MENDEL GREEN 2021/3

ČASOPIS MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ 3/2021

MENDEL GREEN

Seifertová: Knihy píšu tak, aby je pochopili i dospělí Naše civilizace zanikne kvůli nadbytku, PERNŠTEJNSKÉ ZAHRADY ZÁŘÍ NOVOTOU říká herec Isteník NERUDOVÁ: JSMEVYŠLECHTILI VÍCE VIDĚT, V LEDNICI KRIZI JSME VZALI JAKO PŘÍLEŽITOST NOVÉ STOLNÍ ODRŮDY RÉVY VINNÉ

MENDEL GREEN 2021/3 — úvodní slovo

ÚVODNÍ SLOVO Loni jsem na tomto místě zmiňovala, že šlo o rok, který byl v mnoha směrech netypický. Pandemie nového typu koronaviru byla tehdy aktuální hrozbou, z které jsme se zdá se dodnes dostatečně nepoučili. Snažíme se s ní bojovat, ale jako lidstvo pořád spíše prohráváme. S novou situací se musíme naučit žít a změnit i formu výuky v některých oborech, aby byla plynulejší a lépe odpovídala potřebám a možnostem doby.

Přesto má situace svoje pozitiva. Před rokem jsme zahájili zimní semestr a po dvou dnech školu uzavřela hygiena. Letos je situace jiná, zejména díky očkování, které je jedinou cestou ven z krize. Návrat studentů do školy přinesl mně osobně i ostatním kantorům pozitivní impuls. Díky příznivější situaci jsme se mohli pustit také do akcí, které covid loni zastavil. Spoustu pozitivních emocí jsme si odnesli například z hokejové odvety proti Masarykově univerzitě. Náš tým sice silnějšímu soupeři tentokrát podlehl, ale to hlavní byl zážitek z plných tribun a skvělá atmosféra.

Kromě fotoreportáže z hokejového utkání nabízí aktuální číslo časopisu Mendel Green znovu spoustu zajímavého čtení. Opět se vracíme k tématu plýtvání potravinami a unikátnímu výzkumu Provozně ekonomické fakulty, který se dostal do další fáze. Upozornit na problém pomáhá i herec Michal Isteník, který nám odpověděl na několik otázek a stal se tváří kampaně.

Hlavním tématem naší univerzity je dlouhodobě klimatická změna. S ní souvisejí mimo jiné další výzvy ve šlechtitelství, což popisuje jeden z našich následovníků Mendela v oboru vinařství. Kolegové se musejí rozhodnout, co lidem bude chutnat na 20 let dopředu, protože tak dlouhý je to proces, což si většina lidí nedovede představit. Časopis přináší zajímavé čtení i v dalších textech. Věřím proto, že se Vám číslo bude líbit.

Danuše Nerudová rektorka

MENDEL GREEN Časopis událostí Mendelovy univerzity v Brně

Obsah

Ročník 13 / číslo 3 / rok 2021 Vychází 3× ročně Mendelova univerzita v Brně

Vědci vaří pivo ze starého pečiva ��������������������������������������������������������������������������������

Zemědělská 1, 603 00 Brno www.mendelu.cz

TÉMA/ Lidé plýtvali potravinami v posledním roce méně ����������������������������

Šéfredaktor: Filip Vrána

Naše civilizace zanikne kvůli nadbytku, říká Isteník �������������������������������������

Telefon: 545 135 010

FOTOREPORTÁŽ/ Hokejová odveta přinesla napínavé drama ��������������

E‑mail: filip.vrana@mendelu.cz Grafická úprava:

4 6 8 10 12

ABSOLVENTI/ Tamara Dolníčková: Sládková už není raritou ����������������������

Vydává:

MENDELOVI NÁSLEDOVNÍCI/ V Lednici vyšlechtili nové stolní odrůdy révy vinné, trvalo to dvě dekády ����������������������������������

Kateřina Páleníková Foto na titulní straně: AVC MENDELU

ROZHOVOR/ Karvinsko čekají po těžbě pozitivní změny jako Ostravu ��������������������������������������������������������������������������������������

Tisk: ASTRON studio CZ, a. s., Praha Elektronická podoba:

Ceny rektorky dostalo sedm laureátů ����������������������������������������������������������������� Redakční rada: Jana Kuncová (LDF)

Chodec Gdula viděl olympijské Japonsko jen z okna autobusu, rád by se do něj vrátil �����������������������������������������������������������������������������������������������������

Martina Lichovníková (REK) Veronika Malá (FRRMS) Hana Martinková Kuchyňková (ZF)

FOTOREPORTÁŽ/ Akademický senát zvolil novým rektorem Adama �����������������������������������������������������������������������������������������������

Jiřina Studenková (REK) Věra Svobodová (ÚVIS) Jiří Urbánek (PEF) Martina Urbánková (ICV) Vaše připomínky, tipy a náměty posílejte na: redakcemg@mendelu.cz Uzávěrka tohoto čísla byla: 31. 10. 2021 Registrační č.: MK ČR E 18409 Tištěná verze: ISSN 2533-6517 Neprodejné!

40 2

16

STUDENTI MENDELU/ V malém množství se dá konzumovat i zelenina z těžebních oblastí �������������������������������������������

mendelgreen.mendelu.cz

Ivana Chatrná (AF)

14

21 22

24 28

10 KRÁTCE/ Agronomickou fakultu povede od února Mareš ��������������������������������������������������������������������������������

Hraboši škodí lesníkům i ve vegetační sezoně, na vině jsou podle vědců suché zimy �������������������������

KRÁTCE/ Pozici děkana PEF obhájil Žufan ��������������������

KRÁTCE/ Do Křtin se sjeli studenti z evropských univerzit ������������������������������������������������������������

29 29 30 33

Na vinařské kurzy ICV se vyplatilo počkat �������������������

ABSOLVENTI/ Waldhauser: Odpady mám rád ������������

Darkwah: Lékem na africkou chudobu by mohlo být vzdělávání ������������������������������������������������������������ Desetileté působení MENDELU v Zambii přináší výsledky ����������������������������������������������������������������������������� Meziplodiny zdobí českou krajinu, zemědělci je pěstují stále častěji �������������������������������������

36

STUDENTI MENDELU/ Studentka testovala využití necereální mouky při výrobě koblih, vyhrálo pečivo z hrachu �������������������������������������������������������

48 49

50

Peletizovaný kompost pomůže hnojit efektivněji ������������������������������������������������������

52

38

40 42

Technostres se stává fenoménem doby ������������������������ Intenzivní lesní hospodaření neprospívá biologické rozmanitosti lužních lesů ������������������������������� KRÁTCE/ Studenti MENDELU získali ocenění �������������

44 46

Divočáci likvidují ve velkém sazenice stromků, je za tím asi zvědavost ����������������������������������������������������������������

47

6 3

ABSOLVENTI MENDELU

„Tam jsem poprvé na vlastní triko zkou‑ šela různá spodně i svrchně kvašená

Tamara Dolníčková: Sládková už není raritou Začala studovat filozofickou fakultu, ale k pivu ji „zlomila“ prohlídka plzeňského pivovaru, kde dostala certifikát ambasadora za znalosti o vaření piva a historii. Tamara Dolníčková se pak zapsala na Mendelově univerzitě v Brně na obor Technologie potravin a kvasný průmysl ji chytl natolik, že je dnes jednou z asi dvou desítek sládkových. Vaří v Brně v novém pivovaru Harry v centru města.

piva. Následoval pivovar v Tišnově, který byl sice blíže mému rodišti, ale chyběl mi ruch restauračního pivo‑ varu, a navíc byl zaměřen výhradně na ležáky. Pokračovala jsem tedy do Prahy‑Řeporyjí. Tamní pivovar byl sice původně postaven na ležácích hlavního sládka a zároveň majitele, ale dával mi zároveň zcela volnou ruku i ve vlastních experimentech,“ popisuje svoje štace Dolníčková a vyjmenovává svoje „poku‑ sy“: „Začalo to obyčejným double dry hopped american amber, ale pokračova‑ lo to přes IPL, cascadian dark ale, west coast IPA a brut IPA až k sourům nebo milkstoutu.“ V Praze získala nejen zkušenosti, ale i řadu kontaktů. „Miluju tenhle obor, protože jsme jako jedna velká rodina, kde ví každý o každém všechno. Jsme v kontaktu, potkáváme se na festiva‑ lech, radíme si a pomáháme. Když jsem v oboru začínala, neznala jsem nikoho, navíc jsem myslela, bůhvíjaká nejsem rarita jakožto ženská v pivovaru,“ uvedla.

TEXT: Filip Vrána

Raritou v tomto smyslu opravdu není,

FOTO: Archiv Tamary Dolníčkové

protože sládkových je v tuzemsku kolem dvaceti ve více než pěti stovkách čin‑ ných pivovarů.

„Moje cesta k pivu nebyla až tak dob‑

už během studia zkoušela vařit doma

rodružná. Rok jsem sice strávila na fi‑

různá piva v hrncích,“ říká sládková, kte‑

lozofické fakultě, ale protože mi pivo

rou na MENDELU nadchla i mlékárenská

Ani ne po dvou letech, těsně před covid

vždy chutnalo a jsem sociální člověk,

výroba, jogurty, zmrzliny, ale hlavně sýry.

krizí, se absolventka MENDELU vrátila domů na Moravu. Brno hodnotí jako

poměrně brzy jsem zjistila, že nechci být do konce života zavřená někde v kance‑

Když se před zhruba dekádou rozho‑

studentské město, kde jen vysokoškolá‑

láři, ale chci pracovat nejen hlavou, ale

dovala, kam bude svou profesní kariéru

ci tvoří pětinu obyvatel. Mladá generace

i rukama,“ vzpomíná Dolníčková.

směřovat, rostl v ČR počet minipivovarů.

chce zkoušet nové věci, na což sází i mi‑

Dolníčková dnes připouští, že o craf‑

nipivovar Harry v centru města. „Celkově

Na MENDELU si ve druhém ročníku

tové scéně neměla skoro ani tušení.

se mi líbí koncept našeho pivovaru – jak

zvolila téma bakalářské práce týkající

„Během studia Technologie potravin

restaurace v americkém punk stylu, co

se chráněného označení České pivo

jsem občas chodila koukat do školního

se u nás jen tak nevidí, tak i skvělá tech‑

a piv vyráběných v EU. Byla to podle ní

pivovaru a tam nám jednou pan profesor

nologie. Mám v šuplíku vymyšlené kon‑

sice rešerše postavená čistě na teorii,

dal ochutnat IPA značky Lucky Bastard

cepty na stálé portfolio, kde je samo‑

ale díky této práci postupně zjistila,

z Brna. V tom okamžiku jsem pivu pro‑

zřejmě stěžejním pivem bezvadný ležák.

jaká piva jsou ve které zemi populární.

padla úplně a začala si zjišťovat infor‑

Pořád jsme země ležáku, za což se nijak

„Během studia jsem navštěvovala školní

mace o různých pivních stylech,“ říká

nestydím, je to styl, který se tu narodil,

pivovárek, kde jsem mohla asistovat

Dolníčková, která ještě za bakalářského

který se skvěle páruje s jídlem a hlavně

u vaření piva nebo pomáhat s mytím

studia získala práci v Olomouci jako

u něj bez přemýšlení můžete strávit celý

sudů. Předmět Technologie kvasné‑

hlavní sládková. V poměrně nízkém věku

večer a bavit se. Svrchně kvašená piva

ho průmyslu, který se zakládal z 90 %

tak dostala na starost veškerou výrobu,

považuji spíš vždy za podnět k degusta‑

na informacích o výrobě piva, mě potom

obsluhu dvou varen i vývoj receptur.

ci a konzultaci,“ dodala sládková.

naučil jednotlivé fáze výroby, takže jsem

4

5

Vědci vaří pivo ze starého pečiva

surovina a vzniká pivo, které je odlišné od toho klasického českého,“ říká Geršl.

Vědci si proto dali za cíl připravit recep‑ turu klasického českého ležáku, který by se dal uvařit z různých typů chleba.

V rámci projektu vznikly dvě skupiny.

Jedna vaří pivo čistě z nespotřebo‑ vaného pečiva, druhá používá chleba vlastnoručně upečený. Díky obsahu obilnin je možné pečivem nahradit část sladu. „Když připravujeme nové receptu‑ ry a použijeme nějaké anonymní pečivo

Zužitkovat nespotřebované pečivo, které by jinak skončilo na skládce, se rozhodli vědci z Agronomické fakulty MENDELU. Ze ztvrdlého, neprodaného chleba vaří v univerzitním pivovaru klasický český ležák.

Od začátku projektu připravili třicet receptur ležáku, teď se chtějí soustředit také na další druhy piva.

TEXT: Ivana Chatrná FOTO: AVC MENDELU „I nespotřebované pečivo je svým způsobem odpad. V žádném případě se tím nemyslí nějaké znečištěné nebo zplesnivělé pečivo, ale to ztvrdlé, které se nestihlo prodat,“ vysvětluje Milan Geršl z Ústavu zemědělské, potravi‑ nářské a environmentální techniky AF. Odborníci reagují na koncept cirkulární ekonomiky i současné snahy omezit co nejvíce plýtvání potravinami. Inspiraci našli v USA a Velké Británii, kde už podobným způsobem pivo vaří. „Když se v Americe připravují rauty nebo chlebíčky do letadel, používá se jenom vnitřní část toustů. Patky nikdo nechce, a proto je z ekonomických důvodů dávají do piva. Tousty jsou ale trochu jiná

6

z tržní sítě, musíme udělat jeho rozbor.

není. Ale pokud bychom měli jít po tom

si klidně ze zbytků pečiva ve spíži uvařit

Zjišťujeme, kolik obsahuje tuků nebo soli.

výtěžku, sledovat použité enzymy, časy

vlastní pivo,“ doplňuje Gregor.

Proto jsme se rozhodli jít i tou cestou,

a teploty, pak to o něco složitější je.

že si pečivo připravíme sami a následně

Jako když máte v kuchařce více kroků,

Piva z jednotlivých várek hodnotí vědci

zkoumáme, jaký vliv mají různé chleby

které musíte dodržet, aby výsledek

při senzorických testech. „Měli jsme

na finální pivo,“ vysvětluje Tomáš Gregor

dopadl dobře,“ říká. Za poslední dva roky

tady komisi a někteří členové ani nepo‑

z Ústavu technologie potravin AF. Vědci

připravili vědci třicet receptur českého

znali, že je slad z části nahrazený,“ říká

mění obsahy tuků v pečivu, pečou chle‑

ležáku, z toho dvě plánují do konce roku

Geršl. Poznat to většinou není ve chvíli,

ba kváskový nebo s použitím kvasnic.

přihlásit jako užitný vzor. Ten by potom

kdy se nahradí maximálně třetina sladu.

mohli využít velké i malé pivovary nebo

Některé kombinace jsou ale výraznější,

Uvařit pivo s náhradou části sladu při‑

samotní domovarníci. „Pokud by měl

a vědci proto plánují vyzkoušet i jiné

tom podle Gregora není o moc nároč‑

člověk doma dostatek surovin, mohl by

druhy piv. Uvařit chtějí portera nebo

nější než uvařit pivo klasické. „Složité to

ALE. „Pil jsem asi všechny várky, které jsme doteď připravili, a všechna piva byla dobrá. Samozřejmě u pití tady těch alternativních nápojů musejí být lidé ote‑ vření novým věcem, jinak vůbec nemá smysl je dělat. Když dám do piva půlku chleba, vždycky to bude chutnat odliš‑ ně. Zase tak vzdálené klasickým pivům to ale není,“ říká Gregor. V případě užit‑ ných vzorů jsou vědci konzervativnější.

Přihlášené receptury budou podobné klasickým českým ležákům s velmi podstatnou sladovou chutí, budou více chmelené a hořké.

Do meziústavního projektu jsou zapoje‑ ni také doktorandi. Čtrnáct várek piva už uvařil Adam Dymchenko původem z Ukrajiny. „S oblibou říkám, že jsem jel studovat technologii odpadů, ale stejně nakonec vařím pivo, protože jsem v Česku,“ směje se. Aktuálně řeší, jak se vyrovnat s přílišnou slaností piva. „Když použiju více chleba, pivo je moc slané. Zkouším teď vymyslet, jak slanost zamaskovat, aby mělo pivo příjemnou chuť,“ doplňuje Dymchenko. „Pro nás je podstatné ukázat, že tady nejsou jenom odpady, kterých se potřebujeme zbavit, ale existují i odpa‑ dy, které můžeme znovu dobře využít.

Jedním z našich cílů je, aby se receptury rozšiřovaly dál, ven z univerzity. My tady na fakultě pivo ve velkém produko‑ vat nemůžeme, ale rádi bychom várku uvařili alespoň na nějakou z budoucích univerzitních akcí,“ dodává Milan Geršl.

Pivo z pečivového odpadu by tak mohli ochutnat například návštěvníci příští Noci vědců na MENDELU.

7

TÉMA

Lidé plýtvali potravinami v posledním roce méně Unikátní projekt Mendelovy univerzity v Brně, který mapuje plýtvání potravinami v českých domácnostech, se dostal do další fáze.

Vědci začali pomocí různých intervencí měnit chování lidí a data potvrzují, že úspěšně.

Obyvatelé brněnských sídlišť vyhodili do popelnic v roce 2020 téměř o 27 % méně potravinového odpadu než v roce předchozím.

Průměrný obyvatel Brna pak o 11 % méně.

zástavbě je plýtvání v porovnání s minu-

vyhazují v každém ročním období. V létě

lým rokem téměř beze změn.

se vyhodí větší množství balených potravin. Stejně tak v případě masa, vajec

„Celkově je u těchto zástaveb objem

a mléčných výrobků. Důležitá je i statis-

vyplýtvaných potravin v komunálním

tika, kolik procent z vyhozeného odpadu

odpadu menší, což souvisí mimo jiné

by se dalo zkompostovat. Zastoupení

s tím, že je v těchto lokalitách lepší mož-

biologického odpadu se v roce s inter-

nost kompostování, případně je zbytky

vencemi mírně zvýšilo – tvořil 52,28 %

potravin možno zkrmit zvířatům,“ uvedla

(v roce předchozím to bylo 48,81 %), zde

Lea Kubíčková z Provozně ekonomické

však mohla sehrát roli pandemie covidu,

fakulty MENDELU, jejíž tým spolupra-

kdy lidé zůstávali doma a více vařili.

cuje na sběru dat s firmami SAKO Brno a Green Solution.

Vědci z PEF MENDELU se nyní věnují vyhodnocení účinnosti jednotlivých

„Nyní jsme konečně schopni popsat

kampaní, kterými ovlivňovali domácnos-

chování brněnské domácnosti bez ohle-

ti – chtějí zjistit, co přimělo spotřebite-

du na sezonní a jiné výkyvy. Máme k dis-

le ke změně chování a věnují se také

pozici velmi zajímavé údaje o obsahu

tomu, zda na pozitivní změnu v podobě

‚černých popelnic‘ – víme, kolik procent

menšího plýtvání neměla zásadní vliv

tvoří odpad spalitelný a nespalitelný,

pandemická situace. Srovnávají údaje

kolik je v popelnicích papírů a plastů či

o potravinovém odpadu městských čás-

textilu, ale hlavní pozornost je věnována

tí zařazených do dražšího intervenčního

údajům o biologickém odpadu, který byl

módu s domácnostmi, na které působily

velmi detailně rozebrán, tříděn a vážen.

méně nákladné podněty, a současně

TEXT: Jitka Vanýsková

V centru pozornosti byly samozřejmě

hodnotí kontrolní skupiny domácností,

FOTO: Archiv MENDELU

potraviny,“ uvedla Kubíčková. Lidé nej-

jež nebyly jejich působení vystaveny. To

častěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo

umožní výsledky oprostit od vnějších vli-

Podle aktuálních dat průměrný oby-

a jeho zbytky, balené potraviny včetně

vů, jako je například změna návyků při

vatel Brna vyhodí ročně do popelnice

obalu jak rostlinného, tak živočišného

zacházení s jídlem v rodinách kvůli pan-

33,3 kilogramů potravin. Nejvíce vy-

původu.

demické situaci. Projekt, který financuje

plýtvaných potravin je v komunálním

Technologická agentura ČR, potrvá ještě

odpadu i nadále na sídlišti, konkrétně jde

Na podzim vyplýtvali výrazněji méně po-

o 39,4 kg/os/rok, v prvním roce to však

travin než v ostatních ročních obdobích,

bylo 53,6 kg/os/rok, což znamená, že

v létě naopak nejvíc. Skladba obsa-

došlo k dramatickému poklesu (o 26,5 %)

hu popelnic se mírně mění i v jednotli-

a efekt působení na veřejnost se zde

vých ročních obdobích, ale ovoce, zele-

jeví jako nejvyšší. Na venkově a ve vilové

ninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji

8

rok.

9

Naše civilizace zanikne kvůli nadbytku, říká Isteník Cílem vědců MENDELU je nejen zmapovat množství potravin, které lidé vyhazují do popelnic, ale i působit na veřejnost, aby svoje chování změnila. Komunikační kampaň s názvem Kup, co sníš získala ocenění hned ve dvou kategoriích v prestižní oborové soutěži Zlatý středník. Její tváří je známý herec Městského divadla Brno Michal Isteník. Sám se považuje za požitkáře, jídlo vyhazuje nerad, ale přiznává, že nejhůř je na tom zelenina. O tom a dalších věcech se rozpovídal v rozhovoru…

TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv MENDELU

Jste jednou z tváří projektu, který chce ve výsledku působit na české domácnosti, aby neplýtvaly potravinami. Jaké bylo z Vašeho pohledu natáčení?

nadbytku, kvůli luxusu. A to neplatí jen o potravinách.

by ji podle Vašeho názoru měli odborníci oslovit, aby její chování změnili?

To je těžké. K mládí patří divokost a ži-

natáčeli v brněnské Castellaně u Sergia

Z projektu vyplývá řada zajímavých informací. Změnil jste například sám pohled na věc, přemýšlíte třeba více o tom, co k jídlu kupujete?

Belliniho, což je můj kamarád a rád jsem

Kovářova kobyla. Jsem opravdu velký

signální říká „kupovat kupovat kupovat“.

si pobyl v kuchyni své oblíbené restau-

požitkář, rád a hodně vařím, tudíž hodně

Pamatuju si, že když jsem byl hodně

race. Na druhou stranu jsem si uvědomil,

nakupuju a ne všechno zužitkuju. Ale

mladý, bylo mi třeba 12, nic jsem nevěděl

jak moc potravinami plýtvám i já…

když toho uvařím moc, vždycky nabízím

o ekologii, ale měl jsem na svém počítači

sousedům v domě, protože mrazák není

386 s monochromatickým monitorem

nafukovací a vyhazovat jídlo je mi líto.

hru Die Erde. Tam se musel zrekonstru-

Nejhůř je na tom u mě asi zelenina. Té

ovat starý dům a pokaždé, když se pou-

vždycky nakoupím více, než zvládnu

žilo něco, co poškozuje přírodu, ovzduší,

spotřebovat. Ale snažím se.

tak hra skončila. Byla strašně blbá, ale

Velmi schizofrenní. Na jednu stranu neskutečně příjemné, protože jsme

Podle aktuálních dat průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 33,3 kilogramů potravin. Překvapilo Vás toto číslo?

Nepřekvapilo. Obecně strašně moc plýtváme. Vždycky když vejdu do nějakého nákupního centra, říkám si, že naše civilizace zanikne kvůli

10

vost, ne přemítání o budoucnosti. To je asi přirozené... Navíc mladší generace už se v nadbytku narodily a zboží vidíme všichni všude kolem sebe, takže první

začal jsem díky ní poprvé přemýšlet

Podle vědců je problematická zejména mladá generace, která plýtvá nejvíc. Jakou formou

o tom, že naše země není obnovitelná…

Tak třeba existuje v dnešní přetechnizované době nějaká podobná cesta.

Michal Isteník

je držitelem Ceny Alfréda Radoka (2011) v kategorii Talent roku a Ceny Thálie (2014) za roli Čičikova v inscenaci Mrtvé duše. Vedle jeviště Městského divadla Brno se pravidelně objevuje v různých televizních seriálech – Četníci z Luhačovic, Živé terče, Bez vědomí, Rédl, Hlava medúzy, Kukačky. Jeho nejúspěšnější rolí v této oblasti byl výčepní Eda v nekorektním komediálním seriálu MOST! (2019).

11

FOTOREPORTÁŽ

Hokejová odveta přinesla napínavé drama Velké emoce a neskutečné drama přineslo v pořadí druhé hokejové derby brněnských univerzit mezi Mendelovou a Masarykovou univerzitou. MUNI tentokrát oplatila Mendelově univerzitě porážku starou dva roky. Díky zlepšenému výkonu v závěrečné třetině vyhrála 4 : 2. Hráči i diváci si pochvalovali fantastickou atmosféru jak v hledišti, tak ve fanouškovském průvodu.

TEXT: Filip Červinka FOTO: AVC MENDELU, Jiří Sláma Hráči MUNI i MENDELU se shodli, že duel byl pro obě strany výjimečnou událostí. „Pro hráče to byl velký zážitek, který je vybičuje k výkonu,“ uvedl trenér MENDELU Michal Brzobohatý a kapitán Martin Gregar, který hraje druhou ligu za Žďár nad Sázavou, k tomu doplnil: „Myslel jsem, že po korona­pauze budou plné stadiony, ale pořád to tak není. Proto hrát před tak velkou kulisou bylo něco fantastického, řada z nás už to nikdy nezažije,“ uvedl Gregar.

V týmu soupeře také nastoupili někteří profesionálové. MUNI velice pomohl odchovanec Komety Brno Silvester Kusko, který byl u tří ze čtyř branek MUNI. Hokejové souboje brněnských univerzit se stávají tradicí a vítaným oživením akademického roku. Historicky první takové utkání sehráli hráči MUNI v roce 2009, kdy vyzvali brněnské VUT. Předloni Masarykova univerzita změřila síly v již zmíněném souboji s MENDELU. Obě vysoké školy tehdy slavily sto let od svého vzniku.

12

13

MENDELOVI NÁSLEDOVNÍCI

Diadém Odrůda Diadém je bílá stolní odrůda, která vzešla z křížení odrůd Pölöskei muskotály a Diamant. Matečná odrůda maďarského původu je muškátová PIWI stolní odrůda s pozdnějším dozráváním a dobrou odolností k houbovým chorobám. Donedávna výborná slovenská odrůda Diamant má naopak brzké zrání. Obě odrůdy disponují velmi dobrou kvalitou hroznů, zejména díky pevnější slupce, kterou nalezneme i u Diadému. Oproti rodičovským odrůdám má ranější zrání (v Lednici nazrává již v třetím srpnovém týdnu), má velmi dobrou odolnost k houbovým chorobám, odolnost k mrazu je také slušná (réví vyzrává dobře), sprcháváním hroznů netrpí. Na první pohled zaujmou úzce protáhlé zelenožluté bobule o velikosti kolem 2 cm.

Ulrika Je bílá stolní odrůda révy, která vzešla z křížení dvou maďarských odrůd Čabaňská perla a Göcseji zamatos.

Obě tyto odrůdy jsou výrazně muškátové, Čabaňská perla má velmi rané zrání a Göcseji zamatos pak disponuje poměrně slušnou odolností k houbovým chorobám. Ulrika kombinuje všechny tyto vlastnosti.

Má tedy velmi rané zrání (v Lednici nazrává již v prvním srpnovém týdnu), velmi výraznou muškátovou chuť a poměrně dobrou odolnost proti houbovým chorobám.

Oproti Čabaňské perle má Ulrika více stříhané listy, oválně protáhlé žlutozelené bobule a na takto ranou dobu zrání i poměrně velkou velikost bobulí (až 2 cm).

Odolnost k mrazu je také slušná, réví vyzrává dobře.

Sprcháváním hroznů netrpí.

14

V Lednici vyšlechtili nové stolní odrůdy révy vinné, trvalo to dvě dekády Odborníci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně vyšlechtili dvě nové stolní odrůdy révy vinné. Jmenují se Diadém a Ulrika a obě se vyznačují velmi raným dozráváním hroznů a vyšší odolností vůči houbovým chorobám. Šlechtění obou odrůd začalo před dvaceti lety.

TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv MENDELU Stolní odrůdy oproti moštovým nejsou určeny k výrobě vína,

a na blizny nanesou pyl otcovské, tedy žádané odrůdy.

ale k přímé konzumaci. „Tato oblast se oproti moštovým

Na podzim po dozrátí bobulí pak získají očekávaná semena,

odrůdám mění opravdu dynamicky. Pěstitelé vyžadují stále

která musí stratifikovat, aby byla v co největším počtu klíčivá.

větší bobule, co nejlepší odolnost proti houbovým chorobám,

„Na jaře dalšího roku získané semenáčky testujeme v pařeništi

dobrou vitalitu růstu a ideálně bobule bez semen,“ říká Radek

na odolnost proti plísni a padlí révovému a přeživší materi-

Sotolář z Ústavu vinohradnictví a vinařství MENDELU.

ál vysadíme do hybridní vinice,“ uvedl vědec. Tam hybridní rostliny většinou další tři roky rostou, než zaplodí. Jinými slovy

Obě odrůdy jsou velmi rané, určené především do našich

od křížení po opravdu plnou a kvalitní plodnost uběhne čtyři

zahrádek, a proto bylo cílem šlechtitelů získat i odrůdu aro-

až pět let. Poté odborníci selektují vlastnosti, jako jsou vitalita

maticky zajímavou. To je velký rozdíl oproti komerčně šlechtě-

a charakter růstu, stupně odolnosti, hustota a tvar hroznu, tvar

ným stolním odrůdám, které se šlechtí na co nejmasitější

a velikost bobule, aromatický profil, konzistence dužniny. Tato

konzistenci dužniny, aby hrozny vydržely transport, a naopak

etapa zabírá 2–5 i více let.

jsou pak aromaticky neutrální, kvůli zchlazení při transportu a úchově. „Proto lidem odrůdy ze supermarketu nikdy vonět

„Pokud semenáč uspěje, tak ho přemnožíme do poloprovoz-

nebudou,“ uvedl Sotolář.

ních zkoušek, neboť pozitivně sledované vlastnosti se musí opakovat v dalších letech a testují se třeba různé podnože

Šlechtění je náročný proces a 20 let standardní doba čekání

a doba zrání či plodnost na nich,“ uvedl Sotolář. Tato doba

na výsledek. „Proto musí šlechtitel dopředu přemýšlet, jakou

opět zabere zhruba pět let. Teprve poté následuje přihlášení

odrůdu vlastně chce stvořit, neboť to, co bylo požadováno

novošlechtěnce na odrůdové zkoušky do ÚKZÚZ. Tam opět

před 20 lety, nyní již nemusí platit,“ říká Sotolář. První stol-

sazenice musí vysadit a počkat na plodnost tři roky a další

ní odrůdy, které se na Moravě a v Čechách pěstovaly, jako

tři roky sledovat a srovnávat s kontrolní odrůdou. Další rok se

Madlenka raná, Hedvábné žluté, Arabské bílé, Damascenka,

čeká na ověření názvu a právní ochranu odrůdy.

Chrupky, Košutovo, Královna vinic dnes již skoro nikdo nezná. „Sem tam se ještě objeví odrůdy vysazované posledních

Šlechtění je podle Sotoláře nikdy nekončící proces, neboť

40 let jako Favorit, Panonia Kincse, Julski biser, Čabaňská per-

vyšlechtěné odrůdy po čase svou odolnost pomalu ztrácejí

la, Olšava, Diamant, ale většinou již našim zahradám dominují

a i některé nároky pěstitelů se mění. V ČR se pěstuje po-

rezistentní PIWI odrůdy jako Vostorg, Talisman, Alden, Nero,

měrně velké množství odrůd (moštových i stolních), nicméně

Augustovskij a mnoho dalších,“ uvedl Sotolář a popsal složitý

v registru odrůd je jich cca 60, z toho jen 11 je stolních. Díky

proces vzniku nové odrůdy.

významným šlechtitelům působícím na ZF MENDELU (Vilém Kraus, Miloš Michlovský) má alespoň částečný lednický původ

Prvním rokem šlechtitelé provedou před kvetením (du-

celá řada odrůd jako Neronet, Rubinet, Erilon, Cerason aj. Nyní

ben/květen) na mateční odrůdě kastraci tyčinek s pylem

k nim přibyly dvě stolní odrůdy a další na registraci čekají.

15

ROZHOVOR

Karvinsko čekají po těžbě pozitivní změny jako Ostravu Oblast mezi Karvinou, Havířovem a Orlovou je dnes země nikoho, která láká k návštěvě rybáře a některé cestovatelské dobrodruhy. Prostor o rozloze 60 kilometrů čtverečních, který poznamenala dlouholetá těžba černého uhlí, však před sebou může mít dobrou budoucnost. Na popud společnosti Moravskoslezské investice a development (MSID), již zřizuje Moraskoslezský kraj, se akademici stali důležitou součástí multidisciplinárního týmu a pomáhali vytvořit program s názvem Poho2030. Podle jednoho z tvůrců koncepce, krajinářského architekta z Mendelovy univerzity v Brně Daniela Matějky, který z ostravsko‑karvinského regionu pochází,nabízí vize s cílem opuštěnou oblast zatraktivnit jak pro trávení volného času, tak pro komerční aktivity. Společně s ním se na tvorbě podíleli i lidé z Ostravské univerzity a VŠB – Technické univerzity Ostrava.

Jak byste popsal krajinu, které se program Poho2030 týká?

soudobého odborného poznání, které se

Je to trojúhelník mezi Karvinou,

jinak než ty novější. Zásadní rozdíl proti

Havířovem a Orlovou, což jsou na české

dřívějšku je ten, že se rekultivace týká

poměry velká města, a zároveň je to

i lidí. Trendem je nejen environmentální

území, kde nikdo nežije. Ze staré Karviné

obnova, ale i ekonomická a sociální, aby

zbyl jen hřbitov a kostel. Pro Česko je

se podařilo naplnit požadavky udržitel­

hodně specifické, že tu existuje neobyd­

ného rozvoje. Rekultivace se dříve snaži­

lená krajina takového rozměru, což bývá

ly zahladit „škody“ po těžbě, ale neřešily

běžné jen pro území národních parků. Je

to, že krajina nežije. V kulturní krajině se

úplně předělaná. Dříve sloužila pastevec­

vždycky pohybuje člověk. Napůl řízeně

kým účelům, byla mírně zvlněná a spa­

a napůl divoce se zde rozvíjí rybářství.

dala do nížin, taková harmonická kulturní

Zvodnělých poklesů je tu hodně. Když

krajina. Nyní je daleko členitější. Na rela­

tam jsem, mám pocit, že jsme národ

tivně malých územích jsou velké terénní

rybářů.

zlomy či haldy, které spadají do poklesů.

A je daleko divočejší, zarůstá divokou

Kvalita vody je bezproblémová?

vegetací. Částečně je rekultivovaná,

Záleží, o jakou vodní plochu se jedná.

částečně ji tvoří vodní plochy vzniklé

V poklesových jezerech je kvalita vody

na základě poklesů. Je tedy daleko

často dobrá, protože se jedná o průsaky

pestřejší, než bývala v historii, i když se

přes štěrky z řeky Olše. Poklesy jsou

to na první pohled nemusí zdát.

naplněné také vodou z podloží, která je také kvalitní. Jsou tu ale i odkalovací

Těžba se tlumila dlouhodobě, letos skončila v dolech ČSA a Darkov, zbývá jediný aktivní důl. Co se s krajinou stihlo udělat do dnešních dnů?

FOTO: Archiv Daniela Matějky

16

nádrže, kde se usazují kaly, tedy uhelný prach, a tam je kvalita vody samozřejmě horší.

etapy těžby. Program Poho2030 je

Když jste program chystali, navazovali jste na již provedené rekultivace, nebo se něco dosud vysloveně nepovedlo, co by krajině uškodilo?

zaměřený na komplexní přeměnu území.

Záměrem bylo uchránit hodnoty, které

Rekultivace řešily vždy jen výseč podle

už vznikly, a mohly by se objevit snahy

U každého důlního díla se dělají klasické rekultivace. Začínají často ještě v době, kdy se těží, ale už končí jednotlivé

TEXT: Zdeněk Meitner

vyvíjí, proto starší rekultivace vypadají

„Rekultivace se dříve snažily zahladit ‚škody‘ po těžbě, ale neřešily to, že krajina nežije. V kulturní krajině se vždycky pohybuje člověk. Napůl řízeně a napůl divoce se zde rozvíjí rybářství. Zvodnělých poklesů je tu hodně. Když tam jsem, mám pocit, že jsme národ rybářů.“

17

je zničit. Program tak usiluje o podporu

německý. Zajímavá je právě pestrost

dodat, že to už není a asi nikdy nebude

hodnot. Někdy se to při rekultivacích

různých podmínek na malých plochách –

těžký průmysl. A nový typ průmyslu si

dělalo tak, že plocha, která začala spon­

od extrémně suchých a výhřevných míst

žádá nový typ lidí, kreativní třídu, která

tánně zarůstat a byla přírodě bližší, se

až po vlhké, bažinné lokality. Nyní se řeší,

má jiné nároky na život a trávení volného

znovu rekultivovala a vracela se do bodu

jak lokalitu koordinovaně zpřístupnit.

času. Proto je potřeba myslet i na měk­

nula. Podle nás je to špatně a proti

Dnes je řada míst, která jsou oficiálně

ké aktivity, aby lidé mohli žít spokojený

logice věci. Ale už se to neděje. Spíš je

nepřístupná, za závorou, za zákazem

život a firmy je měly na co nalákat.

potřeba přírodní procesy pouze citlivě

vstupu.

Region dlouhodobě trpí odlivem obyva­

usměrňovat.

tel. Orlová i Karviná se dlouhá léta drží

Nepřístupná jsou kvůli bezpečnosti?

na spodních příčkách kvality života a je

Jedná se o hlavní důvod. Je to živá

i když nelze říct, že se to zlomí rychle.

V první etapě projektu jsme posoudili

krajina a některá místa mohou být

Je potřeba zastavit pokles a území

hodnoty území. Vzniklo 19 samostatných

nebezpečná, hlavně nejbližší okolí

stabilizovat.

analýz od historie přes urbanismus a kra­

těžebních areálů. Jinde je zase zákaz

jinářskou analýzu až po botaniku nebo

vjezdu, aby nevznikaly černé skládky. Je

Z jaké iniciativy program vznikl?

bezobratlé živočichy. Každý odborník

snaha do krajiny lidi přivést a ukázat jim,

Bylo to překvapivě shora. Iniciátorem

vytipoval hodnotné lokality a společně

co je hodnotné. Je potřeba jim nabíd­

byl Moravskoslezský kraj, respektive jím

jsme nakonec definovali 22 lokalit, které

nout nějaký program a najít alternativu

zřízená společnost MSID, která se stará

by měly mít přednost z hlediska ochrany

k Beskydům, které jsou hlavním re­krea­

o rozvojové aktivity. Vyšel od ní rozumný

hodnot. U přírodně cenných lokalit se

čním cílem celé oblasti a trpí zátěží

požadavek, aby se území začalo řešit

nastavuje jejich management, ale jiný

z turistického ruchu. Některé aktivity by

komplexně. Do té doby měla města

než u klasických chráněných území.

se daly daleko lépe dělat právě v bývalé

snahu něco dělat, ale končila na hrani­

Je totiž problém chránit stávající stav,

těžební oblasti.

cích katastru. Kraj se pokusil podpořit

Vytipovali jste lokality, kde by člověk neměl zasahovat?

těžké tento trend zlomit. Snaha existuje,

širší komunikaci a podařilo se poskládat

protože krajina je pořád živá a pořád se

multidisciplinární tým řízený lidmi z kraj­

vznikají. Proto není správné říct, že je po­

Jaké turistické a rekreační aktivity by tu mohly najít své místo?

třeba konzervovat ak­tuál­ní stav. Zároveň

Určitě cyklostezky, pro ty je území jako

bornost a vytvořili výslednou koncepci.

jsme vedle přírodně cenných území

stvořené. A nejde jen o klasickou cyklis­

Důležité je, že k memorandu se připojily

vytipovali plochy, kde neuškodí výstavba

tiku, ale i terénní trasy či biketrial na hlu­

i podnikatelské subjekty či majitelé

průmyslových zón zaměřených na rozvoj

šinových haldách. Cyklisté tu najdou

hlavních pozemků a všichni chtějí hledat

nových technologií. A také je potře­

atraktivní prostředí, navíc některé druhy

cestu k regeneraci regionu.

ba vyřešit uzlové body, které budou

rostlin potřebují pravidelně narušovaný

otevírat krajinu novému využití. Vybralo

povrch. V jedné lokalitě už se jezdí mo­

se pět lokalit, přičemž hlavní z nich je

tokros, který v běžné krajině působí spíš

Z jakých zdrojů se budou projekty platit?

uprostřed celé oblasti – u posledního

rozpaky a třeba ji i ničí. Na Karvinsku už

Finanční toky bude mít na starosti MSID.

pozůstatku staré Karviné, což je šikmý

vzniklo také golfové hřiště a je to pará­

V koncepci je speciální část, která se

kostel sv. Petra z Alkantary u bývalého

da. V Beskydech je proti tomu rozšiřová­

zabývá tím, co odkud lze financovat.

dolu Gabriela.

ní golfu diskutabilní. K vodním plochám

Určitě půjde část z veřejných peněz

se váže také rekreace, hlavně v oblasti

včetně evropských, ale je snaha vytvořit

tzv. Karvinského moře.

prostředí, aby něco platili i podnikatelé

mění, některé hodnoty zanikají a jiné

Jaké lokality jsou nejzajímavější a čím? Co tam lze nalézt za vzácnou novou divočinu?

ské společnosti. Akademici přidávali od­

a firmy.

například haldu Castaldonovka, která se

Je těžší do území dovést komerční ekonomické aktivity než turistické? Jaké jsou možnosti?

nachází na okraji Havířova. Petr Kočárek

Oblast je pro ně otevřená. Areály uza­

V minulosti jste se zabýval i proměnou německého Porúří.

Do jaké míry jste se jím inspiroval?

z Ostravské univerzity, který tam dělal

víraných dolů už se předělávají na prů­

Částečně ano, zabýval jsem se jím

detailní průzkum bezobratlých živočichů,

myslové zóny, například důl František

v disertační práci. Celkem detailně

říká, že se jedná o celorepublikově

v Horní Suché. Sídlí zde nové firmy, které

jsem zkoumal i další průmyslové ob­

unikátní lokalitu s výskytem čtyř druhů

nahradily těžaře, a je v nich i chytřejší

lasti v Německu. Porúří udělalo nej­

svižníků na jediném místě. Žije tam i vel­

průmysl. Program Poho2030 se snaží

ambicióznější masterplan a jsou nejdál.

mi vzácný svižník písčinný. O kousek dál

hledat i nové aktivity směřující k chyt­

Mají před námi minimálně 20 let náskok.

zase rostou vzácné rostliny – kruštík ba­

rému průmyslu, například výrobu baterií

Díky tomu se lze podívat i na věci, které

henní nebo i kriticky ohrožený židovník

pro elektromobilitu. K tomu je potřeba

se tam nepovedly. Kopírovat ale nelze.

Cenných lokalit je celá řada. Vybrali jsme

18

I když je zřejmé, že znovuoživení krajiny je otázkou mnoha let, věří Matějka, že se to povede. „Memorandum 36 subjektů bylo podepsané teprve v roce 2018 a do roku 2030 by měly být vidět první pozitivní změny.

Ostrava tuto cestu nastoupila již dříve a změna je citelná.

Myslím, že se odrazila zpět nahoru a čeká to i ostatní města v regionu. Zvlášť když budou spolupracovat, na to je program hodně zaměřený. Když jsem v roce 2007 psal diplomovou práci o oblasti vysokých pecí okolo Ostravice, bylo pro mnoho lidí nepředstavitelné, že by z bývalé továrny mohlo být něco jiného než továrna. Dnes je oblast Dolních Vítkovic jedno z nejnavštěvovanějších míst Česka a progres je obrovský.

Karvinsko čeká to stejné,“ míní Matějka.

19

Je tam větší koncentrace obyvatel, větší

přírodních segmentů zůstává více. I když

města a útlum průmyslu probíhal jinak.

území poklesne a přírodní podmínky se

Na Ostravsku došlo k radikálnímu útlumu

změní, není ta změna náhlá.

po roce 1989, zatímco v Porúří se těžba

Proměny Ostravy jste zmínil jako předobraz budoucích proměn Karvinska. Dá se říct, že převažují pozitivní změny?

utlumovala postupně. Tím pádem se

Jak rád se vracíte na Karvinsko?

Určitě převažují. A mění se výrazně

plány regenerace území lépe realizovaly

Hodně rád. K celé oblasti Ostravska

image regionu. Hodně mých přátel,

a proměny se dařilo snáze financovat ze

a Karvinska mám blízko. Když jsem začal

kteří jsou z jiných částí republiky, bylo

zisků tamějšího průmyslu. U nás se dá

studovat na Mendelově univerzitě, z re­

překvapeno, co všechno zajímavého

trochu nadneseně říct, že za socialismu

gionu jsem vypadl, ale všechny závěreč­

může region nabídnout, a dokážou si

ostravsko‑karvinský region generoval

né práce jsem dělal o něm, protože jsem

představit, že by tam i žili, není to pro ně

zisky pro celý stát, pak těžba najednou

k němu měl vztah. Když přišla nabídka

atraktivní pouze z turistického hlediska.

skončila a peníze se tam musejí sypat

podílet se na programu Poho2030,

Především v poslední době se setkávám

zpět.

neváhal jsem, i když to není z Brna úplně

s postoji, že kdyby tam lidé měli dobrou

blízko.

práci, dokážou si představit, že by tam

Dají se přenášet zkušenosti z Ostravska do severních Čech, kde se těží povrchově?

Je to jiné. V severních Čechách jsou také velké snahy, pořádá se velká architektonická soutěž na jezero Milada, což je zbytková jáma po hnědouhelném dolu. Iniciativy jsou značné. Rozdíl je v tom, že u povrchové těžby je území komplet převrstveno, u hlubinné těžby

20

žili. I když je jasné, že změny jdou poma­ leji, než bychom chtěli.

„

Je problém chránit stávající stav, protože krajina je pořád živá a pořád se mění, některé hodnoty zanikají a jiné vznikají.

STUDENTI MENDELU

V malém množství se dá konzumovat i zelenina z těžebních oblastí Kvůli nedostatku zemědělské půdy roste v posledních letech mezi farmáři zájem o plochy v bývalých průmyslových oblastech. Pěstování plodin na znečištěných půdách může ale představovat zdravotní riziko pro konzumenty. Celosvětovým problémem je například zatížení půdy rtutí. Studentka Agronomické fakulty MENDELU Jana Hrachovinová se proto v diplomové práci rozhodla zjistit, v jakém množství se rtuť z půdy dokáže přenést do kořenové zeleniny a zda následná konzumace může poškodit zdraví člověka.

TEXT: Ivana Chatrná FOTO: AVC MENDELU Jako lokalitu pro experiment zvolila stu-

kořenům, a to okolo 300 μg/kg v čerstvé

Museli bychom sníst více než 240 gra-

dentka Jedovou horu ve Středočeském

hmotě. Ředkev obecně díky svým vlast-

mů kontaminované zeleniny za den, aby

kraji. „Jde o jednu ze tří lokalit na úze-

nostem hromadila rtuti nejméně, naopak

mohlo být pozorováno nějaké zdravotní

mí Česka, kde je zvýšený obsah rtuti

v mrkvi a řepě se toxický prvek kumulo-

riziko. Pokud bychom tedy jedli zeleninu

v půdě. V 16. století se tam těžil cina-

val ve vyšším množství.

vypěstovanou na kontaminované půdě

barit, ze kterého se vyráběla rtuť,“ říká

Rtuť se z půdy do rostliny dostává

v malém množství, nic by se nám stát

Hrachovinová. Dnes už se v oblasti

ve vegetačním období. Prvek se hromadí

nemělo,“ dodává Hrachovinová.

cinabarit netěží, obsah rtuti v půdě

hlavně v kořenových vláscích a zdužna-

Při požití rtuti se vstřebává jen její velmi

přesto stále několikanásobně překračuje

tělém kořenu. Míra koncentrace je závislá

malé množství, a pokud v trávicím traktu

povolené limity.

na mnoha faktorech, čím déle je ale zele-

nesetrvává delší dobu nebo není požívá-

Z několika míst v blízkosti těžební jámy

nina na kontaminované půdě pěstována,

na dlouhodobě, má jen omezené toxické

Barbora odebrali vědci vzorky půdy.

tím více dokáže ve svých částech rtuť

účinky. Pokud už chronická otrava nasta-

V laboratoři pak do ní zasadili vybranou

nahromadit.

ne, projevy bývají různé, od studených

kořenovou zeleninu, konkrétně mrkev

Přesto podle Hrachovinové není důvod

končetin a vypadávání vlasů přes zažívací

obecnou, ředkev setou a řepu červenou.

se konzumace zeleniny z bývalých

poruchy, neurologické a psychické potíže

Po jejím sklizení za pomoci několika me-

těžebních oblastí obávat. „Průměrná

až po závažné stavy, jako je chudokrev-

tod zjišťovali obsah rtuti v jednotlivých

spotřeba zeleniny v Česku je velmi nízká.

nost nebo onemocnění ledvin.

částech rostlin. „Celkový obsah rtuti v půdě klesal směrem od hlavního zdroje kontaminace. Půdy, které jsme odebrali do tří set metrů, v sobě měly téměř stokrát více rtuti, než je povolený limit. Tyto obsahy pak korelovaly s množstvím rtuti ve vypěstované zelenině,“ shrnuje výsledky výzkumu Hrachovinová. Například v sekundárním kořeni mrkve a ředkve, které byly vypěstované na půdě s obsahem rtuti 28 mg / kg, zjistila studentka koncentraci rtuti téměř 2 mg / kg.

V sekundárním kořeni řepy to bylo dokonce 3 mg/kg rtuti. Ovšem v bulvě řepy a zdužnatělém kořeni mrkve, které rostly v nejkontaminovanější půdě, našla obsahy rtuti nižší oproti sekundárním

21

Ceny rektorky dostalo sedm laureátů Sedm akademiků a studentů Mendelovy univerzity v Brně obdrželo Ceny rektorky MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Prestižní ocenění získal například klimatolog Miroslav Trnka, známý z projektu Intersucho, nebo chodec Lukáš Gdula, který reprezentoval Českou republiku na olympijských hrách v Tokiu. Ceny rektorky se udělovaly teprve potřetí.

TEXT: Filip Vrána FOTO: AVC „Univerzitu tvoří zaměstnanci, jsou naším

více je obdivuhodné, když dokážou vyni‑

může naší společnosti mnohé nabíd‑

hlavním bohatstvím a je potřeba ocenit

kající práci ve svém oboru skloubit třeba

nout,“ dodal Berka.

ty, kteří naši školu a její vědní obory

i s vrcholovým sportem nebo dobročin‑

posouvají kupředu,“ uvedla rektorka

ností,“ vyzdvihl hejtman Jan Grolich.

Mendelovy univerzity v Brně Danuše

Také student Filip Hlaváč si oceně‑ ní velmi váží. „Je to krásné završení

Nerudová. Cílem je podle ní zaměstnan‑

Petr Čermák, který se dlouhodobě

nezapomenutelných pěti let na škole,

ce i studenty motivovat do další práce.

věnuje výzkumu v oblasti modifikace

která navždy ovlivnila můj život. Děkuji

vlastností dřeva cenu přijal podle vlast‑

za možnost poznání skvělého kolek‑

Ceny rektorky jsou udělovány za vý‑

ních slov s velkou pokorou. „Přestože je

tivu akademiků, kteří jsou tím pravým

znamné a mimořádné výsledky nebo

udělována jednotlivcům, osobně oce‑

srdcem Provozně ekonomické fakulty.

přínos studentů a zaměstnanců univer‑

nění vnímám jako uznání vědecké práce

Zejména jejich pozitivnímu přístupu vdě‑

zity v oblasti vědy, vzdělávání, sportu,

týmu, jehož jsem součástí. S roustoucím

čím za chuť k poznávání i vytrvalé práci,

umění a za zásluhy o rozvoj občanské

trendem využívání ekologických, obno‑

která mě naplňuje,“ dodal Hlaváč.

společnosti. Návrhy na ocenění před‑

vitelných a recyklovatelných materiálů

kládají děkan nebo ředitel vysokoškol‑

budou přicházející výzvy v oblasti tech‑

ského ústavu a předseda akademického

nologie zpracování dřeva stále důležitější

senátu na základě návrhů jeho jednot‑

a věřím, že naše práce přispěje k jejich

livých členů. O udělení ceny rozhoduje

řešení,“ uvedl oceněný.

rektorka Danuše Nerudová.

Podle doktoranda Miroslava Berky je

Laureáti cen rektorky za rok 2021 Oblast přírodních a technických věd – cena za dlouhodobé nebo mimořádné výsledky

Letošní slavnostní ceremoniál se oproti

ocenění odměnou za práci, čas a úsilí,

roku 2020 uskutečnil už za účasti hostů,

které věnuje svému studiu a výzkumu.

tedy nejen oceněných. Události se

„Jsem rád, že mohu říci, že mě obojí

zúčas­tnil i hejtman Jihomoravského kra‑

těší a naplňuje. Ocenění mi současně

je Jan Grolich. „Byl to právě náš kraj, kde

potvrzuje, že jsem se ve svém životě

Miroslav Trnka

vzniklo první zemědělské vysoké učení

vydal správným směrem a můžu přispět

Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF

v českých zemích. Z něj pak vyšla celá

k rozvoji našeho poznání. Je pro mě

řada vynikajících agronomů, zootechniků,

také obrovskou motivací pro překoná‑

Miroslav Trnka patří mezi uznávané

ovocnářů, vinařů a dalších odborníků,

vání nových výzev ve výzkumu rostlin,

odborníky v oboru Agrometeorologie

s nimiž úzce spolupracujeme na mnoha

které může budoucnost přinést. Za to,

a Bioklimatologie s výzkumným i peda‑

významných projektech. Jsem pyšný

kde momentálně jsem, vděčím svému

gogickým přesahem do zemědělsky

na to, jak naše spojení s univerzitou

okolí a jsem velmi rád, že můžu studovat

orientovaných disciplín v oblasti pro‑

funguje. Svědčí o tom i dnešní den, kdy

na Mendelově univerzitě v Brně, která

dukčních a mimoprodukčních ekosysté‑

společně oceňujeme ty nejlepší. A o to

22

mových služeb krajiny. Díky kvalitativně

i kvantitativně mimořádné úrovni své

vlastností. Dlouhodobě spolupracuje

zvýšení komfortu práce a studia v kam‑

tvůrčí práce je vyhledávaným odborným

se zahraničními výzkumnými instituce‑

pusu Mendelovy univerzity v Brně, vy‑

partnerem jak českých, tak i meziná‑

mi, především ve Finsku a Německu.

tvořil kompletně nový redakční systém,

rodních institucí či odborných komisí.

Výsledky své práce publikuje v prestiž‑

který v praxi aplikoval děkanát Provozně

Je hlavním autorem „Generelu vodního

ních zahraničních časopisech a na me‑

ekonomické fakulty jako součást chytré‑

hospodářství krajiny ČR“, který je jedním

zinárodních konferencích. Ve spolupráci

ho studijního oddělení.

z významných materiálů pro rozvoj

s komerčními partnery aplikuje nové

krajiny využívaným Státním pozemkovým

poznatky základního výzkumu při vývoji

úřadem. Do povědomí široké veřejnosti

nových a inovativních materiálů a podílí

se dostal nejen svými četnými mediální‑

se na transferu těchto poznatků do pe‑

mi vystoupeními, ale i jako hlavní iniciátor

dagogické činnosti.

Oblast přírodních a technických věd – cena mladých do 35 let

Petr Čermák

Miroslav Berka Bio‑omika AF

webových portálů intersucho.cz a dal‑ ších, se statisícovou návštěvností ročně.

Cena pro vynikající studenty doktorského studia

Cena pro vynikající studenty magisterského studia

Filip Hlaváč Ekonomická informatika PEF

Miroslav Berka je studentem doktor‑ ského studijního programu Vědy o živé přírodě a v rámci svého studia dosahuje soustavně vynikajících výsledků. Jeho odborné práce dokládají jeho mimořád‑

Ústav nauky o dřevě a dřevařských

Filip Hlaváč je absolventem studijní‑

né tvůrčí schopnosti a nevšední zaujetí

technologií LDF

ho programu „Systémové inženýrství

pro studovaný obor. Publikační činnost

a informatika“, obor „Ekonomická

Miroslava Berky odpovídá vysokým mezi‑

Petr Čermák prokazuje dlouhodobé vy‑

informatika“. Cenu rektorky Mendelovy

národním standardům podle světových

nikající výsledky ve vědecko­‑výzkumné

univerzity v Brně obdržel jak za své

měřítek hodnocení výsledků vědecké

činnosti, podílí se na řešení několika

nadstandardní studijní výsledky (průměr

práce. Výsledky své tvůrčí práce Berka

národních i mezinárodních projektů a je

1,0), tak i za vynikající práci v jednom

prezentuje široké vědecké veřejnosti

schopen vést a koordinovat vědecký

z pěti výzkumných týmů fakulty (Spatial

a zároveň se podílí na popularizaci vědy,

tým. Zaměřuje se na oblast chemických

Hub). Zde v rámci svojí diplomové práce,

například formou vedení prací v rámci

a hydro‑termo mechanických modifikací

zabývající se návrhem a tvorbou systé‑

Středoškolské odborné činnosti (SOČ).

dřeva za účelem zvýšení jeho užitných

mu adaptivních informačních panelů pro

23

Cena za mimořádné nebo dlouhodobé výsledky ve vzdělávací činnosti

ke kultivaci akademického prostředí

zúročuje znalosti získané studiem

a k rozvoji diskuse, stejně jako respektu

v rámci projektu stavby střední školy

k názorové různorodosti.

v Mpanze v jižní Tanzánii. Jeho životní

Kamil Fuchs Ústav ekonomie PEF

Cena za významný příspěvek k rozvoji občanské společnosti

Kamil Fuchs působí na Mendelově uni‑

Tomáš Klapal

verzitě v Brně od roku 2009. Je členem

Stavby na bázi dřeva LDF

Cena za významný sportovní výkon

rady Provozně ekonomické fakulty

Tomáš Klapal byl v době koronaviro‑

Lukáš Gdula

MENDELU. Coby vedoucí Ústavu eko‑

vé pandemie jedním z koordinátorů

Ekonomika a management PEF

nomie se významně podílel na přípravě

iniciativy vývoje a výroby speciálních

žádostí o akreditace nových studijních

ochranných pomůcek z nanovlákenných

Lukáš Gdula úspěšně reprezentuje

programů fakulty, přičemž dokázal využít

filtrů. Do poloviny dubna 2020 bylo

Českou republiku v chůzi na 10,

své zkušenosti a obecný nadhled, který

vyrobeno 10 000 ks roušek, které byly

20 a 50 km. Je několikanásobným

do přípravných diskusí vnášel, včetně

distribuovány do 18 brněnských domovů

mistrem ČR. V roce 2016 se zúčastnil

kritických připomínek k obsahu stávají‑

pro seniory a kontaktního centra pro

Olympijských her v Riu de Janeiru

cích studijních programů a relevantních

lidi bez domova. Od samého počátku

a limit pro účast splnil i na Olympijské

poznámek k důrazu na rozvoj kritického

této iniciativy vedl Tomáš Klapal tým

hry v Tokiu, kde obsadil na padesátikilo‑

myšlení studentů. Jako garant klíčo‑

neúnavnou celodenní prací, dodával

metrové trati 46. místo. Na Mendelově

vých předmětů tvořících základ všech

materiál, technické vybavení a zajišťoval

univerzitě v Brně je zařazen do sti‑

„ekonomických“ programů fakulty se

laserové řezání, které bylo zásadním

pendijního programu pro talentované

dlouhodobě podílí na rozvoji tohoto dů‑

faktorem pro možnost výroby takového

sportovce Vysokoškolského sportovního

razu v praktické výuce. V rámci ústavu,

objemu ochranných pomůcek vysoké

centra Ministerstva školství, mládeže

fakulty i univerzity významně přispívá

kvality. Tomáš Klapal rovněž dlouhodobě

a tělovýchovy.

povolání a nadání pro práci se dřevem jsou tak touto pomocí mnohonásobně zhodnoceny nad běžný rámec výkonu zaměstnání.

Rady pro vnitřní hodnocení a Vědecké

Chodec Gdula viděl olympijské Japonsko jen z okna autobusu, rád by se do něj vrátil Lukáš Gdula prožil letos v létě v Tokiu svůj druhý olympijský sen, i když kvůli covidu dost zvláštní. Hry mu připomínaly spíše pohárový závod. Chtěl mít lepší čas i lepší umístění, skončil na 46. místě. Ovšem místo aby se připravoval na další sezonu, k jeho překvapení se ve druhé půli září dozvěděl, že ho vyhodili ze střediska vrcholového sportu jako neperspektivního.

Ze dne na den se z něj stal amatér, který ale nechce opustit vrcholový sport. „Pořád si mys‑ lím, že jsem ze sebe nevydal maximum a můžu se ještě zlepšit. Navíc olympiáda je už za tři roky, je to hrozně brzo,“ říká třicetiletý chodec původem z Chrudimska. Chodci podobně jako maratonci dozrávají v pozdějším věku.

Během podzimu si tedy snaží přerovnat život a prio­ ri­ty, aby všechno stíhal a sport zatím zůstal na prv‑ ním místě. „Možná si budu muset najít zaměstnání.

K tomu musím stíhat profesionální trénink a doktor‑ ské studium na Českém vysokém učení technickém

24

TEXT: Zdeněk Meitner

a druhý ročník kombinovaného studia na Provozně­

FOTO: Archiv Lukáše Gduly

‑ekonomické fakultě Mendelovy univerzity. To bych

potřeboval šedesátihodinový den, tak

do Sappora. Cestování bylo s časovým

výjimku, protože z Hokkaida by to nebylo

uvidíme,“ říká Gdula.

posunem dost náročné, bylo tam i jiné

možné zvládnout, takže jsme odjížděli

klima. Samotný závod a tréninkové

až čtvrtý nebo pátý den po závodě. Měli

Když se podíváte zpět do Tokia, co vám utkvělo v paměti?

podmínky byly okleštěné. Byli jsme

jsme konečně i trochu volnost, protože

tam uzavřená skupina chodců a mara‑

vesnice je takové menší sídliště. Udělali

Olympiáda mi spíš připomínala něja‑

tonců, bydleli jsme na jednom hotelu.

jsme si i tréninkový okruh, což bylo lepší

ký pohár. Navíc jsme byli separovaní

Směli jsme jen na tréninkový stadion,

než v Sapporu.

na severu na ostrově Hokkaido. Závodili

takže jsme se vůbec nikam nedostali,

jsme 800 kilometrů od Tokia u Sappora.

ani do parku jsme nemohli. Závod byl

Na druhou stranu mi všichni sportovci

standardní, diváci tam být neměli, ale

Z Japonska jste tedy neměli šanci zažít vůbec nic?

asi dají za pravdu, že jsou rádi, že olym‑

nakonec se tam nějací objevili, takže

Jenom z přejezdů autobusem jsme

piáda byla a pět let přípravy nepřišlo vni‑

atmosféra u trati byla dobrá.

něco viděli. Dělal jsem si srandu, jestli je lepší dívat se na dokument o Japonsku

več. Každý se připravuje v olympijských

Takže nejvíce jste si „užili“ olympiády při návratu ze Sappora domů.

v televizi, nebo ho vidět z okna auto‑

Nasáli jste vůbec olympijskou atmosféru, nebo to byl „běžný“ závod s olympijským přívlastkem?

Dva dny po závodě jsme se vraceli

stavoval jsem si ho jako supermoderní,

do Tokia a dostali jsme se do olympijské

velké ulice, moderní domy, svítící neony.

vesnice. Stihli jsme tak oficiální ukončení

To tam sice bylo, ale viděl jsem i malé

My to měli specifické. Letěli jsme přes

na stadionu, kde kromě nás a maratonců

parčíky se starým chrámem. Viděl jsem

Paříž do Tokia, kde jsme jen přestoupili

závodili všichni atleti. I když vesnice byla

kontrast velkoměsta a přírody. Dbají

a letěli na třídenní tréninkový kemp asi

už dost prázdná, protože každý závod‑

na ni. Srovnával jsem si to s Čínou, kde

800 kilometrů na jihozápad do Kóči

ník musel Tokio opustit do 48 hodin

jsem byl třikrát, a tam mi to tak nepřišlo,

a pak jsme zase přes Tokio letěli

po ukončení své soutěže. My jsme měli

Japonci si asi přírody váží více.

cyklech, takže můžeme být rádi, že se Hry uskutečnily.

busu. Rozhodně nejde říct, že jsem navštívil Japonsko jako turista. Ale před‑

25

máme mistrovství světa v družstvech v Ománu. To budou možná první závody po Slovensku.

Jenže vám se v září dost změnil nejen sportovní život, když vás vyloučili ze střediska vrcholového sportu. Co všechno se pro vás do budoucna změnilo?

Docela dost. Byl jsem ve VSC Victoria, měl jsem zajištěné ubytování a pode‑ psanou dohodu, která mi zaručovala nějaký základní příjem. A měl jsem podmínky pro trénink a regeneraci. Když jsem se dozvěděl, že mě vyhodili, bylo to dost pozdě. Už nechci řešit, čí to byla vina, ale nejsem teď v žádném resortu a trénuju bez podpory. Musel jsem si najít bydlení a snažím se pokračovat pro‑ fesionálně v amatérských podmínkách.

Naštěstí díky atletickému svazu nějaké

Jel byste do Japonska jako turista, kdybyste měl příležitost?

ležel asi hodinu ve stanu, než se mi

podmínky mám, třeba soustředění a pří‑

podařilo dát se do kupy. Když mě měřili,

pravné kempy. Ale všechno je o dost

Asi bych jel rád. Mám radši přírodu

měl jsem tělesnou teplotu 38 stupňů

složitější. Snažím se zajistit si možnosti

než města a vypadala fakt pěkně.

a saturaci kyslíkem nízkou. Organismus

abych se mohl sportu ještě věnovat.

Na Hokkaidu jsou pěkné hory, lyžuje se

byl v tu chvíli dost na hraně.

Zatím mě to baví a myslím, že jsem

tam, i v létě se tam dá sportovat.

Jak jste se závodem a 46. místem nakonec spokojený? Před pěti lety v Riu jste byl diskvalifikovaný.

maximum ze sebe nevydal. Příští rok se

Letošní závodní sezona už byla o dost méně omezená covidem než loňská. Kde se vám dobře závodilo?

zkusím dostat ještě do jiného střediska.

Přeci jen za tři roky je olympiáda, je to hrozně blízko a rád bych se tam dostal.

Měli jsme mistrovství Evropy

Hlavní cíl byl dokončit, což se povedlo.

v Poděbradech, kde jsem šel dvacítku.

Po závodě jsem spokojený nebyl, ale

To tedy nebyl nijak extra dobrý výkon,

Zůstal jste po přesunu ze střediska v Praze?

vím, že jsem tam nechal všechno. Mrzí

ve srovnání s padesátkou ji chodím

Ano, zůstal jsem tam, protože tu mám

mě, že jsem měl dobře natrénováno,

o dost hůř. Ale povedl se mi na jaře no‑

sourozence a nastoupil jsem na doktor‑

ale neskončil jsem líp. Šlo se mi super

minační závod na Slovensku v Dudincích,

ské studium na ČVUT.

do 25. kilometru, takhle dobře se mi

který byl i mistrovstvím republiky jako

snad v žádném závodě nešlo. Pak se ale

pro řadu dalších jiných států. Dosáhl

ozvaly moje zdravotní problémy s nohou

jsem tam na můj druhý nejlepší výkon

Aktuálně studujete dvě školy. Jak jste se k tomu dostal?

a v kombinaci s klimatem mě to sejmulo.

na 50 kilometrů. Ještě byl dobrý závod

Nejprve jsem dostudoval bakaláře a pak

Dostal jsem navíc tři terčíky, takže jsem

už loni v prosinci, kdy závody celý rok

před dvěma lety inženýra na ČVUT. Zjistil

stál pět minut v pit stopu a výsledný

nebyly. Na dráze jsem šel s Vítkem

jsem, že mě samotné sportování nena‑

čas je špatný, tedy umístění není extra

Hlaváčem, tréninkovým kolegou, a oba

plňuje, a tak jsem se rozhodl nastoupit

dobré. Představoval bych si lepší, ale i to

jsme překonali český rekord, i když on

na Mendelovu univerzitu, letos jsem

samotné dokončení byl pro mě docela

mě tam o minutu porazil.

se navíc přihlásil na doktorské studium na ČVUT. Uvidíme, jak to půjde obojí

boj.

Na co se těšíte teď?

skloubit.

Ty zdravotní problémy – to byl bolavý hamstring?

Na podzim ještě máme na Slovensku

Jo, mám s ním problémy asi pět let.

To je vůbec dost zajímavé, protože

Jakému oboru jste se věnoval a věnujete?

A blbé je, když mě to začne bolet při

od příštího roku nám mění disciplíny

Na ČVUT jsem studoval ekonomiku,

závodě. Trochu měním techniku a vidí to

a místo padesátky to bude 35 kilome‑

elektrotechniku a management. Na ba‑

rozhodčí – kvůli tomu dostávám terčíky.

trů. Nikdy jsem to nešel. Je potřeba

kaláři jsem se věnoval více ekonomi‑

A to klima bylo taky těžké. V cíli jsem

si ty tratě osahat, protože už v březnu

ce a managementu, což je podobné

26

mistrovství republiky na 35 kilometrů.

Na inženýrském studiu jsem se přesu‑

upřednostnil před během kvůli tomu, že máte větší šanci se prosadit v mezinárodní konkurenci.

To se pohledem na účast na šampionátech zjevně potvrdilo jako správný předpoklad, že?

nul na technologické systémy, trochu

Určitě. I kdybych se věnoval běhu napl‑

praktičtější věci. Teď na doktorandském

no, mohl bych být v republice ve špičce,

studiu se zabývám solárními články.

ale ta má do evropské i do světové

Je ještě nějaká činnost, kterou děláte rád a máte na ni čas?

Řešíme senzitivizaci křemíkových článků

špičky hodně daleko. Navíc když jsem

Docela jsem se před třemi lety nadchl

různými materiály. Ale studium se bude

se dostal do chodecké komunity a začal

pro lepení plastových modelů, je to

ještě profilovat, jsem tam krátce. Určitě

jezdit na soustředění, tak na prvním

skvělé odreagování, ale časově náročné.

je to zajímavý obor a s ekonomikou dost

v Itálii byla skvělá parta lidí. Člověka

Teď jsem se k tomu dlouho nedostal.

souvisí. Solární systémy jsou velký balík

to bavilo a táhlo dál a začaly přicházet

Mojí vášní je cestování a příroda, takže

a dají se řešit od molekulární fyziky až

i výsledky.

rád vyjedu na hory. To sdílím nejradši

s Provozně ekonomickou fakultou v Brně a je to pro mě výhoda. Část věcí už je pro mě opakování a také vidím některé věci z jiného úhlu pohledu, což napomáhá jejich lepšímu porozumění.

jeho část, různě se s lidmi z tréninkové skupiny scházíme a domlouváme se, abychom to zkombinovali. Myslím, že tak tři čtvrtiny tréninku jsem s někým.

Na soustředěních pak samozřejmě tré‑ nujeme všichni společně.

s kamarády a přítelkyní. Díky ní také

po praktické instalace celých systémů.

chodím častěji za kulturou, obzvlášť rád

Je v oboru, který jste si vybral, vaše budoucnost po sportu?

Navíc chodci vydrží asi déle než běžci na vrcholové úrovni, je to tak?

Je to tak, doufám, že to nestuduju

Asi jo. Jsou dva faktory. První je psycho‑

a zahrady nebo kutilství v dílně.

zbytečně.

logický. Jak dlouho to člověka baví a jak

mám divadlo. A pokud zbude ještě ně‑ jaký čas, tak mě baví práce kolem domu

to vydrží. Vrcholový sport je dobrý, když

A teď si hledáte nějaké zaměstnání, abyste nahradil příjem, který vám vyloučením ze střediska skončil?

člověka baví, ale zároveň to je trochu

Sice jsem nějaký extra velký plat neměl,

vému aparátu šetrnější než běh. I když

tak na jídlo a základní potřeby, ale měl

maratonci mají také vrchol v pozdějším

jsem tam i bydlení. Když se to teď

věku.

odříkání a psychická zátěž. Druhý faktor je fyziologie a s tím spojené zranění.

Myslím, že chůze je v tomhle k pohybo‑

posčítá… Měl jsem také podporu pro

budu vycházet, a je pravděpodobné, že

Abyste jen nechodil, do jakých sportů se pouštíte tréninkově i rekreačně?

si práci budu muset najít, ale bude těžké

Hrozně rád jezdím na kole, loni jsem najel

skloubit práci, dvě školy a profesionální

15 000 kilometrů, což je na amatérské‑

trénink. Potřeboval bych tak šedesátiho‑

ho cyklistu hodně. V zimě, když jsou

dinový den.

podmínky u nás či v zahraničí, moc rád

studující sportovce – UNIS, která mi taky koncem ve středisku zanikla. Uvidím, jak

chodím na běžky. Zkoušel jsem i ně‑

Pořád zatím přemýšlíte, jak sport a život nastavit, aby vám to vyhovovalo?

jaké závody. Samozřejmě dost běhám

Ano a sport je zatím pro mě priorita.

na odreagování stejně jako beach volej‑

Příští rok jsou tři vrcholy – kromě mist‑

bal či florbal. Přítelkyně Martina Satková

rovství světa v chůzi družstev v Ománu

závodí na nejvyšší úrovni ve vodním

je i mistrovství Evropy v Berlíně a mis‑

slalomu, tak mě vzala na kanoi.

a chodím plavat. Doplňkově cvičím jógu, chodím na stěnu, ale to už je to spíš

trovství světa v Eugene a americkém

se to snažím poskládat kolem sportu, co

Většina těch sportů jsou individuální, ale člověk potřebuje k tréninku obvykle skupinu. Jak to děláte?

nejlépe to jde.

Určitě je to lepší ve více lidech. Sám

Oregonu a je pro mě reálná šance se na všechny tyto závody nominovat.

Proto se mi ještě nechce končit. Zatím

sebe přemluvit k tréninku někdy není

Ve starším rozhovoru jste vysvětloval, že chůzi jste v mládí

lehké, vždycky je příjemnější trénovat s někým. Když ne celý trénink, tak aspoň

Lukáš Gdula Narodil se 6. prosince 1991 v Hrochově Týnci. Studoval gymnázium v Pardubicích a Jilemnici. Stal se inženýrem na Fakultě elektrotechniky ČVUT, kde nyní studuje prvním rokem doktorandský program.

Je také ve druhém ročníku na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univer‑ zity v Brně. Chůzi se začal věnovat kvůli tomu, že měl větší šanci prosadit se v mezi­ národním měřítku než v běhu, což se potvrdilo. Startoval už na OH 2016 v Riu de Janeiru, kde byl v závodě na 50 km diskvalifikovaný. Letos v Tokiu dokončil na 46. místě s časem 4:33,06, tedy předposlední z těch, kteří závod dokončili.

Od roku 2012 se pravidelně stává mistrem republiky, kde se mu daří i na dvacetikilomet‑ rové distanci.

27

FOTOREPORTÁŽ

Akademický senát zvolil novým rektorem Adama Akademický senát v polovině října zvolil novým rektorem Mendelovy univerzity v Brně dosavadního prorektora pro tvůrčí činnost Vojtěcha Adama. Ten od února 2022 v čele univerzity nahradí ekonomku Danuši Nerudovou. O funkci v pořadí 34. rektora se ucházeli celkem čtyři kandidáti. Kromě Adama ještě další prorektor Martin Klimánek, dále pak profesor z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Otakar Holuša a ředitel Odboru informačních technologií Stratos Zerdaloglu.

TEXT: Filip Vrána FOTO: Jiří Sláma a AVC Ve svém vystoupení před akademickou obcí vítězný kandidát zmínil několik celosvětových trendů ve vědě, jako je například editování genomu organismů, které je nyní snadnější než dříve, princip „jednoho zdraví“ nebo posilování role regionů. „Vše zastřešující klimatická změna a starost o půdu a krajinu je dnes neodmyslitelnou součástí plánů udržitelného rozvoje řady regionů i států po celém světě. A právě univerzitní prostředí, dynamické a progresivní, na tyto výzvy umí reagovat a připravovat již dnes odborníky schopné pracovat s nejmodernějšími technologiemi,“ uvedl Adam. Zároveň zdůraznil, že chce jako nový rektor podpořit vědu a výzkum, která má celospolečenský dopad a multioborovou spolupráci. MENDELU podle něj díky širokému záběru svých činností může hrát v měnícím se světě významnou roli.

Vojtěch Adam se narodil 2. května 1982 v Brně. Titul magistr získal v oboru Analytická chemie, pro postgraduální studium si vybral obor Molekulární a buněčná biologie, vše na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. V roce 2015 byl jmenován profesorem v oboru Chemie.

V současné době kromě funkce prorektora vede Ústav chemie a biochemie, na kterém pracuje od roku 2009.

Ve vědecko‑výzkumné činnosti se nový rektor zaměřuje na aplikaci moderních bioanalytických metod a pokročilých materiálů pro biochemické a biologické účely.

28

KRÁTCE — Agronomickou fakultu povede od února Mareš Novým děkanem Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se stane Jan Mareš (59). Zvolil jej akademický senát fakulty, který vybíral z celkem tří kandidátů – Mareš uspěl ve druhém kole.

Jan Mareš absolvoval specializaci rybářství na Vysoké škole zeměděl-­‌ ské v Brně a byl jmenován profesorem v oboru Rybářství. v současné době vede Oddělení rybářství a hydrobiologie na AF MENDELU. (red)

KRÁTCE — Pozici děkana PEF obhájil Žufan Pozici děkana Provozně ekonomické fakulty na další čtyřleté období obhájil Pavel Žufan (50). Dnes jej jednohlasně zvolil akademický senát fakulty. Jeho jediným protikandidátem byl ekonom Lubor Lacina.

Pavel Žufan vystudoval Provozně ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně, kde také od roku 1995 pracuje na Ústavu Managementu. Je docentem v oboru Odvětvová ekonomika a management a od února 2018 děkanem Provozně ekonomické fakulty. (red)

29

Na vinařské kurzy ICV se vyplatilo počkat Vinohradnictví a vinařství patří k oborům, kterými je Mendelova univerzita proslulá. Kurzy vinařství nabízí také Institut celoživotního vzdělávání.

Jsou hned čtyři a není výjimkou, že si je díky jejich oblíbenosti studenti projdou úplně všechny.

Vinařství mě pohltilo a já doufám, že v budoucnu bude víc než jen mým koníčkem, říká například Ondřej Vodička, který už má všechny tyto kurzy za sebou.

Plánoval jste účast ve všech vinařských kurzech hned od začátku? Co Vás k tomu vedlo?

Můj zájem o získání informací a poznat­ ků o víně i vinohradnictví nebyl veden touhou dozvědět se více o nápoji, který pravidelně a s vášní konzumuji. Dlouho se laicky zajímám o italskou kulturu, ja­ zyk, tradiční kuchyni a gastronomii. Celý svůj profesní život pracuji jako provozní technolog v polygrafické výrobě, kde se produkují knihy. Během covidu jsem se konečně znovu dostal i k jejich čte­ ní a kon­krétně k jedné knize o Toskánsku a toskánském víně. Uvědomil jsem si, jak pevně je svázáno vinohradnictví a vinařství s kulturními kořeny určitého národa. Proto jsem se rozhodl, že jestli chci mít celistvé povědomí o této zemi, musím znát i něco o víně, neboť Itálie je po Francii jeho největším světovým producentem. Spoustu času jsem strávil hledáním informací o italském vinařství

TEXT: Martina Urbánková FOTO: AVC MENDELU

a vinohradnictví, ale často jsem nará­ žel na odbornou terminologii popisující pro mě neznámé technické postupy ve vinohradnictví a při vinifikaci. Řízené

30

31

degustace vín s didaktickými prvky,

ampelografický slovník, který nám vel­

snil o tom, že mě tato oblast pohltí

nebo vinařství otevřená veřejnosti, kde

mi poutavou formou podal teoretickou

a přesvědčí natolik, že začnu uvažovat,

bych se něco dozvěděl, byla státem

část svého kurzu a pak nás „odrovnal“

jakou cestou se v rámci svého dalšího

zrušená, respektive uzavřená. Někdy

praktickými znalostmi a množstvím

profesního života vydat. Pokud by mi

na přelomu let 2020 a 2021 jsem dostal

zkonzumovaných hroznů přímo na led­

to mé pracovní povinnosti dovolily, rád

nápad mrknout na univerzitní webové

nické vinici.

bych se přihlásil i na bakalářské kombi­

stránky. Našel jsem Institut celoživot­

nované studium Vinohradnictví a vinař­

epidemiologická situace začala konečně

Byly kurzy na Mendelově univerzitě podle Vás něčím specifické v porovnání se vzděláváním jinde?

zlepšovat, stanovily se pevné termíny

Zatím jsem podobné vícedenní kurzy

a já se mohl všech kurzů zúčastnit.

absolvoval jen jednou. V rámci svých

ního vzdělávání (ICV) a 4 nabízené vi­ nařské kurzy. Byl jsem moc rád, když se

ství na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity a třeba se pak tímto vzneše­ ným oborem zabýval profesně.

pracovních povinností, či dalšího pro­

Co se Vám na vinařských kurzech nejvíce líbilo?

fesního vzdělávání, jsem spíše navště­

Osobně mě nejvíce bavily kurzy

na konkrétní problematiku z mého oboru.

Základy vinařství a Základy vinohrad­

Vaše kurzy se možná lišily citlivým vý­

nictví kvůli množství cenných informa­

běrem přednášejících a jejich volnějším

cí, které jsem se dozvěděl a ke kterým

Má zkušenost je taková, že většina

se mohu díky vytištěným materiá­

ostatních kurzů je vedena lidmi, kteří se

lům vracet. Další dva kurzy pojaté

neživí ničím jiným. Jsou to teoretikové

více prakticky Úvod do degustace

bez praxe. Jedou striktně podle not,

a Základy sommeliérství byly rovněž

neodbočují, nevysvětlují, neposkytují pří­

velmi poučné. Jsou ideální pro lidi pra­

ležitost ke konkrétním otázkám, protože

cující v gastronomii nebo s ambicemi

jejich zájem je jen rychle odvést práci,

stát se sommeliérem, či si udělat ofi­

za kterou dostali zaplaceno. Z hlediska

ciál­ní degustátorské zkoušky. Myslím,

jejich vystupování se pak jedná o one

že z hlediska objemu odborných

man show a to baví jen přednášejícího,

informací to bylo maximum, co mohli

nikoliv posluchače.

voval jednodenní kurzy, zaměřené vždy

přednášející odborníci koncentrovat

které umějí perfektně předat i nezku­

Využijete znalosti z těchto kurzů ve své práci, ať už hned, nebo později? Nebo se jen o víně jako svém koníčku chcete prostě dozvědět co nejvíc?

šeným laikům. Konkrétně Kamil Prokeš,

Na kurzy jsem se přihlásil hlavně proto,

se kterým jsme strávili největší část

že jsem chtěl od odborníků, kteří umějí

kurzů, je velmi erudovaný odborník

vypíchnout klíčové věci, dostat co nej­

v oboru degustace a sommeliérství.

víc ucelený soubor validních informací.

Výklad vede velmi klidným a vysvětlují­

Nechtěl jsem už dál zoufale přežvykovat

cím způsobem tak, aby byl srozumitel­

mraky neplatných a zavádějící informací

ný i pro naprosté začátečníky, a navíc

na internetu. Chtěl jsem si odnést záži­

své trpělivé posluchače odmění

tek z praktických částí výuky a hlavně

ukázkou svého mistrovství v technice

teoretické minimum, které dobře po­

otevírání sektů – sabráži. Pan Baroň je

slouží jak obyčejnému milovníkovi vína,

rovněž velká kapacita zejména v oboru

tak tomu poučenému. Možná mi znalosti

znalectví. Výklad vede energickým

poslouží jako základ pro další studium,

a zábavným způsobem, se zapojením

pokud bych se rozhodl pracovat napří­

posluchačů a se spoustou zajímavých

klad v gastronomii. Dnes se vše mění

praktických odboček. Má opravdu tah

a člověk nikdy neví, kdy se mu zdánlivě

na branku. Velmi mě nadchl také jeho

nepotřebné informace mohou hodit

kolega Sotolář, opravdový odbor­

v rámci profesní rekvalifikace. Kurzy jsem

ník a znalec v oboru vinohradnictví.

ze začátku bral jako nejlepší způsob

Naprostý démon odrůd a chodící

čerpání dovolené. Ale tajně jsem přitom

do časového rozsahu kurzů. Všichni tři lektoři jsou opravdu fundovanými kapacitami ve svém oboru se širokými teoretickými i praktickými znalostmi,

32

Institut celoživotního vzdělávání se už 15 let věnuje organizaci kurzů.

Hlásí se do nich široká veřejnost i absolventi univerzity, a všichni tak mají možnost získávat informace o novinkách a trendech ve vybraných oborech. V začátcích bylo v nabídce sotva 20 kurzů. Dnes jich ICV připravuje více než 60, řadu z nich ve spolupráci s fakultami MENDELU. Kurzy v oblasti vinařství běží ve spolupráci se Zahradnickou fakultou.

Za 15 let absolvovalo kurzy celoživotního vzdělávání více než 10 000 zájemců a spousta z nich i více než jen jeden.

Waldhauser: Odpady mám rád

Využívání odpadních materiálů je jednou z klíčových cest, jak obor dále rozvíjet, říká krajinářský architekt Jan Waldhauser. Jeho návrhy spojuje využívání přírodních a odpadních materiálů, zaměřuje se také na efektivní hospodaření s dešťovou vodou. Do povědomí se v poslední době dostaly hlavně jeho rostoucí střešní kapsy – „květináče“ se suchomilnými rozchodníky instalované na střeše, kde mají pomáhat lépe hospodařit s dešťovou vodou a zvyšovat biodiverzitu. A to za pomoci odpadních materiálů.

TEXT: Tereza Pospíchalová FOTO: Archiv Jana Waldhausera

33

ABSOLVENTI MENDELU

„Zahrada na konstrukci mě vždycky bavila, a tak jsem hledal možnost, jak ji udělat více do­ stupnou lidem. Také jsem v té době razil myšlenku, že každá kapka zadržené vody má svůj význam. Původním nápadem byla střešní taška jako jeden kus, která se za klasickou tašku dá snadno vymě­ nit. Problém ale nastal s větším množ­ stvím různých tvarů krytin,“ popisuje absolvent ZF MENDELU začátky, kdy na prvních prototypech ověřoval, jestli nápad funguje. Až později ho napadlo využít pro výrobu kapes vyřazené pneu­ matiky z náklaďáků. „Dobře se s nimi pracuje, mají pěkný povrch a velký zájem o ně není. V té době už jsem znal také výrobce různých recyklátů a právě jeden z nich – syntetická textilní trhanina je využita v kapse jako drenáž. Jako další odpadní materiál jsou využity odřezané ocelové pásky na svazování zboží těmi se kapsa připevňuje ke střešním latím tak, aby se nemohla uvolnit,“ vysvětluje Waldhauser.

Princip samotné kapsy s rozchodní­ kovými společenstvími je jednoduchý – zadržet alespoň trochu dešťové vody a využít materiál, o který už nikdo ne­ stojí. Řešení střešních kapes je potřeba ještě nějakou dobu zkoušet, prototypy vyrábí v současnosti Waldhauser sám.

K vidění jsou například v Hodoníně v ulici Pančava. „Abych pravdu řekl, něco vy­ myslet, postavit prototyp a zkoušet to, není zase tak složité jako nápad překlo­ pit do produktu, který můžete prodávat.

Obdivuji proto všechny investory, kteří toto dokážou, a sám nějakého hledám,“ přiznává autor ozelenění střech.

Zkušenost se zpracováním různých ma­ teriálů hodnotí krajinářský architekt pro vymýšlení dalších řešení rozhodně jako výhodu. Důležité je ale podle něj být stále otevřený a zkoumat i jiné ma­te­ riály, jejich využití a práci s nimi. Stále se vzdělávat. „Co jsem si ze studia odnesl a co je podle mě důležité, je uvěřit, že se můžete naučit cokoliv a že se budete muset stejně učit až do konce života. Škola by vám měla dát prostor rozvíjet to, o co máte zájem. Za to chci zpětně

34

Dílo Přesazen bylo vytvořeno z 18 782 květináčů zbylých převážně po zahradnických realizacích v Praze a okolí.

Rostouci obrazy vytvořené z půdy řeky Moravy, Vltavy a Ostravice

za pár dní jsem musel odvolávat tatry

obchodovat, a proto není tak docela

plně naložené malými černými květináči.

správné jej nazývat odpadem. „Jednou

Těch květináčů je mnoho – za každou

z definicí odpadu totiž je, že o něj nikdo

vysazenou rostlinou jeden, někdy i více,“

nejeví zájem. Možná dříve, než si bude­

vzpomíná Waldhauser.

me muset na odpadní materiály nebo recykláty zvyknout, nebudou vůbec

vřele poděkovat všem učitelům, kteří mě učili,“ hodnotí kladně studium na univer­

Využívat odpadní materiály nebo recy­

existovat. Principy cirkulární ekonomiky

zitě absolvent MENDELU.

kláty by chtěl ale především v dlouho­

začnou fungovat tak dobře, že vel­

dobých projektech. „Myslím si, že pro

ká část odpadu se přestane nazývat

Jedním z dokladů, že se Waldhauser ne­

náš obor, krajinářskou architekturu, je

odpadem,“ uzavírá pozitivně s výhledem

ustále učí za pochodu, je právě i využí­

to jedna z klíčových cest, jak obor dále

do budoucna Waldhauser.

vání odpadních materiálů. „Odpady mám

rozvíjet. I když je v našich domovech

rád. Už odmala pozoruju, že mě baví věci

mnoho příležitostí k využití odpadu nebo

rozebírat, třídit, zkoumat a přemýšlet,

recyklátů, máme k těmto materiálům,

jak by se ještě daly využít. V součas­

jako většina, stále určitou předpojatost,“

né době se mi daří využívat odpadní

pro její zlomení může být jedním z míst

materiály více pro dočasné instalace,“

podle Waldhausera právě veřejný pro­

popisuje krajinný architekt. V rámci

stor, kde má každý možnost si materiál

Landscape festivalu například stavěl obří

nezávazně osahat a vyzkoušet.

květináč složený z osmnácti tisíc malých použitých školkařských květináčů, které

Optimisticky dodává, že pojem odpad­

se už většinou nedají třídit. „Pamatuju

ní materiál v současnosti mění svůj

si, jak jsem je sháněl formou sbírky. Už

význam – začíná se s ním velmi rychle

Jan Waldhauser vystudoval Střední lesnickou školu Bedřicha Schwarzenberga v Písku a Zahradnickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně, obor Zahradní a krajinářská architektura.

Do řemesla a krásy přírodních materiálů nahlédl skrze Lukáše Gavlovského. Tvořit a využívat nechtěné věcí a odpad jej fascinuje odmala.

„

I když je v našich domovech mnoho příležitostí k využití odpadu nebo recyklátů, máme k těmto materiálům, jako většina, stále určitou předpojatost. Myslím si, že pro náš obor, krajinářskou architekturu, je to jedna z klíčových cest, jak obor dále rozvíjet.

35

Darkwah: Lékem na africkou chudobu by mohlo být vzdělávání Afrika je sevřena v pomyslném kruhu chudoby, který se jednou může podařit rozbít jen vzděláváním tamních obyvatel v kombinaci s chytrými, jednoduchými a levnými rozvojovými projekty. Už přes deset let s tím pomáhá také Mendelova univerzita, a to nejen formou výměny studentů.

nemohou nejchudší oblasti Afriky v nejbližší době počítat,“ řekl Samuel Antwi Darkwah, který se na Ústavu teritoriálních studií Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií věnuje v rámci mezinárodních vztahů právě rozvojovým oblastem Afriky.

Darkwah na Mendelově univerzitě studoval v letech 1981 až 1986. Po následném působení ve Velké Británii se do Brna

uskutečnitelné projekty. Zlepšení celko-

znovu vrátil v roce 1996 a nastoupil

vého stavu bez zásadních investic lze

na univerzitu coby přednášející zabýva-

prý dosáhnout jen krůček po krůčku.

jící se finančním řízením a podnikovou TEXT: Vladimír Klepáč

ekonomikou. S jeho pomocí se v uply-

V Darkwahově rodné Ghaně, kde vystu-

FOTO: Archiv Samuela Darkwaha

nulých letech podíleli vědci i studenti

doval gymnázium, je hlavním partnerem

na nejrůznějších výzkumných projektech

Mendelovy univerzity Ghanská univerzita

Posluchači v uplynulých dnech na-

od Egypta až po Keňu, Tanzánii, Zambii

(University of Ghana). Brněnská škola ale

příklad učili farmáře v Ghaně vyrábět

nebo Nigérii.

v zemi spolupracuje i s dalšími institu-

z pomerančů, které by dříve nebyli

cemi a pomyslná stopa po „Mendlovce“

schopni zprodukovat, marmelády, nebo

„Umíme dát dohromady nesmírně krea-

je tam mnohem větší, než by se mohlo

vytvářet z odpadu z kakaovníku mýdla.

tivní rozvojové projekty, které by mohly

zdát. Pomoc odborníků, budoucích

Ve vesničce kdesi mezi kakaovníkovými

zlepšit životní podmínky nejchudších

bakalářů, inženýrů a doktorandů má

plantážemi u města Kwabeng, v níž není

obyvatel Afriky. Problém je bohužel

podobu například zkoumání kvality

elektrický proud, se nově mohou po se-

v tom, že většina z nich zůstane tak

půdy s následným doporučením, které

tmění díky solární lampě z Brna sejít její

říkajíc na stole, protože se pro jejich

lokality jsou nejvýhodnější pro pěsto-

obyvatelé na kus řeči. Pro Evropana je to

realizaci nenajdou peníze. Koronavirus

vání konkrétních plodin. Jiný projekt

těžce představitelná realita.

situaci ještě zkomplikuje. Bohaté státy,

řešil, jak postupovat při zalesňování

světové instituce a globální firmy se

s využitím vrtů k závlaze sazenic. Další

„Všechno jsou to sice malé krůčky, ale

nyní potýkají s finanční krizí. Budou

se zaměřuje na třídění odpadu, a to

pro chudé ghanské farmáře, kteří žijí

proto nuceny šetřit. První škrty udělají

zejména s ohledem na vršící se hromady

z toho, co si vypěstují, a občas si při-

právě u rozvojových projektů pro Afriku,“

plastů. Ke zlepšení může napomoct také

lepší prodejem případných přebytků, je

vysvětlil Darkwah. Proto podle něj

zálohování plastových lahví. Posluchači

to významná pomoc. S žádnými velkými

nezbývá nic jiného než vsadit na vzdě-

ve svých pracích v Brně řeší potíže spo-

investicemi do modernizace ze zahraničí

lávání a také na chytré, levné a snadno

jené s nelegální těžbou zlata v Africe,

36

se mohou stát finančně nedostupné.

Možná by si je ghanští farmáři mohli vypěstovat, ale s primitivním nářadím a chybějícími znalostmi to nezvládnou.

Proto je země u mnoha druhů potravin odkázaná na dovoz.

Paradoxem je, že Ghana sice patří k největším vývozcům kakaa na světě, ale problém je v tom, že není schopna většinu bobů zpracovat. Značná část produkce proto míří do Belgie a pak se zase vrací zpět do Ghany. Teprve pak je z nich možné vyrobit čokoládu a kakaové produkty.

Na zemědělství je v Ghaně odkázána více než polovina z jejích 31 milionů obyvatel. Většinou hospodaří na farmách o průměrné rozloze dvou hektarů. V mnoha případech jde o staré či negramotné lidi, jimž jsou nejnovější postupy v zemědělství na hony vzdálené. Drtivá většina mladých úmornou práci na políčcích odmítá. Jedním z cílů proto je nalákat mladé lidi do zeekologií či s domácím násilím v nejchud-

Po tři měsíce v roce

ších oblastech afrického kontinentu.

sice ghanské obyvatelstvo těží ze skliz-

mědělství, které bude moderní a hlavně se bude alespoň částečně vyplácet.

ně, u mnohých plodin ale zhruba 60 pro-

I tady pomáhá Mendelova univerzi-

„Je nutné si uvědomit, že rozdíl mezi

cent produkce je nevyužito a shnije,

ta. V rámci studijních pobytů na ní

způsobem hospodaření v českém země-

protože není včas zpracováno. Chybí

získávají studenti nejen z Ghany, ale

dělství a zemědělství ghanském je do-

ona přidaná hodnota. Proto například

také z dalších afrických zemí důležité

slova propastný. Na jedné straně je díky

u pomerančů nebo manga je jedním

znalosti, které pak doma mohou uplatnit

vzdělání, technice a nejmodernějším

z řešení výroba marmelád.

pro nastartování změn. I když možná

postupům fungující zemědělský bysnys, na druhé straně je primitivní hospodaře-

jde z českého pohledu jen o pomyslné

ní s naprosto obyčejnými nástroji, jehož

I když je země

cílem je uživit na malých farmách rodinu

soběstačná v produkci hlavní plodiny,

hospodáře. V lepším případě je farmář

kterou je kukuřice, u další důležité komo-

schopen si něco málo přivydělat prode-

dity – rýže – je situace zcela jiná. Zhruba

jem přebytků,“ doplnil Darkwah.

60 procent celkového objemu nutného

střípky, jsou pro mozaiku nazvanou boj s africkou chudobou nesmírně důležité.

pro potřeby obyvatelstva, je do země dováženo. Zásadním problémem je to, že cena potravin vzrůstá a časem

„

Je nutné si uvědomit, že rozdíl mezi způsobem hospodaření v českém zemědělství a zemědělství ghanském je doslova propastný.

V lepším případě je farmář schopen si něco málo přivydělat prodejem přebytků.

37

Desetileté působení MENDELU v Zambii přináší výsledky Mendelova univerzita v Brně působí v Zambii od roku 2011. Pod vedením Lesnické a dřevařské fakulty pracuje na rozvojových a vzdělávacích projektech i vědeckých výzkumech a poskytuje expertizu dalším organizacím v oblasti trvale udržitelného managementu přírodních zdrojů, zejména v zemědělství a lesnictví. Pomáhá tak místním farmářům například při výsadbě dřevin nebo při zvýšení produkce jejich farem.

TEXT: Markéta Smrčková FOTO: Archiv MENDELU, Martin Čermák Vědci MENDELU se aktuálně zabývají

Do Zambie se vydávají také čeští stu-

návrhem udržitelného managementu

denti. Při exkurzích navštěvují země-

zambijských lesů v kontextu spotřeby

dělské provozy zaměřené na rostlinnou

Studenti například pomáhají na projektu

dřeva jako zdroje energie. „Máme radost,

i živočišnou produkci, seznamují se

zaměřeném na zlepšení životní úrovně

že naše expertní doporučení a výsledky

s lesnickým managementem a řeše-

farmářů prostřednictvím zvýšení pro-

výzkumu jsme zhodnotili v návrhu stra-

ním problematiky ochrany přírodních

dukce mléka a rozvoje využití přírodních

tegie obnovy původních lesních porostů

zdrojů, například v národních parcích.

zdrojů. V roce 2021 byly na základě

a plánu výsadeb rychler ostoucích dře-

„Naši studenti, kteří se profilují v oboru

interpretace satelitních snímků, dat

vin, které nyní budou s naším přispěním

hospodaření s přírodními zdroji v tropech

získaných dronem i detailního terénního

realizovat partnerské organizace,“ říká

a subtropech, tak získávají neoceni-

průzkumu připraveny plány pro pilotní

Petr Němec z Ústavu lesnické botaniky,

telné informace a zejména praktické

výsadby systémů na zvýšení rozlohy

dendrologie a geobiocenologie.

zkušenosti. Taktéž se zapojují do řešení

i kvality pastvin pro hospodářská zvířata

projektů a pomáhají například při realiza-

v součinnosti s ochranou přírodních eko-

Další vědecká aktivita probíhá

ci výsadeb užitkových dřevin, nasávají

systémů, včetně rehabilitace napajedel

ve spolupráci s kolegy z univerzity

atmosféru rozvojových zemí a setkávají

a zalesňování degradovaných území.

v Copperbeltu. Mimo jiné je rozvíjen sběr

se s novou kulturou. To vše jim význam-

dat pomocí dronu a jejich vyhodnoco-

ně pomůže při jejich dalším profesním

Další z projektů cílí na školení 800 míst-

vání. „Univerzita v Copperbeltu obdržela

rozvoji a uplatnění na trhu práce,“ říká

ních farmářů a podporu rozvoje jejich

pro zlepšení kvality své vědecké práce

Martin Čermák, který výjezdy studentů

farem. Jeho obsahem je integrování

konkrétně trinokulární mikroskop s di-

dlouhodobě organizuje.

živočišné a rostlinné produkce tak, aby

gitální kamerou, dron s příslušenstvím,

docházelo ke zvyšování produktivity

výškoměry, dálkoměry, dendrometry

jejich vzájemnou symbiózou. Projekt

a další vědecké vybavení,“ doplňuje Petr

podpořil 20 modelových farem, výsadbu

Maděra z téhož ústavu.

12 000 stromů a vybudování 4 funkčních

38

rybníků, podílel se také na vylepšení užitkovosti místních plemen hospodářských zvířat.

MENDELU na projektech i výzkumech v Zambii spolupracuje s renomovanými českými i zahraničními partnery, jako např. Holistic Solutions, s.r.o., Česká zemědělská univerzita, Charita Česká republika či Německá rozvojová agentura (GIZ).

39

Meziplodiny zdobí českou krajinu, zemědělci je pěstují stále častěji V České republice za posledních 10 let výrazně vzrostl podíl zemědělských ploch, na kterých se pěstují takzvané meziplodiny.

Jejich cílem tedy není pěstování na výnos a zisk, ale mají pro půdu jakousi regenerační funkci.

TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv MENDELU

40

V posledních letech je v rámci tzv. greeniningu meziplodinami oséváno cca 140 000 ha orné půdy, což je zhruba 5 % její výměry, část meziplodin ale zemědělci vysévají mimo greening a tato plocha není evidovaná v rámci statistik. Řada zemědělců přistupuje k půdě obecně s větším respektem, uvědomují si zároveň, že meziplodiny jednostranně zatížené půdě pomohou a v dalších letech se jim tento přístup vyplatí. Většina to dělá kvůli dotacím, ale podle Stanislava Hejduka z Agronomické fakulty MENDELU roste i počet těch, kteří preferují šetrný přístup k zemědělské půdě a krajině jako celku a často meziplodiny pěstují z vlastního zájmu, bez ohledu na dotace. „Zemědělství je v současné době veřejností většinou kritizováno za znečišťování životního prostředí hnojivy a pesticidy, za velké lány řepky, emise skleníkových plynů z chovu skotu a za řadu dalších věcí.

Některé kritiky jsou v tomto směru oprávněné, pěstování meziplodin je však jednoznačně pozitivním jevem, který navíc obohacuje krajinu jako celek,“ uvedl Vladimír Smutný.

Meziplodiny plní celou řadu funkcí, které jsou významné nejen pro zemědělce a jejich půdu, ale i pro sousední ekosystémy. Odebíráním nitrátů z půdy omezují riziko kontaminace podzemních vod.

Zastíněním zlepšují strukturu

půdy, která v přírodě nikdy není delší dobu holá. Takto pokrytá půda je chráněna před erozí. „Hustý pokryv a konkurence kořenů o vodu a živiny omezuje také růst plevelů, a meziplodiny tak mohou omezit používání herbicidů. Kvetoucí porosty meziplodin plní také estetickou funkci v krajině a potěší všechny chovatele včel,“ uvedl Hejduk. Úspěšné založení porostů meziplodin není jednoduchou disciplínou. Základem je včasný výsev už v červenci, aby měly rostliny dostatek času k produkci biomasy a mohly i vykvést. Dostatečné množství biomasy je významné pro vytvoření rozsáhlého kořenového systému pro zachycení nitrátů a dalších mobilních živin, pro eliminaci eroze půdy a zejména pro obohacení půdy o organickou hmotu, která jednak zvyšuje půdní úrodnost, jednak slouží jako zdroj energie pro půdní organismy, které půdu oživují. „Bobovité rostliny dovedou pomocí bakterií na svých kořenech poutat vzdušný dusík, a šetří tak následně náklady na nákup minerálních dusíkatých hnojiv, a tím omezují i emise skleníkových plynů,“ doplnil Vladimír Smutný z Agronomické fakulty.

Dalším důležitým faktorem je výběr vhodných druhů rostlin.

Podle dotačních podmínek nelze vyset pouze jeden druh, ale musí se jednat o směs minimálně dvou nebo lépe více druhů.

V minulosti byla hlavní meziplodinou hořčice bílá. Její výhodou je rychlý počáteční růst a levné osivo. Nevýhodami jsou naopak její příbuznost s řep­kou olejnou, a tudíž nejen možnost přenosu chorob a škůdců, ale také produkce různých antimikrobiálních látek, které omezují rozvoj půdní mikroflóry. Proto je dnes častěji používána svazenka vratičolistá, popř. shloučená, čirok, pohanka, lnička, jetel alexandrijský, šípovitý a inkarnát, jílek jednoletý, peluška, mastňák habešský, ředkev olejná, ozimá řepice, slunečnice a další.

Výběr druhů do směsí není náhodný, ale je třeba zohlednit nejen termín výsevu a strukturu dalších plodin v osevním postupu , ale i výskyt patogenních háďátek a dalších škodlivých organismů.

Výhodou pro zemědělce bylo letošní příznivé počasí.

Na některých místech porosty dorostly do výšky 80 až 120 cm a vytvořily záplavu květů pro včely, čmeláky i další opylovače. Současně rozzářily a oživily celou okolní krajinu. „Po ukončení vegetace vytvoří na povrchu půdy mulč, který bude chránit půdu před erozí, výparem i slunečním zářením.

Následně bude půda pásově zpracována a na jaře pak vyseta například kukuřice jako cílová plodina,“ dodal Hejduk. Hlavním přínosem je to, že nehrozí vodní eroze půdy a kukuřice může být pěstována i na svažitých plochách, kde by ji jinak zemědělci vysadit nemohli.

41

Technostres se stává fenoménem doby Fenoménem dnešní uspěchané doby se stává tzv. technostres. Jeho vliv ještě akcelerovala pandemie covidu a přesun dalších pracovních aktivit do online prostředí. Nejvíce ohrožená je skupina zaměstnanců nad 50 let.

až po nespavost kvůli častému zírání do obrazovek nebo klasickou závislost na chytrém telefonu,“ uvedl Martin Lakomý, sociolog z výzkumného týmu Smart Society.

Součástí technostresu je dnes běžně například syndrom FOMO. Zkratka pochází z anglického Fear of Missing Out a popisuje strach z toho, že nám něco

TEXT: Zdeněk Meitner

unikne. Co když zrovna někdo na Twitteru zveřejnil

FOTO: Jiří Sláma

zásadní informaci? Nebo podniká něco zajímavého bez nás? „Studie potvrzují, že díky sociálním sítím

Z předběžných výsledků výzkumu Mendelovy univerzi­

a moderním technologiím míváme rovněž pocit nedo­

ty v Brně, prováděného ve čtyřech zemích, vyplývá, že

konalosti, nespokojenosti a neustále se srovnáváme

až čtvrtina lidí v tomto věku trpí techno zahlceností,

s ostatními, což může vyústit v úzkosti, deprese až

složitostí nových technologií, popřípadě tzv. techno

sebevražedné sklony. Ostatně na sociálních sítích

invazí – tedy pocitem, že každého z nás lze zastihnout

jsou nejčastěji prezentovány úspěchy v soukromém

kdykoliv a kdekoliv a od technologií se prostě není

i pracovním životě. Hádku, která snímkům předcháze­

možné odříznout.

la, nebo jiné problémy aktérů, už sociální sítě nepre­ zentují,“ uvedla Rašticová.

Vědci MENDELU z výzkumného týmu Smart Society mají k dispozici data od 1 300 zaměstnanců a osob

Nejčastěji jsou v souvislosti s technostresem popi­

samostatně výdělečně činných ve věku mezi

sovány následující stresory: Techno‑přetížení, tedy

50 a 64 lety. „Téměř 40 % lidí v tomto věku se obává,

situace, kdy používání počítačů a technologií nutí lidi

že technologie, které využívají, usnadňují narušování

pracovat více a rychleji. Techno‑invaze pak popisuje

jejich soukromí, a podobně vysokému počtu se­nior­

stresor, který je způsoben přesvědčením, že člověk je

ních zaměstnanců vadí, že údaje z jejich současných

vždy vystaven technologii a je možné jej potenciálně

technologií můžou být vystopovány i za řadu let,“

zastihnout kdekoli a kdykoli. Lidé také cítí potřebu

uvedla Martina Rašticová, vedoucí Ústavu práva

být neustále připojeni a dříve pravidelný pracovní den

a humanitních věd a vedoucí výzkumného týmu Smart

se prodlužuje. Lidé vnímají podle vědkyně také velmi

Society PEF MENDELU. Největší míru stresu (46,6 %)

citlivě například technologickou složitost. Jsou často

ovšem zaměstnanci prožívají z toho, že jejich využívání

vyděšeni z různých aplikací, funkcí a IT žargonu.

technologií může být snadno kontrolováno.

Data týkající se technostresu nasbírali u srovnatelné Technostres jako moderní nemoc způsobenou ne­

skupiny respondentů v celkem čtyřech středoev­

schopností vyrovnat se s novými počítačovými tech­

ropských zemích. Kromě ČR se jedná o Slovensko,

nologiemi zdravým způsobem už v roce 1984 definoval

Maďarsko a Polsko. V současné době probíhá jejich

americký psychoterapeut Craig Brod. Postupně byl

podrobná analýza, která má nejen popsat situaci

technostres popisován jako psychický stres, který

v oblasti technostresu u skupiny starších zaměstnan­

vzniká v souvislosti s využíváním technologií, jehož

ců a OSVČ, ale také přinést doporučení a postupy, jak

součástí jsou také fyziologické a emocionální projevy.

se se stresem vyrovnat na individuální a organizační úrovni. Problematika technostresu bude dále řešena

„Problémy spojené s užíváním technologií se před

také v rámci projektu podpořeného Grantovou agen­

několika lety proměnily z převážně fyzických, jako je

turou ČR Digitalizace na trhu práce: výzvy, možnosti

zánět karpálního tunelu, na psychické. Lidé začali trpět

a nerovnosti pro starší pracující, který vede Martin

psychickými obtížemi. Od nomofóbie, což je strach

Lakomý z výzkumného týmu Smart society.

z bytí bez telefonu, přes syndrom falešného vibrování

42

Různé varianty technostresu Techno‑invaze (techno‑invasion)

popisuje stresor, který je způsoben přesvědčením, že člověk je vždy vystaven technologii, že lze lidi potenciálně zastihnout kdekoli a kdykoli, lidé také cítí potřebu být neustále připojeni. Pravidelný pracovní den se prodlužuje, kancelářská práce se provádí v kteroukoliv hodinu a je téměř nemožné se „odříznout“. Lidé např. vypovídají: „Vnímám, že můj současný soukromý život je narušen ICT. Trávím se svou rodinou méně času kvůli ICT. Byl jsem v kontaktu se svou prací i během dovolené díky / kvůli ICT.“

Techno‑složitost (techno‑complexity)

popisuje situace, kdy složité počítačové systémy používané v práci nutí lidi trávit čas a úsilí učením a porozuměním tomu, jak používat nové aplikace a ak­tualizovat své dovednosti. Lidé jsou často vyděšeni z různých aplikací, funkcí a IT žargonu a následně pociťují stres. Lidé v této souvislosti zmiňují tyto stresující situace a prožitky: Nejsem schopen najít dostatek času studovat a zvyšovat si svoje ICT znalosti. Nevím o ICT dost, abych uspokojivě zvládl svou práci. Potřebuju hodně času, abych pochopil a používal nové ICT řešení. Zjišťuju, že nově přijatí kolegové vědí o ICT více než já. Často se mi zdá, že ICT jsou příliš složité na to, abych se je naučil a používal je.

Techno‑nejistota (techno‑insecurity)

je spojena se situacemi, kdy se lidé cítí ohroženi ztrátou zaměstnání, jinými lidmi, kteří lépe rozumějí technologiím, novým zařízením, aplikacím apod.

Lidé se např. obávají: „Myslím, že moje pracovní pozice je ohrožena a bude nahrazena počítači nebo softwarem.“

Technická nejistota (techno‑uncertainty)

se týká krátkých životních cyklů počítačových systémů. Neustálé změny a upgrady nedávají lidem šanci naučit se rutinně pracovat s konkrétním systémem. Lidé to považují za znepokojující a stresuje je to, protože jejich znalosti rychle zastarávají a musí se věci rychle a často znovu učit. Např.: „Jsem hodně unavený z toho, jak se neustále všechno mění a vyvíjí. Stresuje mě, že když ráno otevřu počítač, vyskočí na mě nová funkce v programu.“

Techno/kyber‑bezpečnost

– Např.: „Technologie, které využívám, podle mě usnadňují narušování mého soukromí.“ S tím je spojena ztráta soukromí, nebezpečí a strach ze sdílení osobních údajů, preferencí apod. Např.: „Vadí mi, že údaje z mých současných technologií můžou být vystopovány i za řadu let.“

43

Intenzivní lesní hospodaření neprospívá biologické rozmanitosti lužních lesů Méně intenzivní způsoby lesního hospodaření mají pozitivní účinky na biologickou rozmanitost a multifunkčnost ekosystému lužního lesa a jsou díky tomu v souladu se strategií trvale udržitelného lesnictví.

Lesnické firmy by proto zejména v lužních lesích měly omezit velkoplošné holoseče s frézováním pařezů a využívání herbicidů při zakládání nových porostů.

TEXT: Redakce FOTO: Ondřej Košulič, Jiří Procházka, Pavel Macháň Lužní lesy patří k druhově nejpestřejším ekosystémům, které jsou významné z hlediska produkčních i mi­mo­pro­duk­ čních funkcí, mezi které řadíme například biodiverzitu nebo vodní režim. Díky his­ toricky dlouhodobému osídlení nížinných oblastí byly tyto lesy v minulosti vždy výrazně ovlivňovány člověkem, který tak spoluvytvářel strukturu a podobu nynějších lesů. „Hospodářské nížinné lesy mohou skýtat velmi dobré podmínky pro život rozmanitých forem organismů, a tím podporovat celkovou biodiverzitu zemědělsko‑lesní krajiny. Důležité je podporovat pěstování a obnovu lesů s rozmanitou druhovou a věkovou skladbou na lokální úrovni a zároveň co

44

nejvíce diverzifikovat lesnické zása­

Z hlediska podpory biodiverzity je pak

se na celé rozloze paseky rozruší a pro­

hy v porostech,“ uvedl Ondřej Košulič

velmi důležitým aspektem intenzita

mísí do hloubky až 30 cm. Tím vznikne

z Ústavu ochrany lesů a myslivosti

obhospodařování těchto porostů, zejmé­

homogenní vrstva zeminy smíchané

(LDF) MENDELU.

na při těžebních operacích a následné

s hrabankou a rozsekanou dřevní hmo­

obnově a zalesňování nově vytvořených

tou, do níž se vysazují sazenice lesních

Tím podle něj dochází k vytváření

pasek. V posledních dekádách lesníci

dřevin. V tomto stavu je silně narušené

rozrůzněné mozaiky mikrostanovišť.

často přistupují k celoplošné úpravě

prostředí paseky náchylné na zarůstání

Hospodářské porosty pak mohou

půdy za pomoci těžké mechanizace, kdy

buření, což lesníci řeší poměrně intenziv­

sloužit jako útočiště nejen pro řadu čle­

rozmělní pařezy a ostatní těžební zbytky

ní aplikací herbicidů.

novců a obratlovců, ale i bylin a dřevin

pomocí půdních fréz na tzv. štěpku.

s rozličnými požadavky na stanovištní

Vědci doporučují zejména ve význam­

podmínky, což následně zvyšuje celko­

Tato štěpka se následně zapraví

ných lesních ekosystémech, jako jsou

vou diverzitu.

do země, což v praxi znamená, že půda

například lužní lesy v Dyjsko‑Moravské nivě nebo lesostepní doubravy v okolí Pavlovských kopců, šetrnější přístup, kterým je extenzivní hospodaření. Při extenzivním hospodaření jsou paře­ zy ponechány na pasekách s následným zalesněním a kontrola zarůstání nežá­ doucí vegetací probíhá řízeně pomocí ručního kosení.

Při intenzivním hospodaření s použitím hloubkové přípravy půdy a chemizace pasek totiž dochází k snižování diverzity různých skupin bezobratlých organismů a také obratlovců, jako jsou hlodavci a hmyzožravci. Tyto skupiny se přitom významnou měrou podílejí na celkovém fungování lesních ekosystémů a vytvá­ řejí v lesním prostředí zásadní biomasu.

Jejich významný úbytek v ekosystému tak může vyvolat různé změny ekolo­ gických procesů jako například narušení přirozené rovnováhy potravního řetězce.

Vědci také zjistili, že vzácné a ohrožené druhy pavouků, střevlíků a mnohonožek, které se hojně vyskytují na pasekách obhospodařovaných extenzivním způ­ sobem, z vyfrézovaných pasek téměř vymizely.

Vědci proto doporučují intenzivní hos­ podaření omezit, případně kombinovat s extenzivním tak, aby byla podpořena heterogenita lesního prostředí. „Jako pozitivní se pro některé organismy jeví například použití maloplošného povrcho­ vého frézování, kdy dochází k odstra­ nění pouze nadzemní biomasy. Půdní struktura je tak zachována s přítomností zbytků pařezů a s relativně nenarušenou semennou bankou v půdním prostředí,“ dodal Košulič. →

45

Čerstvě zalesněná paseka po celoplošné přípravě půdy s frézováním pařezů a následným využíváním chemizace proti buřeni.

Tato homogenizace porostu měla výrazně negativní vliv na většinu měřených složek biodiverzity.

KRÁTCE — Studenti MENDELU získali ocenění Čtyři z osmi ocenění získali studen­ ti a doktorandi Mendelovy univerzity v Brně v soutěži Věda pro zemi, kterou vyhlásilo Národní zemědělské muzeum ve spolupráci s Českou akademií země­ dělských věd. Soutěž byla v roce 2021 rozšířena o dvě aktuální témata: ovoce a zelenina a genetik G. J. Mendel. První téma korespondovalo s Mezinárodním rokem ovoce a zeleniny, který byl pro rok 2021 vyhlášen Organizací spojených národů (OSN). Druhé téma bylo zamě­ řeno na osobnost Gregora Johanna Mendela, neboť v roce 2022 oslavíme

Extenzivní paseka bez mechanické přípravy půdy s ponecháním několika výstavků. Tento typ hospodaření, který má pozitivní vliv na biodiverzitu lužních lesů, je v posledních letech uplatňován na biologicky cenném území soutoku řek Dyje a Moravy.

200 let od jeho narození.

V kategorii bakalářských prací získa­ la 3. místo Karolína Klanicová z Agro­ nomické fakulty. U diplomových prací obsadily dělené druhé místo Petra Kunovská ze Zahradnické fakulty a Klá­ ra Bartošová z LDF, třetí byla Alice Frydrychová ze Zahradnické fakulty. (red)

Vzácný svižník německý (Cicindela germanica), který díky intenzifikaci zemědělství a lesnictví rapidně ustoupil a dnes se s ním setkáme pouze v oblastech s tradičním hospodařením, se často vyskytuje v opuštěných lomech a na výsypkách. V lužních lesích byl nalezen na pasekách, které nebyly obhospodařovány celoplošnou přípravou půdy. Právě frézování a pokryv půdy dřevní štěpkou zlikviduje potřebná mikrostanoviště tohoto ohroženého střevlíkovitého brouka.

46

Divočáci likvidují ve velkém sazenice stromků, je za tím asi zvědavost Populace divočáků ve střední Evropě dlouhodobě rostou a s tím i škody na plodinách a lesích, kde poškozují čerstvě vysazené sazenice stromů. Kromě toho, že tyto škody mají významný ekonomický dopad, zhoršují i vyhlídky na úspěšnou obnovu lesních porostů.

TEXT: Filip Vrána FOTO Archiv MENDELU Divočáci sazenice vytahují nejčastěji

„Na základě získaných údajů jsme

je ve vývoji jiná účinná látka, která je

během prvních čtyř týdnů po výsadbě.

odhadli, že škody způsobené divoký­

levná a má na divoká prasata repelentní

Přitom vůbec neřeší, o jaký druh dřeviny

mi prasaty na sazenicích dřevin v roce

účinky. „Zatím ji ale vzhledem k jednáním

jde, zjistili vědci Mendelovy univerzity

2019 v celé České republice dosáhly

s případnými výrobci nemůžeme zveřej­

v Brně, kteří se nyní snaží najít vhodný

desítek milionů korun,“ uvedl Kamler.

nit,“ dodal vědec.

způsob ochrany.

Řešením je vedle pokračující redukce populace divokých prasat také moni­

Celý problém je podle něj o to zásad­

Vědci získali data z rozsáhlého dotaz­

torování a ochrana čerstvě založených

nější, že velké lesnické firmy jsou ve fázi

níkového šetření mezi vlastníky lesů,

kultur po dobu nejméně čtyř týdnů

vysazování nových stromků po poslední

vlastního průzkumu rozsahu škod v mo­

po výsadbě.

kůrovcové kalamitě. Jen Mendelova

delových oblastech a experimentů

univerzita v Brně jich loni ve svých lesích

v lokalitách s velkou populací prasat.

Vědci se snaží najít také prostředky,

vysadila asi milion. Oproti ostatním vlast­

„Poškození výsadby je rozšířeným jevem

které by divoká prasata odpuzovaly.

níkům lesů přitom byly její lesy postiženy

a v silně postižených lokalitách může

Zkoušeli už přírodní přípravky na bázi

jen minimálně, protože jejich druhová

dojít k poškození až 80 % vysazených

paprik, pepře nebo hřebíčku, které

skladba je pestřejší.

stromů,“ říká Jiří Kamler z Lesnické

byly poměrně nadějné, ale drahé Nyní

a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Divočák podle něj nerozlišuje mezi sazenicemi nebo dřevinami. Stromy jednoduše vytáhne bez jakýchkoli stop poškození kořenového systému. Vědci přitom tápou, proč se tak vůbec děje.

Jednou z možností je prostá zvědavost kanců, kteří mají jinak dostatek potravy a patří mezi velice chytré a učenlivé tvory. Zatím odborníci ví, že preference divokých prasat není ovlivněna složením substrátu sazenic. Sazenice byly poško­ zeny nejčastěji během 4 týdnů po vý­ sadbě; po tomto období riziko poškození značně kleslo.

47

Hraboši škodí lesníkům i ve vegetační sezoně, na vině jsou podle vědců suché zimy V posledních letech se stále častěji mohou lesníci setkávat s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek potravy, ale také v průběhu vegetační sezony. Pro nezvyklé chování hlodavců až doposud chybělo vysvětlení.

TEXT: Ivana Chatrná FOTO: Marta Heroldová Vědci z Mendelovy univerzity v Brně

výsadeb na Drahanské vrchovině poblíž

ale také v době, kdy byla jejich počet-

zkoumali tento jev ve dvou lokalitách

Brna a také v oblasti Nízkého Jeseníku.

nost nízká a potravy tedy byl dostatek.

v Česku. Zjistili přitom, že za letními

Zajímala nás populační dynamika hlodav-

To nám ukázalo, že hlodavcům něco

ohryzy stojí nejenom přemnožení hra-

ců, míra ohryzu kůry stromků a zároveň

v potravě chybí a hledají to v kůře

bošů, ale také klimatická změna a suché

kvalita potravní nabídky, kterou měli hra-

stromů,“ vysvětluje Suchomel. Hraboši

zimy.

boši v lokalitě k dispozici,“ říká vedoucí

patří mezi býložravce, živí se nejčas-

výzkumu za MENDELU Josef Suchomel

těji zelenou rostlinnou hmotou, lístky

Na jižní Moravě pozorovali odborníci prv-

z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiolo-

a stonky různých trav a bylin. Některé

ní poškození listnatých dřevin v lesních

gie a včelařství Agronomické fakulty.

druhy konzumují i semena lesních dřevin.

výsadbách už před devíti lety. Cíleně

Kolem poškozených stromů bylo ale

začali problém zkoumat v roce 2018

Vědci ohryzy ve zvolených lokalitách

většinou zeleně dostatek a výzkumníci

v návaznosti na výzkum hospodaření

sledovali tři roky. „Poškození bylo nejma-

zaznamenali i úrodu semen. „Člověk by

v lesích dlouhodobě zasažených su-

sivnější v roce 2019, kdy jsme se setkali

řekl, proč to dělají, když mají k dispozici

chem. „Sledovali jsme poškození lesních

s přemnožením hrabošů. Objevovalo se

tolik přirozené potravy? Z toho důvodu

Poškození stromku ohryzem kůry hrabošem r. Microtus (hraboš polní nebo mokřadní)

48

Poškození stromku ohryzem kůry norníkem rudým

jsme udělali chemické analýzy biomasy

celé spektrum druhů převážně listna-

bylinného patra a zjistili jsme, že jsou

tých dřevin s jemnější kůrou. „Mohli jsme

průkazné rozdíly v jejím složení napříč

pozorovat velké rozdíly mezi poškozením

jednotlivými roky,“ dodává vědec.

od hrabošů polních nebo mokřadních a od norníků rudých. Hraboši nešplhají,

Výsledky výzkumu ukázaly, že v období,

takže kůru ničí těsně nad zemí, často ko-

kdy bylo letních ohryzů nejvíce, měla ve-

lem celého obvodu kmínku. Protože jsou

getace nízký obsah dusíku a zároveň vy-

zvyklí na méně kvalitní potravu, mnohdy

soký obsah vlákniny. „Korelovalo to mezi

kůru ohryžou až na dřevo,“ vysvětluje

sebou. Čím větší bylo množství vlákniny

Suchomel. Oproti tomu potravně nároč-

a čím méně bylo dusíku, tím vyšší byla

nější norníci rudí konzumují kůru i několik

míra poškození,“ říká Suchomel. Dusík je

desítek centimetrů nad zemí a vždy jen

základem aminokyselin, které jsou sta-

po povrchu, takže zůstává vidět hnědé

vebními složkami bílkovin, pro organis-

lýko. Vznikají tak dlouhé pásy bez kůry,

mus je tedy tento prvek klíčový. Naopak

které se táhnou od shora dolů po jedné

Tři desítky doktorandů z různých evrop-

vláknina je pro některé druhy hrabošů

straně kmene.

ských zemí studujících lesní ekosystém

KRÁTCE — Do Křtin se sjeli studenti z evropských univerzit

z mnoha úhlů pohledu se zúčastnily zá-

těžce stravitelná. Problém s ní mají především norníci rudí, lépe vlákninu

„Doposud byli lesníci zvyklí, že po-

řijového workshopu ve Křtinách.

zpracovávají hraboši polní a mokřadní.

kud docházelo k poškozování lesních

Odborný program 11denního kurzu zajiš-

výsadeb ohryzem kůry, bylo to vesměs

ťoval Školní lesní podnik Masarykův les

Za poklesem kvality rostlinné bioma-

jen přes zimu. Pokud by se ale do bu-

Křtiny a právě v univerzitních lesích se

sy stojí podle vědců zejména počasí.

doucna opakoval fenomén suchých zim,

konaly exkurze a na zámku Křtiny pak

„Porovnávali jsme složení rostlinné

navíc souběžně s přemnožením hrabošů

přednášky předních odborníků z oblasti

hmoty s informacemi o množství srážek

následující rok, pak může být tato situ-

lesnictví a dřevařství na téma lesního

v letech 2018, 2019 a 2020. A korelo-

ace častější a lesníci si budou muset

hospodaření v Evropě v době klimatické

valo nám to, čím sušší zima, tím horší

zvyknout na to, že jim hraboši mohou

změny.

kvalita biomasy následující jaro, a tím

působit škody ne jednou, ale dvakrát

Řešení samostatných skupinových

větší škody od hlodavců v létě,“ popisuje

do roka,“ říká Suchomel a v návaznosti

úkolů bylo dalším podstatným bodem

Suchomel. Jako hlavní důvod poničení

na to doplňuje, že jako vědci danou

workshopu. Mladí vědci museli následně

stromů ve vegetační sezoně proto od-

potenciální hrozbu sice popsali, zůstává

prezentovat vlastní navržená řešení za-

borníci určili hodně suché zimy v kombi-

však otázkou, jak ji eliminovat a zda to

daných úkolů a samozřejmě nechyběly

naci s přemnožením hrabošů.

vůbec bude možné. Hraboši totiž do-

ani přínosné diskuse.

kážou lokálně poničit až tisíce stromků.

„Kurz byl inspirací i pro nás a pro dokto-

Ze dvou sledovaných oblastí dopadla

„Jednou z možností je odstraňování

randy naší univerzity – pořád ještě ne-

při srovnání hůře Drahanská vrchovina

vegetace v okolí stromků. Pro hlodavce

jsme zvyklí otevřeně diskutovat o proti-

na jižní Moravě. „Hostěnice jsou dlouho-

se tak omezují úkrytové možnosti a jsou

chůdných názorech a uvažujeme málo

době sušší, přitom ale mají v porovnání

lépe dostupní pro predátory,“ dodává

komplexně. Kurz nás v těchto otázkách

s Vítkovem na Jesenicku více biomasy

Suchomel.

určitě posunul vpřed,“ uvedl na závěr workshopu ředitel ŠLP ML Křtiny Tomáš

v bylinném patře. A i přesto, že zde měli hlodavci k dispozici více potenciální

Na projektu vědci z Agronomické fakulty

potravy, bylo poškození masivnější, což

spolupracovali s kolegy z Ústavu ekolo-

opět dokazuje to, že pouhá kvantita po-

gie lesa LDF MENDELU a s Výzkumným

travy nestačí, ale důležitá je i její kvalita,“

ústavem lesního hospodářství a mysli-

hodnotí Suchomel. Na některých expe-

vosti, v.v.i. Výzkum byl publikován ve vý-

rimentálních plochách kolem Hostěnic

znamném vědeckém časopise European

poničili hraboši v lesních výsadbách až

Journal of Forest Research.

Vrška. (ŠLP ML Křtiny)

45 % stromků. Průměrné poškození bylo okolo 13 % na jižní Moravě a necelých 10 % v Nízkém Jeseníku.

Odborníci sledovali poškození buku lesního, který v současnosti patří k nejvýznamnějším hospodářským dřevinám. Hraboši však běžně napadají

49

STUDENTI MENDELU

Studentka testovala využití necereální mouky při výrobě koblih, vyhrálo pečivo z hrachu Smažené koblihy by jen málokdo zařadil mezi výživově hodnotné potraviny. Vylepšit jejich složení se pokusila dnes již absolventka Mendelovy univerzity v Brně Andrea Lisá. V rámci diplomové práce připravila téměř dvacet koblihových receptur s různými přídavky necereálních mouk, které v porovnání s klasickou pšeničnou moukou obsahují větší množství bílkovin i vlákniny.

TEXT: Ivana Chatrná FOTO: AVC MENDELU, archiv Andrey Lisé

„Necereální mouky jsem chtěla otesto-

bílkovin a minerálních látek, konopná

mouky, které jsme do těsta přidávaly,

vat proto, že se jejich využití při přípravě

mouka zase obsahuje více vlákniny. Díky

nezměnilo ani vůni, ani výslednou chuť

smaženého pečiva až dosud nikdo

jejich přídavku tak mohou být koblihy

koblihy. Samotné necereální mouky mají

nevěnoval. Všichni většinou řeší jen

opravdu o něco výživnější,“ vysvětlu-

ovšem vůni dost charakteristickou, vět-

běžné pečivo nebo chleba,“ říká Andrea

je. Patnáct koblihových receptur bylo

šinou se přirovnává k oříškům,“ doplňuje

Lisá, která na Agronomické fakultě

s pěti, deseti nebo patnáctiprocentním

Lisá. Nejhůře skočily koblihy konopné,

vystudovala program Jakost a zdravotní

přídavkem necereální mouky, jedna vár-

které už na první pohled vypadaly

nezávadnost potravin. V diplomové práci

ka pak byla zcela bez přídavků.

odlišně. Kvůli přídavku necereální mouky

se rozhodla vyzkoušet, zda by se kromě

měly nazelenalou barvu.

zmíněného chleba nedala výživnější

„Usmažila jsem asi 320 koblih. Pomáhalo

mouka použít také při výrobě smaže-

mi několik spolužaček, ale i tak nám to

ných koblih.

celé zabralo několik dní,“ vzpomíná Lisá.

Necereální mouky jsem chtěla otestovat proto, že se jejich využití při přípravě smaženého

Usmažila jsem asi 320 koblih.

Hotové koblihy studentka následně

Pomáhalo mi několik spolužaček,

spolu s pracovníky Ústavu technologie

ale i tak nám to celé zabralo

potravin hodnotila na základě zvolených

několik dní.

parametrů. Posuzovala se výška, šířka, textura a barva výsledného produktu,

„Přestože některé druhy necereálních

pečiva až dosud nikdo

nechybělo ani senzorické hodnocení. Při

mouk nedopadly v senzorickém hodno-

nevěnoval. Všichni většinou řeší

něm se hodnotil tvar, vzhled, barva povr-

cení nejlépe, obecně si myslím, že tyto

jen běžné pečivo nebo chleba.

chu, tloušťka kůrky, pórovitost, kyprost,

mouky na přípravu koblih vhodné jsou.

vůně, chuť a celkový dojem z koblihy.

Jejich využití samozřejmě závisí na pre-

Na začátku musela Lisá nachystat

Nejlepší hodnocení získaly koblihy, které

zkoušet nové receptury,“ zamýšlí se

šestnáct dávek těsta. Do nich v různých

měly nejnižší přídavek necereální mouky.

Lisá. Najít v pekárnách smažené pečivo

poměrech přidávala mouku pohankovou,

Úplným favoritem se stala receptura

z necereální mouky ale není vůbec

hrachovou, sójovou, cizrnovou a konop-

s pětiprocentním přídavkem hrachové

snadné. „Co vím, tak se koblihy pořád

nou. „Luštěninové mouky mají na rozdíl

mouky. Dobře dopadly také koblihy só-

vyrábějí podle tradiční receptury, která

od klasické pšeničné mouky vyšší obsah

jové a cizrnové. „To množství necereální

se v průběhu času moc neupravuje.

ferencích zákazníků i ochotě výrobců

50

Kobliha, donut, nebo vdolek?

Smažené pečivo může mít různé tvary, náplně i polevy. Víte, jaký je rozdíl mezi koblihou, donutem a vdolkem? Koblihy mají pravidelný kulatý tvar a typický světlý pruh po celém obvodu. Ten je ovlivněný správným kynutím a množstvím tuku při smažení. Při obracení koblih se zpátky do oleje ponoří jen část dosud neosmaženého pečiva, tak vznikne místo pro vytvoření charakteristického kroužku.

Koblihy se plní např. marmeládou nebo pudingem, povrch bývá posypaný cukrem, ale může se polévat i čokoládou. Donut má na rozdíl od koblihy ve svém středu otvor, který usnadňuje rovnoměrné usmažení. Polévá se čokoládou i barevnými polevami, zdobí se kousky ořechů nebo cukrovým posypem. Vdolky se podobají koblihám, uprostřed ale mají důlek, do kterého se dává marmeláda a šlehačka.

Maximálně se rozšiřují druhy používaných náplní a posypů,“ shrnuje Lisá. Podle ní by výsledky diplomové práce mohly být inspirací pro výrobce, jak zařadit do výroby i netradiční druhy mouk.

Problém vidím spíše v ekonomickém hledisku.

Necereální mouky jsou obecně dražší než mouka pšeničná.

Z technologického hlediska přitom není výroba výživnějších koblih o moc

Využitím luštěninových mouk

náročnější. „Problém vidím spíše v eko-

v pekařských výrobcích se

nomickém hledisku. Necereální mouky

Andrea Lisá zabývá už od baka-

jsou obecně dražší než mouka pšeničná,

lářského studia. Po absolvování

o něco dražší by tedy musely být i vý-

navazujícího magisterského

sledné koblihy,“ říká. Z výživového hledis-

studia by se problematice ráda

ka jsou benefity zřetelnější. Luštěninové

věnovala dál. „Myslím, že se

mouky zvyšují v pečivu obsah bílkovin,

nikdy nepřestanu učit. Budu dál

vlákniny i minerálních látek, a naopak

nabalovat informace na základ,

snižují obsah sacharidů a lepku. Sójová

který mi univerzita dala,“ dodává.

mouka navíc v koblihách snižuje vstřebatelnost tuku během smažení.

51

Peletizovaný kompost pomůže hnojit efektivněji Pelety zná každý jako jednu z forem biopaliva. Že jde ale zhuštěný granulát s odlišným obsahem využít i v zemědělství, to je novinka. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně v současnosti zkoumají možnosti výroby a využití kompostu právě v podobě pelet.

perspektivní řešení v hledání nových

Peletizovaný kompost má v porovnání

druhů organických hnojiv s přidanými

s tím klasickým řadu výhod. „Jednoduše

užitnými vlastnostmi.

jej lze uplatnit při zapravení do hlubších vrstev půdního profilu například

Úbytek organické hmoty u zemědělské

ve vinicích a sadech i při revitalizačních

půdy je v české krajině dlouhodobým

opatřeních půd v městském prostředí,”

jevem. Aby se situace změnila, zamě-

uvedl vědec. Výhodou je také možnost

řují se odborníci z praxe v současnosti

aplikace vyšších dávek, stabilita, která

na hnojiva dostupná lokálně ve větším

prodlužuje dobu použitelnosti a rozši-

množství, která jsou v řadě případů

řuje možnosti přepravy, nebo přidávání

dostupná za minimální výrobní náklady.

dalších složek jako např. biouhel, alginit

Právě kompost mohou zemědělci získá-

a bentonit, které v půdě napomáhají

vat lokálně nebo si ho sami produkovat.

vázání živin a vody.

„V rámci České republiky se jako jedni

K výrobě pelet vědci využívají běžný

z mála zaměřujeme i na možnost vyu-

kompost, který ale nesmí obsahovat

Oproti klasickému hnojivu v sadech,

žití odpadních surovin z vinohradnictví

větší pevné příměsi, proto je dobré kom-

na poli nebo třeba ve vinicích jsou pele-

a vinařství, jako jsou matoliny, vinné kaly,

post prosívat. Na Zahradnické fakultě

ty stabilnější a lépe se přepravují. Podle

odpadní réví a jiné, to vše na principech

v Lednici odborníci kompost lisují na pe-

Vladimíra Mašána z Ústavu zahradnic-

zero waste agriculture, tedy na princi-

letizační lince, ve které získává obdobný

ké techniky ZF MENDELU peletizace

pu maximálního zužitkování odpadních

tvar jako třeba biopalivo. Pelety většinou

zahradnického kompostu představuje

materiálů,” vysvětlil Mašán.

mají v průměru šest milimetrů. „Někdy

TEXT: Tereza Pospíchalová FOTO: Archiv MENDELU

je možné využít i brikety nebo kapsle, ale to není pro zemědělskou praxi úplně vhodné. Brikety se kvůli velkému objemu špatně zapravují do půdy a kapsle jsou zase náročné na výrobu,“ uvedl Mašán.

Vědci přednostně využívají kompost ze své experimentální kompostárny v Lednici. „Díky tomu jsme úpravou podílu vstupních surovin schopni přesně nastavit jeho složení respektující zastoupení dřevní štěpky, travní hmoty, odpadů z vinohradnictví a vinařství nebo odpadů ze zpracovatelského průmyslu.

Na plochách v kampusu Zahradnické fakulty i ve spolupráci se zemědělskými subjekty v regionu pak ověřujeme vliv aplikovaného kompostu na půdní vlastnosti, výnos a kvalitu pěstovaných rostlin,” popsal Mašán. Pozitivní vliv na půdu a následně na porosty lze spatřit již po dvou letech od aplikace.

52

www.mendelu.cz