Ročník 2018
SBÍRKA ZÁKONŮ MORAVSKÉ REPUBLIKY Částka 4
Vydána dne 10. května 2018 OBSAH:
12. Ústavní zákon o spolkovém zřízení 13. Ústavní zákon o zřízení spolkových ministerstev a spolkových výborů
12 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 9. května 2018 o spolkovém zřízení Moravská národní rada se usnesla na tomto ústavním zákoně: HLAVA PRVNÍ Základní ustanovení Čl. 1 (1) Moravská republika je demokratický, spolkový a právní stát. (2) Moravský spolkový stát je výrazem vůle dvou svébytných suverenních národů, Moravanů a Slezanů, žít ve společném spolkovém státě. (3) Moravskou republiku tvoří šestnáct kantonů – Horácka, Podhorácka, Podyjí, Brněnska, Slovácka, Hřebečska-Malé a Horní Hané, Drahanska-Posvitaví, Hané, Valašska, Kelečska, Lašska, Kravařska, Těšínska, Opavska, Hlučínska a Jesenicka. Všechny kantony mají v Moravské republice rovnoprávné postavení. (4) Všechny kantony respektují navzájem svou suverenitu i suverenitu Moravské republiky; stejně Moravská republika respektuje suverenitu kantonů. Čl. 2 (1) Moravská republika i kantony jsou vybudovány na demokratických zásadách. Jejich politický systém je v zásadních věcech stejný. (2) Státní moc vykonává pracující lid svými zastupitelskými sbory, jimiž jsou: Spolkové shromáždění, zastupitelské sbory kantonů a národní výbory. (3) Politická práva občanů a záruky jejich uskutečňování jsou na celém území Moravské republiky stejné.
Čl. 3 (1) Území Moravské republiky tvoří území všech kantonů. (2) Hranice Moravské republiky a hranice kantonů mohou být změněny jen spolkovým ústavním zákonem. (3) Hranice každého z kantonů se mohou změnit jen se souhlasem příslušného zastupitelského sboru kantonu. Zastupitelský sbor kantonu dává souhlas svým ústavním zákonem. Čl. 4 (1) Hospodářství Moravské republiky je integrací ekonomik kantonů. (2) Kantony jsou ekonomicky svébytné. Kantony hospodaří s vytvořeným společenským produktem s výjimkou té části, jejíž správu svěřily Moravské republice k zabezpečení společných potřeb a zájmů. Hospodářství v Moravské republice se rozvíjí ve vzájemné spolupráci a za pomoci všech kantonů. (3) Hospodářství v Moravské republice se rozvíjí v podmínkách jednotného trhu, založeného na jedné měně, na volném pohybu pracovních sil, na volném pohybu peněžních fondů, na jednotné soustavě řízení a na jednotných zásadách hospodářské politiky. (4) Úlohou spolkových orgánů je především zajistit optimální zaměření hospodářského rozvoje, ovlivňovat vztahy vznikající při rozdělování společenského produktu a národního důchodu, rozvíjet hospodářské styky se zahraničím, vytvářet jednotné podmínky pro působení ekonomického systému a pro rozvíjení hospodářské demokracie a podporovat pokrokové formy integrace podniků mezi všemi kantony. Významným úkolem Moravské republiky je vyrovnávání hospodářských a sociálních rozdílů mezi všemi kantony, zejména vytvářením stejných podmínek a možností pro tvorbu a užití národního důchodu. Čl. 5 (1) Státní občan každého z kantonů je zároveň státním občanem Moravské republiky. (2) Občan jednoho kantonu má na území druhého kantonu stejná práva a stejné povinnosti jako občan tohoto kantonu. (3) Zásady nabývání a pozbývání státního občanství kantonů stanoví spolkový zákon. Čl. 6 (1) Moravského a slezského jazyka se užívá rovnoprávně při vyhlašování zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů. (2) Při jednání všech státních orgánů Moravské republiky a všech kantonů v řízení před nimi a v ostatním jejich styku s občany se užívá obou jazyků rovnoprávně. HLAVA DRUHÁ Rozdělení působnosti mezi spolkový stát a kantony Čl. 7 (1) Do výlučné působnosti Moravské republiky patří:
a) zahraniční politika, uzavírání mezinárodních smluv, zastupování Moravské republiky v mezinárodních vztazích a rozhodování v otázkách války a míru, b) národní obrana, c) spolkové státní hmotné rezervy, d) spolkové zákonodárství a správa v rozsahu působnosti spolkového státu a kontrola činnosti spolkových orgánů, e) ochrana spolkové ústavnosti. (2) V oblastech uvedených v odstavci 1 působí výlučně zákonodárné a výkonné orgány státní moci, orgány státní správy a soudní orgány Moravské republiky. Čl. 8 (1) Do společné působnosti Moravské republiky a kantonů patří: a) plánování, b) finance, c) emisní činnost, d) cenové věci, e) zahraniční hospodářské vztahy, f) průmysl, g) zemědělství a výživa, h) doprava, i) pošty a telekomunikace, j) rozvoj vědy a techniky, k) práce, mzdy a sociální politika, l) sociálně ekonomické informace, m) právní úprava podnikání, n) normalizace, věci měr a vah, průmyslová práva, o) vnitřní pořádek a bezpečnost státu, p) věci tisku a jiných informačních prostředků. (2) V oblastech uvedených v odstavci 1 působí v taxativně uvedených věcech orgány Moravské republiky a v ostatních věcech orgány kantonů. Čl. 9 Věci, které nejsou taxativně svěřeny do působnosti Moravské republiky, patří do výlučné působnosti kantonů. Čl. 10
(1) Hospodářství Moravské republiky je založeno na zásadách sociálně a ekologicky orientované smíšené ekonomiky. (2) Moravská republika chrání a podporuje hospodářskou soutěž. Čl. 11 (1) Finanční hospodaření Moravské republiky se řídí státním rozpočtem. Finanční hospodaření každého kantonu se řídí jejím státním rozpočtem. Státní rozpočet spolkového státu schvaluje Spolkové shromáždění a státní rozpočty kantonů schvalují zastupitelské sbory kantonů svými zákony, a to vždy na období jednoho roku. (2) Státní rozpočet každého kantonu zahrnuje finanční vztahy za všechny úseky hospodářství a správy s výjimkou činností financovaných ze státního rozpočtu spolkového státu. Součástí státního rozpočtu každého kantonu jsou finanční vztahy k rozpočtům národních výborů. (3) Příjmy státního rozpočtu spolkového státu tvoří taxativně určené daně, podíly na daních a další příjmy stanovené zákonem Spolkového shromáždění, dále příjmy z činnosti spolkových orgánů a jim podřízených organizací. (4) Ze státního rozpočtu spolkového státu se hradí: a) výdaje na národní obranu, na činnost spolkových orgánů, na vytváření spolkových hmotných rezerv a na dotace pro spolkové organizace, b) dotace a subvence na financování vybraných akcí, pokud si to vyžaduje jejich rozsah a důležitost pro celý spolkový stát, a na vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi kantony, c) dotace a subvence ve prospěch státních rozpočtů kantonů na další rozvinutí jejich ekonomik, d) ostatní výdaje určené spolkovým rozpočtovým zákonem. (5) Způsob zabezpečení příjmů státního rozpočtu spolkového státu, vztahy mezi státním rozpočtem spolkového státu a státními rozpočty kantonů, jakož i zásady rozpočtového hospodaření stanoví spolkový zákon. (6) Moravská republika i každý kanton mohou vytvářet vlastní účelové fondy napojené na jejich státní rozpočty; fondy se zřizují zákonem. (7) Moravská republika stanoví rámcové zásady dotační politiky. Čl. 12 (1) Daně a poplatky možno ukládat jen na základě zákona. (2) Spolkové daňové zákony stanoví zásady pro daňové zákony kantonů, a to v tomto rozsahu: a) u daní, které rozhodujícím způsobem ovlivňují podmínky na trhu, a to u daně z obratu (jiných spotřebních daní), u základních daní (odvodů) podniků, peněžních ústavů a pojišťoven, u daně ze mzdy stanoví spolkové zákony daňovou soustavu, základ daně, minimální sazby, jakož i rozsah, ve kterém mohou orgány kantonů poskytovat zvýhodnění a slevy; b) u zemědělské a silniční daně (popřípadě u jiných daní tohoto druhu) stanoví spolkové zákony, kdo je poplatníkem daně, základ daně, jakož i hlavní zásady zdaňování.
(3) Zásadami stanovenými spolkovými zákony se řídí zastupitelské sbory kantonů při přijímání svých daňových zákonů. U daní, u kterých spolkové zákony stanoví jen minimální sazby, mohou zákony kantonů upravit i přirážky k nim. (4) Ostatní daně a poplatky stanoví zákony kantonů. (5) Správa, výkon a kontrola všech druhů daní (odvodů) a poplatků (pokut) přísluší ústředním orgánům kantonů a z jejich pověření národním výborům nebo jiným orgánům, s výjimkou případů, kdy na základě výlučné působnosti Moravské republiky vybírají poplatky (pokuty) spolkové orgány. Spolkové orgány mohou kontrolovat platby pro státní rozpočet spolkového státu. Čl. 13 (1) Území Moravské republiky je jednotným celním územím. (2) Do působnosti Moravské republiky patří úprava celnictví, celní politika a vydávání celních tarifů. Čl. 14 (1) Moravskou měnu upravuje Spolkové shromáždění zákonem. (2) Emisní činnost a její kontrola příslušejí měnovému bankovnímu systému, který se skládá ze spolkové banky jako vrcholného měnového orgánu a z ústředních bank kantonů; tyto banky jsou právnickými osobami. (3) Vedení spolkové banky přísluší kolektivnímu orgánu v čele s guvernérem. (4) Do působnosti Moravské republiky patří: a) vydávat moravská platidla, b) stanovit koncepci měnové, devizové a úvěrové politiky, c) stanovit zásady a rozsah emise a kontrolovat jejich dodržování, d) určovat nástroje pro uskutečňování jednotné měnové, devizové a úvěrové politiky, e) určovat rozsah devizových rezerv a stanovit způsob jejich správy, f) určovat rámec zahraničních devizových operací a stanovit kurs moravské měny. (5) Postavení bank uvedených v odstavci 2, jejich vztahy a činnost upravuje spolkový zákon. Čl. 15 V Moravské republice platí jednotná soustava cen. V oblasti cenové politiky patří do působnosti Moravské republiky: a) stanovit zásady cenové politiky a regulace cen, b) určovat ceny surovin, výrobků a služeb, které mají základní význam pro jednotný trh, a to v rozsahu stanoveném spolkovým zákonem, c) stanovit kategorizaci tarifů a cen v dopravě a vydávat poštovní a telekomunikační tarify. Čl. 16
V oblasti zahraničních hospodářských vztahů patří do působnosti Moravské republiky: a) stanovit zásady zahraniční obchodní politiky, b) zákonodárství o úpravě vztahů vznikajících při provádění zahraničního obchodu, c) koordinovat hospodářskou spolupráci se zahraničím, d) stanovit zásady organizace zahraničně obchodní činnosti, e) stanovit základní ekonomické nástroje s výjimkou dodatkových nástrojů. Čl. 17 V oblasti průmyslu patří do působnosti Moravské republiky: a) stanovit zásady průmyslové politiky, zejména na základě technicko-ekonomických koncepcí kantonů v odvětvích a oborech s vysokou integrační funkcí v moravské ekonomice, b) vytvářet podmínky pro zapojení ekonomik kantonů a jejich hospodářských organizací do mezinárodní průmyslové kooperace, specializace a výzkumu, c) koordinovat úkoly vyplývající z potřeb obranyschopnosti země. Čl. 18 V oblasti zemědělství a výživy patří do působnosti Moravské republiky: a) stanovit zásady zemědělské politiky a politiky výživy lidu, b) koordinovat státní intervenční politiku v zemědělství a výživě, c) zákonodárství ve věcech veterinární a rostlinolékařské péče, ochrany půdního fondu a jakosti zemědělských a potravinářských výrobků, vyžadující jednotný postup v celé Moravské republice. Čl. 19 V oblasti dopravy patří do působnosti Moravské republiky: a) zákonodárství ve věcech železniční, letecké, námořní, vnitrozemské vodní dopravy a silniční dopravy a dopravních cest, b) stanovení jednotných pravidel dopravního a přepravního provozu a státních norem pro technickou způsobilost dopravních prostředků a zařízení a dopravních cest, c) stanovení zásad dopravní politiky a vypracování koncepce rozvoje dopravní soustavy. Čl. 20 V oblasti pošt a telekomunikací patří do působnosti Moravské republiky: a) zákonodárství ve věcech pošt a telekomunikací, b) stanovení jednotných pravidel poštovního a telekomunikačního provozu, c) vypracování koncepce rozvoje soustavy pošt a telekomunikací.
Čl. 21 (1) V Moravské republice se uskutečňuje jednotná vědecká, technická a investiční politika v základních otázkách. (2) V oblasti vědecké, technické a investiční politiky patří do působnosti Moravské republiky: a) vypracovat koncepci rozvoje vědy a techniky a stanovit způsob financování, b) rozvíjet mezinárodní spolupráci včetně licenční politiky, c) rozhodovat o investicích celostátního významu, financovaných ze státního rozpočtu spolkového státu. Čl. 22 V oblasti práce, mezd a sociální politiky patří do působnosti Moravské republiky stanovit jednotné zásady: a) pracovněprávních vztahů, b) mzdové politiky a regulace mzdového vývoje, c) důchodového a nemocenského zabezpečení, d) sociální politiky. Čl. 23 V oblasti sociálně ekonomických informací patří do působnosti Moravské republiky: a) stanovit metodiku jednotné soustavy sociálně ekonomických informací, potřebných pro posuzování rozvoje spolkového státu a pro plnění povinností vyplývajících z mezinárodních závazků, b) určovat rozsah informací potřebných pro sledování vývoje hospodářství, životní úrovně a vývoje společnosti, c) stanovit způsob a lhůty pro poskytování sociálně ekonomických informací, jakož i zásady prověřování jejich správnosti, d) poskytovat sociálně ekonomické informace mezinárodním organizacím. Čl. 24 (1) Podniky vyvíjejí hospodářskou činnost v Moravské republice na území všech kantonů za podmínek v nich platných. (2) Do působnosti Moravské republiky patří: a) úprava zřizování, právních poměrů a způsobů řízení hospodářských organizací, b) zásady úpravy družstevního a drobného podnikání, c) úprava hospodářských vztahů mezi organizacemi, d) úprava ochrany výroby a obchodu, jakož i zájmů spotřebitelů, zejména úprava průmyslových práv, normalizace, státního zkušebnictví a státní inspekce, e) zásady ochrany a využití nerostného bohatství.
Čl. 25 Orgány Moravské republiky, na které president Moravské republiky přenesl sjednávání některých mezinárodních smluv, postupují při sjednávání těchto smluv, upravujících mezinárodní spolupráci v oblastech společné působnosti, ve spolupráci s orgány kantonů; spolupracují s nimi též při zastupování Moravské republiky v mezinárodních organizacích, působících v uvedených oblastech. Čl. 26 V Moravské republice platí jednotné zásady právní úpravy matrik, občanských průkazů, evidence obyvatelstva a pobytu cizinců; zásady stanoví spolkový zákon. Čl. 27 (1) Do působnosti Moravské republiky patří upravovat postavení, oprávnění a ostatní poměry ozbrojených bezpečnostních sborů. (2) Rozdělení působnosti mezi Moravskou republikou a kantony ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti upravuje spolkový zákon. Čl. 28 Rozdělení působnosti mezi Moravskou republikou a kantony ve věcech tisku a jiných informačních prostředků stanoví spolkový zákon. HLAVA TŘETÍ Spolkové shromáždění Čl. 29 (1) Nejvyšším orgánem státní moci a jediným zákonodárným sborem Moravské republiky je Spolkové shromáždění. (2) Spolkové shromáždění tvoří dvě sněmovny: Sněmovna lidu a Rada kantonů. Obě sněmovny jsou rovnoprávné. (3) K platnému usnesení Spolkového shromáždění je třeba souhlasného usnesení obou sněmoven, nestanoví-li tento ústavní zákon něco jiného nebo nejde-li o vnitřní věci jen jedné sněmovny. Čl. 30 (1) Sněmovna lidu má 86 poslanců, kteří jsou voleni v celé Moravské republice přímou volbou. (2) Poslanec Sněmovny lidu nemůže být zároveň poslancem Rady kantonů. (3) Sněmovna lidu se volí na období 4 let. (4) Podmínky výkonu volebního práva do Sněmovny lidu a způsob výkonu voleb a odvolání poslanců stanoví spolkový zákon.
Čl. 31 (1) Rada kantonů reprezentuje rovné státoprávní postavení všech kantonů. (2) Rada kantonů má 16 poslanců; v každém kantonu se volí 1 poslanec. (3) Volební období Rady kantonů končí s volebním obdobím Sněmovny lidu. Čl. 32 (1) Spolkové shromáždění zasedá nejméně dvakrát do roka (letní zasedání a zimní zasedání). (2) Spolkové shromáždění svolává k zasedání a jeho zasedání prohlašuje za skončené president Moravské republiky. (3) Jestliže president Moravské republiky nesvolá letní zasedání do konce července nebo zimní zasedání do konce ledna, svolá je předsednictvo Spolkového shromáždění. Zasedání Spolkového shromáždění prohlásí v tomto případě za skončené předsednictvo Spolkového shromáždění. Čl. 33 (1) Spolkové shromáždění musí být svoláno presidentem Moravské republiky na žádost alespoň třetiny poslanců některé sněmovny. (2) Jestliže president Moravské republiky Spolkové shromáždění nesvolá do 14 dnů nebo do další lhůty uvedené v žádosti, svolá je předsednictvo Spolkového shromáždění. Zasedání Spolkového shromáždění prohlásí v tomto případě za skončené předsednictvo Spolkového shromáždění. Čl. 34 (1) Sněmovny se scházejí ke schůzím na základě usnesení předsednictva příslušné sněmovny. (2) Ke společným schůzím se sněmovny scházejí, jde-li o volbu presidenta Moravské republiky, o volbu předsedy a místopředsedů Spolkového shromáždění, o projednání programového prohlášení vlády Moravské republiky a v jiných případech, kdy se na tom sněmovny usnesou. Čl. 35 (1) Schůze obou sněmoven jsou zpravidla veřejné. (2) Neveřejné schůze se mohou konat jen v případech stanovených jednacím řádem Spolkového shromáždění. Čl. 36 (1) Do působnosti Spolkového shromáždění patří zejména: a) usnášet se na ústavě Moravské republiky a na ústavních a jiných spolkových zákonech a zjišťovat, jak jsou prováděny,
b) jednat o zásadních otázkách zahraniční politiky, c) jednat o zásadních otázkách vnitřní politiky, d) schvalovat státní rozpočet spolkového státu, prověřovat jejich plnění a schvalovat státní závěrečný účet spolkového státu, e) volit presidenta Moravské republiky a jednat o jeho zprávách, f) jednat o programovém prohlášení vlády a kontrolovat její činnost a činnost jejích členů, jakož i jednat o důvěře vládě, g) volit a odvolávat členy Ústavního soudu Moravské republiky, h) zřizovat ústavním zákonem spolková ministerstva a spolkové výbory a zřizovat zákonem jiné spolkové orgány státní správy, i) zřizovat zákonem kontrolní orgán Spolkového shromáždění. (2) Spolkové shromáždění se usnáší o vypovědění války, je-li Moravská republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. (3) Mezinárodní smlouvy politické a mezinárodní hospodářské smlouvy obecné povahy, jakož i mezinárodní smlouvy, k jejichž provedení je třeba spolkového zákona, vyžadují před ratifikací souhlas Spolkového shromáždění. (4) Spolkové shromáždění může zrušit nařízení nebo usnesení vlády nebo obecně závazný právní předpis spolkového ministerstva, spolkového výboru nebo jiného spolkového ústředního orgánu státní správy, odporují-li ústavě nebo jinému zákonu Spolkového shromáždění.
Čl. 37 (1) Spolkové shromáždění má zákonodárnou pravomoc ve věcech: a) svěřených tímto ústavním zákonem do výlučné působnosti Moravské republiky (čl. 7), b) patřících do společné působnosti (čl. 8 a čl. 10 až 28), a to v části svěřené Moravské republice. (2) Spolkové shromáždění přijímá dále zákony, u nichž - s výjimkami stanovenými ústavními zákony - výkon patří v plném rozsahu orgánům kantonů, a to zákon o rodině, občanský zákoník, občanský soudní řád, zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním, trestní zákon, trestní řád, zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o výkonu vazby, zákon upravující obecné řízení před správními orgány, zákon o vysokých školách, zákon o cestovních dokladech, zákon o zbraních a střelivu, zákon o geodézii a kartografii. (3) Pokud to vyžaduje jednota právního řádu, uskutečňuje Spolkové shromáždění zásadní zákonodárnou úpravu ve věcech péče o zdraví lidu, soustavy základních a středních všeobecně vzdělávacích i odborných škol, ve věcech spolčování a shromažďování, národností, autorského práva, o poměrech církví a náboženských společností a ve věcech lesního a vodního hospodářství. Čl. 38 (1) Spolkový zákon může svěřit úpravu otázek uvedených v čl. 37 odst. 1 písm. b) a v čl. 37 odst. 2 zákonodárství kantonů.
(2) Pokud spolkové zákonodárství neupraví v celém rozsahu věci uvedené v čl. 37 odst. 1 písm. b) a v čl. 37 odst. 2, mohou je zastupitelské sbory kantonů upravit vlastním zákonodárstvím. (3) Pokud Spolkové shromáždění nevydá zásadní zákonodárnou úpravu věcí uvedených v čl. 37 odst. 3, přísluší celá úprava zastupitelským sborům kantonů. Čl. 39 Výkon ve věcech uvedených v čl. 37 odst. 1 písm. b) se dělí mezi spolkové orgány a orgány kantonů podle příslušných ustanovení tohoto ústavního zákona (čl. 10 až 28). Čl. 40 (1) Sněmovna lidu je schopna se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jejích poslanců. (2) Rada kantonů je schopna se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jejích poslanců. (3) K platnému usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců v každé sněmovně, pokud tento ústavní zákon nestanoví něco jiného. Čl. 41 K přijetí spolkové ústavy, ústavního spolkového zákona a k jejich změně, k volbě presidenta Moravské republiky a k usnesení o vypovědění války je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců Sněmovny lidu, jakož i souhlasu třípětinové většiny všech poslanců Rady kantonů.
Čl. 42 (1) V případě, kdy podle tohoto ústavního zákona platí zákaz majorizace, usnáší se Rada kantonů naprostým souhlasem všech přítomných poslanců. Usnesení je přijato, je-li pro ně většina všech poslanců Rady kantonů, nevyžaduje-li tento ústavní zákon většinu kvalifikovanou (čl. 41). (2) Zákaz majorizace platí při schvalování: a) návrhu zákona, kterým se vydávají zásady nabývání a pozbývání státního občanství, b) návrhů zákonů, jimiž se stanoví způsob zabezpečení příjmů státního rozpočtu spolkového státu, vztahy mezi státním rozpočtem spolkového státu a státními rozpočty kantonů, jakož i zásady rozpočtového hospodaření, c) státních rozpočtů a závěrečných účtů spolkového státu, d) návrhů zákonů, jimiž se zřizují účelové fondy napojené na státní rozpočet spolkového státu, e) návrhů zákonných úprav v otázkách uvedených v čl. 11 odst. 7, f) návrhů zákonů, jimiž se stanoví zásady daňových zákonů kantonů, g) návrhů zákonných úprav v otázkách uvedených v čl. 13 odst. 2,
h) návrhů zákonů, jimiž se upravují moravská měna, postavení spolkové emisní banky a emisních bank kantonů, jejich vztahy a činnost, dále návrhy zákonných úprav v otázkách uvedených v čl. 14 odst. 4, i) návrhů zákonných úprav v otázkách uvedených v čl. 15, j) návrhů zákonů v oblasti zahraničních hospodářských vztahů, k) návrhů zákonů ve věcech uvedených v čl. 22, l) návrhů zákonů, jimiž se upravuje zřizování, právní poměry a způsob řízení hospodářských organizací, m) návrhů zákonů vydávaných podle čl. 27 odst. 2 a čl. 28, n) návrhů zákonů, jimiž se zřizují spolkové orgány státní správy s výjimkou ministerstev a spolkových výborů. (3) Zákaz majorizace platí též při schvalování programového prohlášení vlády Moravské republiky a při hlasování o návrhu na vyslovení důvěry vládě. Čl. 43 (1) Vláda Moravské republiky může požádat kteroukoliv sněmovnu o vyslovení důvěry. Návrh na vyslovení nedůvěry vládě Moravské republiky může podat alespoň jedna pětina poslanců kterékoliv sněmovny. (2) K vyslovení nedůvěry vládě Moravské republiky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců Sněmovny lidu anebo souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců Rady kantonů. V Radě kantonů se hlasuje podle jmen. (3) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí i pro vyslovení nedůvěry jednotlivému členu vlády Moravské republiky. Čl. 44 (1) Každá sněmovna se musí usnést o návrhu přijatém druhou sněmovnou nejpozději do 3 měsíců. Neusnese-li se v této lhůtě o návrhu, je návrh přijat. (2) Jestliže nedojde k shodnému usnesení obou sněmoven, mohou se obě sněmovny usnést na dohodovacím řízení. V takovémto případě zvolí každá sněmovna po 10 zástupcích ze svých poslanců, nedohodnou-li se na jiném počtu, do společného výboru pro dohodovací řízení. (3) Jestliže obě sněmovny ani na doporučení tohoto výboru ani jinak nepřijmou shodné usnesení o návrhu zákona do 5 měsíců od prvního hlasování, lze podat tentýž návrh nejdříve po uplynutí jednoho roku od jeho zamítnutí. (4) Jestliže nedojde k shodnému usnesení obou sněmoven o státním rozpočtu spolkového státu, je dohodovací řízení podle odstavce 2 povinné. Nedojde-li k dohodě o státním rozpočtu do začátku rozpočtového roku, hospodaří se podle zákonných ustanovení o rozpočtovém provizóriu. (5) Jestliže dohodovací řízení nevedlo k shodnému usnesení obou sněmoven, může dojít k rozpuštění Spolkového shromáždění. Volby vyhlásí předsednictvo Spolkového shromáždění do 30 dnů. Čl. 45
(1) Návrhy zákonů Spolkového shromáždění mohou podávat poslanci Spolkového shromáždění, výbory obou sněmoven, president Moravské republiky, vláda Moravské republiky a zastupitelské sbory kantonů. (2) Zákony Spolkového shromáždění podepisuje president Moravské republiky, předseda Spolkového shromáždění a předseda vlády Moravské republiky. (3) K tomu, aby spolkový zákon nabyl platnosti, musí být vyhlášen způsobem, který stanoví spolkový zákon. Spolkové zákony vyhlašuje předsednictvo Spolkového shromáždění do 7 dnů po jejich schválení. Čl. 46 Zásady jednání Spolkového shromáždění, vzájemné styky obou sněmoven, jakož i styky s vládou a navenek upravuje zákon o jednacím řádu Spolkového shromáždění. Své vnitřní poměry upravuje každá sněmovna vlastním usnesením. Čl. 47 Platnost volby poslanců ověřuje příslušná sněmovna. Činí tak na návrh mandátového a imunitního výboru. Čl. 48 (1) Poslanec Spolkového shromáždění skládá na schůzi své sněmovny, které se poprvé účastní, tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Moravské republice. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život.“ (2) Odmítnutí slibu nebo slib s výhradou má za následek ztrátu mandátu. Čl. 49 (1) Sněmovna lidu a Rada kantonů, jakož i jednotliví poslanci mají právo interpelovat vládu Moravské republiky a její členy a klást jim otázky ve věcech jejich působnosti. Vláda a její členové jsou povinni na interpelace a otázky odpovídat. (2) Předseda i ostatní členové vlády mají právo zúčastnit se schůzí obou sněmoven Spolkového shromáždění, jejich výborů i schůzí předsednictva Spolkového shromáždění. Udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají. (3) Požádá-li o to některá sněmovna, její výbor nebo předsednictvo Spolkového shromáždění, je člen vlády povinen dostavit se do schůze sněmovny, jejího výboru nebo předsednictva Spolkového shromáždění. Čl. 50 Poslance Spolkového shromáždění nelze trestně ani kárně stíhat ani jej vzít do vazby bez souhlasu sněmovny, jejímž je členem. Odepře-li sněmovna souhlas, je stíhání navždy vyloučeno. Čl. 51
Poslance Spolkového shromáždění nelze vůbec stíhat pro hlasování ve sněmovně, v jejích orgánech nebo v předsednictvu Spolkového shromáždění. Za výroky při výkonu funkce poslance, učiněné v některé sněmovně, v jejím orgánu nebo v předsednictvu Spolkového shromáždění, podléhá poslanec jen disciplinární pravomoci své sněmovny. Čl. 52 Byl-li poslanec Spolkového shromáždění přistižen a zadržen při trestném činu, je příslušný orgán povinen to ihned oznámit předsednictvu Spolkového shromáždění. Nedá-li předsednictvo Spolkového shromáždění k zadržení souhlas, musí být poslanec ihned propuštěn. Čl. 53 Poslanec Spolkového shromáždění může odepřít svědectví o věcech, o kterých se dověděl při výkonu své funkce, a to i když přestal být poslancem. Čl. 54 Každá sněmovna volí své předsednictvo, které se skládá ze 3 až 6 poslanců. Čl. 55 Každá sněmovna zřizuje výbory jako své iniciativní a kontrolní orgány a volí jejich předsedy a ostatní členy. Čl. 56 (1) Obě sněmovny Spolkového shromáždění volí ze svého středu předsednictvo Spolkového shromáždění. (2) Předsednictvo Spolkového shromáždění má 6 členů, z nichž 3 volí Sněmovna lidu a 3 Rada kantonů. (3) Předsednictvo Spolkového shromáždění zůstává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolené Spolkové shromáždění nezvolí své předsednictvo. (4) Členové předsednictva Spolkového shromáždění jsou odpovědni sněmovně Spolkového shromáždění, která je zvolila. Sněmovna je může kdykoliv odvolat. (5) Předsedu a místopředsedy Spolkového shromáždění volí Sněmovna lidu a Rada kantonů z členů předsednictva Spolkového shromáždění. Čl. 57 (1) Předsednictvo Spolkového shromáždění se usnáší nadpoloviční většinou všech svých členů. (2) Ustanovení čl. 42 o zákazu majorizace platí i pro usnášení předsednictva Spolkového shromáždění. Čl. 58
(1) V době, kdy Spolkové shromáždění nezasedá buď proto, že zasedání je skončeno, nebo proto, že uplynulo volební období, plní působnost Spolkového shromáždění předsednictvo Spolkového shromáždění. Nepřísluší mu však volit presidenta Moravské republiky, přijímat a měnit ústavní zákony, usnášet se na státním rozpočtu spolkového státu, vypovídat válku a vyslovovat nedůvěru vládě Moravské republiky ani jejímu členu. (2) V době, kdy Spolkové shromáždění nezasedá v důsledku mimořádných příčin, plní předsednictvo Spolkového shromáždění veškerou jeho působnost s výjimkou práva měnit ústavu Moravské republiky a volit jejího presidenta. (3) Neodkladná opatření, ke kterým by bylo třeba zákona, činí předsednictvo Spolkového shromáždění ve formě zákonných opatření, která podepisuje president Moravské republiky, předseda Spolkového shromáždění a předseda vlády Moravské republiky. Zákonná opatření se vyhlašují stejně jako zákony. (4) Opatření předsednictva Spolkového shromáždění podle odstavců 1 až 3 musí být schválena na nejbližším zasedání Spolkového shromáždění; jinak pozbývají další platnosti. (5) O vypovědění války se může předsednictvo Spolkového shromáždění usnášet, jen je-li zasedání Spolkového shromáždění znemožněno v důsledku mimořádných příčin. K platnosti usnesení je zapotřebí souhlasu všech členů předsednictva Spolkového shromáždění. (6) Předsednictvu Spolkového shromáždění přísluší v době, kdy vláda Moravské republiky vykonává funkci presidenta Moravské republiky, jmenovat a odvolávat vládu Moravské republiky a její členy a pověřovat je řízením ministerstev a jiných spolkových ústředních orgánů. Čl. 59 Předsednictvo Spolkového shromáždění vyhlašuje volby do Spolkového shromáždění. HLAVA ČTVRTÁ President Moravské republiky Čl. 60 (1) V čele Moravské republiky je president. Volí ho Spolkové shromáždění. (2) President Moravské republiky je za výkon své funkce odpovědný Spolkovému shromáždění. Čl. 61 (1) President Moravské republiky: a) zastupuje Moravskou republiku navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv, ke kterým není třeba souhlasu Spolkového shromáždění, může president přenést na vládu Moravské republiky anebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy; b) přijímá a pověřuje vyslance; c) svolává zasedání Spolkového shromáždění a prohlašuje jeho zasedání za skončené; d) může rozpustit Spolkové shromáždění, jde-li o případ uvedený v čl. 44 odst. 5;
e) podepisuje zákony Spolkového shromáždění a zákonná opatření jeho předsednictva; f) má právo podávat Spolkovému shromáždění zprávy o stavu Moravské republiky a o závažných politických otázkách, předkládat mu návrhy potřebných opatření a být přítomen schůzím sněmoven Spolkového shromáždění; g) jmenuje a odvolává předsedu a ostatní členy vlády Moravské republiky a pověřuje je řízením spolkových ministerstev a jiných spolkových ústředních orgánů a státním tajemníkům určuje, v kterém spolkovém ministerstvu působí; h) má právo být přítomen při schůzích vlády Moravské republiky a předsedat jí, vyžadovat si od vlády a od jejích jednotlivých členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které je třeba řešit; i) jmenuje vyšší státní funkcionáře Moravské republiky v případech, ve kterých to stanoví zákon; jmenuje a povyšuje generály, jmenuje na návrh příslušných orgánů kantonů profesory a rektory vysokých škol; j) propůjčuje vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán; k) má právo udělovat amnestii, promíjet a zmírňovat tresty uložené trestními soudy a nařizovat, aby se soudní trestní řízení nezahajovalo nebo aby se v něm nepokračovalo, a zahlazovat odsouzení; l) je vrchním velitelem ozbrojených sil; m) vyhlašuje na návrh vlády Moravské republiky válečný stav a na základě rozhodnutí Spolkového shromáždění vypovídá válku, je-li Moravská republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. (2) Presidentu Moravské republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v tomto ústavním zákonu uvedeny, stanoví-li tak spolkový zákon. Čl. 62 (1) Presidentem Moravské republiky může být zvolen každý občan volitelný za poslance Spolkového shromáždění. (2) President je volen na období pěti let. Ujímá se výkonu své funkce po složení slibu. (3) Volba presidenta Moravské republiky se koná v posledních 14 dnech funkčního období presidenta. Uvolní-li se úřad presidenta před skončením volebního období, koná se volba nejpozději do 14 dnů. (4) President Moravské republiky nemůže být zároveň poslancem žádného zastupitelského sboru, členem vlády ani Ústavního soudu ani soudcem. (5) Bude-li presidentem Moravské republiky zvolen poslanec, člen vlády nebo Ústavního soudu nebo soudce, přestane ode dne svého zvolení vykonávat dosavadní funkci. Dnem složení slibu zaniká jeho mandát, členství ve vládě nebo v Ústavním soudu nebo funkce soudce.
Čl. 63 President Moravské republiky skládá před Spolkovým shromážděním tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Moravské republice. Své povinnosti budu konat podle vůle lidu a v zájmu lidu, budu dbát blaha Moravské republiky a zachovávat ústavu a ostatní zákony státu."
Čl. 64 Uvolní-li se úřad presidenta Moravské republiky a nový president ještě není zvolen a nesložil slib, rovněž nemůže-li president svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat, přísluší výkon jeho funkcí vládě Moravské republiky. Vláda může v takovém případě pověřit svého předsedu výkonem některých pravomocí presidenta Moravské republiky; na předsedu vlády přechází v té době vrchní velení nad ozbrojenými silami. Čl. 65 Presidenta Moravské republiky nelze soudně stíhat pro jednání spojené s výkonem jeho funkce. HLAVA PÁTÁ Vláda Moravské republiky Čl. 66 Vláda Moravské republiky je nejvyšším výkonným orgánem státní moci Moravské republiky. Čl. 67 (1) Vláda Moravské republiky se skládá z předsedy, místopředsedů, ministrů a státních tajemníků. (2) Státní tajemníci působí ve všech spolkových ministerstvech. (3) Funkce člena vlády Moravské republiky je neslučitelná s funkcí člena předsednictva Spolkového shromáždění a s funkcí člena Ústavního soudu. Čl. 68 Členové vlády Moravské republiky skládají do rukou presidenta Moravské republiky tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Moravské republice. Své povinnosti budu plnit podle vůle lidu a v zájmu lidu. Budu zachovávat ústavu Moravské republiky a ostatní zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život." Čl. 69 Vláda Moravské republiky je povinna po svém jmenování předstoupit před Spolkové shromáždění na jeho nejbližší schůzi, předložit mu svůj program a požádat je o vyslovení důvěry. Čl. 70 (1) Vláda Moravské republiky je z výkonu své funkce odpovědna Spolkovému shromáždění; každá z obou sněmoven jí může vyslovit nedůvěru.
(2) Vláda Moravské republiky může kdykoliv požádat Spolkové shromáždění o vyslovení důvěry. Čl. 71 (1) Vláda Moravské republiky může podat demisi do rukou presidenta Moravské republiky. (2) Vysloví-li sněmovna Spolkového shromáždění nedůvěru vládě Moravské republiky, anebo odepře-li jí vyslovit důvěru, president Moravské republiky vládu odvolá. (3) Vláda Moravské republiky podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvoleného Spolkového shromáždění. Čl. 72 Přijme-li president Moravské republiky demisi vlády Moravské republiky, pověří ji vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády. Čl. 73 (1) Člen vlády Moravské republiky může podat demisi do rukou presidenta Moravské republiky. (2) Sněmovna lidu nebo Rada kantonů Spolkového shromáždění mohou vyslovit nedůvěru i jednotlivému členu vlády Moravské republiky. V tomto případě president Moravské republiky člena vlády odvolá. Čl. 74 Přijme-li president Moravské republiky demisi člena vlády Moravské republiky, může určit, který z členů vlády povede prozatímně věci dosud spravované členem vlády, jehož demisi přijal. Čl. 75 K platnosti usnesení vlády Moravské republiky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Čl. 76 Vláda Moravské republiky zajišťuje plnění úkolů spolkového státu v oblasti národní obrany, upevňování bezpečnosti země, rozvíjení mírové zahraniční politiky, v oblasti hospodářské výstavby a v dalších oblastech působnosti spolkového státu. K tomuto cíli zabezpečuje plnění spolkových zákonů, sjednocuje, řídí a kontroluje činnost spolkových ministerstev, spolkových výborů a ostatních spolkových ústředních orgánů. Čl. 77 Vláda Moravské republiky rozhoduje ve sboru zejména: a) o návrzích spolkových zákonů,
b) o vládních nařízeních, c) o provádění programového prohlášení vlády, d) o zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky, e) o návrzích státního rozpočtu a závěrečného účtu spolkového státu, f) o zásadních hospodářských opatřeních k zajištění hospodářské politiky, g) o jmenování funkcionářů v případech, kde to stanoví spolkový zákon, h) o tom, že požádá Spolkové shromáždění o vyslovení důvěry, i) o dalších otázkách, stanoví-li to spolkový zákon. Čl. 78 Vláda Moravské republiky spolupracuje s vládami kantonů při sjednávání mezinárodních smluv, jejichž provedení patří do působnosti kantonů; spolupracuje s nimi též při zastupování Moravské republiky v mezinárodních organizacích, působících v oblasti působnosti kantonů. Čl. 79 K provedení spolkového zákona a v jeho mezích může vláda Moravské republiky vydávat nařízení, jde-li o úpravu otázek, které spadají do působnosti spolkového státu. Čl. 80 Spolková ministerstva, spolkové výbory a ostatní spolkové ústřední orgány mohou na základě zákonů Spolkového shromáždění a v jejich mezích vydávat obecně závazné právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Čl. 81 (1) Spolková ministerstva působí v oblasti výlučné působnosti spolkového státu a v oblasti působnosti společné. (2) Spolková ministerstva se zřizují ústavním spolkovým zákonem. Čl. 82 (1) Na některých úsecích státní činnosti v oblasti společné působnosti působí spolkové výbory. Spolkový výbor se skládá z ministra, který je v jeho čele, a z dalších členů. Spolkový výbor je vytvořen ze stejného počtu občanů všech kantonů. (2) Nesouhlasí-li ministr s opatřením výboru, má právo jeho výkon pozastavit a předložit věc k rozhodnutí vládě Moravské republiky. (3) Nesouhlasí-li s rozhodnutím výboru některá jeho národní část, může požádat vládu o přezkoumání rozhodnutí výboru. Složení a způsob jednání výboru upravuje spolkový zákon. (4) Spolkové výbory se zřizují ústavním spolkovým zákonem.
Čl. 83 Mimo spolková ministerstva a spolkové výbory působí v oblasti působnosti spolkového státu další spolkové orgány státní správy, které se zřizují spolkovými zákony.
Čl. 84 Státní orgány kantonů provádějí spolkové zákony na území kantonů, pokud jejich provedením nejsou pověřeny příslušné spolkové orgány. Čl. 85 Pokud správní orgány kantonů vykonávají působnost ve věcech spadajících do působnosti spolkového státu, jsou povinny se řídit směrnicemi orgánů spolkové správy. HLAVA ŠESTÁ Ústavní soud Moravské republiky Čl. 86 (1) Ústavní soud Moravské republiky je soudním orgánem ochrany ústavnosti. (2) Členové Ústavního soudu jsou při rozhodování nezávislí a rozhodují jedině na základě Ústavy Moravské republiky a spolkových zákonů. Čl. 87 Ústavní soud Moravské republiky rozhoduje: (1) o souladu spolkových zákonů a zákonných opatření předsednictva Spolkového shromáždění s Ústavou Moravské republiky, (2) o souladu ústavních zákonů kantonů s Ústavou Moravské republiky a o souladu zákonů kantonů s Ústavou Moravské republiky, (3) o souladu nařízení vlády Moravské republiky a obecně závazných právních předpisů spolkových ministerstev, spolkových výborů a ostatních spolkových orgánů státní správy i o souladu nařízení vlád kantonů a obecně závazných právních předpisů ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy kantonů s Ústavou Moravské republiky a spolkovými zákony. Čl. 88 Ústavní soud Moravské republiky řeší kompetenční spory a) mezi orgány Moravské republiky a orgány jednoho nebo více kantonů, b) mezi orgány kantonů. Čl. 89
Ústavní soud Moravské republiky může dávat podněty ke zdokonalení zákonodárství Moravské republiky, jakož i zákonodárství kantonů. Čl. 90 (1) Jestliže Ústavní soud Moravské republiky zjistí, že je nesoulad mezi předpisy ve smyslu čl. 87, vysloví, že dotčené předpisy, jejich část, popřípadě některá ustanovení pozbývají účinnosti; příslušné orgány jsou povinny do 6 měsíců od zveřejnění nálezu Ústavního soudu Moravské republiky dát dotčené předpisy do souladu s Ústavou Moravské republiky, popřípadě s jinými spolkovými zákony. Neučiní-li tak, ztrácejí dotčené předpisy, jejich části nebo ustanovení platnost po 6 měsících od zveřejnění nálezu. (2) Nález Ústavního soudu se zveřejní v úřední sbírce určené k vyhlašování spolkových zákonů. Čl. 91 Ústavní soud Moravské republiky rozhoduje o stížnostech proti neověření mandátu poslance Spolkového shromáždění a proti výroku, že došlo k odvolání poslance, jakož i proti rozhodnutí o odmítnutí registrace kandidáta. Čl. 92 Ústavní soud Moravské republiky rozhoduje o ochraně ústavou zaručených práv a svobod, jsou-li porušeny rozhodnutím nebo jinými zásahy spolkových orgánů, neposkytuje-li zákon jinou soudní ochranu. Čl. 93 (1) Ústavní soud zahajuje řízení vždy, podá-li návrh: a) sněmovna Spolkového shromáždění, předsednictvo Spolkového shromáždění, vláda Moravské republiky nebo jiný spolkový orgán, b) zastupitelský orgán kantonu, jeho předsednictvo nebo vláda republiky, c) soud, d) generální prokurátor, e) občan v případech uvedených v čl. 91. (2) Ústavní soud Moravské republiky může zahájit řízení na základě vlastního rozhodnutí. (3) Ústavní soud Moravské republiky může zahájit řízení též z podnětu občanů a organizací. Čl. 94 (1) Ústavní soud Moravské republiky se skládá z 16 členů, z nichž je 10 soudců a 6 náhradníci. Ústavní soud rozhoduje v senátech. (2) Za člena Ústavního soudu Moravské republiky může být zvolen občan, který je volitelný do Spolkového shromáždění, dosáhl věku 35 let, má vysokoškolské právnické vzdělání a je nejméně 10 let činný v právnickém povolání.
(3) Členy Ústavního soudu Moravské republiky volí Spolkové shromáždění na dobu 7 let. Soudce Ústavního soudu může být zvolen nejvíce na dvě volební období za sebou. (4) Každý kanton má zastoupení v Ústavním soudu Moravské republiky jedním členem. Čl. 95 Předsedu a místopředsedu Ústavního soudu Moravské republiky volí z členů Ústavního soudu Spolkové shromáždění.
Čl. 96 (1) Předseda Ústavního soudu Moravské republiky povolává náhradníky do funkce soudce v případě onemocnění, zaneprázdnění nebo při ztrátě soudcovské funkce některého soudce Ústavního soudu Moravské republiky. (2) Při ztrátě soudcovské funkce některého soudce Ústavního soudu Moravské republiky se náhradník stane trvale soudcem až do skončení volebního období Ústavního soudu Moravské republiky. Čl. 97 (1) Členové Ústavního soudu Moravské republiky mají imunitu obdobně jako poslanci Spolkového shromáždění. (2) Souhlas k trestnímu nebo kárnému stíhání člena Ústavního soudu anebo k jeho vzetí do vazby dává Ústavní soud. Čl. 98 (1) Funkce člena Ústavního soudu Moravské republiky je neslučitelná s funkcí poslance Spolkového shromáždění, zastupitelského sboru kantonu, členstvím ve vládě Moravské republiky a vládách kantonů nebo s funkcí ve správním nebo hospodářském aparátu. (2) Spolkový zákon může stanovit neslučitelnost funkce člena Ústavního soudu Moravské republiky s dalšími funkcemi. Čl. 99 Člen Ústavního soudu Moravské republiky se může své funkce vzdát. Spolkové shromáždění může ho odvolat na základě kárného řízení nebo na základě rozsudku v trestní věci. Spolkové shromáždění může soudce odvolat i v případě, jestliže se nezúčastňuje jednání soudu více než jeden rok, jestliže to konstatovalo plénum Ústavního soudu Moravské republiky. Čl. 100 Podrobnosti o působnosti a organizaci Ústavního soudu Moravské republiky a způsob řízení před ním upraví spolkový zákon.
Čl. 101 V kantonech působí ústavní soudy kantonů. Jejich působnost a zásady organizace stanoví ústavní zákony kantonů. HLAVA SEDMÁ Ustanovení obecná, přechodná závěrečná Čl. 102 (1) Území kantonů je tvořeno kantony ke dni přijetí tohoto ústavního zákona. (2) Územní členění kantonů stanoví zákony kantonů. Čl. 103 (1) Hlavním městem Moravské republiky a pravidelným sídlem jejích orgánů je Olomouc. Postavení Olomouce jako hlavního města Moravské republiky upraví spolkový zákon. (2) Hlavní města kantonů upraví ústavní zákony kantonů. Čl. 104 (1) Ústava Moravské republiky může být změněna pouze ústavním spolkovým zákonem. (2) Spolu s přijetím ústavy Moravské republiky přijmou kantony vlastní ústavy. Do doby přijetí ústav kantonů řídí se ústavní poměry těchto kantonů dosavadními předpisy; prozatímním zastupitelským sborem kantonu je národní výbor kantonu a prozatímním výkonným orgánem kantonu je rada národního výboru kantonu. (3) Spolkové zákony, zákony kantonů ani jiné právní předpisy spolkových orgánů a orgánů kantonů nesmějí odporovat ústavě a ústavním zákonům Moravské republiky. Výklad a používání všech právních předpisů musí být v souladu s ústavou a s ústavními zákony spolkového státu. (4) Zákony kantonů ani jiné právní předpisy kantonů nesmějí odporovat ústavním zákonům kantonů. Výklad a používání všech právních předpisů kantonů musí být v souladu s ústavními zákony kantonů. Čl. 105 (1) Zrušují se ustanovení čl. 3, 5 a 10 a čl. 56 ž 63, dále ustanovení části čtvrté a páté (čl. 64 až 113) Ústavy (ústavní zákon č. 25/2017 Sb.). (2) Kde se ustanovení ústavy a jiných zákonů zmiňují o Moravské republice, rozumí se tím podle povahy věci též kantony. (3) Moravská národní rada se rozpouští. (4) Vláda Moravské republiky vykonává funkci vlády Moravské republiky až do jmenování vlády Moravské republiky podle tohoto ústavního zákona a do zvolení Spolkového
shromáždění a ustavení orgánů kantonů vydává zákonná opatření v oblastech, které patří do působnosti těchto orgánů. Čl. 106 (1) Všechny zákony a jiné právní předpisy platné v den, kdy tento ústavní zákon nabývá účinnosti, zůstávají i nadále v platnosti. Pokud upravují věci, které nepatří do působnosti spolkového státu podle tohoto ústavního zákona, mohou být měněny zákony kantonů, popřípadě jinými právními předpisy republik. (2) Pokud dosavadní zákony a jiné právní předpisy svěřují působnost Moravské národní radě, vládě nebo jiným ústředním státním orgánům, vykonává tuto působnost ve věcech, vyhrazených tímto ústavním zákonem Moravské republice, Spolkové shromáždění, vláda Moravské republiky, popřípadě jiné spolkové orgány; v ostatních věcech vykonává tuto působnost zastupitelský sbor kantonu, vláda kantonu nebo jiný ústřední státní orgán kantonu. (3) Spolkový zákon může určit, na které orgány (organizace) a v jakém rozsahu přejde působnost dosavadních orgánů (organizací) - s výjimkou ministerstev nebo jiných ústředních orgánů státní správy v čele s ministrem - jimž byla dosavadními zákony svěřena celostátní působnost ve věcech, které podle tohoto ústavního zákona náležejí do společné působnosti Moravské republiky a kantonů. Tento zákon může též upravit potřebný přechod práv a závazků dosavadních orgánů (organizací). Čl. 107 Organizaci soudů a prokuratury v Moravské republice upraví ústavní spolkový zákon. Čl. 108 Moravská národní rada a vláda Moravské republiky mohou již přede dnem, kdy tento ústavní zákon nabude účinnosti, činit opatření potřebná k tomu, aby byl uveden v život. Čl. 109 (1) Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 15. května 2018. (2) Ustanovení čl. 108 nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Otta v. r.
13 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 10. května 2018 o zřízení spolkových ministerstev a spolkových výborů
Moravská národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. 1 Zřizují se tato spolková ministerstva: 1. ministerstvo zahraničních věcí, 2. ministerstvo národní obrany, 3. ministerstvo vnitra, 4. ministerstvo financí, 5. ministerstvo sociálních věcí.
Čl. 2 Zřizují se tyto spolkové výbory: 1. výbor pro veřejné investice, 2. výbor pro hospodářství, 3. výbor pro zemědělství a životní prostředí.
Čl. 3 Spolková ministerstva a výbory jako ústřední orgány státní správy Moravské republiky plní úkoly ve věcech patřících do působnosti Moravské republiky.
Čl. 4 Spolkové ministerstvo řídí a za jeho činnost odpovídá ministr. Na řízení spolkového ministerstva se podílí státní tajemník.
Čl. 5 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 15. května 2018.
Otta v. r.