Zákon c. 15/2018 Sb., o územním clen?ní státu a o názvech obcí, oznacování ulic a císlování dom?

SBÍRKA ZÁKONŮ MORAVSKÉ REPUBLIKY Ročník 2018 Vyhlášeno 7. 7. 2018 Obsah dokumentu je pro občany Moravské republiky právně závazný.

15 ZÁKON ze dne 7. července 2018 o územním členění státu a o názvech obcí, označování ulic a číslování domů Národní shromáždění se usneslo na tomto zákoně: §1 Území Moravské republiky se dělí na kraje, kraje se dělí na župy a župy se dělí na obce.

1.

2.

3.

4.

5.

§2 Vytvářejí se tyto kraje: Kraj Brněnský se sídlem v Brně; Kraj Olomoucký se sídlem v Olomouci; Kraj Opavský se sídlem v Opavě; Kraj Třebíčský se sídlem v Třebíči; Kraj Uherskohradišťský se sídlem v Uherském Hradišti.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

§3 V Brněnském kraji se vytvářejí tyto župy: Župa Boskovice; Župa Brno; Župa Hustopeče; Župa Nové Město; Župa Tišnov; Župa Třebová; Župa Vyškov.

1.

2.

3.

4.

5.

§4 V Olomouckém kraji se vytvářejí tyto župy: Župa Bruntál; Župa Holešov; Župa Jeseník; Župa Kroměříž; Župa Litovel;

6. Župa Olomouc; 7. Župa Prostějov; 8. Župa Přerov; 9. Župa Rýmařov; 10. Župa Šternberk; 11. Župa Šumperk; 12. Župa Zábřeh. §5 V Opavském kraji se vytvářejí tyto župy: 1. Župa Bílovec; 2. Župa Frenštát pod Radhoštěm; 3. Župa Frýdek-Místek; 4. Župa Hlučín; 5. Župa Hranice; 6. Župa Karviná; 7. Župa Krnov; 8. Župa Nový Jičín; 9. Župa Opava; 10. Župa Ostrava; 11. Župa Těšín; 12. Župa Valašské Meziříčí; 13. Župa Vsetín.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

§6 V Třebíčském kraji se vytvářejí tyto župy: Župa Budějovice; Župa Dačice; Župa Jihlava; Župa Krumlov; Župa Mikulov; Župa Třebíč; Župa Velké Meziříčí; Župa Znojmo.

1.

2.

3.

4.

5.

§7 V Uherskohradišťském kraji se vytvářejí tyto župy: Župa Hodonín; Župa Kyjov; Župa Uherské Hradiště; Župa Uherský Brod; Župa Zlín. §8 Město, podle něhož je župa pojmenována, je jeho sídlem.

§9 (1) Vytvoření nebo zrušení kraje, podstatná změna jeho území nebo změna jeho sídla se provádí zákonem; provádět jiné změny území kraje přísluší vládě.

(2) Vytvořit nebo zrušit župu nebo podstatně změnit její území přísluší vládě; jiné změny území žup provádějí krajské národní výbory.

§ 10 Z důležitých společenských zájmů lze vytvořit, zrušit nebo sloučit obce nebo provést jinou změnu jejich území. Jde-li o obce v téže župě a souhlasí-li s takovým opatřením místní národní výbory a občané dotčených obcí, rozhoduje župní národní výbor. Jinak přísluší rozhodnutí krajskému národnímu výboru.

(1) (2) (3) (4) (5) (6)

(1) (2) (3) (4) (5) (6)

§ 11 Každá obec a její část (osada nebo místní část) má svůj název.

Krajské národní výbory stanoví názvy obcí a jejich částí pro projednání s župními a místními národními výbory a u názvů obcí po předchozím zjištění stanoviska ministerstva vnitra.

Dosavadní názvy obcí a jejich částí se zásadně nemění. Změny v pojmenování obcí nebo jejich částí lze provádět pouze výjimečně ve zvlášť odůvodněných případech.

Názvy nových obcí a jejich částí musí být ve shodě s místními a celostátními zájmy a vyhovovat hlediskům politickým, hospodářským, věcné správnosti i jazykové čistoty.

Nové obce vzniklé sloučením ponesou zpravidla název jedné ze slučovaných obcí, popř. jedné z jejích osad.

V obcích, kde splynou osady zastavěním v jeden celek, užije se názvů osad nebo názvů místních částí. § 12 Ve městech (větších obcích) mají všechny ulice a ostatní veřejná prostranství svůj název.

O označování ulic a ostatních veřejných prostranství (náměstí, nábřeží, mostů, sadů apod.) rozhoduje městský (místní) národní výbor.

Má-li se ulice nebo jiné veřejné prostranství pojmenovat nebo přejmenovat podle jména vynikající osobnosti veřejného života domácího nebo zahraničního, je třeba k tomu vyžádat stanovisko ministerstva vnitra.

Ulice nebo jiná veřejná prostranství se zásadně nepojmenovávají podle jmen vynikajících osobností veřejného života domácího nebo zahraničního, které dosud žijí.

Označení ulic a ostatních veřejných prostranství provede městský (místní) národní výbor na vlastní náklad.

Každý vlastník (uživatel) nemovitosti je povinen dovolit připevnění tabulek s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství. Nikdo je nesmí zakrýt, poškodit nebo sejmout. To platí rovněž o směrových tabulkách, umístěných městským (místním) národním výborem na budovách (průchodech).

§ 13 (1) Všechny budovy určené k trvalému obývání musí mít popisné číslo. Popisným číslem musí být rovněž opatřeny tovární, administrativní, obchodní a podobné budovy trvalého rázu, i když nejsou obývány trvale. O tom, zda je budova určena k trvalému obývání, nebo zda jde o budovu trvalého rázu, rozhoduje stavební úřad.

(2) Vedlejší budovy se neoznačují zvláštními popisnými čísly, nýbrž náležejí k popisnému číslu hlavní budovy.

(3) Stavby sloužící k prozatímnímu nebo občasnému bydlení musí být označeny řadovým číslem evidenčním.

(4) K číslování popisnými čísly se užívá číslic arabských (nikoliv zlomků) bez jakýchkoliv dodatků (např. bez písmen).

(5) Ve městech nebo větších obcích mohou mít budovy každé ulice nebo každého jiného veřejného prostranství pro usnadnění orientace také čísla orientační.

(6) Tabulky s čísly popisnými a s čísly orientačními se umísťují u vchodu tak, aby byly viditelné z veřejné komunikace.

(1) (2) (3) (4)

§ 14 O číslování budov rozhoduje místní (městský) národní výbor. Číslování budov v obci se provádí zpravidla samostatně za každou osadu, která je částí obce.

Očíslování provedené podle dřívějších předpisů zůstává i nadále v platnosti. Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody.

Náklady číslování budov a jeho udržování hradí vlastníci (uživatelé) budov. Jsou zejména povinni opatřit si na svůj náklad předepsané tabulky a udržovat je v řádném stavu.

§ 15 Ministerstvo vnitra sestaví a vyhlásí seznam krajů, žup a obcí, tvořících jednotlivé župy; ministerstvo vnitra též vyhlašuje změny v tomto seznamu, vyplývající ze změn prováděných podle tohoto zákona. § 16 Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vyhlášení; provede jej vláda.

Otta v. r.