Ústavní zákon o bezpečnosti státu v době války, vál. stavu, výj. stavu a nouz. stavu (12/2020 ZRM)

ZÁKONÍK REPUBLIKY MORAVSKOSLEZSKÉ Ročník 2020 Vyhlášeno: 18. 3. 2020 Obsah dokumentu je právně závazný.

12 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 18. března 2020 o bezpečnosti státu v době války, válečného stavu, výjimečného stavu a nouzového stavu Sněm Moravskoslezské republiky se usnesl na tomto zákoně:

(1)

(2)

(3) (4)

(5)

(6)

Čl. 1 Základní ustanovení Moravskoslezská republika vykonává státní moc s cílem zachovat mír a bezpečnost státu, zejména bránit svou svrchovanost, územní celistvost, nedotknutelnost hranic a demokratický pořádek, chránit život a zdraví osob, základní práva a svobody, majetek a životní prostředí a plnit závazky vyplývající z členství v organizaci vzájemné kolektivní bezpečnosti a z mezinárodních smluv, kterými je Moravskoslezská republika vázána. Vypovídat válku nebo vyhlásit válečný stav, výjimečný stav a nouzový stav lze jen za podmínek stanovených v tomto ústavním zákoně.

Základním úkolem veřejné moci v době války, válečného stavu, výjimečného stavu a nouzového stavu je provádět všechna nezbytná opatření na obranu státu a zachování jeho bezpečnosti, na ochranu života a zdraví osob, na ochranu majetku, na dodržování základních práv a svobod, k odvrácení ohrožení nebo na obnovu narušeného hospodářství, zejména řádného fungování zásobování, dopravy a veřejných služeb v obcích a na řádné fungování ústavních orgánů.

Bezpečnost je stav, ve kterém je zachováván mír a bezpečnost státu, jeho demokratický řád a svrchovanost, územní celistvost a nedotknutelnost hranic státu, základní práva a svobody a v němž jsou chráněny životy a zdraví osob, majetek a životní prostředí.

Krizová situace je období, během kterého je bezprostředně ohrožena nebo narušena bezpečnost státu a ústavní orgány mohou po splnění podmínek stanovených v tomto ústavním zákoně na její řešení vypovídat válku, vyhlásit válečný stav nebo výjimečný stav, nebo nouzový stav.

Ozbrojené síly Moravskoslezské republiky (dále jen "ozbrojené síly"), ozbrojené sbory, Hasičský a záchranný sbor, záchranné služby jsou povinné plnit úkoly při zachovávání míru a bezpečnosti státu; jiné právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání v rozsahu vymezené působnosti odpovídají za plnění těchto úkolů podle zvláštního zákona.

Ozbrojené síly tvoří

a) ve stavu bezpečnosti profesionální vojáci, vojáci v záloze povolaní na pravidelné cvičení nebo k plnění úkolů ozbrojených sil a vojáci dobrovolné vojenské přípravy, b) v době války a válečného stavu profesionální vojáci, vojáci v záloze povolaní na pravidelné cvičení nebo k plnění úkolů ozbrojených sil, vojáci dobrovolné vojenské přípravy, vojáci v záloze povolaní na výkon mimořádné služby a registrovaní občané povolání na výkon mimořádné služby, kteří jsou na základě odvodního řízení odvedeni, c) v době výjimečného stavu a nouzového stavu profesionální vojáci, vojáci v záloze povolaní na pravidelné cvičení nebo k plnění úkolů ozbrojených sil, vojáci dobrovolné vojenské přípravy a vojáci v záloze povolaní na výkon mimořádné služby.

(7) Výkon mimořádné služby upraví zákon.

(8) Při ohrožení bezpečnosti státu nebo při bezprostřední hrozbě jeho napadení cizí mocí, v době války nebo vyhlášeného válečného stavu může prezident Moravskoslezské republiky (dále jen "prezident") na návrh vlády Moravskoslezské republiky (dále jen "vláda") nařídit částečnou nebo obecnou mobilizaci ozbrojených sil podle zvláštního zákona.

(9) Řízení státu v krizových situacích mimo času války a válečného stavu stanoví zvláštní zákon. Čl. 2 Válka (1) Válku vypoví prezident na základě rozhodnutí Sněmu Moravskoslezské republiky (dále jen "sněm") jen za podmínky, že Moravskoslezská republika je napadena cizí mocí, která jí vypověděla válku nebo která bez vypovězení války narušila její bezpečnost, nebo za podmínky, že vypovězením války Moravskoslezská republika plní závazky vyplývající z členství v organizaci vzájemné kolektivní bezpečnosti nebo z mezinárodní smlouvy o společné obraně proti napadení.

(2) Vypovězení války se vztahuje na celé území Moravskoslezské republiky.

(3) V době války lze v nezbytném rozsahu a na nezbytnou dobu v závislosti na průběhu událostí omezit základní práva a svobody a uložit povinnosti na celém území Moravskoslezské republiky nebo na její části, a to nejvíce v tomto rozsahu: a) omezit nedotknutelnost osoby a jejího soukromí nuceným pobytem v ochranných krytech a jiných obdobných zařízeních civilní ochrany nebo evakuací na určené místo, b) uložit pracovní povinnost pro potřeby ozbrojených sil, ozbrojených sborů nebo k zajištění zásobování, udržování pozemních komunikací a železnic, provádění dopravy a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, výkonu zdravotní péče nebo udržování veřejného pořádku, c) omezit výkon vlastnického práva k nemovitostem na rozmístění příslušníků ozbrojených sil (dále jen "voják"), příslušníků ozbrojených sborů, bojových prostředků, zdravotnických zařízení, zásobovacích zařízení a záchranných služeb, jakož i využívání nemovitostí pro účely zajištění výroby, provádění dopravních, telekomunikačních a poštovních služeb, výkonu zdravotní péče, veterinární péče, sociálního zabezpečení, zabezpečení výchovně vzdělávacího procesu a ochranu kulturního fondu, d) omezit výkon vlastnického práva k movitým věcem e) omezením nebo zákazem používání motorových vozidel, letadel, vrtulníků, balonů a plavidel pro soukromé účely a na podnikání, f) přikázáním motorových vozidel pro potřeby ozbrojených sil nebo veřejných služeb, g) omezením nebo zákazem používání vysílacích telekomunikačních zařízení a telekomunikačních okruhů, h) přikázáním předání zbraní a střeliva do povinné úschovy ozbrojených sborů, i) omezit nedotknutelnost obydlí na ubytování vojáků, příslušníků ozbrojených sborů nebo evakuovaných osob, j) omezit listovní tajemství a tajemství dopravovaných zpráv a jiných písemností zavedením cenzury a omezit doručování některých poštovních zásilek,

k) omezit svobodu pohybu a pobytu zákazem vycházení v určeném čase nebo povolováním pobytu mimo obec, l) omezit nebo zakázat uplatňování práva pokojně se shromažďovat nebo shromažďování na veřejnosti podmínit povolováním, m) omezit právo svobodně vyhledávat a rozšiřovat informace bez ohledu na hranice státu a svobodu projevu na veřejnosti, n) podřídit vydávání tisku povolování, obsah tisku a vysílání rozhlasu a televize podřídit zavedením cenzury a zajistit vstup do tisku a do vysílání rozhlasu a televize spojený s výzvami a informacemi pro obyvatelstvo, o) zakázat uplatňování petičního práva a práva na stávku, p) uložit povinnost zatemňovat obydlí a používat ochranné masky a individuální protichemické balíčky, q) omezit právo svobodně se sdružovat a omezit nebo zakázat činnost spolků a jiných občanských sdružení, politických stran a politických hnutí a odborových organizací, r) nevyhlásit volby do sněmu, do národních výborů a volbu prezidenta v pravidelných volebních obdobích, s) omezit přístup občanů k voleným a jiným veřejným funkcím, t) omezit právo na vzdělání omezením vyučování, u) omezit svobodnou volbu povolání a právo podnikat zákazem výkonu určitých povolání nebo činností, v) omezit právo na kolektivní vyjednávání, na odměnu za vykonanou práci, na placenou dovolenou na zotavení a na přiměřený odpočinek po práci a povolit překročení nejvyšší přípustné pracovní doby, w) omezit právo na soudní ochranu v občanskoprávních, obchodněprávních a pracovněprávních věcech x) omezit ochranu přírody a krajiny a právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí.

(4) V době války může prezident na návrh vlády a) nařídit výkon mimořádné služby profesionálním vojákem, vojákům v záloze povolaným na pravidelné cvičení nebo k plnění úkolů ozbrojených sil a vojákům dobrovolné vojenské přípravy, b) povolat na výkon mimořádné služby vojáků v záloze a registrovaných občanů, kteří jsou na základě odvodního řízení odvedeni, c) povolat na výkon alternativní služby registrovaných občanů a vojáků v záloze, kteří ve stavu bezpečnosti odepřeli výkon mimořádné služby, nebo d) nařídit částečnou nebo všeobecnou mobilizaci ozbrojených sil.

(5) Časem války je období ode dne vypovězení války do dne uzavření míru. Čl. 3 Válečný stav (1) Válečný stav může na návrh vlády vyhlásit prezident jen za podmínky, že Moravskoslezské republice bezprostředně hrozí vypovězení války nebo bezprostředně hrozí napadení cizí mocí bez vypovězení války.

(2) Prohlášení válečného stavu se vztahuje na celé území Moravskoslezské republiky.

(3) V době válečného stavu lze v nezbytném rozsahu a na nezbytný čas omezit základní práva a svobody a uložit povinnosti v závislosti na průběhu událostí na celém území Moravskoslezské republiky nebo na její části, a to nejvíce v tomto rozsahu: a) omezit nedotknutelnost osoby a jejího soukromí evakuací na určené místo, b) uložit pracovní povinnost pro potřeby ozbrojených sil, ozbrojených sborů nebo k zajištění udržování pozemních komunikací a železnic, provádění dopravy, telekomunikačních a poštovních služeb, výkonu zdravotní péče, provozování vodovodů a kanalizací nebo udržování veřejného pořádku,

c) omezit výkon vlastnického práva k nemovitostem na rozmístění vojáků, příslušníků ozbrojených sborů, bojových prostředků, zdravotnických zařízení, zásobovacích zařízení a záchranných služeb, jakož i na využívání nemovitostí za účelem zajištění výroby, provádění dopravních, telekomunikačních a poštovních služeb, výkonu zdravotní péče, veterinární péče, sociálního zabezpečení, zabezpečení výchovně vzdělávacího procesu a ochranu kulturního fondu, d) omezit výkon vlastnického práva k movitým věcem e) omezením nebo zákazem používání motorových vozidel, letadel, vrtulníků a plavidel pro soukromé účely a na podnikání, f) přikázáním motorových vozidel pro potřeby ozbrojených sil nebo veřejných služeb, g) omezením nebo zákazem používání vysílacích telekomunikačních zařízení, h) přikázáním předání zbraní a střeliva do povinné úschovy ozbrojených sborů, i) omezit nedotknutelnost obydlí na ubytování evakuovaných osob, j) omezit listovní tajemství a tajemství dopravovaných zpráv a jiných písemností zavedením cenzury a omezit doručování některých poštovních zásilek, k) omezit svobodu pobytu povolováním pobytu mimo obec, l) omezit nebo zakázat uplatňování práva pokojně se shromažďovat nebo shromažďování na veřejnosti podmínit povolováním, m) omezit právo svobodně vyhledávat a rozšiřovat informace bez ohledu na hranice státu a svobodu projevu na veřejnosti, n) podřídit vydávání tisku povolování, obsah tisku a vysílání rozhlasu a televize podřídit zavedením cenzury a zajistit vstup do vysílání rozhlasu a televize spojený s výzvami a informacemi pro obyvatelstvo, o) zakázat uplatňování práva na stávku, p) uložit povinnost zatemňovat obydlí a používat ochranné masky a individuální protichemické balíčky, q) omezit právo svobodně se sdružovat a omezit činnost spolků a jiných občanských sdružení, r) nevyhlásit volby do sněmu, do národních výborů a volbu prezidenta v pravidelných volebních obdobích, s) omezit přístup občanů k voleným a jiným veřejným funkcím, t) omezit právo podnikat zákazem výkonu určitých povolání nebo činností, u) omezit právo na kolektivní vyjednávání, na odměnu za vykonanou práci, na placenou dovolenou na zotavení a na přiměřený odpočinek po práci a povolit překročení nejvyšší přípustné pracovní doby, v) omezit právo na soudní ochranu v občanskoprávních, obchodněprávních a pracovněprávních věcech w) omezit právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí.

(4) V době válečného stavu může prezident na návrh vlády a) nařídit výkon mimořádné služby profesionálním vojákem, vojákům v záloze povolaným na pravidelné cvičení nebo k plnění úkolů ozbrojených sil a vojákům dobrovolné vojenské přípravy, b) povolat na výkon mimořádné služby vojáků v záloze a registrovaných občanů, kteří jsou na základě odvodního řízení odvedeni, c) povolat na výkon alternativní služby registrovaných občanů a vojáků v záloze, kteří ve stavu bezpečnosti odepřeli výkon mimořádné služby, nebo d) nařídit částečnou nebo všeobecnou mobilizaci ozbrojených sil.

(5) Časem válečného stavu je období ode dne jeho vyhlášení do dne jeho skončení nebo do uplynutí doby, na kterou byl vyhlášen, nebo do dne vypovězení války. Čl. 4 Výjimečný stav

(1) Výjimečný stav může na návrh vlády vyhlásit prezident jen za podmínky, že došlo nebo bezprostředně hrozí, že dojde k teroristickému útoku, k rozsáhlým pouličním nepokojům spojeným s útoky na veřejné orgány, drancováním obchodů a skladů nebo jinými hromadnými útoky na majetek nebo dojde k jinému hromadnému násilnému nesrovnalostem, které svým rozsahem nebo následky podstatně ohrožuje nebo narušuje veřejný pořádek a bezpečnost státu, pokud ho nelze odvrátit činností orgánů veřejné moci a pokud je znemožněno účinné použití zákonných prostředků; výjimečný stav lze prohlásit pouze na postiženém nebo na bezprostředně ohroženém území.

(2) Výjimečný stav lze prohlásit v nezbytném rozsahu a na nezbytný čas, nejdéle na 60 dní.

Pokud vzniknou nové okolnosti bezprostředně související s důvody, pro které byl výjimečný stav vyhlášen, možná výjimečný stav prodloužit v nezbytném rozsahu a na nezbytný čas, nejvíce o dalších 30 dní.

(3) Výjimečný stav nelze prohlásit na potlačení stávky, o kterém rozhodl příslušný odborový orgán nebo výluky, o níž rozhodl zaměstnavatel v souladu s předpisy o kolektivním vyjednávání, ani na znemožnění nebo rozpuštění veřejného shromáždění občanů v souladu s předpisy upravujícími právo na shromažďování, pokud na něm nebo v souvislosti s ním nedojde k řízení, které splňuje podmínku podle odstavce 1.

(4) V době výjimečného stavu lze v nezbytném rozsahu a na nezbytný čas podle závažnosti ohrožení omezit základní práva a svobody a uložit povinnosti na postiženém nebo na bezprostředně ohroženém území, a to nejvíce v tomto rozsahu: a) omezit nedotknutelnost osoby a jejího soukromí nuceným pobytem v obydlí nebo evakuací na určené místo, b) uložit pracovní povinnost na zajištění zásobování, udržování pozemních komunikací a železnic, provádění dopravy, provozování vodovodů a kanalizací, výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, výkonu zdravotní péče nebo udržování veřejného pořádku, c) omezit výkon vlastnického práva k nemovitostem na rozmístění vojáků, příslušníků ozbrojených sborů, zdravotnických zařízení, zásobovacích zařízení, záchranných služeb a na umístění zátarasů a zábran proti davu, d) omezit výkon vlastnického práva k movitým věcem předáním zbraní a střeliva do povinné úschovy ozbrojených sborů, e) zakázat vjezd motorových vozidel nebo omezit jejich používání pro soukromé účely a na podnikání, f) omezit nedotknutelnost obydlí na ubytování evakuovaných osob, g) omezit doručování poštovních zásilek, h) omezit svobodu pohybu a pobytu zákazem vycházení v určeném čase, i) omezit nebo zakázat uplatňování práva pokojně se shromažďovat nebo shromažďování na veřejnosti podmínit povolováním, j) omezit právo svobodně rozšiřovat informace bez ohledu na hranice státu a svobodu projevu na veřejnosti, k) podřídit vydávání tisku povolování, obsah tisku a vysílání rozhlasu a televize podřídit zavedením cenzury a zajistit vstup do vysílání rozhlasu a televize spojený s výzvami a informacemi pro obyvatelstvo, l) zakázat uplatňování práva na stávku.

(5) V době výjimečného stavu může prezident na návrh vlády a) nařídit výkon mimořádné služby profesionálním vojákem, vojákům v záloze povolaným na pravidelné cvičení nebo k plnění úkolů ozbrojených sil a vojákům dobrovolné vojenské přípravy, b) povolat na výkon mimořádné služby vojáků v záloze.

(6) Pro obnovení zákonného stavu lze použít prostředky, které vzhledem k okolnostem odpovídají rozsahu narušení nebo ohrožení, intenzitě útoků a nepokojů a velikosti postiženého nebo bezprostředně ohroženého území, přičemž jejich použití vede k obnovení zákonného stavu.

(1)

(2) (3)

(4)

Čl. 5 Nouzový stav Nouzový stav může vláda vyhlásit jen za podmínky, že došlo nebo bezprostředně hrozí, že dojde k ohrožení života a zdraví osob, a to i v příčinné souvislosti se vznikem pandemie, životního prostředí nebo k ohrožení značných majetkových hodnot v důsledku živelné pohromy, katastrofy, průmyslové, dopravní nebo jiné provozní havárie; nouzový stav lze prohlásit pouze na postiženém nebo na bezprostředně ohroženém území.

Nouzový stav lze prohlásit v nezbytném rozsahu a na nezbytný čas, nejdéle na 90 dní.

V době nouzového stavu lze v nezbytném rozsahu a na nezbytný čas podle závažnosti ohrožení omezit základní práva a svobody a uložit povinnosti na postiženém nebo na bezprostředně ohroženém území, a to nejvíce v tomto rozsahu: a) omezit nedotknutelnost osoby a jejího soukromí evakuací na určené místo, b) uložit pracovní povinnost na zajištění zásobování, udržování pozemních komunikací a železnic, provádění dopravy, provozování vodovodů a kanalizací, výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, výkonu zdravotní péče, udržování veřejného pořádku nebo na odstraňování vzniklých škod, c) omezit výkon vlastnického práva k nemovitostem na rozmístění vojáků, příslušníků ozbrojených sborů, zdravotnických zařízení, zásobovacích zařízení, záchranných služeb a uvolňovacích a jiných technických zařízení, d) omezit výkon vlastnického práva k movitým věcem zákazem vjezdu motorových vozidel nebo omezením jejich využívání pro soukromé účely a na podnikání, e) omezit nedotknutelnost obydlí na ubytování evakuovaných osob, f) omezit doručování poštovních zásilek, g) omezit svobodu pohybu a pobytu zákazem vycházení v určeném čase a zákazem vstupu na postižené nebo bezprostředně ohrožené území, h) omezit nebo zakázat uplatňování práva pokojně se shromažďovat nebo shromažďování na veřejnosti podmínit povolováním, i) omezit právo svobodně rozšiřovat informace bez ohledu na hranice státu a svobodu projevu na veřejnosti, j) zajistit vstup do vysílání rozhlasu a televize spojený s výzvami a informacemi pro obyvatelstvo, k) zakázat uplatňování práva na stávku, l) provést opatření k řešení stavu ropné nouze.

V době nouzového stavu může prezident na návrh vlády a) nařídit výkon mimořádné služby profesionálním vojákem, vojákům v záloze povolaným na pravidelné cvičení nebo k plnění úkolů ozbrojených sil a vojákům dobrovolné vojenské přípravy, b) povolat na výkon mimořádné služby vojáků v záloze. Činnost ústavních orgánů

Čl. 6 (1) Jestliže v době války, válečného stavu nebo výjimečného stavu nemohou ústavní orgány vykonávat činnost v místě svého sídla, vykonávají ji v záložním místě.

(2) Vláda a) odpovídá za obranu a bezpečnost státu, b) určuje základní koncepci obrany a bezpečnosti státu, c) organizuje přípravu ústavních orgánů na čas války, válečného stavu a výjimečného stavu, d) organizuje přípravu hospodářství, zásobování obyvatelstva a státních hmotných rezerv na čas války, válečného stavu a výjimečného stavu,

e) organizuje přípravu krajů a přípravu okresů v územním obvodu okresního národního výboru na čas války, válečného stavu, výjimečného stavu a nouzového stavu, f) přijímá opatření ke zmírnění a odstraňování škod a jiných následků způsobených v době války, válečného stavu, výjimečného stavu a nouzového stavu, g) koordinuje činnost ozbrojených sborů, Hasičského záchranného sboru a záchranných služeb v době války, válečného stavu a výjimečného stavu, h) na návrh Rady bezpečnosti Moravskoslezské republiky určuje výšku zásob základních komodit pro zachování bezpečnosti a obrany státu a způsob finančního zajištění plnění úkolů souvisejících s časem války, válečného stavu, výjimečného stavu a nouzového stavu.

(3) Ministerstva, ostatní ústřední orgány státní správy, krajské národní výbory, okresní národní výbory a místní národní výbory v době míru odpovídají za organizaci přípravy Moravskoslezské republiky na období války, válečného stavu a výjimečného stavu. Čl. 7 (1) Zřizuje se Rada bezpečnosti Moravskoslezské republiky (dále jen "Rada bezpečnosti").

(2) Rada bezpečnosti v míru se jako poradní orgán podílí na vytváření a realizaci bezpečnostního systému Moravskoslezské republiky, plnění mezinárodních závazků v oblasti bezpečnosti, vyhodnocuje bezpečnostní situaci v Moravskoslezské republice a ve světě; připravuje pro vládu návrhy opatření pro ochranu bezpečnosti Moravskoslezské republiky, na předcházení krizovým situacím, jakož i návrhy na řešení vzniklé krizové situace; podrobnosti jejího fungování v době míru stanoví zvláštní zákon.

(3) Jestliže je v době války, válečného stavu nebo výjimečného stavu znemožněna činnost vlády, vykonává její ústavní pravomoci až do obnovení činnosti Rada bezpečnosti s výjimkou rozhodování o programu vlády a jeho plnění, o požádáni o vyslovení důvěry ao udělení amnestie ve věcech přestupků.

(4) Rada bezpečnosti má devět členů. Předsedou Rady bezpečnosti je předseda vlády.

Místopředsedou Rady bezpečnosti je místopředseda vlády pověřen předsedou Rady bezpečnosti; dalšími členy Rady bezpečnosti jsou ministr obrany Moravskoslezské republiky, ministr vnitra Moravskoslezské republiky, ministr financí Moravskoslezské republiky, ministr zahraničních věcí Moravskoslezské republiky. Další členy Rady bezpečnosti jmenuje a odvolává prezident na návrh předsedy vlády nejpozději do 48 hodin. Členové Rady bezpečnosti jsou při výkonu funkce nezastupitelná.

(5) Rada bezpečnosti na přípravu a plnění svých úkolů zřizuje zejména tyto výbory: a) výbor pro zahraniční politiku, b) výbor pro obranné plánování, c) výbor pro civilní nouzové plánování, d) výbor pro koordinaci zpravodajských služeb.

(6) Rada bezpečnosti rozhoduje ve sboru; k přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.

(7) Úkoly spojené s činností Rady bezpečnosti zajišťuje kancelář, která je součástí organizační struktury Úřadu vlády Moravskoslezské republiky. Ředitele kanceláře jmenuje a odvolává předseda Rady bezpečnosti.

(8) Statut Rady bezpečnosti, úkoly její kanceláře a jednací řády výborů schvaluje vláda.

(9) Prezident má právo a) navrhovat svolání Rady bezpečnosti a účastnit se na její zasedání; pokud prezident navrhne svolání Rady bezpečnosti, předseda Rady bezpečnosti svolá Radu bezpečnosti tak, aby se její zasedání uskutečnilo nejpozději do 48 hodin od okamžiku, kdy se o návrhu dozvěděl, b) vyžadovat od předsedy Rady bezpečnosti a dalších jejích členů informace potřebné k plnění svých úkolů, c) předkládat Radě bezpečnosti návrhy v záležitostech bezpečnosti státu.

(10) Pokud vláda opětovně zahájí svou činnost, na první schůzi po obnovení činnosti schválí nebo zruší usnesení Rady bezpečnosti. Pokud vláda usnesení neschválí nebo pokud zruší usnesení přijaté Radou bezpečnosti, takové usnesení pozbývá platnosti. Čl. 8 (1) Podle územního a správního uspořádání Moravskoslezské republiky se zřizuje bezpečnostní rada kraje.

(2) Rada bezpečnosti kraje vyhodnocuje bezpečnostní situaci v územním obvodu kraje v součinnosti s bezpečnostními radami okresů, jinými státními orgány a vyšším územním celkem, připravuje návrhy opatření pro zachování bezpečnosti kraje a opatření k předcházení krizové situaci a předkládá je Radě bezpečnosti.

(3) Rada bezpečnosti kraje v období krizové situace plní úkoly spojené a) se zachováním nebo obnovou demokratického řádu, b) s organizováním činnosti na obnovu zákonného stavu, na ochranu života a zdraví osob, majetku a životního prostředí, c) se zajišťováním řádného fungování hospodářství, zásobování, dopravy, zdravotní péče a veřejného pořádku, d) s omezováním základních práv a svobod, ukládáním povinností právnickým osobám a fyzickým osobám v rozsahu podle tohoto ústavního zákona.

(4) Rada bezpečnosti kraje na zajištění plnění úkolů uvedených v odstavci 3 ukládá úkoly bezpečnostním radám okresů, jiným státním orgánům a vyššímu územnímu celku v obvodu své územní působnosti.

(5) Informace o přijatých opatřeních podle odstavců 3 a 4, jakož i další návrhy na řešení krizové situace předkládá bezpečnostní rada kraje Radě bezpečnosti.

(6) Předsedou bezpečnostní rady kraje je předseda krajského národního výboru. Dalšími členy bezpečnostní rady kraje jsou zástupce ozbrojených sil určený Ministerstvem obrany Moravskoslezské republiky, zástupce Sboru národní bezpečnosti, zástupce Hasičského a záchranného sboru a předseda vyššího územního celku.

(7) Úkoly sekretariátu bezpečnostní rady kraje spojené s její činností zabezpečuje krajský národní výbor.

(8) Členové bezpečnostní rady kraje jsou při výkonu funkce nezastupitelná.

(9) Jednání bezpečnostní rady kraje a úkoly jejího sekretariátu upravuje jednací řád, který schvaluje vláda.

(10) Rada bezpečnosti kraje rozhoduje ve sboru; k přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.

(11) Rada bezpečnosti kraje odpovídá za výkon své funkce vládě; pokud ústavní pravomoci vlády vykonává Rada bezpečnosti, odpovídá bezpečnostní rada kraje za výkon své funkce Radě bezpečnosti. Čl. 9 (1) Podle územního a správního uspořádání Moravskoslezské republiky se zřizuje bezpečnostní rada okresu.

(2) Rada bezpečnosti okresu vyhodnocuje bezpečnostní situaci v územním obvodu okresního národního výboru v součinnosti s jinými státními orgány a místními národními výbory, připravuje návrhy opatření na zachování bezpečnosti okresu v územním obvodu okresního národního výboru a opatření k předcházení krizové situace a předkládá jejich bezpečnostní radě kraje.

(3) Rada bezpečnosti okresu v období krizové situace plní úkoly spojené a) se zachováním nebo s obnovou demokratického řádu, b) s organizováním činnosti na obnovu zákonného stavu, na ochranu života a zdraví osob, majetku a životního prostředí,

c) se zajišťováním řádného fungování hospodářství, zásobování, dopravy, zdravotní péče a veřejného pořádku, d) s omezováním základních práv a svobod, ukládáním povinností právnickým osobám a fyzickým osobám v rozsahu podle tohoto ústavního zákona.

(4) Rada bezpečnosti okresu k zajištění plnění úkolů uvedených v odstavci 3 ukládá úkoly jiným státním orgánům a místním národním výborům v obvodu své územní působnosti.

(5) Informace o přijatých opatřeních podle odstavců 3 a 4, jakož i další návrhy na řešení krizové situace předkládá bezpečnostní rada okresu bezpečnostní řadě kraje.

(6) Předsedou bezpečnostní rady okresu je předseda okresního národního výboru. Dalšími členy bezpečnostní rady okresu jsou zástupce ozbrojených sil určený Ministerstvem obrany Moravskoslezské republiky, zástupce Sboru národní bezpečnosti a zástupce Hasičského a záchranného sboru.

(7) Úkoly sekretariátu bezpečnostní rady okresu spojené s její činností zabezpečuje okresní národní výbor.

(8) Členové bezpečnostní rady okresu jsou při výkonu funkce nezastupitelná.

(9) Jednání bezpečnostní rady okresu a úkoly jejího sekretariátu upravuje jednací řád, který schvaluje bezpečnostní rada kraje.

(10) Rada bezpečnosti okresu rozhoduje ve sboru; k přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.

(11) Rada bezpečnosti okresu odpovídá za výkon své funkce bezpečnostní radě kraje.

(1)

(2)

(3)

(4)

Čl. 10 Společná ustanovení Rozhodnutí o vypovězení války a o uzavření míru, o vyhlášení válečného stavu, výjimečného stavu a nouzového stavu a o jejich skončení a o omezení základních práv a svobod a uložení povinností, jakož i usnesení Rady bezpečnosti a bezpečnostních rad krajů a bezpečnostních rad obvodů neprodleně prohlašují v tisku a ve vysílání rozhlasu a televize a jejich vydání se oznamuje v Zákoníku Moravskoslezské republiky.

Jestliže v době války, válečného stavu nebo výjimečného stavu nelze uskutečnit volby do sněmu, do národních výborů nebo volbu prezidenta v pravidelných volebních obdobích, volební období těchto orgánů skončí v den složení slibu nově zvolené poslanců sněmu, poslanců a předsedů národních výborů a nově zvoleného prezidenta na základě voleb provedených po skončení války, válečného stavu nebo výjimečného stavu, nejpozději však po uplynutí šesti měsíců ode dne uzavření míru nebo skončení válečného stavu nebo výjimečného stavu.

Zákonné nároky na náhrady za a) omezení vlastnického práva, b) škody způsobené ozbrojenými silami, ozbrojenými sbory, Hasičským a záchranným sborem a záchrannými službami, c) porušení povinností orgánů veřejné moci, d) škody způsobené orgány veřejné moci při výkonu veřejné moci, e) dovolenou na zotavenou, f) splnění pracovní povinnosti a za jiné provedené práce a služby uložené na plnění úkolů podle tohoto ústavního zákona, g) práci přesčas, které vznikly v době války, válečného stavu a výjimečného stavu, stávají se splatné oprávněným až po skončení války, válečného stavu a výjimečného stavu. Zákonné lhůty pro jejich používání během války, válečného stavu a výjimečného stavu neběží.

Zákonné lhůty, které začaly běžet před vypovězením války nebo před vyhlášením válečného stavu, nebo výjimečného stavu, v době války, válečného stavu a výjimečného stavu spočívají.

(5) Soudní řízení, správní řízení, celní řízení, daňové řízení, řízení ve věcech poplatků a výkon rozhodnutí a exekuce zahájené před vypovězením války a před vyhlášením válečného stavu nebo výjimečného stavu lze v době války, válečného stavu a výjimečného stavu přerušit, pokud soud nebo orgán veřejné správy, který ve věci koná, rozhodne, že mu okolnosti bezprostředně související s ukončením války a vyhlášením válečného stavu nebo výjimečného stavu brání v řádném projednání a rozhodnutí věci nebo v řádném výkonu rozhodnutí zákonem stanoveným postupem.

(6) Státní orgány jsou při plnění úkolů podle tohoto ústavního zákona finančními vztahy zapojené na státní rozpočet; národní výbory jsou při plnění úkolů podle tohoto ústavního zákona financované formou státních dotací. Čl. 11 Účinnost Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.