MENDEL GREEN 2/2022

ČASOPIS MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ 2 /2022

MENDEL GREEN

REKTOR MAREŠ: BUDOUCNOST MÁ MEZIOBOROVÝ VÝZKUM ŠKOLA MI DALA PROFESIONÁLNÍ DRÁHU I RODINU, ŘÍKÁ DOLEŽEL

MENDEL GREEN 2022/2 — úvodní slovo

ÚVODNÍ SLOVO Je dlouhodobým zvykem představit na těchto řádcích nové číslo časopisu Mendel Green, které právě držíte v ruce. V aktuálním vydání se věnujeme zejména dvěma tématům. Tím prvním jsou vrcholící oslavy 200 let od narození Gregora Johanna Mendela, které pohltily nejen naši univerzitu, ale i celé Brno. Tématem druhým a neméně zásadním je představení nového vedení Mendelovy univerzity v Brně.

V jistém smyslu se obě tato témata prolínají, protože jak pro mne, tak pro mé kolegy ve vedení univerzity je augustiniánský opat opravdovým vzorem. Osobnost G. J. Mendela významně přesahuje rámec našeho prostředí a jeho odborné zaměření nelze jednoduše zařadit do nějaké kategorie.

Z pohledu dnešní optiky byl představitelem multidisciplinarity se schopností aplikace poznatků a modelování, dokonce lze najít i zmínky spojené s jeho jménem v základech vědního oboru dnes známého jako informatika. Pro mne osobně je symbolem pracovitosti a pokory, schopnosti prezentovat a obhajovat své výsledky a závěry. Ale i schopnosti dívat se na vlastní teorie a výsledky tak trochu „zvenku“, s nadhledem. A víry a trpělivosti, že dosažené vědecké výsledky dojdou uznání.

Všechny tyto skutečnosti se odráží i v naší vědecké práci a obecně snažení, s kterým chceme spolu s kolegy univerzitu vést další čtyři roky. Cíle mé i jednotlivých prorektorů si můžete přečíst právě v tomto vydání časopisu. A jak se nám podaří je naplnit, uvidíte za čtyři roky.

Přeji Vám příjemné čtení.

Jan Mareš rektor

MENDEL GREEN Časopis událostí Mendelovy univerzity v Brně

Obsah

Ročník 14 / číslo 2 / rok 2022 Vychází 3× ročně

MENDEL ŽIJE/ Vzácný rukopis: Několikrát ztracen a zase nalezen �������

Vydává: Mendelova univerzita v Brně

MENDEL ŽIJE/ Centrem Brna vede Mendelova stezka ��������������������������������

Zemědělská 1, 603 00 Brno www.mendelu.cz Šéfredaktor:

MENDEL ŽIJE/ Doležel: Škola mi dala profesionální dráhu i rodinu ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������

Filip Vrána Telefon: 545 135 010

Grafická úprava:

15

MENDEL ŽIJE/ Lepší stravitelnost i delší doba trvanlivosti.

Fermentace dělá z hrachu superpotravinu ���������������������������������������������������������

Kateřina Páleníková Foto na titulní straně:

Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž ����������������������������������������������������

AVC MENDELU Tisk: Ing. Vladislav Pokorný – LITERA

ROZHOVOR/ Rektor Mareš: Budoucnost má mezioborový výzkum ����������������������������������������������������������������������������������������������������

BRNO Elektronická podoba:

8

MENDEL ŽIJE/ Šlechtění plodin na lepší kořenový systém může být klíčem k druhé zelené revoluci �����������������������������������������

E‑mail: filip.vrana@mendelu.cz

4 6

17 19

20 26 28

FOTOREPORTÁŽ/ Slavnostní inaugurace �����������������������������������������������������������

mendelgreen.mendelu.cz

TÉMA/ Univerzita má šest prorektorů, o jednoho více ����������������������������� Redakční rada: Ivana Chatrná (AF) Veronika Malá (FRRMS) Hana Martinková Kuchyňková (ZF)

STUDENTI MENDELU/ Král a královna Majálesu: Studentské prostředí, jaké máme na MENDELU, bychom těžko hledali jinde. ����������������������������������������������������������������������������������������

Monika Pevná (LDF) Jiří Skládanka (REK)

FOTOREPORTÁŽ/ Majáles �������������������������������������������������������������������������������������������

Jiřina Studenková (REK) Věra Svobodová (ÚVIS) Jiří Urbánek (PEF) Martina Urbánková (ICV) Vaše připomínky, tipy a náměty posílejte na: redakcemg@mendelu.cz Uzávěrka tohoto čísla byla: 15. 6. 2022 Registrační č.: MK ČR E 18409 Tištěná verze: ISSN 2533-6517 Neprodejné!

38 2

32 36

8 Vzdělávání seniorů se mění, chtějí více zážitků �������������������������������������������������������������������

38 40

ABSOLVENT/ Správný umělec „krade“ ����������������������

KRÁTCE/ Workshop na téma čalouněného nábytku ������������������������������������������������������������ Jihočeským rybníkům navrhnou budoucnost ������� Národní kolo prestižní soutěže vyhrála studentka z Brna ���������������������������������������������������������������������

43 44 46

Na stavební činnost měly v minulosti negativní vliv hlavně války, epidemie už méně ������������������������������������������������������������������ Vědci budou zkoumat nerovnosti na evropském pracovním trhu ���������������������������������������

47

48

44 3

MENDEL 200 MENDEL ŽIJE

Vzácný rukopis: Několikrát ztracen a zase nalezen Strastiplné a dodnes plné nejasností jsou cesty Mendelova rukopisu, ve kterém popsal základy dědičnosti. Pochází z roku 1865 a dnes je uložen v augustiniánském opatství na Starém Brně. Několikrát ale zmizel a veřejnost nevěděla, kde se nachází.

Jednou byl zachráněn z koše na odpadky, za komunistického režimu našel azyl v zahraničí. Pak o něj bojovaly rakouské, německé i české úřady.

V nedávné minulosti jej samotní augustiniáni museli ze zahraničí dokonce vykupovat, upozorňuje odborník na Mendelův život Jiří Sekerák z Moravského zemského muzea.

V roce 1909 nalezl spis Mendelův

Ten ve snaze držení dokumentu

badatel Hugo Iltis v koši na odpad‑

legalizovat založil v roce 2001 s osmi

ky a z literatury následujícího období

dalšími členy rodiny společnost na za‑

lze usoudit, že augustiniáni mu poz‑

chování dokumentu jako německého

ději rukopis prodali pro brněnskou

kulturního dědictví, a rukopis byl uložen

Přírodovědnou společnost, které byl

v bankovním sejfu v Darmstadtu. Z té

kdysi Mendel spoluzakládajícím členem

doby pocházejí spory o vlastnictví mezi

a v níž tento objevitelský rukopis poprvé

rakouskou, německou a českou stranou.

zveřejnil. „Je zajímavé, že to sám Iltis

Po právním rozboru, který dokázal, že

několikrát ve svých publikacích uváděl,

spis náleží klášteru, následovala inter‑

jak v katalogu Gregor‑Mendel muzea

vence české diplomacie, zastavení řízení

z roku 1932, jehož byl ředitelem, tak

o zapsání na seznam německých pamá‑

i ve svém slavném životopisném díle

tek a návrat cenného spisu do České

Gregor Johann Mendel Leben, Werk

republiky.

und Wirkung z roku 1924. S anglickým kolegou W. Batesonem dokonce měl

V roce 2012 se tak dokument konečně

korespondovat o ceně za odkoupení

dostal zpět do majetku augustiniánské‑

rukopisu. Před okupací tedy podle Iltise

ho opatství na Starém Brně a vrátil se

byla vlastníkem rukopisu brněnská

tak na území, kde vznikl. Na navrácení

Přírodovědná společnost. Teprve až Iltis,

se podílel i tehdejší šéf české diploma‑

který byl sám židovského původu, utekl

cie Karel Schwarzenberg. „Je to klíčová

v roce 1939 z republiky před Hitlerem

vědecká práce. Byl to opravdu jeden

do USA tak jej začali nacisté v Brně

z nejvýznamnějších vědců své doby.

očerňovat jako zloděje a podávali na něj

Díváme‑li se dnes třeba na výzkumy

udání na gestapo,“ uvedl Sekerák, podle

DNA a podobné věci, nesmíme zapome‑

něhož měli nacisté s Mendelem a jeho

nout, že on byl pradědečkem celé vědy,“

rukopisem vlastní ideologické plány,

uvedl v roce 2012 na Mendelovu adresu

které ale naštěstí nerealizovali.

Schwarzenberg.

TEXT: Filip Vrána

Avšak během válečných ­událostí

Ani to ale neznamenalo konec stras‑

FOTO: Augustiniánské opatství Brno

Mendelův rukopis mizí ze sejfu

tiplného příběhu. O tři roky později

Přírodozkumného spolku v Escompt­

rukopis opět opouští Brno, tentokrát ho

Mendel prováděl své slavné pokusy

‑Bank. Po druhé světové válce ­patrně

do Vídně vyvezl tehdejší opat brněn‑

s křížením hrachu v brněnském klášte‑

rukopis opustil Československo.

ských augustiniánů. Dostat zpět se jej

ře, kde také sepsal zákony dědičnosti.

Pravděpodobně v souvislosti s komuni‑

podařilo jeho následovníkům až v úno‑

Význam jeho poznatků však byl uznán

stickým režimem někdy mezi léty 1950

ru 2017. „Od té doby je cenný rukopis

až na počátku 20. století, tedy po jeho

až 1980. Augustiniáni jej ukryli a uložili

v Brně. Ačkoliv byly od roku 2018 vyvíje‑

smrti. To mohl být jeden z důvodů, proč

ve Vídni. Odtud byl později převezen

ny aktivity vedoucí k prohlášení ruko‑

se s jeho písemnou pozůstalostí zprvu

do Německa. V roce 1988 byl v rukou

pisu kulturní a posléze národní kulturní

zacházelo lehkomyslně.

německého augustiniánského mnicha

památkou, prozatím k tomu nedošlo,“

a zároveň potomka Mendelovy rodiny

dodal Sekerák.

pátera Clemense.

4

5

MENDEL 200 MENDEL ŽIJE

Centrem Brna vede Mendelova stezka Centrem Brna vede nově stezka připomínající působení jednoho z nejslavnějších světových vědců historie – Gregora Johanna Mendela. Tvoří ji 16 informačních panelů instalovaných v místech spojených s jeho životem. První zastavení se nachází na Biskupském dvoře, kde měla sídlo Hospodářská společnost, jejímž byl Mendel členem a funkcionářem. V roce 1865 zde poprvé zveřejnil výsledky svých pokusů s hybridy rostlin. S Mendelem a jeho výročím je letos spojené celé Brno.

Mendel je stále známější v zahraničí než v tu‑ zemsku. Letošní jubilejní rok 200 let od jeho narození to má změnit. „Domnívám se, že jde o jeden z věčných problémů našeho národa, který se táhne už od 19. století. Nedokážeme si dostatečně hrdě a sebevědomě připomínat významné osobnosti, které překročily rámec naší země. Gregor Johann Mendel bezpochyby takovým člověkem byl,“ uvedl v dubnu při slav‑ nostním křtu stezky ministr kultury Martin Baxa.

Mendel si podle něj zaslouží pozornost i v šir‑ ším kontextu. Narodil se jako člověk němec‑

TEXT: Filip Vrána, Moravia FOTO: Filip Vrána

6

kojazyčný, během svého působení v Brně se naučil česky a hlásil se k moravské národnosti.

„To je jedna z pozoruhodných sku‑ tečností dokumentujících kvas druhé poloviny 19. století. Mendel považoval vždy za důležité se neustále učit, vzdě‑ lávat a soustřeďovat se zodpovědně a s velkou hloubkou na nové věci,“ dodal ministr.

Stezka mapuje v centru města 16 míst, kam Mendel docházel za svými odborný‑ mi zájmy nebo kde působil. „Jsou to pů‑ vodní místa, kde se reálně fyzicky vysky‑ toval. Naším cílem bylo nejen představit osobnost Gregora Johanna Mendela, jeho dílo v nějakém dobovém kontextu, ale představit i město Brno, ve kterém žil,“ uvedl generální ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček.

Mnohé návštěvníky udiví, že dnešní diva‑ delní budova Reduty sloužila v 19. století

soud). Kurátoři stezky neopomenuli ani

starobrněnského pivovaru Mendel svoje

jako prostor pro výstavy květin, ovoce

Mendelovo kněžské působení a starobr‑

pokusy s hybridy rostlin realizoval,“ uved‑

a zeleniny, kterých se Mendel účastnil

něnský klášter. U posledního, sedm‑

la vedoucí Oddělení komunikace a mar‑

jako hodnotitel. Překvapující může být

náctého zastavení stezky se nenachází

ketingu MENDELU Jiřina Studenková.

i skutečnost, že studiem zemědělství,

žádný informační panel. Jedná se o mís‑

Univerzita pořádá i edukativní worksho‑

ovocnářství a vinařství se mladý Mendel

to posledního odpočinutí, augustinián‑

py na téma genetika a Mendel na střed‑

zabýval na Filozofickém studijním ústavu

skou hrobku na brněnském centrálním

ních školách.

u minoritů. S výukou přírodovědy pak

hřbitově.

po úspěšném absolvování studia vypo‑ máhal v budově Technického studijního

Rok 2022 je rokem dvoustého výročí

ústavu.

od Mendelova narození. Mendelova

Životopisná data:

univerzita v Brně vydala úspěšný komiks

1822 narozen ve slezských

V postavení ředitele Hypotéční ban‑

Lucie Seifertové, který jeho dílo připo‑

Hynčicích (dnes Vražné)

ky Markrabství moravského docházel

míná. „Výstava z něj složená aktuálně

do budovy dnešní České národní banky

putuje po Slovinsku a Belgii. Spolu s pi‑

1843 vstup

a také pravidelně navštěvoval zasedá‑

vovarem Moravia jsme uvařili Mendelbier,

ní v Zemském dvoře (dnešní Ústavní

vždyť v bezprostřední blízkosti

do starobrněnského kláštera augustiniánů

1844–1848 studium teologie, zemědělství, ovocnářství

1847 vysvěcen na kněze 1854–1863 pokusy s hrachem

1865 přednáší o pokusech s hybridy rostlin

1868 zvolen opatem 1884 úmrtí 7

MENDEL 200 MENDEL ŽIJE

Doležel: Škola mi dala profesionální dráhu i rodinu

8

Následovníkem Mendela se přímo necítí, přesto v bývalém brněnském opatovi hledá inspiraci.

Baví ho pátrat po nových cestách a na problémy se dívat pomocí nových metod a posouvat tak vědu dopředu. V několika oblastech se mu to podařilo.

Rostlinný genetik Jaroslav Doležel na podzim 2022 dostane čestný doktorát na Mendelově univerzitě v Brně. Na svou alma mater se rád vrací, vždyť mu dala profesionální dráhu a vlastně i rodinu.

Genetika je podle něj klíčem k budoucnosti, její role ještě poroste i v souvislosti s potřebou vyšlechtit plodiny přizpůsobené klimatické změně, říká Doležel v rozhovoru.

dodnes za obrovské privilegium. Jezdil

TEXT: Filip Vrána

velmi nové a moderní téma. Díky tomu

FOTO: Archiv Ústavu experimentální

jsem se dostal do Olomouce, blízko

botaniky AV ČR

Dubu nad Moravou, ze kterého pochá‑

s námi také na exkurze do vinařských podniků a o každém vzorku dokázal dlouho a poutavě přednášet. Když ně‑ kam jedu na degustaci, vždy se těším, že něco podobného zažiji, ale už to nikdy není ono. Také zpracování plodin mne bavilo, ale jejich pěstování už méně.

A mezi mé oblíbené předměty patřilo šlechtění. Asi proto, že mne vždy víc lákal výzkum než provoz a výroba. To, co mi dala Lednice, bylo krásné mládí a roky strávené tak, že si nic lepšího neumím představit. V ročníku nás bylo málo a by‑ dleli jsme na zámku! Veškerý společen‑ ský život jsme si organizovali sami, měli jsme vlastní kapely, které hrály lidovou muziku, country i bigbít. Strašně rád na to vzpomínám. A šťastnou shodou okolností mi škola dala nejen kvalitní vzdělání, ale předurčila mou profesionál‑ ní dráhu, na jejímž počátku jsem potkal svoji budoucí manželku. Co víc bych měl po své alma mater chtít?

Kam jste se pak z Brna posunul?

Vždy mne lákala genetika, šlechtění a teorie. Diplomovou práci mi zadal pro‑ fesor Lužný a byla zaměřená na využití explantátových kultur in vitro při získává‑ ní mezidruhových hybridů. Tehdy to bylo

zím. Olomoucké oddělení Ústavu expe‑

Studoval jste na Vysoké škole zemědělské v Brně, co Vám škola dala?

rimentální botaniky bylo na svou dobu

Asi každý na svou alma mater rád

ré vyvíjelo techniky in vitro. Výzkumná

vzpomíná. Byly to formativní roky, člo‑

práce se mi dařila, a asi i proto mi

věk dospívá a dozrává. Studoval jsem

vedoucí pracoviště Dr. František Novák

zahradnický obor, první rok v Jihlavě,

nabídl interní vědeckou aspiranturu.

druhý v Brně a tři roky v Lednici. První

Takové nabídce nešlo odolat. Toto

dva ročníky byly zaměřené na studium

rozhodnutí ale zklamalo mého tatínka,

obecných předmětů a dostal jsem vzdě‑

který vedl úspěšné zahradnictví a viděl

lání, které bych přál každému biologovi.

ve mně svého pokračovatele. Na rozdíl

Dodnes vzpomínám na profesory, kteří

od univerzit, které byly za normalizace

měli výborné přednášky a „dusili“ nás

během ruské okupace kádrově velmi

u zkoušek. Dostali jsme vynikající zákla‑

hlídané, byla akademie politicky svobod‑

dy. V Lednici už byly předměty zamě‑

nější a takové prostředí mi imponovalo.

řené praktičtěji, což nebylo úplně to,

Po obhájení kandidátské disertační

v čem jsem se viděl. Z těchto předmětů

práce jsem na ústavu nastoupil jako

jsem ale díky profesoru Krausovi miloval

vědecký pracovník a nikdy jsem toho

vinohradnictví a to, že mne učil, považuji

nelitoval.

špičkovým pracovištěm Československé akademie věd a jediným na Moravě, kte‑

9

MENDEL 200 MENDEL ŽIJE

Jste znám jako zakladatel nového oboru, takzvané chromozomové genomiky. Můžete ve stručnosti přiblížit hlavní úspěchy, kterých jste v tomto oboru dosáhl?

bance. V současnosti se podílíme jak

oboru, který hýbe světem a má dopa‑

na čtení dědičné informace afrických

dy na mnoho oblastí lidského života.

banánovníků, tak nepřímo i na jejich

I když neměl ideální podmínky pro start

šlechtění. Zejména v oblasti afrických

do života, měl obrovské štěstí na lidi

Velkých jezer jsou různě upravované

a prostředí, do kterých se dostal. Do au‑

K řešení problémů rád používám nové

banány základní potravou. Naším hlavním

gustiniánského kláštera sv. Tomáše

přístupy. Asi prvním příkladem výhod‑

partnerem je Mezinárodní ústav tro‑

na Starém Brně vstoupil díky učitelům

nosti takového stylu práce bylo vypraco‑

pického zemědělství, konkrétně jeho

na Filozofickém ústavu olomoucké

vání metody pro rychlé měření množství

výzkumné stanice v Ugandě a Tanzanii.

univerzity, kde studoval, a právě opat

DNA v jádrech rostlinných buněk. Použil

Některé z těchto projektů financuje

kláštera augustiniánů jej nasměroval

jsem takzvanou průtokovou cytometrii,

nadace Billa a Melindy Gatesových.

k výzkumům zaměřeným na dědičnost.

která byla vyvinuta pro analýzu buněk

Spolupracujeme také s jinými výzkumný‑

Mendel byl geniální v tom, že pro řešení

člověka a živočichů a u rostlin se v 80.

mi programy ve střední a jižní Americe,

biologického problému dědičnosti použil

letech minulého století až na výjimky

Indii a Austrálii.

matematiku, což nenapadlo nikoho před

nepoužívala. V té době jsem pro rostliny

ním. Paradoxem je, že neuspěl u učitel‑ ských zkoušek z přírodopisu a fyziky,

pro stanovení velikosti genomu. Tato

Spolupracujete v současné době se svou alma mater, případně s některými vědci?

metoda našla rozsáhlé uplatnění jak

Na rozdíl ode mne se někteří mí kolego‑

souhra okolností, protože ho tam učili

v základním a aplikovaném výzkumu, tak

vé přímo podílí na výzkumných projek‑

nejlepší z nejlepších. Získané poznatky

ve šlechtění a po více než třiceti letech

tech Mendelovy univerzity v Brně. Mé

dokázal zúročit a problém dědičnosti

se stejně jako standardy stále používá.

kontakty s MENDELU spočívají v členství

vyřešil naprosto geniálním způsobem.

Další oblastí, kde se vyplatil netradiční

ve Vědecké radě univerzity a v Radě

Mendel byl prototypem moderního věd‑

přístup, byla první etapa čtení složitých

Grantové agentury Gregora Johanna

ce a jeho přístup k výzkumu je velkým

genů obilovin. Začátkem 21. století ne‑

Mendela. Účastním se také habilitačních

poučením i pro současnou vědu. Když

měly metody sekvenování DNA kapacitu

a profesorských řízení a jsem členem

stojíme před neřešitelným problémem,

na přečtení celé dědičné informace,

oborových rad doktorského studia.

můžeme se Mendelem inspirovat a pou‑

která je například u pšenice více než

Všech těchto aktivit si velmi považuji.

žít nový, netradiční postup.

pětkrát větší než u člověka. Na začát‑

Je to zvláštní pocit jít po univerzitních

ku vědecké kariéry jsem se zabýval

schodech, po kterých jsem před mnoha

cytogenetikou, tedy studiem dědičné

lety chodil jako student, protože nyní

informace na úrovni chromozomů. Toužil

jsem na konci profesionální dráhy. Beru

Co si z této osobnosti Vy sám berete? V čem je Mendel dodnes vzorem?

jsem propojit cytogenetiku s průtokovou

to jako privilegium, jako poctu a vážím

Gregor Mendel je pro mne vzorem

cytometrií, a to se mi podařilo. Pomocí

si toho.

právě v hledání nových přístupů k řešení

vypracoval nejen metodu přípravy vzor‑ ků, ale také kalibroval sestavu standardů

nové metody jsme izolovali jednotlivé

a tak si dále zlepšoval vzdělání na uni‑ verzitě ve Vídni. To byla opět šťastná

zdánlivě neřešitelných problémů. Říká se tomu myšlení „out of the box“ a tento

venovat. V případě pšenice seté, která

Letos slavíme 200 let od narození zakladatele genetiky. Cítíte se Vy sám být následovníkem Mendela?

má genom rozdělený na 21 chromozomů,

Cítím se asi stejně jako ostatní kolego‑

řekl, že pokrok vědy spočívá v nových

to celou analýzu 21krát zjednodušuje!

vé genetikové – zkrátka pokračujeme

metodách, nových objevech a nových

Tomuto přístupu, kdy genom studujeme

v jeho práci. Nicméně, když mluvíme

nápadech a v tomto pořadí důležitosti.

chromozom po chromozomu, říkáme

o Mendelovi, mám jisté privilegium.

Zjednodušeně řečeno jsou ve vědě dvě

chromozomová genomika. Její využití

Vnímám jeho genia loci. Pracuji totiž

školy. Jedna říká, že motorem pokro‑

umožnilo čtení dědičné informace řady

na Moravě nedaleko místa, kde se

ku jsou nové hypotézy a ideje. Podle

plodin, včetně už zmíněné pšenice,

Mendel narodil, působím v Olomouci,

druhé věda pokračuje tak, jak jí to dovolí

a dodnes urychluje izolaci agronomicky

kde studoval, což je poměrně blíz‑

pokrok v technikách a metodách, a při‑

důležitých genů, jako jsou rezistence

ko Brna, kde učinil své objevy. To, co

znám se, že tento přístup je mi bližší.

vůči chorobám, včetně rzí a padlí.

Mendel dokázal, je naprosto epochální.

Například bez metod sekvenování DNA

Dalším příkladem uplatnění netradičních

Přitom v mládí na tom nebyl fyzicky ani

bychom o genomu téměř nic nevěděli.

postupů je analýza dědičné informace

ekonomicky dobře. Pro budoucnost

Mendel vyhrál tím, že použil dosud ne‑

banánovníku. Jako první jsme například

genetiky bylo štěstí, že pro něj bylo

použitý přístup, a to kombinatoriku.

určili velikost dědičné informace této

řešením této složité situace studium

plodiny a geneticky charakterizovali

teologie. Přestože mu v mládí osud příliš

všechny položky ve světové genové

nepřál, stal se zakladatelem vědního

chromozomy, a získali tak malé části genomu, které bylo možné i tehdy sek‑

10

přístup je dnes velice moderní. Sydney Brenner při přebírání Nobelovy ceny

Na své alma mater obdržíte čestný doktorát. V roce 2018 jste získal

Českou hlavu. Co pro Vás podobná ocenění znamenají?

podporu a vědci se mohou při navrhování

Pokud hodnotíme počet publikací,

projektu plně soustředit na vědeckou

impakt faktor a počet citací, pak vědce

Jsou to úžasné pocty, které vždy přijí‑

část. Když my píšeme projekty, děláme

může hodnotit i paní uklízečka s kalku‑

mám s pokorou. Vždy si kladu otázku,

vše od A do Z. Nefunkční a zbytečná

lačkou. Tento systém páchá velké škody

jestli si takovou poctu zasloužím a jestli

administrativa naši vědu opravdu brzdí.

a deformuje vědecké prostředí. Vědci by

nejsou lepší kandidáti. Je to samozřejmě

Jinde asi ví, že vědec je drahý, a proto ho

měli být hodnoceni podle výsledků své

také motivace do další práce. Je krásný

nenechají plýtvat vzácným časem a dělat

práce, a ne podle toho, kde a v jakých

pocit vědět, že se mi něco podařilo

věci, které může udělat někdo jiný. Někdy

časopisech publikují. Podle mého názoru

a někdo si toho všimnul, a dokonce

papírujeme kvůli směšným částkám. Jako

není nic lepšího než peer review po 5

to ocenil. Já osobně vědeckou práci

účastník jednoho velkého národního pro‑

letech, kdy se podíváme na to, co vědec

beru jako privilegium. Mám práci, která

jektu každý měsíc posílám tabulku s hodi‑

dělal a jaké má výsledky. Bohužel jsme

mne naplňuje a baví, a ještě jsem za to

novým výkazem mé činnosti. Nedovedu

se ale dostali za hranu a cesta zpět

placený.

si představit, jak byrokratický aparát ty

nebude snadná.

spousty tabulek od mnoha vědců za kaž‑

Tlak na počet publikací vedl k obrovské‑

dý měsíc kontroluje.

mu nárůstu počtu vědeckých časopisů.

Jednou z priorit je v současnosti multioborový přístup a vytváření mezinárodních týmů. Jaké jsou klady a jaká úskalí této cesty?

Protože vědci musí publikovat, mohou si nakladatelé klást podmínky. Takže už

by neměl vědcům diktovat, s kým mají

Jak je to s uznáváním českých titulů v zahraničí a naopak?

Neměly by se standardy sjednotit například prostřednictvím nějakých evropských titulů?

spolupracovat. Možná je tento názor

To je velký problém, protože chceme,

které za poplatek nabízejí spoluautorství

ovlivněn mojí vědeckou dráhou. Začínal

aby k nám přicházeli vědci ze zahraničí,

na publikaci! S tím souvisí i problematika

jsem sám, později jsme s kolegy vypra‑

a přitom naše platy nejsou mezinárodně

Open Access publikování. Díky tomu,

covali metody, které byly klíčové pro

konkurenceschopné. A namísto odstra‑

že za publikaci článku platí jeho autor,

čtení velkých genomů rostlin. Dostali

ňování zbytečných bariér, které brání pří‑

je publikovaný článek přístupný zdarma

jsme se do situace, kdy jsme potřebova‑

chodu kolegů ze zahraničí, se vše často

komukoliv a bez předplatného. Jenže

li rozšířit výzkumnou kapacitu, a náš tým

ještě zbytečně komplikuje. Před několika

tato zdánlivě bohulibá politika dále pro‑

se podle potřeby dále rozrůstal. Opačná

lety k nám přišel český kolega z Institutu

hlubuje propast mezi bohatým severem

cesta, kdy se uměle vytvářejí velké

Maxe Plancka v Kolíně, který se habili‑

a chudým jihem. V rozvojových zemích

výzkumné celky bez jasného zdůvod‑

toval na německé univerzitě. Nicméně

nemohou zaplatit tisíce eur za publi‑

nění, může bohužel lákat i hochštaplery,

zde si docenturu dělá znovu. Je to pro

kování jednoho článku. Celá situace

kteří jen hledají zdroje peněz. Podle

něj ztráta času a zbytečný problém.

s publikováním a hodnocením vědců mi

mne by tedy měly spolupracovat menší

Nejsem si ale jistý, zda je reálné vytvářet

zkrátka evokuje úsloví „Cesta do pekla je

týmy vždy podle aktuální potřeby, a to

systém evropských titulů. Spíše bych se

dlážděna dobrými úmysly“.

i na mezinárodní úrovni. Chápu ale, že

přimlouval za jejich vzájemné a bezpro‑

pro administrativu je těžké vytvořit flexi‑

blémové uznávání.

Jak by měl podle Vašeho názoru vědec fungovat navenek?

Věda není jen o výzkumech, ale i o psaní článků a tlaku na jejich počet. Neměl by se tento tlak regulovat, nebo jde jen o rozhodnutí daného vědce?

Přestože absolutní prioritou práce

V době, kdy jsem s vědou začínal, se

V tom hraje důležitou roli spolupráce

publikace nepočítaly a impakt faktor

s novináři a médii. Není to vždy jednodu‑

neexistoval. Když jsem chtěl publikovat

ché, protože média v zájmu „objektivity“

Budu upřímný, jako celek jsme spíš

výsledek své práce, volil jsem časopis,

často předpokládají, že si názor udělá

průměr. Máme ale vědce a výzkumné

který četla vědecká komunita, kterou

posluchač nebo divák sám. Ale jak to

týmy, kteří patří ke světové špičce.

jsem chtěl se svými výsledky seznámit.

má udělat, pokud dané problematice

V případě evropských grantů typu ERC

Tečka. Bodování, či dokonce převod

nerozumí? Na druhou stranu mne velmi

se mimo jiné ukazuje problém organizace

bodů za publikace na peníze neexis‑

mrzí, pokud vědci rozhovory odmítají.

a podpory vědy v České republice. Týmy

tovaly. Pak ale přišel impakt faktor

A musíme se učit zjednodušení, aby

ve vyspělých evropských státech mají

a byrokracie získala nástroj, jak vědu

nám rozuměl i laik. Každý vědec dokáže

dokonalou administrativní a manažerskou

jednoduše hodnotit, aniž by jí rozuměla.

formulovat vědu složenou jen z cizích

Podle mého přesvědčení má být věda primárně organizovaná odspodu a nikdo

bilní systém, který umožní financovat ad hoc vytvářená vědecká seskupení různé velikosti a v různých obdobích.

Čeká nás předsednictví v Evropské unii. Jak se ukáže česká věda a jak si vlastně stojí v EU, podíváme‑li se například na četnost evropských projektů, které vedeme…

mnohým nakladatelům články i formátu‑ jeme. Dostanou hotový produkt a my jim ještě za publikaci článku zaplatíme tisíce eur. Vznikají dokonce pirátské aktivity,

vědce musí být věda, považuji za důle‑ žité, aby vědci seznamovali veřejnost, a tedy daňové poplatníky, se svou prací a s jejím významem pro společnost.

11

MENDEL 200 MENDEL ŽIJE

slov, ale k čemu to je, když tomu nikdo jiný nebude rozumět?

Nedílnou součástí práce vědce musí být výchova nové vědecké generace.

To zahrnuje nejen vedení diplomových

Jaroslav Doležel se narodil v roce 1954 v Olomouci.

a doktorských prací, ale také přednášky

V roce 1978 vystudoval Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně (dnes MENDELU).

Roku 2013 získal titul profesora v oboru molekulární biologie a genetika a od té doby působí jako vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Olomouc.

pro žáky základních a středních škol, vedení exkurzí v laboratořích a pořádá‑ ní akcí pro veřejnost, jako je například Noc vědců nebo Týden vědy a techniky Akademie věd ČR. Pokud se na těchto akcích podílí mladá vědecká generace, pak vedle zlepšování povědomí o vědě a šíření vzdělanosti učí sami sebe i to, jak vědu popularizovat.

Výzkumná činnost

A pokud mohu zmínit další důležitou

Jako jeden z prvních na světě vypracoval metodu stanovení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie. Významně přispěl k její standardizaci a širokému uplatnění, které zahrnuje genetiku a fyziologii rostlin, systematiku, taxonomii a populační biologii. Důležité praktické uplatnění tato metoda našla ve šlechtění rostlin.

Založil nový obor genomiky, takzvanou chromozomovou genomiku, která kombinuje izolaci chromozomů pomocí průtokové cytometrie s postupy genomiky. Využitím unikátní metody izolace chromozomů přispěl k přečtení složitých genomů hospodářsky významných plodin, včetně pšenice. Chromozomová genomika se široce uplatňuje při studiu struktury a evoluce dědičné informace rostlin a při mapování a izolaci důležitých genů.

Vytvořil úspěšný program studia dědičné informace banánovníku, jehož plody jsou základní potravinou v mnoha rozvojových zemích. Podílel se na přečtení jeho dědičné informace a založil genotypovací centrum, které má důležitou úlohu při charakterizaci a záchraně genového bohatství pěstovaných odrůd a planých druhů banánovníku. Účastní se mezinárodních projektů zaměřených na šlechtění této důležité plodiny pomocí nejnovějších metod molekulární biologie.

Jeho současný výzkum je zaměřený na studium uspořádání dědičné informace v trojrozměrném prostoru buněčného jádra a vlivu tohoto uspořádání na funkci dědičné informace, regulaci růstu a vývoje rostlin a jejich reakci na faktory vnějšího prostředí.

aktivitu, pak je to podpora přenosu výsledků základního výzkumu do pra‑ xe. To je v České republice stále velký problém. Jsem rád, že naše pracoviště je v této oblasti velmi aktivní a snad i úspěšné. V rámci programu „Potraviny pro budoucnost“ Strategie AV21 AV ČR a Aplikační laboratoře pro země‑ dělský výzkum, která je jeho součástí, spolupracujeme se šlechtiteli a země‑ dělskými podniky. Pořádáme pro ně školení a praktické kurzy zaměřené na molekulární metody a analyzujeme jejich materiály. Velmi si také cením naší účasti na projektu TA ČR Národní centrum kompetence „Biotechnologické centrum pro genotypování rostlin“, kde je tato spolupráce ještě intenzivnější a kde se přímo podílíme na charakteriza‑ ci DNA velkého množství šlechtitelských materiálů.

Jaké jsou největší současné výzvy pro vědu ve Vašem oboru?

Pokud jde o genomiku, sekvenování dědičné informace se stalo rutinou. To, že máme dědičnou informaci přečtenou, ale neznamená, že rozumíme tomu, jak

Osobně už přímo v laboratoři nepracuji.

na věci, které jsou podle mne perspek‑

funguje. Stále máme jen velmi omeze‑

Výjimkou je přednášení na kurzech v za‑

tivní. A samozřejmě se snažím doplňovat

nou představu o tom, jak je růst a vývoj

hraničí, kdy musím studentům ukázat

své přednášky pro studenty magister‑

rostliny regulovaný a jak genom před‑

experimentální postupy. Svým kolegům

ského studia tak, aby byly maximálně

určuje reakci rostliny na vnější podněty.

doma se snažím pomáhat jinak a mám

aktuální.

Důležitou roli hraje například i uspořádání

radost, když požádají o konzultaci, pře‑

DNA v trojrozměrném prostoru buněč‑

čtení návrhu grantu či opravu rukopisu.

ného jádra, kdy spolu mohou intera‑

Jinak se těším z toho, že výzkumný

Je jednou z výzev současné vědy adaptace na klimatickou změnu?

govat vzdálené oblasti genomu. I této

směr, se kterým jsem začal, dále úspěš‑

Je to jedna z vůbec největších výzev

problematice se na našem pracovišti

ně rozvíjíme. Držím si přehled o našem

současnosti. Růst světové populace

věnujeme.

oboru a snažím se kolegy upozorňovat

vyžaduje zvyšování produkce potravin,

12

domestikovat plané rostliny, které snášejí sucho či zasolenou půdu a jež člověk dosud nepěstoval. Editaci ge‑ nomu však můžeme dělat jen tehdy, pokud víme, co a jak chceme editovat a kde se tato, obvykle krátká, sekvence DNA v obrovském genomu nachází. A to je úloha výzkumu na našem pracovišti, kdy se podílíme jak na studiu struktury genomu důležitých plodin, tak na izolaci agronomicky významných genů. Pokud bude možné pěstovat nové odrůdy zís‑ kané těmito technikami, jsme připraveni metodu editace genomu použít.

Část světa geneticky upravené plodiny schvaluje, Evropa je ale spíše výjimkou…

V Evropské unii se po dlouhých dvaceti letech konečně začíná blýskat na lepší časy. Je na čase, protože rychlým tem‑ pem přibývá zemí, kde není pěstování nových odrůd získaných editací geno‑ mu regulováno, a hrozilo, že se Evropa stane „muzeem zemědělství“. Geneticky modifikované plodiny se dnes už pěstují ve 29 zemích světa a na téměř osmině celosvětově obdělávané půdy. Úspěch a další perspektivy těchto plodin stimu‑ lují zakládání nových biotechnologických firem, které přicházejí na trh s plodi‑ nami, které mají výhodné vlastnosti jak pro pěstitele, tak pro spotřebitele.

Neudržitelnost této situace si Evropská komise konečně uvědomila a plánuje vytvoření legislativního rámce pro „nové genomické techniky“. Nová legislativa by měla být schválena během příštího roku.

Bez genetických modifikací se zkrátka neobejdeme. Pěstování plodin s modi‑ fikovaným genomem a odolných vůči chorobám a škůdcům umožní dramatic‑ ky snížit zátěž životního prostředí pesti‑ a přitom je pěstování zemědělských

dědičné informace. Naštěstí jsou

cidy a bude jedním z klíčových opatření

plodin ohrožováno změnou klimatu. Pro

dnes k dispozici metody pro editování

vedoucích k udržitelnému zemědělství.

zajištění dostatku potravin bude třeba

genomu, které umožňují přesně měnit

Pokud budeme moci také omezit hno‑

využít všech možností, které máme

strukturu molekuly DNA.

jení průmyslovými hnojivy, bude podle

k dispozici, a jednou z nich je pěstování

Tyto techniky umožňují nejen další

mého přesvědčení možné označovat

plodin přizpůsobených novým podmín‑

zlepšování současných odrůd, ale nabízí

jako biopotraviny všechny potraviny

kám. To ale vyžaduje odrůdy s novými

možnost v krátkém čase zopakovat

získané z takových odrůd.

znaky a vlastnostmi, které lze jen obtíž‑

domestikaci a z planých předchůdců

ně získat pomocí klasického šlechtění.

v krátkém čase opět získat kulturní

Mluvíme o nových technikách šlechtění,

plodiny, ale s vlastnostmi, které sou‑

jejichž klíčovým nástrojem je modifikace

časné plodiny nemají. Je také reálné

13

MENDEL 200 MENDEL ŽIJE

Pro zjištění velikosti kořenového systému využívají výzkumníci ve velké míře nedestruktivní metodu založenou na principu měření elektrické kapacity kořenů.

14

Šlechtění plodin na lepší kořenový systém může být klíčem k druhé zelené revoluci Když se Gregor Johann Mendel před téměř dvěma sty lety věnoval křížení hrachu, sledoval pouze znaky, které jsou ovlivněné zpravidla jedním jediným genem. Tyto takzvané majorgeny zodpovídají u rostlin například za barvu květu. V souvislosti s klimatickou změnou a suchem dnes ale vědci stále častěji obrací svoji pozornost ke znakům, které nejsou na první pohled patrné a ovlivňují je až stovky genů. Skrytý potenciál vidí odborníci v kořenovém systému rostlin.

TEXT: Ivana Chatrná FOTO: Tomáš Středa V Česku se výzkumu kořenového systému systematicky věnu‑

Na výzkumu spolupracují vědci z MENDELU s nejlepšími čes‑

jí pouze dva týmy. Jeden z nich sídlí na Agronomické fakultě

kými šlechtiteli. Soustřeďují se přitom na oblasti dlouhodobě

Mendelovy univerzity v Brně. Vědci se tam pod vedením

nejvíce zasažené zemědělským suchem. Pokusy provádí třeba

Tomáše Středy z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostli‑

v Hrubčicích na Prostějovsku nebo v Branišovicích poblíž

nolékařství zaměřují na kořenový systém významných polních

Pohořelic na Brněnsku. Právě práce se šlechtiteli však často

plodin, jako jsou například ječmen, pšenice, mák nebo řepka.

vědce nutí uchýlit se ke kompromisům. „Stává se, že vyberu určité odrůdy do další generace, protože co do kořenového

„Soustřeďujeme se na znaky ovlivněné takzvanými minorge‑

systému se mi zdají nejlepší, ale šlechtitel chce právě tyto

ny. Za to, jak vypadá kořenový systém, zodpovídají stovky až

odrůdy vyřadit kvůli tomu, že jsou náchylnější k chorobám.

tisíce genů. A identifikovat to, který z těch sto, dvou set, pěti

Takže ve výsledku musíme vybrat nějakou kompromisní odrů‑

set, tisíce genů je zodpovědný za to, že je kořenový systém

du,“ vysvětluje Středa.

větší, mohutnější nebo má jiný úhel větvení, je výzva, kterou zatím nikdo nerozlousknul,“ popisuje Středa.

Na vyšlechtění a registraci nové odrůdy se však vědci plně neupínají. Za obrovskou výzvu považují už jen to identifikovat,

Dopracovat se efektivnějšího kořenového systému, který by

které z doposud existujících odrůd jsou vhodné pro určitou

rostlině pomohl přijímat dostatek vody z půdy i v suchých

lokalitu. „Kdyby to bylo tak, že bychom si řekli, že hlubší koře‑

obdobích, se jeho tým snaží sedm let. „Křížili jsme různé

nový systém je vždy výhodnější, můžeme si zatleskat a jít dál.

odrůdy, teď už jsme v sedmé generaci. Selektujeme a selek‑

Jenže ono to tak jednoduché není, každý rok, u každé odrůdy,

tujeme a možná to jednou dotáhneme k většímu kořenovému

na každé lokalitě je to jiné,“ říká Středa. Například pokud budou

systému u potomstva, než jaký měli rodiče,“ popisuje Středa.

srážky přicházet pravidelně, ale v malém množství, je lepší mít

Jak ale vzápětí dodává, v průběhu času se naučil být pokorný.

kořenový systém mělký. Pokud však srážky budou přicházet

„Šlechtění obecně je taková řehole. Je to také o štěstí, ale

omezeně a voda bude v hloubce, je naopak lepší kořenový

samozřejmě dominantně o trpělivosti, vědomostech a jedno‑

systém hluboký.

duše o tom, že ti lidé neslezou z pole. Mají tisíce mini parcelek, chodí mezi nimi, vybírají a vybírají a jen doufají, že nepřijdou

„Dopředu však nikdy nevíme, jaká bude sezóna. Jako řešení se

kroupy, protože by roční práce přišla vniveč,“ říká.

proto nabízí mít genetickou variabilitu. Aby měl zemědělský

15

MENDEL 200 MENDEL ŽIJE

podnik k dispozici pět či sedm odlišných odrůd, a pokud mu nevyjde ten rok jedna, vyjde mu druhá,“ přibližuje Středa.

Význam kořenového systému jakožto nástroje pro adapta‑ ci polních plodin na sucho je podle něj patrný v dynamice, s jakou roste poptávka po jeho výzkumu. „Kořenový systém možná bude klíčem k druhé zelené revoluci. Je to samozřejmě optimistické konstatování, ale skrytý potenciál tam rozhodně je,“ konstatuje Středa. Právě adaptace polních plodin na sucho za pomoci – nejen – šlechtění může být naprosto zásadní pro zajištění dostatečné a stabilní produkce potravin. „Nedostatek vody v půdě a řekách se velmi pravděpodobně bude prohlu‑ bovat. Suchost krajiny se zvyšuje a bude záležet na šlechtite‑ lích, jak se na nové podmínky dokážou adaptovat,“ zdůrazňuje vědec.

Pro zjištění velikosti kořenového systému využívají výzkumníci ve velké míře nedestruktivní metodu založenou na principu měření elektrické kapacity kořenů. „Metodu vyvinul už někdy v sedmdesátých letech profesor Chloupek u nás na ústavu.

Pak se na ni ale trochu zapomnělo a my jsme ji znovu oživili a inovovali,“ říká Středa. Metoda funguje tak, že vědci jednu elektrodu vloží do půdy, druhou přiloží na rostlinu a zjistí, jak velký elektrický náboj se dá uskladnit v jejím kořeni. „Když vedle sebe máme tisíc rostlin, jsme schopní díky metodě říct, která rostlina má kapacitu větší a která menší. Tu s největší kapacitou pak sklidíme a pošleme do další generace,“ vysvět‑ luje Středa.

Kromě kořenového systému se vědci věnují také výzkumu vitality osiva jako další možnosti adaptace na sucho. „Klíčence trápíme v laboratoři suchem, případně jinými stresory, na‑ příklad vysokou teplotou. Zjistili jsme, že existuje variabilita mezi odrůdami, a také jsme si potvrdili, že vyšší vitalitu lze přenést do další generace,“ doplňuje. Do konce roku teď výzkumníci chtějí připravit metodiku stanovení vitality osiva, kterou by certifikoval ÚKZÚZ. V Česku se zatím vitalita osiva standardně neměří, což by se mohlo změnit právě díky vědcům z Agronomické fakulty. „Chceme nabídnout metodu, která bude jednoduchá na provedení, laboratoř nebude stát miliony a dokáže zjistit, které osivo má velkou vitalitu, a je tudíž schopné vyklíčit i ve zhoršených podmínkách,“ upřesňuje Středa.

A jestli by Mendel byl překvapený tím, co dnes víme o rostli‑ nách? „Určitě byl. On popisoval to, co viděl nad zemí. Výzkum se teď ale mnohem víc začíná zaměřovat na věci, které nejsou okem patrné a leží naopak pod zemí,“ dodává Středa.

Příkladem buď třeba právě výzkum odborníků z MENDELU.

16

Lepší stravitelnost i delší doba trvanlivosti. Fermentace dělá z hrachu superpotravinu V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými bílkovinami mají ale ty rostlinné horší biologickou dostupnost základních živin. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zkusili vylepšit výživovou hodnotu hrachu za pomoci fermentace. Výsledky výzkumu ukazují, že proces kvašení pozitivně ovlivňuje stravitelnost hrachu a mimo jiné umožňuje tělu vstřebat více železa.

TEXT: Ivana Chatrná FOTO: Sylvie Skaličková Na který ze zdrojů rostlinných bílkovin se v roce oslav výro‑

ní dá říct, že fermentovaný hrách je novou superpotravinou.

čí Mendelova narození zaměřit, když ne na hrách, chtělo by

„Fermentovaná hrachová mouka má v porovnání s klasickou

se říct. Odborníci z Ústavu výživy zvířat a pícninářství se ale

hrachovou moukou vyšší obsah bílkovin, méně sacharidů a má

k jeho výzkumu dostali v podstatě náhodou, v rámci testování

více dostupných minerálních látek. S ohledem na nutriční slože‑

stravitelnosti hrachové mouky pro českého výrobce biopo‑

ní je proces kvašení určitě přínosem,“ doplňuje.

travin. „Hledala jsem nejnovější trendy v úpravách hracho‑ vé mouky a dostala jsem se až k možnosti její fermentace

Společně s firmou PROBIO, která v Česku vyrábí biopotraviny,

pomocí různých bakterií. V našem projektu jsme využili bakterii

se teď vědci chtějí zaměřit na možnosti využití fermentace

Lactobacillus plantarum,“ popisuje členka výzkumného týmu

u trvanlivých potravin. „Například v Americe už začali fermen‑

Sylvie Skaličková.

tovat klasickou pšeničnou mouku. Zjistili totiž, že jako přídavek v pekařských výrobcích pomáhá prodlužovat trvanlivost, výrob‑

V laboratoři vědci za pomoci speciálního in vitro modelu trávení

ky jsou déle vláčné a neplesniví,“ přibližuje Skaličková a dodává,

otestovali rozdíly mezi několika různě upravenými moukami.

že je ale potřeba neplést si řízenou fermentaci s kváskováním.

Kontrolní skupinou byla tepelně neupravená hrachová mouka.

Další varianty pak tvořily mouky vařené 10 nebo 120 minut,

„U kvásku je do fermentace zapojeno celé konsorcium mikroor‑

fermentovaná mouka nevařená a také 10 minut vařená fermen‑

ganismů a převažují zde kvasinky, které produkují oxid uhličitý.

tovaná mouka. „Zjistili jsme, že u fermentovaného hrachu se

Těsto je pak nadýchané a má i výraznější aroma. Oproti tomu

výrazně zlepšila stravitelnost, zvýšil se obsah bílkovin a kva‑

řízená fermentace mouky pomocí bakterií má za cíl vyprodu‑

šení mělo také velký vliv na oligosacharidy, které způsobují

kovat přirozené antibakteriální látky, které působí proti plísním,“

nadýmání,“ vysvětluje Skaličková. Tím, že použité laktobacily

dodává Skaličková.

spotřebovaly nadýmavé oligosacharidy pro svůj růst, snížila se pravděpodobnost vzniku nadýmání, které jinak konzumaci

Nejprve čeká odborníky určitý předvýběr. „Budeme zkoušet

hrachu často provází.

do fermentace zapojit i další perspektivní mikroorganismy a plodiny, například pohanku nebo jiné typy mouk, a budeme

Mezi pozitivní efekty fermentace odborníci zařadili také lepší

sledovat jejich nutriční parametry. Určíme si ty nejperspektiv‑

vstřebatelnost živin a lepší dostupnost některých mikroprvků,

nější suroviny a potom už bude samozřejmě záležet na firmě,

například manganu nebo železa. „Běžně je železo navázané

jaké typy výrobků bude chtít uvést na trh,“ říká vědkyně. Ve hře

do rostlinných pletiv v určitých vazbách. Díky fermentaci se

jsou například zdravé krekry, pečivo nebo polotovar. Pokud vše

nám ale z těchto vazeb uvolnilo a bylo tak pro organismus více

vyjde, hotový produkt by zákazníci mohli ochutnat do dvou let.

dostupné,“ říká Skaličková. S určitou nadsázkou se pak podle

17

MENDEL 200 MENDEL ŽIJE před a po fermentaci

vaření hrachové mouky

hrachová mouka po uvaření a vysušení

hrachová mouka po skončení in vitro trávení (zprava: fáze dutiny ústní, intestinální fáze, gastrická fáze)

18

Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž Vědci ze Zahradnické fakulty se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě.

Dřeviny jsou v městském prostředí atakovány množstvím stresových faktorů, což je problém zejména u stromů vysázených podél komunikací či v dlažbě. Řešením je využití injektáže.

Podmínky pro život dřevin v městské

přípravky. Vedlejším efektem provzduš-

zástavbě se dlouhodobě zhoršují.

nění půdy je rychlejší obnova kořenové-

Negativním faktorem je například stav

ho vlášení dřevin.

půdy, která mnohdy vykazuje nevhodné složení a utužení. „Kořeny mají v půdě

„Náš tým od roku 2019 zakládá a hodnotí

málo prostoru, jsou atakovány chemic-

na různých stanovištích dlouhodobé

kými látkami, trpí nedostatkem vody

experimenty. V této odborné činnosti

a kyslíku. Nedostatečný rozvoj kořenů

úzce spolupracujeme s partnery

brání i celkovému růstu koruny. Stromy

v Brně a Znojmě (Veřejná zeleň města

tak nejsou vitální a snadněji podléhají

Brna a Městská zeleň Znojmo). V ko-

chorobám a škůdcům,“ uvedl Petr Salaš

řenové zóně vybraných pokusných

ze Zahradnické fakulty MENDELU.

stromů měříme speciálními čidly teplotu a vlhkost půdy, hodnotíme vitalitu dře-

Možností, jak zlepšit prostředí v kořeno-

vin a vybrané fenologické parametry.

vé zóně stromů, je využití injektážního

Domníváme se, že metoda injektáže

zařízení, které dokáže půdu tlakem vzdu-

může přispět ke zlepšení stavu zeleně

chu provzdušnit. Do vzniklých prostor

ve městech, zejména na exponovaných

TEXT: Redakce

se následně mokrou cestou injektují

stanovištích,“ dodal Salaš.

FOTO: Archiv ZF MENDELU

hydroabsorbenty, hnojiva či mykorhizní

19

ROZHOVOR

Rektor Mareš: Budoucnost má mezioborový výzkum Mendelova univerzita v Brně má po opakované volbě konečně nového rektora. Stal se jím dosavadní děkan Agronomické fakulty Jan Mareš (60). V nové funkci chce rozvíjet laboratorní i praktickou výuku a posílit zapojení studentů do výzkumné činnosti.

Plánuje také podporovat vytváření výzkumných týmů napříč univerzitou a víceoborovou spolupráci. MENDELU je podle jeho slov schopná dávat odpovědi na všechny aktuální strategické otázky v rozvoji lidstva, od surovin pro stavební, nábytkářskou a energetickou výrobu z dřevní hmoty přes lesnictví a tvorbu krajiny, od buňky po bezpečné potraviny. Nevýhodou je naopak určitá roztříštěnost oborů.

TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv MENDELU

20

Ve volbě jste získal poměrně silný mandát zhruba dvou třetin hlasů senátorů. Jak to sám vnímáte?

v krajině, cirkulární ekonomika vycháze-

Jako zodpovědnost vůči těm, kteří

ekonomických i socioekonomických,

mne podpořili, ale nejen vůči nim. Jako

rozvoje regionů a směřování k deglo-

zodpovědnost a závazek. Je potřebné

balizaci, krajinná architektura. V nové

univerzitu trochu posunout, možná jen

funkci chci také podporovat další rozvoj

trochu popíchnout. Zlepšit komunikaci

laboratorní i praktické výuky, posílit za-

uvnitř univerzity a zdůraznit zodpo-

pojení studentů do výzkumné činnosti.

vědnost každého z nás za svou práci.

Za důležité považuji propojení mezi

Jsme univerzita se širokým odborným

ústavy i mezi fakultami při zajišťování

záběrem, a to jak v rámci vzdělávací

studijních programů. Chtěl bych také

činnosti, tak i v oblasti činnosti tvůr-

podporovat vytváření výzkumných týmů

čí. Potřebujeme tedy spolupracovat.

napříč univerzitou a spolupráci s exter-

Odpovídajícím způsobem musí fungovat

ními subjekty, výzkumnými ústavy, státní

i podpora rektorátních a celoškolských

správou nebo subjekty provozními.

jící z oborů odpadového hospodářství a využívání obnovitelných zdrojů, oborů

pracovišť jednotlivým součástem.

stagnující míře podpory v příštích letech

Jaké jsou výhody zaměření školy s více než stoletou tradicí? V čem je ta tradice přínosem a v čem naopak zátěží?

nebo obhajoba postavení naší univerzi-

Naše škola je v podstatě schopná

ty v konkurenčním prostředí ostatních

dávat odpovědi na všechny strategické

vysokých škol nejen v České republice.

otázky v rozvoji lidstva, od surovin pro

Máme jeden zájem, jeden cíl. Čekají nás velké výzvy, nejen operační programy, ale i zvyšující se náklady na provoz při

stavební, nábytkářskou a energetickou

Pojďme nyní k budoucnosti univerzity, na co se chcete zaměřit?

výrobu z dřevní hmoty přes lesnictví

Přes všechny chmury z počátku letošní-

i ekonomicky vyhodnotit pro optimál-

ho roku se domnívám, že naše univer-

ní provozní nasazení. Naším rodinným

zita je školou se zvyšujícím se vědec-

stříbrem jsou tradiční obory a progra-

kým výkonem, je úspěšná v získávání

my s vazbou na zemědělství, lesnictví,

projektů a má respekt mezi odbornou

případně zahradnictví, k čemuž vlast-

veřejností. Odborné zaměření naší školy

ně máme veškerou nadstavbu. Vedle

reaguje hned na několik aktuálních vý-

toho máme ale i špičkové týmy, které

zev, které před námi jsou. Zejména jde

pracují na úrovni molekulární biologie,

o zajištění dostatku kvalitních a bez-

nanomateriálů a podobně. Určitým

pečných potravin od jejich produkce

rizikem je možná roztříštěnost zaměření.

a zpracování až po ekonomický dopad.

Může tedy dojít k úvahám o významu

K dalším výzvám patří hospodaření

a preferencích jednotlivých oborů. To

a tvorbu krajiny, od buňky po bezpečné potraviny. To vše umíme fyzicky provést

všechno je na diskusi, která nás čeká.

že na institucionální úrovni dokážeme

Předpokládám, že ne vždy bude úplně

identifikovat a eliminovat rizika a chyby.

jednoduchá nebo zcela příjemná.

českých vysokých škol a srovnávat se s těmi nejlepšími. Jak se to podle Vašeho názoru povedlo?

V čem má naopak podle Vás univerzita největší rezervy?

Mendelova univerzita v Brně na mapě

Možná to, co vnímám jako silnou stránku

časnosti nás nelze přehlédnout. Ale

je i riziko, tedy právě ta heterogenita

ke korektnímu srovnání s těmi nejlepšími

Fakulty si podle mého názoru v ně-

a v řadě případů i snaha nebo zkušenost

a samozřejmě oborově „partnerský-

kterých věcech vedou samostatný

jednotlivých výzkumných skupin pra-

mi“ nás čeká ještě kus poctivé práce.

život a já bych si přál, aby více spolu-

covat s týmy mimo univerzitu a hledat

Aktuální hodnocení kvality naší univer-

pracovaly a měly společné projekty.

spolupráci mimo ni. Vnímám to do jisté

zity je minimálně motivující ke snaze se

Mezioborovost mezi jednotlivými fakulta-

míry jako soutěžení mezi fakultami. To si

zlepšit. Opravdu máme na to být o třídu

mi mne velice láká a chtěl bych přispět

myslím, že je potřeba trošičku elimino-

lepší univerzitou.

k jejímu prohloubení. Bych byl rád, kdy-

vat. Podle mého názoru se musíme po-

bychom společně vytvářeli i společné

dívat na to, v čem se jednotlivé fakulty

studijní programy sloučením předmětů,

překrývají a v čem jsou rozdílné, a tam,

které máme, nebo umožnili studentům

kde to jde, hledat společné projekty

zapisování a uznávání předmětů na růz-

a programy. Nesnažit se například vedle

ných fakultách. Jednotlivé problémy

sebe akreditovat obdobné programy

dokážeme modelovat, například pomocí

na jednotlivých fakultách, ale spolupra-

MENDELU se dostala také do světových žebříčků. Do jaké míry to vnímáte jako podstatné a jak si vlastně ve srovnání se zahraničím stojí české vysoké školy, jakou mají pověst?

kolegů z bioklimatologie dopady klima-

covat. Ve velkých projektových výzvách

Porovnávat se s ostatními nejen v čes-

tické změny. Následně pak ještě vyhod-

využít potenciál výzkumných týmů bez

kém rybníčku je důležité. Bude ale ještě

notit z pohledu ekonomického včetně

ohledu na příslušnost k fakultám. Někdy

potřeba diskuse v rámci univerzity,

dopadů na regionální rozvoj a také řešit.

hledáme odlišnosti namísto spolupráce

které žebříčky jsou pro nás důležité

Před dvěma lety jsme spustili vlastní

za každou cenu. Ale je potřeba se na to

a které hodnocené parametry pro nás

grantovou agenturu Gregora Johanna

podívat i naopak, srovnávat se s konku-

mají motivační efekt. Obecně, a to se

Mendela, která podporuje právě multio-

rencí. Velký dluh máme z minulosti v ko-

netýká jen žebříčků, je nutno se zbavit

borový výzkum. V tom chceme určitě

munikaci uvnitř univerzity, vysvětlování

přístupu odškrtávat jen kolonky nebo se

pokračovat.

smyslu jednotlivých kroků nebo problé-

zaměřovat jen na splnění požadovaných

my, které máme. Pokud se akademická

„bobříků“. I když chápu, že i jejich splnění

obec nebo orgány univerzity dozvídají

je důležité. Každá naše činnost by měla

informace z médií či sociálních sítí, je

mít smysl.

MENDELU má pět fakult a Institut celoživotního vzdělávání. Jak spolupráce mezi nimi funguje?

Tím do jisté míry navazujete na svou předchůdkyni Danuši Nerudovou…

českých vysokých škol určitě je a v sou-

někde chyba.

mu světu. To je směr, kterým bych rád

Úkolem vysokých škol je vychovávat konkurenceschopné absolventy, kteří najdou uplatnění v praxi. Jak si v tomto směru stojí MENDELU?

pokračoval. Ale i otevřenost a spoluprá-

Myslím si, že naši absolventi jsou na tom

Máme za sebou dva roky s covidem, který do značné míry změnil fungování univerzit.

Mendelova univerzita v Brně byla vůbec první v České republice, která přešla plně na online výuku.

Jak se na toto období díváte?

ce musí přinášet naší univerzitě nějaký

v porovnání s ostatními univerzitami po-

Tak předně musím říci, že jsem rád, že

definovaný profit. Pokora a sebevědomí,

měrně dobře. Existují samozřejmě rozdíly

aktuální školní rok probíhá v podstatě

oboustranný respekt a schopnost na-

mezi fakultami i obory. Provázání studia

standardním způsobem, a i když jednu

slouchat, zodpovědnost za budoucnost.

se získáváním praktických zkušeností

dobu byla covidová čísla opravdu vyso-

To vše by mělo být v odpovídajícím

je naší velkou výhodou. Vnímám velmi

ká, tak se škola nezavřela. Podle mého

poměru. Primárně chceme prezentovat

pozitivně zájem provozních partnerů

názoru dlouhodobě klasickou výuku

naši odbornost a schopnost komen-

o spolupráci s univerzitou, například

nahradit online formou nelze. To se týká

tovat a podílet se na řešení aktuálních

při zajišťování praxí nebo stáží našich

zejména provozně zaměřených fakult

problémů a výzev. Z pohledu aktuální

studentů, přípravě profesně zaměřených

a programů. Lesníci musí vidět, jak fun-

situace kolem akreditací se budeme

programů, případně komunikaci během

guje les a stromy, to samé budoucí ag-

muset snažit již získané institucionální

kariérních dnů.

ronomové nebo zahradníci – ti také musí

V některých oblastech ano, chci pokračovat v našem snažení získat pro celou univerzitu institucionální akreditaci, která nám zatím chybí. Dále podporovat větší otevřenost univerzity vůči okolní-

akreditace udržet a obhájit. Ale nebude to vždy jednoduché. Musíme prokázat,

do terénu. Velkým problémem v době

Jedním z cílů vaší předchůdkyně bylo dostat univerzitu na „mapu“

covidu byla ale obecně ztráta komunikace napříč akademickou obcí, tedy jak

21

mezi studenty navzájem, tak i mezi akademickým pracovníky a studenty. Pak je tu ještě jedna věc, domnívám se totiž, že jsme „malinko“ za ty dva roky zlenivěli.

Tak jako má své limity online výuka, má výrazné limity zejména v některých oblastech home office. Podle mého názoru se musíme vrátit k zodpovědné práci a zodpovědnosti za její výsledek.

V tomto směru je nutná motivace, a to včetně motivace negativní. V minulém období byla také velmi významně ovlivněna mezinárodní spolupráce, mobilita i studium v zahraničí. Opětovné nastartování a další rozvoj v této oblasti je podle mého názoru nutný nejen pro rozšíření kontaktů a získání zkušeností našich absolventů, ale i ke zlepšení jazykové a komunikační úrovně studentů a akademických pracovníků.

Vysoká škola je zejména o studujících, co chystáte pro ně?

Chceme s novým vedením podporovat další rozvoj laboratorní i praktické výuky.

Maximalizovat využití laboratoří, poloprovozů, experimentálních pracovišť nebo školních podniků pro nabytí praktických dovedností a návyků. Potenciál vidím i v rozsáhlejší provázanosti výuky s provozními i dalšími subjekty, tedy například firmami a vědeckými institucemi.

V plánu máme i posílit zapojení studentů všech typů studia do řešení výzkumné činnosti pracovišť, zvýšit využití provozních partnerů včetně státní správy pro zlepšení úrovně praktických zkušeností našich absolventů. Podporovat jejich samostatnost i zodpovědnost za vlastní

ovlivní procesy a činnosti zajišťované

a odpovědnost za komplexní rozvoj in-

studium.

rektorátními a celoškolskými pracoviš-

formačních a komunikačních technologií

ti, pracovišti jednotlivých fakult, jejich

v souladu se strategií univerzity.

Velkým problémem na každé univerzitě je vztah rektorátu a jednotlivých fakult. Jak tuto otázku chcete řešit?

strukturu i rozpočet. Podporuji funkční

vidím i ve zvyšování tlaku na rektorátní

Univerzita není jen o studujících, je také o výzkumu. Jaké jsou Vaše priority v této oblasti?

Jedním z mých základních cílů je vyme-

a celoškolská pracoviště v oblasti komu-

V tuto chvíli smysluplně využít výzvy,

zení jasných pravidel, oblastí a rozsahu

nikace s fakultami a poskytování servisu

které přichází a budou přicházet. A jak

činností, podpory i služeb mezi univerzi-

a podpory. Velké rezervy v procesním

už jsem zmínil, vycházet i z potřeb rozvo-

tou a fakultami. Tvůrčí práce potřebuje

řízení jsou podle mého názoru zejména

je regionu a oblastí, kde vzděláváme stu-

technickou a administrativní podporu.

v oblasti nedostatečné a nekoordinova-

denty a na které máme odborníky. Tedy

Nejméně efektivní a pro univerzitu drahý

né digitalizace všech procesů na univer-

kromě výzev zaměřených na špičkový

je profesor, který tráví svůj čas plněním

zitě včetně jejich propojení. Nově máme

výzkum očekávám i formulace problémů

množících se požadavků administrati-

prorektora pro informační technologie.

a témat provozního charakteru. A to

vy. Právě vymezení pravidel významně

Jeho oblastí obecně bude koordinace

jak z úrovně například Agrární komory,

22

a nezatěžující digitalizace všech procesů. Roli rektora a vedení univerzity

Jan Mareš se narodil 18. prosince 1961 ve Strakonicích. Vystudoval Střední rybářskou technickou školu ve Vodňanech a v roce 1985 absolvoval specializaci Rybářství na Vysoké škole zemědělské v Brně. V roce 2014 byl jmenován profesorem v oboru rybářství. V současné době vede Oddělení rybářství a hydrobiologie na AF MENDELU. V rámci vědecko‑výzkumné činnosti se zabývá problematikou technologie chovu ryb v různých produkčních systémech, výživou a krmením ryb, kvalitou rybího masa, hematologií ryb nebo mimo‑produkčními funkcemi rybníků. Věnuje se tak například vlivu podmínek chovu a výživy ryb na kvalitu rybího masa nebo vývoji a optimalizaci recirkulačních chovů ryb.

proběhne před novým semestrem, kdy bude Mendela plný také náš univerzitní kampus. Dlouhodobě pracujeme i se středoškoláky. Máme vlastní pivo Mendelbier. Podíleli jsme se také na pořádání výjimečné konference s několika nobelisty, což byla na Brno opravdu výjimečná událost. Mendela letos je a bude opravdu plné Brno, z čehož mám samozřejmě radost.

Jaký je pro Vás osobně odkaz Mendela, v čem je jeho přínos aktuální dnes?

Osobnost G. J. Mendela významně přesahuje rámec našeho prostředí a jeho odborné zaměření nelze jednoduše zařadit do nějaké kategorie, což je obecně nešvar dnešní snahy zjednodušující analýzy hodnocení. Z pohledu dnešní optiky byl představitel multidisciplinarity se schopností aplikace poznatků a modelování, dokonce lze najít i zmínky spojené s jeho jménem o základech vědního oboru dnes známého jako informatika a podobně. Pro mne osobně je symbolem pracovitosti a pokory, schopnosti prezentovat a obhajovat své výsledky a závěry. Ale i schopnosti dívat se na vlastní teorie a výsledky tak trochu „zvenku“, s nadhledem. A víry a trpělivosti, že dosažené vědecké výsledky dojdou uznání.

regionu nebo města Brna. MENDELU

rok ve funkci i v tomto kontextu těšíte?

je významnou součástí brněnského

Bohužel osobnost G. J. Mendela je

akademického prostředí. Zde očekávám

pořád slavnější v zahraničí než u nás, což

aktivní přístup našich fakult a týmů

se snažíme s kolegy změnit. Držitelka

Na závěr se ještě vraťme k Vám osobně. Vystudoval jste rybářskou školu ve Vodňanech a následně jste absolvoval specializaci rybářství na tehdejší Vysoké škole zemědělské v Brně. Jak velkou roli ve vedení univerzity tedy bude ve vašem případě hrát právě obor rybářství?

a jejich podíl na formulování zmíněných

ceny Magnesia litera Lucie Seifertová

Předpokládám, že významnou. U nás je

témat, včetně spolupráce v oblasti

jeho život a dílo zábavnou formou před-

rybářství vnímáno někdy trošičku horším

transferu technologií. I to je podle mého

stavila v komiksu, který vyšel knižně.

způsobem, než si zaslouží. Rybářství

názoru aktivní plnění takzvané třetí role

Komiks putuje i po Evropě. Několik

je hospodaření v krajině, udržení vody

univerzity.

výstav už bylo ve Slovinsku a anglická

v krajině, což má v období klimatické

verze připomněla Mendela, a tím i Brno

změny velký význam. S tím souvisí pro-

a naši univerzitu i v době českého před-

blematika řešení sedimentů nejen v ryb-

sednictví EU v Bruselu. Po Brně jezdí

nících, ale v tocích, v nádržích, takže to

Mendelova tramvaj, máme web Mendel

je vysoce aktuální záležitost. Pro řadu

žije, kde mimo jiné propagujeme jeho

našich spoluobčanů je rybář někdo, kdo

následovníky. Další výstava na toto téma

jen sedí s prutem u vody, ale tak tomu

tak i příslušných ministerstev, našeho

Letos slaví nejen Brno 200 let od narození zakladatele genetiky G. J. Mendela, jehož jméno nese naše univerzita ve svém názvu. Co všechno chystáte a jak se na první

23

samozřejmě není. Sice je tu několik set

do tržní velikosti roste zhruba čtyři roky.

kterým spolu s kolegou z našeho oddě-

tisíc organizovaných rybářů, kteří tráví

I rektor musí být trpělivý a jeho funkční

lení vyrážíme na lov candátů. Ale něko-

svůj čas na rybách, nicméně v rybnících

období je rovněž čtyřleté.

likrát za rok jedeme s našimi studenty

i jiných nádržích nebo systémech chovu

na výlov rybníků. Myslím tím aktivní zapojení do vlastního výlovu. Letos jsem

publice výrazně hluboko pod evropským

Funkce rektora je velice časově náročná, jak sám relaxujete?

A budete mít vůbec čas na ryby?

nebo světovým průměrem, takže určitě

Na ryby chodím velice málo. V loňském

řeky Svratky v návaznosti na budování

budu propagovat zvýšení konzumace

roce jsem byl dvakrát, v předešlém

brněnské náplavky. Kolegové tam odlo-

rybího masa. Nutriční hodnota i zdravot-

ani jednou. Upřímně, na rybách jsem

vili přes tunu ryb a následně je přesa-

ní benefity jsou opravdu velké. Nicméně

byl v posledních letech jen díky mistru

dili dál po proudu řeky. Nádherné ryby,

při rybaření je potřeba trpělivosti a kapr

a mému kamarádovi Mirku Donutilovi, se

nádherný den, skvělá parta nadšenců

se v ČR produkuje více než 20 tisíc tun ryb. Ale jejich spotřeba je v České re-

24

strávil krásný den s rybami při poměrně unikátním odlovu tříkilometrového úseku

Typický den rektora Zde bych si v nadsázce dovolil vypůjčit vyjádření pana Jana Wericha: „Celý den trávím v činorodém ruchu“. Kromě plánovaných a stálých termínů jednání se program celkem dynamicky mění podle aktuálních potřeb. Nemám tedy, kromě několika bodů, dlouhodobě přesný časový rozvrh. Zpravidla mám rámcově rozdělený program na několik týdnů dopředu. To pevné je samozřejmě dáno nutností sladit časové možnosti různých partnerů.

A postupně se program zahušťuje. Zpravidla vstávám, když mne vzbudí náš pejsek, obvykle kolem půl šesté ráno. Proběhnu maily a vyřídím část pošty. Takže na univerzitu dorazím před osmou.

Projdu naše oddělení (rybářství a hydrobiologie), mrknu na ryby a podle potřeby vyrážím do pracovny rektora. Porady a jednání směřuji spíše na dobu od devíti dopoledne do někdy pozdních hodin. Vyřizování mailů a podpisů průběžně, hromadné podpisy pak zatím v pondělí a ve středu. Návrat domů je různý, zpravidla do desáté večerní to stihnu. A večer před spaním ještě vyřídím nutné maily, korektury, projdu materiály na další den. Konkrétní den je samozřejmě ovlivněn i cestami mimo Brno nebo účastí na akcích mimo univerzitu. Rektorování je i o setkávání se s lidmi mimo univerzitu, účasti na odborných nebo kulturních akcích.

Nicméně díky vybavení je možno běžně pracovat i v průběhu cestování. Vedle činností spojených s prací rektora se stále ještě snažím být platným členem našeho výzkumného týmu, mám své studenty i výuku. Samozřejmě teď za vydatné pomoci i tolerance mých kolegů i studentů. Týden má sedm dnů a den dvacet čtyři hodin.

Kvůli alespoň zdánlivému udržování kondice mám doma v pracovně rotoped, ale doby, kdy jsem ho využíval téměř každý den jsou (doufám, že jen prozatím) bohužel pryč. Stejně tak se, obrazně řečeno, pokrývá prachem i hromádka knih na mém nočním stolku. Alespoň pár hodin týdně, zpravidla v sobotu, se snažím a profesionálů. Museli to udělat před tím,

strávit na naší malé zahrádce. Mám rád, když něco roste a kvete,

než se do řeky dostala rypadla, protože

ale dá se i něco utrhnout a sníst. Mám v sobě potřebu „hrabat

jinak by ryby mohly uhynout. Kromě ryb

se v hlíně“. Časné ráno na zahradě je úžasné. Snažím se najít si

byl v řece nespočet dopravních značek,

i trochu času na svou rodinu, to je jeden z mých dluhů. Ale už si

pneumatik, jízdních kol, nákupní vozíky

za těch několik desítek let mého působení na univerzitě zvykli.

a další odpadky. Řeka v tomto ohledu

Pokud to časově zvládám, chodím z domova na univerzitu přes

vypadá žalostně. Je to de facto černá

naše arboretum, procházka zhruba na 20 minut, která stojí za to.

skládka. Bohužel i takto se obyvatelé,

Ale to asi většina z nás ví.

a nejen Brna, k řekám chovají.

25

FOTOREPORTÁŽ

Slavnostní inaugurace

26

27

TÉMA

Univerzita má šest prorektorů, o jednoho více TEXT: Filip Vrána / FOTO: AVC MENDELU

Mendelova univerzita v Brně má pro nové čtyřleté funkční období šest prorektorů, o jednoho více než v tom minulém. Přibyl prorektor pro informační a komunikační technologie, jehož cílem bude komplexní rozvoj informačních a komunikačních technologií. Této funkce se ujal někdejší děkan Zahradnické fakulty Robert Pokluda.

Strategii, udržitelnost a účelovou činnost stejně jako za minulého vedení povede Martin Klimánek. Ostatní jména jsou nová. Všem šesti prorektorům, kteří se v tomto čísle časopisu Mendel Green představují, jsme položili dva stejné okruhy otázek:

1 Jaké zkušenosti a dovednosti nabízíte MENDELU? 2 Jaké budou Vaše priority pro následující čtyři roky? Co konkrétního chcete změnit?

28

Na naší univerzitě jsem vystudoval a pracuji zde již více než 15 let, z toho 8 let jsem vykonával funkci proděkana pro tvůrčí činnost na Provozně ekonomické fakultě, kdy jsem se snažil zejména o objektivní hodnocení tvůrčí činnosti reflektující úsilí a lidskou práci, které si vážím, a také o podporu týmové práce napříč ústavy. Minulé dva roky jsem působil také jako prezident České společnosti ekonomické, kde jsem se snažil podporovat a propagovat českou vědu jako celek. Vyjma akademické práce mám více než dvacetiletou zkušenost z komerčního prostředí, a to jako spolumajitel firmy. Rád bych proto nabídl nejen zkušenosti s řízením tvůrčí činnosti, ale také praxi „dobrého hospodáře“ při optimalizaci podpůrných služeb nabízených rektorátem.

V prvé řadě si nedovedu představit, že by Mendelova univerzita v Brně dále

Prorektor pro tvůrčí činnost

Svatopluk Kapounek

fungovala bez některých základních nástrojů pro řízení tvůrčí činnosti, zejména centrální databáze projektů nebo podpory podávání i řešení mezinárodních projektů. Jsou to důležité drobnosti, které lze s určitým úsilím zajistit ze strany rektorátu. Mou hlavní prioritou je ale návrat naší univerzity v rámci hodnocení tvůrčí činnosti do kategorie „B“. Toho ale nelze dosáhnout bez podpory kolegyň a kolegů na fakultách. Věřím, že k lepšímu hodnocení dopomůže optimalizace rozložení vytíženosti pracovníků založená na jejich schopnostech a spravedlivém odměňování, prohloubení týmové spolupráce napříč celou univerzitou, zlepšení identifikace a podpory mladých talentů, zavedení prvků kvalitativního hodnocení výzkumných týmů, ale také eliminace vnímání jakýchkoliv reputačních rizik uvnitř i vně univerzity. O tom všem bych chtěl diskutovat a následně k tomu poskytnout vhodné nástroje. Jejich využití ale bude záležet na každém z nás.

V podstatě pokračuji v dosavadní gesci a moje agenda bude nově akcentovat aktuální otázky udržitelného rozvoje, který se nyní stává nedílnou součástí strategických dokumentů všech institucí, včetně veřejných vysokých škol. Mojí výhodou je podrobná znalost struktury a procesů naší univerzity, neboť se v jejím vedení pohybuji již od roku 2014 – nejprve jako prorektor pro pedagogiku a od roku 2018 s gescí strategie, rozvoje a účelové činnosti. Kromě této agendy se ještě věnuji projektům OP VVV – koordinuji náš projekt ESF Konkurenceschopný absolvent Mendelovy univerzity v Brně.

V dalších letech se zaměřím na aktualizaci našich plánů realizace strategického záměru, abychom efektivněji získávali data do výročních zpráv

Prorektor pro strategii, udržitelnost a účelovou činnost

Martin Klimánek

a mezinárodních žebříčků, a zejména abychom tato data dokázali lépe využívat pro zlepšování všech našich činností. Na školních podnicích připravím ve spolupráci s jejich řediteli aktualizace plánů adaptace na měnící se ekonomické podmínky a klimatickou změnu. Budeme pokračovat v efektivním hospodaření s jejich nemovitým majetkem, který vložíme do nových projektů nebo revitalizace stávajících objektů. V roce 2023 nás čeká stoleté výročí založení ŠLP Křtiny. Dále prohloubím spolupráci s regionálními partnery a nadále budu zastupovat univerzitu v poradních orgánech města a kraje při řešení našich strategických zájmů. Aktuálně spolupracujeme na vzniku Jihomoravské agentury pro veřejné inovace.

V neposlední řadě se připravujeme na řešení projektu Národního plánu obnovy, který jsme ve velmi krátké době na počátku letošního roku připravili a který budu koordinovat.

29

Nemám žádné super schopnosti ani unikátní dovednosti, doufám ale, že mohu zúročit zkušenosti nabyté za více než 20 let působení na univerzitě v různých pozicích od technika pro výuku až po vedoucí ústavu, senátora či předsedu ekonomické komise. Jako matka tří dětí snad mohu také nabídnout schopnost multitaskingu i umění řešit ty skutečně důležité věci, jako bývalá sportovkyně smysl pro fair play a týmového ducha a jako člověk, který mnoho let „dobrovolničí“ v neziskovém sektoru, se budu snažit na MENDELU akcentovat v běžných činnostech solidaritu a vzájemnou pomoc.

Pokud mohu „vypíchnout“ jednu věc, na které bych skutečně

Prorektorka pro personální rozvoj a vnitřní komunikaci

ráda zapracovala, tak je to interní komunikace. V současné době

Lea Kubíčková

chybí nám pravidla i sladění komunikačních kanálů. Nefungující in-

na MENDELU nemáme interní komunikaci moc dobře uchopenou, terní komunikace může způsobovat demotivaci, pasivitu lidí, ztrátu důvěry v univerzitu i například fakt, že lidé jsou snadno ovlivnitelní fámami. Naopak dobře nastavená interní komunikace znamená, že každý ví, co má dělat a proč to má dělat, zlepší se motivace lidí, jde snáze sdílet společné cíle a hodnoty. Mým cílem tedy bude snaha o nastavení jasných pravidel, sladění komunikačních kanálů, definování optimální míry informací i vhodných komunikačních nástrojů.

Za 5 let ve vedení FRRMS jsem měl jako proděkan na starosti nejprve vzdělávací činnost a následně akreditace a rozvoj lidských zdrojů. Poslední rok také působím jako vedoucí Ústavu teritoriálních studií. Mám tak již zkušenosti s řízením vzdělávací činnosti a kvality na fakultní úrovni, které mohu zúročit ve své funkci prorektora. Zároveň jako vedoucí ústavu si dokážu představit každodenní i strategické problémy, které se na nich řeší, a z druhé strany mám také okamžitou zpětnou vazbu od svých kolegů na ústavu.

Mou prioritou je zvyšování kvality studia a našich absolventů. Je důležité se zaměřit také na uchazeče, zvýšit prestiž MENDELU, získávat talentované studenty. Rád bych se více zaměřil na rozhodování založené na datech.

Máme o studentech a jejich studiu spoustu informací, ale zatím s nimi

Prorektor pro vzdělávací činnost a kvalitu

Ondřej Mocek

velmi málo pracujeme. Rád bych posunul a digitalizoval evidenci studia, některé procesy zjednodušil a sjednotil je napříč univerzitou. Během následujících 4 let bych také rád otevřel debatu nad majory a minory, které jsou moderní cestou, jak sestavovat studijní programy a jak umožnit studentům zaměřit se na to, co je baví, bez nutnosti akreditování velkého množství různých programů. Velkou výzvou je udržení institucionální akreditace.

S tím je spojený rozvoj vnitřních kontrolních mechanismů a nastavení všeobecných standardů uskutečňování studijních programů. V neposlední řadě je to pak vnitřní hodnocení kvality, se kterým už máme několikaleté zkušenosti. Ty je potřeba vyhodnotit a systém hodnocení kvality revidovat, abychom dosahovali toho, co si přejeme.

30

Pro rozvoj Mendelovy univerzity v Brně mohu využít svoje dřívější zkušenosti z pozice prorektora pro pedagogiku a informatiku a také děkana. Věřím, že i díky této zkušenosti mám schopnost vidět potřeby řešení řady záležitostí jak ze strany fakulty, tak i rektorátu. Rozvoj informatiky také souvisí s poměrně velkými finančními požadavky. Pro tuto oblast mohu dobře zhodnotit svoje zkušenosti koordinátora projektu Infrastruktura pro konkurenceschopného absolventa s rozpočtem téměř 350 milionů Kč. Věřím, že mám schopnost naslouchat lidem a vnímat argumenty různých stran pro volbu optimálního rozhodnutí.

Zásadní prioritou v oblasti informačních a komunikačních technologií je využít dostupných IT řešení k posunu všech pedagogických, tvůrčích, ekonomických

Prorektor pro informační a komunikační technologie

a provozních aktivit do stavu, kdy bude skutečně patrné snížení administra-

Robert Pokluda

integrace systémů, které univerzita využívá – jakkoli si uvědomuji, že je to

tivní náročnosti pracovníků univerzity. To úzce souvisí s prioritou vzájemné dlouhodobý úkol. Vzhledem k objemu dat, s nimiž pracujeme, požadavkům na kyberbezpečnost a stoupajícím nárokům na reporting a manažerské rozhodování je dle mého tato cesta nezbytná. Chci docílit upgrade UIS do stavu, ve kterém bude poskytovat studentům a zaměstnancům moderní služby, skutečně fungující podpůrné systémy, jako například cestovní příkazy, nasazení mobilní aplikace uzpůsobené pro uchazeče a studenty a lepší komunikace mezi potřebami součástí a centrálním IT pracovištěm.

Jako předseda akademického senátu univerzity jsem poznal procesy vzniku vnitřních předpisů a úskalí jejich projednávání a schvalování. Pochopil jsem, že pro úspěch univerzity je důležitá komunikace a schopnost najít a přijmout kompromis. V Radě vysokých škol v současné době zastávám funkci místopředsedy. Podílel jsem se na vzniku Fóra předsedů akademických senátů a byl až do doby jmenování prorektorem jeho předsedou.

Působení v reprezentaci vysokých škol mi umožnilo poznat kolegy z jiných univerzit, sdílet informace a získat dovednosti komunikace se státní správou. Díky dlouhodobým stážím na univerzitách v Německu a Thajsku a výzkumném ústavu v Rakousku jsem poznal význam internacionalizace a získávání zahraničních zkušeností. Působení v projektech České rozvojové agentury v Zambii mi umožnilo pochopit, že na mezinárodním poli je

Prorektor pro internacionalizaci a vnější vztahy

Jiří Skládanka

důležité znalosti a dovednosti nejen získávat, ale rovněž je předávat dál.

Naši studenti a zaměstnanci vyjíždějí na stáže do zahraničí a na naší univerzitu přijíždějí zahraniční studenti a akademičtí pracovníci z různých univerzit. Jsme členy řady asociací a máme uzavřeny smlouvy o spolupráci s institucemi po celém světě. Měli bychom jasně definovat strategická partnerství a ta aktivně naplňovat intenzivní komunikací a aktivní spoluprací. V mezinárodních asociacích ne jen platit poplatky za členství, ale být aktivními členy. Měli bychom se zapojit do vzdělávání studentů, kteří utekli před nesmyslnou válkou na Ukrajině. Podílet se na obnově ukrajinských univerzit a přispět k jejich novému rozvoji. Stejně tak bychom měli podat pomocnou ruku všem, kteří utíkají před diktátorskými režimy ve světě, a to jak vzděláváním, tak i poznáváním našich tradic a hodnot.

31

STUDENTI MENDELU

Král a královna Majálesu: Studentské prostředí, jaké máme na MENDELU, bychom těžko hledali jinde

32

Titul krále i královny Brněnského Majálesu si letos odnesli studenti MENDELU Pavel Závodný z Lesnické a dřevařské fakulty a Johana Fabíková z Agronomické fakulty.

Navázali tak na Jana Kryčera z FRRMS, který uspěl před čtyřmi lety. O titul krále a královny se soutěžilo prakticky celý měsíc, v jehož průběhu probíhaly různé akce, i v samotný den Majálesu. Porota hodnotila celkový dojem a připravenost královského páru i družiny na majálesových akcích. Přímo na Majálesu pak zástupci MENDELU předvedli taneční vystoupení. O vítězném páru rozhodla porota, vliv na výsledek mělo i internetové hlasování.

TEXT: Tereza Pospíchalová FOTO: AVC MENDELU

33

Jak jste si celou akci užili?

vlastně o agentech. Vystoupení jsme

Pájoš: Určitě díky všem těm skvělým

měli taneční zhruba na 5 minut a byl

lidem, kteří nás podporovali, pomáhali

Johča: Já osobně musím říct, že nejen

to remix různých písniček. Na tvoření

nám a chodili na všechny akce, to díky

Majáles, ale prakticky celý majálesový

choreografie jsme se podíleli všichni

nim jsme vyhráli, bez nich bychom byli

měsíc patří mezi mé nejlepší zážitky v ži-

vystupující a společnými silami jsme to

ztracení. Protože naše družina byla úplně

votě a užila jsem si ho, jak nejvíc to šlo.

dali dohromady. Podotknu, že nebylo

bezkonkurenční a byla vidět a slyšet

Pájoš: Já jsem si to celé užil na 200 pro-

vůbec jednoduché sladit 12 lidí a časově

nejvíc, což je úplně skvělé.

cent. Opravdu to je pro mě nezapome-

zorganizovat tréninky tak, abychom se

nutelný zážitek. Ta atmosféra, množství

všichni společně sešli. Musím ale říct, že

skvělých lidí – prostě úžasný. Hlavně

všichni na tréninky vzpomínáme doteď

když člověk stál na pódiu a viděl tu

a rádi bychom si to zopakovali.

Johča: Nejradši mám tu rodinnou atmo-

spoustu nejen zelených človíčků, jak

Pájoš: Taneční vystoupení mělo, myslím,

sféru. Upřímně si myslím, že studentské

fandí a skandují, to se snad nedá ani

úspěch. Naši spolutanečníci zapojili

prostředí, jaké máme na MENDELU, by-

slovy popsat, co se ve mně odehrá-

i akrobatické kousky, takže rozhodně

chom jen těžko hledali na jiné univerzitě.

valo. Děkuji ještě jednou všem, co se

bylo, na co se koukat. Na choreografii se

Je tu spoustu možností, jak se zapojit

na této akci podíleli a vytvořili tu skvělou

podílel celý tým, ale většinu vymyslela

do univerzitního dění a studentského

atmosféru.

královna Johča se Sabinou Szabó, za což

života, což je podle mě hrozně fajn a člo-

jim moc děkuji.

věku to dá spoustu nových zkušeností do života.

Kolik dá práce se na všechno připravit?

Je na MENDELU tým, který organizuje nejen Majáles, takže už

Johča: Vzhledem k tomu, že jsme na or-

Co máte na MENDELU nejraději?

je sehraný?

ganizaci pracovali měsíc a půl, tak to

Pájoš: Přátelskou atmosféru, jak si nás učitelé pamatují jménem a nejsme pro ně jen číslo, jak se tu v kampusu můžeme potkávat s lidmi z ostatních fakult, spolků, takže se známe a díky tomu je

dalo opravdu hodně práce. Nedokážu si

Johča: Jsme parta aktivních studen-

tu strašně skvělá atmosféra, kterou nám

představit nemít kolem sebe tak skvělé

tů, kteří se skrz společné organizování

ostatní univerzity závidí. A určitě to byl

a schopné lidi, kteří i přes své pracovní

různých akcí a projektů více seznámili

i hlavní faktor, díky kterému jsme vyhráli.

či školní povinnosti dali do organizace

a společně jsme zorganizovali Majáles

Majálesu veškerý svůj volný čas a ener-

na MENDELU. Věřím, že to není naše

gii. Spousta lidí si řekne, že celý Majáles

poslední společná akce a bude jich ještě

je vlastně jenom o zábavě a chození

spousta.

na akce se studenty. Ovšem to úsilí,

Pájoš: Určitě ano, jelikož hodně lidí

organizace a čas, co za tím stojí, většina

v družině jsou právě velice aktivní lidi,

vás dobře, že je univerzita

lidí nevidí.

kteří jezdí na Zaškolovák. Potkáváme se

pojmenovaná právě po něm?

Pájoš: Ačkoli se zdá, že je to snadná

na různých akcích spolků a školy, tak

záležitost, že jen dojdeme na ty dané

o to to bylo snazší, když je člověk zná.

Johča: Vzkázala bych mu asi to, že může

akce a celou dobu si jen užíváme, opak

Na MENDELU jsme prostě skvělá parta.

být pyšný na to, že je po něm pojmeno-

je pravdou. Nebudu lhát – celý měsíc a půl před Majálesem jsme se nezastavili a prakticky od rána do večera jsme žili jen Majálesem. Všechno to promyslet,

Letos slavíme 200 let od narození Mendela. Co byste mu vzkázali k narozeninám? Je podle

vaná tak skvělá univerzita plná talento-

Díky čemu myslíte, že se vám hlavně podařilo vyhrát?

zařídit, zkompletovat není úplně snadné,

vaných a určitě v budoucnu úspěšných studentů.

Pájoš: Určitě bych mu popřál všechno nejlepší, jako každému, ale hlavně bych

hlavně časově. Naštěstí nám s královnou

Johča: Myslím si, že jeden z hlavních dů-

mu popřál mnoho dalších úspěchů v ge-

tato vytíženost vlastně vyhovuje, takže

vodů byli lidi na MENDELU. To, jak jsme

netice. Třeba, aby se mu podařilo objevit

to pro nás byl dar.

se letos spojili jako univerzita a všechny

úpravu genu pro dlouhověkost (smích).

fakulty se propojily, bylo něco skvělého.

Mendel dosáhl velikých věcí a já jsem

Jsem strašně hrdá a myslím, že tohle

hrdý, že univerzita nese jeho jméno.

je i vlastně takové gró studentského

Už bych si ani nedovedl představit jiný

měsíce. Pro mě byla výhra královny Brna

název.

Jaké konkrétně bylo na Majálesu vaše vystoupení? A kdo ho vymýšlel?

jen třešnička na dortu, ale samotným vítězstvím byl vlastně celý majálesový

Johča: Celé majálesové téma (vi-

měsíc, kdy jsem zjistila, že týmová práce

deo, průvod, vystoupení) jsme měli

opravdu funguje, a když se sejdou super

v tématu Men in Green. Bylo to celé

lidi, může vzniknout něco skvělého.

34

Pavel „Pájoš“ Závodný (Lesnická a dřevařská fakulta, obor Stavby na bázi dřeva)

Johana „Johča“ Fabíková (Agronomická fakulta, obor Zootechnika)

Aktivity v rámci MENDELU: Snažím se ve studentských aktivitách co nejvíc angažovat. Účastnila jsem se Zaškolováku jako instruktor, momentálně budu pomáhat s organizací Prvákovin jako koordinátor za Agronomickou fakultu a nově jsem se také stala předsedkyní našeho fakultního spolku Unie studentů Agronomické fakulty.

Volný čas: Jsem hodně extrovertní člověk, takže jsem nejradši s přáteli. Mimo to miluji cestování, tancuji a jezdím na koni. Ráda vystupuji ze své komfortní zóny, takže se snažím zkoušet stále něco nového.

Aktivity v rámci MENDELU: Pravidelně se účastním jako instruktor Zaškolováku, snažím se vypomáhat i na akcích školy, takže veletrhy, zápisy do studia a podobně. Také jsem členem spolku SPLDF, takže se snažím podílet se na akcích, které tento spolek pořádá. Letos budu za MENDELU i na akci Jobchallenge, která nabízí pro studenty různé pracovní příležitosti, tak určitě dorazte.

Volný čas: Volný čas nejraději trávím se svými přáteli a rodinou, na samotu jsem si tady v Brně už nějak odvykl, přeci jen jsme 3 na pokoji a 6 celkově na bytě, takže vždycky je někdo kolem. Zpívám v kostelní schole, pravidelně se setkáváme a trénujeme, což mě moc baví, ale jdu si moc rád i zacvičit a proběhnout se. Také jsem cestovatel tělem i duší, rád čtu příběhy o cestování nebo i poslouchám různé podcasty na toto téma. A kdo mě zná, tak ví, že jsem velkým milovníkem hor, takže žádný výlet do hor neodmítnu.

35

36

FOTOREPORTÁŽ

37

Vzdělávání seniorů se mění, chtějí více zážitků Vzdělávání seniorů se v posledních letech i díky covidové pandemii významně mění.

Senioři dnes už nejsou homogenní skupinou ani z hlediska věku, ani z hlediska znalostí jazyků nebo míry, v jaké využívají IT technologie či sociální sítě. Seniorské vzdělávání tak musí více než kdy dříve nabízet širokou paletu aktivit a rozlišit tak nabídku s ohledem na různorodé cílové skupiny, říká Kateřina Pevná, vedoucí Oddělení vzdělávání seniorů z Institutu celoživotního vzdělávání MENDELU.

„Postupně padá mýtus o velké míst‑

„Požadavek na to zkusit si něco vlast‑

nosti plné desítek seniorů, kteří pouze

níma rukama, na vlastní kůži je velice

poslouchají frontální přednášku. Senioři

častý. Populární jsou tedy například

už chtějí víc, chtějí něco zažít a pro‑

kurzy aranžování či jiné kreativní tvorby,“

žít,“ uvedla Pevná. Období pandemie

uvedla Pevná s tím, že zájem je i o me‑

covid‑19 podle ní přineslo do všech

zigenerační programy, které jsou určeny

stupňů vzdělávání mnohé výzvy, seni‑

pro prarodiče a jejich vnoučata. Jejich

orské vzdělávání nevyjímaje. „Během

cílem je posilovat vazby mezi gene‑

posledních dvou let se začaly objevovat

racemi, učit se společně i od sebe

trendy, které budou pokračovat i v době

navzájem. „V době postcovidové jde

postcovidové a déle,“ uvedla Pevná.

o reakci na předchozí separaci generací, kterou senioři významně trpěli a báli se

To, co dříve senioři vyžadovali jako jakýsi

toho více než nemoci samotné,“ do‑

atribut jistoty, tedy dlouhodobější kurzy,

dala Pevná. V srpnu tak mohou senioři

dnes už spíše odmítají. Naopak vyžadují

s dětmi strávit na MENDELU tři dny plné

kurzy maximálně na jeden rok. „Velký

tvoření, práce v laboratoři nebo pozná‑

zájem je o kurzy, které v sobě kombinují

vání lesa. Se začátkem akademického

nejen přednášky s hlubokou odbornou

roku pak budou mít možnost zapojit se

erudicí, ale rovněž důraz na prožitek na‑

do dvou tematizovaných mezigenerač‑

příklad ve formě různorodých terénních

ních programů.

cvičení na zajímavá místa fauny a flóry,“ uvedla Pevná.

Příkladem kurzu, který jde na Mendelově univerzitě v Brně s dobou, je nově Flóra Moravy. Čtyři odborné přednášky dopl‑ ňují dva výjezdy do z hlediska rostlinné

TEXT: Filip Vrána

skladby zajímavých lokalit, kde si mohou

FOTO: Archiv ICV

senioři pod odborným vedením založit vlastní herbář. Obdobně postaveným kurzem je také Vše o mléce. Jde o kurz, v němž senioři poznají mléko jako su‑ rovinu, ze které si v laboratořích vyrobí jogurt, čerstvý sýr či zmrzlinu a v této produkci mohou pokračovat i v domá‑ cích podmínkách.

38

39

ABSOLVENTI MENDELU

Správný umělec „krade“ Když mám nějakou myšlenku, tak ji prostě musím zrealizovat, říká čerstvý absolvent studijního programu Design nábytku Martin Coufal. Řada jeho návrhů už získala ocenění z prestižních designérských soutěží, příkladem je chytrá skříň Oloo nebo návrh interiéru Baroq. V oboru interiérového designu stihl už za studií navázat spolupráci s několika firmami a tři roky působí jako designér v jedné z nich.

TEXT: Monika Pevná FOTO: Martin Coufal

Design u Martina Coufala vyhrál už

Martinova očekávání se v začátcích

v dětství, kdy si kreslil auta. Učitelé jej

studia na vysoké příliš nenaplnila. Těšil

pak nasměrovali na základní uměleckou

se, jak se vrhne rovnou na design, a ono

školu a následně šel na Střední školu

to byla spíš tvorba výkresů a podob-

umění a designu v Brně. „Další jasnou

ných technických záležitostí. S odstu-

volbou byl Design nábytku na LDF

pem říká, že až čas ukázal, jak moc byl

MENDELU, protože mě to čím dál víc

tento přístup důležitý, a v praxi z těchto

táhlo k interiéru a právě k designu ná-

zkušeností čerpá neustále. Nakonec se

bytku. U přijímacích zkoušek jsem zaujal

samozřejmě ke slovu dostala i umělec-

portfoliem, které vybočovalo. Všichni

ká tvorba. „Kdybych měl říct, na které

přišli s návrhy nábytku a já tam měl

ateliéry vzpomínám nejraději, tak by

motorky, auta. Nakonec i moje maturitní

to byl ten s Petrem Novaquem. Měl

klauzurní práce, návrh kvadrokoptéry,

úplně jiný přístup k designu než všichni

byla takovou futuristickou záležitostí,“

ostatní. I když ho hromadu lidí nemělo

vzpomíná dnes už absolvent.

rádo, protože nás drtil, tak ve výsledku je to člověk, který nás o tvorbě designu hodně naučil a hodně nás posunul,“ říká Coufal.

40

41

Pokračováním chytrého nábytku je komoda pod televizi s názvem Onyx, která byla zároveň Coufalovou diplomovou prací.

Komodu je možné ovládat přes WiFi, Bluetooth nebo AirPlay, tedy pomocí technologií, které umožňují kvalitní přenos zvuku a propojení s chytrou skříni Oloo (na snímku dole).

42

Pak přišly první soutěže a první úspě-

zkosené tvary, lámané plochy. U těch

chy. Soutěže obecně Martin považuje

lámaných ploch šla ta inspirace až

za skvělou zkušenost. „Když tvoříme

do starého Egypta. Když se lámaly velké

na škole, tak se inspirujeme jeden

bloky kamene, tak se štípáním vytvářelo

od druhého. Když člověk vystavuje

různé zkosení. Nohy komody Onyx mají

na soutěži, získá širší přehled a říká si:

tvar hranolů, které mají představovat

aha, tohle jsem mohl udělat líp, tenhle

klády, na kterých se tyto bloky kamenů

to má promakanější. Takže člověk se

následně přepravovaly na velké vzdá-

postupně vyvíjí, a to si myslím, že je

lenosti,“ říká Coufal, který kromě toho,

správně,“ popsal Coufal.

že se donedávna věnoval škole, řeší také soukromé designové projekty a již

Jeho hlavními inspiračními zdroji jsou

tři roky pracuje ve firmě Archevio, kde

moderní technologie, futurismus, ale

produkuje interiéry.

na druhé straně také historie, ať už jde o řemesla, nebo architekturu, což se

Inspiraci hledá v cestování, opakovaně

snoubí i v případě jeho úspěšného baka-

se vrací například na Pálavu. Nápady do-

lářského projektu Chytrá skříň Oloo. Její

stává často v noci, proto má hned vedle

tvar odkazuje na pinzetky, které slouží

postele připravenou tužku a notes a klid-

KRÁTCE — Workshop

pro vysunutí SIM karet ze smartpho-

ně ve dvě ráno si udělá poznámky. „Když

na téma čalouněného nábytku

nů. Zaoblení vychází z inspirace starou

mám nějakou myšlenku, tak ji prostě

technikou výroby dubových sudů a díky

musím zrealizovat,“ říká Coufal. Inspirací

Na jaře se na Mendelově univerzitě ko-

nainstalované umělé inteligenci, která

jsou mu ale i ti, kdo se ve světě designu

nal výukový workshop s názvem Design

na základě venkovního počasí poradí,

už stihli stát ikonami. Zejména pak

čalouněného nábytku. Zúčastnila se ho

co si vzít na sebe, se uživatel přenese

Dieter Rams a jeho 10 pravidel designu,

padesátka studentů oborů: Nábytkové

do budoucnosti. Takto navržená skříň

kterými se řídí i Martin. Jedno z nich říká,

inženýrství, Design nábytku a Tvorba

je v nábytkářském světě ojedinělým

že design musí být nejen estetický, ale

a výroba nábytku.

počinem a po dořešení potřebných

i funkční. Jak si však udržet vnitřní se-

Studenti měli v jeho průběhu možnost

certifikací by se měla dostat k prvním

bekázeň, aby se z obdivu nestalo plagiá-

seznámit se teoreticky s klasickou

zákazníkům. Pokračováním chytrého ná-

torství? „Správný umělec krade, vždycky

technologií čalounění na jednotlivých

bytku je komoda pod televizi s názvem

je tam inspirace, například tvarem, ale

úrovních počínaje materiály používaný-

Onyx, která byla zároveň Coufalovou

musí to být v rámci nějakých mezí, a to

mi v čalounické praxi, přes používané

diplomovou prací. „Přemýšlel jsem, co se

je ta sebekázeň,“ dodal Coufal.

technologie až po ergonomické aspekty

nachází ve většině obýváků. Skříně, te-

a bezpečnost produktu.

levize, reproduktory. A přišlo mi zajímavé

„Druhá část workshopu byla zaměře-

spojit tyto věci dohromady,“ říká.

ná na aplikaci teoretických znalostí do praxe. Přednášející nejdříve studen-

Komoda slouží nejen jako úložný prostor

tům ukázali postupy při práci s jednot-

pod televizi, ale s reproduktory a mik-

livými čalouněnými nábytkovými kusy

ropočítačem zabudovaným uvnitř dělá

a následně se posunuli do role mentorů

z obyčejného nábytku nábytek chytrý.

a nechali pracovat studenty, aby si po-

Komodu je možné ovládat přes WiFi,

stupy sami vyzkoušeli. Propojení výuky

Bluetooth nebo AirPlay, tedy pomo-

s praxí je pro studenty zcela klíčové,“

cí technologií, které umožňují kvalitní

popisuje průběh workshopu Jaroslav

přenos zvuku a propojení s chytrou

Svoboda z Ústavu nábytku, designu

skříni Oloo. „Celá komoda je zamýšlena

a bydlení. Workshop byl zorganizován

tak, aby představovala blok kamene.

ve spolupráci s Klastrem českých ná-

Hodně lidí si myslí, že onyx je pískové

bytkářů a Cechem čalouníků, dekoratérů

nebo krémové barvy, ale onyx je vlastně

a truhlářů.

stlačený kámen a ten, když se stlačuje, obsahuje spoustu různých materiá-

(Monika Pevná)

lů, a tudíž i spoustu barev. A jednou z těchto barev je i černá, kterou jsem použil. Co se tvaru týká, inspiroval jsem se zase historií, přesněji kubismem:

43

Jihočeským rybníkům navrhnou budoucnost

Krajina jižních Čech je neodmyslitelně spjata s rozsáhlou rybniční soustavou, která z ní dělá národní bohatství, na nějž jsme hrdí. I v ní se ale projevují zvyšující se tlaky i požadavky na využívání účinků složek životního prostředí (vod, mokřadů, lesů a dalších). Vědci se proto budou snažit navrhnout strategii, jak obhospodařovat jihočeskou rybniční soustavu tak, aby rozvíjela staletou rybářskou tradici a přitom vycházela vstříc požadavkům společnosti v 21. století.

TEXT: Vladimír Klepáč FOTO: Jiří Schneider

Rybniční krajina jižních Čech je naším přírodním i kulturním bohatstvím (Kačležský rybník, národní přírodní památka Krvavý a Kačležský rybník).

44

Jak se bude rybník využívat?

Bude zaměřen na hospodaře‑ ní s tím, že půjde v první řadě o co nejvíce odchovaných ryb, anebo naopak se obsád‑ ka sníží a plocha rybníka bude mít rovněž charakter mokřadu plného vzácného vodního ptac‑ tva a rostlinstva? Jsou i další možnosti. Je tu také veřejnost, která přes velké množství akva‑ parků přeci jen nedá dopustit na přírodní koupaliště. Jaké jsou její představy? Co utlumit chov ryb a místo zeleně dát mnohem více prostoru turistům? „Správné řešení je o tom na‑ jít ten správný balanc, a to je obrovské umění. Naši rybáři jsou zkušení, erudovaní, s lás‑ kou k řemeslu i krajině. Na dru‑ hou stranu i oni se zdokona‑ lují v hledání cest, které jsou akceptovatelné nejen pro ně, ale rovněž pro ostatní uživate‑ le rybníků. A proto se zamýšlí, jakou přesnou podobu chtějí vodním plochám dát,“ uvedl Jiří Schneider, děkan Fakulty regio‑ nálního rozvoje a mezinárodních studií, který působí na Ústavu environmentalistiky a přírod‑ ních zdrojů. Připomněl, že se tlak na krajinu zvyšuje. Novou zástavbou, dopady klimatických změn, to vše v synergii s naru‑ šeným vodním režimem krajiny či stoupajícím rekreačním vyu‑ žitím. O to větší je také potřeba toho, aby měly i vodní plochy jasnou multifunkční strategii svého využití.

Tyto koncepce se vytvářejí s využitím ekosystémových služeb. Pod každou z těchto služeb si lze představit kon‑ krétní přínos daného ekosysté‑ mu lidem. Tedy zjednodušeně řečeno může jít o přínos v tom, že daný rybník slouží jako

chovný a cílem je, aby z něj byly co nejvyšší úlovky ryb. Další službou je využití vodní plochy coby mokřadu. Chov ryb je tedy utlumen a prostor změněn na oázu zeleně v lůně přírody.

Třetí možností je turistické využití nádrže. Variant využití přínosů vodní plochy však může být ještě více. „Někdy jdou zájmy jednotlivých stran naprosto proti sobě. Ne, nelze říci, že vyhovíme všem, zjednodušeně řečeno, že tře‑ tinu plochy přeměníme na mo‑ křad, třetinu na přírodní koupali‑ ště a ve zbytku bude intenzivní chov ryb, a že pak budou všich‑ ni spokojeni. Takto to opravdu nefunguje. Nelze vždy dosáh‑ nout výsledku win‑win. Některá ze stran musí občas ustoupit.

Je to na domluvě, na společné strategii. Je třeba chápat jak stranu nesoucí náklady či vlast‑ nická práva, tak i celospolečen‑ ský zájem,“ vysvětlil Schneider.

Výsledek je tudíž vždy v dané lokalitě na domluvě mezi zá‑ stupci rybářů, ochranářů, samosprávy, spolků a institucí zabývajících se turismem. Vědci jej nechtějí předjímat. Co ale dokážou, je pro každý z vybra‑ ných jihočeských rybníků vy‑ tvořit model toho, jak by mohl vypadat, pokud na něm dosta‑ ne produkce ryb přednost před ochranou přírody nebo naopak ochrana přírody třeba před ces‑ tovním ruchem, tedy konkrétně před zástupy rekreantů.

Takovéto koncepty pak pod‑ statně usnadní rozhodování o další budoucnosti rybníků.

Důležitým přínosem je podle Schneidera to, že zástupce všech stran naučí komunikovat, tedy domlouvat se na tom, jak

chtějí danou lokalitu rozvíjet.

Koncepce je pak základem pro jakoukoli práci s daným územím a usnadňuje například i kontrolu nad tím, zda použité dotace pro zvelebení vodního díla skutečně přinesly tomuto biotopu to, co se od projektu očekávalo. „Nejprve u každého z vybra‑ ných rybníků zhodnotíme jeho současný stav. Jde o prá‑ ci s velkým množstvím dat.

Následně z nich vytvoříme hned několik variant možné‑ ho rozvoje a obhospodařování dané vodní plochy. Bude už na všech zainteresovaných sku‑ pinách – rybářích, samosprá‑ vách, nebo na ochraně přírody –, které z nich dají přednost,“ doplnil Schneider. Zdůraznil, že podobné strategie je vhodné využívat u všech nádrží, včetně těch menších. Zkušenosti z pro‑ jektu tak budou moci využít jak rybníkáři z jižních Čech, tak ti z jižní Moravy, kde se nejen revitalizují rybníky a nádrže, ale na některých místech vznikají zcela nové vodní plochy. „Celkově jde o to rozvíjet strategické myšlení. V mnoha ohledech to bude vyžadovat změnu přístupu, změnu my‑ šlení, pochopení toho, jak je důležité společně komunikovat.

Výsledkem může být lepší péče o krajinu, efektivnější hospoda‑ ření, včetně využívání investic či dotací,“ dodal Schneider.

Hlavním řešitelským pracoviš‑ těm projektu je Botanický ústav Akademie věd ČR za spoluprá‑ ce Mendelovy univerzity v Brně, konkrétně Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních stu‑ dií a Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty.

45

Národní kolo prestižní soutěže vyhrála studentka z Brna Historicky první české národní kolo prestižní soutěže Stockholm Junior Water Prize (SJWP), která spojuje středoškolské studenty se zájmem o vodu a její udržitelnost, vyhrála studentka z brněnského gymnázia Křenová Cécile Čechová. Porotu zaujala její práce, která se týkala rozsivek. Čechová postoupila do hlavní soutěže, která se uskuteční ve Švédsku.

TEXT: Filip Červinka FOTO: AVC Čechová využila rozsivky na analýzu hodnocení kvality vod. Celý název práce zní Využití diatomologie v paleoekologii s příkladem na studii prameniště du Loup Bourrou na archeologické lokali-

začnu, jsem zvyklá to dělat na sto pro-

se dotkne v budoucnu nás všech

tě Bibracte ve Francii. Podle jednoho

cent,“ uvedla studentka třetího ročníku

a mladé generace zejména,“ uvedl rektor

z porotců, Radovana Koppa z MENDELU,

gymnázia Křenová. O Stockholm Junior

Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš.

si vítězka vybrala velice složité téma,

Water Prize soutěží každý rok tisíce stu-

obzvláště na středoškolačku. „Výsledky

dentů z více jak 30 zemí napříč celým

Slavnostní vyhlášení SJWP se koná

mohou o historii lokality říci hodně

světem. Porotě předkládají k posouzení

každoročně od roku 1997 a stalo se ob-

nového. Studentka navíc ve finálovém

práci, která přímo či nepřímo souvisí

líbenou součástí Světového týdne vody

kole prokázala ze soutěžících nejlepší

s vodou. Po čtvrtstoletí se soutěž díky

na přelomu srpna a září. Vítězkou SJWP

prezentační schopnosti, které budou

MENDELU poprvé dostala do České

pro rok 2021 se stala Američanka Eshani

ve Stockholmu potřeba,“ uvedl Kopp.

republiky.

Jha, studentka střední školy Lynbrook

Oblíbeným předmětem Čechové je bio-

„Téma vody je v období klimatické

Zabývala se výzkumem, jak jednodu-

logie. O soutěži se dozvěděla přes zná-

změny velice aktuální. Na naší univerzitě

chým a nákladově efektivním způsobem

mé, kteří pracují na MENDELU. „Chtěla

se jím zabývají celé týmy vědců a jsem

odstranit kontaminující látky ze sladké

jsem si vyzkoušet vědeckou práci.

rád, že se nad tématem zamýšlí i mladá

vody.

Příroda mne fascinuje, když něco

generace. Voda je život a její nedostatek

High School v San José v Kalifornii.

46

Na stavební činnost měly v minulosti negativní vliv hlavně války, epidemie už méně Stavební činnost v českých zemích ovlivňovaly negativně především válečné konflikty, méně často už epidemie nebo hladomory.

Největší pokles stavební činnosti spadá do období kolem třicetileté války (1618–1648) a let 1730 – 1780, tedy do období, kdy na našem území vládla zejména Marie Terezie. Naopak zvýšenou stavební aktivitu zaznamenali vědci ve 20. letech 18. století a také v roce velké vichřice (1833).

Vyplývá to z českých dendrochronologických databází a výzkumu vědců z několika institucí.

Odborníci analyzovali celkem 6 514 vzorků dřeva (smrk, jedle, borovice, dub), u kterých je jasné datum pokácení v lese. Tato unikátní databáze odhalila ve stavební činnosti v letech 1450–1950 značné rozdíly. „Stavební činnost byla jasně ovlivněna socioekonomickými a politickými změnami v zemi,“ uvedl Tomáš Kolář z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Vědci analyzovaná data dávali do souvislosti s válečnými konflikty, obdobími hladomoru, morových ran a dalších epidemií. Zajímal je také vliv klimatických změn nebo sezónních jevů, jako jsou vichřice. V období třicetileté války, kdy byly české země pustošeny častými vpády vojsk včetně těch švédských, došlo k poklesu stavební činnosti o 34 procent. V tomto poměrně krátkém období navíc zaznamenaly české země několik morových ran. V součtu pokles stavební činnosti koreluje s poklesem populace. „Během tří desetiletí po válce se stavební činnost vyjádřená kácením stavebního dřeva více než zdvojnásobila. Týká se to zejména církevních staveb,“ uvedl Michal Rybníček z MENDELU. Druhé období nízkých hodnot pokrýval poměrně dlouhý interval od 30. do 80. let 18. století, což má souvislost opět s válečnými konflikty, ale také tyfem, úplavicí a hladomorem. Právě období války o rakouské dědictví ve 40. letech 18. století po nástupu Marie Terezie na trůn koreluje s nejvýznamnější stavebním poklesem, konkrétně o 45 procent. „Znatelný pokles jsme zaznamenali i v souvislosti s hladovými roky let 1770 až 1772. Oproti tomu zvýšená stavební aktivita spadá do 20. a 90. let 18. století,“ uvedl Kolář.

Další pokles stavební činnosti prokázali vědci za napoleonských válek, týkal se především venkovské zástavby. Také v tomto případě jde o období, kdy se na českém území bezprostředně válčilo. Válečné konflikty doprovázely též epidemie tyfu či úplavice. Od středověku do roku 1715 obyvatelstvo postihoval v pravidelných intervalech rovněž mor. Vědci v souvislosti s epidemiemi neza-

TEXT: Filip Vrána

znamenali podobně významné poklesy stavební činnosti jako u válek, přesto byl

FOTO: archiv MENDELU

mírný pokles zřejmý a týkal se zejména venkovské zástavby.

47

Vědci budou zkoumat nerovnosti na evropském pracovním trhu Vědci z více než 30 evropských zemí budou zkoumat nerovnosti na pracovním trhu mezi staršími zaměstnanci.

Projekt financovaný Evropskou unií si klade za cíl zjistit aktuální stav a připravit doporučení pro politiky, jak nerovnosti řešit.

Téma je vysoce aktuální, protože Evropa stárne a lidé musí pracovat v čím dál vyšším věku. Čtyřletý projekt s náklady v řádu několika desítek milionů korun budou koordinovat vědci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

TEXT: Filip Vrána

vyvolá diskuse a výzkum v evropských

věkové skupině méně než 70 procent

FOTO: Archiv MENDELU

zemích. Výsledkem naší práce budou

žen. Nejhůře jsou na tom v Řecku, kde

doporučení pro politiky, jaká nastavit

je zaměstnanost žen této kategorie

„Nerovnosti mezi staršími zaměstnanci

opatření pro eliminaci nerovností v poz-

nižší než 40 procent,“ říká Martin Lakomý

nově redefinují procesy digitalizace, což

dějším věku způsobených digitalizací.

z Ústavu práva a humanitních věd PEF.

platí nejen v České republice. Populace

Díky projektu získáme také data a mezi-

stárne, a i když je například u nás ne-

národní srovnání,“ uvedla Rašticová.

dostatek zkušených pracovníků, firmy

Nový projekt bude zahrnovat více zemí, než je aktuální osmadvacítka EU. Vědci

chtějí často mladé, protože se domnívají,

Jiná je podle vědců situace v České

tak dostanou srovnání, které dosud

že starší v digitalizovaném světě už ne-

republice a jiná například na Islandu,

v této oblasti, která je vysoce aktuální,

mohou uspět,“ uvedla proděkanka PEF

který v zaměstnávání starších lidí hraje

neměli. „Předpokládám, že se dostane-

MENDELU Martina Rašticová (na sním-

prim. „Islandská míra zaměstnanosti

me na 35 až 40 zemí zahrnutých v kon-

ku), která celý tým evropských vědců

je u mužů mezi 55 až 59 lety zhruba

sorciu,“ uvedla profesorka Clary Krekula

povede.

90 procent, u žen pak asi 80 procent,

z Linneau University ve Švédsku, která

což je nejvíce mezi evropskými země-

se na organizování projektu také podílí.

Projekt se týká všech zemí Evropské

mi. V České republice je to o několik

Pro vědce z Provozně ekonomické fakul-

unie a řady dalších států. „Pevně věřím,

procentních bodů méně, ale například

ty MENDELU je to zatím největší evrop-

že po 4 roky rozvibruje celou Evropu,

na Slovensku chodí do práce v této

ský projekt, který budou zaštiťovat.

48

Tato publikace byla financována z projektu Rozvoj kapacit pro oblast výzkumu a vývoje na Mendelově univerzitě v Brně II, reg. č. CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_054/0014577

www.mendelu.cz