Úžasná dobrodružství zvědavé Zeldy

ÚŽASNÁ

DOBRODRUŽSTVÍ

ZVĚDAVÉ

ZELDY ZVĚDAVÁ ZELDA

A MATT TAGHIOFF

Matt Taghioff Úžasná dobrodružství Zvědavé Zeldy Originální název: The Adventures of a Curious Cat Vyšlo u Sphere, an imprint of Little, Brown Book Group, London, Great Britain 2019 Překlad Anna Formánková Odpovědná redaktorka Kristýna Slechanová Obálka Nico Taylor – LBBG Design a ilustrace Emil Dacanay, D.R. ink Tisk FINIDR, s. r. o., Český Těšín Vydala Moravská Bastei MOBA, s. r. o., Brno 2021 www.mobaknihy.cz Copyright © Matthew Taghioff 2019 First published in the English language in the United Kingdom in 2019 by Sphere, an imprint of the Little, Brown Book Group, London.

Design & illustration by Emil Dacanay, D.R. ink Translation © Anna Formánková, 2021 © Moravská Bastei MOBA, s. r. o., Brno 2021

Vydání první ISBN 978-80-243-9745-0

PRO OLIVERA, TOHO NEJMENŠÍHO PRŮZKUMNÍKA, CO ZNÁM

4

5

ZÁCHRANA Vždycky jsem se nejmenovala Zelda. A nebyla jsem vždycky takováhle. Když jsem byla ještě kotě, maminka mi vyprávěla všechny ty staré povídačky a varovala mě, abych nebyla až moc zvědavá. Dobrodružství jenom odváděla pozornost od těch důležitých klubíček v životě a nejlepší bylo nechat je ostatním kočkám.

A pak se jednoho dne můj život změnil. Nepamatuju si víc než pár letmých pachů: plastovou přepravku. Teplou, ořechovou vůni zadní sedačky v autě. Sezení na stole vedle nějakých květin. A laskavého člověka, co lehce voněl makrelou a nesl mě do mého nového pokojíčku.

Nejdřív jsem si myslela, že je to nějaký hotel. Ačkoli vybavení bylo poněkud strohé, ten laskavý člověk mi čas od času opravdu nosil makrelu. Jinak toho můj čumák moc nepochytil. Často sem chodili jiní lidé a vypadali zmateně, jako by nikdo nevěděl, která kočka je jejich, ačkoli se všude kolem ozývala spousta zoufalého mňoukání. Nakonec na to ale pokaždé přišli a všechny kočky šťastně odešly domů se svými lidmi. Jenom mí lidé nikdy nepřišli.

Týdny ubíhaly a já začala mít podezření, že je něco špatně.

Proč jsem nešla domů já? Spolu s Chlupáčem z vedlejší klece jsme zkoušeli vymyslet plán, ale moc se nám to nedařilo, byl to totiž notorický šlofíčkář. Došlo mi, že mou jedinou nadějí na útěk je přesvědčit nějakého z těch lidí, že je můj.

6

Několik příležitostí jsem prošvihla, když mě návštěvníci zastihli v nevhodnou chvíli, buď jsem se zrovna schovávala, anebo olizovala něco zajímavého z podlahy. Nakonec vešla vhodná rodina. Vyrazila jsem k mříži a snažila se upoutat jejich pozornost. A oni… se smáli. Ouška jsem z toho měla dočista schlíplá. Šli dál a vybrali si fešáckého mourka, který byl – pokud mám být upřímná – trochu zahleděný do sebe.

Typické. Dál jsem pracovala na svém projevu, protahovala jsem se, drápky měla neustále nabroušené a čumáček vlhký.

Jestli si mě měl někdo všimnout, tak bylo zcela zásadní, abych byla neustále ve střehu a vyčmuchala příležitost dřív než všichni ostatní. Dál jsem se snažila.

A pak jsem jednoho dne v dálce zaslechla zaměstnance hotelu, jak říká: „Nenechte se odradit tím jejím vyjeveným výrazem.“ Objevil se párek lidí a zamířil ke mně.

Všimla jsem si, že jeden z nich byl o dost chlupatější.

Sladce jsem zamňoukala, vykulila jsem oči a zahleděla se do těch jeho. „Panečku… ta má ten nejsrandovnější výraz, jaký jsem kdy viděl!“ podivil se ten chlupatý. „Řekla bych, že se jí docela líbíš,“ řekla mu ta druhá.

Nejspíš to byla pravda a já se mu dál otírala o tvář.

„Vezmeme si ji.“ Můžu k tomu taky něco říct? napadlo mě, zatímco mě ta rybičková paní vytáhla z klece. Ale bylo to jedno – dokázala jsem to! Samozřejmě bylo zapotřebí vyřídit některé formality.

Trvala jsem na tom, že než se definitivně rozhodnu, musím navštívit jejich obydlí a ověřit si, zda pro mě bude vhodné.

Cesta stála za to, sotva jsme se rozjeli, už jsme zase zastavovali, byl tam děsivý hluk a všechno se třáslo, ale londýnské metro už je holt takové.

Během prvních kroků v novém teritoriu jsem si připadala poněkud ohromeně. Když se otevřely dveře přepravky, po špičkách jsem se vyplížila ven, a než jsem se pustila do důkladného průzkumu, pár chvil jsem jen tak stála a snažila se to všechno pojmout. Byt vypadal v pořádku, se spoustou měkkého polstrování. Začala jsem kobercem, pak jsem se přesunula k polstrovanému nábytku a nakonec jsem zkontrolovala, jestli jsou všechny rohy, výklenky a schovky tam, kde mají být.

Uchýlila jsem se do ústraní pod gaučem, kde jsem mohla v klidu uvažovat o všech svých zjištěních. Ten chlupatý člověk si klekl na zem a podíval se na mě. „A co třeba… Zelda?“ nadhodil. Byla jsem naprosto vyděšená, ale stejně jsem na něj nemohla přestat zírat. Když se mi od něj přikutálela malá dobrůtka, věděla jsem, že celé to martyrium je u konce.

Byla jsem doma.

7

ZVĚDAVÉ ŽITÍ Tohle všechno se stalo už dávno, teď si žiju docela jinak.

Od té doby, co mě zachránili, se pořád něco učím.

Někdy to jde líp, někdy hůř, ale musím mileráda říct, že se mnou mí lidé postupně začínají držet krok.

Já jsem si musela taky zvykat, protože teprve po tom, co jsem opustila útulek, mi došlo, že jsem žila do kotce uzavřený život.

Ale postupem času jsem se naučila, jak krotit svoji vrozenou všetečnost. Jedna věc je strávit celý večer lítáním po obývacím pokoji, zatímco se kolem mě míhá čalounění, ale kdo z vás se občas zastaví a nasaje vůni polštářů na pohovce?

8

V tom velkém světě uvnitř je toho totiž tolik k prozkoumání.

Vždycky si ráda na pár slastných hodin polebedím v šuplíku s ponožkami, ale tenhle život mi otevřel oči ještě víc, než se mi to podařilo kdy dřív. Každý den objevuju něco nového a nemůžu se dočkat, až to všechno začnu sdílet s okolním světem.

Naučit se držet propisku nebylo jednoduché. Po mnoha hodinách cvičení mě totiž začala bolet tlamička.

Jenže překonat zatuhlou spisovatelskou čelist byla jenom jedna z mnoha překážek, kterým jsem se musela postavit čumákem. Ale jak tomu bývá u všech velkých literárních děl, pokud moje kniha inspiruje aspoň jedinou kočku, aby poprvé opatrně smočila packu ve vodě, tak to všechno stálo za to.

9

Co to slyším, tak se kouknu.

Už to vidím, šťastně mňouknu.

R AD Y PRO KOČKU

JAK ŽÍT S LIDMI

Chtěla bych začít velmi zásadním tématem: lidmi. Pokud si myslíte, že se vám podaří vést aktivní život na vlastní pěst, je čas se probudit a nasát vůni konferenčního stolku po ránu.

Za každou úspěšnou kočkou stojí přinejmenším dva oddaní členové personálu. Dá ohromnou práci se o tyhle jednoduché tvory postarat, ale je to stejné jako s košem na prádlo, dostanete z něj jen to, co do něj vložíte.

10

Většinou jim jde jen o to, aby si zasloužili vaše uznání.

Když se ho dočkají, s jejich sebevědomím se dějí zázraky, takže vás to může svádět k tomu, abyste se nechali unést.

Ale snažte se chválu rozdávat jen v rozumné míře a pak si získáte jejich vděčnost a oddanost už napořád. Budou vám česat kožíšek, čistit písek a nosit tolik jídla, kolik jen dovedete spořádat.

Zvědavost je nakažlivá a já jsem si všimla, že moje dobrodružnost se přenesla i na moje lidi. Když jsem k nim přijela, neměli skoro nic, co by je přimělo vstát ráno z postele.

A teď jsou o tolik šťastnější – opravdu je vidět, jak žasnou, když je ráno budím pleskáním packou. Vlastně čím víc času s nimi trávím, zatímco se ráno chystají do práce, tím jsou svěžejší, nedočkavě pobíhají po bytě a pak vyrazí ze dveří, aby přivítali nový den.

Náš vztah takhle nefungoval odjakživa. Od té doby, co spolu žijeme, jsem vypozorovala, že lidé mají celou řadu podivných zvyků. Proto je zcela zásadní, abyste věděli, jak se s nimi vypořádat, a tak mohli udat vašemu soužití ten správný tón a vyhnout se katastrofě.

KOMUNIKACE Lidé si se svými kočkami rádi povídají a sledují je, i když to není vzájemné. Nejdřív vás začnou volat jménem a každé další volání je čím dál hlasitější a zoufalejší. Vždycky se ujistěte, že se díváte jinam, dokud tohle nevychované volání neustane. Mně se nejlépe osvědčilo koukat do zdi.

KONTAKT Někteří lidé mohou vniknout do vašeho osobního prostoru a pokusit se na vás sáhnout. Tyto ošemetné situace může být někdy těžké odhadnout a většina lidí potřebuje při hlazení poradit. Jakmile vás párkrát pohladí, dejte jim najevo, jak si vedou, a to buď vrněním, anebo škrábnutím.

TERITORIUM Možná jste si všimli, že váš domov se skládá z několika oddělených zón. Zatímco kočka si ustele skoro všude, lidé takoví nejsou. Spí jedině v posteli nebo na vašem gauči, jedí jenom u stolu nebo u televize a – což je dost podivné – myjí se jenom v krabici, která je k tomu zvlášť určená.

Ale nedovolte, aby vás jejich zákazy omezovaly: jestli si chcete zdřímnout na konferenčním stolku, sníst si brouka na okně nebo se umýt na prahu dveří, jen do toho, vaše teritorium nic neomezuje.

11

HRANICE Abyste mohli správně vést domácnost, musíte si stanovit jasné hranice. Gauč je váš. Všechny židle, stoličky, otomany, polštáře, postele, lavice a koberce jsou taky vaše. Jedním ze skvělých způsobů, jak uplatnit své vlastnické právo na všechny tyto předměty, je: označit si je. Klasickým postupem je ochlupatit všechno svou srstí, tak dáte jasně najevo svůj nárok na okolní prostor, a pár škrábanců tomu dodá osobitý styl. Pokud nachytáte svoje lidi, jak používají váš nábytek, zkuste na ně nesouhlasně civět.

12

BEZPEČNÉ ÚKRYTY V domech se děje velká spousta nečekaných věcí.

K podivným zvukům, výrazným pachům a návštěvám byste měli přistupovat obezřetně. Někdy je nezbytné se před nebezpečím stáhnout. Postarejte se, abyste měli v kožíšku schovaných pár tipů na dobře přístupné úkryty po celém domě. Ve výškách budete mít ideální rozhled a také je to skvělá příležitost, jak povýšeně shlížet na svoje lidi!

JÍDLO Život s lidmi nabízí spoustu příležitostí k obživě. I přes všechny jejich nedostatky pánbůh obdařil lidi tím, že umí zacházet s otvírákem na konzervy. Tato schopnost vám zaručí přísun pěkně šťavnatého pokrmu na požádání, obzvlášť ve dnech, kdy zrovna nelovíte. Jestli držíte dietu, u některých lidí je k dispozici salát, kterému se také říká pokojové rostliny.

Pečlivě hlídkujte na parapetech, protože lidé potřebují, abyste jim pomáhali rostliny prořezávat. Malé uždíbnutí z kapradí nepředstavuje jenom čerstvou svačinku, ale také zásadní úkon, který vede k rozkvětu vašeho vztahu s lidmi.

13

VÝCVIK Aby lidé správně plnili své povinnosti, potřebují řádné vedení.

Já pro ty svoje sestavila následující pokyny a nabádám vás, abyste udělali totéž pro ty vaše…

ZËLDA

1 14

Vždy ukládejte svou Zeldu správně poskládanou.

2

Prosím, dávejte si pozor, abyste svou Zeldu nenabíjeli příliš dlouho.

3

Vždy zkontrolujte míru napětí, než začnete svou Zeldu používat.

15

Když vítáte svou Zeldu, tak jedině oblečení.

Přibližujte se k ní opatrně, nejlépe s jídlem.

Nezapomeňte jí neustále připomínat, že není konec světa.

16

A ZASE JSEM SE JEDNOU PROBUDILA A ZNIČEHONIC

ZJISTILA, ŽE JSEM KOČKA

Říká se, že kdo strká packy, kam nemá, špatně skončí…

Chápete to? Protože já ne! Život mě často dočista uchvátí, jsem ohromená představou, že mě panika může zasáhnout kdykoli. Protože každodenní nervozita s sebou přináší tolik nadšení: když nevím, co bude k snídani, když někdo nečekaně zazvoní u dveří, když se ke mně blíží člověk s kartáčem. Zjistila jsem, že když je kočka klubíčko nervů, je pro ni celý život plný neskutečně vzrušujících zážitků – a já mám v břiše motýly, co jsou toho důkazem.

Každý nedovede být tak napružený jako já, ale jestli vám tohle všechno zní až děsivě povědomě, tak gratuluji: stali jste se členem Klubu vyplašených koček. A teď POZOR! Tady je pár pravidel, která musíte mít neustále na paměti:

· · · ·

·

· · · · · · · ·

Budu neustále ve střehu.

Slibuji, že pokud budu vzhůru, ani nemrknu.

Přísahám, že ani ve spánku oči nezavřu úplně.

Při chůzi po dlaždičkách budu obzvláště opatrná.

Jakmile uslyším nějaký nový zvuk, okamžitě se schovám pod gauč.

Slibuji, že nebudu vítat hosty, kteří o mě projeví zájem.

Prohlašuji, že nevstoupím do místnosti, kde je větrák.

Budu upřeně sledovat všechno, co se hýbe.

Budu upřeně sledovat všechno, co se ani nehne.

Neponesu žádnou zodpovědnost za to, co zničím během zběsilého úprku.

Slibuji, že zpanikařím, jakmile se jen trochu změní vítr.

Prohlašuji, že se k vysavači nikdy nepřiblížím na víc jak tři metry.

Souhlasím s tím, že budu mít každý den existenciální krizi.

17

POVOLÁNÍ

ZELDA KUCHAŘKOU Kočky jsou velmi nezávislá stvoření. Rády se o sebe staráme samy a děláme věci po svém. Ačkoli jsem to dřív možná nedávala příliš najevo, vždycky jsem toužila mít nějaké povolání. Pro můj každodenní život to bude drastická změna, ale opravdu jsem připravená nastoupit na brigádu.

Dokonce jsem si před mikrovlnkou zkoušela vystupování na pohovoru a opravdu cítím, jak ze mě vyzařuje sebevědomí.

18

Sháním práci, kde se dá, lítám jako masařka, pak narazím na sporák a je ze mě kuchařka.

19

TRADIČNÍ TRAGICKÁ SNÍDANĚ Angličané jsou proslavení tím, co jedí na začátku dne.

Ovšem já shledávám jejich chutě velmi podivnými, obzvlášť to, jak se spoléhají na proužkaté prasečí plátky a kuřecí rozplácnutiny. S tímhle receptem vůbec nemusíte vařit.

Jediné, co budete potřebovat k tomu, abyste stvořili moji variaci na tuto oblíbenou klasiku, je trocha umu: Nejdřív počkejte, až se váš člověk usadí u stolu. Následně vyskočte na stůl za ním a zírejte na jeho jídlo tak dlouho, jak to vydržíte.

Váš člověk vás možná začne napomínat, třeba takhle: „To není pro tebe“ a „Proč na mě pořád tak civíš?“. Ignorujte ho. Ta snídaně jenom čeká, až si ji vezmete. Natáhněte packu a začněte jídlo jemně postrkovat po talíři. Pak nabodněte sousto na drápek a zmocněte se ho. Jakmile váš člověk zareaguje, vrhněte se ze stolu pryč a cestou převrhněte sklenici pomerančového džusu.

20

ŠPAGÁTY S ALOBALOVÝMI KULIČKAMI Tento tradiční pokrm, připravovaný v mnoha kočičích domácnostech, vyžaduje velkou spoustu provázků, mnohem víc, než čím vám váš člověk čas od času zamává před čumákem.

Ideální je nastřádat si letitou zásobičku, ale pokud se vám šňůrek nedostává, jednoduše svému člověku nějakou ukradněte.

Ten nejlepší a nejčerstvější výběr najdete v místním botníku.

Alobalové kuličky, příloha k vašim špagátkům, jsou obzvláště podivné předměty, jelikož je nelze vyrobit bez palců. Pokud jich potřebujete na zakázku pár ukoulet, dejte to svému člověku najevo tím, že ho začnete ducat do obličeje. V případě, že svého člověka nemůžete najít, pod gaučem byste měli mít slušnou nabídku.

Stejně jako u většiny mých receptů ani v tomto případě není zapotřebí skoro žádné vaření. Konečně, dobré špagáty by měly být jako ruce vašeho člověka: připravené na skus. Začněte tím, že si předehřejete vodu v misce na pokojovou teplotu. Potom mrskněte šňůrkou do misky a počkejte, dokud vám ji váš člověk nevyloví.

Navrch přidejte kuličky z alobalu a pusťte se do toho. Domňau chuť!

PECEN CHLEBA Není nic lepšího než čerstvě upečený chleba v sobotu vrrrráno. Tenhle recept je docela jednoduchý a naprosto božský. Nepotřebujete mouku, sůl, droždí ani vodu – stačí, když máte sami sebe. Než začnete péct, ujistěte se, že máte dost místa, a poshazujte všechno z kuchyňské linky.

Pro jistotu udělejte totéž i na konferenčním stolku.

Následně se přesuňte na polstrovaný povrch, prohněte záda do oblouku a pořádně se protáhněte vzhůru jako těsto, dokud se vám nezatřepetají ouška. Pak zabořte drápky do látky a začněte hníst. Pořádně propracujte veškerou látku kolem sebe, abyste vše správně připravili k pečení. Potom se pomalu přikrčte a opatrně zastrkejte všechny packy pod sebe.

Pečte při pokojové teplotě přibližně celou věčnost. Teď je z vás pecen chleba.

21

KARI MŇAUSALA Kari původně vynalezla kočka, co shodila poličku s kořením.

A zatímco zaměstnanci odklízeli následky té pohromy, vznikla ona jedinečná kombinace chutí, která inspirovala pokrm, jenž je dodnes připravován v mnoha kočičích kuchyních.

Krása tohoto receptu tkví v jeho jednoduchosti – kari mňausala se dá udělat z jakéhokoli kari a ocení ho celá smečka.

Počkejte, až váš člověk dovaří kari, a pak do něj stoupněte.

Jako mávnutím čarovného proutku se z něj stane mňausala.

Váš člověk bude nadšený, jakmile zjistí, že jste mu vylepšili recept, a bude vás oslavovat mohutným pokřikem.

SASHIMI Sashimi, známé také jako „Ryba“, je vždy nejlepší servírované začerstva. Na tento recept budete potřebovat buď jezírko, nebo akvárium s rybičkami. Pokud máte jedno z toho poblíž, bude to pro vás snadné jako packa. Nejprve onu packu ponořte do vody a za pomoci drápků sashimi opatrně naberte. Váš úlovek může být nejdřív trochu vylekaný, ale brzy se uklidní.

Někteří kuchaři se občas zbytečně piplají s přípravou, krájí sashimi na plátky a balí do rýže, aby z něj měli sushi. Já to své jím mnohem radši rychle a hned. Pokud chcete pokrm trochu ochutit, nic nezkazíte, když přidáte trochu ústřicové omáčky.

BAGEL 22

Bagel je na přípravu jedním z nejnáročnějších druhů pečiva.

Po letech zkoušení a experimentování jsem se dopracovala k receptu, z nějž se bagel povede úplně pokaždé. Pečlivě se držte receptu a připravte se na pečení, se kterým uděláte díru do světa: 1) Najděte si velkou mísu.

2) Vlezte dovnitř a stočte se do klubíčka.

3) Nechte se odpočívat na 180 minut.

4) Teď je z vás bagel.

Je důležité, aby vás během tohoto zdlouhavého pečení nikdo nerozptyloval.

Proto bych doporučila, abyste se před přípravou tohoto receptu zbavili všech lidí, hmyzu i rostlin.

MÉ M U SRDCI BLÍZKÉ Kroutí uši, z nitek tváře, pevné kosti ochranáře, teplá náruč, velké packy, měkké srdce plné lásky.

– Ušák 23

Kámoška, co hodně studí, těžká bouda, leskne se.

Nejdřív ticho, potom spustí, na malých nožkách nese se.

– Lednice

Dlouhé nohy, packy žádné, hnědá tlama, nesnídá.

Tuhý rám a velká hlava, přítelkyně, postel má.

– Klavírní stolička

24

R AD Y PRO KOČKU

PĚT NEJLEPŠÍCH CVIKŮ PRO KOČKY

KRUHOVÝ TRÉNINK Ideálně je provozován během bláznivé denní půlhodinky, ovšem může být vskutku vyčerpávající. Postarejte se, abyste se předem hodně napili. Zjistila jsem, že k tomu postačí jakákoli jiná nádoba než vaše miska na vodu. Začněte v místnosti, kde jste si dávali posledního šlofíka, a pak sprintem vyrazte přes chodbu do protějšího pokoje – vezměte to přes všechen nábytek, který vám přijde do cesty. Jakmile doběhnete do druhé místnosti, okamžitě se zastavte. Na vteřinu zůstaňte na místě a koukněte se na svého člověka. Potom uhánějte zpátky do místnosti, odkud jste vyběhli. Proces opakujte, dokud neuplyne daná půlhodinka nebo dokud vaši pozornost nezaujme něco jiného.

25