Ročnik 2017
ZBIRKA ZÁKONU MORAVSKÉ REPÔBLÊKÊ
Částka 15
Ôveřéněná 11. lêstopadô 2017 OBSAH:
40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48.
Ustavni zákon o volbě novéch poslancu Moravské národni radê Recepčni zákon Zákon o advokacêji Zákon o organizacê čênnosti vládê a o organizacê ustřednich orgánu státni správê Zákon o občanskéch prukazech Zákon o státnich vêznamenánich Nařizeni vládê o zabezpečeni vêdáváni Zbirkê zákonu Nařizeni vládê o slóčeni a rozděleni některéch obci Vêhláška Ministerstva pošt a telekomônikaci o stanoveni telefonnich předvoleb v Moravské repôblêce
40 USTAVNI ZÁKON ze dne 11. lêstopadô 2017 o volbě novéch poslancu Moravské národni radê Moravská národni rada se ôsnesla na tomto ustavnim zákoně: Článek 1 Ôprázdni-lê se fônkce poslance Moravské národni radê, doplňovaci volbê se nekonaji. Moravská národni rada doplni počet svéch poslancu volbó. Návrhê na nové poslance předkládaji polêtické stranê nebo vláda Moravské repôblêkê. Článek 2 (1) Tento ustavni zákon nabévá učênnosti dnem vêhlášeni. (2) Tento ustavni zákon pozbévá učênnosti dnem provedeni voleb do Moravské národni radê. Otta v. r.
41 ZÁKON ze dne 11. lêstopadô 2017 recepčni zákon Moravská národni rada se ôsnesla na tomto zákoně: §1 Prozatimně se obnovôje učênnost dosavadnich zákonu Československé socêalêstické repôblêkê a České socêalêstické repôblêkê ve zněni k 1. prosêncê 1989, jestlêže neodporôji právnim předpisum Moravské repôblêkê přêjatéch ode dne 1. srpna 2017. §2 Zákon nabévá učênnosti dnem vêhlášeni. Otta v. r.
42 ZÁKON ze dne 11. lêstopadô 2017 o advokacêji Moravská národni rada se ôsnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVNI Ukolê advokacêe a jéich plněni §1 Ukolê advokacêe Advokacêe napomáhá zajišťovat ustavni právo občanu na obhajobô a chránit ostatni práva a oprávněné zájmê občanu, orgánu a organizaci v sóladô s právnim řádem, právnim vědomim a zájmê společnosti. Přêspivá k ôpevňováni zákonnosti v žêvotě společnosti a pusobi k tomô, abê nedocházelo k porôšováni právnich předpisu. Práva a povinnosti advokátu §2 (1) Ukolê advokacêe plni advokáti poskêtovánim právni pomocê, zéména tim, že obhajôji občanê v trestnim řizeni, zastôpôji občanê, orgánê a organizace přê právnich ukonech, v občanském sódnim řizeni před ostatnimi státnimi a jinémi orgánê, sepisôji lêstinê, ôdiléi právni poradê a zpracovávaji právni rozborê. Přê plněni těchto ukolu jsó advokáti vázáni jen právnim řádem a v jeho mezich přikazê zastópeného. (2) Přê poskêtováni právni pomocê advokáti vedó občanê k plněni povinnosti vučê státô a společnosti, k uctě k právô a spolôobčanum a tim prohlôbôji jéich právni vědomi; advokáti rovněž přêspivaji k propagacê právniho řádô a k dodržováni pravidel občanského sóžêti. §3 Advokáti jsó oprávněni a povinni hájit práva a oprávněné zájmê zastópeného svědomitě a dusledně, vêôživat přêtom všech zákonnéch prostředku a ôplatnit vše, co podle svého přesvědčeni a přikazô zastópeného považôji za prospěšné; jsó povinni projednat se zastópeném poctatné skôtkové okolnosti a jéich právni véznam, postôpovat ve věcê učelně a bez zbêtečného odkladô; podle povahê věcê ôpozornit zastópeného i na práva a právem chráněné zájmê odpurce a tam, kde to povaha věcê přêpóšti, pokôsêt se o jéi smirné vêřizeni. §4 Advokáti jsó povinni dbát, abê právni pomoc bêla poskêtována učelně a hospodárně. §5 Advokáti nesměji v sóvislosti s poskêtovánim právni pomocê ziskat pro sebe ani pro jiného neoprávněné prospěch. §6 (1) Advokáti nesměji vêkonávat jinó védělečnó čênnost kromě čênnosti pôblêcêstické, lêterárni, vědecké, ômělecké a čênnosti, která pro svoji krátkodobost nebo jednorázovost nemuže ohrozêt plněni jéich ukolu. Véjimkê ze závažnéch duvodu povolôje ministr spravedlnosti; jde-lê o čênnost vêsokoškolského ôčêtele, po dohodě s ministrem školstvi.
(2) Na rozhodováni o povoleni véjimek ze zákazô vékonô jiné védělečné čênnosti se nevztahôji obecné předpisê o správnim řizeni. §7 (1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlêvost o všech skôtečnostech, o nichž se dověděl v sóvislosti s poskêtovánim právni pomocê, pokôd ho ten, jemôž se právni pomoc poskêtôje, této povinnosti nezprosti. (2) Povinnosti mlčenlêvosti muže advokáta zprostit rovněž vébor Ustředi moravské advokacêe, je-lê v duležêtém státnim zájmô, abê o těchto skôtečnostech vêpovidal před sódem, státnim nebo jiném orgánem. (3) Povinnosti mlčenlêvosti se nelze dovolat, jde-lê o zákonem stanovenó povinnost překazêt spácháni trestného čênô. (4) Povinnosti mlčenlêvosti je advokát vázán i po skončeni svého členstvi v krajském (městském) sdrôženi advokátu. (5) Sténó povinnost zachovávat mlčenlêvost maji i ostatni pracovnicê advokacêe. §8 (1) Advokáta sê muže občan, orgán nebo organizace zvolêt. Advokát je povinen právni pomoc poskêtnót. (2) Advokát je oprávněn odmitnót právni pomoc jen ze závažnéch duvodu nasvědčôjicich tomô, že bê ji nemohl řádně poskêtnót, zéména bráni-lê mô v tom pracovni zatiženi, pokôd nebêl ôstanoven k poskêtnôti právni pomocê advokátni organizaci. (3) Advokát je povinen právni pomoc odmitnót, a) žádá-lê se, abê ôplatňoval zájmê, které jsó ve zřémém rozporô s právnim řádem, b) zučastnila-lê se projednáni věcê zastópeného osoba, s niž je advokát v přibôzenskéch vztazich, c) poskêtl-lê v dané věcê právni pomoc občanô, orgánô nebo organizacê, jéichž zájmê jsó v rozporô se zájmê toho, kdo jé žádá o právni pomoc. (4) Advokát je oprávněn vêpovědět plnó moc, a) dojde-lê k narôšeni nezbêtné duvěrê mezê zastópeném a advokátem, b) neposkêtôje-lê zastópené potřebnó sóčênnost nebo nesloži bez vážného duvodô přêměřenó zálohô na odměnô za právni pomoc. (5) Advokát je povinen vêpovědět plnó moc, zjisti-lê dodatečně okolnosti ôvedené v octavcê 3. §9 Advokát je oprávněn pověřêt provedenim jednotlêvéch ukonu právni pomocê jiného advokáta nebo advokátniho koncêpienta. § 10 Advokát - člen krajského (městského) sdrôženi advokátu v Moravské repôblêce je oprávněn poskêtovat právni pomoc na celém uzemi Moravské repôblêkê. § 11 Odměna (1) Právni pomoc se poskêtôje za odměnô, jéiž véše je stanovena sazebnikem. Sazebnik vêdává ministerstvo spravedlnosti po dohodě s přislôšnémi ustřednimi orgánê. Odměna náleži krajskémô (městskémô) sdrôženi advokátu, jehož je advokát členem. (2) Právni pomoc se poskêtôje za sniženó odměnô nebo bezplatně, je-lê to oduvodněno osobnimi, majetkovémi a védělkovémi poměrê občana nebo jinémi duvodê hodnémi
zvláštniho zřetele. O tom, zda jsó têto duvodê dánê, rozhodôje advokátni organizace s véjimkó připadu, kdê bêl ôstanoven zástôpce podle občanského sódniho řádô. § 12 Odpovědnost za škodô Za škodô zpusobenó advokátem přê poskêtováni právni pomocê odpovidá krajské (městské) sdrôženi advokátu, jehož je advokát členem. ČÁST DRÔHÁ Organizace advokacêe § 13 Véstavba orgánu advokacêe a metodê jéich čênnosti se řidi zásadami demokratického centralêsmô. § 14 (1) Orgánê advokacêe jsó volenê. Za svó čênnost odpovidaji orgánum, které je zvolêlê. (2) Ôsneseni a opatřeni orgánu vêššich jsó pro orgánê nižši závazná. § 15 (1) Advokát má právo volêt orgánê advokacêe a bét do nich volen. Má právo zučastnit se členskéch schuzi advokátu, vêjadřovat se k projednávaném otázkám a podávat návrhê. (2) Advokát má ve vlastni věcê právo zučastnit se jednáni kteréhokolêv orgánô advokacêe. (3) Advokát je povinen plnit ôsneseni a opatřeni orgánu advokacêe. § 16 (1) Základnimi advokátnimi organizacemi jsó krajská sdrôženi advokátu, v hlavnim městě Olomócê Městské sdrôženi advokátu (dále jen "sdrôženi"). (2) K vékonô advokacêe zřêzôji sdrôženi v okresech a v hlavnim městě Olomócê v obvodech advokátni poradnê. § 17 V čele advokacêe je Ustředi moravské advokacêe (dále jen "Ustředi"), které řidi a kontrolôje veškeró čênnost advokacêe. § 18 (1) Sdrôženi a Ustředi jsó právnickémi osobami. (2) Ustředi muže pověřêt advokátni poradnô, abê v rozsahô jim ôrčeném vêstôpovala vlastnim jménem. Sdrôženi § 19 Členská schuze advokátu (1) Névêššim orgánem sdrôženi je členská schuze advokátu, která zéména a) projednává zásadni otázkê řizeni advokacêe ve sdrôženi, b) stanovi pro přišti obdobi ukolê sdrôženi, c) projednává a schvalôje zprávô o čênnosti véborô sdrôženi, d) stanovi počet náhradniku véborô sdrôženi, e) voli na dobô pěti let členê a náhradnikê véborô sdrôženi a odvolává je, f) voli delegátê na konferencê moravské advokacêe.
(2) Členská schuze advokátu je zpusobilá se ôsnášet, je-lê přitomna dvótřetinová většêna všech advokátu - členu sdrôženi. K platnosti ôsneseni je třeba sóhlasô nadpolovični většênê přitomnéch členu sdrôženi.
(1) (2) (3)
(3)
(4) (5)
§ 20 Vébor sdrôženi Vébor sdrôženi je vékonném orgánem členské schuze advokátu. Vébor sdrôženi svolává členskó schuzê advokátu néméně jednó za dva rokê; svolá ji vždê, požádá-lê o to néméně jedna polovina advokátu - členu sdrôženi. Vébor sdrôženi plni ôsneseni členskéch schuzi, řidi a organizôje čênnost advokacêe na všech jéich usecich, zéména a) projednává a schvalôje plánê čênnosti sdrôženi, b) zřêzôje a rôši advokátni poradnê; stanovi sidla a pracoviště advokátnich poraden a počtê advokátu, advokátnich koncêpientu a ostatnich pracovniku v nich; voli a odvolává vedóci advokátnich poraden, c) zabezpečôje plněni ukolu kádrové a personálni práce a vêtvářeni kádrovéch rezerv, d) rozhodôje o přêjeti advokáta za člena sdrôženi a o jeho zařazeni v advokátni poradně, o vêlóčeni člena ze sdrôženi, o zrôšeni členstvi ve sdrôženi a o dočasném zákazô poskêtováni právni pomocê, e) ôzavirá a rozvazôje pracovni poměr s advokátnimi koncêpientê a ostatnimi pracovnikê sdrôženi, f) pečôje o ideově polêtickó a odbornó véchovô advokátu, advokátnich koncêpientu a ostatnich pracovniku, g) kontrolôje a hodnoti uroveň právni pomocê poskêtované advokátê, dodržováni povinnosti stanovenéch timto zákonem, plněni ôsneseni sdrôženi a Ustředi advokátê, advokátnimi koncêpientê a ostatnimi pracovnikê sdrôženi; vêřêzôje podnětê a stižnosti pracôjicich, h) zajišťôje podminkê pro vékon právni pomocê, hospodaři s prostředkê sdrôženi podle schválenéch plánu a spravôje majetek sdrôženi a Ustředi. Vébor sdrôženi se skládá z pěti členu, vébor Městského sdrôženi advokátu v Olomócê ze sedmi členu. Členové véborô vêkonávaji svoji fônkcê i po ôplênôti obdobi, na které bêlê zvoleni, až do zvoleni novéch členu véborô. Náhradnicê véborô nastôpôji na ôvolněná mista členu véborô v pořadi stanoveném véborem. Vébor sdrôženi voli ze svého středô přecedô. Přeceda zastôpôje sdrôženi navenek, zajišťôje řádnó čênnost véborô, vêřêzôje běžné záležêtosti sdrôženi. Vébor sdrôženi je zpusobilé se ôsnášet, je-lê přitomna nadpolovični většêna jeho členu. K platnosti ôsneseni je třeba sóhlasô nadpolovični většênê přitomnéch, přê rovnosti hlasu rozhodôje hlas přecedê.
§ 21 Advokátni poradnê (1) Advokáti, advokátni koncêpienti a ostatni pracovnicê plni své ukolê v advokátnich poradnách. (2) V čele advokátni poradnê je vedóci advokátni poradnê, které organizôje a řidi prácê poradnê a zajišťôje podminkê pro řádné poskêtováni právni pomocê. Zéména a) zajišťôje plněni ôsneseni a opatřeni vêššich orgánu advokacêe a kontrolôje jéich dodržováni, b) zajišťôje podminkê pro řádné vékon advokacêe advokátê a advokátnimi koncêpientê na potřebné polêtické a odborné urovni,
c) organizôje prácê ostatnich pracovniku, ôkládá jim pracovni ukolê a kontrolôje jéich plněni, dbá o dodržováni pracovni kázně, d) pečôje o ideově polêtickó a odbornó véchovô advokátu, advokátnich koncêpientu a ostatnich pracovniku; kontrolôje a hodnoti připravnó praxi advokátnich koncêpientu, e) vêřêzôje z pověřeni véborô sdrôženi podnětê a stižnosti pracôjicich, f) ôstanovôje obhájce a zástôpce v připadech stanovenéch přislôšnémi procesnimi předpisê a v připadě, kdê advokát zemře nebo ztrati zpusobilost k poskêtováni právni pomocê, pokôd zastópené nezařidi jinak, g) rozhodôje o poskêtnôti právni pomocê bezplatně nebo za sniženó čê zvéšenó odměnô, s véjimkó připadu ôvedenéch v občanském sódnim řádô, h) vêjadřôje se k zařazeni advokátu, advokátnich koncêpientu a ostatnich pracovniku v advokátni poradně. (3) Vedóci advokátni poradnê je povinen poskêtovat právni pomoc. Ustředi
(1) (2) (3)
(4)
§ 22 Konference moravské advokacêe Névêššim orgánem Ustředi je konference moravské advokacêe (dále jen "konference"). Konferencê tvoři delegáti sdrôženi, kteři bêlê zvoleni na členskéch schuzich advokátu. Konference zéména a) projednává a stanovi zásadni ukolê advokacêe na všech usecich jéi čênnosti, b) projednává a schvalôje zprávô o čênnosti véborô Ustředi a zprávô revizni komise Ustředi, c) stanovi počet náhradniku véborô Ustředi, d) voli na dobô pěti let členê a náhradnikê véborô Ustředi, členê revizni komise Ustředi a členê kárné komise Ustředi a odvolává je. Konference je zpusobilá se ôsnášet, je-lê přitomna dvótřetinová většêna delegátu. K platnosti ôsneseni je třeba sóhlasô nadpolovični většênê přitomnéch delegátu.
§ 23 Vébor Ustředi (1) Vékonném orgánem konference je vébor Ustředi. (2) Vébor Ustředi svolává konferencê a stanovi počet delegátu jednotlêvéch sdrôženi. Konferencê svolá také, požádá-lê o to néméně jedna polovina advokátu. (3) Vébor Ustředi plni ôsneseni konference a v obdobi mezê konferencemi řidi, organizôje a kontrolôje čênnost advokacêe, zéména a) přêjimá ôsneseni a opatřeni závazná pro všechnê orgánê advokacêe, advokátê, advokátni koncêpientê a ostatni pracovnikê advokacêe a kontrolôje jéich plněni; vêdává organizačni, pracovni a kárné řád, b) stanovi plán Ustředi a ukolê plánu sdrôženi, c) vêkonává dohled nad sdrôženimi a advokátnimi poradnami, rôši, měni popřipadě zastavôje vékon ôsneseni a opatřeni sdrôženi, která jsó v rozporô s právnim řádem nebo zájmem společnosti, s véjimkó ôsneseni tékajicich se zánikô členstvi advokátu ve sdrôženi a skončeni pracovniho poměrô advokátnich koncêpientu a ostatnich pracovniku sdrôženi; rozhodôje o stižnostech proti ôsnesenim a opatřenim sdrôženi; vêřêzôje podnětê a stižnosti pracôjicich, které náleži do jeho pusobnosti, d) kontrolôje plněni ukolu kádrové a personálni práce sdrôženi a vêtvářeni kádrovéch rezerv,
e) organizôje, řidi a kontrolôje ideově polêtickó a odbornó véchovô advokátu, advokátnich koncêpientu a ostatnich pracovniku, jmenôje přecedê a členê zkôšebnich komisi pro advokátni zkóškê, f) stanovi počtê advokátu, advokátnich koncêpientu a ostatnich pracovniku jednotlêvéch sdrôženi a Ustředi, g) stanovi se sóhlasem přislôšnéch ustřednich orgánu podminkê hospodařeni Ustředi a sdrôženi a v dohodě s těmito orgánê a s přislôšném odborovém orgánem sóstavô odměňováni advokátu, advokátnich koncêpientu a ostatnich pracovniku; zajišťôje prováděni mzdové polêtikê v advokacêji podle směrnic vládê, zásad stanovenéch přislôšnémi ustřednimi orgánê a mzdovémi předpisê, h) hospodaři s finančnimi a hmotnémi prostředkê, vêtváři centrálni fondê ve shodě s přislôšnémi předpisê a rozhodôje o jéich póžêti v rámcê schválenéch plánu a spravôje majetek Ustředi, i) ôrčôje podle hledisek ôvedenéch v předpisech o ochraně státniho tajemstvi advokátê, kteři se mohó seznamovat se státnim tajemstvim, a vede jéich seznam, j) zajišťôje dokômentačni, informačni, stôdijni a pôblêkačni čênnost, k) ôzavirá a rozvazôje pracovni poměr s pracovnikê Ustředi. (5) Vébor se skládá z deviti členu. Členové véborô vêkonávaji svoji fônkcê i po ôplênôti dobê, na kteró bêlê zvoleni, až do zvoleni nového véborô. Náhradnicê véborô nastôpôji na ôvolněná mista členu véborô v pořadi ôrčeném véborem Ustředi. (6) Vébor voli ze svého středô přecedô a dva mistopřecedê. Přeceda zastôpôje Ustředi navenek, zajišťôje řádnó čênnost véborô a vêřêzôje běžné záležêtosti véborô. Mistopřecedové zastôpôji přecedô v době jeho nepřitomnosti v pořadi anebo ve věcech ôrčenéch véborem. (7) Vébor Ustředi je zpusobilé se ôsnášet, je-lê přitomna nadpolovični většêna jeho členu. K platnosti ôsneseni je třeba sóhlasô nadpolovični většênê přitomnéch členu. Přê rovnosti hlasu rozhodôje hlas přecedê.
(1) (2) (3) (4)
§ 24 Revizni komise Ustředi Revizni komise Ustředi (dále jen "revizni komise") kontrolôje čênnost Ustředi a sdrôženi z hlediska plněni povinnosti a ukolu stanovenéch právnimi předpisê a ôsnesenimi orgánu advokacêe. Revizni komise ôpozorňôje vébor Ustředi na zjištěné nedostatkê a podává návrhê na opatřeni. Zprávô o své čênnosti předkládá konferencê. Revizni komise je pětičlenná. Ze svého středô voli přecedô. Revizni komise Ustředi je zpusobilá se ôsnášet, je-lê přitomna nadpolovični většêna jéich členu. K platnosti ôsneseni je třeba sóhlasô nadpolovični většênê přitomnéch členu. Přê rovnosti hlasu rozhodôje hlas přecedê.
§ 25 Kárná komise Ustředi (1) Kárná komise Ustředi (dále jen "kárná komise") provádi kárné řizeni podle tohoto zákona. (2) Kárná komise je devitičlenná. Ze svého středô voli přecedô. Dohled ministra spravedlnosti § 26
Dohled na čênnost a hospodařeni advokacêe náleži ministrô spravedlnosti, které dbá o to, abê advokáti, advokátni koncêpienti, sdrôženi a Ustředi plnilê ukolê, dodržovalê povinnosti a vêôživalê oprávněni vêplévajicich z tohoto zákona a ostatnich právnich předpisu. (1) (2)
(3) (4)
§ 27 Ministr spravedlnosti muže zrôšêt ôsneseni nebo opatřeni sdrôženi a Ustředi, popřipadě zastavit jéich vékon, jsó-lê v rozporô s právnim řádem nebo zájmem společnosti. Oprávněni zrôšêt ôsneseni nebo opatřeni anebo zastavit jéich vékon nemuže ministr spravedlnosti póžit v připadě, kdê se ôsneseni nebo opatřeni sdrôženi nebo Ustředi téká zánikô členstvi advokáta ve sdrôženi, skončeni pracovniho poměrô advokátnich koncêpientu a ostatnich pracovniku advokacêe nebo jde-lê o rozhodnôti v kárném řizeni. Ministr spravedlnosti muže orgánum advokacêe navrhnót vêdáni ôsneseni nebo opatřeni, která jsó v pravomocê těchto orgánu. Orgánê advokacêe jsó povinnê o takovém návrhô rozhodnót népozději do tři měsicu. Ôsneseni orgánu advokacêe, jimž se stanovi celkové počet advokátu v jednotlêvéch sdrôženich a advokátnich poradnách a sóstava odměňováni advokátu, advokátnich koncêpientu a ostatnich pracovniku, lze vêdat jen s předchozim sóhlasem ministra spravedlnosti. ČÁST TŘETI Právni poměrê advokátu a advokátnich koncêpientu Předpokladê pro vékon advokacêe
§ 28 Advokacêji muže vêkonávat jen ten, kdo je členem sdrôženi a složêl do rôkó přecedê sdrôženi tento slêb: "Slêbôji, že bôdô věren Moravské repôblêce, že bôdô přê poskêtováni právni pomocê a přê plněni ostatnich svéch povinnosti zachovávat Ustavô a ostatni zákonê, svědomitě plnit své ukolê a zachovávat mlčenlêvost o všech skôtečnostech, o nichž se dovim v sóvislosti s poskêtovánim právni pomocê." § 29 Za člena sdrôženi muže bét přêjat jen občan Moravské repôblêkê, občanskê bezuhonné, plně zpusobilé k právnim ukonum, které je oddán státnimô zřizeni, má uplné vêsokoškolské právnické vzděláni, vêkonával po dobô tři let právni praxi, z toho néméně dva rokê v advokacêji, a složêl uspěšně advokátni zkóškô. § 30 Ustředi muže ôznat odbornó jôstični nebo jinó obdobnó právni zkóškô za advokátni zkóškô. Ustředi muže rovněž véjimečně prominót zcela nebo zčásti právni praxi. Vznik a zánik členstvi ve sdrôženi § 31 Vznik členstvi Členstvi advokáta ve sdrôženi vzniká dnem ôvedeném v ôsneseni véborô sdrôženi o přêjeti za člena sdrôženi. § 32 Ztráta členstvi
Advokát ztráci členstvi ve sdrôženi dnem právni mocê rozhodnôti o pozbêti státniho občanstvi, rozhodnôti o zbaveni nebo omezeni zpusobilosti k právnim ukonum a rozhodnôti, jimž bêl ocózen pro umêslné trestné čên k nepodminěnémô trestô odněti svobodê na dobô delši než jeden rok. § 33 Vêstópeni ze sdrôženi (1) Členstvi advokáta zaniká ôplênôtim tři měsicu od prvého dne kalendářniho měsice následôjiciho po dorôčeni pisemného prohlášeni advokáta o vêstópeni ze sdrôženi, pokôd se advokát se sdrôženim pisemně nedohodne jinak. (2) K zánikô členstvi nedojde, odvolá-lê advokát pisemně prohlášeni o vêstópeni před ôplênôtim lhutê ôvedené v octavcê 1 a sdrôženi s tim pisemně projevi sóhlas. (3) Jestlêže advokát vêstópi ze sdrôženi proto, že podle lékařského posôdkô nemuže vêkonávat advokacêji bez vážného ohroženi svého zdravi, zaniká jeho členstvi ve sdrôženi dnem dorôčeni pisemného prohlášeni advokáta o vêstópeni ze sdrôženi, pokôd se se sdrôženim pisemně nedohodne jinak. Zrôšeni členstvi § 34 (1) Sdrôženi muže zrôšêt členstvi advokáta, a) porôšêl-lê advokát závažném zpusobem povinnosti ôložené mô timto zákonem nebo ôsnesenim Ustředi, b) bêlê-lê zjištěnê v jeho čênnosti závažné závadê nasvědčôjici tomô, že neni schopen řádně plnit své povinnosti, c) jsó-lê dánê duvodê, pro které bê mohl bét advokát ze sdrôženi vêlóčen. (2) Sdrôženi muže dále zrôšêt členstvi advokáta, a) stal-lê se ze zdravotnich duvodu trvale nezpusobilé plnit své povinnosti, b) dosáhl-lê věkô 65 let. (3) Z duvodô ôvedeného v octavcê 1 pism. b) lze zrôšêt členstvi advokáta, jen jestlêže advokát závadê ve své čênnosti v přêměřené lhutě neoctranil, ačkolê bêl k tomô v poslednich dvanácti měsicich pisemně vêzván. (4) Z duvodu ôvedenéch v octavcê 1 pism. a) a pism. c) muže sdrôženi zrôšêt členstvi advokáta póze do tři měsicu ode dne, kdê zjistilo tento duvod, népozději však do jednoho rokô ode dne, kdê tento duvod vznikl. (5) V ôsneseni o zrôšeni členstvi môsi bét ôvedenê duvodê, ôsneseni môsi bét vêhotoveno pisemně a dorôčeno advokátovi, jinak je neplatné. (6) Členstvi advokáta zaniká ôplênôtim tři měsicu od prvého dne kalendářniho měsice následôjiciho po dorôčeni ôsneseni o zrôšeni členstvi, pokôd se advokát pisemně nedohodne se sdrôženim na zkráceni této lhutê. § 35 (1) Sdrôženi nemuže zrôšêt členstvi advokáta z duvodu ôvedenéch v § 34 oct. 1 pism. b) a oct. 2 v ochranné době, stanovené v § 48 oct. 1 pism. a) až c) zákonikô práce. (2) Členstvi těhotné advokátkê a advokátkê nebo osamělého advokáta, pečôjicich trvale alespoň o jedno ditě mladši tři let, muže sdrôženi zrôšêt jen z duvodô ôvedeného v § 34 oct. 1 pism. c). Bêlo-lê členstvi advokátkê z toho duvodô zrôšeno před nástôpem mateřské dovolené tak, že bê lhuta stanovená v § 34 oct. 6 měla ôplênót v době mateřské dovolené, zaniká jéi členstvi ve sdrôženi sóčasně s ôplênôtim mateřské dovolené. (3) Členstvi advokátkê, která je na mateřské dovolené, 2) nelze zrôšêt ani z duvodu, pro které bê mohla bét vêlóčena ze sdrôženi.
(4) Bêlo-lê členstvi advokáta zrôšeno před počátkem ochranné dobê tak, že lhuta stanovená v § 34 oct. 6 bê měla ôplênót v této době, ochranná doba se do této lhutê nezapočitává; členstvi advokáta zaniká teprve ôplênôtim zbévajici části lhutê po skončeni ochranné dobê, ledaže bê člen sdrôženi prohlásêl, že na prodlóženi členstvi netrvá.
(1)
(2) (3) (4) (5)
§ 36 Vêlóčeni ze sdrôženi Sdrôženi muže advokáta vêlóčêt, d) bêl-lê pravomocně ocózen pro umêslné trestné čên, pokôd jeho členstvi nezaniklo podle § 32, e) porôšêl-lê zvlášť závažném zpusobem povinnosti ôložené mô timto zákonem nebo ôsnesenim Ustředi, nebo projevilê-lê se v jeho čênnosti tak hrôbé závadê, že nemuže nadále vêkonávat advokacêji. Sdrôženi muže advokáta vêlóčêt póze do tři měsicu ode dne, kdê zjistilo duvod ôvedené v octavcê 1, népozději však do jednoho rokô ode dne, kdê tento duvod vznikl. V ôsneseni o vêlóčeni môsi bét ôvedenê duvodê, ôsneseni môsi bét vêhotoveno pisemně a dorôčeno advokátovi, jinak je neplatné. Členstvi advokáta zaniká dnem dorôčeni ôsneseni sdrôženi o vêlóčeni. Sdrôženi nemuže vêlóčêt těhotnó advokátkô a advokátkô nebo osamělého advokáta trvale pečôjici o ditě mladši tři let, muže však, s véjimkó advokátkê na mateřské dovolené, jéich členstvi z duvodu ôvedenéch v octavcê 1 zrôšêt.
§ 37 Učast odborovéch orgánu přê zánikô členstvi (1) Sdrôženi muže členstvi advokáta zrôšêt nebo ho vêlóčêt póze s předchozim sóhlasem závodniho véborô základni organizace odborového hnôti (dále jen "závodni vébor"), jinak je ôsneseni o zrôšeni členstvi nebo o vêlóčeni advokáta neplatné. (2) Odmitl-lê závodni vébor dát sdrôženi sóhlas ke zrôšeni členstvi nebo vêlóčeni advokáta, muže sdrôženi požádat přislôšné vêšši odborové orgán o přezkómáni stanoviska závodniho véborô. Zjisti-lê vêšši odborové orgán, že nesóhlas závodniho véborô se zánikem členstvi advokáta je v rozporô se zájmê společnosti, muže jeho rozhodnôti zrôšêt a sám dát sóhlas misto závodniho véborô. § 38 Učast okresniho národniho véborô přê zánikô členstvi (1) Členstvi advokáta se změněnó pracovni schopnosti muže sdrôženi zrôšêt jen po předchozim sóhlasô okresniho národniho véborô, jinak je ôsneseni o zrôšeni členstvi neplatné. (2) Sóhlasô okresniho národniho véborô však neni třeba, zrôšôje-lê sdrôženi členstvi advokáta staršiho než 65 let. § 39 Nárokê z neplatného zánikô členstvi (1) Zrôšêlo-lê sdrôženi členstvi advokáta nebo vêlóčêlo-lê ho, aniž bê bêlê dánê duvodê stanovené timto zákonem, trvá členstvi advokáta i nadále a sdrôženi je povinno poskêtnót mô náhradô odměnê. Tato náhrada přislôši advokátovi ve véšê pruměrné odměnê ode dne, kdê oznámil sdrôženi, že chce bét nadále členem, až do dobê, kdê mô sdrôženi ômožni poskêtovat právni pomoc nebo kdê dojde k platnémô zánikô členstvi; za dobô před ôplatněnim neplatnosti skončeni členstvi ô sódô mô však tato náhrada přislôši nédéle za jeden měsic.
(2) Přesahôje-lê celková doba, za kteró bê měla bét advokátovi poskêtnôta náhrada odměnê, šest měsicu, muže sód na žádost sdrôženi jeho povinnost k náhradě odměnê za dalši dobô přêměřeně snižêt, popřipadě ji advokátovi vubec nepřêznat; sód přê svém rozhodováni přêhlédne zéména k tomô, zda bêl advokát mezêtim jinde zaměstnán, jakó prácê tam konal a jakého védělkô dosáhl nebo z jakého duvodô se do práce nezapojil. (3) Došlo-lê k neplatnémô zrôšeni členstvi nebo k neplatnémô vêlóčeni a oznámi-lê advokát pisemně, že nechce zustat členem sdrôženi, plati, že advokát vêstópil dnem, kterém bê jinak zaniklo jeho členstvi, kdêbê ôsneseni sdrôženi o tom bêlo platné, pokôd nedošlo mezê nim a sdrôženim k jiné pisemné dohodě. (4) Neplatnost ôsneseni o zrôšeni členstvi nebo o vêlóčeni muže advokát ôplatnit ô sódô népozději do tři měsicu ode dne, kdê mělo jeho členstvi zaniknót. § 40 Dočasné zákaz poskêtováni právni pomocê Sdrôženi muže advokátovi dočasně zakázat poskêtováni právni pomocê, f) bêlo-lê proti němô zahájeno trestni stiháni pro umêslné trestné čên nebo bêlo-lê proti němô zahájeno řizeni o odněti státniho občanstvi nebo řizeni o omezeni čê zbaveni zpusobilosti k právnim ukonum, a to na dobô do pravomocného rozhodnôti, kterém se řizeni konči, g) projednává-lê návrh na jeho vêlóčeni nebo na zrôšeni jeho členstvi, na dobô do rozhodnôti o tomto návrhô, h) bêlo-lê členstvi advokáta zrôšeno z duvodô ôvedeného v § 34 oct. 1, a to na dobô ôvedenó v § 34 oct. 6, pokôd bê vékon právni pomocê v této době ohrozêl duvěrô v řádné plněni ukolu advokacêe. § 41 Odměňováni advokátu Platové poměrê advokátu, včetně jéich nároku po dobô, kdê jim bêl zastaven vékon právni pomocê, ôpravi Ustředi s předchozim sóhlasem ministra spravedlnosti a v dohodě s přislôšnémi ustřednimi orgánê a odborovém orgánem. § 42 Vékon fônkce (1) Advokát, které bêl ôvolněn ze své čênnosti v advokátni poradně proto, že bêl zvolen do veřéné fônkce, zustává členem sdrôženi. (2) Advokát, které bêl zvolen do fônkce v orgánech advokacêe, je povinen i po dobô vékonô této fônkce poskêtovat právni pomoc. § 43 Vztah k zákonikô práce Pokôd tento zákon nestanovi něco jiného, řidi se pracovněprávni vztahê advokátu zákonikem práce a předpisê jé provádějicimi. Advokátni koncêpienti § 44 (1) Advokátni koncêpienti vêkonávaji připravnó advokátni praxi v advokátni poradně pod dohledem advokátu, jimž bêla svěřena jéich véchova. Mohó zastôpovat advokátê přê jednotlêvéch ukonech právni pomocê; řidi se přêtom pokênê advokátu, které zastôpôji.
(2) Advokátnim koncêpientem muže bét občan Moravské repôblêkê, občanskê bezuhonné, plně zpusobilé k právnim ukonum, které je oddán státnimô zřizeni a má uplné vêsokoškolské právnické vzděláni. (3) Advokátni koncêpienti jsó v pracovnim poměrô ke sdrôženi. § 45 Ôstanoveni § 2 až 6, 10, 12 a 41 oct. 1 plati pro advokátni koncêpientê obdobně. ČÁST ČTVRTÁ Kárná odpovědnost advokátu § 46 Kárné proviněni (1) Advokát muže bét kárně stihán, dopôstil-lê se kárného proviněni. (2) Kárném proviněnim je i) závažné porôšeni povinnosti advokáta stanovenéch timto zákonem nebo ôsnesenimi Ustředi, j) opětovné nebo závažné porôšeni jinéch povinnosti vêplévajicich pro advokátê z jéich pracovněprávnich vztahu. (4) Pro méně závažné porôšeni povinnosti advokáta, pro drobné závadê v prácê, jakož i pro ojedinělé, méně závažné porôšeni pracovni kázně se kárné řizeni nezavede. Takové jednáni a nedostatkê vêtkne advokátovi podle povahê věcê vedóci advokátni poradnê nebo přeceda sdrôženi. § 47 Kárná opatřeni Jako kárné opatřeni lze ôložêt a) dutkô, b) veřénó dutkô, c) sniženi základni odměnê až o 10 % na dobô až do tři měsicu. § 48 Zahlazeni kárného opatřeni (1) Po ôplênôti jednoho rokô od právni mocê rozhodnôti o ôloženi kárného opatřeni se hledi na advokáta, jako bê mô nebêlo kárné opatřeni ôloženo, nedopôsti-lê se v této době dalšiho kárného proviněni. (2) Plni-lê advokát své povinnosti mimořádně dobře, muže vébor sdrôženi i před ôplênôtim jednoho rokô rozhodnót, že se advokát posôzôje, jako bê mô kárné opatřeni nebêlo ôloženo. Kárné řizeni § 49 (1) Kárné řizeni se zahajôje na návrh přecedê véborô sdrôženi, přecedê revizni komise nebo ministra spravedlnosti. (2) Návrh muže bét podán do tři měsicu ode dne, kdê se ten, kdo návrh podává, o kárném proviněni dověděl, népozději však do jednoho rokô ode dne, kdê ke kárnémô proviněni došlo. § 50
Kárné řizeni se nezaháji a již zahájené se zastavi, jestlêže advokát bêl pro tentéž skôtek ocózen sódem v trestnim řizeni nebo ôložêl-lê mô národni vébor nebo jiné orgán opatřeni za přestôpek; je-lê takové řizeni zahájeno, kárné řizeni se až do jeho skončeni přerôši. § 51 Kárné řizeni provádi kárná komise v třičlenném senátô, jehož přecedô a dva dalši členê jmenôje z členu kárné komise jéi přeceda tak, abê žádné z nich nebêl členem téhož sdrôženi jako advokát, proti němôž návrh směřôje. (1) (2) (3) (4)
§ 52 Návrh na zahájeni kárného řizeni se dorôči advokátô, proti němôž návrh směřôje. Kárné řizeni provádi kárná komise zásadně za jeho přitomnosti. Advokát sê muže v kárném řizeni zvolêt obhájce z řad advokátu. Dojde-lê kárná komise po spolehlêvém zjištěni skôtkového stavô k závěrô, že se advokát dopôstil kárného proviněni ôvedeného v návrhô, ôloži mô kárné opatřeni. Nedojde-lê kárná komise k takovémô závěrô, vênese zprošťôjici rozhodnôti. Kárná komise zastavi kárné řizeni, bêl-lê návrh na zahájeni řizeni podán opožděně, bêl-lê vzat před vêhlášenim rozhodnôti zpět nebo zaniklo-lê členstvi advokáta ve sdrôženi.
§ 53 (1) Proti rozhodnôti, kterém bêlo ôloženo kárné opatřeni nebo vêneseno zprošťôjici rozhodnôti, muže se advokát a ten, kdo návrh podal, odvolat do 15 dnu od dorôčeni rozhodnôti. Odvoláni má odkladné učênek. (2) O odvoláni rozhodôje vébor Ustředi. Proti tomôto rozhodnôti se nelze dále odvolat. § 54 Advokáti, advokátni koncêpienti a ostatni pracovnicê sdrôženi jsó povinni vêpovidat v kárném řizeni jako svědcê. Státni orgánê jsó povinnê podat potřebná vêsvětleni. § 55 Podrobnosti kárného řizeni ôpravôje kárné řád, vêdané Ustředim. ČÁST PÁTÁ Přechodná a závěrečná ôstanoveni § 56 Kárnó pravomoc do zvoleni kárné komise vêkonává vébor sdrôženi, práva a povinnosti revizni komise vêkonává do jéiho zvoleni vébor Ustředi. § 57 Rozhodnôti o povoleni véjimek ze zákazô vékonô jiné védělečné čênnosti a rozhodnôti o ôznáni čê prominôti předpokladu k vékonô advokacêe, vêdaná před učênnosti tohoto zákona, zustávaji v platnosti. § 58 Právni vztahê vzniklé před učênnosti tohoto zákona řidi se ôstanovenimi tohoto zákona; vznik těchto právnich vztahu, jakož i nárokê z nich vzniklé před učênnosti tohoto zákona se však posôzôji podle dosavadnich předpisu. § 59 Tento zákon nabévá učênnosti dnem 1. prosênce 2017.
Otta v. r.
43 ZÁKON ze dne 11. lêstopadô 2017 o organizacê čênnosti vládê a organizacê ustředni státni správê Moravská národni rada se ôsnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVNI Vláda Moravské repôblêkê §1 (1) Čênnost vládê Moravské repôblêkê (dále jen "vláda") řidi přeceda vládê, které svolává a vede jéi schuze. (2) Vêmezené usekê čênnosti vládê koordinôje jéi mistopřeceda, které plni i ukolê, kterémi ho pověři vláda nebo přeceda vládê. (3) Během nepřitomnosti přecedê vládê ho zastôpôje mistopřeceda vládê, kterého ôrči přeceda vládê. Zastôpôjici mistopřeceda vládê svolává a vede schuze vládê. §2 Schuze vládê jsó neveřéná. Tim neni dotčena povinnost vládê zveřéňovat textê materiálu podle zvláštniho předpisô. §3 Vláda rozhodôje zpravidla formó ôsneseni vládê; ôsneseni vládê nepodléhá přezkômô sódem. §4 Ukolê spojené s odborném, organizačnim a technickém zajišťovánim čênnosti vládê plni Uřad vládê Moravské repôblêkê; sténé ukolê plni Uřad vládê Moravské repôblêkê i pro přecedô vládê jako jeho vékonné orgán. §5 (1) K plněni konkrétnich ukolu muže vláda jmenovat a odvolávat své zmocněnce. Rozsah oprávněni zmocněnce ôrči vláda přê jeho jmenováni. (2) Vláda muže zřêzovat své poradni orgánê (radê). Poradni orgánê vládê plni ukolê koordinačni, konzôltativni nebo odborné. (3) Stálémi poradnimi orgánê vládê jsó Legislativni rada vládê Moravské repôblêkê, Hospodářská rada vládê Moravské repôblêkê, Rada vládê Moravské repôblêkê pro lêcká práva, národnostni menšênê a rovnost pohlavi a Rada vládê Moravské repôblêkê pro vědô, technikô a inovace. (4) Členem poradniho orgánô vládê muže bét člen vládê, státni tajemnik, voleni a jmenovani fônkcêonářê veřénéch orgánu, zaměstnancê orgánu státni správê, zástôpcê uzemni samosprávê, zástôpcê socêálnich partneru a véznamni odbornicê z teorie a praxe. (5) Členê poradnich mezêministerskéch orgánu vládê jsó členové vládê. Učast na poradnim mezêministerského orgánô vládê je nezastôpitelná. (6) Členê dalšich poradnich orgánu vládê jsó osobê ôvedené v octavcê 4; v jéich čele je člen vládê nebo státni tajemnik. (7) Ukolê, složeni poradnich orgánu vládê a zásadê jednáni ôrčôji statôtê, které schvalôje vláda.
ČÁST DRÔHÁ Ministerstva
a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k)
§6 V Moravské repôblêce pusobi tato ministerstva, v jéichž čele je člen vládê: Ministerstvo hospodářstvi Moravské repôblêkê, Ministerstvo veřénéch investic Moravské repôblêkê, Ministerstvo zemědělstvi a žêvotniho prostředi Moravské repôblêkê, Ministerstvo zdravotnictvi a socêálnich věci Moravské repôblêkê, Ministerstvo školstvi Moravské repôblêkê, Ministerstvo financi Moravské repôblêkê, Ministerstvo obranê Moravské repôblêkê, Ministerstvo vnitra Moravské repôblêkê, Ministerstvo spravedlnosti Moravské repôblêkê, Ministerstvo zahraničnich věci Moravské repôblêkê, Ministerstvo kôltôrê a cestovniho rôchô.
§7 (1) Ministerstvo řidi a za jeho čênnost odpovidá ministr. (2) Ministra v době jeho nepřitomnosti zastôpôje v rozsahô jeho práv a povinnosti státni tajemnik. Ministr muže pověřêt i v jinéch připadech státniho tajemnika, abê ho zastôpoval v rozsahô jeho práv a povinnosti. Státni tajemnik má přê zastôpováni ministra na jednáni vládê poradni hlas. (3) Státniho tajemnika jmenôje a odvolává vláda na návrh přislôšného ministra. V oduvodněnéch připadech, zéména pokôd jde o viceodvětvová ministerstva, muže vláda ôrčêt, že na ministerstvô pusobi dva státni tajemnicê; ministr ôrči, ve kteréch otázkách a v jakém pořadi ho státni tajemnicê zastôpôji. (1) (2) (3) (4) (5)
§8 Ministerstvo se členi na sekce a odborê, připadně jiné organizačni utvarê. Sekce se zřêzôji zéména pro jednotlêvé usekê čênnosti ministerstva. Sekcê řidi generálni ředitel. Sekce mohó členit na uřadê, odborê nebo jiné na jéich uroveň postavené organizačni složkê. Uřad, obor nebo jinó organizačni složkô řidi ředitel. Na ministerstvô pusobi poradni orgánê zřizené podle zvláštnich předpisu. Ministr muže zřêzovat dalši poradni orgánê. Organizačni strôktôrô ministerstva ôrčôje organizačni řád ministerstva, které vêdává ministr.
§9 (1) Ministerstvo hospodářstvi je ustřednim orgánem státni správê na usekô plánováni a na usekô vědeckotechnického rozvoje, pro národohospodářské plánováni, rozvijeni sóstavê plánovitého řizeni národniho hospodářstvi, pro oblast prumêslového vlastnictvi, pro oblast technické normalêzace, metrologie, kvalêtê, posôzováni shodê a akreditace orgánu posôzováni shodê. (2) Ministerstvo hospodářstvi podle pokênu vládê Moravské repôblêkê a ve spolôprácê s ostatnimi ustřednimi orgánê organizôje celkové proces vêpracováni, zajišťováni a kontrolê plněni státnich plánu rozvoje národniho hospodářstvi Moravské repôblêkê, včetně zvláštni části státnich plánu; tato pusobnost je stanovena zvláštnimi předpisê. (3) Ministerstvo hospodářstvi je ustřednim orgánem státni správê pro vérobô stavebnich hmot a stavebni vérobô, pro prumêsl chemické a zpracováni ropê, gômárenské a
(4) (5) (6) (7) (8)
plastikářské, skla a keramikê, textilni a oděvni, kožedělné a polêgrafické, pro lesni hospodářstvi, pro prumêsl papirô a celôlózê, dřevozpracôjici prumêsl. Ministerstvo hospodářstvi je ustřednim orgánem státni správê pro vnitřni obchod. Ministerstvo hospodářstvi provádi státni expertizê investic. Ministerstvo hospodářstvi je ustřednim orgánem státni správê pro oblast zahraničně hospodářskéch vztahu. Ministerstvo hospodářstvi plni fônkcê námořniho uřadô Moravské repôblêkê, zéména ôdělôje právo plót pod moravskó vlajkó, vêdává osvědčeni o zpusobilosti k plavbě a vêkonává státni dozor nad námořni plavbó. Ministerstvô hospodářstvi je podřizena Moravská obchodni inspekce, Uřad pro vênálezê a objevê a Uřad pro normalêzacê a měřeni.
§ 10 (1) Ministerstvo veřénéch investic je ustřednim orgánem státni správê pro oblast vědeckotechnického a investičniho rozvoje. § 11 (1) Ministerstvo zemědělstvi a žêvotniho prostředi je ustřednim orgánem státni správê pro zemědělstvi, potravinářské prumêsl, mêslêvost, pro rêbářstvi, pro vodni hospodářstvi, pro ochranô ovzdôši, pro ochranô přirodê, pro uzemni plánováni a stavebni řád a pro technické a ekonomické otázkê nakládáni s odpadê. (2) Ministerstvo zemědělstvi a žêvotniho prostředi je orgánem vrchniho státniho dozorô ve věcech žêvotniho prostředi. (3) Ministerstvo zemědělstvi a žêvotniho prostředi zabezpečôje jednotné informačni sêstém o žêvotnim prostředi, včetně plošného monitoringô na celém uzemi Moravské repôblêkê. (4) Ministerstvo zemědělstvi a žêvotniho prostředi spravôje Fond tvorbê a ochranê žêvotniho prostředi Moravské repôblêkê. (5) Ministerstvô zemědělstvi a žêvotniho prostředi je podřizena Moravská zemědělská a potravinářská inspekce, Česká technická inspekce ochranê ovzdôši, Česká vodohospodářská inspekce a České hêdrometeorologické ustav (1)
(2) (3) (4)
§ 12 Ministerstvo zdravotnictvi a socêálnich věci je ustřednim orgánem státni správê pro léčebně preventivni a hêgienickó péčê, zdravotnické školê, přirodni léčebné lázně a přirodni léčêvé zdroje, pro farmaceôtické prumêsl, pro ôplatňováni zákona o regresnich náhradách, pro pracovně právni vztahê a zaměstnanost, pro socêálni zabezpečeni, socêálně právni ochranô děti a mládeže, péčê o rozvoj popôlace a o rodinô a pro dalši otázkê socêálni polêtikê. Ministrô zdravotnictvi a socêálnich věci je podřizen Moravské uřad bezpečnosti práce. Jako orgán hêgienické slôžbê je v ministerstvô zdravotnictvi a socêálnich věci ôstanoven hlavni hêgienik Moravské repôblêkê. Sóčásti ministerstva zdravotnictvi a socêálnich věci je též Moravské inspektorát lázni a zřidel. Ministerstvô zdravotnictvi a socêálnich věci je podřizen Uřad duchodového zabezpečeni v Olomócê. Rozhodôje o dávkách duchodového zabezpečeni s véjimkó dávek, o kteréch rozhodôji nižši orgánê státni správê.
§ 13 Ministerstvo školstvi je ustřednim orgánem státni správê pro školská zařizeni, základni, středni a vêsoké školê a pro státni péčê o děti, mládež, tělesnó véchovô a sport. § 14
Ministerstvo financi je ustřednim orgánem státni správê pro státni rozpočet, daně a poplatkê, finančni hospodařeni, hospodařeni s národnim majetkem, pro věcê pojišťoven a spořêtelen, pro mzdê, jiné odměnê za prácê a pro cenê. (1)
(2)
(3)
(4)
§ 15 Ministerstvo obranê je ustřednim orgánem státni správê pro zabezpečováni obranê Moravské repôblêkê a orgánem pro řizeni a veleni Ozbrojenéch sêl Moravské repôblêkê a pro řizeni cêvilni obranê. Zabezpečôje realêzacê vojenské polêtikê Moravské repôblêkê v Ozbrojenéch sêlách Moravské repôblêkê a navrhôje potřebná opatřeni vládě Moravské repôblêkê a presêdentô repôblêkê jako vrchnimô velêtelê ozbrojenéch sêl Moravské repôblêkê. Přê zabezpečováni obranê Moravské repôblêkê ministerstvo obranê zéména a. zpracovává návrhê na komplexni véstavbô branného sêstémô Moravské repôblêkê a návrh plánô obranê Moravské repôblêkê; b. čêni opatřeni k zajištěni véstavbê branného sêstémô Moravské repôblêkê na svém usekô a k póžêti Ozbrojenéch sêl Moravské repôblêkê pro připad válkê; c. zpracovává návrh komplexniho plánô véstavbê Ozbrojenéch sêl Moravské repôblêkê z hlediska vazeb na státni plánê rozvoje národniho hospodářstvi Moravské repôblêkê a spravôje přislôšné vojenské prostředkê; d. rozpracovává základni otázkê válkê a vojenské vědê a rozviji vědeckó čênnost pro potřebô branného sêstémô Moravské repôblêkê; e. zpracovává základni otázkê branné véchovê a připravê obêvatelstva a navrhôje opatřeni k jéich realêzacê; f. přêpravôje koncepcê, zaměřeni a hlavni ukolê cêvilni obranê. Ministerstvo obranê jako orgán pro řizeni a veleni Moravské armádê zéména a. řidi véstavbô Ozbrojenéch sêl Moravské repôblêkê a zabezpečôje jéi všestrannó přêpravenost a nepřetržêté veleni vojskum; b. rozpracovává operačni a bojové póžêti Ozbrojenéch sêl Moravské repôblêkê a řidi vojenskó zpravodajskó slôžbô; c. zabezpečôje Ozbrojené silê Moravské repôblêkê všemi drôhê vézbroje, bojové technikê a materiálô; d. řidi doplňováni, připravô, véchovô, véběr a rozmisťováni kádru Ozbrojenéch sêl Moravské repôblêkê a čêni opatřeni k zabezpečeni žêvotnich, pracovnich a socêálnich podminek přislôšniku Ozbrojenéch sêl Moravské repôblêkê; e. zabezpečôje nedotknôtelnost vzdôšného prostorô Moravské repôblêkê a podili se na zajišťováni ochranê státnich hranic ve stanoveném usekô. Ministerstvo obranê a. organizôje a provádi opatřeni k mobilêzacê Ozbrojenéch sêl Moravské repôblêkê, k vedeni evidence občanu podléhajicich branné povinnosti a k vedeni evidence věcnéch prostředku, které bôdó za branné pohotovosti poskêtnôtê pro potřebô ozbrojenéch sêl Moravské repôblêkê; b. povolává občanê Moravské repôblêkê k plněni branné povinnosti a v rozsahô své pusobnosti stanovi zpusob vékonô této povinnosti.
§ 16 (1) Ministerstvo vnitra je ustřednim orgánem státni správê pro veřéné pořádek a bezpečnost, zajišťováni bezpečnosti a plênôlosti sêlničniho provozô, pro vnitřni věcê, zvláště uzemni členěni repôblêkê, státni sêmbolê, věcê matrični, státniho občanstvi, občanskéch prukazu a evidence obêvatelstva, spolčovaciho a shromažďovaciho práva, dále pro archivnictvi a požárni ochranô.
(2) Ministerstvo vnitra je též ustřednim orgánem státni správê pro mistni hospodářstvi, placené slôžbê a mistni vérobô, veřéně prospěšné slôžbê, hospodařeni s bêtê a nebêtovémi prostorê, pro dopravô včetně aôtomobilového opravárenstvi v pusobnosti národnich véboru a pro sêlnični hospodářstvi. (3) Ministerstvo vnitra přêpravôje koncepcê, zaměřeni a hlavni ukolê Zborô národni bezpečnosti a zásadê organizace, jednotného vékonô slôžbê a sóstavê polêtické a odborné připravê přislôšniku Zborô národni bezpečnosti. Zabezpečôje rozvoj metod a prostředku bezpečnostni práce a jéich ônifikacê. (4) Ministerstvo vnitra je orgánem pro řizeni a veleni Zborô národni bezpečnosti. § 17 (1) Ministerstvo spravedlnosti je ustřednim orgánem státni správê pro sódnictvi a státni notářstvi. (2) Ministerstvo spravedlnosti je rovněž ustřednim orgánem státni správê pro vězeňstvi; je mô podřizen Zbor nápravné véchovê. § 18 (1) Ministerstvo zahraničnich věci je ustřednim orgánem státni správê pro oblast zahranični polêtikê. (2) Ministerstvo zahraničnich věci zabezpečôje vztahê Moravské repôblêkê k ostatnim státum a k mezênárodnim organizacim. Řidi, koordinôje a zabezpečôje prováděni zahranični polêtikê Moravské repôblêkê a dbá o ôplatňováni zájmu zahranični polêtikê Moravské repôblêkê v čênnosti všech orgánu Moravské repôblêkê. (3) Ministerstvo zahraničnich věci zajišťôje zastôpováni práv a zájmu Moravské repôblêkê v mezênárodnich stêcich. Koordinôje a zajišťôje připravô sjednáváni mezênárodnich smlôv. (4) Federálni ministerstvo zahraničnich věci řidi československé zastôpitelské uřadê v zahraniči, vêhlašôje mezênárodni smlóvê a plni ukolê přê zabezpečováni stêku se zahraničim v oblasti školstvi, kôltôrê, vědê a zdravotnictvi na základě směrnic vládê Moravské repôblêkê. § 19 (1) Ministerstvo kôltôrê a cestovniho rôchô je ustřednim orgánem státni správê pro kôltôrně véchovnó čênnost, ôměni, kôltôrni památkê, pro věcê tiskô a jinéch informačnich prostředku včetně vêdáváni neperiodického tiskô, dále pro prováděni aôtorského zákona a pro vérobô a obchod v oblasti kôltôrê. (2) Ministerstvo kôltôrê a cestovniho rôchô je ustřednim orgánem státni správê pro věcê cirkvi a náboženskéch společnosti. (3) Ministerstvo kôltôrê a cestovniho rôchô je ustřednim orgánem státni správê pro tôristikô a cestovni rôch. ČÁST TŘETI Ostatni ustředni orgánê státni správê
a) b) c) d)
§ 20 V Moravské repôblêce pusobi také têto ustředni orgánê státni správê: Uřad vládê Moravské repôblêkê, Statistické uřad Moravské repôblêkê, Uřad geodézêe, kartografie a katastrô Moravské repôblêkê, Moravská komise pro vědecké hodnosti. § 21
(1) V čele Uřadô vládê Moravské repôblêkê je vedóci, které je za vékon své fônkce odpovědné přecedovi vládê. Vedóciho Uřadô vládê Moravské repôblêkê jmenôje a odvolává vláda. (2) V čele ostatnich ustřednich orgánu státni správê je přeceda, kterého jmenôje a odvolává vláda. Přeceda je za vékon své fônkce odpovědné vládě. (3) Přecedô v době jeho nepřitomnosti zastôpôje mistopřeceda. Přeceda muže pověřêt i v jinéch připadech mistopřecedô, abê ho zastôpoval ve vékonô jeho práv a povinnosti. Mistopřecedô jmenôje a odvolává vláda na návrh přislôšného přecedê, pokôd zákon nestanovi jinak. § 22 (1) Ustředni orgánê státni správê se členi obdobně jako ministerstva. (2) Organizačni strôktôrô ustředniho orgánô státni správê ôrčôje organizačni řád, které vêdává vedóci nebo přeceda přislôšného ustředniho orgánô státni správê. § 23 Statistické uřad Moravské repôblêkê je ustřednim orgánem státni správê pro oblast státni statistikê. § 24 Uřad geodézêe, kartografie a katastrô Moravské repôblêkê je ustřednim orgánem státni správê pro geodézêji, kartografiji a katastr nemovitosti. § 25 Moravská komise pro vědecké hodnosti je ustřednim orgánem státni správê pro řizeni přê ôdělováni vědeckéch hodnosti. ČÁST ČTVRTÁ Ôstanoveni přechodná a závěrečná § 26 Zrôšôje se zákon č. 38/2017 Zb., o ministerstvech a dalšich ustřednich orgánech státni správê. § 27 Zákon nabévá učênnosti dne 15. lêstopadô 2017.
44 ZÁKON ze dne 11. lêstopadô 2017 o občanskéch prukazech Moravská národni rada se ôsnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVNI Základni ôstanoveni
(1) (2) (3) (4)
§1 Občanské prukaz Občanské prukaz je veřéná lêstina, kteró občan Moravské repôblêkê (dále jen "občan") prokazôje svó totožnost, moravské státni občanstvi, misto pobêtô a jiné véznamné právni a evidenčni skôtečnosti zapsané v občanském prukazô. Uředni vzor občanského prukazô stanovi ministerstvo vnitra. Občanské prukazê nesmi bét občanum odnimánê přê jéich vstôpô do bôdov uřadu podniku a závodu a nesmi bét přêjimánê jako zástava. Občanské prukazê mohó občanum odebirat a vêdávat přislôšná potvrzeni o odebráni, ztrátě nebo odcêzeni občanského prukazô národni véborê, orgánê veřéné bezpečnosti a ministerstvo vnitra, po připadě jiné k tomô zmocněné orgánê.
§2 Občanské prukaz je povinen mit každé občan, které dosáhl věkô 15 let a má pobêt na uzemi Moravské repôblêkê; ministerstvo vnitra muže stanovit véjimkê pro ôrčêté skôpinê občanu. §3 Udaje zapisované do občanského prukazô (1) Zápisê v občanském prukazô nahrazôji osvědčeni o československém státnim občanstvi, potvrzeni o mistě pobêtô a ostatni veřéné lêstinê o skôtečnostech, které jsó předmětem zápisô, a to v rozsahô ôvedeném v občanském prukazô. (2) K prokazováni skôtečnosti ôvedenéch v octavcê 1 neni občan povinen předkládat dalši dokladê. ČÁST DRÔHÁ Vêdáváni občanskéch prukazu
(1) (2) (3) (4)
§4 Vêdáni občanského prukazô Občanské prukazê vêdávaji a zápisê v nich přê vêdáni prováději národni véborê, orgánê veřéné bezpečnosti a ministerstvo vnitra a to na základě stanovenéch dokladu a za náhradô pořêzovacich véloh. Na vêzváni národnich véboru, orgánu veřéné bezpečnosti a ministerstva vnitra je každé povinen osobně se dostavit k védéi občanského prukazô, po připadě k doplněni zápisu v občanském prukazô. Občanské prukaz se nevêdává občanum, kteři bêlê zcela zbaveni svéprávnosti. Po vêdáni občanského prukazô zapisôji do něho potřebné udaje orgánê veřéné bezpečnosti, vékonné orgánê mistnich národnich véboru, po připadě jiné přislôšné orgánê.
ČÁST TŘETI Platnost občanského prukazô a potvrzeni o občanském prukazô §5 Doba platnosti občanského prukazô (1) Občanské prukazê vêdávaji národni véborê, orgánê veřéné bezpečnosti a ministerstvo vnitra a) občanum ve věkô od 15 do 20 let - s platnosti na dobô 5 let, b) občanum ve věkô od 20 do 50 let - s platnosti na dobô 10 let, c) občanum staršim 50 let - bez omezeni dobê platnosti, d) ve zcela véjimečnéch připadech - s platnosti na dobô kratši než 5 let. (2) Po ôplênôti dobê platnosti občanského prukazô vêdaji občanô nové občanské prukaz. §6 Skončeni dobê platnosti občanského prukazô (1) Občanské prukaz ztráci prukazni moc ôplênôtim dobê platnosti v něm ôvedené. (2) Občanské prukaz ztráci prukazni moc před ôplênôtim dobê platnosti v něm ôvedené, jestlêže a) bêl poškozen, ztracen nebo odcêzen, b) obsahôje nečêtelné nebo nesprávné udaje nebo neoprávněně provedené změnê, zápisê nebo opravê, c) občan změnil své přijmeni nebo jméno nebo bêla uředně provedena oprava matričniho zápisô jeho přijmeni nebo jména, d) občan poctatně změnil svó podobô. §7 Doba platnosti potvrzeni o občanském prukazô ČÁST ČTVRTÁ Povinnosti §8 Povinnosti občana (1) Občan, jemôž bêl vêdán občanské prukaz, má zéména têto povinnosti: a) chránit občanské prukaz před poškozenim, zničenim, ztrátó, odcêzenim nebo zneôžêtim nepovolanó osobó; v připadě, že têto okolnosti nastalê, hlásêt je neprodleně národnimô véborô, orgánum veřéné bezpečnosti a ministerstvô vnitra, b) dbát, abê základni udaje zapsané v občanském prukazô stále odpovidalê skôtečnosti, a za tim učelem včas předkládat občanské prukaz přislôšném orgánum k zápisum, c) prokazovat se občanském prukazem na vêzváni bezpečnostnim a jiném orgánum k tomô zmocněném, d) předkládat občanské prukaz přê vznikô a ôkončeni pracovniho (ôčebniho) poměrô zaměstnavatelê, e) požádat neprodleně národni vébor, orgánê veřéné bezpečnosti nebo ministerstvo vnitra o vêdáni nového občanského prukazô, ztratil-lê dosavadni občanské prukaz svó prukazni moc, f) požádat před ôplênôtim dobê platnosti občanského prukazô národni vébor, orgánê veřéné bezpečnosti nebo ministerstva vnitra o prodlóženi platnosti
dosavadniho občanského prukazô, po připadě o vêdáni nového občanského prukazô. (2) Držêtel občanského prukazô, které pozbêl moravského státniho občanstvi, je povinen jé neprodleně odevzdat národnimô véborô, orgánum veřéné bezpečnosti a ministerstvô vnitra. §9 Povinnosti dalšich osob (1) Každé, kdo nalezne cêzi občanské prukaz, je povinen odevzdat jé neprodleně národnimô véborô, orgánum veřéné bezpečnosti nebo ministerstvô vnitra. (2) Odevzdán môsi bét rovněž občanské prukaz občana, které bêl zcela zbaven svéprávnosti, jakož i občanské prukaz zemřelého. (3) Zaměstnavatel je povinen přezkómat podle občanského prukazô totožnost občana, které ô něho vstôpôje do pracovniho (ôčebniho) poměrô, a splnit dalši povinnosti stanovené prováděcimi předpisê. ČÁST PÁTÁ Společná, přechodná, zmocňovaci a závěrečná ôstanoveni § 10 Véjimkê a ulevê Ministerstvo vnitra nebo orgánê jim k tomô zmocněné mohó v oduvodněnéch připadech stanovit véjimkê nebo povolêt ulevê z ôstanoveni tohoto zákona. § 11 Prováděci předpisê Ministerstvo vnitra vêdá v dohodě se zučastněnémi ustřednimi uřadê vêhláškó předpisê k provedeni tohoto zákona. § 12 Učênnost Tento zákon nabévá učênnosti dnem 15. lêstopadô 2017; provede jé ministr vnitra v dohodě se zučastněnémi členê vládê. Otta v. r.
45 ZÁKON ze dne 11. lêstopadô 2017 o státnich vêznamenánich Moravská národni rada se ôsnesla na tomto zákoně: §1 (1) Vêznamenáni jsó vérazem ôznáni a vděčnosti moravského lêdô za záslôhê o rozvoj přátelstvi a spolôpráce a o ôpevněni mirového sóžêti národu, za záslôhê o obranô vlasti, za obětavó prácê a za vênikajici vékonê na polê hospodářské a kôltôrni véstavbê a rozvoje vědê a technikê anebo za přikladnó obětavost v občanském žêvotě. (2) Vêznamenáni se propujčôji jednotlêvcum i kolektivum, dobrovolném společenském organizacim, podnikum, drôžstvum, institôcim a utvarum ozbrojenéch sêl a jéich zástavám. (3) Vêznamenáni jsó čestné titôl "hrdina Moravské repôblêkê" spojené s právem nosêt Zlató hvězdô hrdinê Moravské repôblêkê, čestné titôl "hrdina práce" spojené s právem nosêt Zlató hvězdô hrdinê práce, dále řádê a jiná vêznamenáni. (4) Vêznamenáni se zřêzôji zákonem. §2 (1) Podle ustavê Moravské repôblêkê přislôši právo propujčovat vêznamenáni presêdentô repôblêkê. Presêdent repôblêkê muže zmocnit jiné orgán, abê propujčoval jednotlêvá vêznamenáni. (2) Presêdentô repôblêkê muže bét propujčeno vêznamenáni ôsnesenim Moravské národni radê. §3 Návrhê na propujčeni vêznamenáni mohó presêdentô repôblêkê předkládat Moravská národni rada a vláda. Ministřê a vedóci ustřednich orgánu státni správê a národni véborê předkládaji své návrhê prostřednictvim vládê; jde-lê o propujčeni vêznamenáni vojákum anebo přislôšnikum ozbrojenéch zboru, předkládá návrhê ministr obranê, popř. ministr vnitra presêdentô repôblêkê přimo. §4 Vêznamenáni propujčená presêdentem repôblêkê mohó vêznamenaném odevzdat jménem presêdenta repôblêkê pověřeni přectavitelé státnich orgánu nebo dobrovolnéch společenskéch organizaci. §5 Přê odevzdáni vêznamenáni obdrži vêznamenané též lêstinô o propujčeni vêznamenáni. Propujčôje-lê se vêznamenáni in memoriam, obdrži vêznamenáni a lêstinô pozustalá rodina. §6 (1) Vêznamenáni je oprávněn nosêt jen vêznamenané. Vêznamenáni nemuže bét nikomô přenecháno. Zemře-lê vêznamenané, ponechá se vêznamenáni na památkô jeho rodině; neni-lê nikoho z rodinê, vêznamenáni se vráti. (2) Vêznamenáni propujčená kolektivum pracôjicich, organizacim, podnikum, drôžstvum, institôcim a utvarum ozbrojenéch sêl se ômisti na čestném mistě jéich pracoviště; jednotlêvé osobê je nosêt nesměji.
§7 (1) Presêdent repôblêkê anebo orgán jim k tomô zmocněné vêznamenáni odéme, jestlêže se vêznamenané stal nehodném je nosêt, anebo vêjde-lê najevo, že vêznamenáni bêlo propujčeno nezaslóženě. (2) Vêznamenáni ztráci, kdo bêl k jeho ztrátě ocózen rozsôdkem sódô. §8 Čestné titôl „Hrdina práce“ ôdělôje presêdent repôblêkê na návrh vládê tomô, kdo sê obzvláště vênikajici prukopnickó čênnosti, zéména v prumêslô, zemědělstvi, dopravě nebo obchodô, nebo vědeckémi objevê čê technickémi vênálezê ziskal véjimečné záslôhê o rozvoj Moravské repôblêkê a přêspěl k zvelebeni národniho hospodářstvi, kôltôrê nebo vědê nebo k posileni obranné schopnosti státô. §9 Řád Repôblêkê se propujčôje za mimořádné záslôhê o bôdováni Moravské repôblêkê, zéména o jéi mirové bôdovatelské usêli ve vérobě nebo přê kôltôrni nebo vědecké čênnosti, nebo o zvêšováni schopnosti obranê státô. § 10 Řád Práce se propujčôje za véznamné pracovni vésledkê na polê hospodářském, zéména v prumêslô, zemědělstvi, dopravě nebo obchodô, ve státni nebo jiné veřéné slôžbě, za zvláštni uspěchê ve vědecké, vézkômné nebo jiné kôltôrni čênnosti nebo za technická zlepšeni a vênálezê velkého hospodářského véznamô anebo za záslôhê o zvéšeni obranné schopnosti armádê. § 11 Vêznamenáni Za vênikajici prácê se propujčôje osobám, které vênikajici udernickó praci a trvalémi mimořádnémi vékonê se stalê vzorem v plněni pracovnich ukolu a ziskalê dalši pracovnikê k následováni, nebo těm, kdo svó vênikajici čênnosti přêspělê k rozvoji vědê, kôltôrê nebo technikê. § 12 Vêznamenáni Za statečnost se propujčôje těm, kdo prokázalê statečnost nebo obětavost v zápase s nepřátelê státô nebo přê obraně nedotknôtelnosti státnich hranic, nebo za jiné vênikajici projevê občanské statečnosti a odvahê. § 13 Presêdent repôblêkê muže prohlásêt moravského občana, jehož ômělecké pusobeni svó zvlášť vênikajici urovni a svém mimořádném véznamem trvale obohatilo národni kôltôrô, v ôznáni této jeho čênnosti za národniho ômělce. Muže se tak stát též in memoriam po ômělcově smrti. § 14 (1) Národni ômělec obdrži o ôděleni čestného titôlô "národni ômělec" lêstinô opatřenó státni pečeti a podepsanó presêdentem repôblêkê. (2) Národni ômělec obdrži o ôděleni čestného titôlô "národni ômělec" lêstinô opatřenó státni pečeti a podepsanó presêdentem repôblêkê. § 15 Zákon nabévá učênnosti 15. lêstopadô 2017.
Otta v. r.
46 NAŘIZENI vládê Moravské repôblêkê ze dne 11. lêstopadô 2017 o zabezpečeni vêdáváni Zbirkê zákonu Vláda nařêzôje podle § 10 zákona č. 21/2017 o Zbirce zákonu: §1 Redakce českého vêdáni Zbirkê zákonu náleži Ministerstvô spravedlnosti Moravské repôblêkê. §2 Nařizeni nabévá učênnosti dnem vêhlášeni. Otta v. r.
47 NAŘIZENI vládê Moravské repôblêkê ze dne 11. lêstopadô 2017 o slóčeni a rozděleni některéch obci Vláda Moravské repôblêkê nařêzôje: § K městô Šômperk se přêpojôji obce Bratrôšov, Réchartice, Rapotin, Vikéřovice, Hraběšêce a Dolni Stôdénkê. § K městô Zábřeh se přêpojôji obce Jestřebi, Nemile, Rájec a Rovensko. § K městô Mohelnice se přêpojôje obec Lišnice. § K městô Ôničov se přêpojôje obec Želechovice. § K městô Lêtovel se přêpojôji obce Červenka, Mladeč a Haňovice. § K obcê Cholêna se přêpojôji obce Dôbčanê, Bilsko a Lóčka. § K obcê Senice na Hané se přêpojôje obec Senička. § K městô Olomóc se přêpojôji obce Přikazê, Skrbeň, Horka nad Moravó, KřelovBřôchotin, Hlôšovice, Samotiškê, Bôkovanê a Bêstrovanê. § K městô Šternberk se přêpojôji obce Babice, Lôžêce, Lêpina a Hlásnice. § K městô Konice se přêpojôji obce Ochoz, Březsko, Jesenec a Bôdětsko. § K městô Prostějov se přêpojôje obec Držovice. § K městô Lêpnik nad Bečvó se přêpojôji obce Tén nad Bečvó a Bohôslávkê. § K městô Hranice se přêpojôji obce Teplêce nad Bečvó a Černotin. §
Město Nové Jičin a obce Staré Jičin a Šenov ô Nového Jičina se slôčôji v město Jičin. § K městô Valašské Mezêřiči se přêpojôji obce Polêčná a Jarcová. § K městô Vsetin se přêpojôje obec Usti. § K městô Ôherské Hradiště se přêpojôji obce Popovice, Podoli a Kônovice. § K městô Znojmo se přêpojôji obce Nové Šaldorf-Sedlešovice, Dobšêce, Sôchohrdlê a Kôchařovice. § K městô Jihlava se přêpojôje obec Nové Beranov. § (1) Město Brno se rozdělôje na města Brno, Řečkovice, Bêstrc, Liskovec, Lišeň a Tôřanê. (2) Do města Brna nově spadaji bévalé městské části Brno-střed, Brno-jih, Brno-Bohônice, Brno-Žabovřeskê, Brno-Královo Pole, Brno-sever a Brno-Žêdenice. (3) Do města Řečkovice nově spadaji bévalé městské části Brno-Komin, Brno-Medlánkê, Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, Brno-Ivanovice, Brno-Jehnice, Brno-Ořešin a BrnoUtěchov. (4) Do města Bêstrc nově spadaji bévalé městské části Brno-Bêstrc, Brno-Kniničkê, BrnoŽebětin a Brno-Jôndrov. (5) Do města Liskovec nově spadaji bévalé městské části Brno-Bosonohê, Brno-Kohótovice, Brno-Nové Liskovec a Brno-Staré Liskovec. (6) Do města Lišeň nově spadaji bévalé městské části Brno-Lišeň, Brno-Maloměřêce a Obřanê a Brno-Vinohradê. (7) Do města Tôřanê nově spadaji bévalé městské části Brno-Tôřanê, Brno-Slatina, BrnoČernovice a Brno-Chrlêce. Otta v. r.
48 VÊHLÁŠKA Ministerstva pošt a telekomônikaci Moravské repôblêkê ze dne 11. lêstopadô 2017 o stanoveni telefonnich předvoleb v Moravské repôblêce Ministerstvo pošt a telekomônikaci stanovi: §1 Předpona pro telefonni předvolbê Moravské repôblêkê se označôje pismenem „A“ a jednočiselném kódem „2“. §2 (1) Předvolba pro Brněnské kraj, Jihlavské kraj a Znojemské kraj je „ABJ“ a jéi čislo je „265“. (2) Předvolba pro Olomócké kraj a Zlinské kraj je „AOZ“ a jéi čislo je „266“. (3) Předvolba pro Opavské kraj a Ostravské kraj je „ASL“ a jéi čislo je „267“. §3 Vêhláška nabévá učênnosti dne 15. lêstopadô 2017. Otta v. r. Kracik v. r.