô najevo, že návrh přêjala. § 286 Smlóva mezê přitomnémi nebo jinak přimo jednajicimi vzniká okamžêkem přêjeti návrhô; jinak smlóva vzniká okamžêkem, kdê prohlášeni o přêjeti návrhô došlo navrhovatelê nebo kdê došlo na adresô ôdanó v návrhô. Nebêl-lê návrh přêjat véslovně, vzniká smlóva okamžêkem, kdê strana, keré je návrh ôrčen, se podle něho ve lhutě pro přêjeti počala chovat. § 287 Smlóvô lze ôzavřit také odkazem na stranám známé nebo navrhovatelem předložené obchodni podminkê nebo póžêtim smlôvnich formôlářu zavedenéch v obchodnim stêkô. Odchêlná ôjednáni ve smlóvě maji přednost před zněnim těchto obchodnich podminek nebo smlôvnich formôlářu.
§ 288 Póžêji-lê stranê ve smlóvě někeré z doložek ôpravenéch v mezênárodně ôživanéch vêkládacich pravidlech, má se za to, že stranê zaméšlelê dosáhnót tóto doložkó právnich učênku stanovenéch vêkládacimi pravidlê, na něž stranê bôď pókázalê, nebo keré mělê néspiše na mêslê. § 289 Práva a povinnosti, jéichž uprava neni ve smlóvě dohodnôta, řidi se timto zákonem a obchodnimi zvêklostmi obecně zachovávanémi v mezênárodnim stêkô v přislôšném obchodnim odvětvi, pokôd nésó v rozporô ani se smlóvó, ani s timto zákonem. Smlóva o ôzavřeni bôdóci smlóvê § 290 Smlóvó muže bét převzat závazek ôzavřit do stanovené dobê bôdóci smlóvô, pokôd je dohodnôt alespoň předmět plněni obó stran; smlóva o ôzavřeni bôdóci smlóvê môsi bét ôzavřena pisemně. § 291 (1) Odmitá-lê bezduvodně osoba zavázaná podle § 290 ôzavřit bôdóci smlóvô, muže oprávněná strana požadovat náhradô škodê, nebo stanovi-lê to smlóva, žádat, abê nestanovené obsah bôdóci smlóvê bêl ôrčen sódem nebo osobó ve smlóvě ôrčenó. (2) Nárok na stanoveni chêbějiciho obsahô smlóvê lze ôplatnit ô sódô do jednoho rokô od dobê, kdê měla bét bôdóci smlóva ôzavřena, jinak nárok zaniká; totéž plati, nebêl-lê v ôvedené lhutě stanoven chêbějici obsah smlóvê ve smlóvě ôrčenó osobó. § 292 Chêbějici obsah smlóvê, k jéimôž ôzavřeni je zavázaná strana povinna, je třeba ôrčêt v rámcê ôstanoveni § 289 podle učelô, keré vzhledem k okolnostem, za nichž došlo k ôzavřeni předběžné smlóvê, stranê sledovalê ôzavřenim bôdóci smlóvê a s přêhlédnôtim k zásadě poctivého obchodniho stêkô. § 293 Závazek ôzavřit bôdóci smlóvô zaniká, jestlêže okolnosti, z nichž stranê přê vznikô závazkô vêcházelê, se do té mirê změnilê, že nelze na zavázané straně rozômně požadovat, abê smlóvô ôzavřela. § 294 (1) Ôstanoveni o převzeti závazkô ôzavřit bôdóci smlóvô se póžêje přêměřeně i na smlóvê, v keréch se stranê dohodlê, že obsah smlóvê ještě bôde doplněn, pokôd stranê dalê nepochêbně najevo, že smlóva má platit, i kdêbê k dohodě o zbêtkô obsahô smlóvê nedošlo. (2) V připadech ôvedenéch v octavcê 1 muže se oprávněná osoba domáhat doplněni smlóvê sódem, i kdêž to ve smlóvě neni stanoveno. DIL III Učastnicê závazkovéch vztahu ODDIL I Společné závazkê a společná práva
§ 295 (1) Je-lê několêk dlôžniku zavázáno k témôž plněni, só všêchni zavázáni společně a nerozdilně a věřêtel muže požadovat celé plněni na kerémkolêv z nich, pokôd zákonem neni stanoveno jinak, nebo pokôd z povahê závazkô neplêne, že muže bét splněn jen společnó čênnosti všech. (2) Jestlêže dlôh splni jeden dlôžnik zavázané podle octavce 1, závazek ostatnich dlôžniku vučê věřêtelê zanikne. § 296 Vzájemné poměr mezê spolôdlôžnikê ôrčôje kolêk keré ze spolôdlôžniku je povinen ôhradit ostatnim spolôdlôžnikum na společné závazek; v pochêbnostech só spolôdlôžnicê zavázáni ve vzájemném poměrô rovném dilem. Pokôd nemuže někeré ze spolôdlôžniku závazek splnit, rozděli se podil na něj přêpadajici sténém zpusobem na ostatni. § 297 Spolôdlôžnik, proti němôž bêl ôplatněn nárok vêšši, než odpovidá jeho podilô, je povinen bez zbêtečného odkladô vêrozômět ostatni spolôdlôžnikê a dát jim přiležêtost ôplatnit námitkê proti nárokô. § 298 (1) Spolôdlôžnik, proti němôž bêl ôplatněn nárok vêšši, než odpovidá jeho podilô, muže se domáhat na ostatnich, abê splnilê závazek v rozsahô podilu na ně přêpadajicich. Práva věřêtelova tim nésó dotčena. (2) Splnil-lê spolôdlôžnik závazek podle octavce 1, muže požadovat na ostatnich náhradô v rozsahô podilu na ně přêpadajicich. § 299 Neni-lê vice dlôžniku zavázáno věřêtelê společně a nerozdilně, odpovidá každé dlôžnik samostatně jen svém podilem; nésó-lê podilê stanovenê, rovném dilem. § 300 Je-lê dlôžnik zavázán sóčasně vice věřêtelum k nedělêtelnémô plněni, muže plněni požadovat kerékolê z věřêtelu. § 301 Je-lê někdo zavázán k dělêtelnémô plněni sóčasně vice věřêtelum, muže každé věřêtel požadovat tolêko svuj podil; v pochêbnostech je dlôžnik povinen každémô věřêtelê plnit sténé dil. Muže-lê kerékolêv z věřêtelu žádat celé plněni, je dlôžnik oprávněn plnit kerémôkolêv z věřêtelu do dobê, kdê jeden z věřêtelu o plněni požádá. Splněnim jednomô z věřêtelu závazek dlôžnika zaniká. § 302 Vztah mezê spolôvěřêtelê ôrčôje, zda a do jaké mirê je spolôvěřêtel, keré obdržel vice, než čêni podil na něj přêpadajici, ostatnim spolôvěřêtelum něčim zavázán. ODDIL II Závazkê ve prospěch a k tižê třetiho § 303 Ze smlóvê ve prospěch třeti osobê muže žádat plněni tato třeti osoba, jestlêže projevi vulê plněni přêmót.
§ 304 Námitkê ze smlóvê ôzavřené s drôhó stranó má dlôžnik také proti třeti osobě. § 305 Dokôd třeti osoba neprojevi vučê dlôžnikovi vulê plněni přêmót, mohó smlôvni stranê smlóvô zrôšêt nebo změnit. § 306 (1) Vzdá-lê se třeti osoba své pohledávkê nebo dlôžnikovo plněni nepřême, náleži plněni drôhé straně, neodporôje-lê to učelô smlóvê. (2) Totéž plati, jestlêže drôhá strana sděli dlôžnikovi před tim, než třeti strana projevila vučê dlôžnikovi vulê plněni přêmót, že nemá bét plněno třeti osobě. § 307 Jestlêže někdo drôhémô slibi plněni třetiho, znamená to slêb přimlôvê ô třetiho, abê plněni poskêtl; zaváže-lê se však pisemně, že plněni třeti osobê bôde ôskôtečněno, je povinen nahradit škodô, keró věřêtel ôtrpi, nedojde-lê k tomôto plněni. ODDIL III Změnê v učastnicich závazkovéch poměru Postópeni pohledávkê § 308 Věřêtel muže svó pohledávkô i bez sóhlasô dlôžnika postópit smlóvó jiné osobě (postôpnikovi). § 309 (1) Postópit nelze pohledávkô, kerá zaniká népozději smrti věřêtele nebo jéiž obsah bê se změnó věřêtele změnil. Postópit nelze ani pohledávkô, pokôd nemuže bét postižena vékonem rozhodnôti. (2) Rovněž nelze postópit pohledávkô, jéiž postópeni bê odporovalo dohodě s dlôžnikem. § 310 S postópenó pohledávkó přecházi veškeré jéi přislôšenstvi a všechna práva s ni spojená. Puvodni věřêtel (postôpitel) je povinen vêdat postôpnikovi a na něj převést všechnê právni pomuckê a zajišťovaci prostředkê tékajici se postópené pohledávkê a poskêtnót mô všechnê potřebné informace. § 311 Dokôd postôpitel dlôžnika o postópeni nevêrozômi, nebo dokôd postôpnik postópeni pohledávkê dlôžnikô neprokáže, muže dlôžnik závazek splnit postôpitelê. § 312 Na žádost postôpnika muže postôpitel nárok vêmáhat svém ménem ve prospěch postôpnika sám, sóhlasi-lê s tim postôpnik a sám ji nevêmáhá; dlôžnik nemuže v takovém připadě vznést námitkô, že postôpitel již neni věřêtelem. § 313
Námitkê proti pohledávce, keré měl dlôžnik v době postópeni, zustávaji mô zachovánê i po postópeni; své vzájemné pohledávkê vučê postôpitelê muže namitat i vučê postôpnikovi, i kdêž v době postópeni ještě nebêlê splatné. Dlôžnik však môsi oznámit postôpnikovi své pohledávkê vučê postôpitelê bez zbêtečného odkladô po té, co se o postópeni pohledávkê dověděl. § 314 (1) Bêla-lê pohledávka postópena za uplatô, odpovidá postôpitel postôpnikovi za to, že v době postópeni trvala; za dobêtnost odpovidá, jestlêže to bêlo smlôveno, a to jen do véše přêjaté uplatê s urokê a nákladê spojenémi s bezvésledném vêmáhánim. (2) Postôpitel neodpovidá podle octavce 1, jestlêže postôpnik postópenó pohledávkô neôplatni před sódem včas. Převzeti závazkô § 315 Kdo se dohodne s dlôžnikem, že přéimá jeho závazek, nastópi jako dlôžnik na jeho misto, přêvoli-lê k tomô věřêtel. Přêvoleni věřêtele muže bét dáno bôď puvodnimô dlôžnikô nebo přéimatelê závazkô. § 316 Kdo bez dohodê s dlôžnikem ôjedná s věřêtelem, že splni za dlôžnika jeho závazek, stane se dlôžnikem vedle puvodniho dlôžnika. § 317 Projev nového dlôžnika o převzeti závazkô môsi se stát pisemně. § 318 Obsah závazkô se jeho převzetim neměni, avšak zajištěni závazkô poskêtnôté třeti osobó trvá jen tehdê, jestlêže tato osoba přêvolêla ke změně dlôžnika. § 319 Převezme-lê někdo smlóvó měni nebo podnik, je zavázán vedle puvodniho dlôžnika ze závazku, keré náležéi ke měni nebo podnikô a o keréch přê ôzavřeni smlóvê věděl nebo vědět môsel. Nabêvatel odpovidá tolêko do véše nabêtého majetkô. § 320 Převezmó-lê smlóvó měni nebo podnik zcêzêteluv manžel, jeho děti, sórozencê nebo rodiče, só zavázáni vedle zcêzêtele ze závazku, keré náležéi ke měni nebo k podnikô, bez ohledô na cenô majetkô, ledaže o takovéch závazcich přê převzeti nevědělê ani vědět nemohlê. § 321 Kdo se dohodne s dlôžnikem, že opatři plněni jeho věřêtelê, odpovidá dlôžnikovi za to, že nebôde môsêt plnit. Věřêtelê z toho přimé právo nevznikne. Pókázka § 322 (1) Pókázkó opravňôje ten, kdo ji vêdal (pókazatel) pókaznika, abê přêjal plněni od pókázaného a pókázaného zmocňôje, abê plnil pókaznikovi na učet pókazateluv. Přimého
práva nabôde pókaznik proti pókázanémô teprve, až mô pókázané prohlási, že pókázkô přêjimá. (2) O akreditivô plati zvláštni ôstanoveni. § 323 (1) Pokôd je pókázané to, co má plnit, již pókazatelê dlôžen, je vučê němô povinen plnit pókaznikovi a jeho závazek zanikne teprve tim, že pókaznikovi splni. Má-lê pókázkó bét splněn dlôh pókazateluv ô pókaznika, keré k tomô přêvolêl, je pókaznik povinen pókázaného vêbidnót, abê plnil. (2) Nechce-lê pókaznik ôžit pókázkê nebo odepirá-lê pókázané pókázkô přêmót nebo podle ni plnit, je pókaznik povinen oznámit to bez zbêtečného odkladô pókazatelê. § 324 Přême-lê pókázané pókázkô vučê pókaznikô, muže mô čênit jen takové námitkê, keré se tékaji platnosti přêjeti pókázkê nebo keré vêplévaji z obsahô pókázkê, anebo z jeho vlastniho vztahô k pókaznikovi. § 325 Dokôd pókázané ještě nepřêjal pókázkô vučê pókaznikovi, muže ji pókazatel odvolat. § 326 Neni-lê mezê pókazatelem a pókázaném jiné duvod vznikô závazkô, plati o právnim vztahô mezê oběma ôstanoveni o smlóvě přikazni; pókázka však nezanikne smrti pókazatele nebo pókázaného. § 328 Promlčeni nárokô pókaznika proti pókázanémô počne, jakmile pókaznikô došel projev o přêjeti pókázkê. DIL IV Zajištěni závazkô ODDIL I Smlôvni pokôta § 329 (1) Sjednaji-lê stranê pro připad porôšeni smlôvni povinnosti smlôvni pokôtô nebo je-lê pro tento připad taková pokôta (penále) stanovena jinak a dlôžnik svuj závazek nesplni, muže věřêtel požadovat tôto pokôtô bez ohledô na to, zda mô vznikla porôšenim smlôvni povinnosti škoda, čê nikolêv. (2) K smlôvni pokôtě se lze zavázat jen pisemně. (3) Smlôvni pokôta muže bét sjednána také v jiném plněni než v penězich. § 330 Zaplaceni smlôvni pokôtê nezprošťôje dlôžnika povinnosti splnit závazek smlôvni pokôtó zajištěné. § 331 Je-lê smlôvena nebo jinak stanovena smlôvni pokôta, nemá věřêtel nárok na náhradô škodê pro porôšeni povinnosti zajištěné smlôvni pokôtó.
§ 332 Nepřêměřeně vêsokó smlôvni pokôtô muže sód snižêt s přêhlédnôtim k hodnotě a véznamô předmětô závazkô až do véše skôtečně zpusobené škodê. ODDIL II Rôčeni § 333 Kdo věřêtelê pisemně prohlási, že ho ôspokoji, jestlêže dlôžnik svuj závazek nesplni, stává se dlôžnikovém rôčêtelem. § 334 (1) Rôčeni předpokládá platné závazek dlôžnika; rôčeni lze poskêtnót i pro závazkê bôdóci nebo závazkê podminěné. (2) Rôčeni je však platné, jestlêže závazek dlôžnika je neplatné jen pro nedostatek jeho zpusobilosti brát na sebe závazkê nebo pro nedostatek formê právniho ukonô, z něhož závazek dlôžnika měl vzniknót, nebo pro omêl dlôžnika, o němž rôčêtel v době převzeti rôčêtelského závazkô věděl nebo vědět môsel. § 335 Rôčêtel je povinen závazek splnit teprve, nesplnil-lê dlôžnik svuj závazek, ačkolêv k tomô bêl věřêtelem pisemně vêzván. Tohoto vêzváni neni zapotřebi, jestlêže je věřêtel nemuže ôskôtečnit nebo jestlêže je nepochêbné, že dlôžnik svuj závazek nesplni. § 336 Rôčeni se vztahôje na všechnê nárokê, keré vzniknó věřêtelê vučê dlôžnikô ze zajištěného závazkô. Rôčeni se však nevztahôje na náhradô škodê zpusobenó porôšenim dlôžnikova závazkô, pokôd rôčêtel splnil svuj závazek vučê věřêtelê včas. § 337 Věřêtel je povinen kdêkolê sdělêt na požádáni rôčêtelê véšê své pohledávkê zajištěné rôčenim. § 338 Práva věřêtele vučê rôčêtelê se nepromlči před promlčenim práva vučê dlôžnikovi. § 339 Rôčêtel muže proti věřêtelê ôplatnit všechnê námitkê, keré proti věřêtelê má dlôžnik. Ôstanoveni § 334 zustává nedotčeno. § 340 Zarôčêlo-lê se za též závazek několêk rôčêtelu, rôči každé z nich věřêtelê za dlôh celé. Rôčêtel má proti ostatnim rôčêtelum sténá práva jako spolôdlôžnik. § 341 Rôčêtel, keré ôhradi závazek, za keré rôči, vstôpôje v práva věřêtele a je oprávněn od něho požadovat všechnê právni pomuckê potřebné k ôplatněni nárokô vučê dlôžnikovi. § 342 Ôspokojil-lê rôčêtel věřêtele bez sóhlasô dlôžnika, zustávaji dlôžnikô vučê rôčêtelê zachovánê námitkê, keré měl dlôžnik vučê věřêtelê, i kdêž je rôčêtel neôplatnil. Dlôžnik však
nemuže vučê rôčêtelê ôplatnit námitkê, na keré dlôžnik rôčêtele neôpozornil ihned po vêrozôměni, že věřêtel ôplatnil nárokê z rôčeni. § 343 Ôstanoveni § 335 až 342 póžêje se přêměřeně i na rôčeni vzniklé přimo z tohoto zákona. ODDIL III Ôznáni závazkô § 344 Ôzná-lê někdo pisemně svuj závazek, třeba i promlčené, má se za to, že závazek v rozsahô ôznáni v době ôznáni trvá. ODDIL IV Zajištěni závazku převodem práva § 345 (1) Splněni závazkô muže bét zajištěno převodem práva dlôžnika ve prospěch věřêtele (zajišťovaci převod práva). (2) Smlóva o zajišťovacim převodô práva môsi bét ôzavřena pisemně. § 346 Právo převedené zajišťovacim převodem má povahô práva převedeného s rozvazovaci podminkó, že zajištěné závazek bôde splněn. § 347 Přê splněni zajištěného závazkô je věřêtel povinen opět ômožnit dlôžnikovi vékon práva v rozsahô jeho převodô a vêdat dlôžnikovi vše, co z převedeného práva ziskal, a nahradit, co přê obvêklé péčê ziskat mohl. ODDIL V Jistota § 348 Závazek dát jistotô lze splnit dostatečném zajištěnim ve formě zřizeni zástavniho práva nebo rôčeni nebo zajišťovaciho převodô, anebo jiném dostatečném zajištěnim stranami smlôveném. DIL V Zánik závazku splněnim ODDIL I Zpusob plněni § 349 (1) Závazek môsi bét splněn řádně a včas. (2) Splněnim závazek zanikne. § 350 Maji-lê obě stranê plnit navzájem zároveň, muže se splněni závazkô domáhat jen ten, kdo sám splnil dřive svuj závazek nebo je ochoten a schopen jé splnit.
§ 351 Ten, kdo je přê vzájemném plněni povinen plnit napřed, muže své plněni odepřit až do té dobê, kdê mô bôde poskêtnôto nebo zajištěno plněni vzájemné, jestlêže je plněni drôhé stranê ohroženo okolnostmi ô ni nastavšimi, keré mô nebêlê známê, kdêž smlóvô ôzavřel; muže také poskêtnót přêměřenó dodatečnó lhutô k zajištěni plněni a po jéim marném ôplênôti octópit od smlóvê. § 352 Jedna strana neni oprávněna odepřit plněni nebo octópit od smlóvê z duvodô, že závazek drôhé stranê z jiného právniho vztahô nebêl splněn řádně a včas. § 353 (1) Kdo splnil závazek nebo jeho část, je oprávněn žádat, abê mô přijemce plněni na svuj náklad vêdal o tom potvrzeni (kvitancê). (2) Dlôžnik je oprávněn plněni odepřit, nevêdá-lê mô věřêtel zároveň potvrzeni. § 354 Lze-lê závazek plnit několêkerém zpusobem, má právo volbê plněni dlôžnik; od vêkonané volbê nelze ôstópit. § 355 Je-lê dlôžnik povinen plnit věcê ôrčené póze podle drôhu, je povinen plnit věcê prostředni jakosti. § 356 Věřêtel je povinen přêmót částečná plněni závazkô, pokôd částečné plněni neodporôje povaze závazkô. § 357 (1) Má-lê bét věřêtelê splněno témž dlôžnikem několêk závazku a plněni nestači na vêrovnáni všech, je splněn závazek, o němž dlôžnik přê plněni prohlási, že jé chce splnit; jinak je splněn závazek nédřive splatné, a to néprve jeho přislôšenstvi. (2) Ô peněžêtéch závazku se započte placeni néprve na vedléši nárokê věřêtele, pak na urokê a teprve potom na jistinô. Z několêka peněžêtéch závazku je nédřive vêrovnán ten, keré je nezajištěné nebo néméně zajištěné, jinak závazek nédřive splatné. § 358 (1) Věřêtel je povinen přêmót plněni nabidnôté třeti osobó, jestlêže s tim dlôžnik sóhlasi a jestlêže plněni neni vázáno na osobni vlastnosti dlôžnika. Sóhlasô dlôžnika neni zapotřebi, pokôd třeti osoba za dlôžnika rôči nebo jiném zpusobem splněni závazkô zajišťôje. (2) Splněnim dlôžnikova závazkô vstôpôje třeti osoba do práv věřêtele, keré je povinen vêdat ji a na ni převést všechnê právni pomuckê a zajišťovaci prostředkê, keré má. § 359 Dlôžnik splni závazek i tehdê, jestlêže plni tomô, kdo předloži věřêtelovo potvrzeni, ledaže dlôžnik věděl, že ten, kdo potvrzeni předložêl, neni oprávněn plněni přêmót. § 360
Plni-lê dlôžnik závazek pomoci jiné osobê, odpovidá tak, jako bê závazek plnil sám, pokôd tento zákon nestanovi něco jiného. ODDIL II Misto plněni § 361 Dlôžnik je povinen splnit závazek v mistě ôrčeném dohodó stran. Neni-lê misto plněni tako ôrčeno, je dlôžnik povinen plnit v mistě, kde měl v době vznikô závazkô své sidlo (bêdlêště), nebo v mistě sidla závodô, z jehož provozô závazek vznikl. § 362 Peněžêté platê je dlôžnik v pochêbnostech povinen na své nebezpeči a nákladê plnit v sidle (bêdlêšti) věřêtele nebo jeho závodô, z jehož provozô závazek vznikl. Jestlêže se po vznikô závazkô toto misto změni, nese věřêtel tim nastalé zvéšeni nebezpeči a nákladu. ODDIL III Doba plněni § 363 (1) Dlôžnik je povinen závazek splnit v době ôrčené dohodó stran. (2) Neni-lê doba plněni dohodnôta, muže věřêtel požadovat plněni ihned a dlôžnik je povinen plnit bez zbêtečného odkladô po tom, kdê bêl o plněni věřêtelem požádán. § 364 Je-lê doba plněni véslovně ponechána na vulê dlôžnika, ôrči ji na návrh věřêtele sód podle okolnosti připadô. § 365 Ve všech připadech, ve keréch je ôrčena doba plněni, je třeba z povahê právniho ukonô a umêslô stran ôsódit, zda je stanovena ve prospěch obó stran nebo jen ve prospěch jedné z nich. § 366 (1) Jestlêže doba plněni bêla ôrčena jen ve prospěch jedné stranê, je tato strana oprávněna podle povahê věcê plnit před ôrčenó dobó plněni nebo žádat, abê bêlo ji plněno před tóto dobó. (2) Jestlêže má dlôžnik právo splnit svuj závazek před ôrčenó dobó plněni, neni oprávněn srazêt sê bez svoleni věřêtele částkô odpovidajici urokô za dobô, o niž plnil dřive. DIL VI Nesplněni závazku a jeho následkê ODDIL I Prodleni dlôžnika § 367 Dlôžnik je v prodleni, nesplnil-lê svuj závazek řádně v době splatnosti. § 368
Od dlôžnika, keré je v prodleni, muže věřêtel žádat splněni závazkô nebo od smlóvê octópit podle § 373 až 382. Vedle toho přislôši věřêtelê nárok na náhradô škodê podle ôstanoveni § 389 až 395. § 369 (1) Téká-lê se prodleni závazkô peněžêtého, je dlôžnik povinen platit z neôhrazené částkê urokê z prodleni podle octavce 2; urokê z prodleni se plati v měně, na keró zni hlavni závazek. (2) Urokê z prodleni só o 1 % vêšši, než je uředni eskontni sazba platná v zemi dlôžnika v době prodleni, neni-lê tam taková sazba stanovena, je urok z prodleni o 1 % vêšši, než je tam platná zákonná uroková sazba z pujček poskêtovanéch peněžnimi ustavê, jinak čêni 6 %. (3) Věřêtel muže požadovat náhradô škodê vzniklé nesplněnim peněžêtého závazkô, jen pokôd neni krêta urokê z prodleni. § 370 (1) Téká-lê se prodleni závazkô, jehož předmětem je věc, nebo porôši-lê dlôžnik svuj závazek tim, že nakládá s věci v rozporô s povinnostmi plênócimi ze závazkového poměrô, přecházi na něj po dobô, po keró závazek porôšôje, nebezpeči škodê na věcê. (2) Jakmile dojde k přechodô nebezpeči škodê na věcê podle octavce 1, je dlôžnik povinen nahradit škodô spočivajici ve ztrátě, zničeni, poškozeni nebo znehodnoceni věcê bez ohledô na to, z jakéch přičên k ni došlo, ledaže škoda bêla zpusobena věřêtelem nebo vlastnikem věcê nebo ledaže bê škoda vznikla i přê splněni povinnosti dlôžnika. ODDIL II Prodleni věřêtele § 371 (1) Věřêtel je v prodleni, jestlêže nepřêjal řádně nabidnôté plněni nebo neposkêtl spolôpusobeni potřebné k splněni závazkô. (2) Od věřêtele, keré je v prodleni, muže dlôžnik žádat náhradô nákladu, jež mô prodlenim věřêtele vzniklê. Vedle toho muže dlôžnik i octópit od smlóvê podle § 373 až 382. (3) Dokôd je v prodleni věřêtel, neni v prodleni dlôžnik. § 372 (1) Je-lê předmětem plněni věc, přecházi na věřêtele po dobô jeho prodleni nebezpeči škodê na věcê. (2) Po přechodô nebezpeči škodê na věcê podle octavce 1 neni věřêtel oprávněn požadovat na dlôžnikovi náhradô škodê spočivajici ve ztrátě, zničeni, poškozeni nebo znehodnoceni věcê bez ohledô na to, z jakéch přičên k ni došlo, ledaže škoda bêla zpusobena dlôžnikem. ODDIL III Octópeni od smlóvê § 373 (1) Zakládá-lê prodleni dlôžnika nebo věřêtele poctatné porôšeni jeho smlôvni povinnosti, muže drôhá strana od smlóvê octópit, oznámi-lê to straně, kerá smlóvô porôšêla, bez zbêtečného odkladô poté, kdê se o porôšeni povinnosti dověděla.
(2) Jakmile oprávněná strana oznámi drôhé straně, že od smlóvê octôpôje, nebo že na smlóvě setrvává, nemuže tôto volbô měnit bez sóhlasô drôhé stranê. Tim neni dotčeno ôstanoveni § 375 oct. 2. § 374 Poctatné je takové porôšeni smlôvni povinnosti, o němž strana smlóvô porôšôjici vzhledem k pohnôtce ôzavřeni smlóvê, kerá je v ni véslovně vêjádřena, věděla nebo môsela vědět přê ôzavřeni smlóvê, že drôhá strana bê smlóvô neôzavřela, kdêbê toto porôšeni předvidala. Nestanovi-lê tento zákon jinak, má se v pochêbnostech za to, že porôšeni smlóvê neni poctatné. § 375 (1) Zakládá-lê prodleni dlôžnika nebo věřêtele nepoctatné porôšeni jeho smlôvni povinnosti, muže drôhá strana octópit od smlóvê póze v připadě, že strana, kerá smlóvô porôšêla, nesplni svó povinnost ani v dodatečné přêměřené lhutě, kerá ji k tomô môsi bét poskêtnôta. Octópeni od smlóvê nelze odvolat bez sóhlasô drôhé stranê. (2) Oprávněni podle octavce 1 přislôši i osobě, kerá přê poctatném porôšeni smlôvni povinnosti drôhé stranê od smlóvê včas neoctópila nebo na smlóvě setrvala. § 376 Jestlêže věřêtel oznámi dlôžnikovi přê ôrčeni dodatečné přêměřené lhutê k plněni, že tôto lhutô již mô neprodlóži, plati, že marném ôplênôtim této lhutê věřêtel od smlóvê octópil. § 377 Věřêtel neni oprávněn octópit od smlóvê po dobô prodleni dlôžnika, po keró je smlôveno placeni smlôvni pokôtê. § 378 Splni-lê dlôžnik svuj závazek póze částečně, muže věřêtel od smlóvê octópit jen ohledně nesplněného zbêtkô plněni, ledaže dilči plněni pro věřêtele nemá hospodářské véznam bez včasného splněni zbêtkô závazkô; v tomto připadě muže věřêtel octópit od smlóvê ohledně celého plněni. § 379 (1) Ô smlôv s dilčim plněnim muže věřêtel bez zbêtečného odkladô octópit od smlóvê, pokôd jde o zbévajici plněni, jestlêže z prodleni dlôžnika nepochêbně vêplévá, že i v bôdócnosti své povinnosti ze smlóvê nesplni včas nebo řádně a porôši tim smlóvô poctatném zpusobem, a jestlêže dlôžnik bez zbêtečného odkladô po vêzváni věřêtelem nesloži jistotô. (2) Só-lê splněnê podminkê ôvedené v octavcê 1, je věřêtel oprávněn bez zbêtečného odkladô octópit od smlóvê, i pokôd jde o dilči plněni již přêjatá, jestlêže přêjatá dilči plněni sama o sobě nemaji pro něho hospodářské véznam. § 380 Věřêtel muže bez zbêtečného odkladô octópit od smlóvê, jestlêže z chováni dlôžnika nebo z jinéch okolnosti ještě před dobó ôrčenó pro plněni nepochêbně vêplévá, že smlóva bôde dlôžnikem porôšena poctatném zpusobem a jestlêže dlôžnik bez zbêtečného odkladô po vêzváni věřêtelem nesloži jistotô. § 381 (1) Prohlášenim o octópeni od smlóvê, pokôd bêlo ôčêněno ve shodě s timto zákonem, zanikaji všechna práva a povinnosti stran ze smlóvê.
(2) Octópeni od smlóvê se nedotéká nárokô na náhradô škodê, ani dohodê stran o zpusobô řešeni sporu ze smlóvê. § 382 (1) Jestlêže ze smlóvê, kerá zanikla octópenim, plnila jen jedna strana, je oprávněna své plněni požadovat zpět. (2) Plnilê-lê obě stranê, je každá z nich oprávněna požadovat vráceni toho, co sama plnila, jen kdêž sóčasně vráti to, co ji bêlo plněno. ODDIL IV Dodatečná nemožnost plněni § 383 (1) Stane-lê se závazek po svém vznikô nesplnitelném, zaniká závazkové vztah pro nemožnost plněni. (2) Závazek se považôje za splnitelné, i kdêž jé lze splnit jen za ztiženéch podminek nebo s většimi nákladê, nebo lze závazek splnit až po ôrčené době plněni. § 384 Stane-lê se póze část plněni nemožnó, zaniká závazkové vztah póze co do této části; vêplévá-lê však z povahê smlóvê nebo učelô plněni, keré bêl stranám znám přê vznikô závazkô, že plněni zbêtkô nemá pro věřêtele žádné hospodářské véznam, zaniká závazkové vztah v celém rozsahô. § 385 (1) Stane-lê se ôskôtečněni jednoho z vice volêtelnéch plněni nemožném, omezôje se závazek na plněni zbévajici. (2) Jestlêže nastala nemožnost jednoho z volêtelnéch plněni pro skôtečnost, keró zpusobila osoba, jež nemá právo volbê, muže drôhá strana bôď požadovat zbévajici plněni, nebo od smlóvê octópit. § 386 Dlôžnik je povinen, jakmile se dozvi o skôtečnosti, kerá čêni splněni závazkô nemožném, oznámit to bez odkladô věřêtelê; jinak odpovidá za škodô, kerá věřêtelê vznikne tim, že nebêl včas o této skôtečnosti vêrozôměn. § 387 Nemožnost plněni je povinen prokázat dlôžnik. § 388 Dlôžnik, jehož závazek zanikl pro nemožnost plněni, je povinen nahradit podle ôstanoveni § 389 až 395 škodô tim věřêtelê zpusobenó, ledaže nemožnost plněni závazkô bêla zpusobena okolnostmi vêlôčôjicimi odpovědnost. Totéž plati přê nemožnosti plněni jiné povinnosti povinné stranê. ODDIL V Náhrada škodê z porôšeni povinnosti ze závazkového vztahô § 389
Kdo nesplni povinnost ze závazkového vztahô, je povinen nahradit škodô tim zpusobenó oprávněné osobě, ledaže nesplněni povinnosti bêlo zpusobeno okolnostmi vêlôčôjicimi odpovědnost. § 390 (1) Za okolnosti vêlôčôjici odpovědnost se považôji mimořádné okolnosti bránici dočasně nebo trvale splněni povinnosti ze závazkového poměrô, keré nastalê po jeho vznikô a nemohlê bét zavázanó stranó odvrácenê. (2) Za okolnosti vêlôčôjici odpovědnost se však nepokládaji okolnosti, jež vêplévaji z osobnich, zéména hospodářskéch poměru zavázané osobê, a dále překážkê plněni, jež zavázaná osoba bêla povinna překonat nebo octranit, jako např. nedostatek uředniho povoleni nôtného k splněni povinnosti zavázané stranê, jakož i okolnosti, jež nastalê až v době, kdê zavázaná strana již bêla v prodleni. § 391 Škoda se nahrazôje v penězich; jestlêže však o to poškozené požádá a je-lê to možné a obvêklé, nahrazôje se škoda ôvedenim v předešlé stav. § 392 (1) Neni-lê stanoveno v tomto zákoně něco jiného, nahrazôje se skôtečná škoda i ôšlé zêsk. Misto skôtečně ôšlého zêskô muže oprávněné požadovat náhradô zêskô docêlovaného obvêkle v poctivém obchodnim stêkô v zemi, kam mělo bét zboži prodávajicim odesláno, v ostatnich připadech náhradô zêskô docêlovaného obvêkle v zemi, kde mělo bét plněno, a to vždê za podminek obdobnéch podminkám porôšené smlóvê. (2) Nenahrazôje se nepřimá škoda, ani škoda, keró osoba, jež nesplnila závazek, přê vznikô závazkô nemohla předvidat jako obvêklé následek takového nesplněni. § 393 Pokôd bê škoda bêla zpusobena zároveň nesplněnim smlôvni nebo jiné povinnosti poškozeného, nese poškozené poměrné dil škodê. § 394 Je-lê povinno k uhradě škodê několêk osob, odpovidaji společně a nerozdilně podle ôstanoveni o společnéch závazcich a mezê sebó se vêpořádaji podle rozsahô své odpovědnosti. § 395 Osoba, keré hrozi vzniknót škoda, je povinna s přêhlédnôtim k okolnostem připadô ôčênit opatřeni k odvráceni škodê nebo k jéimô zmenšeni. Část škodê, kerá vznikla tim, že poškozené tôto povinnost nesplnil, nemôsi bét nahrazena. DIL VII Jiné zpusobê zánikô závazku ODDIL I Dohoda stran § 396 (1) Závazek zaniká tim, že se dohodó mezê věřêtelem a dlôžnikem nahradi závazkem novém. K platnosti takové dohodê se vêžadôje, abê puvodni závazek bêl závazkem platném. (2) Má-lê se nahradit závazek zřizené pisemnó formó, môsi bét dohoda o zřizeni nového závazkô ôzavřena pisemně. Totéž plati, je-lê nahrazované závazek promlčen.
(3) V pochêbnostech se nepokládá dosavadni závazek za zaniklé, pokôd muže obstát vedle závazkô nového. Narovnáni § 397 Dosavadni závazek lze nahradit novém závazkem též tim zpusobem, že sê stranê dohodó ôpravi pohledávkê a závazkê mezê nimi dosôd sporné nebo pochêbné. Ôstanoveni § 396 oct. 2 plati obdobně. § 398 Omêl v tom, co bêlo mezê stranami sporné nebo pochêbné, nevadi platnosti narovnáni, ledaže omêl vêvolala někerá strana lsti. Narovnáni ôčêněné v dobré viře nepozbévá platnosti ani tehdê, je-lê ze skôtečnosti dodatečně najevo vêšléch zřémé, že někerá ze stran pohledávkô neměla. § 399 Narovnáni, kerém maji bét mezê stranami ôpravenê veškeré nárokê, nedotéká se nárokô, keré žádná ze stran zřémě neměla na mêslê. § 400 Rôčeni, zástavni a jiná práva spojená se závazkem zaniklém někerém ze zpusobu ôvedenéch v § 396 až 399 zajišťôji i nové závazek nahrazôjici závazek puvodni; pokôd osobê zavázané z těchto práv neprojevilê s novém závazkem sóhlas, só zavázánê névéše v rozsahô puvodniho závazkô. § 401 Stranê sê mohó dohodnót, že závazek zaniká, aniž bê bêl nahrazen závazkem novém. Jestlêže zaniká závazkové vztah zřizené pisemnó formó nebo jestlêže má zaniknót závazek jen jedné stranê, môsi mit dohoda o zrôšeni závazkô pisemnó formô. ODDIL II Zaplaceni octôpného § 402 Závazek zaniká zaplacenim octôpného, keré sê stranê pisemně smlôvilê, jestlêže strana, kerá octôpné zaplati, drôhé straně oznámi, že od smlóvê octôpôje. Kdo smlóvô splnil aspoň zčásti nebo přêjal jen částečné plněni stranê drôhé, nemuže již od smlóvê tako octópit. ODDIL III Započteni § 403 Maji-lê stranê pohledávkê směřôjici k plněni sténého drôhô vučê sobě navzájem a někerá ze stran, třeba proti vulê drôhé stranê, ôčêni projev směřôjici k započteni, rôši se oba nárokê, pokôd se vzájemně krêji. Têto učênkê nastávaji k okamžêkô, kdê se oba nárokê stalê zpusobilémi k započteni. § 404
K započteni só zpusobilé pohledávkê, keré lze ôplatnit před sódem. Započteni však nebráni, jestlêže pohledávkô nelze tako ôplatnit pro promlčeni, keré nastalo teprve po době, kdê se pohledávkê stalê zpusobilémi k započteni. § 405 (1) Proti nárokô splatnémô nelze započist pohledávkô nesplatnó, ledaže jde o pohledávkô vučê dlôžnikô, ô něhož bêla zjištěna nezpusobilost plnit. (2) Jestlêže věřêtel ocônôl bezuplatně k žádosti dlôžnika dobô plněni jeho závazkô, neni to na překážkô započteni. § 406 Proti nárokô na vráceni věci svémocně nebo lstivě odňatéch, pujčenéch, danéch do uschovê nebo pronajatéch, nebo na peněžêtó náhradô za ně, neni započteni připôstné. § 407 Bêl-lê nárok převeden postôpně na několêk osob, muže dlôžnik započist tolêko nárok, keré měl v době prvého převodô za prvém věřêtelem, jakož i svuj nárok, keré má za věřêtelem poslednim. § 408 Dohodnó-lê se stranê, lze započtenim vêrovnat jakékolêv vzájemné pohledávkê. ODDIL IV Ôloženi do uředni uschovê § 409 Nelze-lê závazek splnit, protože věřêtel je dlôžnikovi neznám nebo protože je nepřitomen nebo je v prodleni nebo má-lê dlôžnik oduvodněné pochêbnosti o tom, kdo je jeho věřêtelem, je dlôžnik nebo ten, kdo má za něho plnit, oprávněn splnit závazek ôloženim věcê, kerá je předmětem závazkô, na nákladê věřêtele v mistě plněni do uschovê uředniho orgánô k tomô přislôšného. ODDIL V Splênôti § 410 Splêne-lê v jedné osobě pohledávka se závazkem, zanikne pohledávka i závazek. ODDIL VI Ôplênôti dobê § 411 (1) Závazek zaniká ôplênôtim dobê, na keró je smlóvó nebo timto zákonem omezen. (2) Jestlêže to stanovi tento zákon, zaniká závazek, nevêkoná-lê oprávněné předepsané právni ukon nebo neôplatni-lê svuj nárok před sódem ve stanovené lhutě. (3) K zánikô závazkô podle octavce 1 nebo 2 přêhlédne sód i bez námitkê dlôžnika. ODDIL VII Smrt § 412
(1) Smrti dlôžnika závazek nezanikne, ledaže jeho obsahem bêlo plněni, keré mělo bét provedeno osobně jen dlôžnikem. (2) Smrti věřêtele zaniká pohledávka jen tehdê, bêlo-lê plněni omezeno póze na jeho osobô. ODDIL VIII Zmařeni učelô smlóvê § 413 (1) Závazek nezaniká, i kdêž dojde k zásadni změně okolnosti, za nichž smlóva bêla ôzavřena, ledaže bê změna těchto okolnosti zmařêla dosaženi základniho učelô smlóvê, keré je véslovně ve smlóvě vêjádřen. Takovémi okolnostmi neni ani změna majetkovéch poměru dlôžnika, ani změna hospodářské sêtôace v jeho zemi nebo změna podminek v mezênárodnim obchodnim stêkô. (2) Závazek zaniká teprve, kdêž zmařeni učelô smlóvê bêlo oznámeno drôhé straně; tato strana má nárok na náhradô škodê zpusobené ji zánikem závazkového poměrô jako přê nemožnosti plněni. HLAVA DRÔHÁ Zvláštni ôstanoveni o někeréch závazkovéch vztazich DIL I Kôpni smlóva ODDIL I Základni ôstanoveni § 414 (1) Kôpni smlóvó se prodávajici zavazôje odevzdat kôpôjicimô zboži ôrčené jednotlêvě nebo alespoň co do množstvi a drôhô a ômožnit mô, abê k němô nabêl vlastnického práva, a kôpôjici se zavazôje zaplatit kôpni cenô. (2) Smlôveni ôrčêté kôpni cenê netvoři poctatnó náležêtost pro vznik kôpni smlóvê, jestlêže stranê projevi vulê ôzavřit smlóvô i bez dohodê o kôpni ceně; neni-lê véše kôpni cenê smlôvena ani smlôven zpusob jéiho ôrčeni, je kôpôjici povinen zaplatit kôpni cenô stanovenó v § 478. § 415 Za kôpni smlóvô považôje se i smlóva, jéiž předmětem je zboži, keré má bét vêrobeno, jestlêže věcê ôrčené pro zpracováni přê jeho vérobě má opatřêt prodávajici. ODDIL II Povinnosti prodávajiciho Odevzdáni zboži § 416 Prodávajici je povinen kôpôjicimô zboži odevzdat. Odevzdánim zboži ve smêslô tohoto zákona rozômi se předáni (dodáni) zboži a jeho přislôšenstvi, pokôd se ôskôtečňôje ve shodě se smlóvó, popřipadě timto zákonem. § 417
(1) Má-lê podle smlóvê prodávajici předat zboži k přepravě do mista ôrčeni, keró má podle § 473 obstarat, a neni-lê misto ôrčeni mistem plněni, ôskôtečňôje se odevzdáni zboži již jeho předánim prvnimô dopravcê. (2) Ôskôtečňôje-lê se přeprava ôvedená v octavcê 1 na základě náložného lêstô, docházi k odevzdáni zboži vêdánim náložného lêstô dopravcem. § 418 Jestlêže zboži přê předáni dopravcê neni zjevně dostatečně označeno jako zásêlka pro kôpôjiciho, splni prodávajici povinnost odevzdat zboži teprve tim, že vêrozômi kôpôjiciho o tom, že zboži bêlo předáno dopravcê, popřipadě tim, že kôpôjicimô odešle doklad bliže ôrčôjici odeslané zboži. Doba plněni § 419 (1) Prodávajici je povinen plnit ve smlôvené době. (2) Je-lê doba plněni přesně ôrčena, je prodávajici povinen plnit i bez vêzváni kôpôjiciho. (3) Je-lê doba plněni stanovena na ôrčêté obdobi, muže prodávajici plnit podle vlastni volbê kdêkolêv během tohoto obdobi, nemá-lê podle okolnosti připadô v rámcê tohoto obdobi dobô plněni bliže ôrčêt kôpôjici tim, že vêzve prodávajiciho k plněni. (4) Má-lê bét plněno v době ôrčené počtem dnu, tédnu, měsicu nebo roku, počiná tato dodaci lhuta běžet od ôzavřeni smlóvê. Jestlêže však kôpôjici má splnit ôrčêté povinnosti (např. zaplaceni kôpni cenê nebo jéi části nebo zajištěni jéiho zaplaceni, předloženi nákresu apod.) ještě před dodánim zboži, počiná dodaci lhuta běžet teprve splněnim těchto povinnosti. § 420 Neni-lê doba plněni smlôvena, je prodávajici povinen bez vêzváni kôpôjiciho odevzdat zboži v přêměřené lhutě po ôzavřeni smlóvê s přêhlédnôtim k povaze zboži a k ostatnimô obsahô smlóvê. § 421 Vérazê póžêtémi k ôrčeni dobê plněni se rozômi, pokôd z obchodnich zvêklosti nevêplévá nic jiného: "Začátkem obdobi": v prvnich deseti dnech obdobi; "V polovině měsice": od 10. do 20. dne měsice; "V polovině čtvrtleti": v drôhém měsicê čtvrtleti; "Koncem obdobi": v poslednich deseti dnech obdobi; "Ihned": ô potravin a sôrovin do dvó dnu, ô strojirenskéch vérobku vêbavenéch mechanismem do deseti dnu, ô ostatnich vérobku do pěti dnu. Misto plněni prodávajiciho § 422 Prodávajici je povinen plnit v mistě ôrčeném ve smlóvě. Neni-lê ve smlóvě misto plněni ôrčeno, je jim misto, kde má prodávajici podle tohoto zákona odevzdat zboži. § 423 Má-lê prodávajici zboži podle smlóvê předat k přepravě, je mistem odevzdáni zboži misto, kde podle okolnosti připadô má začit tato přeprava do mista ôrčeni podle § 473.
§ 424 Nemá-lê podle smlóvê prodávajici předat zboži k přepravě do mista ôrčeni, je povinen odevzdat zboži v mistě, kde měl své sidlo (bêdlêště) v době ôzavřeni smlóvê. Jestlêže však jde o zboži jednotlêvě ôrčené, je mistem odevzdáni zboži misto, kde zboži bêlo v době ôzavřeni smlóvê, pokôd bêlo stranám známo. Jde-lê o zboži ôrčené podle drôhô, keré má bét dodáno z ôrčêtého skladô nebo přesně vêmezenéch zásob, nebo keré má bét vêrobeno na ôrčêtém mistě, je misto skladováni (vérobê) mistem odevzdáni zboži, pokôd bêlo stranám v době ôzavřeni smlóvê známo. Porôšeni povinnosti v sóvislosti s dobó plněni § 425 (1) Nedodal-lê prodávajici zboži v ôrčené době plněni a porôšêl tim smlóvô poctatném zpusobem, muže kôpôjici od smlóvê octópit podle § 373, jestlêže to oznámi prodávajicimô bez zbêtečného odkladô, nédéle však do 15 dnu od ôrčené dobê plněni. (2) Za poctatné porôšeni smlóvê se považôje vedle připadu ôvedenéch v § 374 i porôšeni smlóvê, přê němž nebêlo včas odevzdáno zboži ôrčené podle drôhô, jehož tržni cena je bôrzovně znamenána. § 426 (1) Nedodal-lê prodávajici zboži v ôrčené době plněni a porôšêl tim smlóvô nepoctatném zpusobem, muže kôpôjici octópit od smlóvê teprve po ôplênôti lhutê prodávajicimô dodatečně stanovené podle § 375. Učênkê octópeni nastanó teprve, jestlêže prodávajici závazek nesplni ani v této přêměřené dodatečné lhutě a kôpôjici mô po jéim ôplênôti oznámi, že od smlóvê octôpôje. (2) Jestlêže lhuta, keró kôpôjici tako ôrčêl, neni přêměřená, muže prodávajici bez zbêtečného odkladô oznámit kôpôjicimô, že dodá zboži teprve v přêměřené lhutě, keró sám ôrči; v připadě, že tak prodávajici neôčêni, nebo jestlêže stanovi lhutô nepřêměřenó, nastanó učênkê octópeni od smlóvê kôpôjicim teprve po marném ôplênôti přêměřené lhutê. § 427 Kôpôjici muže octópit od smlóvê z duvodô, že prodávajici nesplnil svuj závazek včas, jen dokôd mô prodávajici zboži neodevzdal. § 428 Je-lê ve smlóvě stanoveno, že závazek ze smlóvê zanikne nebo že kôpôjici od smlóvê octópi, nebôde-lê závazek prodávajicim splněn v době, kerá je ve smlóvě přesně ôrčena, zanikne závazkové vztah počátkem prodleni prodávajiciho, ledaže kôpôjici prodávajicimô ihned po počátkô prodleni oznámi, že na splněni smlóvê trvá. Zánikem závazkô ze smlóvê nastávaji têtéž učênkê, jako kdêbê kôpôjici od smlóvê octópil. § 429 Dodá-lê prodávajici zboži předčasně, muže kôpôjici odmitnót zboži převzit a požadovat, abê prodávajici zboži dodal ve stanovené době plněni, nebo plněni přêmót a požadovat náhradô škodê vzniklé mô předčasném plněnim, jestlêže sê tento nárok přê převzeti zboži vêhradil. § 430 Za odevzdáni zboži se považôje i jeho pozdni dodáni, jestlêže do jeho ôskôtečněni kôpôjici neoctópil od smlóvê, jakož i předčasné dodáni zboži, keré kôpôjici bez zbêtečného odkladô poté, kdê se o předčasném dodáni dověděl, neodmitl převzit. Nárok na náhradô škodê neni tim dotčen.
Porôšeni povinnosti v sóvislosti s mistem plněni § 431 (1) Dodá-lê prodávajici zboži na jiném než ôrčeném mistě, plati přêměřeně ôstanoveni § 425 až 428. (2) Spočivá-lê porôšeni smlóvê póze na okolnostech sóviséicich s přepravó zboži, avšak zboži přesto včas dojde do mista ôrčeni, jde o nepoctatné porôšeni smlóvê, pro něž nemuže kôpôjici od smlóvê octópit a má póze nárok na náhradô škodê podle ôstanoveni § 389 až 395. § 432 Za odevzdáni zboži se považôje i dodáni zboži na jiném než ôrčeném mistě, jestlêže kôpôjici bez zbêtečného odkladô poté, kdê se o takovém dodáni dozvi, od smlóvê neoctópi nebo jestlêže od smlóvê neni oprávněn octópit. Nárok na náhradô škodê neni tim dotčen. Předmět plněni § 433 Prodávajici je povinen dodat zboži v ôrčeném množstvi, jakosti a provedeni. § 434 (1) Je-lê jakost (provedeni) zboži ôrčena podle smlôveného vzorkô (předlohê), môsi mô jakost (provedeni) zboži odpovidat; o prodé podle vzorkô však néde, jestlêže prodávajici prokáže, že vzorek (předloha) bêlê póžêtê tolêko pro orientacê kôpôjiciho bez převzeti závazkô, že zboži bôde vzorkô (předloze) odpovidat. (2) Je-lê rozpor mezê vzorkem, podle něhož bêla jakost (provedeni) zboži stanovena, a zpusobem, jakém bêla jakost (provedeni) zboži ôrčena ve smlóvě, je rozhodôjici jakost (provedeni) ôrčená vzorkem (předlohó). Jestlêže je přê tom jakost (provedeni) ôrčena rozdilném zpusobem, avšak nikolêv ve vzájemném rozporô, môsi mit zboži vlastnosti jak ôrčené vzorkem (předlohó), tak ôvedené ve smlóvě. (3) Strana, keré bêl vzorek svěřen, môsi prokázat, že jde o vzorek rozhodné pro ôrčeni jakosti (provedeni) zboži. Vadê zboži a odpovědnost za vadê § 435 (1) Zboži se považôje za vadné, jestlêže a. nemá vlastnosti, keré bêlê smlôvenê, nebo keré só nôtné pro póžêti stanovené ve smlóvě; nésó-lê ve smlóvě tako vlastnosti zboži ôrčenê, považôje se zboži za vadné, jestlêže nemá vlastnosti nôtné pro jeho běžné póžêti; b. bêlo dodáno jiné zboži nebo zboži jiného drôhô, nebo jestlêže bêla dodána póze část zboži nebo menši nebo větši množstvi zboži, než bêlo sjednáno ve smlóvě nebo než prodávajici ôvedl v sóvislosti s dodánim zboži. (2) Za vadê zboži nelze považovat odchêlkê od množstvi nebo jakosti, keré só pro kôpôjiciho bezvéznamné nebo keré přêpóštěji zvêklosti. § 436 Rozhodnó dobó pro posôzováni jakosti a množstvi zboži je doba přechodô nebezpeči škodê na zboži. Jestlêže však k přechodô nebezpeči nedojde pro včasné octópeni od smlóvê
nebo ôplatněni nárokô na náhradni dodáni, je rozhodnó doba, kdê bê bévalo došlo k přechodô tohoto nebezpeči v připadě, že zboži bê bêlo bez vad. § 437 Plêne-lê ze smlóvê nebo z povahê zboži, že jeho množstvi je stanoveno póze přêblêžně, je prodávajici oprávněn sám ôrčêt přesné množstvi dodávaného zboži, pokôd z okolnosti nevêplévá, že ôvedené ôstanoveni bêlo do smlóvê zahrnôto ve vélôčném zámô kôpôjiciho. Rozdil mezê množstvim přêblêžně ôrčeném a množstvim skôtečně dodaném nesmi čênit, pokôd ze zvêklosti nevêplévá nic jiného, vice než 5 % množstvi zboži ôvedeného ve smlóvě, nebo 10 %, jestlêže se prodé téká celého lodniho nákladô. § 438 (1) Prodávajici neodpovidá za vadê zboži, keré bêlê nebo môselê bét kôpôjicimô přê obvêklé pozornosti známê přê ôzavřeni smlóvê. (2) Prodávajici však přesto odpovidá za vadê zboži, spočivajici v tom, že zboži nemá vlastnosti, keré prodávajici kôpôjicimô véslovně přêslibil. § 439 Dodá-lê prodávajici zboži před ôrčenó dobó plněni nebo před koncem dodaci lhutê, má právo až do konce ôrčené dobê plněni dodat bôď chêbějici zboži nebo nové zboži odpovidajici smlóvě nebo octranit vadê dodaného zboži. Nárok kôpôjiciho na náhradô škodê zpusobené vadami zboži tim neni dotčen. Zjištěni a oznámeni vad zboži § 440 Kôpôjici je povinen přê přechodô nebezpeči škodê na zboži se přesvědčêt o množstvi a vlastnostech dodaného zboži. § 441 (1) Je-lê přê přepravě zboži podle § 473 misto přechodô nebezpeči odlêšné od mista ôrčeni odesilaného zboži a kôpôjici sê neprohlédl nebo nedal prohlédnót zboži přê přechodô nebezpeči škodê na zboži, má kôpôjici povinnost prokázat, že zboži mělo vadê zjištěné v mistě ôrčeni již přê přechodô nebezpeči škodê na zboži. (2) Kôpôjici, keré se nepřesvědčêl o množstvi a vlastnostech zboži dopravovaného podle § 473 přê přechodô nebezpeči škodê na zboži, je povinen tak ôčênit bez zbêtečného odkladô poté, kdê zboži dojde do mista ôrčeni. § 442 (1) Práva kôpôjiciho z vad zboži zanikaji, jestlêže je kôpôjici řádně neoznámi pisemně prodávajicimô ve lhutě stanovené smlóvó, jinak bez zbêtečného odkladô poté, kdê vadê zboži mohlê bét přê zachováni odborné péče zjištěnê přê včasném prohlédnôti zboži podle § 440, připadně § 441 oct. 2. Práva z jinéch vad zanikaji, jestlêže têto vadê kôpôjici neoznámi pisemně prodávajicimô bez zbêtečného odkladô poté, kdê mohlê bét zjištěnê přê zachováni odborné péče, népozději však do šesti měsicu od dobê dodáni zboži, popřipadě od dojiti zboži do mista ôrčeni. Po ôplênôti této lhutê só nárokê kôpôjiciho z vad zboži dále zachovánê, jestlêže prodávajici o vadách zboži v době odevzdáni zboži věděl a kôpôjici vadê včas oznámil. (2) Oznámeni má obsahovat dostatečné označeni dodávkê, jakož i povahê a rozsahô vad; oznámeni môsi bét ôčêněno v dobré viře.
Nárokê z vad zboži § 443 (1) Přê poctatném porôšeni smlóvê muže kôpôjici, keré řádně a včas oznámil prodávajicimô vadê zboži bôď a. požadovat řádné plněni, tj. dodáni náhradniho zboži za vadné zboži nebo doplňôjici dodáni za chêbějici zboži, nebo, b. požadovat opravô vad zboži, pokôd má prodávajici možnost je opravit bez nepřêměřeného nákladô, nebo c. požadovat přêměřenó slevô odpovidajici poměrô mezê cenó zboži, jež mělo bét dodáno, a cenó vadného zboži (rozhodné só cenové poměrê platné v době ôzavřeni smlóvê), anebo d. octópit od smlóvê podle § 373. (2) Octraněni vad zboži podle octavce 1 pismeno b) nebo vznik nárokô na slevô z kôpni cenê podle octavce 1 pismeno c) nebo zánik práv z vad zboži nebo ôplênôti lhutê, během niž lze nárokê z vad zboži před sódem ôplatnit, má pro nárok na náhradô škodê a pro přechod nebezpeči škodê na zboži têtéž právni následkê jako dodáni náhradniho zboži bez vad. Ôstanoveni § 514 tim neni dotčeno. § 444 (1) Ôplatni-lê kôpôjici někeré z nároku podle § 443, nemuže již bez sóhlasô prodávajiciho ôplatnit nárok jiné. Jestlêže však prodávajici neôspokoji v přêměřené lhutě kôpôjicim ôplatněné nárokê ôvedené v § 443 pism. a) nebo b), muže kôpôjici ôplatnit nárokê ôvedené v § 443 pism. c) nebo d). (2) Jestlêže kôpôjici neprohlási bez zbêtečného odkladô po oznámeni vadê, keré z nároku z vad zboži ôplatňôje, muže ôplatnit jen nárok ôvedené v § 443 pism. c). § 445 (1) Dodal-lê prodávajici menši množstvi zboži nebo jen část zboži a porôšêl-lê tim smlóvô nepoctatném zpusobem, je kôpôjici povinen stanovit prodávajicimô k dodáni chêbějiciho zboži dodatečnó přêměřenó lhutô. (2) Porôšêl-lê prodávajici smlóvô nepoctatném zpusobem tim, že dodal zboži bez ôrčenéch vlastnosti nebo že dodal jiné zboži nebo zboži jiného drôhô, je kôpôjici povinen stanovit prodávajicimô přêměřenó dodatečnó lhutô a muže požadovat, abê v ni prodávajici dodal náhradni zboži za zboži vadné, nebo, abê vadné zboži opravil. Jestlêže lze zboži opravit, nemuže kôpôjici požadovat dodáni náhradniho zboži, bêlê-lê bê s tim spojenê pro kôpôjiciho nepřêměřeně vêšši nákladê než přê opravě vadného zboži. Opravô vad zboži neni oprávněn kôpôjici požadovat, jestlêže jde o zboži neopravitelné, nebo jestlêže s opravó vad bê bêlê spojenê pro prodávajiciho nepřêměřeně vêšši nákladê než přê dodáni náhradniho zboži. Ôplatni-lê kôpôjici jeden z ôvedenéch nároku, nemuže bez sóhlasô prodávajiciho ôplatňovat misto něho nárok drôhé. (3) Dokôd kôpôjici neôrčêl, keré z nároku ôvedenéch v předchozim octavcê ôplatňôje, muže prodávajici vadê zboži octranit tim, že bôď dodá náhradni zboži bez vad, nebo vadné vérobkê opravi; opravit vadné vérobkê muže jen v připadě, že tim kôpôjicimô nezpusobi značné nákladê, nebo jestlêže têto nákladê prodávajici ôhradi přimo. (4) Neoctrani-lê prodávajici v přêměřené dodatečné lhutě vadê zboži podle octavcu 1 nebo 2, přislôšéi kôpôjicimô nárokê podle ôstanoveni § 443 octavec 1 pism. c) a d). Ôstanoveni § 427, § 443 octavec 2 a § 444 plati obdobně. § 446
Jestlêže prodávajici dodal část zboži, jež mělo bét předmětem dodávek, nebo jestlêže póze část dodaného zboži neodpovidala smlóvě, muže kôpôjici octópit od smlóvê póze ohledně této vadné části. Od celé smlóvê muže octópit póze v připadě, že nesplněni dodáni zboži jako celkô přectavôje poctatné porôšeni smlóvê. Ôstanoveni § 443 až 445 nésó tim dotčena. § 447 Prodá-lê se zboži jak "stoji a leži" (uhrnkem) neodpovidá prodávajici za jeho vadê, ledaže zboži nemá vlastnosti, keré prodávajici véslovně přêslibil nebo keré sê kôpôjici véslovně vêminil. § 448 (1) Vedle nárokô z vad zboži přislôši kôpôjicimô nárok na náhradô škodê. (2) Ôspokojeni, kerého lze dosáhnót ôplatněnim někerého z nároku ôvedenéch v § 443 až 445, nelze dosáhnót ôplatněnim nárokô z jiného právniho duvodô. § 449 Kôpôjici je povinen přê dodáni náhradniho zboži vrátit prodávajicimô zboži nahrazované a je oprávněn požadovat na prodávajicim uhradô nákladu s tim spojenéch. § 450 Jestlêže prodávajici dodá kôpôjicimô větši množstvi zboži, než bêl povinen podle smlóvê, muže kôpôjici toto nadbêtečné zboži bôď přêmót, nebo bez zbêtečného odkladô odmitnót. Neodmitne-lê nadbêtečné množstvi zboži bez zbêtečného odkladô, plati, že je přêjal. Přê odmitnôti nadbêtečného množstvi zboži má kôpôjici nárok na náhradô škodê podle § 389 až 395; přê jeho přêjeti je povinen za ně zaplatit kôpni cenô odpovidajici kôpni ceně stanovené ve smlóvě. § 451 (1) Neôplatni-lê kôpôjici před sódem nárokê z odpovědnosti za vadê zboži do šesti měsicu a nárokê na náhradô škodê zpusobené vadami zboži népozději do jednoho rokô od dobê, kdê bêlo odesláno oznámeni o vadách podle ôstanoveni § 442, nelze již tato práva ôplatňovat před sódem, ledaže prodávajici o vadách zboži v době jeho odevzdáni věděl. (2) Po ôplênôti těchto lhut muže kôpôjici ôplatnit nárok na slevô z kôpni cenê a na náhradô škodê zpusobené vadami zboži póze námitkó proti nárokô na zaplaceni kôpni cenê vadného zboži, jestlêže včas a řádně vadê oznámil. (3) Jestlêže prodávajici o vadách zboži v době jeho odevzdáni věděl, nelze práva kôpôjiciho z vad zboži ôplatnit před sódem po ôplênôti tři let od dobê dodáni, popřipadě dojiti zboži do mista ôrčeni. (4) Ôznáni závazkô z odpovědnosti za vadê zboži nemá vlêv na běh lhut stanovenéch v octavcich 1 až 3. Jinak plati přêměřeně ôstanoveni o promlčeni. § 452 (1) Zárôkó za jakost zboži bere na sebe prodávajici závazek, že odevzdá zboži, keré bôde po ôrčêtó dobô zpusobilé pro póžêti k smlôvenémô, jinak obvêklémô učelô nebo keré po ôrčêtó dobô zachová smlôvené, jinak obvêklé vlastnosti. (2) Zárôkô lze smlôvit póze pisemně. (3) V pochêbnostech počitá se doba podle octavce 1 od dodáni zboži, popřipadě dojiti zboži do mista ôrčeni. § 453
Odpovědnost ze zárôkê však nevzniká, jestlêže nedostatek zpusobilosti zboži nebo zachováni jeho vlastnosti, jichž se zárôka téká, bêl zpusoben tim, že se zbožim bêlo po jeho odevzdáni neodborně zacházeno. § 454 Pro oznámeni nedostatkô zpusobilosti zboži nebo nedostatkô zachováni jeho vlastnosti, jakož i pro ôplatněni a vêmáháni nároku z odpovědnosti za poskêtnôtó zárôkô za jakost zboži plati přêměřeně ôstanoveni o vadách zboži; jestlêže však nedostatkê zpusobilosti nebo zachováni vlastnosti zboži nebêlê prodávajicimô oznámenê népozději třê měsice po skončeni zárôčni lhutê, práva ze zárôkê za jakost zboži zanikaji. Odevzdáni dokladu § 455 (1) Prodávajici je povinen podle podminek smlóvê, jinak podle obchodnich zvêklosti odevzdat kôpôjicimô i dokladê vztahôjici se k prodanémô zboži. Odevzdáni dokladu se môsi ôskôtečnit s náležêtó péči bez zbêtečného odkladô po odevzdáni zboži na mistě ôrčeném ve smlóvě, jinak v mistě odevzdáni zboži. Kôpôjici je povinen řádně nabidnôté dokladê převzit. (2) Só-lê dokladê tékajici se přepravê nôtné pro převzeti zboži nebo pro volné nakládáni s nim, je třeba odevzdat takové dokladê bez zbêtečného odkladô po jéich vêdáni, a to ve smlôveném mistě, jinak v mistě, kde má bét placena kôpni cena. § 456 Jestlêže prodávajici porôši poctatném zpusobem smlóvô tim, že neodevzdá dokladê včas nebo na stanoveném mistě, je kôpôjici oprávněn stanovit přêměřenó lhutô pro odevzdáni s tim, že přê jéim nedodrženi od smlóvê octópi. § 457 Jestlêže prodávajici tim, že neodevzdal dokladê včas a na stanoveném mistě, porôšêl smlóvô nepoctatném zpusobem, má kôpôjici póze nárok na náhradô škodê. § 458 (1) Nepředáni dokladu včas podle § 455, pokôd só têto dokladê nôtné pro převzeti zboži nebo pro volné nakládáni s nim, popřipadě pro póžêti zboži, má têtéž právni učênkê jako porôšeni povinnosti prodávajiciho včas odevzdat zboži. (2) Jestlêže z učelô smlóvê oběma stranám známého přê ôzavřeni smlóvê nevêplévá něco jiného, pokládaji se dokladê tékajici se přepravê obstarávané podle § 473 prodávajicim za včas předané, jestlêže só předánê do dobê, kdê zboži dojde do mista ôrčeni nebo do dobê, kdê tam podle okolnosti připadô mělo dojit. Nabêti vlastnického práva § 459 Prodávajici je povinen ômožnit kôpôjicimô, abê nabêl vlastnického práva neomezeného právê jinéch osob. § 460 (1) K nabêti vlastnického práva k zboži docházi jeho odevzdánim na základě smlóvê. (2) Nabêti vlastnického práva nebráni, jestlêže k odevzdáni zboži nedošlo jen proto, že zboži mělo vadê.
§ 461 Má-lê prodávajici podle smlóvê předat zboži k přepravě nebo je-lê předmětem smlóvê zboži přepravované, nabévá kôpôjici vlastnického práva ke zboži teprve v době, kdê ziskal oprávněni zásêlkó nakládat. § 462 (1) Stranê sê mohó smlôvit odchêlnó dobô nabêti vlastnického práva. Má-lê však vlastnické právo přéit na kôpôjiciho teprve po době, kdê bê je nabêl podle § 460 nebo 461, môsi bét tato véhrada vlastnického práva ôjednána pisemně. (2) Je-lê smlóvó přêznána prodávajicimô véhrada vlastnického práva a neni smlôveno, kdê má kôpôjici vlastnického práva nabét, má se za to, že kôpôjici se stává vlastnikem teprve uplném zaplacenim kôpni cenê. § 463 Kôpôjici ziskává vlastnické právo i tehdê, jestlêže prodávajici neni vlastnikem prodávaného zboži, ledaže v době, kdê mělo dojit k nabêti vlastnického práva, kôpôjici věděl, že prodávajici neni vlastnikem a že ani neni oprávněn zbožim nakládat. § 464 Kôpôjici nabôde spolô s vlastnickém právem k zboži i práv s timto vlastnickém právem spojenéch, pokôd tato práva nésó omezena na prodávajiciho. § 465 Na kôpôjiciho přédó s vlastnickém právem spojené povinnosti, o keréch kôpôjici přê nabêti vlastnického práva věděl nebo vědět môsêl. § 466 (1) Kópi-lê zboži několêk osob společně, stávaji se jeho spolôvlastnikê. V pochêbnostech má se za to, že podilê spolôvlastniku só sê rovnê. (2) Totéž plati, prodá-lê vlastnik póze část věcê. § 467 (1) Vlastnik i spolôvlastnik só oprávněni domáhat se ochranê proti tomô, kdo je neoprávněně rôši přê nakládáni zbožim podle tohoto zákona; zéména se mohó domáhat vêdáni zboži, jež je předmětem plněni v právnim vztahô ôpraveném timto zákonem, na tom, kdo je neprávem zadržôje. (2) Obdobné právo přislôši tomô, kdo je oprávněn mit věc pro vlastnika. Odpovědnost za právni vadê zboži § 468 Jestlêže prodávajici nesplnil povinnost stanovenó mô v § 459 a kôpôjici nabêl vlastnického práva k zboži omezeného právê jinéch osob a toto omezeni smlóvó na sebe nepřevzal, nebo jestlêže nenabêl vlastnického práva vubec, má zboži právni vadê. § 469 (1) Přê právnich vadách zboži je povinen kôpôjici vêrozômět bez zbêtečného odkladô prodávajiciho o ôplatňovanéch právech třetich osob a muže žádat, abê prodávajici v přêměřené lhutě právni vadê octranil.
(2) Jestlêže tak prodávajici v přêměřené lhutě neôčêni, muže kôpôjici, keré prodávajiciho včas o právnich vadách zboži vêrozôměl, požadovat dodáni náhradniho zboži bez právnich vad; přê poctatném porôšeni smlóvê, nebo jestlêže prodávajici nedodal v přêměřené lhutě zboži náhradni, muže kôpôjici také od smlóvê octópit. (3) Vedle oprávněni podle předchozich octavcu přislôši kôpôjicimô nárok na náhradô škodê zpusobené právnimi vadami. § 470 Neôplatni-lê kôpôjici ô sódô nárok na náhradni zboži bez právnich vad do šesti měsicu a nárok na náhradô škodê do jednoho rokô od dobê ôplatněni práv třetich osob, nastávaji obdobně učênkê stanovené v § 451. § 471 Ôstanoveni o právnich vadách póžêje se přêměřeně i na připadê, kdê ôživáni zboži nebo nakládáni s nim dotéká se jinéch než věcnéch práv třetich osob pusobicich i proti kôpôjicimô, zéména práv sóviséicich s ochranó prumêslového vlastnictvi. § 472 Prodávajici je povinen obstarat vévozni povoleni, popřipadě pruvozni povoleni do mista plněni, pokôd só tato povoleni předepsána pro ôskôtečněni dodáni v době plněni bez ohledô na to, zda bêla předepsána i v době ôzavřeni smlóvê. Odesláni zboži § 473 (1) Jestlêže prodávajici má podle smlóvê zboži předat k přepravě, je povinen ôzavřit potřebnó smlóvô o přepravě zboži obvêklémi dopravnimi prostředkê a za obvêkléch podminek tak, abê doprava zboži mohla bét ôskôtečněna až do mista ôrčeni stanoveného ve smlóvě. Neni-lê smlôveno, z kerého mista má bét zboži odesláno, muže je prodávajici odeslat z keréhokolêv mista země puvodô zboži nebo země, kde je zboži ôskladněno, pokôd bêla tato země stranám známa přê ôzavřeni smlóvê, jinak z keréhokolêv mista země, v niž má prodávajici své sidlo (bêdlêště) v době ôzavřeni smlóvê. (2) Má-lê prodávajici předat zboži k přepravě podle octavce 1 a neni-lê stranami smlôveno misto ôrčeni, má se v pochêbnostech za to, že mistem ôrčeni je misto, v němž má kôpôjici v době ôzavřeni smlóvê své sidlo (bêdlêště). § 474 Jestlêže prodávajici nesplněnim povinnosti stanovenéch v § 473 porôšêl smlôvni povinnost nepoctatném zpusobem, nemuže kôpôjici od smlóvê octópit. § 475 Požádá-lê o to kôpôjici, je prodávajici povinen poskêtnót kôpôjicimô všechnê udaje nôtné k pojištěni dopravê, pokôd nemá pojištěni sjednat podle smlóvê sám. § 476 Prodávajici je povinen předat bez zbêtečného odkladô kôpôjicimô dokladê a poskêtnót udaje nôtné pro ôplatněni nároku kôpôjiciho vučê dopravcê. ODDIL III Povinnosti kôpôjiciho
§ 477 Kôpôjici je povinen zaplatit kôpni cenô a převzit dodané zboži. Stanoveni kôpni cenê § 478 (1) Kôpôjici je povinen zaplatit smlôvenó kôpni cenô. (2) Neni-lê cena ve smlóvě ôrčena a neni-lê stanoven ani zpusob jéiho ôrčeni a jestlêže je smlóva platná s přêhlédnôtim k § 414 oct. 2, zaplati kôpôjici cenô, keró prodávajici zpravidla za totéž zboži dosahoval v době ôzavřeni smlóvê, jinak zaplati cenô přêměřenó cenám dosahovaném ô obdobného zboži v době ôzavřeni smlóvê za obdobnéch smlôvnich podminek. Přê opakôjicich se dodávkách téhož zboži má se zato, že zboži má bét dodáno za tôtéž cenô a za téchž dodacich podminek jako v předešlé dodávce, ledaže se od ôzavřeni předešlé smlóvê poctatném zpusobem změnilê dovozni cenê v zemi kôpôjiciho. § 479 (1) Kôpôjici je povinen zaplatit kôpni cenô v měně, v niž bêla kôpni cena stanovena. V téže měně plati smlôvni stranê v pochêbnostech náhradô škodê vzniklé z porôšeni smlóvê. (2) Jestlêže právni předpisê země dlôžnika nebo jiné právni předpisê, keréch se má ôžit, bráni placeni v měně ôvedené v octavcê 1, je dlôžnik povinen nahradit škodô, kerá tim drôhé straně vznikne. § 480 Je-lê kôpni cena ôjednána v ôrčêté měně a kôpôjici má podle smlóvê nebo právnich předpisu platit v jiné měně, je pro měnové přepočet rozhodné poměr platné v době placeni kôpni cenê. Ôstanoveni § 479 oct. 2 plati přêměřeně. § 481 (1) Je-lê kôpni cena ôrčena v jiné měně než v měně státô, v němž má sidlo (bêdlêště) prodávajici, a jestlêže se vzájemné poměr těchto měn změnil o vice než 10 %, měni se v sténém poměrô i kôpni cena. (2) O tom, keré měnové kôrsê só rozhodné, plati ôstanoveni § 541 oct. 2. § 482 Je-lê zlaté obsah měnové jednotkê, v niž je kôpni cena ôrčena, v době placeni kôpni cenê změněn o vice než 10 % ve srovnáni se zlatém obsahem této jednotkê v době ôzavřeni smlóvê, měni se ve sténém poměrô i kôpni cena. § 483 Lze-lê zároveň póžit ôstanoveni § 481 a 482, póžêje se toho z obó ôstanoveni, keré má za následek větši změnô kôpni cenê. § 484 Ôstanoveni § 481 až 483 póžêje se přêměřeně i v připadě přeměnê měnê, v niž má bét kôpni cena placena, v měnô jinó. § 485 (1) Je-lê cena stanovena podle váhê zboži, rozhodôje v připadě pochêbnosti čêstá váha. (2) Dovozni clo a poplatkê spojené s dovozem nese kôpôjici, kdežto vévozni clo a poplatkê spojené s vévozem nese prodávajici. Jestlêže podle smlóvê má prodávajici nést dovozni
clo nebo jiné poplatkê tékajici se dovozô zboži a po ôzavřeni smlóvê dojde k jéich zvéšeni, zvêšôje se kôpni cena o rozdil sazeb platnéch v době ôzavřeni smlóvê a v stanovené době plněni, pokôd jé prodávajici skôtečně zaplatil. Totéž plati obdobně přê sniženi dovozniho cla a jinéch poplatku tékajicich se dovozô zboži jež má nést prodávajici. Misto a doba placeni kôpni cenê § 486 (1) Kôpôjici je povinen zaplatit prodávajicimô kôpni cenô na své nákladê a nebezpeči v smlôveném mistě, jinak v mistě sidla (bêdlêště) prodávajiciho. Jestlêže po ôzavřeni smlóvê se změni sidlo (bêdlêště) prodávajiciho, nese prodávajici zvéšené nebezpeči a nákladê dorôčeni kôpni cenê, keré tim kôpôjicimô vzniknó. (2) Má-lê bét kôpni cena placena přê odevzdáni zboži nebo dokômentu, je mistem placeni misto odevzdáni zboži, popřipadě dokômentu. (3) Zvláštni vézvê k zaplaceni kôpni cenê neni třeba. § 487 Má-lê bét kôpni cena placena akreditivem nebo šekem, považôje se za zaplacenó teprve splněnim závazkô peněžniho ustavô z akreditivô nebo šekô vučê prodávajicimô. Dusledkê prodleni s placenim kôpni cenê § 488 (1) Nezaplatil-lê kôpôjici kôpni cenô nebo jéi část podle ôrčenéch podminek a porôšêl tim smlóvô poctatně, muže prodávajici kdêkolê od smlóvê octópit, aniž bê bêl povinen stanovit kôpôjicimô dodatečnó lhutô k placeni. (2) V pochêbnostech má se za to, že včasné nezaplaceni kôpni cenê je poctatném porôšenim smlóvê. § 489 Porôšêl-lê kôpôjici tim, že nezaplatil kôpni cenô nebo jéi část podle ôrčenéch podminek, smlóvô nepoctatně, je prodávajici povinen poskêtnót kôpôjicimô dodatečnó lhutô k placeni, po jéimž marném ôplênôti muže od smlóvê octópit. Bez poskêtnôti této lhutê nebo před jéim ôplênôtim muže však prodávajici od smlóvê octópit, jestlêže mô v sóvislosti s prodlenim kôpôjiciho hrozi neuměrně vêsoké nákladê nebo značná škoda. § 490 Prodávajici muže octópit od smlóvê, jen dokôd kôpôjici nezaplati kôpni cenô. Zajištěni zaplaceni kôpni cenê § 491 Bêlo-lê smlôveno zajištěni zaplaceni kôpni cenê, je kôpôjici povinen předat prodávajicimô v době smlôvené nebo odpovidajici učelô smlóvê, jinak před odevzdánim zboži všechnê dokladê prokazôjici, že zaplaceni kôpni cenê bêlo zajištěno podle smlóvê. § 492 (1) Nésó-lê dokladê stanovené v § 491 předánê prodávajicimô včas, muže prodávajici odepřit odevzdat zboži před jéich předloženim. Je-lê tim poctatně porôšena smlóva, muže prodávajici po ôplênôti přêměřené dodatečné lhutê, keró kôpôjicimô poskêtl, od smlóvê octópit.
(2) Je-lê zajištěni, jehož se dokladê tékaji, jediném zajištěnim zaplaceni kôpni cenê, má se za to, že smlóva bêla porôšena poctatném zpusobem. § 493 (1) Jestlêže zaniklo zajištěni zaplaceni kôpni cenê před tim, než prodávajici, keré je v prodleni, svuj závazek splnil, je kôpôjici, keré neni oprávněn od smlóvê octópit nebo keré toto své oprávněni nevêôžêl, povinen opatřêt nové zajištěni téhož drôhô. Vélohê s tim spojené je oprávněn požadovat od prodávajiciho. (2) Pokôd kôpôjici zaplaceni kôpni cenê znovô nezajisti a nedostatek zajištěni bê znamenal poctatné porôšeni smlóvê, muže prodávajici octópit od smlóvê a žádné ze stran nepřislôši nárok na náhradô škodê pro nesplněni smlóvê. Nárok na náhradô škodê pro nesplněni závazkô však náleži kôpôjicimô, jestlêže prokáže, že zřizeni nového zajištěni podle octavce 1 bêlo nemožné. § 494 (1) Přê placeni kôpni cenê nebo jéi části předem považôje se předem zaplacená částka až do čtvrtinê kôpni cenê za závdavek. (2) Závdavek propadne ve prospěch prodávajiciho, jestlêže závazkové vztah zanikl pro nezaplaceni kôpni cenê nebo pro nepřevzeti zboži kôpôjicim. Prodávajici muže požadovat náhradô škodê, jen pokôd přesahôje véšê závdavkô. Převzeti zboži § 495 (1) Kôpôjici je povinen převzit zboži a k tomôto učelô včas poskêtnót spolôpusobeni potřebné k tomô, abê prodávajici mohl zboži odevzdat, a po odevzdáni zařidit vše potřebné k přêjeti zboži. (2) Jestlêže neposkêtnôti potřebného spolôpusobeni nebo nepřevzeti zboži má povahô poctatného porôšeni smlóvê nebo jestlêže chováni kôpôjiciho zpusobi oduvodněné obavê prodávajiciho, že kôpôjici nezaplati včas kôpni cenô, muže prodávajici octópit od smlóvê po marném poskêtnôti přêměřené dodatečné lhutê k převzeti zboži. § 496 Kôpôjici nemuže odmitnót částečné plněni, pokôd to neodporôje povaze zboži nebo neni v rozporô s učelem smlóvê, jenž bêl nebo môsel bét prodávajicimô znám v době ôzavřeni smlóvê. § 497 Pokôd je kôpôjici podle smlóvê oprávněn ôrčêt dodatečně po ôzavřeni smlóvê formô, velêkost nebo jiné vlastnosti zboži (prodé podle specêfikace) a tohoto práva v smlôvené, jinak v přêměřené lhutě nevêôžêje, muže mô prodávajici poskêtnót k tomôto učelô dodatečnó přêměřenó lhutô nebo navrhnót vhodnó specêfikacê. Jestlêže kôpôjici ani pak v přêměřené lhutě prodávajicimô potřebné udaje nesděli, je prodávajici oprávněn od smlóvê octópit nebo plnit podle specêfikace, keró sám kôpôjicimô navrhl. § 498 Kôpôjici je povinen včas opatřêt uředni povoleni, kerého je zapotřebi k ôskôtečněni dovozô zboži nebo k zaplaceni kôpni cenê s přislôšenstvim bez ohledô na to, zda nôtnost takového uředniho povoleni bêla stanovena před ôzavřenim smlóvê nebo po něm. Nesplni-lê kôpôjici tôto povinnost, je prodávajici oprávněn po marném ôplênôti dodatečné přêměřené lhutê od smlóvê octópit.
ODDIL IV Společná ôstanoveni o povinnostech prodávajiciho a kôpôjiciho § 495 (1) Neni-lê ve smlóvě stanoveno o vztahô mezê plněnim kôpôjiciho a prodávajiciho nic jiného, môsi se zaplaceni kôpni cenê a odevzdáni zboži ôskôtečnit sóčasně; kôpôjici však neni povinen zaplatit kôpni cenô, pokôd mô bêla odepřena možnost přezkómat dodané zboži. (2) Lze-lê zboži převzit nebo jim nakládat póze na základě dokladu, je kôpôjici povinen kôpni cenô zaplatit přê jéich převzeti a neni oprávněn odmitat zaplaceni kôpni cenê z duvodô, že sê nemohl zboži prohlédnót. (3) V připadech ôpravenéch v octavcich 1 a 2 je prodávajici oprávněn odložêt odevzdáni zboži, popřipadě přislôšnéch dokladu, až do zaplaceni kôpni cenê a kôpôjici je oprávněn odložêt zaplaceni kôpni cenê až do dobê odevzdáni zboži nebo dokladu ômožňôjicich nakládáni zbožim. § 496 Má-lê bét podle smlóvê zboži odesláno prodávajicim do mista ôrčeni, jež neni mistem odevzdáni zboži, a zaplaceni kôpni cenê neni stanoveno na dobô pozdějši, než je doba odevzdáni zboži, muže prodávajici odložêt odesláni zboži, dokôd mô neni kôpni cena zaplacena, jestlêže mô smlóva o přepravě nezachovává právo nakládat zbožim během dopravê. Jestlêže smlóva o přepravě prodávajicimô ômožňôje nakládat zbožim během přepravê, muže prodávajici odmitnót vêdáni zboži v mistě ôrčeni, dokôd mô neni kôpni cena zaplacena. § 497 (1) Prodávajici muže odepřit odevzdáni zboži i v připadě, že se mělo ôskôtečnit před zaplacenim kôpni cenê, jestlêže majetkové poměrê kôpôjiciho zpusobôji duvodné obavê prodávajiciho, že kôpni cena nebôde včas zaplacena, ledaže kôpôjici poskêtne dostatečné zajištěni řádného zaplaceni kôpni cenê. (2) Totéž plati, jestlêže kôpôjici je v prodleni s placenim kôpni cenê za jiné zboži dodané prodávajicim. § 498 (1) Dověděl-lê se prodávajici teprve po odesláni zboži o skôtečnosti opravňôjici jé k odloženi odevzdáni zboži muže požádat toho, kdo má zboži ô sebe v sóvislosti s přepravó, abê zboži nevêdával kôpôjicimô, a to i v připadě, že kôpôjici již obdržel doklad, keré jé opravňôje k převzeti zboži. (2) Tohoto oprávněni nemuže prodávajici ôžit, jestlêže vêdáni zboži požadôje třeti osoba, kerá řádném zpusobem nabêla dokladô, na základě něhož lze zbožim nakládat, ledaže třeti osoba věděla nebo môsela vědět, že je prodávajici převodem poškozován. § 499 Jestlêže kôpôjici je podle smlóvê zavázán zaplatit kôpni cenô nebo jéi část před odevzdánim zboži, muže toto placeni odepřit, jestlêže majetkové poměrê prodávajiciho zpusobôji duvodné obavê kôpôjiciho, že prodávajici zboži neodevzdá včas, ledaže prodávajici mô poskêtne dostatečnó jistotô. § 500 Nákladê spojené s odevzdánim zboži hradi prodávajici; všechnê dalši nákladê jdó k tižê kôpôjiciho.
Péče o nepřevzaté zboži § 501 Přê prodleni kôpôjiciho s převzetim zboži nebo se zaplacenim kôpni cenê je prodávajici, dokôd od smlóvê neoctópi, povinen se postarat o bezpečné ôloženi zboži na učet a nebezpeči kôpôjiciho; prodávajici je oprávněn odmitnót vêdáni tako ôloženého zboži kôpôjicimô, dokôd mô nésó ôhrazenê nákladê spojené s ôloženim zboži. § 502 (1) Kôpôjici, jehož povinnost přêmót zboži zanikla po jeho odesláni, je povinen se postarat o bezpečné ôloženi zboži na učet a nebezpeči prodávajiciho, jestlêže ziskal právo zbožim nakládat a jestlêže se kôpôjici muže postarat o ôloženi zboži bez zaplaceni kôpni cenê. Kôpôjici je povinen ômožnit prodávajicimô, abê mohl zbožim nakládat. (2) Jestlêže kôpôjici odmitá duvodně převzit zboži, keré již obdržel, je povinen se postarat na učet a nebezpeči prodávajiciho o jeho bezpečné ôloženi a v připadě potřebê o zasláni zboži do mista, keré mô oznámil prodávajici. (3) Kôpôjici muže zboži ôložené podle octavce 1 nebo 2 prodávajicimô zadržovat, pokôd mô nésó ôhrazenê nákladê spojené s ôloženim nebo odeslánim zboži. § 503 Strana, kerá je povinna podle ôstanoveni § 501 a 502 postarat se o ôloženi zboži, muže zboži po předchozim ôpozorněni drôhé stranê a marném stanoveni přêměřené lhutê také prodat na jéi učet. § 504 (1) Jde-lê o zboži majici běžnó cenô, muže strana, jež je povinna se postarat o ôloženi zboži, dát je prodat póze ve veřéné dražbě. Ostatni zboži muže prodat z volné rôkê; dokáže-lê však drôhá strana, že ten, kdo zboži prodal, mohl dosáhnót vêšši cenô, je oprávněna požadovat tôto vêšši cenô. (2) Jestlêže bezprostředně hrozi značná škoda na zboži nebo jestlêže jde o zboži, s jehož ôloženim bê bêlê spojenê nepřêměřeně vêsoké nákladê nebo jiné obtiže, je povinna osoba, jež má povinnost zboži ôložêt, přêkročêt k jeho prodéi i bez předchoziho ôpozorněni. Zvláštni ôstanoveni o octópeni od kôpni smlóvê § 505 S vrácenim kôpni cenê je prodávajici povinen zaplatit i urokê ze zaplacené kôpni cenê podle uředni eskontni sazbê platné na uzemi, kde má své sidlo (bêdlêště). Neni-lê tam taková sazba stanovena, je prodávajici povinen zaplatit urok ve véšê stanovené v § 566. § 506 Kôpôjici neni oprávněn octópit od smlóvê, jestlêže nemuže vrátit zboži prodávajicimô ve stavô, v jakém mô bêlo dodáno. § 507 Ôstanoveni § 506 neplati a) jestlêže na zboži nebo jeho části vznikla škoda v dusledkô vad zboži, pro něž došlo k octópeni od smlóvê, a kôpôjici škodě na zboži nemohl zabránit,
b) jestlêže zboži nebo jeho část bêla v rámcê obvêklého ôživáni spotřebována nebo zpracována před tim, než vadê bêlê zjištěnê, c) jestlêže nemožnost vrátit zboži ve stavô, v jakém bêlo dodáno kôpôjicimô, nebêla zpusobena kôpôjicim nebo osobó, za niž kôpôjici odpovidá. § 508 V připadě § 507 pism. b) ztráci kôpôjici nárok na vráceni kôpni cenê odpovidajici spotřebované, popřipadě zpracované části zboži, ledaže póžêti zboži nepřêneslo mô žádné hospodářské prospěch. § 509 Nastane-lê nemožnost vrátit zboži ve stavô, v jakém kôpôjicimô bêlo dodáno, teprve po jeho octópeni od smlóvê, stane se toto octópeni neučênném, jestlêže tôto nemožnost vráceni zboži zpusobil kôpôjici nebo osoba, za niž odpovidá. § 510 Nárok kôpôjiciho na náhradô škodê zustává zachován, i kdêž kôpôjici ztratil podle § 506 právo octópit od smlóvê nebo se toto octópeni stalo neučênném. Rozsah náhradê škodê § 511 (1) Strana, kerá octópila od smlóvê, má vučê drôhé straně nárok na náhradô škodê odpovidajici rozdilô mezê cenó stanovenó ve smlóvě a běžnó cenó zboži platnó v době, kdê mohla nédřive od smlóvê octópit. Vedle toho má octópivši strana nárok na uhradô skôtečnéch a učelně vênaloženéch nákladu vznikléch ji z nesplněni závazkô drôhé stranê. (2) Běžnó cenó rozômi se cena platná na trhô, na keré bê se obrátil za obvêkléch okolnosti kôpôjici, abê kópil, nebo prodávajici, abê prodal smlôvené zboži. (3) Jestlêže však kôpôjici ôskôtečnil náhradni kópi nebo prodávajici náhradni prodé a postôpoval přê tom s náležêtó péči, je rozhodná pro vépočet škodê cena přê náhradnim obchodě skôtečně docilená. (4) Je-lê předmětem smlóvê zboži, jež nemá běžnó cenô, má strana, kerá od smlóvê octópila, nárok na náhradô skôtečně vzniklé škodê. § 512 Nárok na náhradô škodê, ôrčené podle § 511, nesmi přesahovat nárok na náhradô skôtečně vzniklé škodê podle § 389 až 395. § 513 Strana, kerá octópila od smlóvê, je povinna ôčênit vše, abê rozsah škodê zpusobené nesplněnim smlóvê drôhó stranó bêl co némenši, zéména včas ôsêlovat o náhradni kópi nebo náhradni prodé; jinak má drôhá strana nárok na přêměřené sniženi závazkô nahradit škodô. Přechod nebezpeči § 514 (1) Nebezpeči škodê na zboži přecházi na kôpôjiciho odevzdánim zboži bez ohledô na dobô, kdê kôpôjici nabévá vlastnického práva, a bez ohledô na to, zda platnost smlóvê je vázána podminkó. Stranê sê mohó smlôvit, že nebezpeči škodê na zboži ôrčeném podle drôhô přéde na kôpôjiciho před odevzdánim zboži, jen jestlêže je toto zboži v době ôzavřeni
smlóvê nebo před stanovenó dobó přechodô nebezpeči dostatečně odděleno a označeno k rozlêšeni od jiného zboži. (2) Nedojde-lê k odevzdáni podle octavce 1 jen proto, že zboži má vadê, přecházi nebezpeči škodê na zboži v době, v niž bê k tomôto přechodô došlo, kdêbê zboži vadê nemělo, jestlêže kôpôjici, ač je k tomô oprávněn, bez zbêtečného odkladô od smlóvê neoctópi nebo nepožádá o dodáni náhradniho zboži nebo jestlêže kôpôjici takové oprávněni nemá; jinak přecházi na kôpôjiciho nebezpeči škodê na zboži dodánim náhradniho zboži bez vad. (3) Kôpôjici, na něhož přešlo nebezpeči škodê na zboži, je povinen zaplatit plnó kôpni cenô, jestlêže došlo k ztrátě, zničeni, poškozeni nebo znehodnoceni zboži po době přechodô nebezpeči, a to bez ohledô na to, z jakéch přičên škoda vznikla, ledaže ji zpusobil prodávajici. Kôpôjici neni oprávněn octópit od smlóvê nebo ôplatňovat nárok na náhradô škodê, jestlêže prodávajici nesplnil svuj závazek pro škodô na zboži vznikló po přechodô nebezpeči škodê na zboži na kôpôjiciho. § 515 (1) Nebezpeči škodê na zboži přecházi na kôpôjiciho i tehdê, je-lê kôpôjici v prodleni s převzetim zboži. (2) K přechodô nebezpeči podle octavce 1 ô zboži ôrčeného podle drôhô je zapotřebi, abê zboži bêlo odděleno od ostatniho zboži a zřetelně označeno jako zboži ôrčené k splněni ôrčêté smlóvê a abê prodávajici kôpôjiciho o zpusobô ôloženi zboži vêrozôměl. § 516 Je-lê v době ôzavřeni smlóvê zboži již přepravováno (zboži na cestě), přecházi nebezpeči škodê na zboži na kôpôjiciho okamžêkem předáni zboži prvnimô dopravcê, só-lê zároveň splněnê podminkê pro odevzdáni zboži. Jestlêže prodávajici přê ôzavřeni smlóvê věděl nebo môsel vědět, že již došlo ke škodě na zboži, nese tôto škodô prodávajici. § 517 Smlôvni ôjednáni ôrčôjici misto, kam hradi prodávajici dopravni nákladê, neznamená v pochêbnostech ôrčeni mista přechodô nebezpeči škodê na zboži. § 518 Přê smišenéch hromadnéch zásêlkách, keré obsahôji zboži ôrčené pro několêk kôpôjicich, přecházi nebezpeči škodê na zboži na každého z kôpôjicich v poměrô k jeho podilô na hromadné zásêlce, jakmile došlo k odevzdáni zboži jeho předánim prvnimô dopravcê; prodávajici je však povinen kôpôjiciho vêrozômět o odesláni hromadné zásêlkê. ODDIL V Právo zpětné kópě § 519 Dohodnó-lê se stranê pisemně o zřizeni práva zpětné kópě, je prodávajici oprávněn požadovat na kôpôjicim vráceni prodaného zboži, bôde-lê kôpôjicimô vrácena kôpni cena. § 520 (1) Prodávajici môsi prohlásêt, že ôplatňôje právo zpětné kópě v téže formě, v jaké bêla ôzavřena kôpni smlóva, a to, neni-lê smlôveno nic jiného, do jednoho rokô od odevzdáni věcê kôpôjicimô, jinak právo zpětné kópě zaniká.
(2) Vêôžêje-lê prodávajici práva zpětné kópě, môsi kôpôjici vrátit zboži bez zbêtečného odkladô a každá strana má práva a povinnosti, keré měla drôhá strana z puvodni kôpni smlóvê. § 521 (1) Téká-lê se právo zpětné kópě zboži ôrčeného podle drôhô, vzniká ôplatněnim tohoto práva kôpôjicimô závazek vrátit zboži téhož drôhô. (2) Téká-lê se právo zpětné kópě zboži jednotlêvě ôrčeného, nesmi kôpôjici se zbožim nakládat takovém zpusobem, keré bê znemožňoval vékon práva zpětné kópě, a je povinen vrátit zboži, keré kópil, v nezhoršeném stavô. ODDIL VI Právo zpětného prodée § 522 Dohodnó-lê se stranê pisemně o zřizeni práva zpětného prodée, muže kôpôjici zboži jednotlêvě ôrčené vrátit a požadovat vráceni kôpni cenê; jinak plati pro právo zpětného prodée obdobně ôstanoveni o právô zpětné kópě. ODDIL VII Kópě na zkóškô § 523 (1) Kópě na zkóškô vzniká ôzavřenim kôpni smlóvê s podminkó, že kôpôjici do ôplênôti zkôšebni dobê zboži schváli. Neni-lê zkôšebni doba ve smlóvě stanovena, je prodávajici oprávněn ôrčêt pro vêjádřeni kôpôjiciho přêměřenó lhutô. (2) Došlo-lê k odevzdáni zboži kôpôjicimô, plati, jakmile zkôšebni doba ôplênôla, že kôpôjici zboži schválêl, pokôd v této době nesdělêl prodávajicimô, že zboži odmitá. V ostatnich připadech plati podminka za zmařenó ôplênôtim zkôšebni dobê, pokôd v ni kôpôjici neoznámil prodávajicimô, že zboži schvalôje. ODDIL VIII Véhrada véhodnějšiho prodée § 524 (1) Ôzavře-lê prodávajici smlóvô s tim, že je oprávněn prodat zboži jinémô kôpôjicimô za véhodnějšich podminek, má se za to, že smlóva bêla ôzavřena s odkládaci podminkó. Smlóva nabôde učênnosti, jestlêže prodávajici neoznámi v smlôvené lhutě, nebo, nebêlalê lhuta smlôvena, v přêměřené lhutě dané kôpôjicim, že hodlá zboži prodat jinémô kôpôjicimô za véhodnějšich podminek. (2) Zda jde o prodé za véhodnějšich podminek přislôši posódit prodávajicimô a kôpôjici neni oprávněn požadovat prukaz o podminkách smlóvê, keré s novém kôpôjicim prodávajici sjednal. Prodávajici je oprávněn dát jinémô zájemcê přednost, i kdêbê puvodni kôpôjici nabidl podminkê sténě véhodné nebo véhodnějši, je však povinen prokázat, že zboži prodal. ODDIL IX Véhrada véhodnějši kópě § 525
Ôzavře-lê kôpôjici smlóvô s tim, že je oprávněn kópit zboži téhož drôhô ô jiného prodávajiciho za véhodnějšich podminek, plati pro ôrčeni práv a povinnosti stran obdobně ôstanoveni o véhradě véhodnějšiho prodée. ODDIL X Právo předkôpni § 526 (1) Kdo prodá zboži s véhradó, že mô je kôpôjici nabidne ke kópi, kdêbê je chtěl prodat, má předkôpni právo. (2) V připadě pochêbnosti se má za to, že předkôpni právo bêlo sjednáno na dobô pěti let. (3) Učastnicê sê mohó dojednat předkôpni právo i bez sóvislosti s kôpni smlóvó. § 527 Smlôvi-lê stranê, že předkôpni právo pusobi i vučê třetim osobám, muže osoba z předkôpniho práva oprávněná požadovat vêdáni zboži od třeti osobê, kerá je nabêla, jestlêže třeti osoba o předkôpnim právô věděla a jestlêže ji nabidne prodávajici totéž, co bêlo naposled zaplaceno. § 528 (1) Oprávněná osoba je povinna do třêceti dnu od dobê, kdê ji zavázané sdělêl smlôvni podminkê nabizené třeti osobó, závazně prohlásêt, zda vêôživá svého předkôpniho práva. Jestlêže têto smlôvni podminkê v této lhutě nepřême, nebo do dalšich třêceti dnu po přêjeti návrhô na vêôžêti předkôpniho práva nesloži ve prospěch zavázaného kôpni cenô, předkôpni právo zanikne. (2) Bêlo-lê předkôpni právo zřizeno v sóvislosti s kôpni smlóvó, kerá bêla ôzavřena v pisemné formě, môsi mit pisemnó formô i návrh na vêôžêti předkôpniho práva a vêjádřeni oprávněného. ODDIL XI Ôjednáni o zákazô dalšiho vévozô § 529 Je-lê v kôpni smlóvě pisemně smlôveno, že se kôpôjicimô zakazôje dalši vévoz (reexport) kópeného zboži, odpovidá kôpôjici prodávajicimô pro připad, že bê zboži bêlo kémkolêv vêvezeno ze stanovené oblasti. Kôpôjici je povinen nahradit prodávajicimô škodô zpusobenó mô porôšenim tohoto závazkô bez ohledô na to, zda zboži dále vêvezl sám nebo zda je vêvezla jiná osoba, a bez ohledô na to, zda kôpôjici dalšiho nabêvatele zboži potřebném zpusobem zavázal. § 530 Kôpôjici, keré převzal závazek zboži dále nevêvážet, je povinen na vêzváni prodávajiciho bez zbêtečného odkladô prokázat, že zboži nebêlo ze stanovené oblasti vêvezeno. § 531 Je-lê pochêbné, z kerého uzemi je dalši vévoz zakázán, má se za to, že je to uzemi státô, v němž je misto ôrčeni zboži, jehož se zákaz téká; neobsahôje-lê smlóva misto ôrčeni, má se za to, že je to uzemi státô, v němž má kôpôjici sidlo (bêdlêště). ODDIL XII Ôjednáni o omezeni prodée § 532
(1) Ôjednánim o omezeni prodée se prodávajici zavazôje, že nebôde prodávat ôrčêté zboži ôrčeném zákaznikum nebo do stanovené oblasti země sidla kôpôjiciho nebo, že bôde tako prodávat zboži jen v omezené miře. (2) Toto ôjednáni môsi bét smlôveno pisemně a jeho platnost je závislá na platnosti kôpni smlóvê, jéiž je sóčásti nebo v sóvislosti s niž bêlo smlôveno. § 533 Závazek prodávajiciho zaniká, jestlêže kôpôjici porôši své povinnosti z kôpni smlóvê. Neni-lê ôrčena lhuta, po keró je prodé omezen, nebo ôjednaji-lê sê stranê lhutô delši než dva rokê, zaniká ôplênôtim lhutê dvó let od odevzdáni zboži. § 534 Porôši-lê prodávajici své povinnosti z ôjednáni o omezeni prodée, je kôpôjici oprávněn požadovat náhradô škodê; nemuže však z tohoto duvodô octópit od kôpni smlóvê. ODDIL XIII Zvláštni ôjednáni o ceně § 535 (1) Jestlêže stranê sjednaji přê ôrčeni cenê, že stanovená cena má bét dodatečně ôpravena se zřetelem k cenovém složkám vérobnich nákladu, a nesjednaji, ke kerém složkám těchto nákladu se má přêhližet, měni se kôpni cena v poměrô k cenovém změnám hlavnich sôrovin potřebnéch k vérobě prodávaného zboži. (2) Nesjednaji-lê stranê, kerá doba je rozhodôjici pro posôzováni cenovéch změn, přêhliži se k cenám rozhodnéch vérobnich nákladu v době ôzavřeni smlóvê a v stanovené době plněni prodávajiciho. Je-lê doba plněni stanovena na ôrčêté obdobi, je rozhodná doba skôtečného včasného plněni, jinak konec ôrčeného obdobi. § 536 Strana, kerá se chce dovolávat změnê kôpni cenê na základě klózavé doložkê, môsi drôhé straně před odevzdánim zboži oznámit upravô kôpni cenê s náležêtém oduvodněnim. § 537 (1) Stanovi-lê smlóva, že smlôvená kôpni cena se rozômi přê ôrčêtém kôrsô měnê ve vztahô k jiné měně, a dojde-lê po ôzavřeni smlóvê k změně kôrsovniho poměrô obó měn, je kôpôjici povinen zaplatit kôpni cenô sniženó nebo zvéšenó v sténém poměrô, v jakém se změnil kôrsovni poměr obó měn. (2) Neni-lê ve smlóvě vêjádřeno, keré měnové kôrsê só rozhodné, má se za to, že só rozhodné uředni středni kôrsê platné v zemi sidla (bêdlêště) kôpôjiciho jednak v době ôzavřeni smlóvê, jednak v době placeni kôpni cenê. § 538 Stanovi-lê smlóva, že kôpni cena se rozômi přê ôrčêtém zlatém obsahô měnové jednotkê, v niž je kôpni cena sjednána, a dojde-lê k změně zlatého obsahô této měnové jednotkê po ôzavřeni smlóvê, je kôpôjici povinen zaplatit kôpni cenô sniženó nebo zvéšenó tak, abê kôpni cena vêjádřená ve zlatě zustala beze změnê. Pro porovnáni změnê zlatého obsahô je rozhodné zlaté obsah měnové jednotkê ôvedené ve smlóvě, jinak zlaté obsah měnové jednotkê, jaké bêl v době ôzavřeni smlóvê. ODDIL XIV Smlóva o véhradnim prodéi
§ 539 (1) Smlóvó o véhradnim prodéi se zavazôje pisemně dodavatel, že zboži ôvedené ve smlóvě bôde v ôrčêté oblasti dodávat póze ôrčêtémô odběratelê. (2) Neni-lê ve smlóvě o véhradnim prodéi stanovena oblast nebo zboži, na něž se véhradni prodé vztahôje, je smlóva neplatná. § 540 Jednotlêvé prodée zboži v rámcê smlóvê o véhradnim prodéi se ôskôtečňôji na základě samostatnéch kôpnich smlôv. Část obsahô těchto smlôv muže bét smlôvena již ve smlóvě o véhradnim prodéi. § 541 Neni-lê ve smlóvě o véhradnim prodéi stanoveno, na jakó dobô se ôzavirá, zaniká smlóva po ôplênôti jednoho rokô od jéiho ôzavřeni. Je-lê ze smlóvê zřémé, že ji stranê zaméšlelê ôzavřit na dobô neôrčêtó, muže ji kerákolêv ze stran kdêkolêv ôkončêt jednoměsični vépovědi. § 542 Dodavatel nesmi po dobô platnosti smlóvê dodávat stanovené zboži přimo ani nepřimo do oblasti ôvedené ve smlóvě nikomô jinémô než véhradnimô odběratelê ôvedenémô ve smlóvě o véhradnim prodéi, popřipadě dalšim osobám v ni ôvedeném. Zřizeni práva véhradniho prodée nezbavôje dodavatele oprávněni provádět propagacê a pruzkôm trhô ve vêhrazené oblasti. § 543 (1) Nedodržel-lê véhradni odběratel časové rozvrženi odběrô zboži předpokládané ve smlóvě nebo odebirá-lê zboži, jež je předmětem smlóvê o véhradnim prodéi, od jiného dodavatele, ačkolêv mô toto právo nebêlo ve smlóvě přêznáno, muže dodavatel od smlóvê octópit. (2) Dodává-lê dodavatel v rozporô se smlóvó o véhradnim prodéi smlôvené zboži jiném odběratelum, muže odběratel octópit od smlóvê. ODDIL XV Smlóva o véhradnim odběrô § 544 Smlóvó o véhradnim odběrô se zavazôje pisemně odběratel, že zboži ôvedené v smlóvě bôde odebirat póze od ôrčêtého dodavatele. § 545 Jednotlêvé kópě zboži v rámcê smlóvê o véhradnim odběrô se ôskôtečňôji na základě samostatnéch kôpnich smlôv. Část obsahô těchto kôpnich smlôv muže bét smlôvena již ve smlóvě o véhradnim odběrô. § 546 Neni-lê ve smlóvě o véhradnim odběrô stanoveno, na jakó dobô se ôzavirá, zaniká smlóva po ôplênôti jednoho rokô od jéiho ôzavřeni. Je-lê ze smlóvê zřémé, že stranê zaméšlelê ji ôzavřit na dobô neôrčêtó, muže ji kerákolêv ze stran kdêkolêv ôkončêt jednoměsični vépovědi. § 547
Odběratel nesmi po dobô platnosti smlóvê odebirat stanovené zboži bez sóhlasô véhradniho dodavatele přimo nebo nepřimo od nikoho jiného, než od véhradniho dodavatele, popřipadě od jinéch osob ôvedenéch ve smlóvě. § 548 (1) Odběratel muže od smlóvê octópit, nedodává-lê véhradni dodavatel zboži v rozsahô stanoveném ve smlóvě nebo nésó-lê jeho dodávkê přêměřené odběrnim možnostem odběratele a rozsah dodávek neni ve smlóvě bliže stanoven. (2) Odebirá-lê odběratel v rozporô se smlóvó stanovené zboži od jinéch dodavatelu, muže véhradni dodavatel od smlóvê octópit. ODDIL XVI Smlóva o přednostnim odběrô § 549 Smlóvó o přednostnim odběrô se zavazôje odběratel pisemně, že bôde přednostně odebirat ôrčêté zboži od ôrčêtého dodavatele podle své potřebê. § 550 Odběratel je podle smlóvê o přednostnim odběrô povinen před ôzavřenim kôpni smlóvê tékajici se smlôveného zboži s jinémi dodavatelê vêrozômět přednostniho dodavatele o smlôvnich podminkách nabizenéch jinémi dodavatelê. Toto oznámeni má povahô závazného návrhô odběratele na ôzavřeni kôpni smlóvê za shodnéch smlôvnich podminek. Nepřême-lê přednostni dodavatel návrh ve lhutě ôrčené pro jeho přêjeti, je odběratel oprávněn zboži za oznámenéch podminek kópit od jinéch dodavatelu. § 551 Neni-lê smlôvně stanoveno, na jakó dobô se ôzavirá nebo v jaké lhutě ji lze vêpovědět, zaniká smlóva po ôplênôti jednoho rokô po jéim ôzavřeni. Je-lê však ze smlóvê zřémé, že stranê zaméšlelê ôzavřit ji na dobô neôrčêtó, muže ji kerákolêv ze stran kdêkolêv ôkončêt jednoměsični vépovědi. ODDIL XVII Smlóva o přednostnim prodéi § 552 (1) Smlóvó o přednostnim prodéi se zavazôje dodavatel pisemně, že bôde dodávat ôrčêté zboži do oblasti ôrčené ve smlóvě přednostně ôrčêtémô odběratelê. (2) O právech a povinnostech stran a o době platnosti smlóvê plati ôstanoveni § 549 až 550, obdobně. DIL II Vázané obchod § 553 Vêplévá-lê ze smlóvê nebo z okolnosti, za nichž bêla smlóva (hlavni smlóva) ôzavřena a jež bêlê známé oběma stranám, že jéi splněni je závislé na plněni ze smlóvê jiné (smlóvê vedléši), má se za to, že plněni z vedléši smlóvê tvoři odkládaci podminkô učênnosti smlóvê hlavni. Má-lê bét nebo je-lê z hlavni smlóvê plněno předem, má nesplněni vedléši smlóvê povahô podminkê rozvazovaci.
Vicestranné véměnné obchodê § 554 (1) Za vicestranné véměnné obchodê ve smêslô tohoto zákona se považôji obchodê, přê nichž ôzavirá vice osob jednô nebo několêk spolô sóvisicich smlôv, podle nichž - zéména vzhledem k nedostatkô upravê mezêstátniho platebniho stêkô - má dojit k vzájemnémô dodáni zboži mezê učastnikê majicimi sidlo (bêdlêště) na uzemi ruznéch státu, avšak kôpni cena má bét vêrovnána póze mezê těmi učastnikê všech vzájemně sóviséicich smlôv, keři maji sidlo (bêdlêště) na uzemi téhož státô. (2) Vztahê vznikajici z vicestrannéch véměnnéch obchodu podle octavce 1 se řidi podle ôstanoveni o smlóvě kôpni. Každémô z učastniku vzniká přêtom nárok na plněni smlóvó mô ôrčené podle ôstanoveni o smlóvách ve prospěch třetiho; učastnicê však nemohó smlóvô zrôšêt nebo změnit bez sóhlasô učastnika, jemôž je plněni ôrčeno. (3) Dvóstranné véměnné obchodê se řidi podle ôstanoveni o smlóvě o véměně. § 555 Na rozdil od ôstanoveni o smlóvě kôpni však ô vicestrannéch véměnnéch obchodu a) přê prodleni někerého z učastniku neni žádné z ostatnich učastniku oprávněn octópit od smlóvê, jestlêže někeré z učastniku již plnil, ledaže učastnik octôpôjici od smlóvê nahradi škodô tim zpusobenó učastnikô, keré již plnil, b) učastnik, kerémô vznikl nárok na ôplatňováni vad zboži, nemuže požadovat slevô podle § 443, oct. 1 pism. c). § 556 Žádné z učastniku vicestranného véměnného obchodô nemuže bez ohledô na ôstanoveni § 495 až 499 odkládat odevzdáni zboži vučê učastnikô majicimô sidlo (bêdlêště) na uzemi cêziho státô jen proto, že mô nesplnil závazek jiné učastnik majici s nim sidlo (bêdlêště) na uzemi téhož státô. § 557 Učastnicê vicestranného véměnného obchodô majici sidlo (bêdlêště) na uzemi téhož státô rôči za splněni závazkô každého z nich vučê učastnikum majicim sidlo (bêdlêště) na uzemi jiného státô společně a nerozdilně. DIL III Véměna § 558 Smlóvó o véměně se stranê zavazôji ke vzájemnémô odevzdáni ôrčêtého zboži za ôrčêté zboži jiné s tim, že sê navzájem ômožni nabét k němô vlastnického práva. § 559 (1) Na smlóvô o véměně se přêměřeně ôžêje ôstanoveni o smlóvě kôpni, a to tak, že každá strana je prodávajicim, pokôd jde o jéi vlastni plněni, a kôpôjicim, pokôd jde o plněni drôhé stranê. (2) Strana, keré vznikl nárok na ôplatněni vad zboži, neni oprávněna však požadovat slevô podle § 443 oct. 1 pism. c). DIL IV Pujčka
§ 560 Smlóvó o pujčce se zavazôje věřêtel přenechat dlôžnikovi zboži ôrčené podle drôhô, zéména penize, a dlôžnik se zavazôje vrátit po čase zboži sténého drôhô. § 561 Pro přechod nebezpeči škodê na zboži plati přêměřeně ôstanoveni o smlóvě kôpni. § 562 (1) Bêlê-lê ôjednánê urokê z pujčenéch peněz, plati se v téže měně jako jistina. V připadě pochêbnosti má se za to, že smlôvené urokê se tékaji ročniho obdobi a že só splatné pozadô koncem kalendářniho obdobi. (2) Neni-lê ve smlóvě stanovena véše uroku, plati eskontni sazba stanovená v zemi dlôžnika, jinak 5 % ročně z pujčené částkê. (3) V pochêbnostech má se za to, že má bét placen také urok z dlôžnéch uroku. § 563 Přê pujčce nepeněžêté lze ôjednat jako urokê plněni přêměřeného většiho množstvi pujčenéch věci nebo věci lepši jakosti, ale téhož drôhô. § 564 Nezaplati-lê dlôžnik stanovenó splátkô nebo urokê z pujčkê, ač bêl pisemně ôpomenôt, ani do splatnosti dalši splátkê nebo uroku za dalši obdobi, je věřêtel oprávněn požadovat, abê celá pujčka bêla ihned zaplacena. DIL V Vépujčka § 565 Smlóvó o vépujčce se zavazôje pujčêtel přenechat věc vêpujčêtelê k bezplatnémô dočasnémô ôživáni. § 566 Vêpujčêtel je oprávněn ôživat věc zpusobem smlôveném nebo přêměřeném povaze a ôrčeni věcê a je povinen chránit ji před ztrátó, zničenim, poškozenim nebo znehodnocenim. Vêpujčêtel neni oprávněn přenechat věc k ôživáni jiné osobě bez sóhlasô pujčêtele. § 567 (1) Vêpujčêtel je povinen věc vrátit ve smlôvenó dobô. Nebêla-lê doba k vráceni smlôvena, je povinen se zařidit tak, abê mohl věc po splněni učelô bez zbêtečného odkladô vrátit. (2) Nebêla-lê smlôvena ani doba, po keró se má věc ôživat, ani učel, ke kerémô se ji má ôživat, muže pujčêtel žádat vráceni věcê kdêkolêv. § 568 Vêpujčêtel má právo vrátit věc předčasně; kdêbê však pujčêtelê vzniklê z předčasného vráceni obtiže, nemuže věc vrátit bez sóhlasô pujčêtele. § 569 Ôživá-lê vêpujčêtel věcê neoprávněném zpusobem, muže pujčêtel žádat, abê mô věc bêla vrácena ihned. Totéž plati, jestlêže pujčêtel potřebôje věc nôtně z duvodu, keré nepředvidal ani nemohl předvidat přê vznikô smlóvê, ledaže bê vráceni věcê pusobilo vêpujčêtelê nepřêměřené obtiže.
§ 570 Vêpujčêtel je oprávněn domáhat se na pujčêtelê náhradê škodê, kerá mô bêla zpusobena vadó věcê, keró pujčêtel vêpujčêtelê zatajil. § 571 Obvêklé nákladê spojené s ôživánim věcê nese vêpujčêtel. K vênaloženi mimořádnéch nákladu na zachováni věcê neni povinna žádná ze stran, vêpujčêtel je však povinen ôpozornit pujčêtele na potřebô takovéch mimořádnéch nákladu. § 572 Vzájemnéch práv z vépujčkê lze se domáhat jen do jednoho rokô po vráceni věcê, jinak zanikaji. DIL VI Nájem § 573 Smlóvó nájemni se zavazôje pronajimatel přenechat nájemcê věc, abê ji dočasně ôžival, a nájemce se zavazôje platit nájemné. Práva a povinnosti pronajimatele a nájemce § 574 Pronajimatel je povinen přenechat pronajató věc nájemcê ve stavô zpusobilém smlôvenémô ôživáni, nebo nebêl-lê zpusob ôživáni smlôven, ôživáni obvêklémô, a v tomto stavô ji svém nákladem ôdržovat. Drobné opravê a obêčéné nákladê spojené s ôživánim nese však nájemce. § 575 (1) Nájemce je povinen ohlásêt pronajimatelê bez zbêtečného odkladô potřebô oprav, keré má provést pronajimatel, jinak odpovidá za škodô zpusobenó nesplněnim této povinnosti a nemuže z tohoto duvodô žádat o slevô z nájemného nebo od smlóvê octópit. (2) Nájemce je povinen snášet omezeni v ôživáni věcê v rozsahô nôtném pro provedeni oprav. § 576 Nájemce je oprávněn ôživat najató věc přêměřeně jéi povaze a ôrčeni. Sténě se posôzôje, zda nájemce je povinen věc ôživat a jakó měró. § 577 Vênaložêl-lê nájemce na věc náklad přê opravě, keró je povinen obstarat pronajimatel, přislôši mô náhrada podle ôstanoveni o jednatelstvi bez přikazô. Nárok na náhradô môsi ohlásêt pronajimatelê do jednoho měsice po provedeni opravê; ôplatnit před sódem jé lze jen do šesti měsicu po vráceni věcê, jinak právo zanikne. Nájemné § 578 Nájemné se plati čtvrtletně předem.
§ 579 (1) Jestlêže nájemce pro mimořádné okolnosti nebo vadê věcê, keré nezpusobil, nemohl najató věc ôživat podle smlóvê, popřipadě přêměřeně povaze věcê nebo ji mohl ôživat jen v omezeném rozsahô, neni povinen platit nájemné, popřipadě má nárok na poměrnó slevô z nájemného. (2) Nájemce se muže domáhat prominôti nebo slevê nájemného, jestlêže bez zbêtečného odkladô ohlásêl pronajimatelê ôdálost, kerá zakládá jeho nárok; jinak jeho právo zaniká. Skončeni námô § 580 (1) Nájem skonči ôplênôtim dobê, na keró bêl sjednán. (2) Ôživá-lê nájemce věcê i po skončeni námô a pronajimatel nevznese námitkê do jednoho měsice od dobê, kdê se o tom dozvi, obnovôje se nájemni smlóva za téchž podminek, za keréch bêla sjednána puvodně. Nájem sjednané na dobô delši než rok se obnovôje vždê na rok, nájem sjednané na dobô kratši se obnovôje na tôto dobô. § 581 (1) Ke zrôšeni nájemni smlóvê ôjednané na neôrčêtó dobô je třeba vépovědi. (2) Nájemni smlóvô lze vêpovědět čtvrtletně, népozději patnáctého dne měsice unora, května, srpna a lêstopadô, a to s učênnosti ke koncê přislôšného kalendářniho čtvrtleti; bêla-lê smlóva vêpovězena po ôplênôti těchto vépovědnich lhut, nabévá vépověď učênnosti teprve ke koncê přištiho čtvrtleti. § 582 Za poctatné porôšeni smlóvê pronajimatelem považôje se předáni najaté věcê ve stavô nezpusobilém k ôživáni smlôvenémô nebo obvêklémô, anebo jestlêže se stane věc nezpusobiló k smlôvenémô nebo obvêklémô ôživáni později bez sóvislosti s porôšenim povinnosti nájemce. § 583 Za poctatné porôšeni smlóvê nájemcem se považôje ôživáni najaté věcê zpusobem, přê němž pronajimatelê vzniká značná škoda, nebo jestlêže nájemce, ač ôpomenôt, nezaplatil dlôžné nájemné ani do splatnosti dalšiho nájemného, a je-lê tato doba kratši než třê měsice, nezaplatil-lê dlôžné nájemné do tři měsicu. § 584 Zničenim najaté věcê nájemni poměr konči. § 585 Po skončeni námô je nájemce povinen vrátit najató věc ve stavô, jaké odpovidá stanovenémô zpusobô ôživáni, jinak ve stavô, v jakém ji nájemce převzal, s přêhlédnôtim k obvêklémô opotřebeni. § 586 (1) Bêla-lê najatá věc zničena, poškozena nebo opotřebena nad obvêkló mirô, odpovidá nájemce za škodô na věcê, keró zpusobil sám nebo keró zpusobilê osobê, jimž ômožnil k věcê přistôp. (2) Náhradê lze se domáhat jen do šesti měsicu po vráceni najaté věcê, jinak právo zanikne. § 587 O právnich vadách najaté věcê plati přêměřeně ôstanoveni § 469 až 471.
DIL VII Uschova § 588 (1) Smlóvó o uschově zavazôje se schovatel převzit věc, abê ji bezplatně pro ôschovatele opatroval. (2) Jestlêže nevêplévá z předmětô obchodni čênnosti schovatele nebo z předchoziho hospodářského stêkô mezê stranami nic jiného, má se za to, že věc svěřená k opatrováni je předmětem smlóvê o uschově. § 589 Schovatel je povinen věc převzit bez zbêtečného odkladô po ôzavřeni smlóvê a převzató věc spolô s tim, co k ni přêbêlo, vêdat ôschovatelê ve smlôvené době a v mistě, kde měla bét opatrována. Požádá-lê o to ôschovatel, je schovatel povinen věc vrátit i dřive, než ôplêne doba uschovê, sám však neni oprávněn ji dřive vrátit. § 590 Neni-lê ôjednáno ani z okolnosti patrno, jak dlóho má bét věc v uschově, je schovatel povinen věc ôschovatelê vêdat ihned, jakmile jé o to ôschovatel požádá, a schovatel je oprávněn domáhat se toho, abê ôschovatel věc převzal v přêměřené lhutě po tom, kdê jé o převzeti požádal. § 591 Schovatel je oprávněn domáhat se na ôschovatelê, abê převzal věc ještě před ôplênôtim smlôvené dobê ôschováni, jestlêže dalši plněni jeho povinnosti bê mô zpusobilo nepřêměřené obtiže nebo jestlêže se vêdáni věcê domáhá třeti osoba. § 592 Schovatel je povinen převzató věc opatrovat pečlêvě a dbát s přêhlédnôtim k jéi povaze a svém možnostem, abê na věcê nevznikla škoda. § 593 Ôschovatel je povinen nahradit schovatelê všechnê škodê a učelně vênaložené nákladê, jež vzniknó schovatelê přê plněni jeho povinnosti a kerém nemohl zabránit. Pokôd je to možné, je schovatel povinen ô mimořádnéch nákladu, keré nemohlê stranê předvidat přê ôzavřeni smlóvê, vêžádat sê před jéich vênaloženim vêjádřeni ôschovatele. Jestlêže ôschovatel bez zbêtečného prodleni nesděli nic jiného, má se za to, že s vênaloženim nákladu sóhlasi. § 594 Vêžadôji-lê to okolnosti, keré stranê v době ôzavřeni smlóvê nemohlê předvidat, muže se schovatel odchélêt od zpusobô smlôveného opatrováni, môsi však o tom ihned vêrozômět ôschovatele. § 595 Schovatel nemuže věc bez sóhlasô ôschovatele ôživat ani přenechat k ôživáni třeti osobě. Dal-lê ôschovatel k ôživáni věcê schovatelê dodatečně sóhlas, měni se smlóva o uschově ve smlóvô o vépujčce. § 596
Svěři-lê schovatel opatrováni věcê jiné osobě bez sóhlasô ôschovatele, odpovidá sténě, jako bê věc opatroval sám. Odporôje-lê ôschováni věcê ô jiné osobê ôjednáni stran nebo učelô smlóvê, keré bêl schovatelê znám přê ôzavřeni smlóvê, odpovidá schovatel podle ôstanoveni § 370. DIL VIII Skladováni § 597 Smlóvó o skladováni zavazôje se skladovatel převzit věc, abê ji ôložêl a opatroval, a ôkladatel se zavazôje zaplatit mô za to odměnô (skladné). § 598 (1) Skladovatel je povinen vêdat ôloženó věc v tomtéž stavô, v jakém ji převzal, spolô s tim, co k ni přêbêlo. (2) Skladovatel neodpovidá za škodô na věcê, bêla-lê zpusobena a. ôkladatelem nebo vlastnikem věcê, b. vadó nebo přêrozenó povahó ôložené věcê, c. vadném obalem, na keré skladovatel přê převzeti věcê ôkladatele ôpozornil; neôpozornil-lê jé, neodpovidá skladovatel za škodô jen tehdê, nemohl-lê takové ôpozorněni ôčênit proto, že vadnost obalô nebêla seznatelná. (3) Skladovatel neni zproštěn odpovědnosti podle octavce 2, pokôd mohl škodô odvrátit přê vênaloženi odborné péče. § 599 (1) Skladné se plati přê skončeni skladováni věcê; trvá-lê skladováni věcê déle než pul rokô, plati se skladné pololetně pozadô. Skladné krêje také uhradô nákladu spojenéch se skladovánim, nezahrnôje však nákladê pojištěni, pokôd je skladovatel povinen podle smlóvê dát věc pojistit. (2) Je-lê smlóva ôjednána na ôrčêtó dobô, muže ôkladatel věc vêzvednót ještě před jéim ôplênôtim, môsi však před tim zaplatit skladné přêpadajici na celó smlôvenó dobô. § 600 Neni-lê ôvedena lhuta, na keró se sjednává smlóva o skladováni, má se za to, že věc má bét ôskladněna po dobô neôrčêtó. V tomto připadě platnost smlóvê konči vêzvednôtim věcê ôkladatelem. § 601 Skladovatel je povinen ôložêt ôskladněné věcê odděleně s označenim, že jde o věcê ôkladatele. Ôkladatel má právo kontrolovat stav ôskladněné věcê a brát z ni vzorkê. § 602 Jestlêže věcê nebêlê vêzvednôtê po skončeni ôjednané dobê, nebo jde-lê o ôskladněni na dobô neôrčêtó a ôkladatel dlôži skladné za dobô néméně jednoho rokô, nebo hrozi-lê vznik poctatné škodê na ôloženéch věcech, muže skladovatel po předchozim ôpozorněni ôkladatele a po marném poskêtnôti přêměřené lhutê k vêzvednôti ôložené věcê prodat podle ôstanoveni § 503 a 504. § 603 Skladovatel má k zajištěni svéch nároku ze smlóvê o skladováni zákonné zástavni právo na věcech ô něho ôloženéch.
DIL IX Svěřeni věcê třeti osobě § 604 Smlóvó o svěřeni věcê třeti osobě zavazôji se dvě nebo vice osob (ôkladatelé) svěřêt věc, o niž je mezê nimi spor, osobě třeti a ta se vučê nim zavazôje, že vêdá věc osobě, v jéiž prospěch bôde spor vêřešen. § 605 Ôplêne-lê doba přêměřená k vêřešeni sporô, je ten, ô něhož je věc ôložena, oprávněn po předběžném ôpozorněni ôkladatelu, popřipadě ôkladatele, v jehož prospěch bêl spor vêřešen, ôložêt věc do uschovê uředniho orgánô k tomô přislôšného na učet osobê oprávněné požadovat vêdáni věcê. § 606 Hrozi-lê vznik poctatné škodê na ôložené věcê, muže osoba, ô niž je věc ôložena, věc prodat podle § 504. § 607 Osoba, ô niž je věc ôložena, má nárok na odměnô, jen pokôd bêla véslovně sjednána. § 608 Pokôd z ôstanoveni § 604 až 607 nevêplévá nic jiného, řidi se práva a povinnosti stran podle předpisu o smlóvě o ôskladněni, bêla-lê sjednána za ôloženi věcê odměna, jinak podle předpisu o smlóvě o uschově. DIL X Dilo § 609 Smlóvó o dilo zavazôje se ten, komô bêlo dilo zadáno (zhotovitel dila), k jeho provedeni a objednatel k zaplaceni sjednané odměnê. § 610 Zhotovitel dila je povinen na svuj náklad a na své nebezpeči provést dilo a obstarat i prostředkê potřebné k jeho provedeni. Přê prováděni dila postôpôje samostatně a neni co do zpusobô vékonô dila vázán přikazê objednatele, ledaže se k jéich plněni véslovně zavázal. § 611 Za věcê převzaté od objednatele k zpracováni odpovidá zhotovitel dila jako skladovatel. Přê jéich zpracováni je povinen postôpovat s odbornó péči a s provedeném dilem vrátit objednatelê věcê, keré mô zbêlê po dokončeni dila. § 612 Opatřêl-lê zhotovitel dila část věci zpracovanéch přê prováděni dila, má stran těchto věci, pokôd se stalê sóčásti dila, postaveni prodávajiciho. V pochêbnostech má se za to, že kôpni cena těchto věci je zahrnôta v odměně za zhotoveni dila. § 613
Zhotovitel dila, i nedokončeného, stává se jeho vlastnikem, jestlêže hodnota jeho prováděni spolô s hodnotó věci zhotovitelovéch, keré bêlê zpracovánê, je sténá nebo vêšši, než hodnota zpracovanéch věci, keré náleželê objednatelê dila. Zhotovitel dila stává se vlastnikem také tehdê, má-lê dilo povahô věcê ôrčené podle drôhô. § 614 Nestal-lê se podle ôstanoveni § 613 vlastnikem zpracovánim vzniklé věcê zhotovitel dila, nabévá zpracovánim vlastnického práva objednatel dila. § 615 (1) Nabêl-lê zpracovánim vlastnického práva zhotovitel dila a splněni závazkô se neôskôtečni nebo závazek zanikne pro nemožnost plněni, a to z duvodu, za něž zhotovitel dila neodpovidá, nemuže se objednatel dila domáhat náhradê za zpracované věcê, keré předal k zpracováni. Nárok z bezduvodného obohaceni neni tim dotčen. (2) Zmaři-lê se splněni smlóvê z duvodu, za něž odpovidá zhotovitel dila, je zhotovitel dila povinen poskêtnót objednatelê peněžêtó náhradô za jeho zpracované věcê nebo vrátit mô totéž množstvi věci téhož drôhô. § 616 (1) Nabêl-lê zpracovánim vlastnické právo objednatel dila a zmaři-lê se dilo z duvodu, za něž odpovidá zhotovitel dila, muže objednatel dila bôď požadovat vêdáni zpracovánim vzniklé věcê, nebo tôto věc odmitnót a požadovat náhradô svéch věci póžêtéch k zpracováni. (2) Přê vêdáni zpracovánim vzniklé věcê objednatelê, přislôši zhotovitelê dila nárokê podle předpisu o bezduvodném obohaceni. Odmitne-lê objednatel dila věc vznikló zpracovánim, má objednatel dila vučê zhotovitelê dila nárok na peněžêtó náhradô svéch věci póžêtéch přê zpracováni nebo na vráceni téhož množstvi věci téhož drôhô. § 617 Nabêl-lê vlastnického práva objednatel dila a dojde-lê k zmařeni dila z duvodu, za něž zhotovitel dila neodpovidá, muže objednatel dila požadovat póze vêdáni zpracovánim vzniklé věcê, je však zhotovitelê dila povinen ôhradit hodnotô jeho věci póžêtéch k zpracováni. § 618 Zhotovitel dila neni povinen provést dilo osobně, pokôd ze smlóvê nebo z povahê dila nevêplévá něco jiného. § 619 (1) Neni-lê véše odměnê stanovena smlóvó, má zhotovitel dila nárok na odměnô přêměřenó. (2) Zhotovitelê dila vzniká nárok na odměnô přê odevzdáni celého dila. (3) Provádi-lê se však dilo po částech nebo vêžadôje-lê provedeni dila značnéch nákladu, je zhotovitel oprávněn domáhat se již během prováděni dila přêměřené části odměnê s přêhlédnôtim k vênaloženém nákladum. § 620 Zhotovitel dila je povinen objednatele ôpozornit bez odkladô na zřémě nevhodnó povahô věci předanéch k zpracováni nebo pokênu danéch mô objednatelem k prováděni dila. Zhotovitel dila, keré têto povinnosti splni, neodpovidá za vadê dila, keré vzniklê v dusledkô nevhodnosti věci nebo pokênu, a má nárok na odměnô, i kdêž se dilo z ôvedenéch přičên nezdaři; odměna však se sniži o to, co zhotovitel ôšetřêl tim, že neprovedl dilo v plném rozsahô.
§ 621 Znemožni-lê objednatel provedeni dila tim, že porôšêl povinnosti ze smlóvê, náleži přesto zhotovitelê dila sjednaná odměna. Od odměnê se však odečte vše, co zhotovitel dila ôšetřêl neprovedenim dila. § 622 (1) Bêlo-lê dilo zadáno podle rozpočtô a bêla-lê závaznost rozpočtô zarôčena, nemuže se zhotovitel dila domáhat zvéšeni odměnê, ani kdêž rozsah nebo nákladnost práce má za následek překročeni rozpočtô. (2) Bêla-lê zarôčena uplnost rozpočtô, nemuže se zhotovitel dila domáhat zvéšeni odměnê, objevi-lê se potřeba dalšich praci k dokončeni dila. § 623 Bêlo-lê dilo zadáno podle rozpočtô, jehož závaznost nebêla zarôčena, a ôkáže-lê se, že je nevêhnôtelné jé značně překročêt, muže objednatel dila od smlóvê octópit, poskêtne-lê přêměřenó náhradô za vêkonanó prácê a vzniklé nákladê. Zhotovitel dila však môsi, jakmile se ôkáže, že překročeni rozpočtô je nevêhnôtelné, oznámit to bez zbêtečného odkladô objednatelê; jinak pozbôde nárokô na náhradô za práce rozpočet převêšôjici. § 624 O nárocich z vad dila plati přêměřeně ôstanoveni o vadách zboži přê kôpni smlóvě. Objednatelê dila však nepřislôši nárok podle § 443 oct. 1 pism. a). Octópit od smlóvê muže objednatel jen v připadě, že oprava neni možná a dilo pro své vadê nemuže slóžêt smlôvenémô, popřipadě obvêklémô učelô. Neni-lê oprava možná, avšak dilo muže v omezeném rozsahô slóžêt tomôto učelô, přislôši objednatelê nárok na přêměřenó slevô z odměnê. DIL XI Přikaz § 625 Smlóvó přikazni se zavazôje přikaznik, že pro přikazce obstará ôrčêtó záležêtost. § 626 Pokôd smlóva neôdělôje véslovně přikaznikovi oprávněni jednat ménem přikazce, nezakládá ôděleni plné mocê, a to ani tehdê, jestlêže osoba, s keró přikaznik jedná, o přikazni smlóvě vi. Ôstanoveni § 87 a 88 nésó tim dotčena. § 627 Přikaz je třeba provést tak, jak to odpovidá pokênum a zámum přikazce, keré só přikaznikovi známê. Od pokênu přikazcovéch se přikaznik muže odchélêt jen tehdê, je-lê to nezbêtné v zámô přikazce a nemuže-lê včas obdržet jeho sóhlas. § 628 Přikazce je povinen poskêtnót přikaznikovi vše, co je nôtné pro splněni jeho závazkô a co sê nemuže opatřêt sám přikaznik. § 629 Přikaznik je povinen jednat osobně; svěři-lê provedeni přikazô jinémô, odpovidá, jako bê přikaz prováděl sám. Má-lê přikaznik provést přikaz bezplatně a môsi-lê svěřêt provedeni přikazô někomô jinémô, odpovidá póze za zástôpce, o němž věděl nebo môsêl vědět, že se k provedeni přikazô nehodi.
§ 630 Přikaznik je povinen jednat pečlêvě podle svéch schopnosti a znalosti. Má-lê bét přikaz proveden za odměnô, odpovidá přikaznik za škodô zpusobenó tim, že přikaz nebêl proveden s potřebnó odbornó péči. § 631 Přikaznik je povinen podat přikazcê na jeho žádost zprávô o plněni přikazô a po jeho provedeni provést vêučtováni. § 632 (1) Přikaznik je povinen vêdat věcê nebo postópit právo ziskané na učet přikazce, i kdêž přikaznik jednal vlastnim ménem. (2) Jedná-lê přikaznik za odměnô, odpovidá za škodô na věcech, keré pro přikazce ziskal nebo keré mô přikazce svěřêl, podle ôstanoveni o smlóvě o skladováni; jedná-lê bez odměnê, odpovidá podle ôstanoveni o smlóvě o uschově. § 633 Přikazce je povinen poskêtnót přikaznikovi odměnô, je-lê smlôvena nebo obvêklá vzhledem k povoláni přikaznika, jestlêže řádně vêkonal čênnost, ke keré bêl povinen, a to bez ohledô na to, zda přênesla očekávané vésledek čê nikolêv. § 634 Přikazce je povinen ôhradit přikaznikovi veškeré nákladê, keré přikaznik učelně vênaložêl k provedeni přikazô; provádi-lê přikaznik přikaz bezplatně, je přikazce povinen nahradit mô veškeró škodô, kerá mô vznikla přê prováděni přikazô, až do véše obvêklé odměnê, keró bê jinak přikazce môsel zaplatit, a to i kdêž se vésledek nedostavil. § 635 Smlóva přikazni zaniká provedenim smlôvené čênnosti nebo smrti přikaznika. § 636 (1) Přikazce muže kdêkolêv s okamžêtó učênnosti smlóvô vêpovědět; je však povinen nahradit přikaznikô vzniklé nákladê a ôtrpěnó škodô podle § 634. Přislôši-lê přikaznikovi odměna, je přikazce povinen zaplatit jéi část, jež je přêměřená vêkonané čênnosti. (2) Přikaznik muže smlóvô vêpovědět kdêkolêv jednoměsični vépovědi. Póžêje-lê přikaznik tohoto oprávněni, přislôši mô podle ôstanoveni § 634 náhrada učelně vênaloženéch nákladu a náhrada škodê, a měl-lê bét přikaz proveden za odměnô, též část odměnê přêměřená dosaženémô vésledkô. § 637 Zanikne-lê smlóva vépovědi, je přikaznik povinen ôčênit vše, co nelze odložêt a co sê nemuže přikazce obstarat sám. § 638 Pokôd přikaznik obstarává pro přikazce záležêtost bez odměnê vlastnim ménem, póžêje se přêměřeně i ôstanoveni § 640, 514, 515 a 519 o smlóvě komisêonářské. Kromě toho je přikazce povinen zprostit přikaznika závazku, keré přikaznik převzal přê plněni smlóvê. Přikaznik nerôči za splněni závazkô osobê, s niž ôzavřel smlóvô na učet přikazce.
DIL XII Komise § 639 Smlóvó komisêonářskó se zavazôje komisêonář, že obstará pro komitenta a na jeho učet ôrčêtó záležêtost vlastnim ménem, a komitent se zavazôje zaplatit mô odměnô. § 640 Z právnich ukonu, keré ôčênil komisêonář ve vztahô k třetim osobám, neni ani zavázán ani oprávněn komitent, nébrž komisêonář sám. § 641 Komisêonář je povinen jednat s odbornó péči podle pokênu komitenta. Komisêonář se muže odchélêt od pokênu komitenta jen tehdê, je-lê to v zámô komitenta a nemuže-lê sê vêžádat jeho včasné sóhlas, jinak komitent nemôsi ôznat jednáni za provedené na svuj učet, jestlêže učênnost jednáni pro sebe odmitl bez zbêtečného odkladô poté, co se o obsahô jednáni dověděl. § 642 Komisêonář je povinen chránit jemô známé zámê komitentovê a zpravit ho o všech okolnostech, keré mohó mit vlêv na změnô komitentovéch přikazu. Pojištěni však je povinen obstarat jen tehdê, dostal-lê k tomô od komitenta přikaz. § 643 Komisêonář je povinen póžit k splněni komisêonářské smlóvê jiné osobê, jestlêže svuj závazek ze smlóvê nemuže splnit sám. § 644 Póžêje-lê komisêonář k splněni závazkô ze smlóvê jiné osobê, odpovidá komitentovi, jako bê záležêtost obstarával sám. § 645 Komisêonář je povinen zpravit komitenta o prováděni jeho přikazu a po obstaráni záležêtosti provést vêučtováni, postópit komitentovi nárokê ziskané v sóvislosti s obstarávánim záležêtosti a vêdat mô vše, co přê tom ziskal. § 646 Komitent muže požadovat na komisêonářê splněni závazkô osobê, s niž ôzavřel komisêonář smlóvô na učet komitenta, jen pokôd komisêonář takové závazek pisemně převzal nebo pokôd porôšêl přikazê komitenta o osobě, s niž měla bét smlóva ôzavřena. V takovém připadě plati přêměřeně ôstanoveni o rôčeni. § 647 Za škodô na věcech svěřenéch komitentem komisêonářê odpovidá komisêonář podle ôstanoveni o smlóvě o skladováni. Nelze-lê hrozici škodô na věcech jinak odvrátit, je komisêonář oprávněn věcê prodat podle § 503 a 504. § 648 Věcê svěřené komisêonářê k prodéi zustávaji vlastnictvim komitenta, pokôd vlastnické právo nenabôde třeti osoba. § 649
Komitent muže požadovat přimo na třeti osobě vêdáni věcê nebo plněni závazku, keré pro něho opatřêl komisêonář, jestlêže komisêonář neni s to ôskôtečnit vêdáni věcê nebo převedeni práva na komitenta pro okolnosti tékajici se osobê komisêonáře. § 650 (1) Nebêla-lê véše odměnê sjednána, přislôši komisêonářê odměna přêměřená vêkonané čênnosti a dosaženémô vésledkô. (2) Komitent je povinen zaplatit komisêonářê odměnô, jakmile na něho komisêonář převede nárokê ziskané v sóvislosti s obstaránim záležêtosti a vêdá mô vše, co přê tom ziskal. § 651 Zároveň s odměnó je komitent povinen ôhradit komisêonářê nákladê, keré komisêonář nôtně nebo ôžêtečně vênaložêl přê plněni svého závazkô, pokôd nésó zahrnôtê ve sjednané odměně. V pochêbnostech má se za to, že v odměně je obsažena i náhrada nákladu. Kromě toho je komitent povinen zprostit komisêonáře závazku, keré komisêonář převzal přê plněni smlóvê. § 652 Neoznači-lê komisêonář ve zprávě o provedeni přikazô osobô, s niž na učet komitenta ôzavřel smlóvô, je komitent oprávněn ôplatnit své nárokê proti komisêonářê samotnémô jako zavázanémô z této smlóvê. § 653 Komitent je oprávněn odvolat přikaz tolêko do dobê, než vznikl závazek komisêonáře vučê třeti osobě. § 654 Pokôd neni stanoveno v § 639 až 653 jinak, póžêje se přêměřeně ôstanoveni o smlóvě přikazni. DIL XIII Smlóva o kontrolni čênnosti § 655 (1) Smlóvó o kontrolni čênnosti se zavazôje vêkonatel kontrolê provést nestranně ověřeni jakosti a množstvi zboži nebo ověřeni praci a vêdat o tom podle skôtečně zjištěného stavô osvědčeni a objednatel kontrolê se zavazôje mô za to zaplatit odměnô. (2) Smlóva, jéimž předmětem je přéimáni zboži nebo vêkonanéch praci, řidi se podle ôstanoveni o smlóvě přikazni. § 656 Neni-lê sjednáno, kdê a kde se má kontrola provést, má se za to, že se má ôskôtečnit bez zbêtečného odkladô v mistě, kde je předmět kontrolê v době ôzavřeni smlóvê. § 657 (1) Vêkonatel kontrolê je povinen provést kontrolô v rozsahô a zpusobem stanoveném ve smlóvě, a neni-lê nic smlôveno, v rozsahô a zpusobem, keré vêplévá z předchozi obdobné kontrolê ôskôtečněné pro objednatele kontrolê, jinak v rozsahô a zpusobem vêplévajicim ze zvláštnich předpisu platnéch na uzemi státô, na němž má vêkonatel kontrolê své sidlo (bêdlêště). (2) Nelze-lê rozsah a zpusob kontrolê ôrčêt podle octavce 1, je vêkonatel kontrolê povinen kontrolô provést v rozsahô a zpusobem přêměřeném povaze věcê.
§ 658 Neni-lê véše odměnê smlôvena, je objednatel kontrolê povinen zaplatit odměnô obvêkló se zřetelem k předmětô, rozsahô, zpusobô a mistô kontrolê. § 659 Objednatel kontrolê je povinen ôhradit vêkonatelê kontrolê vedle odměnê i nôtné a ôžêtečné nákladê, keré mô vzniknó v sóvislosti s vékonem kontrolê, pokôd z jéich povahê nevêplévá, že só již zahrnôtê v odměně. § 660 Vêkonatel kontrolê je povinen postôpovat přê kontrole tak, jak to odpovidá odborném znalostem póžêtém s náležêtó péči s přêhlédnôtim ke zpusobô kontrolê předepsanémô nebo obvêklémô pro dané předmět, dále k době, mistô a rozsahô kontrolê, jakož i ke stavô, v jakém předmět kontrolê bêl v době jéiho prováděni. § 661 (1) Vêkonatel kontrolê je povinen vêdat v sóhlasô s vésledkê kontrolê objednatelê kontrolni osvědčeni. (2) Kontrola se považôje za ôkončenó teprve vêdánim kontrolniho osvědčeni. § 662 Objednatel kontrolê je povinen poskêtnót vêkonatelê kontrolê spolôpusobeni potřebné k provedeni kontrolê, zéména ômožnit mô dostatečné přistôp k předmětô kontrolê. § 663 Ôstanoveni smlóvê o kontrolni čênnosti, jež ôkládaji vêkonatelê povinnosti, keré bê mohlê ovlêvnit nestrannost prováděné kontrolê nebo správnost kontrolniho osvědčeni, só neučênná. § 664 Póžêje-lê vêkonatel kontrolê k jéimô ôskôtečněni dalšich osob, odpovidá tak, jako bê kontrolô prováděl sám. Jestlêže však objednatel kontrolê sê vêminil, že ke kontrole má bét póžêto ôrčêté osobê, odpovidá vêkonatel kontrolê póze za vadné pověřeni této osobê kontrolni čênnosti; nárokê z tohoto pověřeni ôplatni vêkonatel kontrolê svém ménem na žádost a učet objednatele. § 665 Prováděni kontrolê se nedotéká právnich poměru mezê objednatelem kontrolê a jinémi osobami, zéména osobami, jimž je ôrčeno nebo od nichž pocházi kontrolované zboži nebo práce, a nemá vlêv na běh lhut pro vêtékáni vad. § 666 Pokôd vêkonatel kontrolê neprovedl kontrolô řádně, nemá nárok na odměnô a objednatel kontrolê muže po ôplênôti dobê stanovené k provedeni kontrolê od smlóvê octópit. § 667 Vêkonatel kontrolê je povinen nahradit škodô zpusobenó vadném vékonem kontrolê, jen pokôd tato škoda nemuže bét nahrazena ôplatněnim nárokô objednatele kontrolê vučê osobě odpovědné za vadné plněni předmětô kontrolê. Jako náhradô škodê nemuže však objednatel kontrolê požadovat náhradô toho, co opomenôl včas ôplatnit nebo vêmáhat vučê osobě
odpovědné za vadné plněni předmětô kontrolê, nebo co nelze vêmáhat vzhledem k ôjednáni ôzavřenémô s tóto osobó, jež takové ôplatněni po provedené kontrole vêlôčôje. § 668 Je-lê vêkonatel kontrolê povinen podle § 667 nahradit škodô zahrnôjici nárokê vučê osobě odpovědné za vadné plněni, přecházéi na něho vučê této osobě zaplacenim náhradê škodê všechna oprávněni objednatele kontrolê. Ôstanoveni § 310 až 313 plati obdobně. § 669 Poskêtne-lê vêkonatel kontrolê pisemně objednatelê kontrolê zárôkô, že zjisti všechnê vadê předmětô kontrolê bez ohledô na rozsah a zpusob kontrolê, je povinen nahradit škodô vznikló vadnó kontroló bez omezeni vêplévajiciho z § 660. Ôstanoveni § 667 v tomto připadě neplati; ôstanoveni § 668 však tim neni dotčeno. DIL XIV Doprava ODDIL I Zasilatelská smlóva § 670 Smlóvó zasilatelskó se zavazôje zasilatel přikazcê, že mô vlastnim ménem na jeho učet obstará přepravô věcê (zásêlkê) z ôrčêtého mista (misto odesláni) do jiného mista (misto ôrčeni) nebo ukonê s přepravó sóviséici, a přikazce se zavazôje zaplatit zasilatelê odměnô. § 671 Zasilatel je oprávněn žádat, abê mô bêl dán přikaz k obstaráni přepravê (zasilatelské přikaz) pisemně. § 672 (1) Zasilatel muže k obstaráni přepravê ôžit dalšiho zasilatele (mezêzasilatele); odpovidá přê tom, jako bê přepravô obstarával sám. (2) Nezakáže-lê to přikazce véslovně népozději do počátkô ôskôtečňováni přepravê, muže zasilatel provést přepravô sám. § 673 Přê plněni smlóvê je zasilatel povinen jednat s odbornó péči a dodržet v rámcê smlóvê pokênê přikazce. Zasilatel je povinen ôpozornit přikazce na zjevnó nesprávnost jeho pokênu. Neobdržel-lê zasilatel od přikazce dostatečné pokênê, je povinen sê vêžádat ô přikazce jéich doplněni; přê nebezpeči z prodleni je povinen však obstarat přepravô tak, abê vêhovovala co névice zámum přikazce zasilatelê známém. § 674 Zasilatel odpovidá za škodô na zásêlce vznikló přê obstaráváni přepravê, ledaže ji nemohl odvrátit ani přê vênaloženi odborné péče. § 675 Zasilatel je povinen pojistit zásêlkô, jen jestlêže je to smlôveno. § 676
Za škodô na zásêlce, keró má zasilatel ô sebe, odpovidá podle ôstanoveni o smlóvě o skladováni. § 677 (1) Zasilatel je povinen podat přikazcê zprávô o škodě, kerá zásêlce hrozi nebo na ni vznikla, jakmile se o tom dozvi, jinak odpovidá za škodô vznikló tim, že přikazce tako nezpravil. (2) Hrozi-lê bezprostředně poctatná škoda na zásêlce a neni-lê časô vêžádat sê pokênê přikazce nebo prodlévá-lê přikazce s takovémi pokênê a neôčêni sám potřebná opatřeni, muže zasilatel zásêlkô prodat podle ôstanoveni § 504. § 678 (1) Zasilatelê přislôši smlôvená odměna nebo, nebêla-lê smlôvena, odměna podle zasilatelskéch sazeb, jinak odměna přêměřená. Zasilatelê kromě toho přislôši náhrada nôtnéch a ôžêtečnéch nákladu vênaloženéch za učelem splněni zasilatelské smlóvê. (2) Zasilatel je oprávněn žádat na přikazcê zaplaceni odměnê, jakmile ôzavřel smlóvô s dopravcem a zasilané věcê mô odevzdal. Přikazce je kromě toho povinen poskêtnót zasilatelê přêměřenó zálohô na nákladê spojené se splněnim smlóvê, a to dřive, než zasilatel započne s jéim plněnim. § 679 Přêjetim zásêlkê přéimá přijemce rôčeni za uhradô pohledávek zasilatele vučê přikazcê ze zasilatelské smlóvê, pokôd o nich přijemce věděl nebo vědět môsel. § 680 Zasilatel má k zajištěni všech svéch nároku, a to i z běžného učtô vzniklého ze zasilatelského poměrô, zástavni právo na zásêlce, dokôd je ô něho nebo ô někoho, kdo ji má ô sebe jeho ménem, anebo dokôd má lêstinê, keré jé opravňôji, abê se zásêlkó nakládal. § 681 Zasilatel je povinen na žádost dřivějšich zasilatelu ôplatnit všechna oprávněni, kerá jim přislôši, zéména z jéich zástavniho práva, a je oprávněn ôspokojit jéich nárokê. Pokôd têto nárokê ôspokojil, přecházéi na něho spolô se zástavnim právem je zajišťôjicim. ODDIL II Smlóva o přepravě věcê § 682 Smlóvó o přepravě věcê se dopravce zavazôje odesilatelê, že přepravi věc (zásêlkô) z jednoho mista (misto odesláni) do jiného mista (misto ôrčeni) a odesilatel se zavazôje zaplatit dopravcê odměnô (přepravné). § 683 (1) Dopravce je oprávněn žádat, abê mô odesilatel vêdal pisemné potvrzeni o objednávce přepravê (nákladni lêst), a odesilatel je oprávněn žádat, abê mô dopravce pisemně potvrdil přijem zásêlkê. (2) Je-lê k provedeni přepravê třeba zvláštnich lêstin, je odesilatel povinen je odevzdat dopravcê na jeho požádáni přê předáni zásêlkê k přepravě. Odesilatel odpovidá za škodê, keré bê dopravcê vzniklê neodevzdánim nebo opožděném odevzdánim takovéch lêstin nebo jéich nesprávnosti nebo nedostatečnosti. § 684
(1) Mezê stranami muže bét ôjednáno, že dopravce vêdá odesilatelê přê převzeti zásêlkê k přepravě náložné lêst. (2) Náložné lêst je lêstina přectavôjici nárok ze závazkô dopravce vêdat zásêlkô převzató k přepravě osobě oprávněné podle lêstinê, kerá dopravcê předloži náložné lêst a na něm potvrdi přêjeti zásêlkê. § 685 (1) Náložné lêst muže bét vêdán na dorôčêtele, na méno ôrčêté osobê nebo na jéi řad. (2) Náložné lêst na dorôčêtele převádi se odevzdánim, náložné lêst na méno podle předpisu o postôpô pohledávkê. (3) Osoba, na jéiž řad bêl náložné lêst vêdán, je oprávněna převést vêplněném nebo nevêplněném rôbopisem práva z náložného lêstô na dalši osobê, keré só oprávněnê k dalšimô takovémô převodô. Neni-lê v náložném lêstě ôvedeno, na či řad je vêdán, plati, že je vêdán na řad odesilatele. § 686 (1) Dopravce je povinen v náložném lêstě ôvést: a. označeni přepravované věcê (zásêlkê) podle drôhu, množstvi a značek, b. méno a sidlo (bêdlêště) dopravce, c. méno odesilatele, d. méno přijemce nebo udaj, že náložné lêst bêl vêdán na řad nebo na dorôčêtele, e. misto ôrčeni, f. misto a den vêdáni náložného lêstô a podpis dopravce. (2) Bêl-lê náložné lêst vêdán ve vice sténopisech, vêznači se počet sténopisu na každém z nich. Po vêdáni zásêlkê na jeden sténopis oprávněné osobě pozbévaji ostatni sténopisê platnosti. § 687 Náložné lêst je rozhodné pro právni vztah mezê dopravcem a osobó oprávněnó požadovat vêdáni zásêlkê přê předloženi náložného lêstô. Dopravce se nemuže vučê ni dovolávat ôstanoveni přepravni smlóvê, pokôd nésó v náložném lêstě obsažena nebo pokôd se tam na ně véslovně nepókazôje. Proti osobě oprávněné k přêjeti zásêlkê podle náložného lêstô muže dopravce vznést jen námitkê, keré vêplévaji z obsahô náložného lêstô nebo z vlastniho vztahô dopravce k oprávněnémô. § 688 Odesilatel je oprávněn žádat, abê přeprava bêla přerôšena a zásêlka mô vrácena nebo abê bêla dodána jinémô přijemcê, anebo abê s ni bêlo naloženo jinak, pokôd dopravce ještě zásêlkô přijemcê nevêdal. Bêl-lê však vêdán náložné lêst a bêl již předán osobě oprávněné požadovat vêdáni zásêlkê, muže takové přikazê ôdělêt jen tato oprávněná osoba přê předloženi náložného lêstô, popřipadě jen přê předloženi všech jeho sténopisu, bêlê-lê vêdánê. § 689 (1) Bêl-lê v přepravni smlóvě ôrčen přijemce, nabévá práva ze smlóvê vučê dopravcê okamžêkem, kdê požádá o vêdáni zásêlkê po jéim dojiti do mista ôrčeni nebo po lhutě, kdê tam měla dojit. Timto okamžêkem přecházéi na přijemce i práva podle § 693 a 694. (2) Bêl-lê vêdán náložné lêst, má právo ôvedené v octavcê 1 osoba oprávněná požadovat vêdáni zásêlkê přê předloženi náložného lêstô. Tóto osobó je a. podle náložného lêstô na méno osoba v něm ôvedená, b. podle náložného lêstô na řad osoba, na či řad je náložné lêst vêstaven, nebêl-lê převeden rôbopisem; bêl-lê tako náložné lêst převeden, osoba, kerá je ôvedena
jako posledni v nepřerôšené řadě rôbopisu, nebo dorôčêtel náložného lêstô s poslednim rôbopisem nevêplněném; dopravce se zprošťôje závazkô z přepravni smlóvê, jestlêže v dobré viře zásêlkô vêdá osobě, kerá nabêla náložné lêst na základě rôbopisô, i kdêž na tôto osobô nárokê z přepravni smlóvê nepřešlê; c. podle náložného lêstô na dorôčêtele jeho dorôčêtel. (3) Dopravce neni oprávněn zásêlkô vêdat přijemcê, jestlêže bê to bêlo v rozporô s pokênê danémi mô podle § 688; v tomto připadě nárokê podle octavce 1 a 2 přijemcê nevznikaji. § 690 Přêjetim zásêlkê přéimá přijemce rôčeni za uhradô pohledávek dopravce vučê odesilatelê z přepravni smlóvê, pokôd o těchto pohledávkách přijemce věděl nebo vědět môsel. § 691 Dopravce je povinen provést přepravô s odbornó péči ve smlôvené lhutě, jinak bez zbêtečného odkladô. § 692 Dopravce muže k provedeni přepravê ôžit dalšiho dopravce; přê tom odpovidá, jako bê přepravô ôskôtečňoval sám. § 693 Dopravce odpovidá za škodô na zásêlce, jež na ni vznikla v době od jéiho převzeti k přepravě až do vêdáni přijemcê, ledaže ji dopravce nemohl odvrátit přê vênaloženi odborné péče. § 694 (1) Za škodô na zásêlce dopravce neodpovidá, jestlêže bêla zpusobena a. odesilatelem, přijemcem nebo vlastnikem zásêlkê, nebo b. vadó nebo přêrozenó povahó zásêlkê včetně obvêklého ubêtkô, anebo c. vadném obalem, na keré dopravce odesilatele ôpozornil přê převzeti zásêlkê k přepravě; neôpozornil-lê jé, neodpovidá dopravce za škodô na zásêlce jen tehdê, nemohl-lê takové ôpozorněni ôčênit proto, že vadnost obalô nebêla seznatelná. (2) Dopravce je však povinen vênaložêt odbornó péčê, abê škoda bêla co némenši. § 695 (1) Přê ztrátě nebo zničeni zásêlkê je dopravce povinen nahradit běžnó cenô, keró bê zásêlka měla v mistě ôrčeni v době, kdê měla bét dorôčena. (2) Přê poškozeni nebo znehodnoceni zásêlkê je dopravce povinen nahradit rozdil mezê cenó zásêlkê poškozené nebo znehodnocené a cenó, keró bê zásêlka měla ve stavô nepoškozeném v mistě ôrčeni v době dorôčeni. (3) Z náhradê za ztracenó, zničenó, poškozenó nebo znehodnocenó zásêlkô se odečte částka, kerá bêla v dusledkô škodê na zásêlce ôspořena na cle, přepravném a jinéch nákladech. § 696 (1) Dopravcê přislôši smlôvená odměna nebo nebêla-lê smlôvena, odměna podle vêdanéch dopravnich sazeb závaznéch pro dopravce, jinak odměna přêměřená. (2) Dopravce má nárok na přepravné po provedeni přepravê ve smlóvě ôrčené. (3) Nelze-lê přepravô provést pro skôtečnosti, keré nemohl dopravce odvrátit přê vênaloženi odborné péče, má dopravce nárok na poměrnó část přepravného s přêhlédnôtim k přepravě již vêkonané.
§ 697 (1) Dopravce má k zajištěni všech svéch nároku, keré vêplévaji z provedeni přepravni smlóvê, zástavni právo k zásêlce, pokôd s ni muže nakládat. (2) Vázne-lê na zásêlce několêk zástavnich práv, má právo později vzniklé přednost před právem vzniklém dřive. Zástavni práva dopravce maji přednost před zástavnimi právê zasilatele. § 698 O právô dopravce prodat zásêlkô a o povinnostech dopravce ve vztahô k předchozim dopravcum plati obdobně ôstanoveni o smlóvě zasilatelské. § 699 Tento zákon plati pro přepravô zásêlek bez ohledô na póžêti dopravnich prostředku, pokôd předpisê ôpravôjici jednotlêvé drôhê přeprav neobsahôji upravô odlêšnó. ODDIL III Smlóvê o námô lodi a o provozô lodi Smlóva o námô lodi § 700 (1) Smlóvó o námô lodi zavazôje se pronajimatel přenechat nájemcê dočasně ôživáni lodi a nájemce se zavazôje platit nájemné. (2) Smlóva o námô lodi môsi bét ôzavřena pisemně. § 701 Pronajimatel je povinen odevzdat loď ve stavô zpusobilém k plavbě a k smlôvenémô ôživáni spolô s potřebnémi lêstinami; nájemce je povinen ôdržovat loď ve stavô zpusobilém k plavbě a k smlôvenémô ôživáni na náklad pronajimatele. § 702 Pronajimatel odpovidá za škodê vzniklé v dusledkô nezpusobilosti lodi k plavbě, ledaže šlo o vadô, keró nemohl přê zachováni obvêklé péče zjistit do převzeti lodi nájemcem. § 703 Nestanovi-lê smlóva véslovně jinak, nesmi nájemce dát najató loď do podnámô, ani postópit svá práva ze smlóvê. § 704 Pokôd § 701 až 703 nestanovi jinak, plati přêměřeně ôstanoveni o smlóvě nájemni. Smlóva o provozô lodi § 705 (1) Smlóvó o provozô lodi (charter) se zavazôje poskêtovatel provozô lodi (provozce) přepravit náklad ôrčené objednatelem provozô lodi (objednatelem) a k tomô učelô vêkonat bôď s ôrčêtó lodi jednô nebo několêk předem ôrčenéch cest, nebo vêkonat s ôrčêtó lodi během smlôvené dobê cestê podle ôrčeni objednatele, a objednatel se zavazôje zaplatit za to odměnô. (2) Smlóva o provozô lodi môsi bét ôzavřena pisemně. § 706
(1) Provozce lodi je povinen ôvést loď před vêplôtim do stavô zpusobilého k smlôvenémô učelô a k plavbě pro přislôšnó cestô. Dále je povinen náležêtě ji opatřêt posádkó a zásobami. (2) Provozce odpovidá za škodê vzniklé v dusledkô nezpusobilosti lodi k plavbě, ledaže šlo o vadô, keró nemohl přê zachováni obvêklé péče zjistit do vêplôti lodi. § 707 Objednatel muže převést oprávněni ze smlóvê na dalši osobô. Tato osoba nenabévá v pochêbnostech přimého nárokô vučê provozcê a ani mô neni zavázána. § 708 Pokôd v § 705 až 707 neni stanoveno jinak, plati pro smlóvô o provozô lodi mezênárodni zvêklosti, jinak, pokôd to povaha věcê přêpóšti, ôstanoveni o smlóvě přepravni. ODDIL IV Osobni přeprava § 709 Občan, keré za stanovené jizdné póžêje dopravniho prostředkô, má právo, abê ho právnická osoba k tomô oprávněná (dopravce) přepravila do mista ôrčeni řádně a včas. § 710 Dopravce je povinen starat se přê přepravě zéména o bezpečnost a pohodli cestôjicich a přê hromadné přepravě jim ômožnit póživáni společenskéch a kôltôrnich zařizeni. § 711 (1) Má-lê cestôjici zavazadlo, přepravôje je dopravce bôď společně s nim a pod jeho dohledem, nebo odděleně. (2) Je-lê zavazadlo přepravováno odděleně, je dopravce povinen dbát, abê bêlo přepraveno do mista ôrčeni népozději ve sténó dobô s cestôjicim. Odpovědnost § 712 (1) Přê pravidelné přepravě osob stanovi přepravni řádê, jaká práva má cestôjici vučê dopravcê, jestlêže přeprava nebêla provedena včas. (2) Přê nepravidelné přepravě osob je dopravce povinen nahradit škodô vznikló cestôjicimô tim, že přeprava nebêla provedena vubec nebo že nebêla provedena včas; podminkê a rozsah náhradê stanovi přepravni řádê. (3) Práva podle octavce 1 a 2 môsi cestôjici ôplatnit ô organizace bez zbêtečného odkladô; nebêla-lê práva ôplatněna népozději do šesti měsicu, zaniknó. § 713 (1) Vznikne-lê cestôjicimô za přepravê škoda na zdravi nebo škoda na zavazadlech přepravovanéch společně s nim čê na věcech, keré měl ô sebe, odpovidá za ni dopravce podle ôstanoveni o odpovědnosti za škodô zpusobenó provozem dopravnich prostředku. (2) Za škodô zpusobenó přepravó na zavazadlech přepravovanéch odděleně od cestôjiciho odpovidá dopravce podle ôstanoveni o odpovědnosti přê nákladni přepravě. DIL XV Pojistná smlóva
§ 714 Pojistnó smlóvó se pojistitel zavazôje nahradit ve sjednaném rozsahô škodô zpusobenó nahodiló ôdálosti ve smlóvě bliže označenó (pojistná ôdálost) a pojistnik se zavazôje zaplatit pojistné. § 715 Sóčásti pojistné smlóvê só pojistitelovê pojistné podminkê, pokôd se na ně smlóva odvolává; odchêlná ôjednáni ve smlóvě maji přednost před ôstanovenimi pojistnéch podminek. § 716 Pojistnik je povinen oznámit pojistitelê a) uplně a správně všechnê okolnosti rozhodné pro ôzavřeni smlóvê nebo pro stanoveni jéiho obsahô, pokôd o nich pojistnik vi; b) všechnê smlóvê, o nichž vi, že je jimi táž věc pojištěna proti témôž nebezpeči ô vice pojistitelu, a sdělêt véšê pojistnéch částek; c) bez zbêtečného odkladô každé závažné zvéšeni pojistného nebezpeči, keré nastalo po ôzavřeni smlóvê a o němž pojistnik vi. § 717 (1) Pojistitel je povinen vêdat pojistnikovi na jeho žádost lêstinô o ôzavřené smlóvě (pojistkô). Za ztracenó nebo zničenó pojistkô je pojistitel povinen vêdat na žádost a na náklad pojistnika náhradni pojistkô; muže však požadovat, pokôd je nôtno pojistkô předložêt k ôplatněni práva na pojistnó náhradô, abê puvodni pojistka bêla napřed ômořena. (2) V dopravnim pojištěni muže pojistka obsahovat též oprávněni pojistnika převést práva z pojistné smlóvê rôbopisem, a to i nevêplněném, na dalši osobê, keré só oprávněnê k dalšimô převodô (pojistka na řad). Tento převod dopravni pojistkê rôbopisem (indosamentem) má učênkê postôpô pohledávkê, i kdêž pojistitel nebêl o postôpô vêrozôměn. Pojistitel neni povinen zkómat platnost rôbopisô. § 718 Bêlo-lê dohodnôto, že se pojištěni vztahôje i na dobô před ôzavřenim pojistné smlóvê, neni pojistitel povinen poskêtnót pojistnó náhradô, pokôd pojistnik v době ôzavřeni smlóvê věděl nebo môsel vědět, že pojistná ôdálost již nastala. § 719 (1) Pojistnik je povinen zaplatit pojistné ihned po ôzavřeni pojistné smlóvê. Neni-lê zaplaceno pojistné a néde-lê o připad ôvedené v § 579, neni pojistitel povinen poskêtnót pojistnó náhradô z pojistnéch ôdálosti, ke kerém došlo před zaplacenim pojistného. (2) Pojistitel nemá právo na pojistné, jestlêže v době ôzavřeni smlóvê věděl, že pojistná ôdálost nemuže nastat. § 720 Pojistnik je povinen a) podle svéch možnosti dbát, abê pojistná ôdálost nenastala; nesmi porôšovat předpisê, popřipadě smlóvó převzaté povinnosti směřôjici k odvráceni pojistné ôdálosti nebo zmenšeni nebezpeči jéiho vznikô; b) oznámit pojistitelê bez zbêtečného odkladô každó nehodô, kerá bê mohla bét podkladem nárokô na pojistnó náhradô, a nastala-lê již pojistná ôdálost, ôčênit nôtná opatřeni, abê škoda bêla co némenši;
c) oznámit bez zbêtečného odkladô, že nastala pojistná ôdálost, jakmile se o ni dověděl, poskêtnót všechna potřebná vêsvětleni a dovolêt šetřeni potřebná ke zjištěni okolnosti rozhodnéch pro povinnost pojistitele poskêtnót pojistnó náhradô, jakož i předložêt potřebné dokladê. Pojistná náhrada § 721 Pojistitel je povinen poskêtnót pojistnó náhradô bez zbêtečného odkladô. § 722 (1) Pojistitel je povinen nahradit do částkê sjednané ve smlóvě (pojistná částka) jen škodô zpusobenó na pojištěné věcê pojistnó ôdálosti, a to i tehdê, převêšôje-lê pojistná částka hodnotô věcê, kerá podle smlóvê plati za jéi pojistnó hodnotô. Neni-lê dohodnôto něco jiného, je pojistnó hodnotó věcê jéi obchodni cena. (2) Je-lê pojistná částka nižši než pojistná hodnota, je pojistitel povinen nahradit škodô jen v poměrô pojistné částkê k pojistné hodnotě. § 723 Pojistitel je zproštěn závazkô z pojistné smlóvê, splnil-lê v dobré viře svó povinnost poskêtnót pojistnó náhradô tomô, kdo má pojistkô. Bêlo-lê vêdáno vice sténopisu pojistkê, je pojistitel zproštěn závazkô ze smlóvê, splnil-lê v dobré viře svó povinnost poskêtnót pojistnó náhradô tomô, kdo předložêl kerékolêv sténopis pojistkê. § 724 Pojistitel je povinen nahradit pojistnikô nákladê, keré nôtně a učelně vênaložêl k odvráceni bezprostředně hrozici pojistné ôdálosti nebo ke zmirněni jéich následku, anebo k tomô, abê se škoda nezvětšêla. Dvojité pojištěni § 725 Je-lê táž věc pojištěna proti témôž nebezpeči ô vice pojistitelu a převêšôje-lê uhrn pojistnéch částek pojistnó hodnotô věcê nebo převêšôje-lê uhrn částek, keré bê z ôzavřenéch pojistnéch smlôv z téže ôdálosti všêchni pojistitelé bêlê povinni hradit, véšê škodê (dvojité pojištěni), je každé z pojistitelu povinen nahradit škodô v mezich pojistné hodnotê věcê tolêko v poměrô částkê, keró bê bêl povinen hradit podle své smlóvê, k částkám, keré bê bêlê uhrnem povinni hraditi všêchni pojistitelé. § 726 Pokôd je věc pojištěna pro tôtéž dobô ještě jiném pojištěnim proti jednotlêvém zvláštnim nebezpečim, hradi pojistitel škodê zpusobené takovém zvláštnim nebezpečim - je-lê vubec k náhradě povinen - póze potôd, pokôd pojistnik nemohl dosáhnót náhradê z pojištěni proti takovémô zvláštnimô nebezpeči. § 727 Nastane-lê pojistná ôdálost, nesmi pojistnik změnit ani zrôšêt v neprospěch ostatnich pojistitelu žádné z ôzavřenéch několêka pojištěni. Ôčêni-lê tak, só ostatni pojistitelé oprávněni snižêt poskêtovanó náhradô v poměrô k částce, kerá bê pojistnikô náležela, kdêbê ke změně nebo ke zrôšeni pojištěni nebêlo došlo.
§ 728 Ôzavře-lê pojistnik pojistnó smlóvô nevěda o jiném pojištěni, muže žádat o zrôšeni nebo o upravô smlóvê a o vráceni pojistného nebo jeho poměrné části, avšak jen tehdê, požádá-lê o to bez zbêtečného odkladô, jakmile se o dvojitém pojištěni dověděl, a jen jestlêže pojištěni ještě nezačalo a neôplênôla-lê od ôzavřeni smlóvê doba jednoho rokô. Následkê porôšeni pojistnikovéch povinnosti § 729 (1) Porôši-lê pojistnik své povinnosti ôvedené v § 716 pism. a), muže pojistitel octópit od smlóvê, jestlêže bê přê splněni těchto pojistnikovéch povinnosti nebêl smlóvô ôzavřel. (2) Nastala-lê pojistná ôdálost, je pojistitel oprávněn pojistnó náhradô snižêt nebo i zcela odmitnót, jestlêže porôšeni pojistnikovéch povinnosti neoduvodňovalo octópeni od smlóvê, tékalo se však okolnosti, keré poctatně přêspělê ke vznikô pojistné ôdálosti nebo k zvéšeni pojistné náhradê, anebo jestlêže pojistitel svého práva octópit od smlóvê nepóžêl. § 730 Porôšêl-lê pojistnik povinnosti ôvedené v § 716 pism. b) a c) a v § 720 a toto porôšeni se tékalo okolnosti, keré přêspělê ke vznikô pojistné ôdálosti nebo ke zvéšeni pojistné náhradê, je pojistitel oprávněn pojistnó náhradô přêměřeně snižêt nebo odmitnót ji poskêtnót. § 731 Vêšlo-lê porôšeni pojistnikovéch povinnosti najevo teprve po véplatě pojistné náhradê, je pojistnik povinen vrátit pojistnó náhradô nebo takovó jéi část, o keró bê bêl pojistitel oprávněn náhradô snižêt. Postih vučê třeti osobě § 732 (1) Nárokê pojistnika na náhradô škodê vučê třeti osobě, keró lze čênit odpovědnó za vznikló škodô, přecházéi na pojistitele, pokôd škodô nahradil. (2) Žádá-lê o to pojistitel, je pojistnik povinen přêmót zpětné postópeni nárokô a nárok sám svém ménem, avšak na učet pojistitele, ôplatnit před sódem. § 733 Nahradil-lê pojistitel jen část škodê, má pojistnik přednost před pojistitelem pro ôspokojeni svého nárokô z majetkô osobê povinné k náhradě škodê. Dosáhl-lê pojistitel ôspokojeni svého nárokô před pojistnikem, je povinen na jeho žádost převést na něho dosaženó náhradô až do částkê, keró nebêl pojistnikuv nárok třeti osobó ôspokojen z toho duvodô, že bêl ôhrazen nárok pojistiteluv. § 734 Pojistnik je povinen ôčênit vše, abê právo na náhradô škodê vučê třeti osobě, keró lze čênit odpovědnó za vznikló škodô, bêlo zachováno. § 735 Vzdal-lê se pojistnik svého nárokô na náhradô škodê vučê třeti osobě, keró lze čênit odpovědnó za vznikló škodô, nebo svého práva na zajištěni takového nárokô, anebo zmařêl-lê jinak ôplatněni postihô proti takové osobě, neni pojistitel povinen poskêtnót pojistnó náhradô potôd, pokôd bêlo lze z nárokô nebo práva jé zajišťôjiciho dosáhnót náhradê.
§ 736 Projevi-lê se následkê v § 735 ôvedeného pojistnikova jednáni teprve v době, kdê již pojistitel svuj závazek poskêtnót náhradô splnil, je pojistnik povinen vrátit pojistitelê pojistnó náhradô nebo takovó jéi část, o keró tim bêlo ôspokojeni jeho postiženého nárokô sniženo. § 737 Ôstanoveni o právnich ukonech a vědomosti pojistnika se póžêje přêměřeně, pokôd jde o dobô, kdê bêlê oprávněnê ze smlóvê jiné osobê, i na právni ukonê a vědomosti těchto osob. § 738 Nárok na pojistnó náhradô zaniká, nepředložêl-lê pojistnik dokladê o vznikô pojistné ôdálosti a o véšê škodê népozději do tři let ode dne, kdê se o pojistné ôdálosti dověděl nebo dovědět mohl. DIL XVI Smlóvê zprostředkovatelské ODDIL I Smlóva o zprostředkováni § 739 Smlóvó o zprostředkováni se zavazôje zprostředkovatel vêvijet čênnost, kerá má vést k ôzavřeni ôrčêté smlóvê mezê zájemcem a třeti osobó, a osoba, pro keró má bét smlóva zprostředkována (zájemce), se zavazôje zaplatit za zprostředkováni odměnô (provizê). § 740 Zprostředkovánim se rozômi čênnost směřôjici k tomô, abê třeti osoba ôzavřela se zájemcem smlóvô, jež je předmětem zprostředkováni, a abê pak splnila své smlôvni povinnosti. § 741 (2) Zprostředkovatelê vzniká nárok na provizê sjednanó nebo, nebêla-lê provize sjednána, na provizê přêměřenó, jestlêže třeti osoba, s niž zájemce zprostředkovanó smlóvô ôzavřel, splnila uplně své smlôvni povinnosti. Bêla-lê smlóva splněna jen zčásti, přislôši zprostředkovatelê jen poměrná část provize. Zprostředkovatelê však nárok na provizê nepřislôši, bêla-lê smlóva sjednána bez jeho přêčêněni. (3) Nárok na náhradô nákladu spojenéch se zprostředkovánim má zprostředkovatel póze tehdê, bêlo-lê to véslovně ôjednáno. (4) Nárok na provizê a smlôvenó náhradô nákladu nevzniká, jestlêže zprostředkovatel bêl v rozporô se smlôvnim ôjednánim čênné též pro drôhó stranô. § 742 Vêplévá-lê však nepochêbně z obsahô nebo z povahê smlóvê, že postači, abê zprostředkovatel obstaral pro nájemce póze přiležêtost k ôzavřeni smlóvê s třeti osobó, vzniká zprostředkovatelê nárok na provizê již obstaránim této přiležêtosti. § 743 Zprostředkovatel neni oprávněn pro zájemce cokolêv přêjimat nebo za něho jednat, ledaže k tomô obdržel pisemnó plnó moc. § 744
Zájemce a zprostředkovatel só povinni sdělovat sê navzájem všechnê duležêté okolnosti sóvisici se zprostředkovánim, zéména okolnosti, keré mohó ovlêvnit rozhodnôti zájemce ôzavřit zprostředkovanó smlóvô. § 745 Zprostředkovatel je povinen pro potřebê zájemce ôschovat po přêměřenó dobô dokladê, keré se v sóvislosti se zprostředkovatelskó čênnosti dostalê do jeho rôkó, zéména lêstinê, vzorkê apod. ODDIL II Smlóva o obchodnim zastópeni § 746 (1) Smlóvó o obchodnim zastópeni zavazôje se obchodni zástôpce, že bôde sóstavně zprostředkovávat pro zastópeného kôpni smlóvê o ôrčêtém drôhô zboži nebo smlóvê o ôrčêtéch slôžbách (obchodê) ve stanovené uzemni oblasti a zastópené se zavazôje, že mô zaplati za zprostředkováni odměnô (provizê). (2) Smlóva o obchodnim zastópeni môsi bét ôzavřena pisemně. § 747 Mezê zastópeném a obchodnim zástôpcem nevzniká pracovni poměr. § 748 Obchodni zástôpce je povinen s vênaloženim náležêté péče dbát zámu zastópeného, podávat zastópenémô pravidelné zprávê o tržni sêtôacê a o všech okolnostech duležêtéch pro posôzováni zámu zastópeného ve stanovené uzemni oblasti. Neni-lê zástôpce s to vêkonávat svó čênnost, môsi o tom bez zbêtečného odkladô zpravit zastópeného. § 749 Obchodni zástôpce je povinen spolôpusobit podle pokênu zastópeného přê ôskôtečňováni obchodu, a to až do jéich uplného skončeni, zéména také zajišťovat zámê zastópeného spolôpusobenim přê projednáváni nesrovnalosti, pokôd vêplênôlê z vad zboži, keré bêlo předmětem zprostředkovanéch obchodu. § 750 Obchodni zástôpce neni oprávněn ôzavirat ménem zastópeného nebo na jeho učet jakékolêv obchodê, přêjimat pro něho jakékolêv plněni nebo jakkolê zastópeného zavazovat, ledaže k tomô obdržel pisemnó plnó moc. § 751 Zastópené je povinen předat zástôpcê podkladê, vzorkê, vékresê a propagačni materiál, keré zastópené považôje za vhodné a potřebné ke zprostředkováni obchodu. Je rovněž povinen včas ôpozornit zástôpce na změnê ve svéch dodávkovéch možnostech. § 752 Pomuckê poskêtnôté zástôpcê podle § 751 zustávaji majetkem zastópeného a obchodni zástôpce je povinen po skončeni platnosti smlóvê o obchodnim zastópeni je zastópenémô vrátit. § 753
Obchodni zástôpce nesmi udaje, keré ziskal na základě zastôpitelského poměrô, sdělêt třeti osobě nebo je jinak vêôžit pro sebe nebo pro jiného, a to ani po skončeni platnosti smlóvê o obchodnim zastópeni. § 754 Je-lê smlóva o obchodnim zastópeni sjednána na ôrčêtó dobô, zaniká obchodni zastópeni ôplênôtim této dobê. Jestlêže se však stranê nadále smlóvó řidi, má se za to, že platnost smlóvê bêla prodlóžena o dobô, na keró bêla sjednána, névéše však o šest měsicu. § 755 (1) Bêla-lê smlóva ôzavřena na dobô neôrčêtó, muže jéi platnost skončêt kerákolêv ze stran pisemnó vépovědi. (2) Nevêplévá-lê z obsahô vépovědi doba pozdějši, skonči platnost smlóvê přê vépovědi ôčêněné během prvého rokô trváni obchodniho zastópeni koncem kalendářniho měsice následôjiciho po vépovědi; trvalo-lê obchodni zastópeni déle než jeden rok, skonči platnost smlóvê koncem kalendářniho čtvrtleti následôjiciho po dané vépovědi. K platnosti vépovědi postači odesláni doporôčeného dopisô na posledni známó adresô drôhé stranê. § 756 Sjednaná provize zahrnôje všechnê nárokê zástôpce vučê zastópenémô, včetně náhradê za ziskáni zákazniku. § 757 Po skončeni platnosti smlóvê o obchodnim zastópeni má obchodni zástôpce ještě nárok na provizê z obchodu ôzavřenéch v době platnosti smlóvê, jestlêže bêlê splněnê podminkê § 741. § 758 Zástôpce rôči zastópenémô za splněni povinnosti třeti osobê z obchodu, keré zprostředkoval, jen jestlêže se k tomô véslovně zavázal. V takovém připadě jeho práva a povinnosti se ô všech zprostředkovanéch obchodu posôzôji podle ôstanoveni o rôčeni. § 759 Pokôd z § 746 až 758 nevêplévá nic jiného, řidi se práva a povinnosti stran rovněž ôstanovenimi § 739 až 745. Nevéhradni zastópeni § 760 Neni-lê ve smlóvě stanoveno véslovně něco jiného, muže zastópené pro zprostředkováni obchodu ve stanovené uzemni oblasti póživat i dalši obchodni zástôpce a obchodni zástôpce je oprávněn zprostředkovat obchodê i pro jiné osobê, popřipadě ôzavirat obchodê na vlastni učet. Véhradni zastópeni § 761 Bêlo-lê sjednáno véhradni zastópeni, je zastópené zavázán nepóživat pro přislôšné drôh obchodu ve stanovené uzemni oblasti jiného obchodniho zástôpce a obchodni zástôpce je zavázán zprostředkovávat přislôšné drôh obchodu jen pro zastópeného. V takovém připadě neni obchodni zástôpce oprávněn ôzavirat obchodê, jichž se véhradni zastópeni téká, na vlastni učet.
§ 762 Zastópené je oprávněn ôzavirat obchodê v uzemni oblasti, pro keró bêlo sjednáno obchodni zastópeni, i bez zprostředkováni obchodniho zástôpce, je však povinen zaplatit obchodnimô zástôpcê provizê z těchto obchodu. V pochêbnostech má se za to, že neni rozdilô ve véšê provize za zprostředkované a nezprostředkované obchodê. § 763 Jestlêže v uzemni oblasti, pro keró bêlo sjednáno véhradni zastópeni, nedosáhl obchodni zástôpce ve smlóvě stanoveného, popřipadě odbêtovém možnostem přêměřeného objemô obchodu během jednoho rokô, je kerákolêv ze stran oprávněna kdêkolêv octópit od smlóvê; nemá však nárok na náhradô škodê. DIL XVII Smlóva o sdrôženi § 764 Smlóvó o sdrôženi se zavazôji dvě nebo vice osob, že spoji svó čênnost nebo majetkové hodnotê k dosaženi ôrčêtého hospodářského učelô. § 765 Každé učastnik je povinen vêvijet čênnost k dosaženi hospodářského učelô sdrôženi. Vzájemná práva a povinnosti učastniku přê vékonô čênnosti pro sdrôženi řidi se přêměřeně podle ôstanoveni o smlóvě přikazni, přê niž je čênnost vêkonávána za odměnô. § 766 Každé učastnik sdrôženi je povinen zdržet se jakékolêv čênnosti znemožňôjici nebo ztěžôjici dosaženi hospodářského učelô, pro keré smlóva o sdrôženi bêla ôzavřena. § 767 Škodô, keró učastnik zpusobil sdrôženi (společnikum) porôšenim svéch povinnosti, nelze vêrovnat prospěchem, keré učastnik ziskal pro dosaženi hospodářského učelô sdrôženi. § 768 Každé učastnik je oprávněn přesvědčêt se o hospodářském stavô sdrôženi. § 769 Za vadê věci vnesenéch do sdrôženi odpovidá jeho učastnik, pokôd to povaha věcê přêpóšti, jako prodávajici. O vadách věci přenechanéch k bezplatnémô ôživáni, jakož i pro stanoveni práv a povinnosti přê ôdržováni a ôživáni těchto věci plati přêměřeně ôstanoveni o smlóvě nájemni. § 770 O zêsk se učastnicê sdrôženi děli podle poměrô velêkosti podilu nebo vkladu a rozsahô čênnosti, keró přêspělê k dosaženi hospodářského vésledkô. Ztrátô nesó učastnicê sdrôženi podle poměrô velêkosti podilu nebo vkladu. § 771 Smlóva o sdrôženi zaniká: a) jakmile bêlo dosaženo hospodářského učelô, k jehož docileni bêla smlóva ôzavřena, nebo stalo-lê se dosaženi tohoto učelô nemožném;
b) jakmile všechnê majetkové hodnotê, jež mělê slóžêt dosaženi učelô sdrôženi, přêšlê nazmar; c) ôplênôtim dobê, na keró bêla smlóva ôzavřena; d) dohodó všech učastniku. § 772 (1) Každé učastnik muže ze sdrôženi vêstópit; nesmi se to však stát v době nevhodné, nebo kdêbê tim pro ostatni učastnikê bêlo znemožněno nebo poctatně ztiženo dosaženi hospodářského učelô sdrôženi. (2) Z vážnéch duvodu muže učastnik vêstópit ze sdrôženi, i kdêž nebêla dodržena smlôvená vépovědni lhuta; v tomto připadě však plati ôstanoveni octavce 1. § 773 (1) Přê zánikô sdrôženi má učastnik nárok na vráceni věcê, jež dal pro učelê sdrôženi do bezplatného ôživáni. (2) Majetkové vêpořádáni mezê učastnikê sdrôženi nemuže bét provedeno, dokôd nebêlê ôspokojenê nebo zajištěnê nárokê věřêtelu. § 774 Závazkê učastniku sdrôženi, keré vzniklê v době jéich učasti ve sdrôženi, trvaji i po vêstópeni ze sdrôženi nebo po zánikô sdrôženi. Sdrôženi jako právnická osoba § 775 Sdrôženi stává se právnickó osobó, je-lê to stanoveno ve smlóvě a je-lê sdrôženi zapsáno do réstřikô, do něhož se právnické osobê zapisôji. Zápis môsi obsahovat alespoň název sdrôženi, jeho sidlo, véšê podilu jednotlêvéch členu a orgánê, kerémi sdrôženi jedná. § 776 (1) Podilê členu sdrôženi, só-lê složenê v penězich nebo v jinéch věcech ôrčenéch podle drôhô, stávaji se majetkem sdrôženi. Podilê složené ve věcech jednotlêvě ôrčenéch só v bezplatném ôživáni sdrôženi. (2) Véše podilô přê věcech danéch do bezplatného ôživáni posôzôje se podle véše částkê, keró bê učastnik sdrôženi ziskal pronámem těchto věci v mistě, kde só věcê pro učelê sdrôženi ôživánê. § 777 Členové sdrôženi rôči za závazkê sdrôženi jen do véše ôrčenéch podilu, pokôd ze zápisô v réstřikô, do něhož je sdrôženi zapsáno, nevêplévá nic jiného. § 778 Majetek nabêté přê provozováni společné čênnosti náleži sdrôženi. § 779 Sdrôženi jedná členem sdrôženi nebo osobó zapsanó v réstřikô jako orgán sdrôženi. O náležêtostech sdrôženi rozhodôje většêna členu, přêčemž v pochêbnostech má každé člen jeden hlas. § 780 Sdrôženi zaniká teprve vémazem v réstřikô, v němž je zapsáno.
§ 781 (1) Přê zánikô sdrôženi má člen nárok na vráceni jim vnesenéch majetkovéch hodnot, keré se stalê majetkem sdrôženi nebo na zaplaceni jéich cenê, popřipadě jéich poměrného dilô, jestlêže majetek sdrôženi nestači. Po vêrovnáni nároku na vnesené podilê rozděli se zbévajici majetek podle zásad § 770. (2) Ôstanoveni octavce 1 ôžêje se obdobně přê ôrčeni nárokô učastnika, keré ze sdrôženi vêstópil. Jiná sdrôženi § 782 (1) Neni-lê sdrôženi právnickó osobó podle § 775, só jeho společnicê zavázáni společně a nerozdilně. Mezê sebó se vêpořádaji podle zásad stanovenéch v § 770. (2) Ôjednáni odchêlné od octavce 1 nemuže bét na umô třetim osobám, keré o tomto ôjednáni nevědělê a ani vědět nemôsêlê. § 783 Vkladê složené v penězich nebo v jinéch věcech ôrčenéch podle drôhô stávaji se spolôvlastnictvim všech společniku v poměrô k hodnotě jednotlêvéch vkladu. Podilê složené ve věcech jednotlêvě ôrčenéch só v bezplatném ôživáni společniku. Ôstanoveni § 776 oct. 2 plati obdobně. § 784 Majetek nabêté přê provozováni společné čênnosti stává se spolôvlastnictvim všech společniku podle poměrô velêkosti vkladu a rozsahô čênnosti jednotlêvéch společniku, keró přêspělê k dosaženi hospodářského vésledkô. § 785 Společnik je oprávněn zavazovat ostatni společnikê jen na základě jimi ôdělené plné mocê. O obstaráváni záležêtosti podle smlóvê o sdrôženi rozhodôji společnicê jednomêslně. § 786 (1) Přê zánikô sdrôženi rozděli se majetek ve spolôvlastnictvi společniku podle § 791. (2) Toto ôstanoveni póžêje se obdobně, jestlêže někeré ze společniku ze sdrôženi vêstópil. Práva a povinnosti přê spolôvlastnictvi § 787 (1) Je-lê věc, jež slóži učelô sdrôženi, v spolôvlastnictvi všech nebo několêka učastniku sdrôženi, só spolôvlastnicê, pokôd jde o práva a povinnosti tékajici se věcê jako celkô, oprávněni a zavázáni vučê jiném osobám společně a nerozdilně. Ve vzájemném poměrô spolôvlastniku je rozhodôjici poměr jéich podilu. (2) Každé spolôvlastnik smi svém podilem nakládat samostatně, nerôši-lê tim práva ostatnich spolôvlastniku. § 788 Spolôvlastnik se muže kdêkolêv přesvědčêt, jak se hospodaři s věci, jéimž je spolôvlastnikem, a muže v obvêkléch obdobich nebo z duležêtéch duvodu kdêkolê žádat vêučtováni.
§ 789 O hospodařeni se společnó věci rozhodôje většêna spolôvlastniku počitaná podle velêkosti jéich podilu. Přê rovnosti hlasu rozhodne sód. Jde-lê o duležêtó změnô společné věcê, mohó přehlasovani spolôvlastnicê požadovat na většêně, abê jim dala jistotô proti hrozici bôdóci škodě. § 790 Zcêzôje-lê se podil, maji spolôvlastnicê předkôpni právo. Nedohodnó-lê se spolôvlastnicê o vékonô předkôpniho práva, maji právo kópit zcêzované podil rovném dilem. § 791 (1) Spolôvlastnicê se mohó dohodnót o zrôšeni spolôvlastnictvi a o vzájemném vêpořádáni. Každé z nich je oprávněn požadovat na ostatnich pisemné potvrzeni o tom, jak se vêpořádalê. (2) Nedojde-lê k dohodě, zrôši spolôvlastnictvi a ôrči vzájemné vêpořádáni spolôvlastniku na návrh někerého z nich sód. Je-lê to možné a hospodářskê učelné, rozděli sód věc mezê spolôvlastnikê podle véše jéich podilu, jinak ji přêkáže za přêměřenó náhradô jednomô nebo několêka spolôvlastnikum; dbá přêtom na to, abê řešeni bêlo hospodářskê co névéhodnějši vzhledem k učelô sdrôženi a pro vlastnikê co néméně tižêvé. DIL XVIII Někeré smlóvê o bankovnich obchodech ODDIL I Vkladê § 792 (1) Osoba má právo, abê banka (peněžni ustav) přêjimala od ni vkladê na vkladni knižkô nebo, vede-lê běžné učtê, i vkladê na běžné učet. (2) Vkladové vztah mezê osobó a bankó vznikne tim, že banka na návrh osobê přême od ni vklad na vkladni knižkô nebo na běžné učet; jde-lê o cestovni vkladni knižkô nebo o zřizeni běžného učtô, môsi bét návrh pisemné. § 793 (1) Osoba má právo s vkladem nakládat. Má dále právo na urokê nebo jiné majetkové véhodê, pokôd to stanovi prováděci předpisê. (2) Banka je povinna na přikaz osobê provádět z vkladô véplatê, popřipadě celé vklad vrátit. Má právo na náhradô nôtnéch nákladu poskêtnôtim slôžeb vznikléch. (3) Banka nesmi provádět véplatê, obdržela-lê uředni zákaz nebo má-lê duvodné podezřeni z trestného čênô tékajiciho se vkladô. § 794 Za vkladê, urokê a jiné majetkové véhodê občanu ô státnich peněžnich ustavu rôči stát. Vkladê na vkladnich knižkách § 795 (1) Přêjeti vkladô potvrdi banka vkladni knižkó; ve vkladni knižce se vêznačôji změnê ve véšê vkladô, jakož i jiné skôtečnosti vkladô se tékajici. (2) Neni-lê prokázána jiná véše vkladô, je rozhodné zápis ve vkladni knižce.
§ 796 Vkladni knižka muže bét vêstavena na dorôčêtele nebo na méno. § 797 (1) Bez předloženi vkladni knižkê nelze s vkladem nakládat. (2) S vkladem na vkladni knižce na dorôčêtele je oprávněn nakládat každé, kdo ji předloži. (3) S vkladem na vkladni knižce na méno je oprávněn nakládat ten, na jehož méno, přimeni a adresô nebo název právnické osobê je vkladni knižka vêstavena. S vkladem na cestovni vkladni knižce je však ve stanovenéch připadech oprávněn nakládat každé, kdo předloži vkladni knižkô a prukazni listek. § 798 (1) V dohodě s bankó muže osoba véplatô i jiné nakládáni s vkladem ôčênit závislém na sděleni hesla nebo na jiné podmince. Podminkê, na nichž lze ôčênit nakládáni s vkladem závislém, stanovi prováděci předpis. (2) Nezná-lê ten, kdo vkladni knižkô předkládá, jéi heslo, môsi prokázat, že je jéim vlastnikem. § 799 (1) Jestlêže se vkladni knižka ztrati nebo zniči, muže osoba s vkladem nakládat, jen prohlásilê banka na jéi návrh čê na návrh toho, kdo má na tom právnim zájem, vkladni knižkô za ômořenó. (2) Po ômořeni vêdá banka navrhovatelê novó vkladni knižkô nebo na požádáni vêplati celé vklad. (3) Prováděci předpis stanovi, v keréch připadech muže banka provést véplatô vkladô nebo vêdat novó vkladni knižkô i bez ômořeni puvodni vkladni knižkê, je-lê ji oprávněné znám. § 800 Jestlêže osoba po dvacet let s vkladem nenakládala ani nepředložêla vkladni knižkô bance k doplněni záznamu, rôši se vkladové vztah ôplênôtim této dobê; osoba má právo na véplatô zustatkô zrôšeného vkladô. Vkladê na běžnéch učtech § 801 Běžné učet je ôrčen k tomô, abê na něj osoba ôkládala penize a přêjimala platbê a abê z něho bêlê podle jeho přikazô prováděnê véplatê a platbê. Pro vice osob lze zřidit společné běžné učet. § 802 (1) Běžné učet se označi ménem, přimenim a adresó nebo názvem a sidlem vkladatele. (2) Vkladatel je povinen bance sdělovat změnê udaju obsaženéch v označeni běžného učtô. § 803 Vkladatel nakládá s vkladem na běžném učtô vlastnorôčně podepsanémi pisemnémi přikazê. § 804
Zástôpce muže za vkladatele nakládat s vkladem jen na základě pisemné plné mocê, kerá ho k tomô véslovně opravňôje. Neni-lê plná moc vêstavena před bankó nebo neni-lê podpis zmocnitele bance znám, môsi bét podpis plné mocê ověřen. § 805 (1) Neni-lê prokázána jiná véše vkladô, je rozhodné zustatek vêkázané v učetnich knihách bankê. (2) Banka je povinna vkladatelê népozději 31. března každého rokô oznámit zustatek vkladô na běžném učtô, keré je vêkázán v jéich učetnich knihách k poslednimô dni předcházéiciho rokô. (3) Jestlêže vkladatel nesprávnost zustatkô, keré bêl vêkázán v učetnich knihách bankê k poslednimô dni kalendářniho rokô, nenamitne do tři roku od tohoto dne a jestlêže ani banka v téže lhutě zustatek neopravi a opravô vkladatelê nesděli, plati vêkázané zustatek za správné. § 806 (1) Vkladatel muže běžné učet kdêkolê zrôšêt. (2) Banka je oprávněna běžné učet zrôšêt, jestlêže po pět let nedošlo k vkladô na běžné učet nebo k véplatě z něho, anebo přestala-lê banka vkladê na běžném učtô vést. (3) Zrôši-lê se běžné učet, má vkladatel právo na véplatô zustatkô zrôšeného běžného učtô. § 807 Ôstanoveni o běžném učtô plati též pro běžné učtê zřêzované podle zvláštnich předpisu, pokôd têto předpisê neobsahôji odchêlnó upravô. ODDIL II Akreditivê § 808 (1) Otevřenim akreditivô se zavazôje banka (peněžni ustav) na základě žádosti přikazce, že poskêtne ôrčêté plněni třeti osobě (oprávněnémô), jestlêže bôdó do ôrčêté dobê splněnê podminkê ôvedené v akreditivô. (2) Akreditiv môsi bét zřizen pisemně. § 809 Závazkê bankê vučê oprávněnémô vznikaji dnem, kdê mô bêlo otevřeni akreditivô oznámeno. V poměrô k bance je přikazce akreditivô vázán dnem ôděleni přikazô. § 810 Akreditiv je nezávislé na právnim ôjednáni mezê přikazcem akreditivô a oprávněném, keré dalo podnět k jeho otevřeni. Dokômentárni akreditiv § 811 (1) Přê dokômentárnim akreditivô je banka zavázána poskêtnót oprávněnémô plněni, jestlêže ji bôdó předloženê dokômentê ôrčené v akreditivô. (2) Banka, jež otevřela dokômentárni akreditiv, je zavázána vučê oprávněnémô poskêtnót plněni podle obsahô závazkô z akreditivô, jestlêže oprávněné řádně a včas předloži dokômentê podle podminek předepsanéch v akreditivô.
§ 812 (1) Nevêplévá-lê z dokômentárniho akreditivô nic jiného, je dokômentárni akreditiv odvolatelné. (2) Odvolatelné dokômentárni akreditiv muže banka kdêkolêv změnit nebo odvolat. (3) Neodvolatelné dokômentárni akreditiv muže bét změněn čê odvolán póze po dohodě oprávněného, bankê a přikazce. § 813 (1) Jestlêže neodvolatelné dokômentárni akreditiv bêl podle přikazu bankê potvrzen dalši bankó, pak i tato banka je vučê oprávněnémô samostatně a přimo zavázána; oprávněné muže požadovat plněni na kerékolêv z těchto bank. Ôstanoveni § 809 prvá věta plati obdobně. (2) Jestlêže banka, kerá akreditiv potvrdila, poskêtla plněni z akreditivô, má nárok na plněni vučê bance, kerá ji o potvrzeni akreditivô požádala. (3) Banka, kerá póze vêrozômivá oprávněného, že jiná banka otevřela neodvolatelné dokômentárni akreditiv, odpovidá za nesprávnost tohoto oznámeni, nevzniká ji však závazek podle octavce 1. § 814 Ôstanoveni o dokômentárnim akreditivô plati přêměřeně pro jiné drôhê akreditivu. § 815 Pokôd ôstanoveni § 808 až 814 neobsahôji odchêlnó upravô, plati zvêklosti obecně zachovávané v bankovnim stêkô. ODDIL III Bankovni inkaso a bankovni dokômentárni inkaso § 816 Smlóvó o bankovnim inkasô zavazôje se banka (peněžni ustav), že obstará pro přikazce vêbráni pohledávkê nebo jiné inkasni ukon. § 817 Smlóvó o bankovnim dokômentárnim inkasô se banka přikazcê zavazôje, že vêdá třeti osobě lêstinê oprávňôjici nakládat se zbožim nebo jiné dokladê, bôde-lê přê jéich vêdáni zaplacena peněžêtá částka, keró má banka vêbrat, nebo bôde-lê přê tom proveden jiné inkasni ukon. § 818 Přê obstaráváni bankovniho inkasa nebo bankovniho dokômentárniho inkasa odpovidá banka za vadné provedeni inkasniho přikazô v rozporô s přêjatém přikazem. § 819 Pokôd ôstanoveni § 816 až 818 neobsahôji odchêlnó upravô, plati zvêklosti obecně zachovávané v mezênárodnim bankovnim stêkô; jinak, pokôd z povahê věcê nevêplévá něco jiného, ôstanoveni o smlóvě přikazni s véjimkó § 635, 636 oct. 2 a § 638, pokôd se pókazôje na smlóvô komisêonářskó. ODDIL IV Bankovni zárôka
§ 820 (1) Bankovni zárôkó se zavazôje banka (peněžni ustav) vučê přijemcê zárôkê (oprávněnémô), že oprávněného ôspokoji podle obsahô zárôkê v připadě, že ôrčêtá třeti osoba nesplni svuj závazek nebo že bôdó splněnê podminkê v zárôce ôvedené. (2) Banka se muže zavázat k bankovni zárôce tolêko pisemně zárôčni lêstinó. § 821 Banka je povinna poskêtnót z bankovni zárôkê ôspokojeni peněžêté, a to i v připadě, že bankovni zárôka zajišťôje plněni nepeněžêté. § 822 Je-lê bankovni zárôkó zajištěna nepeněžêtá pohledávka, má se za to, že do véše stanovené v zárôčni lêstině, jinak do véše hodnotê, jakó má nepeněžêté zajišťované plněni v době zřizeni zárôkê, je zajištěn nárok, keré věřêtelê přislôši v připadě porôšeni závazkô, jehož splněni je bankovni zárôkó zajištěno. § 823 Je-lê banka z bankovni zárôkê povinna plnit ve prospěch oprávněného jiné bance, je tim povinna plnit na učet oprávněného ô této bankê. § 824 (1) Jestlêže z přikazô bankê potvrdi jéi bankovni zárôkô jiná banka, muže oprávněné ôplatňovat své nárokê ze zárôkê vučê kerékolêv z těchto bank. (2) Jestlêže banka, kerá potvrdila bankovni zárôkô, poskêtla na jéim základě plněni, má nárok na toto plněni vučê bance, kerá ji o potvrzeni bankovni zárôkê požádala. § 825 Jestlêže bankovni zárôka obsahôje závazek bankê ôspokojit oprávněného v připadě, že třeti osoba nesplni svuj závazek, muže oprávněné postópit svá práva z bankovni zárôkê póze s postópenim pohledávkê bankovni zárôkó zajištěné a s převedenim závazku oprávněného se zajištěnó pohledávkó sóviséicich. § 826 Je-lê doba platnosti bankovni zárôkê omezena, je oprávněné povinen népozději během dobê platnosti bankovni zárôkê oznámit bance své nárokê, jinak jeho práva z bankovni zárôkê zanikaji. § 827 Jestlêže bankovni zárôka obsahôje povinnost bankê splnit zajištěné závazek na prvni vézvô oprávněného a bez námitek, nemuže banka ôplatňovat vučê oprávněnémô námitkê, keré jinak přikazcê jako dlôžnikô přislôšéi ze zajišťovaného závazkô vučê oprávněnémô. § 828 Přikazce je povinen ôhradit bance to, co banka plnila podle své povinnosti z bankovni zárôkê, bez ohledô na námitkê, keré mohl přikazce vznést vučê oprávněnémô. Oprávněné však odpovidá přikazcê za škodô zpusobenó tim, že dosáhl na základě zárôkê plněni, na keré bê jinak pro oprávněné námitkê přikazce neměl nárok. § 829 (1) Neni-lê plněni z bankovni zárôkê závislé na závazkô třeti osobê, plati přêměřeně i ôstanoveni o slêbô odškodněni.
(2) Néde-lê o bankovni zárôkô ôvedenó v octavcê 1, muže peněžni ustav vučê oprávněnémô ôplatnit veškeré námitkê, keré vučê oprávněnémô přislôši dlôžnikovi. § 830 Pokôd § 820 až 829 neobsahôje odchêlnó upravô a pokôd to dovolôje povaha bankovni zárôkê, plati pro bankovni zárôkô podpurně akreditivni zvêklosti obecně zachovávané v mezênárodnim obchodnim stêkô. ODDIL V Cestovni šek § 831 Cestovni šek opravňôje jeho vlastnika k přêjeti peněžêté částkê v něm ôvedené přê předloženi k véplatě, a to podle podminek stanovenéch véstavcem šekô. § 832 Banka (peněžni ustav), kerá cestovni šek vêdala, je povinna cestovni šek proplatit nebo obstarat jeho proplaceni. § 833 Přê véplatě je proplácéici osoba oprávněna požadovat prukaz totožnosti vlastnika cestovniho šekô. § 834 Cestovni šek je platné, jestlêže obsahôje têto náležêtosti: a) označeni jako cestovni šek, b) název véstavce, jeho podpis nebo dostatečnó náhradô jeho podpisô, c) přikaz nebo přislêb vêplatit ôrčêtó částkô, bôde-lê přêpojen kontrolni podpis vlastnika cestovniho šekô. § 835 Ôstanoveni zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Zb. se na cestovni šek nevztahôje. ODDIL VI Smlóva o ôloženi cennéch papiru a jinéch hodnot § 836 Smlóvó o ôloženi cennéch papiru a jinéch hodnot se zavazôje banka (peněžni ustav) převzit cenné papirê nebo jiné hodnotê, abê je ôložêla a spravovala, a ôložêtel se zavazôje zaplatit ji za to odměnô. § 837 Banka je povinna odborně o ôložené cenné papirê a jiné hodnotê pečovat a čênit na učet ôložêtele veškeré ukonê k zachováni jeho práv z cennéch papiru nebo jinéch hodnot. § 838 Obě stranê mohó kdêkolê s okamžêtó učênnosti smlóvô vêpovědět. Po vépovědi je banka povinna ôložêtelê vêdat ôložené cenné papirê nebo jiné hodnotê spolô s tim, co k nim přêbêlo, a ôložêtel je povinen je převzit a zaplatit odměnô za dobô uschovê.
§ 839 Banka neodpovidá za škodê zpusobené ôložêtelê přê uschově cennéch papiru nebo jinéch hodnot, jestlêže těmto škodám nemohla zabránit ani přê vênaloženi odborné péče. § 840 Na smlóvô o ôloženi cennéch papiru a jinéch hodnot se póžêje přêměřeně ôstanoveni § 602 a 603 o smlóvě o skladováni. DIL XIX Slêb odškodněni § 841 (1) Slêbem odškodněni (indemnisačnim prohlášenim) se zavazôje osoba, jež toto prohlášeni vêdala (slêbôjici), že nahradi přijemcê slêbô škodô, jestlêže mô vznikne z jeho jednáni, keré ôskôtečni na žádost slêbôjiciho, ačkolêv k němô neni povinen. (2) Slêb odškodněni môsi bét ôčêněn pisemně. § 842 Slêb odškodněni stává se závazném, jakmile přijemce slêbô jé přêjal. Přijemce slêbô je povinen ôskôtečnit jednáni, jehož se odškodněni téká, jen jestlêže se k tomô véslovně zavázal. § 843 Slêbôjici je povinen nahradit nákladê a škodê, keré přijemcê slêbô vzniklê z jednáni, o něž slêbôjici požádal; jéich rozsah řidi se ôstanovenimi § 391 až 395. § 844 Přijemce slêbô je povinen ôčênit na náklad slêbôjiciho taková opatřeni, abê rozsah škod bêl co némenši. DIL XX Veřéná sótěž a veřéné přislêb ODDIL I Veřéná sótěž § 845 (1) Kdo vêhlási veřénó sótěž o névéhodnějši návrh bliže neomezeného počtô osob na ôzavřeni ôrčêté smlóvê, čêni tim vézvô k podáni návrhu na ôzavřeni této smlóvê. (2) Obsah veřéné sótěže môsi bét stanoven pisemně a vhodném zpusobem ôveřéněn. § 846 Tomô, kdo vêhlásêl sótěž, přislôši právo posódit, keré z podanéch návrhu nélépe vêhovôje jeho potřebám a zda jé póžêje k ôzavřeni smlóvê. Závazek vznikne tomô, kdo sótěž vêhlásêl, teprve tim, že někeré návrh přêjal. § 847 Učastnikum sótěže nepřislôši nárok na uhradô nákladu spojenéch s podánim návrhu. § 848
Povinnost ôzavřit smlóvô na základě névéhodnějšiho návrhô má ten, kdo sótěž vêhlásêl, jen pokôd se k tomô přê ôrčeni obsahô veřéné sótěže véslovně zavázal; i v tomto připadě je oprávněn vêhlásêt ôžši sótěž mezê několêka návrhê, keré nélépe vêhovôji obsahô veřéné sótěže. ODDIL II Veřéné přislêb § 849 Veřéném přislêbem se zavazôje ten, kdo veřéně vêhlásêl, že zaplati odměnô nebo poskêtne jiné plněni jedné nebo několêka z bliže neomezeného počtô osob, keré splni podminkê stanovené ve veřéném přislêbô. § 850 Nestanovi-lê podminkê veřéného přislêbô nic jiného, obdrži odměnô ten, kdo je nédřive splni. § 851 Splni-lê podminkê veřéného přislêbô sóčasně několêk osob a z obsahô podminek vêplévá, že odměnô má obdržet póze jedna osoba, rozděli se odměna mezê ně rovném dilem. DIL XXI Jednatelstvi bez přikazô § 852 Nikdo neni oprávněn zasahovat do cêzich záležêtosti bez dostatečného právniho duvodô. § 853 Obstará-lê někdo, aniž je k tomô oprávněn, přêměřeném zpusobem cêzi záležêtost, abê odvrátil hrozici škodô, je ten, jemôž škoda hrozêla, povinen nahradit jednatelê bez přikazô nôtné náklad, i kdêž se vésledek nedostavil. § 854 Néde-lê o odvráceni hrozici škodê, môsi ten, kdo chce obstarat záležêtost jiného, zpravit jé o tom a vêčkat jeho sóhlasô. Neôčêni-lê tak a obstará záležêtost k převážnémô prospěchô jiného, má nárok na náhradô vênaloženéch nákladu až do véše opatřeného prospěchô. Zdalê jde o převážné prospěch, je třeba posódit podle hospodářskéch zámu toho, jehož záležêtost bêla obstarána. § 855 Jestlêže jednatel bez přikazô neobstaral záležêtost k převážnémô prospěchô jiného nebo vmisêl-lê se někdo do záležêtosti jiného proti jeho vulê, je povinen ôvést vše do puvodniho stavô, a neni-lê to dobře možné, je povinen nahradit škodô, keró přê obstaráváni záležêtosti zpusobil. Omezeni vêplévajici z ôstanoveni § 392 oct. 2 pro tento připad neplati. § 856 Jednatel bez přikazô je povinen, je-lê to učelné, jednáni dokončêt, podat o něm zevrôbné vêučtováni a převést vše, co přê tom ziskal, na toho, jehož záležêtost obstaral. § 857 Nemá-lê jednatel bez přikazô nárok na náhradô nákladu, je oprávněn vzit sê, pokôd je to možné bez zhoršeni poctatê věcê, co pořidil svém nákladem.
DIL XXII Bezduvodné obohaceni § 858 (1) Kdo ziská majetkové prospěch bez právniho duvodô, je povinen vêdat to, oč bêl obohacen, tomô, z jehož majetkô ziskal majetkové prospěch. (2) Totéž plati, jestlêže právni duvod majetkového prospěchô dodatečně zanikl. § 859 Zpracôje-lê někdo v dobré viře cêzi věc, keró nabêl bez právniho duvodô, nebo ô niž duvod nabêti dodatečně zanikl, stává se vlastnikem věcê zpracovánim vzniklé a je povinen poskêtnót za ni vlastnikô zpracované věcê náhradô. § 860 Ôstanoveni § 859 rovněž plati, jestlêže někdo v dobré viře věcê tam ôvedené slóči nebo smisi s věcmi vlastnimi a jestlêže têto věcê nelze oddělêt bôď vubec, nebo jen s nepřêměřenémi nákladê. § 861 (1) Zpracôje-lê někdo mimo smlóvô o dilo cêzi věc nebo smisi nebo slóči věc s věcmi vlastnimi, ačkolêv věděl, že k těmto věcem mô nepřislôši vlastnické právo, ziskává k věcê vzniklé zpracovánim, slóčenim nebo smišenim vlastnické právo ten, komô têto věcê náleži. Náleži-lê ruzném vlastnikum, ziskává vlastnictvi ten, jehož podil na věcê je névětši. Só-lê podilê rovnê, ôrči vlastnika sód. Osoba, kerá vlastnické právo ziská, je povinna osobám, jéichž vlastnické právo zaniklo, nahradit to, oč bêla obohacena. (2) Osoba, kerá ziskala vlastnické právo podle octavce 1, muže však požadovat na tom, kdo vědomě zpracoval, smisêl nebo slóčêl jéi věcê, za ně náhradô; jéim zaplacenim stává se ten, kdo věcê zpracoval, smisêl nebo slóčêl, jéich vlastnikem. § 862 Za bezduvodné obohaceni se nepovažôje prospěch ziskané dlôžnikem tim, že pohledávka proti němô se promlčela nebo zanikla. § 863 Dá-lê někdo vědomě něco k dosaženi vésledkô nemožného nebo nedovoleného, nemuže se domáhat, abê mô to bêlo vráceno. § 864 Nelze žádat vráceni toho, co bêlo plněno na závazek, keré ještě neni splatné nebo keré následkem ôplênôti časô nebo z jinéch duvodu nelze ôplatnit před sódem. Totéž plati, jestlêže pro ziskáni majetkového prospěchô vznikne dodatečně právni duvod. § 865 Povinnost vêdat ziskané majetkové prospěch zahrnôje i povinnost vêdat vétěžkê ode dne ziskáni majetkového prospěchô. § 866 Nelze-lê ziskané majetkové prospěch vrátit zcela nebo zčásti nebo nelze-lê vêdat vétěžkê, zéména proto, že jéich vêtěženi bêlo opomenôto, je obohacené povinen zaplatit náhradô ve véšê majetkového prospěchô ôrčeného ke dni, kdê bêl ziskán nebo kdê vétěžkô mělo bét dosaženo;
od téhož dne vzniká povinnost platit urok. Pokôd obohacené o bezduvodném obohaceni nevěděl, plati pro stanoveni véše urokô § 562; jinak plati § 369. § 867 Zanikl-lê dodatečně právni duvod, je obohacené povinen vêdat nebo nahradit jen to, oč v den, kdê právni duvod zanikl, bêl ještě obohacen. K témôž dni ôrči se též náhrada; náhrada však nesmi bét vêšši, než kolêk čênil majetkové prospěch v době, kdê bêl ziskán. Témž dnem vzniká obohacenémô povinnost vêdat nebo nahradit vétěžkê a platit urokê. § 868 Je-lê oprávněné držêtel povinen vrátit nebo vêdat věc, je vlastnik povinen nahradit mô náklad učelně na věc ôčêněné s přêhlédnôtim k zhodnoceni věcê v době vêdáni, névéše však náklad skôtečné. Obêčéné nákladê ôdržovaci se však nehradi; oprávněnémô držêtelê přêpadaji ôžêtkê z věcê. § 869 Neoprávněné držêtel je povinen vêdat s věci i všechen ôžêtek. Z nákladô ôčêněného neoprávněném držêtelem nahradi se jen tolêk, kolêk bêlo zapotřebi pro zachováni věcê; jinak má nárok na náhradô nákladu jako jednatel bez přikazô. § 870 Přê vzájemném vêpořádáni je třeba dbát, abê žádná ze stran nebêla bezduvodně obohacena na ukor drôhé stranê. DIL XXIII Ôpotřebeni věcê pro jiného § 871 Bêla-lê bez umêslô obstarat cêzi záležêtost ôpotřebena věc k prospěchô drôhého, muže se na něm vlastnik, neni-lê vráceni možné nebo učelné, domáhat zaplaceni cenê, jakó věc měla v době ôpotřebeni, i kdêž zaméšlené prospěch nenastal nebo bêl zmařen. § 872 Bêla-lê ve společné nózê obětována věc nebo bêl-lê vênaložen náklad, abê bêla odvrácena větši škoda, je každé, komô z toho vznikl prospěch, povinen dát poškozenémô poměrnó náhradô. § 873 Kdo vênaloži náklad za někoho, kdo jé měl po právô vênaložêt sám, je oprávněn domáhat se náhradê na tom, za koho náklad vênaložêl. DIL XXVI Povinnost k náhradě škodê § 874 Ôstanoveni o náhradě škodê zpusobené porôšenim povinnosti ze závazkového vztahô póžêje se přêměřeně i pro náhradô škodê zpusobené porôšenim jiné povinnosti stanovené timto zákonem. § 875
Kdo póžêje k splněni povinnosti nebo k právnimô ukonô podle tohoto zákona jiné osobê, rôči drôhé straně za škodô přê tom zpusobenó tóto osobó porôšenim jiné povinnosti než ôpravené timto zákonem. Ôstanoveni § 335 až 342 plati přêměřeně i pro toto rôčeni. ČÁST ČTVRTÁ Dědické právo HLAVA PRVNI Nabéváni dědictvi § 876 Dědictvi se nabévá smrti zustavitele. § 877 (1) Dědi se ze zákona, ze závěti nebo z obó těchto duvodu. (2) Nenabôde-lê dědictvi dědic ze závěti, nastôpôji misto něho dědicê ze zákona. Nabôde-lê se ze závěti jen část dědictvi, nabévaji zbévajici části dědicê ze zákona. § 878 Dědictvi, jehož nenabôde žádné dědic, přêpadne státô. Odmitnôti dědictvi § 879 (1) Dědic muže dědictvi odmitnót. Odmitnôti se môsi stát ustnim prohlášenim ô státniho notářstvi nebo pisemném prohlášenim jemô zaslaném. (2) Zástôpce dědice muže za něj dědictvi odmitnót jen podle plné mocê, kerá ho k tomô véslovně opravňôje. § 880 Prohlášeni o odmitnôti dědictvi muže dědic ôčênit jen do jednoho měsice ode dne, kdê bêl státnim notářstvim o právô dědictvi odmitnót a o následcich odmitnôti vêrozôměn. Z duležêtéch duvodu muže státni notářstvi tôto lhutô prodlóžêt. § 881 Dědictvi nemuže odmitnót dědic, keré svém počinánim dal najevo, že dědictvi nechce odmitnót. § 882 K odmitnôti dědictvi nemuže dědic přêpojit véhradê nebo podminkê; rovněž nemuže odmitnót dědictvi jen zčásti. Taková prohlášeni nemaji učênkê odmitnôti dědictvi. § 883 Prohlášeni o odmitnôti dědictvi nelze odvolat. Totéž plati, prohlási-lê dědic, že dědictvi neodmitá. § 884 K dědicê neznámémô nebo k dědicê neznámého pobêtô, keré bêl o svém dědickém právô vêrozôměn vêhláškó státniho notářstvi a keré v ôrčené lhutě nedal o sobě vědět, se přê projednáni dědictvi nepřêhliži. Jeho opatrovnik nemuže prohlášeni o odmitnôti čê neodmitnôti dědictvi ôčênit.
Dědická nezpusobilost § 885 Nedědi, kdo se dopôstil umêslného trestného čênô proti zustavitelê, jeho manželô, dětem nebo rodičum anebo zavrženihodného jednáni proti projevô posledni vule zustavitelovê. Muže však dědit, jestlêže mô zustavitel tento čên odpôstil. Vêděděni § 886 Zustavitel muže vêdědit potomka, protože v rozporô s pravidlê socêalêstického sóžêti neposkêtl zustavitelovi potřebnó pomoc v nemocê, ve stáři nebo v jinéch závažnéch připadech. O náležêtostech lêstinê o vêděděni a o jéim zrôšeni plati obdobně ôstanoveni § 893 a 897; v lêstině však môsi bét ôveden duvod vêděděni. Odpovědnost za dlôhê § 887 (1) Dědic odpovidá do véše cenê nabêtého dědictvi za přêměřené nákladê spojené s pohřbem zustavitele a za zustavitelovê dlôhê, keré na něj přešlê zustavitelovó smrti. (2) Je-lê vice dědicu, odpovidaji za nákladê zustavitelova pohřbô a za dlôhê podle poměrô toho, co z dědictvi nabêlê, k celémô dědictvi. § 888 (1) Je-lê dědictvi předlôženo, mohó se dědicê s věřêtelê dohodnót, že jim dědictvi přenechaji k uhradě dlôhu. Státni notářstvi tôto dohodô schváli, neodporôje-lê zákonô nebo zámô společnosti. (2) Nedojde-lê k dohodě mezê dědicê a věřêtelê, řidi se povinnost dědicu plnit têto dlôhê ôstanovenimi notářského řádô o lêkvidacê dědictvi. Dědicê přêtom neodpovidaji věřêtelum, keři své pohledávkê neoznámilê přesto, že je k tomô státni notářstvi na návrh dědicu vêzvalo, pokôd je ôspokojenim pohledávek ostatnich věřêtelu cena jimi nabêtého dědictvi vêčerpána. § 889 (1) Stát, jemôž dědictvi přêpadlo, odpovidá za zustavitelovê dlôhê a za přêměřené nákladê jeho pohřbô sténě jako dědic. (2) Neni-lê možno ôhradit peněžêté dlôh zcela nebo zčásti penězê z dědictvi, muže stát póžit k uhradě i věci, keré só předmětem dědictvi a keré svó hodnotó odpovidaji véšê dlôhô. Odmitne-lê věřêtel přêjeti těchto věci, muže stát navrhnót lêkvidacê dědictvi. HLAVA DRÔHÁ Děděni ze zákona § 890 (1) V prvni skôpině dědi zustavitelovê děti a manžel, každé z nich sténém dilem. (2) Nedědi-lê někeré ditě, nabévaji jeho dědického podilô sténém dilem jeho děti. Jestlêže nedědi ani têto děti nebo někeré z nich, dědi sténém dilem jéich potomcê. § 891
(1) Nedědi-lê zustavitelovi potomcê, dědi v drôhé skôpině manžel, zustavitelovi rodiče a dále ti, keři žêlê se zustavitelem néméně po dobô jednoho rokô před jeho smrti ve společné domácnosti a keři z tohoto duvodô pečovalê o společnó domácnost nebo bêlê odkázáni véžêvó na zustavitele. (2) Dědicê drôhé skôpinê dědi sténém dilem, manžel však vždê néméně polovinô dědictvi. § 892 Nedědi-lê manžel ani žádné z rodiču, dědi v třeti skôpině sténém dilem zustavitelovi sórozencê a ti, keři žêlê se zustavitelem néméně po dobô jednoho rokô před jeho smrti ve společné domácnosti a keři z tohoto duvodô pečovalê o společnó domácnost nebo bêlê odkázáni véžêvó na zustavitele. HLAVA TŘETI Děděni ze závěti § 893 (1) Zustavitel muže závěť bôď napsat vlastni rôkó nebo ji zřidit ve formě notářského zápisô. (2) K platnosti závěti napsané vlastni rôkó je třeba, abê ji zustavitel podepsal a ôvedl v ni den, měsic a rok, kdê ji podepsal. (3) Společná závěť vice zustavitelu je neplatná. § 894 V závěti zustavitel ôstanovi dědice, popřipadě ôrči jéich podilê nebo věcê a práva, keré jim maji přêpadnót. Nésó-lê podilê vice dědicu v závěti ôrčenê, plati, že podilê só sténé. § 895 Jakékolê podminkê přêpojené k závěti nemaji právni následkê; ôstanoveni § 484 oct. 1 větê drôhé tim neni dotčeno. § 896 Nezletilém potomkum se môsi dostat aspoň tolêk, kolêk čêni jéich dědické podil ze zákona, a zletilém potomkum aspoň tolêk, kolêk čêni třê čtvrtinê jéich dědického podilô ze zákona. Pokôd závěť tomô odporôje, je v této části neplatná, nedošlo-lê k vêděděni ôvedenéch potomku. § 897 (1) Závěť se zrôšôje platnó závěti pozdějši, pokôd vedle ni nemuže obstát, anebo odvolánim závěti; odvoláni môsi mit formô, jaké je třeba k závěti. (2) Zustavitel zrôši závěť také tim, že zniči lêstinô, na niž bêla napsána. HLAVA ČTVRTÁ Potvrzeni dědictvi a vêpořádáni dědicu § 898 Je-lê dědic jen jeden, potvrdi mô státni notářstvi, že dědictvi nabêl. § 899 (1) Je-lê vice dědicu, vêpořádaji se ô státniho notářstvi mezê sebó o dědictvi dohodó. (2) Neodporôje-lê dohoda zákonô nebo zámô společnosti, státni notářstvi ji schváli. § 900
Nedojde-lê k dohodě, provede vêpořádáni mezê dědicê státni notářstvi. § 901 (1) Vêpořádáni se provede podle dědickéch podilu. Přê děděni ze zákona se dědicê na jeho podil započte to, co za žêvota zustavitele od něho bezplatně obdržel, pokôd néde o obvêklá darováni; jde-lê o dědice ôvedeného v ôstanoveni § 890 oct. 2, započte se kromě toho i to, co od zustavitele bezplatně obdržel dědicuv předek. Přê děděni ze závěti je třeba toto započteni provést, jestlêže k němô dal zustavitel přikaz anebo jestlêže bê jinak obdarované dědic bêl proti dědicê ôvedenémô v ôstanoveni § 896 neoduvodněně zvéhodněn. (2) Přê rozděleni dědictvi se přêhlédne k možnosti učelného vêôžêti věci v sóladô se zámê společnosti. Za tim učelem muže jednotlêvé věcê nebo i celé dědictvi převzit jeden z dědicu. Dědická práva ostatnich dědicu se ôspokoji bôď v penězich nebo ze zbévajiciho dědictvi, přêčemž se vezme zřetel na dlôhê převzaté jednotlêvémi dědicê. (3) Maji-lê podle vêpořádáni dědicê odpovidat za dlôhê jinak, než jak je stanoveno v § 887 oct. 2, nebo téká-lê se vêpořádáni jinak práv věřêtelu, lze dlôhê vêpořádat jen se sóhlasem věřêtelu. HLAVA PÁTÁ Ochrana oprávněného dědice § 902 (1) Zjisti-lê se po projednáni dědictvi, že oprávněném dědicem je někdo jiné, je povinen ten, kdo dědictvi nabêl, vêdat oprávněnémô dědicê majetek, keré z dědictvi má, podle zásad o neoprávněném majetkovém prospěchô tak, abê neměl majetkové prospěch na umô pravého dědice. (2) Nepravé dědic má právo, abê mô oprávněné dědic nahradil nákladê, keré na majetek z dědictvi vênaložêl; rovněž mô náležéi ôžêtkê z dědictvi. Jestlêže však věděl nebo mohl vědět, že oprávněném dědicem je někdo jiné, má právo jen na náhradô nôtnéch nákladu a je povinen oprávněnémô dědicê kromě dědictvi vêdat i jeho ôžêtkê. § 903 Kdo v dobré viře něco nabêl od nepravého dědice, jemôž bêlo dědictvi potvrzeno, je chráněn tak, jako bê to nabêl od oprávněného dědice. § 904 Ôstanoveni § 902 a 903 plati i tehdê, jestlêže dědictvi přêpadlo státô. ČÁST PÁTÁ Ôstanoveni společná, přechodná a závěrečná § 905 Tam, kde se v právnich předpisech objevôje termin socêalêstická organizace, mêsli se ni právnická osoba. § 906 Tento zákon ôpravôje také vztahê hospodářské a vztahê vznikajici v mezênárodnim hospodářském stêkô. § 907
(1) Právo osobniho ôživáni bêtô a právo ôživáni jinéch obêtnéch mistnosti a mistnosti neslóžicich k bêdleni vzniklé podle dosavadnich předpisu, keré trvá ke dni nabêti učênnosti tohoto zákona, se měni dnem učênnosti tohoto zákona na nájem. (2) Právo ôživáni části bêtô se měni na nájem s tim, že jé nelze vêpovědět po dobô jednoho rokô od učênnosti tohoto zákona. (3) Obdobně to plati ô osobniho ôživáni jinéch obêtnéch mistnosti a mistnosti neslóžicich k bêdleni. (4) Osobni ôživáni bêtu slóžicich k trvalémô ôbêtováni pracovniku organizace se měni na nájem slôžebniho bêtô, pokôd têto bêtê splňôji kritéria stanovená zákonem pro slôžebni bêtê; pokôd têto podminkê nésó splněnê, měni se takové osobni ôživáni na nájem. § 908 (1) Právo osobniho ôživáni pozemkô, vzniklé podle dosavadnich předpisu, keré trvá ke dni nabêti učênnosti tohoto zákona, měni se dnem učênnosti tohoto zákona na vlastnictvi fêzêcké osobê. (2) Vzniklo-lê právo osobniho ôživáni sténého nezastavěného pozemkô vice občanum společně (společném ôžêvatelum), stávaji se s učênnosti tohoto zákona podilovémi spolôvlastnikê se sténémi podilê. (3) Vzniklo-lê právo osobniho ôživáni sténého zastavěného pozemkô vice občanum společně (společném ôžêvatelum zastavěného pozemkô), stávaji se s učênnosti tohoto zákona podilovémi spolôvlastnikê s podilê, jéichž velêkost je sténá jako velêkost jéich spolôvlastnickéch podilu ke stavbě postavené na pozemkô ve společném osobnim ôživáni. V připadě pochêbnosti ôrči velêkost spolôvlastnickéch podilu dohoda spolôvlastniku, a nedojde-lê k ni, sód na návrh někerého z nich. (4) Vzniklo-lê právo osobniho ôživáni k zastavěnémô nebo nezastavěnémô pozemkô manželum, stávaji se dnem učênnosti tohoto zákona bezpodilovémi spolôvlastnikê pozemkô, pokôd jéich bezpodilové spolôvlastnictvi trvá; zaniklo-lê, stávaji se podilovémi spolôvlastnikê rovném dilem. (5) Vzniklo-lê přede dnem učênnosti tohoto zákona občanovi právo, abê s nim bêla ôzavřena dohoda o osobnim ôživáni pozemkô, avšak do učênnosti tohoto zákona již nedošlo k dohodě, popřipadě k jéi registracê pravomocném rozhodnôtim státniho notářstvi, vzniká oprávněnémô právo na ôzavřeni kôpni smlóvê k pozemkô, jehož se tékalo rozhodnôti o přêděleni pozemkô do osobniho ôživáni. Neôplatni-lê oprávněné své právo do jednoho rokô od učênnosti tohoto zákona, právo zanikne. Nedojde-lê k ôzavřeni kôpni smlóvê, neni dotčeno právo na vêdáni bezduvodného obohaceni. (6) Jde-lê o vêdrženi vlastnického práva k pozemkô podle tohoto zákona, kde na základě dosavadnich předpisu bêlo možné nabét jen právo na ôzavřeni dohodê o osobnim ôživáni pozemku, muže sê oprávněná osoba započitat dobô, po keró jéi právni předchudce měl pozemek nepřetržêtě v držbě i před učênnosti tohoto zákona. (7) Vzniklo-lê občanovi (občanum) za podminek ôvedenéch v zákoně č. 52/1966 Zb., o osobnim vlastnictvi k bêtum, ve zněni zákona č. 30/1978 Zb., osobni vlastnictvi k bêtô, měni se dnem učênnosti tohoto zákona osobni vlastnictvi na vlastnictvi fêzêcké osobê (fêzêckéch osob); rovněž právo společného osobniho ôživáni pozemkô, na němž stoji obêtné dum s bêtem (bêtê) ve vlastnictvi občana (občanu), měni se dnem učênnosti tohoto zákona na podilové spolôvlastnictvi fêzêckéch osob. (8) Za podminek stanovenéch v zákoně č. 52/1966 Zb., o osobnim vlastnictvi k bêtum, ve zněni zákona č. 30/1978 Zb., mohó od učênnosti tohoto zákona nabévat bêtê a nebêtové prostorê do vlastnictvi i právnické osobê. § 909
Přê děděni se póžêje právo platné v den smrti zustavitele. Bêla-lê však závěť pořizena před učênnosti tohoto zákona, posôzôje se jéi platnost podle dosavadnich předpisu. To plati i o platnosti vêděděni. § 910 Práva a povinnosti z omezeni převodô nemovitosti, jež vzniklo před učênnosti tohoto zákona, se řidi dosavadnimi předpisê. § 911 Zrôšôji se: 1. Zákon č. 141/1950 Zb., občanské zákonik 2. Zákon č. 68/1951 Zb., o dobrovolnéch organizacich a shromážděnich 3. Zákon č. 101/1963 Zb., zákonik mezênárodniho obchodô 4. Zákon č. 40/1964 Zb., občanské zákonik 5. Zákon č. 109/1964 Zb., hospodářské zákonik 6. Zákon č. 58/1969 Zb., o odpovědnosti za škodô zpusobenó rozhodnôtim orgánô státô nebo jeho nesprávném uřednim postôpem 7. Zákon č. 138/1970 Zb., kerém se měni a doplňôji někerá ôstanoveni hospodářského zákonikô 8. Zákon č. 144/1975 Zb., jimž se doplňôje hospodářské zákonik 9. Zákon č. 131/1982 Zb., kerém se měni a doplňôje občanské zákonik a ôpravôji někeré dalši majetkové vztahê 10. Zákon č. 165/1982 Zb., kerém se měni a doplňôje hospodářské zákonik 11. Zákon č. 98/1988 Zb., kerém se měni a doplňôje hospodářské zákonik § 912 Zákon nabévá učênnosti dne 15. prosênce 2017. Otta v. r.
51 ZÁKON ze dne 2. prosênce 2017 o Moravském rozhlasô a televizê Moravská národni rada se ôsnesla na tomto zákoně: §1 Předmět upravê Zákon ôpravôje postaveni, posláni, ukolê, čênnost, fônkcê ustředniho ředitele, hospodařeni a financováni Moravského rozhlasô a televize. §2 Postaveni Moravského rozhlasô a televize (1) Moravské rozhlas a televize je státni, národni, nezávislá, informačni, kôltôrni a vzdělávaci institôce, kerá poskêtôje slôžbô veřénosti v oblasti rozhlasového a televizniho vêsiláni. (2) Moravské rozhlas a televize je právnická osoba se sidlem v Olomócê zapsaná v podnikovém réstřikô. §3 Posláni Moravského rozhlasô a televize (1) Moravské rozhlas a televize provádi slôžbô veřénosti poskêtovánim programové nabidkê, kerá je ôniverzálni z hlediska svého geografického dosahô, programově rozmanitá, kerá rozviji kôltôrni uroveň poslôchaču a diváku, poskêtôje prostor sóčasném kôltôrnim a ôměleckém akivitám, zprostředkovává kôltôrni hodnotê jinéch národu a je financovaná zéména z veřénéch prostředku. (2) Programovó slôžbô Moravského rozhlasô a televize tvoři zpravodaské, pôblêcêstické, dokômentárni, dramatické, hôdebni, sportovni, zábavné a vzdělávaci programê, programê pro děti a mládež a jiné programê. §4 Ukolê Moravského rozhlasô a televize Moravské rozhlas a televize vêkonává svoji čênnost vlastnim ménem, na vlastni učet a na vlastni zodpovědnost a nemuže svá práva vêsilatele rozhlasové a televizni programové slôžbê převést smlóvó ani jiném právnim ukonem na jinó právnickó nebo fêzêckó osobô. §5 Čênnost Moravského rozhlasô a televize (1) Moravské rozhlas a televize plni své ukolê vêtvářenim a šiřenim rozhlasovéch a televiznich pořadu. Vêcházi přê tom z vésledku čênnosti všech hospodářskéch, společenskéch, kôltôrnich a vědeckéch organizaci a uzce spolôpracôje se státnimi orgánê. Státni orgánê a společenské organizace mô přê plněni jeho ukolu učênně napomáhaji. (2) K plněni svéch ukolu Moravské rozhlas zéména zřêzôje a řidi rozhlasová a televizni stôdia a jéich technická zařizen; ôskôtečňôje přenosê z veřénéch ôdálosti, z kôltôrnich, ôměleckéch, sportovnich, tělovéchovnéch a jinéch vêstópeni a provádi véměnô rozhlasovéch pořadu a zvôkovéch záznamu s rozhlasovémi organizacemi jinéch státu, pořêzôje zvôkové a obrazové záznamê; pořádá k učelum tvorbê pořadu veřéná přectaveni, vêstópeni a prodôkce; má siť vlastnich stáléch i zvláštnich zpravodaju doma i v zahraniči; zřêzôje a provozôje ômělecká tělesa a sóborê; v oborô své pusobnosti se
učastni čênnosti mezênárodnich organizaci a ôzavirá dohodê a spolôpracôje s rozhlasovémi a televiznimi organizacemi jinéch státu. §6 Ustředni ředitel Moravského rozhlasô a televize Ustředni ředitel je statôtárnim orgánem Moravského rozhlasô a televize. Řidi jeho čênnost a jedná jeho ménem. Rozhodôje o všech otázkách tékajicich se Moravského rozhlasô a televize. Předkládá vládě ke schváleni organizačni řád Moravského rozhlasô a televize. §7 Hospodařeni Moravského rozhlasô a televize (1) Moravské rozhlas a televize sestavôje svuj rozpočet a na jeho základě hospodaři. (2) Moravské rozhlas a televize nakládá se svém majetkem podle tohoto zákona a podle svého organizačniho řádô. (3) Moravské rozhlas a televize vede učetnictvi podle zvláštniho zákona a postôpu učtováni pro učetni jednotkê, keré nésó zřizené na učelem podnikáni. §8 Financováni Moravského rozhlasô a televize (1) Přimê Moravského rozhlasô a televize só přispěvek ze státniho rozpočtô, přimê z vêsiláni mediálni komerčni komônikace, sponzorská plněni ôrčená na přimé nebo nepřimé financováni programu, darê od fêzêckéch a právnickéch osob, keré nésó sponzorském plněnim a dědictvi ve prospěch Moravského rozhlasô a televize. (2) Finančni prostředkê Moravského rozhlasô a televize se vedó na učtech státni bankê. §9 Rezervni fond (1) Moravské rozhlas a televize tvoři rezervni fond. (2) Rezervni fond se tvoři ze zêskô z čênnosti Moravského rozhlasô a televize po ôhrazeni dani a odvodu do státniho rozpočtô. (3) Rezervni fond je možné póžit v tomto pořadi na uhradô ztrátê z čênnosti Moravského rozhlasô a televize a na překlenôti časového nesóladô mezê přimê a védaji během rozpočtového rokô. § 10 Zrôšovaci ôstanoveni Rôši se zákon č. 17/1964 Zb., o Československém rozhlase a zákon č. 18/1964 Zb., o Československé televizê. § 11 Ôstanoveni závěrečné Zákon nabévá učênnosti dne 1. ledna 2018. Otta v. r.