ATHENE 2018 - Výroční časopis Městské knihovny v Praze

ATHENE Výroční časopis Městské knihovny v Praze

zdarma

ročník 2018

Knihovna pro Prahu a republiku / The Library for Prague and the Republic BookTube: knihy okem i uchem Pátrání po životních osudech čtenářky Hvězdy na slunečném ranči

EDITORIAL ADRESÁŘ / ADDRESS BOOK Rychlý pohled na obálku a do obsahu Athene prozradí, že osmičky se v osmičkovém roce nevyhnuly ani knihovně. Spojené byly nejen s připomenutím století od vzniku Československé republiky, ale hlavně s devadesáti lety od otevření budovy Ústřední knihovny na Mariánském náměstí. Skryté detaily monumentu kultury, postaveného mezi lety 1925 a 1928 podle návrhu architekta Františka Roitha a idejí ředitele knihovny Jana Thona, mohli návštěvníci objevovat při komentovaných prohlídkách, které byly součástí programu Dne architektury.

Nezapomněli jsme ani na osmičku spojenou s půlstoletím od srpnových událostí v roce 1968. Lidé mohli zavzpomínat na dramatické okamžiky při setkáních pamětníků, na koncertech i besedách. Trvalou připomínkou je rozsahem nevelká, ale obsahem jedinečná antologie básní reflektujících rok 1968. Sestavil ji editor Jakub Řehák a zvolil přiléhavý název – Hostům z hlubin mrazu, který odkazuje k básni Tak už jste tady… vítejte! od Antonína Brouska.

OBSAH A quick look at the cover and the contents of Athene reveals that the “8s” did not avoid the library in the year ending with number 8.

Not only were they were connected with the commemoration of the hundred years since the establishment of the Czechoslovak Republic, but also with the ninety years since the opening of the Central Library building on Mariánské Square.

The hidden details of the monument of culture built between 1925 and 1928, designed by the architect František Roith, and the ideas of the director of the library, Jan Thon, could be explored during the guided tours included in the Architecture Day program.

We have not forgotten the number eight associated with the half-century since the events that happened in August 1968. People could remember the dramatic moments during meetings, concerts and discussions with witnesses A small anthology formed by a unique content of poems reflecting 1968 is a permanent reminder of those events. It was compiled by the editor Jakub Řehák who chose a fitting title – Hostům z hlubin mrazu, which refers to the poem Tak už jste tady… vítejte! by Antonín Brousek.

Kromě toho jsme zvládli i mnoho dalšího, co tak život do knihovny přinesl. Třeba otevřít ve spolupráci s městskými částmi dvě pobočky – Malešice v Praze 10, Letnou v Praze 7 – a jednu knihobudku v Praze 15. Čtěte dále a dozvíte se více…

In addition, we did much more, basically what life threw at us. For example, we opened two branches in cooperation with the city districts – Malešice in Prague 10, Letná in Prague 7 – and a book booth in Prague 15. Keep reading to learn more...

Lenka Hanzlíková, editorka

Lenka Hanzlíková, editor

EDITORIAL TÉMA / TOPIC Knihovna pro Prahu a republiku / The Library for Prague and the Republicl Knihovna věc veřejná / The Library as a Public Thing A jak se vidíme my, děti z dětských domovů / How do we perceive ourselves, children from orphanages

AKCE Na vlnách MKP Codeweek Děti, čtete?

KNIHY / BOOKS Hostům z hlubin mrazu

AKCE Do černého Pražská muzejní noc

KNIHY /BOOKS Zmařený život čtenářky Hvězdy na slunečném ranči

AKCE CONiáš

KNIHY / BOOKS Fenomén zvaný BookTube

KRÁTCE / IN BRIEF ČÍSLA Čtenáři a čtení v České republice

1

TÉMA / TOPIC

Přečtěte si…

Knihovna pro Prahu a republiku

Městská knihovna v zrcadle času

Knihovna

pro Prahu a republiku Budova Ústřední knihovny byla slavnostně otevřena v říjnu roku 1928. Po letech prostředí nevyhovujícího čtenářům, knihovníkům ani knihám působily vzdušné prostory od architekta Roitha jako splněný sen. Byl to dům přímo pro knihovnu, provizorium skončilo.

V dalších desetiletích budovou doslova procházely dějiny. Nikdy nebyla jen půjčovnou knih, ale spíš místem setkávání a průsečíkem lidských osudů. Úspěšná léta první republiky vystřídal strach doby okupace a následných temných padesátých let, po nichž přišla nadějeplná šedesátá léta, která skončila další okupací a byla následována dlouhým časem normalizačního útlaku.

Každé období našich dějin se silně projevilo i v životě knihovny, v jejím vedení a fungování. Po novém nádechu v devadesátých letech už

2

její dispozice běžnému provozu přece jen tolik nevyhovovaly, doba se změnila. Proto přišel čas rekonstrukce. Zrekonstruovaná a „automatizovaná“ Ústřední knihovna byla otevřena 20. dubna 1998. Po několika letech, kdy byla pro čtenáře nejprve částečně a pak zcela uzavřena, představila nejen interiéry s obnoveným leskem, nejen počítače místo razítek, ale především nový koncept a funkční model služeb.

Lidé, kteří se na stavbě a rekonstrukci budovy Ústřední knihovny podíleli, po sobě zanechali jak dílo v podobě budovy, tak také texty, které dokumentují ideové přípravy i průběh realizace. Tyto materiály jsme u příležitosti výročí soustředili do knihy s názvem Knihovna pro Prahu a republiku, která jistě potěší nejen zájemce o prvorepublikovou architekturu veřejných budov.

Kromě budovy samotné jsme náš zájem soustředili i na její ideové pozadí, které v polovině dvacátých let tvořili architekt František Roith a ředitel knihovny Jan Thon.

Oba byli aktivní svobodní zednáři, členové lóže Národ. Otázka, zda a jak jejich příslušnost k tomuto elitnímu spolku ovlivnila stavbu Ústřední knihovny, však zůstávala dlouho bez odpovědi. Fakta do této části historie knihovny vnáší stať docentky Jany Čechurové, historičky, která se specializuje na dějiny politických a společenských elit a elitních spolků, především v období první republiky. Text jsme zařadili jako samostatnou kapitolu do druhého vydání knihy o historii knihovny s názvem Městská knihovna v zrcadle času. Záhada přestala být záhadou.

TÉMA / TOPIC

The Library for Prague and the Republic The Central Library building was inaugurated in October 1928.

After years of having an environment which did not suit neither readers, nor librarians, or books, the airspace designed by the architect Roith seemed like a dream came true.

This house was a perfect fit for the library, the makeshift ended. In the next decades, history literally went through the building. It was never just a book rental, but rather a meeting point and an intersection of human destinies. The successful years of the First Republic were replaced by the fear of the occupation and the following dark fifties, after which the hopeful 1960s came, which ended in another occupation, and were followed by a long period of normalization oppression.

Every period of our history has been strongly reflected in the life of the library, its management and operation. After a new breath in the nineties, its arrangement was not completely suitable for the common

operation as the time had changed.

Therefore, it was time for reconstruction. The renovated and “automated” Central Library was opened on 20 April 1998. After several years, when it was closed to the readers first partially and then completely, interiors have been given a new shine, computers replaced stamps, but, above all, also a new concept and functional model of services was introduced.

The people who participated in the construction and reconstruction of the Central Library building left behind them a work represented by both the building and the texts that document the ideological preparations as well as the course of their implementation. On the occasion of the anniversary, we have put these materials together in a book entitled The Library for Prague and the Republic, which will certainly please not only those interested in the architecture of public buildings during the First Republic.

In addition to the building itself, we also focused on its ideological background, first thought by the architect František Roith and the library director Jan Thon in the mid 1920s. Both were active Freemasons, members of the Lodge Nation.

However, the question of whether and how their affiliation to this elite society influenced the construction of the Central Library remained unanswered for a long period of time.

Facts are brought into this part of the library history by a treatise written by the associate professor Jana Čechurová, a historian who specializes in the history of political and social elites and elite associations, especially during the First Republic. We have included the text as a separate chapter in the second edition of the book on the history of the library entitled Municipal Library in the Mirror of Time. The mystery ceased to be one.

Poslechněte si…

František Roith.

Výrazná tvář moderního klasicismu české architektury Český rozhlas Plus, 2018

3

4

5

TÉMA / TOPIC

Knihovna

věc veřejná Česká republika má nejhustší síť veřejných knihoven na světě, kterou ročně navštíví téměř 24 milionů čtenářů a návštěvníků. Mít v obci knihovnu je tradice spojená se vznikem samostatného Československa v roce 1918. Nově přijatý knihovní zákon tehdy uložil každé obci, aby zřídila a provozovala knihovnu, s cílem doplnit a prohloubit vzdělanost všech vrstev obyvatelstva. A právě u příležitosti století od vzniku samostatného státu se uskutečnilo čtrnáct krajských debat, které pro nejširší publikum otevřely téma proměny veřejných knihoven z půjčoven knih na informační, vzdělávací, kulturní a komunitní centra obcí.

Pražská debata proběhla v červnu v malém sále Ústřední knihovny a pozvání do diskuzního panelu přijali: Petr Bílek (Literární noviny), Eliška Kaplický Fuchsová (zastupitelka hl. m. Prahy), Ondřej Kolář (starosta MČ Praha 6), Michal Kryl (Nová škola, o. p. s.), Tomáš Lapáček (Institut plánování a rozvoje hl. m.

Prahy), Tomáš Řehák (Městská knihovna v Praze), Blanka Skučková (Ministerstvo kultury ČR) a Jan Wolf (radní hl. m. Prahy). Moderování se ujala Štěpánka Duchková z Českého rozhlasu Regina DAB Praha.

Do publika zavítali zástupci městských částí, neziskových a příspěvkových organizací, škol, knihoven a dalších organizací.

Přečtěte si…

Knihovna věc veřejná – pražský kulatý stůl

6

Dobrá knihovna je relevantní i pro společnost 21. století Potřebu výstavby nových knihoven a rekonstrukce těch stávajících nezpochybnil žádný z diskutujících.

Eliška Kaplický Fuchsová vyzdvihla důležitost dobrého designu veřejných budov a interiérů knihoven, které mají přinášet pozitivní uživatelský zážitek v kombinaci s kultivací okolního prostředí. K tomu dobrá architektura jednoznačně přispívá.

Ne vždy je však v jejím hodnocení stejného názoru s odborníky i široká veřejnost. Tomáš Lapáček upozornil, že také v případě staveb, které v dlouhodobém horizontu zvyšují veřejné blaho, se objevuje efekt NIMBY (Not In My Back Yard).

Nikdo nezpochybňuje, že postavit knihovnu (školu, stanici metra) je důležité, ale nikdo se nechce vzdát ani části svého komfortu ve prospěch ostatních. Na konkrétním případu to dokumentoval starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, když uvedl své zkušenosti s výstavbou nové budovy knihovny na Petřinách.

Michal Kryl se v debatě dotkl velmi důležitého tématu, kterým je potřeba designu knihovny jako multifunkčního prostoru, nabízejícího jak knihy, tak útočiště pro komunitu, aniž by jedna z těchto funkcí zcela dominovala. Tento směr označili za správný a hodný podpory všichni diskutující.

Tomáš Řehák pak všechny ujistil, že se mohou těšit na více knihoven, které už budou přizpůsobené měnícím se požadavkům na jejich funkce, namátkou lze jmenovat pobočku Malešice, Černý Most, Zahradní Město, Hloubětín nebo Jezerka. A pozadu v proměnách nezůstávají ani knihovny, které zřizují místní části.

Jednotlivé debaty organizovaly krajské knihovny ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR a Sdružením knihoven ČR pod záštitou Asociace krajů ČR, Spolku pro obnovu venkova, Svazu měst a obcí ČR a s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky v rámci dotačního programu Knihovna 21. století.

TÉMA / TOPIC

The Library as a Public Thing The Czech Republic has the densest network of public libraries in the world, visited by almost 24 million readers and visitors every year.

Having a library in a village is a tradition associated with the establishment of independent Czechoslovakia in 1918. Then, the newly enacted library law required that every municipality had to establish and manage a library in order to provide and deepen the education of all classes of the population.

Fourteen regional debates were held on the occasion of the hundred years since the establishment of the independent state, which brought the topic of transforming public libraries from book libraries into informational, educational, cultural and community centres of municipalities for the widest audience.

The Prague debate took place in the small hall of the Central Library in June. The invitation to the discussion panel was accepted by: Petr Bílek (Literary Newspaper), Eliška Kaplický Fuchsová (representative of the City of Prague), Ondřej Kolář (Mayor of Prague 6), Michal Kryl (Nová škola, o.p.s.), Tomáš Lapáček (Institute of Planning and Development of the City of Prague), Tomáš Řehák (Municipal Library of Prague), Blanka Skučková (Ministry of Culture of the Czech Republic) and Jan Wolf (Prague City Councillor).

The moderator of the discussion was Štěpánka Duchková from Czech Radio Regina DAB Prague.

It was visited by representatives of city districts, non-profit and contributory organizations, schools, libraries and other organizations.

A good library is also relevant to the 21st century society The need for the construction of new libraries and the reconstruction of the existing libraries was not questioned by any of the panellists.

Eliška Kaplický Fuchsová emphasized the importance of good design of public buildings and library interiors, which should bring a positive user experience combined with cultivation of the surrounding environment.

A good architecture is surely an important contributes to this for sure.

However, the general public does not always share the same opinion as the experts. Tomas Lapáček pointed out that the NIMBY (Not In My Back Yard) effect also appears in the case of buildings that increase public welfare in the long term. No one doubts that building a library (a school, a metro station) is important, but no one wants to give up some of their own comfort for the benefit of others. This was supported by a concrete example provided by the Mayor of Prague 6, Ondřej Kolář, who shared his experience in the construction of a new library building in Petřiny.

In the debate, Michal Kryl mentioned a very important topic, which is the need to design a library as a multifunctional space, offering both books and shelter for the community, without one of these functions completely dominating the other. This discussion has been described as proper and worthy of support by all the panellists. Then, Tomas Řehák assured everyone that they could look forward to more libraries that will be adapted to the changing requirements according to their functions. His examples were about the branches in Malešice, Černý Most, Zahradní Město, Hloubětín or Jezerka. And the libraries that are set up by the local districts are not left behind.

The individual debates were organized by regional libraries in cooperation with the Association of Librarians and Information Professionals of the Czech Republic and the Association of Libraries of the Czech Republic under the auspices of the Association of Regions of the Czech Republic, the Rural Renewal Association, the Union of Towns and Municipalities of the Czech Republic and were financially supported by the Ministry of Culture of the Czech Republic within the grant program Library of the 21st Century.

Inspirujte se…

Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven

7

Poboฤ ka Letnรก, Praha 7

8

Pobočka Malešice, Praha 10

9

TÉMA / TOPIC

A jak se vidíme my,

děti z dětských domovů Co leží na srdci dětem z Dětského domova Dolní Počernice? Co by chtěly vzkázat ostatním? Jaká mají přání a plány do budoucna? To se v rámci společného projektu rozhodli zjistit a následně zprostředkovat i ostatním Renáta Tylová, Simona Kubisová, Veronika Krátká, Iva Petrů a Jan Richter z Ústřední knihovny.

Inkubátor sociálních nápadů Nápad se zrodil díky účasti týmu v inkubátoru sociálních inovací, ve kterém Kabinet informačních studií a knihovnictví učí knihovnice a knihovníky po celé České republice efektivně vytvářet a rozvíjet služby v knihovnách.

Renáta Tylová ke zrodu projektu říká: „V inkubátoru jsme se učili, jak s co nejmenšími ztrátami dané téma zrealizovat. A když to nešlo, museli jsme téma odložit a začít znovu. S podporou našich mentorů jsme procházeli jednotlivými etapami projektu a zjistili jsme, že inkubátor funguje. Důležité je si uvědomit, že úspěšný design vyžaduje posun od nabízíme vám k chceme vědět, co potřebujete.“

10

Partneři z Dolních Počernic Dětský domov Dolní Počernice je domov rodinného typu, kde děti bydlí v bytech v menších skupinách spolu s pedagogy. Příprava na samostatný život a prožití co nejpříjemnějšího dětství jsou jedněmi z hlavních cílů domova. Záměrem knihovníků bylo zjistit, co děti z domova opravdu chtějí. A to se díky vstřícnosti pana ředitele Martina Lněničky a dětí, které se do projektu zapojovaly na základě vlastního rozhodnutí, i podařilo. „Dozvěděli jsme se, jak je pro děti důležité poslat veřejnosti jasný vzkaz: Jsme jako vy, ani lepší, ani horší.

Nechceme, abyste nás litovali, i my vám máme co nabídnout!

Touha po bourání bariér se ukázala jako zásadní.“ Tak vznikla myšlenka prezentace přání a vzkazů dětí přímo v prostoru knihovny, kde si je mohou přečíst všichni návštěvníci. Výpovědi byly z dotazníků graficky zpracovány do formy medailonů a texty doplněny fotografiemi. Instalovanou výstavu si děti prohlédly při své předvánoční návštěvě Ústřední knihovny. Kromě selfíček a malého dárku si snad odnesly i dobrý pocit z úspěšného projektu a radost z toho, že je jejich hlas slyšet.

Podívejte se i vy…

… jak se vidíme my Přečtěte si…

Sociální inovace v knihovnách

TÉMA / TOPIC

How do we perceive ourselves,

children from orphanages What are the children from the Dolní Počernice Children's Home concerned about? What do they want to say to others?

What are their wishes and plans for the future? Within the framework of a joint project, Renáta Tylová, Simona Kubisová, Veronika Krátká, Iva Petrů and Jan Richter from the Central Library decided to find out answers to these questions and subsequently convey them to others.

Incubator for Social Ideas

Partners from Dolní Počernice

The idea was born thanks to the participation of the team in the social innovation incubator, in which the Institute of Information Studies and Librarianship teaches librarians throughout the Czech Republic to effectively create and develop library services.

Children's Home Dolní Počernice is a family-type home where children live in smaller groups together with their teachers in flats. Preparing for an independent life and enjoying the most pleasant childhood possible are one of the main goals of the Home. The librarians intended to find out what the children from the Home really wanted. And thanks to the helpfulness of the director Martin Lněnička and the children who were voluntarily involved in the project, we succeeded.

Renáta Tylová says: “In the incubator, we learned how to realize the project with the least possible losses.

And when it didn't work, we had to postpone it and start over. With the support of our mentors, we went through different stages of the project and found out that the incubator was working. The important thing to realize is that successful design requires a shift from we offer you to we want to know what you need.”

12

“We learned how important it is for children to send a clear message to the public: We are just like you, neither better nor worse. We don't

want you to pity us, we have something to offer, too! The desire to tear down barriers has proven to be essential.”

This gave rise to the idea of displaying children's wishes and messages in the library, where all visitors can read them. The testimonies were graphically processed into medallions and texts were accompanied by photographs. The children saw the installed exhibition during their pre-Christmas visit to the Central Library. In addition to taking a selfie and receiving a small gift, they had a good feeling about participating in a successful project and they were glad that their voice would have been heard.

KNIHY / BOOKS

Hostům z hlubin mrazu Jako trvalá připomínka srpnových událostí v roce 1968 poslouží antologie básní, do které editor Jakub Řehák zařadil dvacet šest textů od osmnácti významných českých básníků. Mimo jiné v ní čtenáři najdou básně od Egona Bondyho, Antonína Brouska, Petra Kabeše, Petra Krále, Josefa Topola či Miloslava Topinky. Texty doprovázejí grafiky Jiřího Sozanského.

Výbor si neklade za cíl být vyčerpávající, sumarizující knihou, která by dopodrobna zmapovala literární texty reagující na události pražského jara, respektive srpna roku 1968.

Cílem bylo čtenářům nabídnout výběr z literární reflexe, připomenout, že události ve svém díle zachytili i zahraniční autoři a že téma by v budoucnu mohlo být zpracováno více do hloubky.

Začtěte se...

Hostům z hlubin mrazu

Antologie zahrnuje básně, které se k srpnovým událostem vztahují přímo a bezprostředně na ně reagují, básně, které se k průběhu okupace vracejí v podobě přeludné, a v neposlední řadě také básně, které skutečnost invaze reflektují v podobě osobní reminiscence.

13

AKCE

Bibliobus Oskar na Avoidu

Předávání medaile Z. V. Tobolky

Na vlnách MKP

14

AKCE

Codeweek

Děti čtete?

15

KNIHY / BOOKS

Zmařený život čtenářky

Hvězdy na slunečném ranči

Některé knihy jsou vzácné svým stářím. Některé svým obsahem, jiné zpracováním.

A také jsou knihy vzácné tím, že se k nim váže příběh. Tak jako ke knížce Hvězda na slunečném ranči, která představuje běžnou dobovou produkci. Ta knížka by byla úplně obyčejná, kdyby nebyla darovaná, a to hned dvakrát.

Na začátku byl dar Oddělení vzácných tisků Městské knihovny v Praze získalo na podzim 2017 darem tři knížky z konce 30. let minulého století – jednu dobrodružnou a dvě s fotografiemi tehdy velmi populární dětské filmové hvězdy Shirley Temple. Dárkyně knih, paní Eva, s nimi knihovně předala i příběh.

Knížky dostala na začátku války od židovské dívky Milenky Mautnerové z Bolechovic. Rodiče paní Evy se s Mautnerovými velmi přátelili.

Ona sama byla tenkrát ještě dítě a události staré bezmála 80 let si již

16

nevybavuje zcela jasně. Vzpomíná si, že Milena byla deportována spolu s rodiči do koncentračního tábora v Terezíně. Bohužel, nikdo z nich se po válce do své rodné obce Bolechovice nevrátil a paní Eva se nedozvěděla, co se s její přítelkyní stalo. Jana Kozáková, vedoucí Oddělení vzácných tisků, se proto pustila do pátrání, které nakonec objasnilo osud čtenářky Mileny. „Začala jsem se po holčičce pídit, ale bez úspěchu. Jediní Mautnerovi z Bolechovic byli Oskar a jeho žena Helena, kteří byli deportováni v listopadu 1942 do Terezína, ale odcházeli bez dítěte. O několik měsíců později oba zemřeli v Osvětimi.“

Pátrání po Mileně, vlastně Emilii Vysvitla tedy naděje, že se holčička za války někde ukrývala. Jana Kozáková proto prověřila databázi Hidden Child i seznam dětí, které zachránil Nicholas Winton. Bohužel bezúspěšně. Hledání ztěžoval nejen fakt, že Jana neznala datum narození, ale také nepříliš systematické vedení židovských matrik v třicátých letech. „Napadlo mě zkusit objevit školu, do které holčička chodila, proto jsem se obrátila na okresní archivy v Benešově a v Příbrami. A objevila se první stopa. Pracovníci okresního archivu v Příbrami našli konkrétní

KNIHY / BOOKS

informaci o dítěti Oskara Mautnera – Emilii, která se narodila v březnu roku 1913 v Praze.“ Stále tu však bylo mnoho otazníků.

Mohla by být Milenka dcerou Emilie Mautnerové, tedy vlastně vnučkou Oskara Mautnera? Jenže pak by s velkou pravděpodobností nebyla Mautnerová, ale jmenovala by se po svém otci jinak. Za koho se Emilie provdala? Odpověď na poslední otázku zodpověděli pracovníci Národního archivu. Emilie uzavřela na jaře 1939 sňatek s Ottou Weissbergerem, ale manželství bylo bezdětné.

Ve slepé uličce Jana na základě upozornění kolegů z Národního archivu prověřila i linii rodiny Mautnerů z nedaleké Prčice, avšak ani to k výsledku nevedlo.

Nakonec zkusila poslední možnost.

Nemohla být tou ztracenou holčičkou Milenkou samotná Emilie?

Odpověď nakonec Janě dala paní Eva, které se vybavila další vzpomínka na události staré skoro 80 let.

Milenka prý byla o dost starší, a dokonce se v rodině hovořilo o věnu.

Konečně Jana přišla na to, proč bylo pátrání tak dlouho bezvýsledné. „Hledala jsem malou holčičku Milenu Mautnerovou. Ta ale byla na začátku války již dospělou ženou s jiným jménem – Emilie Weissbergerová.“

Životní osudy čtenářky příběhů Shirley Temple Emilie Mautnerová (provdaná Weissbergerová) se narodila v Praze

v roce 1913, její rodiče ale žili na velkostatku v Bolechovicích. Emilie to neměla v životě snadné. Když jí bylo šest let, maminka jí zemřela na španělskou chřipku. Otec se rok po smrti první ženy znovu oženil.

Emilie se v sedmnácti letech odstěhovala do Prahy a stala se žákyní Anglického ústavu (pozdější Jazyková škola). V roce 1939 si vzala o 16 let staršího úředníka banky Union Ottu Weissbergera, který se k ní přistěhoval do Soukenické ulice. Doba byla však pro Židy velmi zlá a manželé Weissbergerovi hledali cestu, jak se zachránit před deportací. Prvním pokusem byla změna víry. V dokumentech policejního ředitelství v Praze se našly Emiliiny i Ottovy žádosti o vystavení vysvědčení zachovalosti.

Vysvědčení potřebovali k žádosti o přijetí do římskokatolické církve.

V březnu roku 1940 si manželé podávají další žádost – tentokrát o souhlas s vystěhováním do Španělska. Ale bez úspěchu.

Hranice už byly dávno zavřené.

Pak již známe jen číslo a datum transportu, kterým oba manželé odjeli v červnu 1942 daleko na východ do dnes málo známého koncentračního tábora Ujazdów kousek od Lublinu. Naděje na přežití byla minimální. Z transportu, kterým tehdy směřovala do Ujazdówa tisícovka lidí, přežily jen tři osoby.

Otto zahynul o tři měsíce později v nedalekém koncentračním táboře Majdanek. Místo a datum smrti Emilie, které nebylo ještě ani 30 let, neznáme.

Bolechovický velkostatek Zajímavý osud má i bolechovický velkostatek, jehož jádrem je půvabný pozdně barokní zámeček. Vzhledem k tomu, že nikdo z původních obyvatel se po válce nevrátil, přijel

opuštěné polnosti obhospodařovat synovec Oskara Mautnera z Kanady.

Majetku se ale musel vzdát o pár let později, kdy bylo po únoru 1948 vše znárodněno. Synovci nezbývalo než se zase vrátit zpět za moře.

A jak to tak bývalo v 50. letech minulého století zvykem, do barokního zámečku se nastěhoval státní statek. Řada venkovských zámků v Čechách, ve kterých se socialističtí zemědělci usadili, jejich velmi svérázný způsob zacházení nepřežila.

Zámek v Bolechovicích měl štěstí.

Od naprostého zániku jej zachránil prodej soukromé osobě v roce 1975.

Kameny zmizelých Ty, kteří zahynuli v nacistických koncentračních táborech, připomínají kameny uložené do chodníku.

Stolpersteiny, doslova kameny, o které se zakopává či má zakopnout, si jako značku patentoval německý umělec Gunter Demnig v roce 2006. První kameny vsadil do dlažby v Kolíně nad Rýnem a v Berlíně už na začátku 90. let. Nyní jsou jich v Evropě položeny desítky tisíc. Jedná se o dlažební kostku, do které je zasazena mosazná destička se jménem, datem narození a datem a místem úmrtí.

Emilii nezůstali v Čechách žádní příbuzní. Kámen čtenářce Hvězdy na slunečném ranči, jejíž příběh mohl být po 80 letech odvyprávěn, zasadí před dům v Soukenické 9 Městská knihovna v Praze. Osazení kamene proběhne v roce 2020 ve spolupráci s Veřejně prospěšným spolkem na podporu osob dotčených holocaustem.

17

AKCE

Přednášky profesora Hilského

Konference Do černého

18

AKCE

Pražská Muzejní noc

19

KNIHY / BOOKS

Fenomén

zvaný BookTube Číst a natáčet o tom videa. Sdělovat své dojmy, komunikovat se svými fanoušky a přivádět další lidi ke čtení. Nejen o to usiluje natáčení a produkování knižních videí, které už je oblíbené v zahraničí a pomalu se s větší a větší silou dostává také do našich končin. Pojďme se společně podívat na fenomén, který by mohl oslovit Čechy jako národ čtenářů – fenomén zvaný BookTube. Žádná oficiální definice neexistuje, nicméně pojem BookTube se stal natolik uznávaným, že si vydobyl své místo na anglické Wikipedii. Z ní se můžeme dozvědět, že se jedná o skupinu tvůrců obsahu, jejichž videa se dotýkají knih. Slovní spojení vzniklo ze slova books (tedy „knihy“) a části názvu nástroje pro sdílení videí - YouTube.

Nelze přesně říct, kdy se BookTube zrodil a kdy se stal tak populárním.

Zlom přichází asi po roce 2010, kdy se v zahraničí objevují první booktuberské vlaštovky. Dnes se s ním lze setkat prakticky po celém světě – v Americe, Austrálii, Velké Británii, Španělsku či v sousedním Německu.

A samozřejmě také u nás.

20

Zatím nám na spočítání význačnějších booktuberů na domácí scéně vystačí prsty na rukou. Jmenovat můžeme například Eclectic Readera Vojtěcha Hammerského, Svět podle Marillee, Molly v knize, Radši knihu, Klářiny knihy či projekt BOOK’S CALLING Jakuba Pavlovského.

K významným zahraničním booktuberům patří polandbananasBOOKS, abookutopia, Katytastic, jessethereader či Little Book Owl. Do booktuberských vod se v poslední době ponořila i knihkupectví či nakladatelské domy. Videotvorbu můžeme sledovat například u knihkupectví Martinus, Luxor, Knihy Dobrovský nebo také u nakladatelského domu Albatros Media.

BookTube funguje jako druh komunikačního kanálu mezi lidmi, kteří mají chuť nechat si doporučit dobrou knihu. A tuto komunitní roli plní velmi dobře. Pokud tedy i vy přemýšlíte, co si právě přečíst, nechte se inspirovat výběry třeba výše zmíněných booktuberů.

BookTube koutek v knihovně Milujete knížky? Rádi o nich mluvíte?

Uvažujete, že se stanete slavným booktuberem? Nemáte prostor, kde o přečteném v klidu pohovořit na kameru? Možná vám sedne nový koutek v Ústřední knihovně zřízený a vybavený právě pro natáčení videí o knihách. Kromě kamery vám půjčíme všechno, co byste k atraktivním videím o knihách mohli potřebovat – regály s knihami, hrnečky na čaj, křesílka i polštáře, ale také světla, zelené klíčovací plátno nebo stativy. Stačí mít platný čtenářský průkaz.

AKCE

(Ne )

CO

(Ne)tuctový CONiáš

22

(Ne )tu cto vý

CON

iáš

(Ne

AKCE (Ne)tuctový

CONiáš

Bibliobus Oskar s novým polepem

(N

C

e)

O

tu

N

ct

iá

ov

š

(Ne)tuc

ý

CON

(Ne)tuctový

CONiáš

23

KRÁTCE / IN BRIEF

Knihovna měla na konci roku 2018 celkem 175 219 registrovaných čtenářů, průměrný věk registrovaného čtenáře je 36,5 roku (dětského čtenáře 10,2 roku).

Půjčeno bylo 5 400 000 knihovních jednotek fyzických a 1 700 000 dokumentů virtuálních (stažené e-knihy, digitální dokumenty).

Nejpůjčovanějším titulem byly Okamžiky štěstí od Patrika Hartla.

Autorovi gratulujeme.

At the end of 2018, the library had a total of 175,219 registered readers; the average age of a registered reader is 36.5 years (a child reader of 10.2 years).

5,400,000 physical library units and 1,700,000 virtual documents (e-books downloaded, digital documents) were loaned. The most lent title was The Moment of Happiness by Patrick Hartl.

Congratulations to the author.

24

E-knihovna vydala a čtenářům ke stažení zdarma nabídla dalších 307 titulů. Nejen u příležitosti valentýnského svátku lze vybírat z titulů dívčí četby, které zahrnují výběr romantických děl od klasiky „staré“ až po klasiku „ne tak starou“.

Tedy od Puškina, Lermontova, Goetha až k Rudolfovi, Frankové a Šmahelové. Ke Kopretinám pro zámeckou paní se vždycky stojí za to vrátit. Zejména o prázdninách. www.e-knihovna.cz The e-library has released and offered for a free download another 307 titles. Moreover, on Valentine's Day you can choose from reading titles for girls, which include a selection of romantic works ranging from the 'old’ to the 'not so old’ classics. For example, from Pushkin, Lermont, Goethe to Rudolf, Franková and Šmahelová.

It is always worth returning to the Daisies for the Castle Lady. Especially during the holidays. www.e-knihovna.cz

Knihovna uspořádala 4 410 akcí (setkání s autory, besedy, koncerty, filmové projekce, festivaly), kterých se zúčastnilo 172 000 návštěvníků.

Jednou z akcí byl i Den otevřených dveří s autorským čtením, hudbou a předáním klíče od prostoru bývalé Michelské záložny (Praha 4), kde nyní probíhá přestavba na pobočku Jezerka. Hlavně v Ústřední knihovně se konají různé festivaly, za všechny například Na hlavu, Jeden svět nebo Děti, čtete?. Svět knihy je akce, na kterou se knihovna naopak tradičně vypravuje se svými bibliobusy.

A jeden festival by bez knihovny vůbec nebyl. Na vlnách MKP (nově Knihovna na vlnách) přenáší literaturu, hudbu i divadlo ze souše na řeku Vltavu.

The library organized 4,410 events (meetings with authors, discussions, concerts, film screenings, festivals) which were attended by 172,000 visitors. One of the events was the Open Day with authorial reading, music and handing over of the keys to the former Michelská záložna (Prague 4), which is now being changed to the Jezerka branch.

In particular, in the Central Library are held various festivals, such as film festival Na hlavu, One World, and Children, do you read? Book World Prague is an event for which the library traditionally sets out by its mobile libraries, a mobile service of the Municipal Library. And one of the festivals would not even exist without the library. On the waves of MLP (newly the Library on Waves) moves literature, music and theatre from land to the Vltava River.

KRÁTCE / IN BRIEF

Praha má svého městského básníka, respektive básnířku. První básnířkou metropole byla partnery projektu Praha město literatury zvolena Sylva Fischerová. Post městského básníka je spojen zejména se zastupováním města při nejrůznějších kulturních příležitostech. Stává se tak velvyslancem Prahy s poezií v srdci.

Letákovač je nový on-line nástroj, který umožňuje každé knihovnici a každému knihovníkovi vyrobit letáček na akci, který odpovídá grafickému manuálu a pravidlům práce s logem Městské knihovny v Praze. Práce s Letákovačem je rychlá, snadná a výsledek je okamžitě vidět. A může hned viset.

Prague has its city poet, or rather poetess. Sylva Fischerová has been chosen to be the first poetess of Prague by the partners of the Prague City of the Literature project.

The duty of the city poet is connected mainly with representing the city on various cultural occasions.

So she became the ambassador of Prague with poetry in her heart.

Letákovač is a new on-line tool that allows every librarian to make a leaflet for an event that complies with the graphic manual and the rules of working with the logo of the Municipal Library of Prague.

Working with the tool is quick, easy and the result is immediately visible. And it can be hanged right away.

Patronkou Domu čtení byla básnířka a šperkařka Marie Šťastná. Kromě autorských čtení proběhl pod její patronací i letní jednodenní Festival šperků a literatury s nepřehlédnutelným hostem – světoznámým šperkařem Hanušem Lamrem.

The patron of the Reading House was the poet and jewellery maker Marie Šťastná. In addition to authorial readings, a one-day Summer Jewellery and Literature Festival was held under her auspices, with an unforgettable guest – the world-famous jewellery maker Hanuš Lamr.

Bibliobus Oskar získal nový polep, který pro něj na míru navrhl grafik a ilustrátor Václav Šlajch.

The mobile library called Oskar received a new tailor-made design by the graphic artist and illustrator Václav Šlajch.

Průzkum kvality poskytovaných služeb metodou mystery shopping a mystery calling proběhl v 18 pobočkách. Pro knihovnu ho realizovala firma Market Vision a pobočky navštěvovali lidé, kteří v MKP mnohdy byli poprvé a nebyli registrovanými čtenáři. Zjišťována byla celková úroveň poskytovaných služeb, hodnocen byl první dojem, vstřícnost knihovníků, jejich ochota pomoci, správnost a úplnost poskytnutých základních informací o knihovně i vzhled poboček. Většina zúčastněných mystery shopperů ocenila lidský, vstřícný přístup. Velmi vysoko bylo hodnoceno naladění pro práci a téměř všichni průzkumníci by návštěvu knihovny doporučili svým známým. To je velmi dobrý výsledek.

Using the methods of mystery shopping and mystery calling, a survey on the quality of provided services was carried out in 18 branches. It was done for the library by the company Market Vision.

The branches were visited by people who were in MLP for the first time and were not registered readers.

The overall level of services provided was assessed, the first impression, the helpfulness of the librarians, their willingness to help, the correctness and completeness of the provided basic information about the library and the appearance of the branches were evaluated. Most of the mystery shoppers involved in the survey appreciated the human, helpful approach. The dedication to work was rated very high and almost all of the mystery shoppers would recommend visiting their library to their friends. This is an amazing result.

25

KRÁTCE / IN BRIEF

Dobré služby se neobejdou bez dobrých lidí. Na konci roku 2018 v knihovně pracovalo 497 lidí.

Knihovna je převážně ženskou institucí, jak dokládají čísla: žen je v ní zaměstnáno 75,7 %, mužů 24,3 %.

Jedním z mužů v knihovně je i její ředitel Tomáš Řehák.

Good service cannot be provided without good people. At the end of 2018, 497 people were employed in the library. The library is predominantly a female institution, as evidenced by figures: 75.7% of the employees are women and 24.3% are men. One of these men in the library is the director Tomáš Řehák.

Vedoucí hudebního úseku Ústřední knihovny Jana Navrátilová se stala nositelkou medaile Z. V. Tobolky udělované Sdružením knihoven ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.

The head of the Music Department of the Central Library Jana Navrátilová has been awarded the Z. V. Tobolka Medal by the Association of Libraries of the Czech Republic for a significant contribution to the development of Czech librarianship.

26

Nařízení o ochraně osobních údajů známé pod zkratkou GDPR se projevilo i v prostředí knihovny.

Příprava na aplikaci nařízení si vyžádala novelu knihovního řádu a kompletní revizi provozních formulářů (přihlášky, žádosti), které jsme se snažili co nejvíce zjednodušit. Vzhledem k hloubce ponoru interní právničky Terezy Danielisové do tématu GDPR se MKP stala vyhledávaným a oceňovaným poradním orgánem pro další knihovny v ČR. The Data Protection Regulation, known as GDPR, was also reflected in the library environment. Preparing for the application of the Regulation required an amendment to the Library Regulations and a complete revision of the operating forms (membership applications, requests), which we tried to simplify as much as possible.

Thanks to our in-house lawyer Tereza Danielisová who deeply delved into the topic of GDPR, the MLP became a sought-after and appreciated advisory body for other libraries in the Czech Republic.

Zřizovatel schválil neinvestiční příspěvek ve výši 297 332,3 tis.

Kč a k 31. 12. 2018 upravil na 306 052,9 tis. Kč. Na platy byly vyčerpány prostředky ve výši 167 271,7 tis. Kč, z toho 997,0 tis. z fondu odměn, za nákup knihovních jednotek bylo utraceno 17,5 tis. Kč, celkem se nakoupilo 98 542 knihovních jednotek. Náklady na činnost MKP jsou kryty těmito zdroji: neinvestiční příspěvek od zřizovatele, kterým je hl. m. Praha (89,87 %); neinvestiční příspěvky městských částí (0,84 %); státní dotace (0,09 %); OP PPR – EU (0,01 %); OP PPR – Praha (0,01 %); tržby, dary, fondy MKP (9,18 %). Výnosy z hlavní činnosti v roce 2018 činily 30 777 tis. Kč, což je 100,8 % plánu.

The guarantor approved a non-investment contribution of CZK 297,332,300. and on 31 December 2018 the amount was adjusted to CZK 306,052,900. Funds amounting to CZK 167,271,700 were used for salaries, thereof CZK 997,000 from the rewards fund, and CZK 17,500 were spent on the purchase of library units for a total of 98,542-. The costs of the MLP activities are covered by the following sources: Prague (89.87%); non-investment contributions of city districts (0.84%); government grants (0.09%); OP PPR - EU (0.01%); OP PPR - Prague (0.01%); sales, gifts, funds of MLP (9.18%). Revenues from main activities in 2018 amounted to CZK 30,777,000 which is 100.8% of the plan.

KRÁTCE / IN BRIEF

Projekty s účelovou dotací: •

Restaurování souboru knih z Oddělení vzácných tisků Městské knihovny v Praze (Státní fond kultury ČR)

•

Zvyšování kvalifikace knihovníků pražského regionu v oblasti využívání informačních technologií (VISK 2)

•

Retrokon – Retrospektivní konverze původních vydání starších hudebnin z fondu hudební knihovny Městské knihovny v Praze (VISK 5)

•

Kramerius – Odstranění mechanických nečistot u souboru bibliografií z fondu Oddělení vzácných tisků a výroba ochranných obalů (VISK 7)

• Seniorské kluby a přednášky pro neslyšící v Městské knihovně v Praze (ORNK) •

Roste počet poboček, jejichž provoz dotují jednotlivé městské části; v roce 2018 to byla MČ Praha 1 (125 tis. Kč, Hradčany), MČ Praha 5 (200 tis. Kč; Ostrovského; 70 tis.

Kč, Cibulka), MČ Praha 6 (300 tis.

Kč, Dejvice), MČ Praha 7 (371 tis.

Kč, Letná), MČ Praha 10 (471 tis.

Kč, Malešice) a MČ Praha – Velká Chuchle (50 tis. Kč, V. Chuchle).

The number of branches whose operation is subsidized by individual city districts is growing; in 2018 it involved the district of Prague 1 (CZK 125,000 Hradčany), Prague 5 (CZK 200,000 Ostrovského; CZK 70,000 Cibulka), Prague 6 (CZK 300,000 Dejvice), Prague 7 (CZK 371,000 Letná), Prague 10 (CZK 471,000 Malešice) and Prague – Velká Chuchle (CZK 50,000 V. Chuchle).

Nudit se v knihovně nebudeme ani v roce 2019. Za všechno uveďme například zavedení technologie RFID do služeb, spuštění redesignovaných webových stránek knihovny nebo očekávané otevření tří poboček.

We will not be bored in the library in 2019 either. For example, we will introduce RFID technology as our service, launch a redesigned library website and three branches are expected to be opened.

Knihovna s komunitním přesahem Černý Most (Strukturální a investiční fondy EU, Operační program Praha – Pól růstu ČR)

27

ADRESÁŘ / ADDRESS BOOK PRAHA 7 Letná (Milady Horákové 387/56) NOVÁ

Pobočky / Branches PRAHA 1 Ústřední knihovna (Mariánské nám. 1) Hradčany (Pohořelec 25/111) Školská (Školská 30/1267)

PRAHA 2 Dittrichova (Dittrichova 2/1543) Ostrčilovo nám.

(Ostrčilovo nám. 1/518) Záhřebská (Záhřebská 20/158)

PRAHA 3 Vozovna (Za Žižkovskou vozovnou 18/2687) Žižkov (Husitská 70/110)

PRAHA 4 Krč (Štúrova 12/1282, Modrý pavilon) Michle (Michelská 1/7, Domov Sue Ryder)

28

Novodvorská (Novodvorská 151/1013, KC Novodvorská)

Sedmička (Tusarova 429/35, vchod z ulice Komunardů)

Pankrác (Na Veselí 5/542)

PRAHA 8

Spořilov (Postupická 7/2932) Vikova (Vikova 4/1223)

PRAHA 5 Barrandov (Wassermannova 16/926)

Bohnice (Těšínská 4/600, KD Krakov) Ládví (Burešova 2/1661, KD Ládví) Kobylisy (Klapkova 26/3)

Cibulka (Musílkova 62/335)

PRAHA 9

Ostrovského (Na Skalce 29/972)

Prosek (Měšická 3/806)

Smíchov (nám. 14. října 15/83, Smíchovská tržnice)

Vysočany (Zbuzkova 34/285, vchod z ul. Krátkého)

PRAHA 6

PRAHA 10

Břevnov (Bělohorská 56/1666)

Korunní (Korunní 68/2160)

Dejvice (Technická 6/2710, Národní technická knihovna)

Malešice (Počernická 524/64, Bytový dům Malešice) NOVÁ

Dědina (Žukovského 888/2, OC Delta, 5. patro) Petřiny (Mahulenina 31/1185)

Dům čtení (Ruská 192/1455) Skalka (Rubensova 2/2237)

Pojízdná knihovna / Mobile library Bibliobus 1 (Iveco) Bibliobus 2 (Crossway) Oskar, Knihovna v krabici www.mlp.cz/bibliobus

PRAHA 11 Chodov (Jírovcovo nám. 1/1782, ZŠ Campanus)

Knihobudka NOVÁ Roh ulic Sáňkařské a Golfové, Praha 15

Kniha do vlaku

Opatov (Opatovská 14/1754)

Nádraží Praha-Dejvice, Praha 6

PRAHA 12

Pobočky v přípravě / Branches in progress

Modřany (Vazovova 1/3229)

PRAHA 4

PRAHA 13

Jezerka (otevření 2020)

Stodůlky (Kovářova 4/1615, KD Mlejn)

PRAHA 6

Lužiny (Archeologická 1/1256, OC Lužiny)

Petřiny

PRAHA 10

PRAHA 14

Zahradní Město (otevření 2019)

Hloubětín (Poděbradská 4/489)

PRAHA 14

PRAHA 15

Černý Most (otevření 2019)

Hostivař (Golfová 10/910)

Hloubětín (otevření 2019 v objektu kulturního centra H55)

PRAHA 16 Velká Chuchle (Starochuchelská 7/20)

www.mlp.cz knihovna@mlp.cz www.facebook.com/knihovna

29

ČÍSLA

ČTENÁŘI A ČTENÍ 2018 česká populace 15+

Obyvatel ČR 15+

Česká populace 15+

Průměrně přečte za rok

78 %

Přečte alespoň 1 knihu za rok

44 %

Koupí alespoň 1 knihu za rok

28 %

Navštíví za rok veřejnou knihovnu

12,5 knihy

Za rok koupí v průměru

2,6 knihy

Denně věnuje čtení průměrně

31 minut

V domácí knihovně má průměrně

253 svazků Základ: Celý vzorek, N=2007

Proměny v čase…

2007 83 %

79 %

84 %

78 %

2010

2013

2018

71 % 46 %

čte knihy

48 %

kupuje knihy

44 %

40 %

38 %

32 %

28 %

navštěvuje veřejnou knihovnu Základ: Celý vzorek, N (2007) = 1551, N (2010) = 1550, N (2013) = 1584, N (2018) = 2007

ctenar/nectenar

Čtenář/nečtenář Za poslední rok přečetli alespoň jednu knihu 22 % Nečtenář

78 % Čtenář Základ: Celý vzorek, N=2007

30

ČTENÁŘI A ČTENÍ 2018 česká populace 15+

Proč už nejste čtenářem knihovny

Spokojenost s knihovnami

Proč jste nikdy nebyl/a čtenářem knihovny

20 %

86 %

40 %

Čtenářů je spokojeno s nabídkou knih a služeb

Nemám čas chodit

Základ: V minulém roce navštívili nějakou veřejnou knihovnu, N=570

28 %

Nemám důvod proč

Nemám důvod proč

Základ: Dříve navštěvovali knihovnu, ale v minulém roce ji už nenavštívili, N=803

Návštěvy knihovny v minulém roce Ne, ani jsem ji nikdy nenavštěvoval/a 32 %

47 %

Raději si knihy kupuji

87 %

19 %

Půjčování časopisů Možnost využít čítárny a studovny

Dotázaným v dětství někdo předčítal

Prodej knih

24 %

Kulturní pořady

22 %

Besedy o knihách Základ: Celý vzorek, N=2007

35 %

(pravidelně + občas)

Základ: Celý vzorek, N=2007

Otec

73 %

45 %

Knihy

25 %

Vztah k doporučené četbě

Předčítání dětem

67 %

71 %

Informace o nových knihách

Základ: V minulém roce navštívili nějakou veřejnou knihovnu, N=570

Co četli naši rodiče

Matka

Občerstvení, kavárnu

26 %

Ne, ale dříve jsem ji navštěvoval/a 40 %

Základ: Celý vzorek, N=2007

Základ: Nikdy nenavštívili knihovnu, N=634

37 %

Půjčování knih

25 %

32 %

půjčuji Má Nemám čas od přátel negativní chodit vztah

Co by mohly knihovny nabízet

Nejvyužívanější služby Ano 28 %

Rodičů nebo prarodičů předčítá svým dětem nebo vnoučatům

Má pozitivní vztah (pozitivní + spíše pozitivní)

31 %

Má neutrální vztah

Knihy jako dárek pro děti Časopisy

33 %

38 %

Noviny

66 %

Základ: Celý vzorek, N=2007

Nejoblíbenější autoři

1.

30 %

Má negativní vztah (negativní + spíše negativní)

(pravidelně + občas)

Základ: Celý vzorek, N=2007

Základ: Rodiče a prarodiče, N=1438

53 %

14 % Raději 30 % si

Jo Nesbø

Návštěva knihovny v dětství

Základ: Celý vzorek, N=2007

Základ: Celý vzorek, N=2007

Nejoblíbenější knihy

1. Harry Potter

2. Agatha Christie

2. Osudy dobrého vojáka Švejka

3. Danielle Steel 4. Michal Viewegh

3.-4. Vejce a já 3.-4. Vinnetou

5. Stephen King 6. J. K. Rowling 7. E. M. Remarque

5. trilogie Padesát odstínů 6. Pán prstenů 7. Zaklínač

2007: Michal Viewegh, 2010: Michal Viewegh, 2013: Michal Viewegh Základ: Mají nejoblíbenějšího autora, N=540 (2018)

2007: Vejce a já, 2010: Vejce a já, 2013: Babička Základ: Mají nejoblíbenější knihu, N=522 (2018)

Zdroj: Výzkum Čtenáři a čtení 2018, Národní knihovna/Nielsen Admosphere, obecná populace ve věku 15+, N=2007, internetový sběr (CAWI), květen-červen 2018.

TIRÁŽ Athene

Výroční časopis Městské knihovny v Praze Ročník: 2018 Editorka: Lenka Hanzlíková Texty: Vojtěch Hamerský, Lenka Hanzlíková, Veronika Hyblerová Trachtová, Jana Kozáková, Michaela Losíková, Renáta Tylová, Jakub Řehák, Tomáš Řehák Redakce: Markéta Teuchnerová Grafická úprava: Helena Rosová Foto a ilustrace: Richard Homola, Archiv MKP, Archiv SDRUK, Pavel Klikar, Jiří Podrazil, Helena Rosová, Peter Struckel Překlad: HT International Tisk: Tiskárna Polygraf Vydala: Městská knihovna v Praze, 2019 ISBN 978-80-274-0097-3 Athene obsahuje pouze výběr událostí a aktivit, které se v roce 2018 v MKP uskutečnily. Úplný rozbor činnosti a hospodaření Městské knihovny v Praze zájemci najdou v dokumentu Výroční zpráva: Rozbor činnosti a hospodaření za rok 2018, který je dostupný k prolistování na ISSUU. Městská knihovna v Praze je členem: Asociace českých filmových klubů, Asociace provozovatelů kin, Česká asociace orální historie, Česká sekce IBBY, International Association of Music Libraries, International Federation of Library Associations and Institutions – Metropolitan Libraries Section, Klubko – Klub dětských knihoven, Sdružení knihoven ČR, SIBMAS – International Association of Libraries and Museums of the Performing Arts, Svaz českých knihkupců a nakladatelů, Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, UNESCO Creative Cities Network Městská knihovna v Praze děkuje všem spolupracujícím organizacím, institucím, společnostem a médiím za to, že nám pomáhají dělat knihovnu lepší.

foto: Richard Homola