Mendel Green 2021/1

ČASOPIS MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ 1/2021

MENDEL GREEN

ABSOLVENTKA: NAMÍSTO LÉTÁNÍ VYRÁBÍ CIDER MIGRACE DO EVROPY KLESÁ, PROBLÉM ALE NEVYMIZEL KOUZELNÉ TLAČÍTKO K RYCHLÉ PROMĚNĚ KRAJINY NEEXISTUJE

MENDEL GREEN 2021/1 — úvodní slovo

ÚVODNÍ SLOVO S novým rokem v trochu jiném hávu nabízíme čtenářům náš univerzitní časopis Mendel Green. Tento titul se v posledních letech stal jakousi výkladní skříní toho, co se na naší univerzitě děje. Jeho prostřednictvím už dlouho oslovujeme nejen studenty, zaměstnance a absolventy MENDELU. Mendel Green přináší atraktivní čtení prakticky pro každého, kdo jej otevře. Svět se vyvíjí a časopis s ním, proto jsme se rozhodli mírně upravit jeho grafickou podobu. Opouštíme barvy jednotlivých fakult, na které byli lidé z univerzity zvyklí, ale čtenářům mimo školu asi nic neřekly. Namísto toho přicházíme s několika rubrikami, které orientaci v textu usnadní. Nejen pro mne, ale věřím, že i pro většinu čtenářů jsou atraktivní zejména rozhovory. V tomto čísle se věnujeme jednomu z klíčových témat, které pandemie koronaviru mírně zastínila. Bioklimatolog Miroslav Trnka vysvětluje, že sucho nezmizelo, a nastiňuje, co by měla společnost dělat, aby se situace dál nezhoršovala. Naše škola hrdě nese ve svém názvu jméno zakladatele světové genetiky a řada našich vědců je Mendelovými následovníky. Těm se chceme v dalších číslech pravidelně věnovat, zavedli jsme proto zvláštní rubriku. Časopis přináší zajímavé čtení i v dalších oddílech, věřím, že se Vám jeho nová podoba bude líbit. Danuše Nerudová rektorka

MENDEL GREEN Časopis událostí Mendelovy univerzity v Brně

Obsah

Ročník 13 / číslo 1 / rok 2021 Vychází 3× ročně Vydává:

ABSOLVENT MENDELU/ Namísto létání vyrábí cider. Nápoj, který se vrací do módy ����������������������������������������������������������������������������������������

Mendelova univerzita v Brně Zemědělská 1, 603 00 Brno

Migrace do Evropy klesá, problém ale nevymizel ������������������������������������������������

www.mendelu.cz Šéfredaktor:

Nový postřik ochrání rostliny před bakteriemi ������������������������������������������������

Filip Vrána Telefon:

Proti zákeřné nemoci vinné révy pomůže bakterie ze Sahary ���������������

545 135 010 E‑mail:

Podmínky pro chov ryb se rychle mění ������������������������������������������������������������������

filip.vrana@mendelu.cz Grafická úprava: Kateřina Páleníková

ROZHOVOR/ Trnka: Kouzelné tlačítko k rychlé proměně krajiny neexistuje ������������������������������������������������������������������������

Foto na titulní straně: Filip Vrána

Zájem o léčivky roste, lidé chtějí pečovat o své zdraví ����������������������������

Tisk: ASTRON studio CZ, a. s., Praha

16 20 22 25 25

Návrat k tradicím mi dává smysl, říká studentka ��������������������������������������������������

Elektronická podoba: mendelgreen.mendelu.cz

Vědci budou studovat Hranický kras �������������������������������������������������������������������

Redakční rada:

KRÁTCE/ Sedni si Zig Zag �������������������������������������������������������������������������������������������

Markéta Fedorová (AF) Jana Kuncová (LDF) Martina Lichovníková (REK)

STUDENTI MENDELU/ Woodbag, Liška domácí a FESTADA, tři vítězové první startupové soutěže MENDELU �����������������������������������������

Veronika Malá (FRRMS) Hana Martinková Kuchyňková (ZF) Jiřina Studenková (REK)

STUDENTI MENDELU/ Fenomén univerzitní esport: 7 věcí, které jste o něm nevěděli ���������������������������������������������������������������������������

Věra Svobodová (ÚVIS) Jiří Urbánek (PEF) Martina Urbánková (ICV) Vaše připomínky, tipy a náměty posílejte na: redakcemg@mendelu.cz Uzávěrka tohoto čísla byla: 5. 3. 2021 Registrační č.: MK ČR E 18409 Tištěná verze: ISSN 2533-6517 Neprodejné!

9 2

4 9 12 13 14

26 28

4 Krajinářka uspěla v soutěži, novou přehradou se zabývá komplexně �����������������������������������������������������������������

30

Kvetoucí louky přispívají ke zdraví dobytka, opylovatelů i lidí ������������������������������������������������������������������������������ VÝROČÍ/ ICV vzdělává už 15 let, posluchačů má stále více ������������������������������������������������������������������������������������

33 34 37

Restrikce prohlubují psychické obtíže studentů ��������� Když škola chybí a musím… se učit, se učit, se učit �������������������������������������������������������������������������������

Lidé mají pro turistiku raději nižší teploty, vedro jim vadí ��������������������������������������������������������������������������������

43

Vědci zkoumají zdraví v Česku, Brno patří k premiantům ������������������������������������������������������� Jak chránit brambory šetrně k přírodě ověří čtyřletý výzkum ������������������������������������������������������������� Pokácené lípy poslouží vědeckým analýzám ���������

44 46 48

38

LDF využívá při distanční výuce aplikaci WeBWorK �������������������������������������������������������������������������� KRÁTCE/ Nový přístroj na LDF MENDELU ��������������

39 39

KRÁTCE/ Ústav ekologie lesa v nových laboratořích ������������������������������������������������������������������������������������

Šroubovice připomene Mendela

�������������������������������

39 40

KRÁTCE/ Student hledá cestu, jak pomoci stromům s historickým přesahem ��������������������������������������� Bagrista pomáhá vědcům s mapováním zaniklých obcí ����������������������������������������������������

41

42

16 3

ABSOLVENTI MENDELU

Namísto létání vyrábí cider. Nápoj, který se vrací do módy Chtěla být letuškou, a proto od střední školy studovala jazyky, což se jí hodilo i na vysoké. Nakonec se přes vymáhání pohledávek v nadnárodním koncernu vydala vlastní cestou. S manželem, který je mimo­chodem jedním z autorů slavného brněnského orloje, vyrábí a prodává mošt a především cider. Kdysi opovrhovaný nápoj, který si na venkově dříve dělal každý druhý, se znovu dostává do módy a absolventka MENDELU Zuzana Kameníková chce být při tom. TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv Ciderka

4

ZUZANA KAMENÍKOVÁ (36) Absolventka PEF – obor sociálně ekonomický, následně Business Economics and Management. Jednatelka Ciderka, s. r. o. Její cidery získaly 4 medaile na SISGA 2020 ve španělské Asturii. Žije v Brně‑Jundrově, má dvě děti. Manžel vede digitální agenturu.

5

ABSOLVENTI MENDELU

V českém jazyce platí ustálené rčení: „Za vším hledej ženu.“ V tomto případě je to ale spíše naopak. „Manžel chtěl nejdříve dělat podomácku pivo, pak se ale pustil do cideru, který vyráběl u nás na zahradě a pak ho rozdával kamarádům. Viděla jsem jen ty výdaje, ale chyběla tam příjmová část. Tak mi řekl, že o tu se mám postarat já, a našel bývalou moštárnu v Bystrci, kterou jsme si před dvěma lety pronajali od zahrádkářského svazu,“ popisuje začátky Kameníková. Moštáren bylo historicky Brno plné. Lidé do nich jezdili pravidelně, postupně však zájem opadl a přežilo jich jen několik. Loni ve větším moštovala tři místa, Bystrc je jedním z nich. „Podzimní sezona byla hodně dobrá. Moštování jako služba mělo sloužit jen jako podpora výroby cideru, ale investovali jsme do nového prvotřídního lisu a vyplatilo se to. Na podzim nám moštování udělalo většinu obratu. Máme výhodu, že celoročně vyrábíme čerstvý mošt, takže nezavíráme a moštujeme třeba i v lednu.“ Podle ní nejde říct, že by moštovala nějaká vyhraněná generace. Jsou to spíše lidé, kteří třeba zdědí zahradu s jabloněmi a neví co s přebytky úrody. „Je jim líto to vyhodit, potřebují jablka zpracovat. I proto jsme začali pro veřejnost pasterizovat, lidé tak mohou mít vlastní mošt celoročně. Někteří zkouší i výrobu cideru, nechají to většinou nějak překvasit a myslí si, že se jim to povede. U řady domácích výrobců je za tím zvědavost, co udělá zkvašený mošt,“ uvedla absolventka MENDELU. Její snahou je spolu s manželem vyrábět kvalitní řemeslný cider, jehož

Kameníková, která společně s dalšími

víceodrůdový. Vhodné jsou staré

výrobou se v tuzemsku zabývá asi

výrobci usiluje o vznik Svazu výrobců

odrůdy jako Renety, Jadernička,

20 firem. „Před druhou světovou

řemeslného cideru.

Matčino, protože tato jablka mají

válkou byl cider leckde častější než

po vymoštování výbornou chuť.

víno, zejména v Anglii. V posledních

V jeho rámci se chce s kolegy podělit

letech se vrací do módy i u nás. Měla

o zkušenosti, protože každý má svou

„U cideru pak hledáme ten správný

jsem pocit, že je to spíše nápoj pro

výrobní metodu, používá jiné odrů-

poměr hořkosti, sladkosti a kyse-

mladší generaci, ale chodí i lidé starší,

dy jablek a liší se i samotný výrobní

losti. Úplně jsem do toho spadla, je

třeba ti, co hodně cestují,“ uvedla

proces. Cider se vyrábí většinou

to hodně náročné skloubit s dětmi.

6

CIDER A JEHO HISTORIE V Evropě se rozšířil s římskou expanzí, už tehdy konkuro‑ val vínu, které nebylo vždy dostupné. Po pádu římské říše se cider dělal v klášterech, v Normandii vznikají první recepty. V 16. století se tato teku‑ tina uchytila u anglické šlechty, cider byl považován za luxusní nápoj. Velký rozmach zaznamenal v Americe začátkem 20. století. Na českém území šlo dlouho‑ době o snadno dostupný nápoj, který byl před revolucí považo‑ vaný za podřadný. Situace se mění a trh s řemeslnými cidery roste. Jeho popularitě v Česku pomohly průmyslové pivovary díky produktům jako Kingswood, které se však od řemeslné for‑ my značně liší.

Doufám, že se brzy dostanu do fáze,

firmách nebo v slavné auditorské

kdy nebudu muset v moštárně

čtverce. „V současnosti zjišťuji, že

pořád fyzicky být a budu se moct

je mnohem lepší nebýt součástí

více věnovat obchodu. Do výroby

velkého korporátu, ale raději pracovat

teď aktivně hledáme posily,“ dodala

pro menší firmu, která člověka pustí

Kameníková, která musela opustit

k více věcem, a práce je různorodější.

řadu studentských představ. Tehdy

Případně jít rovnou do vlastního jako

chtěla pracovat stejně jako kolego-

my,“ dodala.

vé v IBM/Motorole, mezinárodních

7

8

Migrace do Evropy klesá, problém ale nevymizel Migrace do Evropy ze zemí Středního východu a Afriky v posledních letech klesá. Loni přišlo různými cestami na starý kontinent necelých 100 000 migrantů z těchto zemí, oproti rekordnímu roku 2015 je to méně než desetina. Migraci přibrzdila koronavirová pandemie, hranice zemí Evropské unie se uzavírají a ochota států přijímat další imigranty se snižuje. Přesto tento problém nevymizel a zejména mladí lidé ze severu Afriky dál sní o lepším životě v Evropě, říká odborník na migraci z Provozně ekonomické fakulty MENDELU Robert Stojanov. TEXT: Zdeněk Meitner FOTO: Igor Zehl

Migranti z Asie na břeclavském nádraží v noci na 1. 9. 2015

9

S jednotlivými roky se proměňuje skladba migrantů podle zemí, odkud přicházejí. „Jestliže v roce 2015 zhruba půl milionu lidí přišlo do Evropy ze Sýrie, tak dnes už většinu tvoří imigranti ze severní Afriky. Zejména jde o Tunisko, Alžírsko a Maroko. Na čtvrtém místě je pravidelně Bangladéš, následuje Afghánistán a Sýrie. Nejvíce lidí nyní přichází z Tuniska, tato země totiž zažívá politickou krizi spojenou s arabským jarem, které tam před deseti lety začalo,“ uvedl Stojanov. Mění se i motivace příchozích do Evropy. Před lety, kdy v Sýrii, Iráku a Afghánistánu zuřila občanská válka, byla bezpečnost a politická situace v zemi hlavním důvodem pro emigraci. Tyto důvody už mnohdy nahradily jiné. „Válečné konflikty už nejsou latentní. Lidé migrují z ekonomických a politických důvodů. Navíc mladí necítí možnost, že by se ve své zemi mohli uplatnit a něco tam dokázat,“ uvedl Stojanov. Život v těchto zemích je od evropské reality, kterou mladí vidí na sociálních sítích, značně odlišný. „Necítí, že toho doma mohou dosáhnout, a chtějí dál a dosáhnout více než jejich rodiče. Je tam i snaha o získání kvalitního vzdělání, ale především jde o pracovní migranty,“ uvedl vědec. V hlavní migrační vlně v letech 2015 a 2016 odcházeli ze svých zemí lidé, kteří měli znalosti, dovednosti a pení-

střílny. Podle Stojanova většina těch,

která se stává klíčovou imigrační zemí,

ze. Jen čtyřhodinová cesta na ostrov

kteří měli před cestou kontakty, peníze

přestože má naopak velkou tradici

Lesbos stála 1300 € na osobu, a to byl

a dovednosti, už v Evropě je. Situace

v emigraci do USA, Argentiny a jinam.

jen kus jejich cesty za lepší budoucnos-

v Sýrii nebo v Iráku je také už mnohem

„Covid imigraci významně zpomalil, do-

tí. Museli mimo jiné překročit hranice

klidnější než v průběhu předchozích

stat se do cílových zemí, kterými jsou

Turecka, kde jsou dnes automatické

šesti let.

Německo nebo Francie, je čím dál těžší. Ví to i imigranti přes svoje sítě, takže

Další vlnu migrace komplikuje situa-

zájem významně klesl. Nyní už nejsou

ce kolem covidu-19. Většina zemí se

vítaní a s pandemií to platí o to více.

uzavírá, takže nově příchozí směřují

Hranice jsou v podstatě zavřené,“ uvedl

hlavně do liberálního Španělska a Itálie,

Stojanov, podle kterého je další vývoj věštěním z křišťálové koule. „Ve chvíli, kdy bude stále pokračovat

„

Stojanov: Lidé vědí sami nejlíp, jestli jsou schopni se ještě adaptovat, nebo už musejí odejít.

10

pandemická krize a pohyb v Evropě bude omezený, tak se domnívám, že počty migrantů budou klesat nebo stagnovat,“ uvedl Stojanov. Jedním dechem ale

Migrace do Evropy přes Středozemní moře v jednotlivých letech

Rok

Počet migrantů

2020

94 950

2019

123 663

2018

141 472

2017

185 139

2016

373 652

2015

1 032 408

zdroj: The United Nations High Commissioner for Refugees (UNHCR)

První podle něj odchází muž nebo nejstarší syn, který v novém prostředí hledá práci a zázemí pro rodinu. Ta ho pak následuje. Kombinace ekonomických důvodů s těmi klimatickými jasně říká, že migrace bude pokračovat ve spojení s osobními ambicemi jednotlivých lidí. Odborníci v současnosti rozlišují klimatickou a pracovní migraci. Tyto dva pojmy ale podle Stojanova budou časem čím dál více splývat, protože už dnes je pracovní migrace částečně součástí dopadu klimatické změny. Jako místa, která jsou celosvětově nejvíce ohrožená, zmiňuje kromě Sahelu nízko ležící ostrovy, které jsou negativně ovlivněné zvyšující se hladinou moře. Lidé kvůli tomu přicházejí o pitnou vodu, například Maledivy musejí ve velkém odsolovat. Problémy mají i oblasti delt upozorňuje na další velké téma, kterým

Podle Stojanova je dlouhodobě zřejmé,

velkých řek a města na pobřeží moří

například velký exodus ze Sýrie před lety

že severní Afrika i Střední východ jsou

a oceánů. Například hurikán Sandy

začal, a tím jsou dopady klimatické změny.

regiony významně postižené dopady

v roce 2012 zastihl New York naprosto

Lidé přicházejí o základní zdroje a stěhují

změny klimatu. „Migrace se v posled-

nepřipravený.

se do velkých aglomerací, které na to ne-

ních letech snížila, ale příčiny zůstaly

jsou připravené. Na to, že se něco v Africe

stejné. Změna klimatu ovlivňuje celý

Podle Stojanova je současná rozvojová

děje, upozorňovali novináři z BBC už

svět a důsledky, jako jsou zvýšený

pomoc špatně mířená. Státy se zaměřují

v roce 2007. Rostoucí populace mladých

počet přírodních katastrof a intenzi-

na to, aby lidé z postižených oblastí ne-

lidí, nevyhovující ekonomické a sociální

ta environmentálních změn, narušují

odcházeli, jde však často o omyl, který

podmínky a dopady změny klimatu vyvo-

systémy výroby potravin a přírodní

nefunguje. „Lidé vědí sami nejlíp, jestli

lávají uvnitř regionů, jako je Sahel, napětí,

ekosystémy, mají dopady na globální

jsou schopni se ještě adaptovat, nebo

které může vytvořit migrační atmosféru.

i lokální ekonomiky. Změna klimatu

už musejí odejít. Urbanizované oblasti by

To, co se dlouho dělo v Africe, vybuchlo

transformuje naši planetu, společnost,

měly mít nějaké plány, měly by počítat

s arabským jarem. Na začátku válečného

ekonomiku. Jsme nuceni se tomu

s migranty, aby nedocházelo k růstu

konfliktu v Sýrii bylo původně také sucho.

přizpůsobovat, ale tam, kde to už není

slumů. Měly by mít připravenou infra-

K významnější migraci začalo docházet už

možné, tam nastává proces vysídlení,

strukturu pro lidi, kteří přijdou. Časem

po arabském jaru v letech 2012 a 2013, ale

migrace, pohybu,“ popisuje Stojanov

nezbyde nic jiného, než lidi přemístit

„výbuch sopky“ nastal až v roce 2015.

dlouhodobé procesy.

i plánovaně,“ míní Stojanov.

11

MENDELOVI NÁSLEDOVNÍCI

Nový postřik ochrání rostliny před bakteriemi TEXT: Filip Vrána FOTO: Igor Zehl Vědci z Mendelovy univerzity v Brně vyvinuli speciální postřik,

Aplikace postřiku má podle vědců velmi dobrý vliv na potlače-

který ochrání rostliny proti škodlivým bakteriím. Přípravky

ní škod na rostlinách, přitom je jeho spotřeba řádově nižší než

tohoto typu nejsou na trhu prakticky k dispozici, a pokud už

u srovnatelných přípravků na ochranu rostlin. Mimoto přípravky

jsou, tak je jejich účinnost násobně menší. Univerzita si nechá

na ochranu proti bakteriálním chorobám nejsou oproti veteri-

postřik patentovat, v jednání je i komerční partner, který po-

nární nebo humánní medicíně prakticky k dispozici. „Přínos pro

může know-how přenést do praxe.

praxi je nejen ve snížení množství chemických látek aplikovaných na pěstební plochy, ale především v možnosti chránit

Postřik je směsí nanočástic stříbra a mědi a grafenoxidu.

rostliny proti chorobám, které se doposud obtížně potlačova-

Takto připravený kompozit ochrání rostliny proti škodlivým

ly,“ uvedl vedoucí Ústavu zelinářství a květinářství Zahradnické

bakteriím. Výzkum chemiků z Mendelovy univerzity v Brně

fakulty Robert Pokluda.

trval deset let. Testování probíhalo na rajčatech a paprikách. Část rostlin byla „Antibiotická rezistence nás všechny ohrožuje, proto hledáme

uměle infikována bakteriální skvrnitostí a následně ošetřena

úplně jiný, nový způsob ochrany proti bakteriálním infekcím

přípravkem. Po několika týdnech vědci test vyhodnotili a vý-

na všech úrovních, zemědělskou praxi nevyjímaje,“ uvedl

sledek byl viditelný pouhým okem. „Neošetřené rostliny byly

vedoucí Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU Vojtěch

silně poškozené, zatímco na těch s postřikem nebyly známky

Adam. Nový postřik je podle něj 10 000–20 000krát lepší než

napadení,“ uvedl Pokluda.

prostředky, které jsou aktuálně k dispozici.

„Antibiotická rezistence nás všechny ohrožuje, proto hledáme úplně jiný nový způsob ochrany proti bakteriálním infekcím na všech úrovních, zemědělskou praxi nevyjímaje,“ říká Vojtěch Adam.

12

Proti zákeřné nemoci vinné révy pomůže bakterie ze Sahary TEXT: Filip Vrána FOTO: Aleš Eichmeier Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně testují slibný nástroj, který ve výsledku může pomoct vinařům s komplexní chorobou kmene révy vinné, kam patří například Petriho choroba nebo ESCA. Tyto choroby jen

Problematiku odumírání révy vinné způsobovaného houbami ve dřevě révy řeší vědci po celé Evropě. Příkladem je konsorcium COST, jehož členem je i alžírská vědkyně Akila Berraf‑Tebbalová z Univerzity Blida v Alžírsku, která působí na ZF v Lednici.

na Moravě způsobují ročně škody v řádu desítek milionů korun. Řešením může být půdní bakterie z Alžírské pouště, která produkuje velké množství antibiotik. Mikroby z pouště, která je součástí Sahary, přivezla alžírská vědkyně Akila Berraf-Tebbalová do Lednice, kde je experti z Mendelea – ústavu genetiky Zahradnické fakul-

Choroby kmene révy vinné způsobují rychlá či pozvolná

ty MENDELU – podrobili testování. Nejdříve zkoumali, jestli

odumírání celých rostlin, a to jak sazenic, tak starších keřů.

pouštní bakterie potlačí růst patogenních hub, které zmíně-

Vědci odhadují, že těmito chorobami je napadena celosvěto-

né choroby způsobují. Na rozdíl od jiných chorob révy vinné

vě až pětina všech vinohradů, a tento komplex chorob je tak

ESCA totiž nemá jeden jediný spouštěč, ale popsaných je asi

aktuálně nejvýznamnější hrozbou; Česká republika v tomto

130 druhů hub, které za startem onemocnění, devastujícího

není výjimkou. Ztráty se tak vyrovnají například ekonomickému

celé vinice, stojí.

dopadu historicky nejzávažnějších škod způsobených padlím révovým, plísní révovou či mšičkou révokazem.

„Vybrali jsme několik hub, jejichž patogenita vůči dřevu révy vinné je nejvýraznější. A zjistili jsme, že bakterie má fungicidní

Problematiku odumírání révy vinné způsobované houba-

účinky vůči všem,“ popisuje průběh Eichmeier. Účinnost al-

mi ve dřevě révy řeší vědci po celé Evropě. Příkladem je

žírských půdních bakterií pak potvrdily i testy přímo na rostli-

konsorcium COST, jehož členem je i alžírská vědkyně Akila

nách. „Když se réva vysazuje, musejí se sazenice na 24 hodin

Berraf‑Tebbalová z Univerzity Blida v Alžírsku. Ta před přícho-

ponořit do vody, aby ji absorbovaly a adaptovaly se v polních

dem do Lednice pracovala ve skupině, kterou vedl profesor

podmínkách. My jsme vodu obohatili o určitou koncentraci

Nasserdine Sabaou, což byl významný vědec, zabývající

bakterií a sazenice daleko lépe prospívají, jsou silnější, mají

se pokročilým výzkumem půdních bakterií (aktinomycet)

větší kořenový systém i mohutnější nadzemní část. Při ana-

s vlastnostmi umožňujícími přežití těchto bakterií v extrém-

lýze abundance patogenů ve dřevě révy je jich v ošetřených

ních podmínkách, jako jsou například vysoké koncentrace solí

rostlinách diametrálně méně než v těch neošetřených,“ uvedl

nebo extrémně vysoké či nízké teploty. Jeho kolektiv přišel

Eichmeier.

na skutečnost, že některé aktinomycety produkují významné množství antibiotik, čehož se nyní vědci snaží využít. Alžírská

Choroby kmene révy vinné jsou novodobým fenoménem.

vědkyně následně přivezla vybrané aktinobakterie do labo-

Tato onemocnění, mezi něž jako nejznámější patří ESCA, se

ratoře Mendelea – ústavu genetiky, kde byly testovány jejich

významně šíří zejména s ohledem na delší periody suchého

účinky vůči vybraným patogenním houbám způsobujícím cho-

a teplého počasí střídající se s delšími periodami chladu a vlh-

roby kmínku révy vinné. Výsledky jsou slibné jak v laboratoři,

ka. Rostliny révy jsou těmito abiotickými faktory mnohem více

tak ve vinohradu. „V současnosti probíhají testování účinku ak-

stresované a houby způsobující tyto choroby mají mnohem

tinobakterií ve spolupráci se zahraniční společností ve snaze

lepší podmínky k množení.

uplatnit produkt na ochranu rostlin na trhu,“ dodal Eichmeier.

13

Podmínky pro chov ryb se rychle mění Klimatická změna postupně mění podmínky chovu ryb v České republice. Zvyšující se letní teplota vody bude pro některé druhy v následujících dekádách doslova smrtelná. Celosvětově přitom produkce ryb roste ročně zhruba čtyřprocentním tempem.

Chov ryb se v podmínkách České

chovů k produkci pstruha duhového.

republiky už několik století dominantně

Chov lososovitých ryb, zejména pstruha

orientuje na tradiční rybnikářskou pro­

duhového, se v České republice přitom

dukci. „Je ale často limitován mimopro­

pohybuje na úrovni do 1 tisíce tun ročně.

dukčními funkcemi rybníků, množstvím

Vědci díky novému projektu ověří vhod­

vody, teplotou v letním období i výsky­

nost výběru pstruha duhového různého

tem různých predátorů. Do budoucna

původu pro konkrétní podmínky chovu.

tak hrozí snížení produkce sladkovodních

Zabývat se budou výběrem linií odol­

ryb v rybničním chovu,“ popisuje Mareš.

ných proti onemocněním, která potenci­ álně v daném chovu hrozí.

Jednotlivá rybnikářství už nyní hledají nové cesty. Mezi klasické produkční

„Budeme hledat optimalizace metod pro

systémy patří farmy, které jsou odkázá­

včasné odhalení takového nebezpečí

ny na dostatek kvalitní vody přitékající

a využití vhodného preventivního zása­

po celý rok. Standardně se jedná o be­

hu. To může být například desinfekce

TEXT: Filip Vrána

tonové nádrže, nejčastěji o průtočné

přítokové vody pomocí ozonu, aplika­

FOTO: Igor Zehl, web Pstruhařství

žlaby. Nicméně budoucnost je zaměře­

ce kuchyňské soli do vody, ovlivnění

Skalní Mlýn

na na systémy využívající recirkulovanou

rezistence ryb vhodným přídavkem

vodu, a to včetně aquaponie, na jejímž

do krmných směsí,“ uvedl Mareš, podle

„V České republice má zvyšující se po­

výzkumu se podílí i Mendelova univer­

kterého se nejedná o přídavek antibio­

ptávku při stagnujících výlovcích z kla­

zita v Brně. „Důvodem je minimalizace

tik ale cílených probiotik nebo zvýšený

sických rybníků zajistit nebo nahradit

závislosti na celoročním zdroji kvalitní

přísun vitaminů a účinných látek, které

chov ve specializovaných produkčních

vody. Takové systémy mají vedle nádrží

jsou využívány i jako doplňky ve výživě

systémech,“ říká Jan Mareš z Ústavu

pro chov ryb i sekce na čistění vody,

člověka.

zoologie, rybářství, hydrobiologie a vče­

její desinfekci a úpravu kvality,“ uvedl

lařství AF Mendelovy univerzity v Brně.

Mareš.

Odborníci připraví také manuál pro cho­

Týká se to zejména pstruha duhového,

vatele, který v konkrétním chovu umožní

tedy ryby vyžadující chladnou a čistou

Vědci z několika institucí včetně

odhalit rizikové body a včas je elimi­

vodu. Vědci budou nové produkční sys­

MENDELU se nyní zaměří na podporu

novat. Projekt s názvem „Globalizace,

témy detailně studovat.

a zavedení bezpečných a zdravých

moderní technologie a změna klimatu jako zdroje nových možností a ohrožení pro chovný management lososovitých

Produkce ryb v České republice podle druhů v tunách ročně DRUH/ROK

ryb“ (2021– 2025) podpořila Národní

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2018

2018

2019

19 198

17 972

16 809

17 833

17 860

18 362

18 460

18 430

17 945

814

752

682

692

611

668

777

1 106

936

OSTATNÍ

998

2 160

1 867

1 610

1 729

1 922

2 448

2 593

2 418

CELKEM

21 010

20 763

19 358

20 135

20 200

20 952

21 685

21 751

20 986

agentura pro zemědělský výzkum. Kromě MENDELU se na něm podílí hned několik institucí. Koordinátorem je Ústav

KAPR LOSOSOVITÉ RYBY*

biologie obratlovců AV ČR. V rámci projektu budou některé z aktivit experimentální části probíhat i v modelo­ vých recirkulačních systémech v pavilo­ nu M Mendelovy univerzity v Brně. „Zde máme k dispozici několik nezávislých recirkulačních systémů pro testování např. vlivu přídavků do ­krmných smě­

*Chov zejména ve speciálních zařízeních

14

sí na zvýšení rezistence chovaných

Recirkulační systémy v akvarijní místnosti pavilonu M

pstruhů. Provádíme zde produkční testy různých linií, a to nejen pstruhů. Jednotlivé systémy jsou tvořeny vždy několika chovnými nádržemi a standard­ ní sekcí na čistění a úpravu vody,“ uvedl Mareš, který společně s kolegy hodnotí i kvalitu masa chovaných ryb. Ve spolu­ práci s ústavem Chemie a bioche­ mie pak vědci dělají i analýzy obsahu často zmiňovaných mastných kyselin. „Skutečnost, že máme tyto systémy přímo na univerzitě, umožňuje přímé zapojení našich studentů do řešení výzkumných úkolů a získávání praktic­

podstatně širší spektrum výzkumných

kých návyků z chovu ryb v recirkulačních

a vzdělávacích aktivit spojených s ry­

akvakulturních systémech. Nicméně

bami nebo sladkovodními ekosystémy,“

vybavení našeho pracoviště umožňuje

dodal Mareš.

Pstruhařství Skalní Mlýn, nejbližší farma u Brna, zdroj vody je řeka Punkva a ryby jsou chovány v průtočných betonových žlabech, při nedostatku vody je využívána její recirkulace (produkce zhruba 60 t ročně).

15

ROZHOVOR

Trnka: Kouzelné tlačítko k rychlé proměně krajiny neexistuje Extrémní nedostatek vody v české krajině je na nějakou dobu snad minulostí, přesto je potřeba ji měnit tak, aby byla rozmanitější a dokázala se rychleji vrátit do provozuschopného stavu. Neexistuje ovšem kouzelné tlačítko, které by proměnu zajistilo rychle, říká bioklimatolog Mendelovy univerzity v Brně a jeden ze zakladatelů projektu InterSucho Miroslav Trnka. Podle něj není možné krajinu adaptovat jen na sucho, ale je potřeba počítat i s opačným extrémem, tedy s intenzivními srážkami.

lidé ho subjektivně posuzují v kontex-

800 litrů na metr čtvereční, teď jsme

tu extrémně horkých roků 2015, 2018

zhruba na polovině hodnot. Ta voda

a 2019. Organismus není meteorologický

chybí v krajině spíše virtuálně, proto-

přístroj, proto musíme používat objek-

že když v krajině není, tak neodteče,

tivní kvantitativní údaje. Klima vnímáme

a pokud se nedostane k rostlinám, tak

často jako pocit z minulé, nejvýš předmi-

ji prostě nespotřebují. Ale samozřejmě

nulé sezony, to je naše reference. Když

následně klesají hladiny podzemních vod

porovnáváme velmi teplý rok (2020)

a zhoršuje se vitalita porostů, například

s rekordním (např. 2018), může se nám

lesů. Spíš tedy vidím, jak voda chyběla

jevit jako chladný.

v ekosystémech a v tom, co nepřirostlo, co se neurodilo, v případě lesů také co

Když srovnáme současnost se suchou periodou od roku 2015, je situace lepší?

nepřežilo.

začne se projevovat proti jiným rokům

Loni v dubnu jste hovořili o pětisetletém suchu. Když pak od května pravidelně a hodně pršelo, někteří lidé si klepali na čelo, o čem jste to mluvili. Zvlášť když srážkové úhrny někde překračovaly průměr více než výrazně. Zkuste vysvětlit, co se loni s počasím a suchem dělo.

později. V severozápadních Čechách

Pokud náš výrok způsobil, že začalo

se budeme se suchem potkávat podle

pršet, rád kritiku unesu :-) I když sucho

dlouhodobých prognóz možná už v květ-

předpovídáme, tak pouze na pár týdnů

nu, ale to vše závisí na průběhu počasí.

dopředu. V monitoringu ale sucho vždy

Určitě je lepší, než byla v zimě 2019 nebo 2018. Nejsme na tom s půdní vláhou nikterak špatně. Ale situace není lepší o mnoho a nelze říct, že sucho neudeří. Na jižní Moravě je situace uspokojivá, mělké podzemní zdroje jsou doplněné. Pokud přijde zemědělské sucho,

sledujeme a hodnotíme od určitého

Jsou nejsušší oblasti v Česku stále stejné jako v minulosti – jak jsme se učili ve škole, tedy oblast srážkového stínu Krušných hor a jižní Morava?

bodu v minulosti do dnešního dne.

Sucho je na nějakou dobu minulostí, ale lidé rychle zapomínají, že srovnávají s tím, co bylo nejvýš dva tři roky nazpět, a nepamatují se, co bylo normální před deseti či dvaceti lety…

To platí pořád. Když vezmu absolutní

mech a v objektivních datech obdobu,

měřítko, kolik by krajina potřebovala

a mysleli jsme to vážně. Na základě

vody, aby byla ve vyrovnaném vláho-

měřených dat teploty a srážek, která

vém režimu vůči běžnému přídělu, jsou

shromáždily Masarykova univerzita (MU)

na tom tyto oblasti nejhůř a ten průměr-

a Český hydro­meteorologický ústav

ný dlouhodobý deficit se prohlubuje.

a sahají zhruba do roku 1800, dokáže-

Je to tak. Například loňský rok nám ne-

Podívejme se na jižní Moravu, kde se

me spočítat index sucha a můžeme

přišel nijak teplý, ale podle záznamů byl

přepisovaly rekordy. Od roku 2015 se

odhadnout pravděpodobnost opakování

pátý nejteplejší v historii měření. Ovšem

nastřádal deficit ve vodní bilanci až

každé epizody. Index má i kumulativní

TEXT: Zdeněk Meitner FOTO: Archiv MENDELU a CzechGlobe

16

Když jsme loni v dubnu říkali, že sucho dosahuje mimořádných hodnot, uváděli jsme, že v součtu od roku 2015 do dubna 2020 nemá takové sucho v zázna-

Miroslav Trnka Je profesorem na Mendelově univerzitě v Brně a zároveň pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny Akademie Věd ČR – CzechGlobe. Jeho hlavním vědeckým oborem je modelování dopadů změny klimatu na polní plodiny a meteorologické extrémy v současných i budoucích podmínkách. Intenzivně se také věnuje výzkumu sucha na území ČR i v zahraničí, je spoluzakladatelem a iniciátorem projektu InterSucho, který vznikl v roce 2012. Věnuje se i studiu zemědělského sucha v minulosti a projekcím pro 21. století se zohledněním dopadů změny klimatu. Je vedoucím vědeckého interdisciplinárního týmu Klimatickázměna.cz a spolu s kolegy desátým rokem vyučuje volitelný předmět „Změna klimatu“.

Miroslav Trnka Je pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny Akademie Věd ČR – CzechGlobe a zároveň profesorem na Mendelově univerzitě v Brně. Jeho hlavním vědeckým oborem je modelování dopadů změny klimatu na polní plodiny i meteorologické extrémy v současných i budoucích podmínkách. Intenzivně se také věnuje výzkumu sucha na území ČR i v zahraničí, je spoluzakladatelem a iniciátorem projektu InterSucho, který vznikl v roce 2012. Věnuje se i studiu zemědělského sucha v minulosti a projekcemi pro 21. století se zohledněním dopadů změny klimatu. Je vedoucím vědeckého interdisciplinárního týmu Klimatickázměna.cz a spolu s kolegy desátým rokem vyučuje volitelný předmět „Změna klimatu“.

17

ROZHOVOR

hodnotu, kterou lze vyhodnotit například za pět let. Sucho od dubna 2015 do dubna 2020 v pětileté kumulaci nemělo v našich 220 let dlouhých záznamech obdobu. Spočítali jsme, že bylo tak mimořádné, že pravděpodobnost jeho opakování je patrně o dost větší než 500 let. Vymykalo se klimatickému normálu a zvyklostem z období let 1800 až 2000. To byl první indikátor. Kolegové z MU kolem profesora Rudolfa Brázdila ale rekonstruují sucho i na základě nepřímých pramenů, což už nejsou naměřená data, ale jsou měřenými daty kalibrované a umožňují jít až do roku 1500. Zjistili jsme, že takhle velký anomální propad se odehrál v prvních dekádách 16. století. Zároveň jsme v té době pracovali na velmi ambiciózní studii, která využívá stabilní izotopy, což nám umožňuje rekonstruovat sucho od přelomu letopočtu do současnosti. Tato studie nám už před tím rokem jasně ukazovala, že v kontextu 2000 let se v nížinách Česka jednalo o bezprecedentní sucho. Byli jsme v situaci, kdy jsme měli za sebou pátý rok sucha a mnohým se zdálo, že je to normální. Chtěli jsme ukázat, že to

Podle Trnky mají lidé často pocit, že zemědělství, které krajinu utváří, žije v binárním prostředí, tedy že něco je dobře a něco špatně. Jenže proměna krajiny do funkčnějšího stavu je mnohem složitější a komplexnější problém. (žně u Lysic)

akademické. Zemědělství je ekonomická aktivita, proto se musíte snažit dělat to, co vás uživí. Mantinely určuje nejen klima a krajina, ale i spotřebitelé,

normální není a sucho je o dost extrém-

stát a Evropská unie. Ti všichni říkají,

nější, než na co je krajina adaptovaná. Podle mého názoru je klíčovou příčinou

vody, tak jsou dva způsoby zpětného

jaké je preferované chování, tedy co

měnící se klima. Nebýt jeho, k takové

nasycení. Buď pozvolné vytrvalejší sráž-

si můžete dovolit pěstovat, kolik vám

anomálii by nedošlo, resp. by byla mimo-

ky, nebo mimořádné srážkové epizody,

za to spotřebitel zaplatí a za jakých

řádně nepravděpodobná. Naštěstí zača-

které sucho smažou. Naštěstí scénář byl

environmentálních a legislativních

lo pršet a epizoda postupně vymizela.

loni spíše příznivý a lokální povodně byly

podmínek můžete produkci vytvářet.

Na Moravě skončila loni na podzim, ale

nesrovnatelné s těmi z let 1997 a 2002.

Žijeme ve zvláštní době, kdy si hodně

v Česku jsou stále místa, která se z té

Prognózy do budoucna, s kterými pracu-

lidí myslí, že v zemědělství stačí málo

anomálie nevymanila a přetrvávala tam

jeme, jsou takové, že v Česku nasta-

jasných a logických opatření a všechno

až do počátku února 2021.

nou další epizody sucha, ale klimatický

bude dobré. Že to nefunguje, ukazu-

systém bude produkovat i nadprůměrná

je pohled do Rakouska, kde je krajina

Extrémní sucho mnohde v dalších měsících vystřídaly nadprůměrné srážky a lokální povodně. Jak spolu tyto jevy souvisejí?

srážková období včetně povodní, možná

ve srovnání s námi v takřka ideálním

větších, než byly v minulosti. Potenciál

stavu. Přáli bychom si takovou, která

pro ně v teplé atmosféře bohužel je.

se jí bude podobat. Ale i v Rakousku

Krajinu musíme adaptovat na obě strany,

zažili sucho v letech 2003, 2015, 2018

Upozorňovali jsme, že výkyv jedním

což je mnohem těžší než se adaptovat

a platili kompenzace podobně jako my

směrem znamená, že dojde i k výkyvu

jen na sucho.

i v relativně podobné výši. Proti dopa-

na druhou stranu. Není v tom žádná sy-

du sucha se zemědělci úplně bránit nemůžou. Změna klimatu přináší větší

zažívali posledních pět let. A ukončily

Jak se daří na sucho adaptovat zemědělcům? Jak se změnila zemědělská krajina posledních deseti let?

ho povodně v roce 1997. Povodně jsme

Dokud člověk nehospodaří, tak má

samozřejmě po skončení sucha větši

nepředpovídali, ale ukázali jsme, že když

pocit, že je všechno jednoduché, a kdo

schopnost reagovat a vrátit se rychleji

je velký výkyv a v krajině chybí hodně

hospodaří, vnímá debaty často jako

do provozuschopného stavu. Obecně

metrie, ale každá suchá epizoda někdy skončí. Ukazovali jsme, že v 90. letech se sucho hloubkou blížilo tomu, co jsme

18

frekvenci sucha a dopadne i na ideálně strukturovanou krajinu. Takže jen změnit strukturu nestačí, ale pestrá krajina má

vysoké a projeví se až za desítky let. Proč

povodně mají nižší intenzitu, krajina si za-

Dá se říct, že zemědělci přijímají změny, které jim dávají ekonomický smysl?

chovává lepší úrodnost, což se projevuje

Máme zkušenost, že zemědělské podni-

postačovala většině lidem znalost čtení

dlouhodobě. Nicméně naši i rakouští

ky jsou velmi asertivní v otázce nových

a počtů, a přece ty prostředky předchozí

zemědělci vymýšlejí, jak v půdě zacho-

technologií. Není to tak, že by nechtěly.

generace našly a investovaly. Je to o vůli

vat vodu. Aplikují čím dál více nejen

Když vidí, že daná technologie funguje

vidět za krátký časový horizont a dívat se

bezorebné technologie, ale i takové, jaká

a ekonomicky vychází, není problém, aby

na náš stát v horizontu 20 až 30 let. Za tu

maximálně šetří vodu, například pokrytí

ji adaptovaly či přešly na nové odrůdy.

dobu už budou některé dopady změny

půdy mulčem. Tyhle věci se postupně

Samy o sobě zkouší třeba maďarské

klimatu velmi výrazné a je potřeba si uvě-

prosazují, nacházíme na půdě meziplo-

či jihoevropské kultivary pšenice, aby

domit, že infrastrukturu stavíme na 50

diny, ať už z rozhodnutí zemědělce či

obstály na jižní Moravě. Bohužel Česko

a více let. Naše děti nás budou hodnotit

kvůli dotačním pobídkám. Zmenšuje se

strávilo spoustu času tím, že se popíraly

ne podle toho, co jsme si mysleli, ale

rozloha půdních bloků, i když i to mohlo

zjevné věci a investovalo se spoustu

toho, co jsme jako správci naší krajiny

jít rychleji. Proměny v krajině probíhají,

peněz a energie do prokazování zjevné-

udělali.

ale zázračné tlačítko zmáčknout nejde,

ho. Jako vědci jsme strávili 10 až 15 let

protože není.

tím, že jsme přesvědčovali ty, které bylo

zvládá lépe extrémy a nečekané situace. Intenzivní srážky dokáže lépe zadržet,

potřeba přesvědčit, o měnícím se klima-

Loni navíc zemědělci sužovaní pět let suchem museli řešit, co dělat, když kvůli podmáčené půdě nemohli na pole.

tu, místo abychom vymýšleli adaptační

financovat základní a střední školy, nebo dokonce univerzity? Vždyť do 17. století

Historický milník

opatření, jako se to dělo v Dánsku či

Letní zemědělská sucha, která po-

Nizozemí. Vědcům to bylo jasné, ale

stihla v posledních letech zvláště

pokud společnost nepřijme, že změna

střední Evropu, byla ve svém souhrnu

Deště přišly i v době polních prací.

klimatu je problém, tak nebude inves-

závažnější než kterákoliv jiná suchá

Kdyby do podmáčené půdy zemědělec

tovat do řešení, která pomáhají. Stejně

období za uplynulých 2 110 let. K těmto

najel technikou, udělá koleje, které tam

jako s covidem. Dokud nepřijmeme, že

závěrům dospěli vědci z několika insti-

zůstanou roky, půda nešla obdělat. Naši

máme zásadní problém, a nezačneme ho

tucí ve studii zpracované na základě

předkové odvodňovali krajinu proto,

řešit jako společensko-vědecký, nikam se

analýz stabilních izotopů uhlíku a kyslíku

aby se dala obdělávat těžší technikou,

neposuneme. Pomyslný vlak nám pořád

v letokruzích dubů převážně z území

a ta nebyla z pohledu měrného tlaku

ujíždí, místo abychom byli o krok napřed.

České republiky. Dokázali pro každý

na jednotku plochy o nic lehčí než dnes.

Neustále si necháváme dokazovat příro-

rok rekonstruovat míru nedostatku

Odvodněním se zlepšila dostupnost

dou, že naše chování volá po změně, ale

nebo naopak nadbytku vláhy. Ve studii

pozemků a zvýšila se úrodnost – byl

povětšinou jen reagujeme a nepředví-

využité letokruhy fungují jako „otisky

a je to postup uplatňovaný po celé

dáme. Ve fotbalu ani v šachu nelze dlou-

prstů“, které lze využít k rekonstrukci

Evropě od starověku. I dnes platí, že

hodobě uspět, aniž situace předvídáte

minulého klimatu. Vědci se zaměřili

když přijde deštivé počasí, lze na od-

a aktivně pracujete na jejich využití.

na letní klima a zejména pak výskyt tzv. zemědělského sucha během uplynulých

vodněné pole vyjet kombajnem nebo

2 110 let. Na rozdíl od většiny podob-

problém. Zemědělství v našich podmín-

Máte dojem, že je společnost i v současnosti potřeba přesvědčovat?

kách nefunguje v binárním prostředí a je

Z velké části i díky médiím a tomu, co se

nebo naopak nadbytku vláhy. Výsledky

zřejmé, že půda musí být multifunkční

odehrává v krajině, je nepřesvědčených

odhalily, že dlouhodobý trend vysychá-

a musí si umět poradit s oběma extrémy.

zastánců běžného výkyvu snad už men-

ní krajiny patrný v celém sledovaném

Abychom pochopili naše předky, od-

šina. Za pět let se názor velké části spo-

období během 20. století podstatně

vodňování se budovalo v době, kdy byla

lečnosti hodně změnil. Mnoho zemědělců

zrychlil a nakonec po roce 2015 překo-

vodní bilance krajiny ve výrazně přízni-

ale bylo už od počátku tisíciletí přesvěd-

nal všechny dosavadní suché perio-

vějších hodnotách a problémem často

čeno, že klima se mění a to má dopady.

dy. V období posledních 2 110 let se

bylo se na pole dostat. Nám se ale změ-

Zemědělcům a lesníkům se měnila krajina

vyskytla mimořádně vlhká léta, z nichž

nilo klima a mění se dál, a co generace

před očima. I dnes zůstávají silné názoro-

tři nejvýraznější spadají do let 183, 728

před námi považovaly za vhodný postup,

vé skupiny, které trvají na tom, že změna

a 899 n. l. Naopak mezi tři nejsušší pa-

se obrátilo proti nám. Je pěkné říct

klimatu není problém nebo je to problém

třily roky 1508, 1509 a 2018 n. l. Období

pěstitelům, že pozemky musejí využívat

odložitelný a naše děti to vyřeší lépe.

2014–2018 bylo nejsušší pětileté období

správným způsobem, ale ten způsob se

Představme si však, kdyby naši předko-

v celé datové řadě. V souhrnu výsledky

mění s ohledem na průběh ročníku, který

vé v předchozích staletích rezignovali

studie ukazují, že za poslední dvě tisíci-

neznám dopředu.

na investice do vzdělání, protože jsou

letí střední Evropa pomalu vysychá.

secím strojem dřív, a to se počítá. Když je ale sucho, krajinu vysuším a mám

ných studií získali pro každý rok přesně datované informace o míře nedostatku

19

Zájem o léčivky roste, lidé chtějí pečovat o své zdraví Zájem o léčivky v posledních letech v České republice roste a covidová pandemie tento dlouhodobý trend ještě přiživila. Odráží se to nejen na rozloze osázených ploch, ale v současné době i na nedostatku semen. Velmi populární jsou bylinné čajové směsi, které ovlivňují horní cesty dýchací, působí proti horečce, desinfikují organismus a mají vliv na posílení imunity.

kopinatý, fenykl obecný, koriandr setý

cca 70 se dá nasbírat ve volné přírodě

a překvapivě také pískavice řecké seno.

a asi 30 druhů s úspěchem v našich

Na plochách kolem 10 ha dominují máta,

podmínkách přímo pěstovat. „Zájem

měsíček, leuzea saflorová, sléz, kopr.

je o třapatku nachovou, černý bez,

„Rostoucí plochu v průběhu posledních

lípu, mátu peprnou, heřmánek, tymián,

pěti let vykazují jitrocel kopinatý, leuzea

šalvěj, majoránku, lékořici, mateřídoušku,

saflorová a již zmíněná pískavice,“ uvedla

levanduli apod. Velmi důležitým před-

Pluháčková.

pokladem pro užívání léčivých rostlin je poznávání jednotlivých druhů, respekto-

Pomineme-li kmín a ostropestřec, tak

vání rozdílů mezi odrůdami, což vyžaduje

zatímco ještě v roce 2016 se u nás léčiv-

v podstatě nutnost neustále se v tomto

ky pěstovaly na ploše asi 280 hektarů,

oboru vzdělávat,“ uvedla Pluháčková.

v roce 2019 to bylo už 630 hektarů a loni vzhledem k suchu došlo k mírnému

Každá doba má podle ní své staromilce,

poklesu na 540 hektarů. Pro pěstování

kteří se vracejí například k přírodnímu

léčivek jsou podle Pluháčkové v ČR

způsobu léčení, z čehož plynou populár-

ideální podmínky. V Česku se používá

ní zprávy o tom, „co jsme zapomněli a co

cca 300 druhů léčivých rostlin, z toho

naše babičky uměly“. Podobné názory

Plochy pěstovaných léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v ČR na hektar

Plochy pěstovaných LAKR v ČR

2016

2017

2018

2019

2020

Kmín kořenný Carum carvi L.

3 204,29

5 239,94

5 648,07

3 587,36

3 460,16

Ostropestřec mariánský Silybum marianum (L.) Gaertn.

1 723,75

2 172,07

2 261,92

1 918,09

2 048,9

Fenykl obecný Foeniculum vulgare var. vulgare Mill.

121,96

87,48

153,11

53,85

28,27

Jitrocel kopinatý Plantago lanceolata L.

38,95

79,64

95,22

134,29

166,29

Kopr vonný Anethum graveoles L.

38,05

28,43

75,3

98,15

39,39

Heřmánek pravý Matricaria chamomilla L.

15,92

40,81

57,6

13,54

16,4

a časové možnosti pěstitelů. „Ostatně

Měsíček lékařský Calendula officinalis L.

12,31

9,28

5,06

5,27

10,38

jsme národ zahrádkářů,“ dodává jedním

Máta Mentha sp.

6,86

6,59

5,36

9,41

9,87

dechem vědkyně.

Leuzea/parcha saflorová Leuzea cartamoides L.

4,19

9,16

8,2

9,78

14,21

Pískavice řecké seno Trigonella foenum-graecum L.

4,09

31,76

105,97

143,02

165,2

Koriandr setý, Coriandrum sativum L.

0

43,81

60,28

60,72

18,79

Sléz maurský Malva sylvestris L, Sléz přeslenitý Malva verticillata L. Využívají se oba druhy

0

18,35

24,26

33,48

19,82

TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv Heleny Pluháčkové „Podle posledních zpráv byl letos zájem o osivo minimálně třikrát větší než v minulých letech Totéž se bude týkat sadby. Bylinami se budou ve větší míře osazovat terasy, balkony i okenní parapety,“ uvedla Helena Pluháčková z Agronomické fakulty MENDELU. Důvody rostoucího zájmu jsou podle ní návrat k přírodě, pandemie

Celou skupinu léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR) lze rozdělit na několik podskupin podle plochy. S rozlohou nad 1 000 ha se u nás pěstují pouze kmín kořenný a ostropestřec mariánský. Na stovkách hektarů pak jitrocel

20

Zdroj: MENDELU

Kmín kořenný Carum carvi L.

Levandule lékařská Lavandula angustifolia

ale ne vždy vycházejí z hlubšího poznání

pampelišek, dále pak listů břízy, ale také

základu. „To je v našem případě znalost

březové šťávy nebo květů černého bezu.

přírody botanikou počínaje a chemií

Podstatnou podmínkou sběru je podle

konče. Někdy je složité spojit moudrost

vědkyně nejen dokonalá znalost sbíra-

minulých generací v oblasti využívání

ných rostlin, ale i udržitelnost výskytu

darů přírody s poznatky současné vědy,“

sbíraného rostlinného druhu v přírodě.

uvedla Pluháčková. Podle ní je potřeba si

Mezi sbírané druhy, na které se ne-

uvědomit, že léčivky působí komplexně

vztahují žádná omezení, kromě zákazu

a dlouhodobě. „Nemůžeme očekávat,

sběru na chráněných územích, patří růže

že jeden šálek čaje připravený například

šípková, černý bez, kopřiva dvoudomá,

z šalvěje odstraní bolest v krku. Není

hluchavka bílá, bříza bělokorá, řebří-

také dobré upnout se na jeden druh,

ček obecný, podběl lékařský, jitrocel

k čemuž někdy vede i reklama ve sdělo-

kopinatý, kostival lékařský, jahodníky,

vacích prostředcích,“ uvedla Pluháčková.

třezalka tečkovaná, maliník obecný nebo ostružiník křovitý. Takový sběr je v po-

Lidé léčivky pěstují na zahrádkách nebo

slední době zaměřen na vlastní spotřebu

na balkonech, konají se ale také „nájez-

a vlastní zpracování. „Potřeba sběrových

dy“ do přírody na medvědí česnek, po-

druhů větších producentů je proto často

pulární je dříve povinné sbírání podbělu,

kryta dovozem,“ dodala Pluháčková.

Ostropestřec mariánský Silybum marianum Gaertn.

Kmín kořenný Carum carvi L., květ

Heřmánek pravý Matricaria chamomilla L.

Léčivky na MENDELU Mendelova univerzita v Brně patří dlouhodobě mezi školy, které věnují pozornost LAKR ve výuce i výzkumu, dá se říct od svého vzniku. Všichni absolventi, kteří studovali zemědělské a zahradnické obory, mají za sebou studium předmětů, jejichž náplní byly a jsou mimo jiné také LAKR. Od roku 1992 se na AF učí LAKR samostatně v předmětu Pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin, později byl do nabídky zařazen předmět Koření, zdroje, pěstování a zpracování nebo předmět Koření a byliny v potravinářských technologiích, od roku 2020 také předmět Využití léčivých rostlin pro nepotravinářské účely. O tyto předměty je mezi studenty dlouhodobý zájem. LAKR jsou na MENDELU také předmětem výzkumu, svědčí o tom několik certifikovaných metodik, užitných vzorů apod. Pracovníci MENDELU se podíleli na založení profesního spolku PELERO CZ (pěstitelé a zpracovatelé), který vznikl v roce 2007, má sídlo na AF MENDELU a na každé své akci zdůrazňuje sounáležitost s univerzitou (např. zahradnické výstavy FLORA Olomouc). V roce 1996 byl v aule MENDELU na shromáždění pěstitelů kmínu založen spolek Český kmín. Univerzita má vlastní plochu bylin v Žabčicích, kterou bude letos rozšiřovat.

21

Návrat k tradicím mi dává smysl, říká studentka

Téma ovčáctví, konkrétně slovenské dojné ovce, zaujalo soutěžní komisi Vědecké rady Národního zemědělského muzea. Studentka MENDELU Barbora Gancárová vyhrála jednu z kategorií bakalářských prací V. ročníku soutěže Věda pro zemi. Záměrem soutěže je zvýšit zájem vysokoškoláků o zveřejňování výsledků svých bádaní na zemědělská a příbuzná témata. TEXT: Markéta Fedorová FOTO: Barbora Gancárová

22

Chov ovcí na Slovensku patří k nejstarším odvětvím živočišné výroby. Ovčí mléko a především ovčí sýry bývaly na Slovensku základním zdrojem výživy obyvatel. Tento tradiční sektor, produkující kvalitní a zdravé potraviny, je současně ideální alternativou pro udržení rázu krajiny a zaměstnanosti na venkově. Ovčáctví procházelo obdobími rozkvětu i úpadku podle měnících se hospodářských i sociálních poměrů.

„Chov ovcí je neodmyslitelně spjat se slovenskou krajinou a tradiční lidovou kulturou, a protože pocházím z podhůří Slovenska, věděla jsem, že téma mé bakalářky bude zaměřené na ovčáctví. Lákají mě inovativní témata, a když byla v roce 2017 slovenská dojná ovce uznána jako nové slovenské národní plemeno, bylo mi jasné, čemu se chci ve své práci věnovat,“ vysvětluje své rozhodnutí studentka zootechniky na Agronomické fakultě MENDELU. Sama přitom věří, že se potenciál tradičního chovu ovcí v její domovině znovu rozvine. „Díky své vědecké práci jsem si ujasnila, jak chov ovcí, výrazně ovlivněný valašskou kolonizací, významně formoval hospodářský, společenský a kulturní život našich předků. Navzdory tomu, že toto odvětví v minulosti patřilo mezi významné sektory živočišné výroby a Slovensko se v oblasti chovu ovcí řadilo mezi státy světové úrovně, v současné době zde bohužel zaznamenáváme úpadek,“ uvedla Gancárová. Její práce se odvíjí od historického vývoje chovu ovcí na Slovensku. Věnuje pozornost vzniku plemene s důrazem na šlechtitelský proces. Během práce se drží cíle zhodnocení výsledků kontroly užitkovosti nového plemene. Vyhodnotila také produkci mléka od všech chovatelů zapojených do kontroly užitkovosti a následně data porovnávala s výsledky ostatních dojných ovcí chovaných na Slovensku. Výsledné údaje se ve sledovaném období pohybovaly v souladu s plemenným standardem a obsah základních složek mléka se ukázal jako odpovídající.

Dále byly hodnoceny reprodukční ukazatele a intenzita růstu jehňat do odstavení. Zde studentka našla nedostatky, a proto doporučuje dodržování zásad chovatelské praxe a připouštění ovcí jen s plemennými berany se špičkovou plemennou hodnotou ideální pro vysokou produkci mléka i plodnost. Využívání inseminace by potenci tohoto plemene výrazně napomohlo. „Pokud se budeme chtít s tímto plemenem prosadit i v zahraničí, zejména v České republice, je nutné se těmito problémy zabývat,“ zdůrazňuje Gancárová. Přestože její práce získala nyní zajímavé hodnocení, sama studentka zatím neví, zda se její budoucnost nedělitelně propojí se zvířaty. „Představuji si práci v terénu, ideálně se zaměřením na ekologické zemědělství v podhorské nebo horské oblasti. Také mě velice inspirovala návštěva Kyrgyzstánu. Společně se sestrou a kamarádem jsme si vysnili business plán – zřízení vlastní ekofarmy s možností ubytování pro turisty, kteří by měli zájem o horskou turistiku, vyjížďky na koních a výrobky z našeho chovu zvířat. Další možnost uplatnění, které se nebráním, je pokračování ve vědecké činnosti jako pracovník výzkumného ústavu. Která z představ bude ta pravá, ukáže čas,“ dodala.

Autorka bakalářské práce na přehlídce chovu slovenské dojné ovce

23

24

Vědci budou studovat Hranický kras Mezioborový výzkum světového fenoménu, kterým je Hranický kras, vyhrál první ročník interní grantové soutěže MENDELU. Projekt vedený Jozefem Sedláčkem ze Zahradnické fakulty a Janou Šimečkovou z Agronomické fakulty získá v nejbližších třech letech dotaci 9 milionů korun. Soutěž administruje nově založená Grantová agentura Gregora Johanna Mendela Mendelovy univerzity v Brně. Dosud vědci MENDELU čerpali výhradně podporu z národních a unijních grantových agentur.

KRÁTCE — Sedni si Zig Zag Dnes už absolventka Ústavu nábytku, designu a bydlení Markéta Václavková vyhrála studentskou soutěž v rámci festivalu Brno Design Days 2020 Návrh exteriérové lavičky je její závěrečnou ma­ gisterskou prací na téma: Design sezení do veřejného interiéru. Vedoucím diplo­ mové práce byl Petr Novague. Tematika vzájemného vizuálního pro­ pojování nábytku Markétu Václavkovou zaujala už v průběhu studia, když se v bakalářské práci věnovala problemati­

TEXT: Filip Vrána

ce předsíňových sestav. Výsledkem byla

FOTO: Igor Zehl

sestava různě kombinovatelných modulů z ohýbaných trubek. Tehdy podle svých

„Hledáme další cesty, jak podpořit naše

hydrogeologických a klimatických pomě­

slov měla jasno, že na toto řešení v bu­

vědce. Pro studenty jsme proto vyhlásili

rů v korelaci s využíváním lokality v šir­

doucnu naváže a využije ho ve veřejném

novou soutěž o nejlepší podnikatel­

ších územích i oborových souvislostech.

prostoru, což se taky stalo. Ke konečnému tvaru lavičky přispěla

ský nápad. Nyní se snažíme pomoct akademickým a výzkumným pracovní­

Vítězný projekt je založený na propojo­

pečlivá počáteční rešerše, během níž si

kům,“ uvedla rektorka MENDELU Danuše

vání výzkumu z oborů geologie, hydrolo­

autorka ujasnila, že se rozhodně nechce

Nerudová. V obou případech podle ní

gie a pedologie s krajinářskými disciplí­

vydat cestou, jak sama říká, „krabicoid­

zvítězily zajímavé projekty. „Hranická

nami. Výsledky multioborového přístupu

ních“ tvarů a velkých rozměrů.

propast je nejen českým, ale i světovým

přispějí k tvorbě tvůrčích a přesnějších

Cílem se stalo vytvoření sedacího mo­

fenoménem, který kvalitně zpracovaný

postupů při navrhování zásad šetrného

dulu, který by bylo možné různě skládat

management území rozhodně potřebu­

využívání území včetně adaptace na kli­

a který by okolní prostor zbytečně vi­zuál­

je,“ dodala Nerudová. Porota nakonec

matickou změnu.

ně nezaplňoval. Výsledkem je konstrukce z ocelových

vybírala z jedenácti projektů. Podle krajinářského architekta Jozefa

trubek a prutů, která je snadno omyva­

Ten vítězný se jmenuje Krajina vcelku

Sedláčka by se bez grantu projekt

telná a současně působí vzdušně.

a krajina v detailu. Hranický kras je v ce­

patrně neuskutečnil. „Hlavní přínos vidím

Na lavičce Zig Zag je možno sedět

loevropském měřítku unikátním územím

v tom, že se lidé kousli a společně se

oboustranně a díky dvěma rozměro­

s hydrotermální genezí, specifickým

snažili domluvit na nějakém konkrétním

vým variantám modulu ji lze skládat tak,

mikroklimatem podzemních prostor a vý­

tématu. Jinak bychom k sobě cestu asi

že vznikají různé tvarové kombinace.

věry uhličitých kyselek. Využití území se

nenašli,“ uvedl Sedláček, podle které­

Autorka díky tomu vidí její využití i na

v širším kontextu značně liší a jeho vývoj

ho je do projektu zapojený kromě něj

místech, jako jsou galerie či nákupní cen­

je ovlivňován řadou subjektů s rozdíl­

i sociolog, půdoznalec nebo hydrogeo­

tra, kde se uplatňuje mimo jiné středové

nými zájmy, jako je zemědělství, těžba,

log. Od expertů dostane data, která mu

sezení.

ochrana přírody, rekreace, lázeňství,

ve výsledku umožní navrhnout správné

výzkum nebo osvěta. Pro odborné

využití krajiny. Výsledky výzkumu budou

stanovení managementu území chybí

užitečné i pro jiné krasové oblasti.

(red)

dlouhodobý a kontinuální monitoring

25

STUDENTI MENDELU

Woodbag, Liška domácí a FESTADA, tři vítězové první startupové soutěže MENDELU Tři studentské projekty vyhrály v prvním ročníku soutěže O nejlepší podnikatelský plán MENDELU. Porota vybrala jako nejzajímavější ručně vyráběné dřevěné batohy Woodbag, uspěl také program funkční evidence stáda, který pomáhá chovatelům zlepšovat přehled o jejich zvířatech, a produkty z bylinek, ovoce a zeleniny s názvem Liška domácí. Co je obsahem vítězných startupů a kdo za nimi stojí? TEXT: Kateřina Červíková FOTO: Archivy studentů

Funkční evidence stáda (FESTADA) Webová aplikace na evidenci ovcí a koz FESTADA ulehčující práci chovatelům je projektem Dominiky Sokolové, která se do soutěže přihlásila po absolvovaní kurzu Podnikni to! a zároveň po první poptávce po FESTADA. „Řekla jsem si, že když už je o funkční evidenci zájem, soutěž by mohla být skvělá příležitost, jak projekt posunout,“ říká Sokolová.

Chovatel může díky evidenci stáda přistupovat ke zvířatům individuálněji (Karta zvířete), ale zároveň jednoduše pracovat i s celým stádem přes přehledy zvířat, kontrolovat reprodukci a rodokmeny, zapisovat důležité informace, kontakty, veterinární sekce a mnoho dalšího.

Co pozitivního ti soutěž přinesla? Soutěž mě rozhodně motivovala a poháněla na projektu opravdu makat. Motivací pro mě nebyla jen výhra, ale především snaha ukázat široké i odborné veřejnosti, že chov ovcí a koz není jen okrajová záležitost, ale odvětví, které by se mělo podporovat a vytáhnout ze stínu velkých hospodářských zvířat. Jaká fáze projektu byla nejobtížnější? Největší výzvou bylo vytvoření a spuštění nové webové aplikace za dva měsíce. A taky překonat strach, jestli se to všechno dá vůbec zvládnout. Co tě na projektu nejvíc baví? Baví mě jeho pestrost, hravost a to, jakým tempem se vyvíjí – na počátku byla jen Karta zvířete a Seznam zvířat. Nyní si troufám říct, že na českém trhu není žádný projekt, který by pokrýval tak široké spektrum funkcí a byl zaměřený čistě na chov ovcí a koz. Jaký další krok v projektu chystáš? Dalším krokem je určitě dokončení aplikace. Součástí FESTADA bude skenování čísel zvířat z telefonu přes foťák, kontrola příbuzenských vazeb v reprodukci a také program na tvorbu krmných dávek. Je naplánováno i přeložení do několika jazyků a vypuštění za hranice.

Věděli jste, že…? StartUp MENDELU označuje dvě věci – univerzitní soutěž a volitelný předmět. Předmět StartUp MENDELU si mohou zapisovat studenti napříč fakultami a během semestru je čeká práce na podnikatelském nápadu, kterou provází lektoři z praxe a mladí podnikatelé. Předmět pomáhá zájemcům připravit se na soutěž O nejlepší podnikatelský nápad MENDELU, jejímž cílem je podpořit nápady studentů a jejich uvedení do praxe. Univerzita na obou aktivitách spolupracuje s inovační agenturou JIC.

26

Woodbag Woodbag vznikl v roce 2018, když Jonáš Kůra hledal na trhu originální batoh. Ten se mu najít nepodařilo, objevil ale starou dřevěnou lékárničku ze 60. let minulého století a nápad byl na světě. S kolegy, kteří se k jeho projektu přidali, pak ručně vyráběný dřevěný batoh ladili skoro rok a půl. Podle Kůry je však tvorba batohu nekončící proces a neustále se na něm něco mění. Proč ses přihlásil do soutěže O nejlepší podnikatelský plán? Soutěže obecně neodmítám, pokud v nich vidím něco, co nám můžou přinést. Sám jsem soutěživý typ, takže jsem vždy vyhlížel vyhlášení výsledků. Získali jsme také spoustu zajímavých nápadů od poroty. Jaký úkol byl pro tebe nejobtížnější? Nejsložitější bylo stihnout vše do termínu odevzdání v prvním kole, jelikož jsem si soutěže všiml na poslední chvíli. Co tě na projektu nejvíc baví a jaký další krok v projektu chystáš? Baví mě hlavně to, že stále vymýšlíme nové věci a děláme něco unikátního. Dalším krokem je expanze do zahraničí, a to na sever.

Výhodou dřevěného batohu je pevná dřevěná konstrukce, díky níž se papíry uvnitř nezmačkají a batoh lze využít i jako sedátko. Batoh bez doplňků váží přibližně 1,1 kilogramu. Podle Kůry jsou zákazníky většinou milovníci dřeva, hipsteři nebo lidé, co si prostě řeknou, že je to tak originální produkt, že ho chtějí.

Liška domácí Projekt Kláry Steinerové Liška domácí vznikl před třemi lety. Jedná se o výrobu produktů z bylinek, ovoce a zeleniny tak, aby byla šetrná k místu, kde vzniká. V nabídce sází nejen na klasiku, ale i na neotřelé novinky jako sirup z květů vlčího máku. „Cílem je nabízet produkty tam, kde vznikají, a souznít s přírodním řádem,“ vysvětluje Steinerová.

Dýňový džem s pomerančem a skořicí, Hruškový džem s limetkou, Rýmovníkový sirup nebo Cibulové čatní s portským vínem, to jsou některé z výrobků Lišky domácí, které si zákazníci v poslední době mohli zakoupit.

Proč ses přihlásila do soutěže O nejlepší podnikatelský plán? Když se ke mně dostala informace o tom, že se tato soutěž bude konat, byla jsem nadšená. Měla jsem ale taky plno obav. Tím, že moje rozhodnutí přihlásit se bylo hodně spontánní, tak už vlastně nebylo cesty zpátky a věděla jsem, že tuhle výzvu musím zvládnout. Co pozitivního ti soutěž přinesla? Soutěž mi dala jistotu toho, že má smysl na projektu dál pracovat a posouvat ho kupředu. Naučila jsem se stát si za svými cíli a umět si je obhájit. Získala jsem názory řady odborníků, zanalyzovala jsem si konkurenci, kriticky se zaměřila na všechny aspekty související s podnikáním. Co tě na projektu nejvíc baví? Na začátku mě oslovil samotný proces výroby a jeho návaznost na procesy v přírodě. Postupem času se však k výrobě přidala řada dalších činností jako třeba komunikace se zákazníky a odběrateli, tvorba sociálních sítí, účetnictví, návrhy etiket, vývoj nových produktů a další. Baví mě různorodost, to, kolik oborů do práce zasahuje. Než jsem se do projektu pustila, u některých věcí mě ani nenapadlo, že je budu muset řešit. Jaký další krok v projektu chystáš? Momentálně pracuji na vybudování výrobních prostor, které budou spojeny i s vlastním obchodem. Výhra v soutěži mi pomohla všechno rychle rozjet. Už se těším na to, až v nové výrobně uvařím první várku džemu.

27

STUDENTI MENDELU

Fenomén univerzitní esport: 7 věcí, které jste o něm nevěděli Rychle rostoucí fenomén, ve kterém se točí miliardy dolarů. Elektronický sport, nebo také esport, je organizované soutěžní hraní hráčů nebo týmů na jakékoliv platformě (PC, konzole, mobil), v jakékoliv hře. Mezi ty nejpopulárnější patří například Fortnite, League of Legends, Counter-Strike, Call of Duty a Overwatch. Profesionální hráče při turnajích sledují miliony fanoušků z celého světa, kteří se účastní akcí přímo nebo hru sledují online. Esport tak nepřitahuje jen sponzory, ale i organizace, mezi nimiž nechybí ani české univerzity. Není divu, mezi studenty mají hráči velké zastoupení. Pojďte se podívat na 7 věcí, které jste o univerzitním esportu nevěděli. TEXT: Kateřina Červíková FOTO: ESA

2. Na MENDELU je esportový tým Tým Esport.MENDELU založil student Samuel Vaščák a do univerzitního esportu se zapojil v letním semestru 2019. „ESA se nezaměřuje na profesionály, ale může se zapojit každý student,“ vysvětluje kapitán Vaščák, který tým poskládal ze zájemců na facebookových skupinách prváků. Aktuálně tým tvoří šest

1. V Česku se hraje

hráčů, kteří společně hrají ligu Counter­

univerzitní esport liga

‑Strike. Právě liga organizovaná ESA je pro tým prioritou, ale v rámci tréninku se

3. Univerzitní esport je navázaný

Od roku 2018 se v Česku hraje univer-

zapojují i do menších turnajů mimo tuto

na semestry

zitní 3E liga a o dva roky později vzniklo

organizaci.

i 3E: Akademické mistrovství (3E:AM).

Akademické mistrovství je rozděleno

Mistrovství letos v únoru získalo záštitu

na dva celky – 3E ligu, která se hraje

ministerstva školství, což vypovídá

od října do prosince, a je tak souběžná

o jeho celostátním charakteru a význa-

se zimním semestrem, a 3E mistrovství

mu. 3E: Liga a 3E:AM zahrnují tři herní

hrané v průběhu letního semestru, tedy

tituly – Hearthstone, Counter-Strike:

od února do května. 3E ligu může hrát

Global Offensive (CS:GO) a League

neomezený počet vysokoškolských

of Legends a organizuje je spolek

týmů z Česka a Slovenska a kvalifiko-

Esportovní studentská asociace (ESA).

vat se na 3E mistrovství. To se podařilo

Tento celorepublikový spolek má

i týmu z MENDELU, a v tomto semestru

streamo­vací studio v Brně, komentátory

tak v 3E mistrovství poměří své schop-

a analytiky a kromě univerzit jej podpo-

nosti s jedenáctkou nejlepších českých

rují i velké firmy jako ČEZ či Deloitte.

týmů.

28

5. Esportovní liga funguje podobně jako tradiční sportovní ligy Podobně jako v tradičních sportovních soutěžích se utkání hraje každý týden s tím rozdílem, že se kapitáni týmů mohou dohodnout, který den a hodinu se hráči v online prostředí setkají. Každý

4. S každým semestrem roste

z hráčů hraje u sebe doma či na ko-

počet hráčů

leji. V rámci ligy jsou týmy rozdělené

Věděli jste, že…? Gaming je obecný výraz pro hraní her, na rozdíl od esportu ale nejde o organizovanou soutěž mezi hráči nebo týmy, ale spíše hraní v tzv. single módu.

do menších skupin, například do pěti Podle Vaščáka se zájem o esport ne-

po šesti týmech. Ve skupině odehraje

ustále zvyšuje. V zimním semestru se

každý s každým a ti nejlepší postupují

ligy zúčastnilo dosud nejvíce týmů. Jen

do semifinále. Stejně jako u tradičních

do CS:GO se jich přihlásilo okolo třicítky

sportů hráči trénují. „Pokud je čas, hraje-

a podobně tomu bylo i u dalších dvou

me zhruba hodinu každý den,“ doplňuje

her. Svůj podíl na tom může mít i pan-

kapitán.

demie koronaviru, díky které mají mnozí na hraní více času. Z brněnských vysokých škol se ligy kromě MENDELU pravidelně účastní i MUNI a VUT a v posledním semestru se zapojila také Univerzita

7. Co dělat, když se chcete zapojit

obrany. A které celky patří k těm nejobá-

do Esportu.MENDELU?

vanějším? „Poráží nás hlavně slovenské týmy. Dobré hráče má Slovenská tech-

Tým studentů z MENDELU by se rád

nická univerzita v Bratislavě,“ říká Vaščák.

rozrostl a účastnil se i dalších lig 3E:AM.

Právě tato slovenská vysoká škola své

Podmínkou je, že hráč musí být studen-

hráče v esportu odměňuje za reprezen-

tem, hru umět a mít čas na tréninky

taci jedním kreditem. V případě někte-

a ligu. Pokud máte zájem, můžete napsat

rých českých škol studenti za dobré

na facebookovou funpage Esport.

umístění v soutěži získávají stipendia.

MENDELU. Přidat se můžete kdykoliv. A že je to sport jen pro kluky? „Drtivá

Co je to „CSko“? Counter-Strike: Global Offensive (zkráceně CS:GO) je střílecí počítačová hra, která se hraje formou 5 na 5 hráčů. Jeden tým představuje protiteroristické jednotky, soupeř pak teroristy. K výhře v kole může vést například de­akti­ vování bomby nebo záchrana rukojmích. Druhý způsob ukončení kola je zabití všech členů soupeře. Po skončení kola se celý postup opakuje. Hraje se na 30 kol a hra končí v momentě, kdy jeden z týmu dosáhne 15 vyhraných kol.

6. Gameři jen nesedí za komplem,

většina jsou sice kluci, ale v posledním

kolem esportu je komunita

semestru jsme potkali tři týmy, kde měli jednu dívku,“ doplňuje Vaščák.

Podle Vaščáka není hraní jen o sedění za počítačem, jak si spousta lidí myslí. V esportu je super gamingová komunita, a člověk tak pozná spoustu nových lidí. Vaščák spoluhráče před založením týmu neznal, ale střetnutí v online světě přešla do osobních setkání. „Bavíme se pořád, hráváme spolu, trénujeme a píšeme si o všem, nejen o hrách,“ vysvětluje. Také ESA pořádá kromě hraní měsíčně alespoň jeden offline event (s koronavirovou pandemií omezeno), například setkání studentů či přednášky o esportu.

Tým Esport.MENDELU Dominik Fabian Vladimír Vaščák Petr Křivánek Martin Mikeš Jan Pivoda Samuel Vaščák (na snímku) 29

Krajinářka uspěla v soutěži, novou přehradou se zabývá komplexně Boj se suchem, které již léta sužuje Česko i celou střední Evropu, se v budoucnu neobejde bez výstavby nových přehrad. Jak ale budování těchto nádrží plánovat, aby byly po hydrologické stránce co nejefektivnější a zároveň citlivě zapadly do krajiny? Pokud se to podaří, napomůže to i tomu, že podobné projekty budou příznivěji přijaty veřejností. Řešení navrhla krajinářská architektka Veronika Chalupová, kterou ocenila Česká komora architektů. TEXT: Filip Červinka FOTO a VIZUALIZACE: Archiv Veroniky Chalupové

30

Dnes již absolventka oboru zahradní

aby se nádrž stala součástí krajiny.

a krajinářská architektura na Zahradnické

Zástupce komory tento přístup zaujal

fakultě Mendelovy univerzity se ve své

natolik, že Chalupovou ocenili v soutěži

diplomové práci zabývala krajinář­

diplomových prací architektů, krajiná­

ským řešením vodního díla Vlachovice

řů a urbanistů třetím místem, což je

na Zlínsku, s jehož výstavbou se mo­

mimořádný úspěch. Navíc pro krajináře

mentálně počítá v roce 2030.

je to neklamný signál, že se bez jejich pomoci významné stavební projekty již

Na záměr se podívala detailně, a na­

neobejdou.

víc z mnoha úhlů. Navrhla celý soubor opatření, jež by měla vést k tomu,

„Není tak časté, aby podobné ocenění získala diplomka v oboru krajinářská architektura. Naposledy se tak stalo

v roce 2008. Ceny jsou obvykle udě­ lovány zejména architektům a urba­ nistům,“ uvedla děkanka Zahradnické fakulty Alena Salašová, která byla zároveň vedoucí oceněné diplomové práce. Zdůraznila, že Chalupová musela

„

Když jsem procházela tím malebným údolím, bylo těžké přijmout to, že za čas skončí na dně nádrže.

identifikovat přírodní, kulturně historic­ ké a estetické hodnoty v dané lokalitě. Následně bylo nutné vyhodnotit vliv plá­ novaného vodního díla na krajinu a pak

Vlachovice budou plnit vodní toky Vlára,

vody v této lokalitě jsou už tak velké, že

navrhnout koncepci základních prin­

Benčice, Vysokopolský a Tichovský po­

se tam musí dovážet. I to je jeden z dů­

cipů uspořádání území po vybudování

tok. Povodí nad zamýšlenou hrází zasa­

vodů, proč její obyvatelé proti přehradě

vodního díla. Salašová oceňuje zejména

huje do katastru obcí Drnovice, Vlachova

neprotestují,“ uvedla Chalupová.

to, že její studentka navrhla univerzální

Lhota, Vlachovice, Vysoké Pole, Újezd

přístup, který je použitelný při budová­

a Tichov. Jde o území o 3 780 hektarech.

Státní podnik Povodí Moravy plánuje,

ních dalších přehrad. Užitečný může být

Chalupová ve své práci zohlednila nejen

že kolem Vlachovické přehrady bude

při práci na regeneraci krajiny a jejím

okolí přehrady, ale celou tuto oblast.

ochranné pásmo, protože půjde o zdroj pitné vody, což znamená, že ke břehu

přizpůsobení se klimatickým změnám, „Udělala jsem si průzkum přímo na mís­

přehrady nebude mít nikdo přístup.

tě. Když jsem tím malebným údolím

Mladá krajinářka preferuje jiné řešení.

Vodní dílo Vlachovice na Zlínsku se

procházela, bylo těžké přijmout to, že

Souhlasí s tím, že se Vlachovice nemají

bude rozkládat na 213 hektarech. Pojme

za čas skončí na dně nádrže. Na druhé

stát rájem milovníků vodních sportů,

29 milionů metrů krychlových vody. Jen

straně, problémy s nedostatkem pitné

přesto by, pokud to bude technicky

které budou pokračovat.

pro srovnání: půjde o vodní dílo o veli­

možné, alespoň obyvatelům regionu

kosti nádrže Římov na jihu Čech nebo

umožnila nádrž využívat. Prý ji pak lépe

přehrady Vír I. na Vysočině. Přehradu

přijmou za svoji. V horní části nádrže navrhuje Chalupová stavbu menších hrází a nádržek tak, aby se při kolísání hladiny neobnažo­ valo bahnité dno přehrady. Oblast má z části zadržovat vodu. Kvůli výrazným výkyvům ve výšce hladiny by totiž strádala vegetace i drobní živočichové. Nutné bude také zpevnit břehy tam, kde zůstanou odhaleny. Vypouštění a napou­ štění vodního díla společně s vlnobitím by způsobilo vymílání břehů a jejich devastaci. Podle diplomové práce se již při budování nádrže má myslet na bio­ technické řešení, tedy zpevnění břehů kamenem a porostem z vrb, které je postupně zcelí rozrůstajícími se kořeny. Návrh Chalupové počítá s tím, že oblast nakonec nebude zónou zcela zapověze­ nou pro veřejnost. Měla by být protkaná turistickými stezkami a cyklostezkami. Místo rozlehlých pláží by na březích nechala vybudovat dřevěná mola. Jejich velikost by automaticky stanovila, jaké množství rekreantů je v dané lokalitě únosné. Ani by nebylo nutné stanovit kapacitní limity pro návštěvníky.

31

Tři půdorysné varianty řešení, jednou (nahoře), když je v nádrži Vlachovice málo vody, a jednou (dole), když je tam hodně vody. Vlevo: říční delta – vytvoření zpevněných vyvýšenin osázených pobřežní vegetací. Uprostřed: meandry, tůně, bermy – kombinace přirozené podoby vodního toku a biotechnických prvků. Vpravo: kazetování – samostatné vodní nádrže oddělené hrázemi s přepadem.

Historický Podelhotský mlýn se při

důležitým zdrojem pitné vody. Všechna

vytvoření přehrady ocitne asi 25 metrů

opatření musejí mít hlavní cíl, aby byla

pod vodou. „Objekt přestěhovat nelze, je

voda v nádrži čistá, kvalitní a nezávadná.

ale možné z něj všechny funkční mecha­

„Dřív se postavila přehrada, břehy se

nismy demontovat a přesunout. Mohl by

nechaly zarůst lesem a okolí se uzavřelo,

vzniknout moderní Podelhotský mlýn,

protože jde o zdroj pitné vody. Dnes je

a to jako kulturní a turistické centrum,

potřeba zvolit citlivější přístup. Celý pro­

v němž by byla stará technika vystave­

jekt je mozaikou složenou z nejrůzněj­

na,“ doplnila Chalupová.

ších opatření. Na každém z nich záleží,“ dodala krajinářka.

Ani tím ale diplomová práce nekončí. Bude nutné upravit hospodaření s lesy v dané oblasti a některá pole v okolí zatravnit a změnit na pastviny pro do­ bytek. Zamezí se tak splavování hnojiv a dalších látek do přehrady, jež se stane

32

Podle děkanky Salašové se v české praxi při projektování velkých vodních děl uplatňují spíše technicistní vodohospodářské přístupy. Veronika Chalupová ale nabízí jiný přístup. Akceptuje sice výchozí vodohospodářské řešení, důsledně je ale řeší po stránce krajinářské, a to od širších územních vztahů až po krajinný detail. Stavbou vodního díla dojde vždy k významným změnám prostorových vztahů v krajině – ekologickým, dopravním i urbanistickým. „Veronika se snaží o maximální integraci vodního díla do krajiny Bílých Karpat. Tento komplexní a přitom v detailu nesmírně propracovaný a citlivý přístup je tím nejvýznamnějším autorským přínosem. Veronika ukazuje jiný způsob uvažování o krajině poznamenané stavbou velkého technického díla,“ uvedla Salašová.

Kvetoucí louky přispívají ke zdraví dobytka, opylovatelů i lidí Kvetoucí louky se v sou­ časnosti staly populár­ ním pojmem, jejich kva­ litu jakožto pícninářskou komoditu ale věda příliš nezkoumala. Proč je dů­ ležitá diverzita, jak vy­ užít kvetoucí louky a jak jíst zdravější med? Na to vše se chtějí nyní zamě­ řit vědci z Agronomické fakulty MENDELU.

ve kterých vysokoprodukční kultivary

a podpořit regulaci vodního režimu

v monokulturách selhávají, i když jsou

rostlin v období sucha. Zapomenout

výnosy takovýchto směsí často nižší.

nesmíme ani na fakt, že selen snižuje

Součástí experimentu je listová ap­

negativní dopady fyziologického stresu

likace selenu a zinku, které působí

a obohacuje nektar. Rostliny, které jej

antioxidačně a antifungálně v porostu

obsahují, včely zároveň více vyhledávají.

i ve včelstvech. Zvolená forma hnojení

Selen se zatím v půdě vyskytuje pouze

chrání půdní mikrobiom před potenci­

vzácně, a tím pádem chybí i ve vypěsto­

ální toxicitou selenu a zinku a zlepšuje

vaných plodinách. Jeho deficit v lidské

příjem prvků rostlinou. Naopak půdní

výživě se může projevovat problémy

aplikace může způsobovat vyplavování

endokrinní povahy, narušením funkcí

mikroprvků z těch částí půdního profilu,

imunitního systému a nedostatečnou

kde se nacházejí kořeny, a následnou

ochranou před oxidačním stresem. Zinek

eutrofizaci vod.

je pak důležitým faktorem v růstu dětí,

Zatímco zinek podporuje tvorbu nektaru,

u dospělých může jeho nedostatek

TEXT: Ivana Koláčková

selen pak antioxidační řetězce, čímž je

vést k poruchám imunity, zhoršení zraku

FOTO: Marian Hýbl

možné zvýšit životaschopnost rostlin

a špatnému hojení ran.

Díky novému projektu budou testovat kvetoucí směsi složené z jetelovin, trav a bylin s ohledem na jejich nektaro­ dárnost. Podpora diverzity je jedním z environmentálních cílů zemědělství, kvetoucí louky proto představují žádoucí zpestření monokulturní zemědělské kra­ jiny a obohacují její kulturní ráz. Výsledky vědeckého projektu financovaného TAČR odpoví zemědělcům na řadu otá­ zek. Například jak dostat do přírody více selenu a zinku, které blahodárně působí na lidský organismus. Pěstování víceletých pícnin je obecně považováno za environmentálně šetrné v porovnání s jednoletými plodinami. „Víceleté porosty půdu více obohacují o organickou hmotu, zadržují vodu v kra­ jině a nadzemní části celoročně chrání povrch půdy před erozí. Tyto efekty jsou pak znásobené použitím druhově bohatých porostů, které mají nižší nároky na péči, zejména hnojení a vláhu,“ říká odborník na pícní porosty Jiří Skládanka. Druhová bohatost umožňuje pokrytí potřeb krmiva v stresových obdobích,

33

VÝROČÍ

ICV vzdělává už 15 let, posluchačů má stále více Vzdělání by mělo být pomyslnou červenou nití, která se táhne celým lidským životem. Na tom, aby k tomu pomohla také Mendelova univerzita, již patnáct let pracuje její Institut celoživotního vzdělávání (ICV), který je od roku 2006 samostatným vysokoškolským ústavem. Díky němu může být univerzita spolehlivým partnerem svých studentů od doby, kdy jsou na ni po střední škole přijati, až do pozdního věku, v němž se chtějí svým sebevzděláváním bavit, případně k němu ještě přizvat svá vnoučata. K dispozici je samozřejmě také všem zaměstnancům univerzity i široké veřejnosti.

lodníkům. Červené nitě zaplétali do britských státních lodních lan, protože byla drahá a nitě byly jednoduchou pomůckou k tomu, aby lana nebylo možné ukrást. Byly z lan neodstranitelné. Stejně tak je dnes pro mnohé již naprostou samozřejmostí proces neustálého vzdělávání a zdokonalování se, a to až do pozdního věku. Těm nejstarším, jimž Mendelova univerzita poskytuje výuku, je kolem osmdesátky. Podle lektorů si mnozí z nich svojí snahou přiučit se něco nového v ničem nezadají se svým mnohem mladšími kolegy. Přes 60 kurzů od dvoudenních až po čtyřsemestrové nabízí ICV v oblasti celoživotního vzdělávání. Když se např. odborníci z praxe či absolventi, a nemusí jít vždy jen o zástupce zemědělských či lesnických oborů, rozhodnou zamířit do středních škol, aby mohli coby učitelé předávat své zkušenosti studentům, ICV jim nabídne potřebné pedagogické vzdělání. Zájem o nově akreditovaný kurz s názvem Studium pedagogiky je tak velký, že poptávka po něm několikrát převyšuje současnou nabídku, a pro zájemce proto ICV vypisuje nové termíny. Pedagogické vzdělání budoucích učitelů středních odborných škol poskytuje Institut celoživotního vzdělávání i pro-

TEXT: Filip Červinka

střednictvím bakalářského studia. V této

FOTO: AVC

souvislosti institut spolupracuje se zhruba 50 středními odbornými školami

Jen na vysvětlenou: rčení o červené

převážně na Moravě. V nadcházejícím

niti vzniklo před staletími díky britským

akademickém roce bude novinkou

34

unikátní bakalářský program nazvaný

a hodnotit aktivity v oblasti celoživotního

podpořit, například v souvislosti s ko-

Aplikovaná pedagogická studia, který

vzdělávání,“ upřesňuje ředitel institutu

ronavirovou pandemií, která nám všem

vychází ze současných trendů v oblasti

Petr Adamec.

komplikuje výuku i život samotný,“ uvedl

vzdělávání dospělých. „ICV tak nabídne

Petr Adamec. A pokračuje: „Poradenské

lidem z praxe i čerstvým maturantům

„Pro všechny studenty z univerzity je tu

centrum studentům také pomáhá

ucelený soubor kompetencí, díky kterým

naše Poradenské a profesní centrum.

s plánováním jejich ka­rié­ry. Pořádá pro

se z nich stanou odborníci schop-

Obracejí se na něj, když chtějí pomoct

ně např. šestým rokem kurz Podnikni

ní plánovat, organizovat, koordinovat

s učením nebo když potřebují psychicky

to!, díky kterému mohou rozjet vlastní podnikání už během studia.“ Nedílnou součástí ICV je Univerzita třetího věku (U3V). „Téměř tisícovka dříve narozených díky ní každý rok pokračuje ve svém vzdělávání. U mnohých z nich je úctyhodná jejich houževnatost, s jakou se účastní nejrůznějších kurzů a zajímají se o vše nové kolem. Zdokonalují se ve svých znalostech spojených s péčí o své zahrady a sady, ve zpracování toho, co si vypěstují, nebo v poznávání přírody,“ doplnil Adamec. Univerzita třetího věku má i mezinárodní přesah. V posledních třech letech se desítky jejích posluchačů zúčastnily dvou projektů, do kterých se zapojilo 7 evropských zemí. Aby byla tato výuka ještě zábavnější, vznikl před dvěma roky ojedinělý projekt Mezigenerační univerzity. Jde o vzdělávání, kterého se senioři účastní společně se svými vnoučaty. Nesedí s nimi u televize, ale mohou společně vyrážet ven například za poznáváním lesa nebo

ICV V DATECH: za uplynulých patnáct let prošlo jeho učebnami přes 900 studentů; přes

1 000 odborníků se účastnilo jeho třinácti konferencí ICOLLE; kurzů a seminářů celoživotního vzdělávání a poradenského centra se zúčastnilo více než

18 000 osob; přednášky na Univerzitě třetího věku navštívilo více než 11 000 posluchačů.

35

VÝROČÍ

MILNÍKY ICV:

do univerzitních laboratoří. Na jedné

nemocných, přeplněných nemocnicích

straně se vzdělávají a vzájemně si předá-

a zmatcích, které občas kvůli bezpeč-

vají své znalosti, na straně druhé se tak

nostním opatřením panují.

2006

se Mendelova univerzita může pochlubit

O přetrvávajícím zájmu o kurzy celo-

založení vysokoškolského ústavu

tím, že její nejmladší posluchači chodí

životního vzdělávání svědčí i to, že se

Institutu celoživotního vzdělávání

teprve na základní školu.

do některých hlásí až třikrát více zá-

utužují sociální vazby v rodinách. Navíc

jemců, než kolik je jich možné přijmout.

získání 1. akreditace MŠMT ČR

Ani příchod pandemie koronaviru loni

Nabídka kurzů je tematicky pestrá.

k bakalářskému studijnímu programu

na jaře činnosti ICV nezastavil. „Upřímně

Zahrnuje například rekvalifikační kurzy

Specializace v pedagogice

řečeno, jsme si zpočátku mysleli, že

pro zemědělce a pro lokální výrobce

naše placené kurzy zkrachují, že to je

sýrů, kurzy o rostlinolékařství, ekonomic-

konec mnohých z nich a že to bude mít

ky zaměřené kurzy, IT kurzy nebo třeba

i neblahý vliv na chod celého institu-

aromaterapii. Co bylo v silách lektorů

tu. Ukázalo se ale, že všechno je jinak.

převést do online podoby výuky, to se

Nikdo z nás nehodil flintu do žita, k celé

již realizuje na dálku. „Bohužel někdy to

situaci jsme se postavili čelem a pojali

ale není možné. Jako například u mi-

ji jako obrovskou výzvu. Samozřejmě

mořádně oblíbených vinařských kurzů,

jsme některé kurzy museli přerušit nebo

u kterých je potřeba být přímo v terénu

odložit, ale spousta z nich, zejména těch

nebo si poznatky prakticky vyzkoušet,“

1. ročník mezinárodní vědecké

dlouhodobých, pokračuje v online podo-

vysvětluje Petr Adamec. A dodává:

konference ICOLLE

bě dál. Rád bych zde znovu poděkoval

„Máme například zájemce o jeden

všem svým kolegům – ať už organizáto-

z nich, který loni na jaře letěl na kurz až

rům, nebo lektorům, kteří se mimořádně

z Londýna. Na letišti v Praze se ale mu-

náročných podmínek nezalekli a pokra-

sel otočit, protože jsme byli nuceni kurz

čovali ve své práci dál, byť byla a stále

den před jeho začátkem zrušit z důvodu

vydání 1. čísla nezávislého

je v mnoha ohledech obtížnější. Také je

okamžitých vládních nařízení. Přesto má

odborného recenzovaného časopisu

potřeba říct, že i slovo ‚problém‘ pro nás

o kurz stále zájem a čeká, až bude moct

Lifelong Learning – celoživotní

od té doby nabylo zcela jiného význa-

zase přijet.“

vzdělávání

2008 vznik Poradenského centra

2009

2011

mu,“ doplnil Adamec. Výčet aktivit ICV tím rozhodně nekončí.

2018

Připomněl, že někteří lektoři vyššího

Institut celoživotního vzdělávání řeší

věku museli při přechodu na online výu-

i své vědecko-výzkumné nebo rozvo-

ku zvládnout náročnou práci s počítači.

jové projekty. Pracuje např. na projektu

získání grantu od GA ČR pro

Mnozí z nich si ještě loni na jaře mysleli,

financovaném prestižní Grantovou

projekt „Střední odborná škola

že je při své výuce ani moc nepotřebují.

agenturou ČR s názvem Střední odborná

v socialistickém Československu

Dneska bez potíží usedají denně k mo-

škola v socialistickém Československu

pohledem dějin každodennosti“

nitorům, komunikují se svými posluchači

pohledem dějin každodennosti. Od roku

na dálku, vysvětlují jim mnohdy velmi

2009 Pořádá mezinárodní vědeckou

složité záležitosti i s využitím grafiky.

konferenci ICOLLE a již deset let vydává

Na holičkách nezůstali ani studenti z vý-

odborný vědecký časopis Lifelong

chodní Evropy, kteří se díky ICV účastní

Learning – celoživotní vzdělávání.

zahájení projektu Mezigenerační

intenzivních kurzů českého jazyka, aby si

Od jara 2020 řeší projekt financovaný

univerzity

mohli po jejich zvládnutí podat přihlášky

z Operačního programu Výzkum, vývoj

na Mendelovu univerzitu.

a vzdělávání, jehož cílem je zdokonalit komunikaci mezi učiteli, žáky a rodiči

2019

2020

Pro posluchače U3V se staly nové onli-

na základních a středních školách pro-

ne kurzy v době pandemie pomyslným

střednictvím nástrojů transakční analýzy.

získání akreditace MŠMT ČR (NAU)

spojením se světem „tam venku“ za si-

V dalším projektu, pro který byla v lednu

ke studijním programům Aplikovaná

tuace, kdy v obavě o své zdraví zůstali

zaslána žádost o financování z meziná-

pedagogická studia a Učitelství

v dobrovolné izolaci. Pravidelný kontakt

rodního programu spolupráce INTERREG,

praktického vyučování a odborného

se školou, tedy s přednášejícími i spolu-

chce na středních školách v Česku

výcviku

žáky, jim dává naději. Pro mnohé z nich

a na Slovensku zlepšovat počítačové

je únikem od zpráv o velkém množství

dovednosti žáků a učitelů.

36

Restrikce prohlubují psychické obtíže studentů Dlouhotrvající restrikce, nedostatek sociálních kontaktů, ztráta motivace, ale i úzkosti a deprese. To vše se v době nekončící pandemie projevuje negativně na studentech vysokých škol. Řada z nich už vyhledala služby psychologů. Na vině je především druhá vlna epidemie COVID-19 trvající několik měsíců.

„Počet přihlášených klientů v druhé

Díky online formě je možné rychle sdílet

polovině roku 2020 vzrostl dvojnásob-

různé odkazy, texty, testy a formuláře

ně oproti stejnému období předcho-

a hned s nimi pracovat. Online pora-

zího roku,“ řekla Alena Krejčí, vedoucí

denství se tak díky koronaviru stalo

Poradenského a profesního centra

běžně nabízenou a přijímanou služ-

MENDELU. Zvýšený zájem o psycholo-

bou. Poradenské a profesní centrum

gickou pomoc trvá i s vrcholící zimou,

na MENDELU bude nabízet distanční

která pro řadu lidí patří ke kritickým

poradenství i po skončení krize. „Online

obdobím. „Aktuálně poskytujeme mezi

poradenství může být atraktivní a do-

20 až 30 hodinami individuálního psy-

stupná alternativa, přesto se ale velmi

chologického poradenství týdně,“ dodala

těšíme na to, až budou zase možné

Alena Krejčí.

osobní konzultace,“ říká psycholožka Barbora Šímová.

S jakými problémy se na poradnu studenti obracejí nejčastěji?

TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv MENDELU

Poradenské centrum nabízí také celou řadu webinářů a nově i podpůrnou skupinu pro studenty. „Loni na podzim

„Nejčastějšími tématy je nedostatek so-

jsme otevřeli pravidelnou online skupinu

ciálních kontaktů, úskalí distanční výuky,

s názvem Let’s talk, která je inspirovaná

Jen na Mendelově univerzitě v Brně se

například větší unavitelnost (digitální

klasickými encounterovými skupinami

služby poradenského centra v oblasti

únava), neznalost prostředí, spolužáků,

a je pravděpodobně jediná svého druhu

psychologické pomoci v druhé polovině

obava z ukončení studia a budoucnos-

v online univerzitním prostředí. Společně

roku 2020 zdvojnásobily. Podle řady

ti, ztráta motivace, zvládání krize. Dále

zde sdílíme různá témata, která stu-

studií zabývajících se zhoršením dušev-

můžeme jmenovat deprese a úzkos-

denti aktuálně řeší, např. jak se připravit

ního zdraví způsobeným koronavirovou

ti, vztahové potíže, sebeřízení a orga-

na zkoušky či státnice s koronavirem, jak

pandemií představují vysokoškolští stu-

nizace života, prostě dopad pandemie

trávit svátky bez rodiny, jak se sebeřídit,

denti, resp. mladí lidé od 18 do 24 let,

na každodenní život,“ uvedla psycholož-

jak o sebe pečovat,“ říká Zdeňka Hort.

ohroženou skupinu.

ka Zdeňka Hort.

Větší zájem o psychologické poraden-

Psychologické služby jsou na Mendelově

webináře zaměřené na motivaci, zvlá-

ství se s příchodem pandemie nepro-

univerzitě v Brně od jara 2020 poskyto-

dání stresu, time management, sebe­

jevil okamžitě. Náhlým uzavřením školy,

vány online. V době letních prázdnin, kdy

koučink a další. „Natočili jsme několik

zákazem osobního kontaktu a napros-

docházelo k rozvolňování, měli studenti

videí a podcastů zaměřených na relaxaci

tou změnou režimu naopak na jaře 2020

možnost využít i osobních konzulta-

a efektivní učení, která jsou dostup-

došlo k dočasnému útlumu zájmu o po-

cí. Ačkoli poradenství tváří v tvář má

ná pro všechny na youtube kanálu

radenské služby. Nárůst individuálního

nesporné výhody, online poradenství

Poradenského centra MENDELU,“ dopl-

psychologického poradenství se začal

umožňuje flexibilněji zacházet s pra-

ňuje Šímová.

projevovat postupně, a to především

covním časem a nabídnout klientům

v druhé polovině roku.

konzultaci třeba ve večerních hodinách.

Experti MENDELU nabízejí také ­online

37

Když škola chybí a musím… se učit, se učit, se učit Když víme, jak se učit, můžeme efektivněji volit strategie, kterými si novou látku osvojíme. Znalost procesu učení často souvisí i s lépe využitým časem, který do studia investujeme. To vše se promítá i do větší psychické pohody. Hledejme zdroje úspěchu u sebe samých, přemýšlejme o učení!

Už tomu bude rok, co se studenti vyso-

studijní strategie střídat podle učební

kých škol ocitli nedobrovolně tváří v tvář

látky. Domnívám se, že znalost sebe

distanční výuce, a to bez ohledu na to,

sama jako studenta a procesu učení

jaký obor studují. Jsou lidé, kteří zvládají

vede ke zvýšení sebejistoty a psychic-

a upřednostňují formu studia dálkovou či

ké pohody nejen během semestru, ale

distanční. Ale ruku na srdce, kolik ze stá-

i ve zkouškovém období.

vajících studentů Mendelovy univerzity by si tuto formu studia zvolilo záměrně?

Dříve než vás zachvátí panika či odpor

Distanční výuka klade na studenty vy-

z každodenního učení, položte si tyto

soké nároky, jako je například schopnost

otázky:

rozvrhnout si čas na učení, odpočinek, další povinnosti a rodinu. Dále jde o ná-

• Mám učební plán?

roky spojené s dodržováním termínů,

Vím, kolik se toho teď chci naučit;

samostatným plněním úkolů, uměním

kolik tomu věnuji času, co k učení

sebereflexe a učení se bez možnosti se

budu potřebovat a jak se to budu učit

doptávat a interagovat a v neposlední

(nahlas, v pohybu, pomocí obrázků,

řadě s osvojováním si látky bez mož-

přepisem, …)

TEXT: Veronika Matějková

nosti praktik. Suma sumárum musí mít

FOTO: AVC

student na vysoké úrovni zvládnutou

• Mám vhodné učební podmínky?

sebedisciplínu či sebekoučink a studijní

Nic mě nerozptyluje, mám dost světla,

strategie. Praxe nám ukázala, že pokud

vzduchu, jsem odpočatý, najezený,

student v těchto schopnostech a do-

mám dobrý prostor pro učení

vednostech pokulhává, dochází u něj ke sníženému sebevědomí a podhod-

• Prokrastinuji? Nepřehlcuji se?

nocené akademické účinnosti, tedy

Naplánuji si pauzy a promyslím si, kdy

nedostatečnému přesvědčení o vlastní

nastanou a jak budou vypadat, učím

schopnosti studium zvládnout. To může

se jen po dobu, kdy jsem schopen

mít za následek zvýšený stres až rozvoj

se plnohodnotně soustředit (u každé

depresivních symptomů vyžadujících

látky to může být jinak dlouho)

psychologickou podporu. Nezřídka pak dojde k ukončení studia, obzvláště

Více a prakticky se o rozvoji učeb-

u studentů prvních ročníků nebo u stu-

ních strategií dozvíte na kurzech

dentů se specifickými potřebami, jako

Poradenského a profesního centra

jsou dyslexie, psychická onemocnění,

nebo můžete využít individuální studijní

smyslové hendikepy aj.

konzultace. A závěrem se dělím o citát

Neházejme ale flintu do žita! Způsoby,

oblíbeného autora Terryho Pratchetta:

jak se cítit jistější v distančním studiu, existují. V Poradenském a profesním centru se věnuji rozvoji učebních strategií, zjednodušeně řečeno učím studenty učit se a hlavně o učení přemýšlet. Studenti jsou pak schopni své

38

„

Když jste schopni se něco naučit, dokážete přijít i na to, jak.

LDF využívá při distanční výuce aplikaci WeBWorK Na Lesnické a dřevařské fakultě se v době distanční výuky ve větším měřítku využívá systém WeBWorK. Systém, který je vyvíjený už přes 20 let na univerzitě v Rochestru, slouží především k zadávání úloh, kdy zadání je pro každého studenta individualizované a odpovědí může být matematický výraz. Fakulta jej po nutných krocích, jako byly analýza vhodnosti, instalace na virtuální server, počeštění a vytvoření sady úloh, zavedla do výuky v zimním semestru.

KRÁTCE — Nový přístroj na LDF MENDELU LDF MENDELU získala nový přístroj. Odborníci díky němu vybrané skupiny látek z odpadů přírodního charakteru získají při zvýšené teplotě až 200 °C a za stonásobně vyššího tlaku během několika desítek minut. Vědcům to pomůže jejich práci zrychlit, nižší bude

TEXT: Jana Kuncová

i spotřeba rozpouštědel. Automatický extraktor najde uplatnění

Automat umí rozpoznat matematicky

přednášky, nebo podle vzoru přímo

jak v získávání proteinů z pivovarského

ekvivalentní odpovědi. Student díky

zobrazovaného u zadání. „Pokud se

mláta, tak fenolických extraktiv ze dřeva,

tomu má okamžitou odezvu na svůj

mu nedařilo, mohl shlédnout podobné

polyfenolů z matoliny (pevných zbytků

pokus o odpověď a může ji ihned korigo-

příklady s komentovaným řešením. Poté

po lisování vína) a později také v široké

vat. Díky tomu se lépe učí. Takových ná-

se vrátil ke svému zadání,“ vysvětluje

škále dalších aplikací.

strojů je k dispozici velmi málo a i z toho

jeho využití Robert Mařík. Podruhé se

mála je ne všechno použitelné v praxi.

WeBWorK využil při zkoušení. V obou

Systém se vyvíjel původně pro fyziku,

případech byla odezva na systém velmi

ale dnes jej primárně využívají vyuču-

kladná. „Úžasným bonusem bylo i auto-

jící matematiky a statistiky. V COVID

matické dokumentování aktivity během

době jej používají i chemici a vyučující

semestru. Ve spojení se zohledněním

řady dalších technických předmětů.

této aktivity v závěrečném hodnocení

„Nevyužita zůstala sada více než 30 tisíc

se povedlo dosáhnout toho, že studenti

Ústav ekologie lesa disponuje novými

příkladů dodávaná se systémem. Naším

se učili průběžně, což mě úplně oslnilo.

laboratořemi, které vznikly na místě ně-

zásadním požadavkem totiž bylo, aby

Díky tomu jsou na konci semestru tak

kolika dřívějších kanceláří v přízemí bu-

úlohy nesklouzly do mechanického po-

krásné známky jako snad nikdy,“ vypráví

dovy T. Sloužit budou k výzkumu lesních

čítání. V době výkonných analytických

nadšeně Mařík. Tento přístup slouží také

ekosystémů a také pro potřeby převáž-

nástrojů je pro studenty na škole, jako je

k rozšíření matematické gramotnosti.

ně nepřímé výuky, tedy ke zpracovávání

Lesnická a dřevařská fakulta, schopnost

V dnešní době by pod tento pojem

vzorků pro seminární a závěrečné práce

interpretace derivace nebo integrálu

měla spadat i na školách málo trénovaná

studentů bakalářských, inženýrských

mnohem důležitější než umění je vypo-

schopnost zapsat matematický výraz

a doktorských studijních programů.

čítat. Inspirace a vzorů k následování

do počítače, ať už jako součást skriptu

V jednotlivých sektorech se počítá na-

bylo bohužel málo a bylo to náročné. Ale

pro výpočet, nebo jako součást textu

příklad s přípravou, rozborem a analýzou

po pročtení evaluací na konci semestru

v textovém editoru.

vzorků vody nebo vzorků rostlinného

(red)

KRÁTCE — Ústav ekologie lesa v nových laboratořích

a živočišného materiálu. Součástí labo-

mám pocit, že se podařilo a že to mělo smys,“ hodnotí využití systému vedoucí

V Česku WeBWorK používá kromě

ratoří je také experimentální část a zmí-

Ústavu matematiky Lesnické a dřevař-

Lesnické a dřevařské fakulty už jenom

něná pitevna.

ské fakulty Robert Mařík.

jedna vysoká škola, a to v menším měřítku. „Překlad samotné aplikace do češti-

Systém WeBWorK se na fakultě použil

ny vznikl až právě na naší fakultě,“ uzavírá

při výuce tak, že student řešil zada-

Robert Mařík.

(red)

ný úkol buď podle vzoru ze cvičení či

39

1| Aljaž Menegatti, Rafael Šenk, Violeta Esteban Garcia (studenti programu Erasmus+): Návrh „vlnového“ posezení, odpočinkového a diskusního místa .Mendel Point bude realizován „pod platanem“ mezi budovami B a C.

2| Posezení v podobě vln nebude jediným realizovaným projektem vzešlým z loňské­ ho workshopu. Na území ŠLP ML Křtiny se počítá s realizací

1

návrhu českého týmu: Andrea Hrašková, Emma Maarová, Ema Hrehová.

3 3| Návrh týmu studentů z Rakouska ve složení: Florian Kellner a Hendrik Laurens Schumacher bude realizován na univerzitě v Salzburgu.

4| Markéta Jordánová, Michaela Lopourová, Andrea Slováčková (ČR)

5| Maddi Simon Tolosa, Cristina Nagore Melendez (studenti programu Erasmus+)

40

2

4

5

Šroubovice připomene Mendela Celkem 14 týmových návrhů přinesl listopadový workshop mezinárodní designérů .Mendel Point. Už z názvu je zřejmá inspirace osobností Johanna Gregora Mendela, s kterou se účastníci museli vyrovnat. Porota vybrala sezení, které bude připomínat šroubovici. Realizovat se budou nakonec dva návrhy, které vzešly z online soutěže.

KRÁTCE — Student hledá cestu, jak pomoct stromům s historickým přesahem Řešením, jak „zachránit“ čtyři lípy vel­ kolisté Pod Zápovědským kopcem, by mohlo být jejich prohlášení za památné stromy. Karel Novák, student LDF MENDELU a současně výzkumník na Ústavu lesnic­ ké botaniky, dendrologie a geobioceno­

TEXT: Monika Šuslíková

logie, se chce pokusit o „záchranu“ čtyř

VIZUALIZACE: Archiv autorů

lip velkolistých, které rostou na malo­ plošném chráněném území zvaném

Zadáním bylo nové místo pro setkávání,

projektu Milan Šimek z Ústavu nábytku,

Pod Zápovědským kopcem poblíž obce

diskuse studentů, vědců, zaměstnan­

designu a bydlení.

Kostelec na Hané v okrese Prostějov.

ců, ale i návštěvníků univerzity a široké

Prvek bude realizován a nainstalován, po­

„Jde především o ztracené sakrální místo

veřejnosti. Workshopu se zúčastnili

kud to stávající epidemiologická situace

s historií, která má přesahy minimálně

studenti programu Tvorba a výroba

dovolí, v první polovině letošního roku.

do napoleonských válek. Stromy jsou průměrné velikosti, ale zdravé. Jediné,

nábytku Lesnické a dřevařské fakulty, programu Erasmus+ Mendelovy univer­ zity, FH Salzburg z Rakouska a studenti Gymnázia Třeboň.

Odborná porota International design workshop .Mendel Point vybrala pět nejlepších prací:

určených převážně k sezení a oddechu (v kombinaci s dalšími funkčními prvky

Florian Kellner, Hendrik Laurens Schumacher (Rakousko)

Z pětice porotou oceněných návrhů bylo k realizaci v prostorách univerzity vybrá­

Aljaž Menegatti, Rafael Šenk, Violeta Esteban Garcia (studenti programu Erasmus+)

Menegatti, Rafael Šenk, Violeta Esteban

Andrea Hrašková, Emma Maarová, Ema Hrehová (ČR)

které bude situováno pod korunou pla­ tanu mezi budovami B a C univerzitního

chranu“. Dospělé a zdravé stromy, byť průměrné velikosti, totiž v oblasti agrár­ jinde,“ vysvětluje Karel Novák pohnutky, které ho přiměly jednat. Poté co veřejně oslovil občany blízkého místa či další informace týkající se stro­ mů a lokality, připravil dokument shrnující všechna fakta. Dokument je adresován

Garcia. To se stane ústředním prvkem plánovaného odpočinkového místa,

památné stromy, ale zajistit jejich „zá­

města s žádostí o historické fotografie

no atypické „vlnové“ posezení studentů programu Erasmus+ ve složení: Aljaž

brzy ohrožovat selháním větví nebo ce­

ní Hané nemají takové zastoupení jako

určenými do exteriéru). To vše propoje­ no osobností J. G. Mendela.

nadského, který jim stíní a který je bude lých jedinců. Můj primární cíl není vyhlásit

V závěru workshopu bylo úspěšně pre­ zentováno celkem 14 týmových návrhů

co je trápí, je okolní porost topolu ka­

Markéta Jordánová, Michaela Lopourová, Andrea Slováčková (ČR)

Krajskému úřadu Olomouckého kraje,

Maddi Simon Tolosa, Cristina Nagore Melendez (studenti programu Erasmus+)

(red)

jenž chráněné území, kde se stromy na­ cházejí, spravuje.

kampusu MENDELU. „Design laviček je inspirován DNA šroubovicemi. Každý designový prvek má jiný tvar, podobně jako DNA spirály. Sezení bude vyrobeno z kovových pro­ filů a masivního dřeva,“ doplňuje detaily

41

Bagrista pomáhá vědcům s mapováním zaniklých obcí Jezdil s buldozerem a pomáhal likvidovat například původně německé obce v pohraničí. Nyní pomáhá vědcům z Mendelovy univerzity v Brně s mapováním zaniklých obcí na Moravě a ve Slezsku po roce 1945. Podobných pamětníků je už málo. Marian Kvarda z Božic na Znojemsku pracoval od začátku 60. let u Ingstavu s těžkými stavebními stroji. Jiná státní firma tehdy podobnou techniku neměla.

Marian Kvarda u kapličky v zaniklé obci Ječmeniště na Znojemsku.

kterému je dnes přes 70, pamatuje si ale

bagristy ze Znojemska využije nejen

detaily. „Když jsem za socialismu jezdil

ona se svými kolegy, ale i pracovníci

kolem, viděl jsem vybourané dveře, aby

mikulovského muzea, kteří mapují osudy

TEXT: Filip Vrána

tam mohl couvnout traktor, a uvnitř ná-

zaniklého Mušova.

FOTO: Veronika Gecová

řadí, roury a hydranty k závlahám. Prostě

Na demolicích se Kvarda podílel

šlo o prachobyčejný sklad. Ale pánbůh

i v Čechách, například na Šumavě

Kvarda se přihlásil na základě tiskové

zaplať, že kapličku nestrhli. Obec ji teď

nebo v Rybitví, kde po původní obci

zprávy o projektu, která pronikla do mé-

opravuje,“ říká.

zbyl prakticky jen rodný dům bratranců

dií. Sám se podílel například na likvidaci

Na Moravě a ve Slezsku od konce druhé

Veverkových, kteří vynalezli ruchadlo.

Mušova, tedy vesnice, kterou na jižní

světové války do roku 1989 zaniklo kolem

Jeho zkušenosti zaujaly nejen odborníky,

Moravě pohltily vody Novomlýnské

70 obcí a osad. Kde stály a jak vypadá

ale i novináře. „Už bych to nechtěl dělat.

nádrže. Obrysy obce si Kvarda pamatuje

území v současnosti, nyní vědci pod

Ti, co v místě bydleli, se pořád vraceli,

dodnes. „Tam byla pošta, kostel, hřbitov,

vedením geografů a krajinných ekologů

byli tam doma. Byť už si postavili jinde

škola, obchod, hospoda. Samozřejmě se

z Mendelovy univerzity v Brně mapují.

nebo měli někde byt, stejně do poslední

nebouralo v jeden den, ale postupně,

Popisují i důvody zániku obcí, většinou

chvíle obdělávali zahrádku, trhali ovoce,

jak se lidé odstěhovávali. Až bylo finito

jde o vysídlení obyvatel německé národ-

dokonce tam měli králíky i kozu,“ řekl

a zůstaly úplné ruiny, nahrnuly se na ta-

nosti. Pětiletý projekt, do kterého jsou

jednomu z deníků Kvarda, kterého někdy

kový val kolem kostela,“ popisuje.

zapojení i historici z Ústavu pro soudobé

občané zničených obcí proklínali. On sám

Dalším příkladem likvidované vsi

dějiny AV ČR a informatici z Masarykovy

si dodnes váží toho, že jeden z příkazů

na jihu Moravy, konkrétně na hrani-

univerzity, končí v roce 2022.

nesplnil. „V Černé v Pošumaví byl v cen-

cích s Rakouskem, bylo Ječmeniště

„Na světě už je interaktivní mapa zanik-

tru vsi německý hřbitov. Starosta chtěl,

na Znojemsku „Ten terén dnes vypadá

lých sídel a jejich dostupná kompletní

abych ho srovnal. Do rána jsem se z toho

úplně jinak, terasy tam původně nebyly,

databáze,“ uvedla Hana Vavrouchová

vyspal a řekl, že ne,“ uvedl.

obec je zahrnutá několika metry zeminy,

z Agronomické fakulty MENDELU,

ale zbyla po ní kaplička,“ říká Kvarda,

která má projekt na starosti. Vzpomínky

42

Barokní Samsonova kašna stojící na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích je jednou z největších svého druhu v zemi a představuje významnou památku a symbol města.

Lidé mají pro turistiku raději nižší teploty, vedro jim vadí Vědci z Mendelovy a Jihočeské univerzity prokázali, že počasí může významně ovlivnit spokojenost návštěvníků s pobytem v turistických destinacích. Na příkladu dvou jihočeských měst zjistili, že návštěvníkům v letní sezoně vadí například vysoká teplota, která může ovlivnit jejich celkovou spokojenost s pobytem. Práci čtyř českých vědců, kteří na výzkumu spolupracovali s americkým kolegou, publikoval prestižní časopis Journal of Travel Research.

Odborníci z Provozně ekonomické fa-

teplotách, naopak velká vedra jim

kulty MENDELU se dlouhodobě zabý-

vadí. „V Českých Budějovicích už se

vají spokojeností s pobytem v českých

tím intenzivně zabýváme a plánujeme

turistických destinacích. Sledují, jak se

například rozšíření mlžítek pro ochlazení

vyvíjí a co ji ovlivňuje. „Jako jeden z mála

obyvatel i turistů a další formy předchá-

vědeckých týmů na poli turismu však

zení vzniku tepelných ostrovů ve měs-

také porovnáváme jednotlivé destinace

tě,“ uvedl Viktor Vojtko z Pedagogické

z hlediska spokojenosti jejich návštěvní-

fakulty Jihočeské univerzity, který

ků,“ uvedla Ida Rašovská, vedoucí Ústavu

v Českých Budějovicích zároveň působí

managementu PEF MENDELU.

jako náměstek primátora.

Při porovnávání údajů z jedné sezony

Závěry výzkumu mohou mít význam-

vědci zjistili významně nižší spokojenost

ný dopad i na současný management

u návštěvníků jedné z nejoblíbenějších

destinací cestovního ruchu v Česku.

destinací jižních Čech. „Proto jsme

V současné době dochází k certifikaci

pátrali, čím to může být, a zjistili jsme, že

destinačních společností a sleduje se

dotazování respondentů právě v tomto

jejich výkonnost. „Pokud by například

místě probíhalo shodou okolností téměř

spokojenost návštěvníků měla být

vždy, když nebylo ideální počasí,“ uvedl

jedním z ukazatelů výkonnosti těch-

spoluautor výzkumu Petr Štumpf.

to společností, vliv počasí by mohl výsledky zkreslovat,“ uvedla Kateřina

Vědci detailně pomocí statistických

Ryglová z Ústavu marketingu Provozně

modelů zkoumali vliv teploty na spo-

ekonomické fakulty Mendelovy univerzi-

kojenost turistů. Zajímalo je, zda bylo

ty v Brně.

slunečno, deštivo nebo zataženo. K porovnání použili výsledky z Českých Budějovic a Písku. Podle nich jsou turisté

TEXT a FOTO: Redakce

více spokojeni při nižších průměrných

43

Vědci zkoumají zdraví v Česku, Brno patří k premiantům Jaké jsou jednotlivé regiony Česka z pohledu zdravotních charakteristik, to je v současné době poměrně aktuální otázka. Odborníky zajímá, proč se v některých okresech lidé například dožívají nižšího věku, mají podprůměrnou kvalitu života nebo vyšší úmrtnost než v jiných. Jde o dlouhodobý problém, který pandemie COVID-19 akcelerovala.

potenciálu. O tom, že nerovnosti mezi regiony existují, svědčí první výsledky po roce zkoumání problému. Vědci pro každý z okresů republiky vygenerovali 103 determinantů zdraví a ukazatelů zdravotního stavu obyva­ telstva. „Máme tedy datovou matici s téměř osmi tisíci údaji. Sledujeme ekonomické podmínky, vzdělání, demo­ grafické změny, environmentální pod­ mínky, bezpečnost, zdraví, sociální péči a další,“ uvedla Hübelová. Cílem podle ní bude prezentovat determinanty zdraví v co největší komplexnosti a úhlu po­ hledu různých vědních oborů a součas­ ně také demonstrovat regionální rozdíly prostřednictvím souhrnného Indexu zdraví. Webový portál indexzdravi.frrms.mendelu.cz/cz umožňuje zpracování

TEXT: Zdeněk Meitner

dalších dat nebo srovnání historických

FOTO: Igor Zehl

s budoucími, které se dají do systé­ mu nahrát. Je také volně přístupný

„Současná společnost prochází obdo­

veřejnosti. „Vizualizace i zpracování

bím poměrně zásadních změn ekono­

dat pomocí softwaru jsou otevřeny

mických, společenských, kulturních i demografických trendů. Ty proměňují nejen životní styl a trávení volného času, ale také strukturu zaměstna­ nosti, reprodukčního chování či podíly věkových skupin obyvatel, působí také na kvalitu zdraví,“ uvedla Dana Hübelová z Fakulty regionálního rozvoje a mezi­ národních studií MENDELU, která je odborným garantem projektu. Vědci nerovnosti ve zdraví chápou jako nespravedlivé rozdíly vyplývající z nerovností řady determinantů různé povahy, jako jsou sociální, ekonomické, environmentální a jiné. V ideálních pod­ mínkách by měl mít každý stejnou pří­ ležitost dosáhnout plného zdravotního

44

Index zdraví v okresech České republiky Zdroj dat: ČSÚ (2019); ÚZIS ČR (2017); MPSV ČR (2019); ČHMÚ (2019); České panelové šetření domácností (2018); vlastní výpočty a zpracování

Index vzdělanostní struktury Index zdroje zdravotní a sociální péče Index zdravotní stav obyvatelstva Zdroje dat: ČSÚ – SLDB, 2011; ČSÚ, 2019; ÚZIS, 2017; vlastní výpočty a zpracování

všem uživatelům a zájemcům o danou problematiku a do budoucna nabízejí možnost sledování vývoje a změn v de­ terminantech a nerovnostech ve zdraví

Z těchto komplexních dat vědci analy­

v různých časových řadách,“ uvedla

zují socio-ekonomické, demografické,

Hübelová.

environmentální, individuální aj. příčiny

Podle dosažených výsledků je mož­

nerovností ve zdraví. Jako příklad může­

né okresy seřadit na základě kvali­

me uvést okres Brno‑město, který patří

ty sledovaných ukazatelů. Obrázek

mezi „nejlepší“, a Karvinsko, které stojí

na předchozí straně prezentuje jeden

na opačné straně škály.

Podle vědců výsledky už nyní umož­

z mnoha výstupů, ve kterém jsou

Brno má na rozdíl od okresu Karviná

ňují nahlédnout do situace v jed­

shluky okresů seřazených podle dosa­

velmi dobrou pozici ve vzdělávání.

notlivých regionech a dají se využít

žených hodnot Indexu zdraví. Zelená

„Ve městě žije nadprůměrný podíl

v praxi například pro selektivní a cíleně

představuje pozitivní stav, oranžová

osob s dokončeným vysokoškolským

zaměřené preventivní programy péče

průměrný a červená situaci spíše

vzděláním a naopak nízký podíl osob se

a ochrany veřejného zdraví. Kromě

negativní. Nejlépe na tom jsou tedy

základním nebo nedokončeným vzdě­

MENDELU se na projektu financovaném

okresy Praha-západ, Praha‑východ,

láním,“ uvedla Hübelová. Ve městě jsou

Technologickou agenturou ČR v pro­

Brno-město, České Budějovice a Hlavní

i příznivější environmentální podmínky

gramu ÉTA podílejí vědci z Masarykovy

město Praha. Naopak nejhůře se umísti­

a zdravotní péče. S nadprůměrným

univerzity. Aplikačním garantem využití

ly Jeseník, Louny, Sokolov, Teplice,

počtem lékařů a lůžek se pak snoubí

výsledků a jejich převedení do praxe

Bruntál, Chomutov, Ostrava‑město,

i pozitivní hodnoty naděje dožití a další

je Státní zdravotní ústav, konkrétně

Most a Karviná.

zdravotní charakteristiky.

Centrum podpory veřejného zdraví.

45

Jak chránit brambory šetrně k přírodě ověří čtyřletý výzkum Vědci z Mendelovy univerzity v Brně budou hledat recept, jak ekologicky šetrně chránit brambory před houbovými a bakteriálními patogeny. Chtějí využít biopesticidy, konkrétně různé rostlinné silice a výluhy, nebo pěstitelské zásahy. Botanické pesticidy patří mezi perspektivní alternativní ochranu rostlin, i když tyto přípravky jsou zatím mezi českými zemědělci jen velmi málo známé a používají je spíš jen ekologičtí pěstitelé. V některých zemích Evropy ale naopak činí podíl ekoprodukce a prodej biologických přípravků významnou a stále se rozvíjející oblast.

vedlejších ekologických a toxikologic­

a stanovili jejich nejvhodnější koncen­

kých vlivů dlouhodobě regulují populace

trace. „Testy provedeme na plotnách

škodlivých činitelů. Záměrem je udržet

živného média, Petriho miskách, s růz­

jejich populace na tolerovatelné úrovni.

nou koncentrací botanického pesticidu.

Dá se říct, že je to ochrana rostlin na po­

Vyhodnotíme tak účinnost vybraných

mezí konvenční a ekologické metody,“

botanických pesticidů na testované

vysvětlil.

houby a bakterie a na základě toho sta­ novíme jejich nejnižší účinnou koncent­

Z biopesticidů se v současnosti v kon­

raci,“ popsal Radovan Pokorný z Ústavu

venčním zemědělství nejvíce využívají

pěstování, šlechtění rostlin a rostlino­

prostředky proti hmyzu na bázi mikrobio­

lékařství AF MENDELU.

logických složek a rostlinných výtažků. Ostatní skupiny se ve velké míře uplat­

Po laboratorních experimentech budou

ňují pouze v ekologickém zemědělství

vědci pokračovat testováním účinných

– při pěstování bioproduktů, zejména při

látek přímo na hlízách brambor pomocí

produkci ovoce a révy nebo okrasném

umělé inokulace. „To je umělé očkování

zahradnictví, včetně údržby veřejné

listů, stonků a hlíz rostlin patogeny, tedy

zeleně.

houbami, bakteriemi nebo viry, abychom vyvolali chorobu. V našem případě

Právě biopesticidy, tedy rostlinné

potřebujeme umělou inokulaci pro

silice a výluhy, chtějí k šetrné ochraně

zjištění účinnosti vybraných botanických

brambor využít i vědci z Mendelovy

pesticidů, konkrétně rostlinných silic,

univerzity v Brně. „Rostlinné silice neboli

na zkoumané houby a bakterie brambo­

éterické oleje, představují důležitý zdroj

ru,“ vysvětlil Kmoch.

biologicky aktivních sloučenin, které mají vliv například na bakterie, hmyz nebo

Následovat bude také testování v po­

houby. Jsou to koncentrované těkavé

loprovozu, tedy aplikace látek při sázení

hydrofobní kapaliny extrahované z aro­

nebo naskladnění, aby se ověřila jejich

TEXT: Tereza Pospíchalová

matických rostlin. Typické tvorbou silic

účinnost i v provozních podmínkách.

FOTO: Archiv MENDELU

jsou třeba čeledi borovicovité, hluchav­

Součástí projektu bude také detekce

kovité, kakostovité, miříkovité, myrtovité,

a kvantifikace houbových a bakte­

Snahou všech vyspělých zemí je snižo­

růžovité nebo vavřínovité,“ uvedl Kmoch.

riálních patogenů v půdě a po sklizni

vat zátěž životního prostředí. „Při výrobě

Jejich výhodou je mimo jiné nízká

pomocí molekulární metody real-time

potravin je kladen vysoký důraz na to,

toxicita i jednoduché skladování. Tyto

PCR. „Potřebujeme zjistit přítomnost

aby neobsahovaly žádná rezidua. Na dru­

biopesticidy chtějí vědci využívat v kom­

hub a bakterií v hlízách bramboru a půdě

hé straně je třeba zajistit dostatek po­

binaci s pěstitelskými zásahy, mezi které

a zároveň stanovit jejich množství, aby­

travin pro neustále rostoucí populaci při

patří třeba aplikace organických hnojiv

chom mohli říct, jak jsou použité metody

omezených plochách zemědělské půdy,“

nebo metoda likvidace natě – ta může

ochrany brambor pomocí rostlinných

nastínil koordinátor projektu a absolvent

díky předčasnému ukončení vegetace

silic a pěstitelských zásahů účinné,“

MENDELU Martin Kmoch. Podle něj je

zamezit například šíření patogenů.

doplnil Pokorný.

protikladu integrovaná ochrana rostlin.

V první fázi budou vědci provádět

Nejčastější půdou a sadbou přená­

„Je to soubor vzájemně se doplňují­

laboratorní pokusy, aby vybrali nejúčin­

šené patogeny, na které se výzkum

cích metod, které bez nežádoucích

nější ochranné látky a jejich kombinace

zaměří, jsou houby Rhizoctonia solani,

optimálním řešením tohoto zdánlivého

46

Co způsobují zmíněné houby a bakterie? Houba Rhizoctonia solani

stříbřitost slupky bramboru způsobená houbou Helminthosporium solani

• vločkovitost hlíz bramboru; poškození klíčků, podzemní části stonků, stolonů a hlíz (snížení výnosu a kvality hlíz) • vyšší škody v těžších, vlhkých půdách a v letech s chladným a vlhkým jarem

Houba Helminthosporium solani (běžně rozšířená) • stříbřitost slupky bramboru, poškození vzhledu hlíz • při silné infekci se hlízy scvrkávají • vysoký výskyt ve vlhkých letech

Houby rodu Fusarium (ve všech půdách) • hniloba bramboru

vločkovitost hlíz bramboru způsobená houbou Rhizoctonia solani

• napadají mechanicky poškozené hlízy – při sklizni/dalších manipulacích s hlízami

Houba Phoma foveata • hniloba bramboru – napadá stonky a hlízy • škody jen na mechanicky poškozených hlízách • nepravidelně – většinou v letech s chladným a vlhkým počasím v závěru vegetace a u náchylných odrůd

Bakterie rodů Pectobacterium a Dickeya Helminthosporium solani, Fusarium

hlízy, které byly mechanicky poškozené

spp., Phoma spp. a bakterie rodu

při sklizni.

Pectobacterium a Dickeya. Houbová

• černání stonku (tzv. černá noha), měkká hniloba hlíz • patří mezi nejzávažnější bakteriální

a bakteriální onemocnění napadají

Projekt začal letos v lednu a bude trvat

nejčastěji hlízy, někdy však také stonek

celkem čtyři roky, momentálně probíhají

patogeny brambor

nebo celou nadzemní část bramboru.

přípravy na pokusy. Společně s Ústavem

Bakterie Streptomyces scabiei

Většinou způsobují poškození kvality

pěstování, šlechtění rostlin a rostlino­

(celosvětově rozšířená)

nebo vzhledu hlíz, což vede k horší mož­

lékařství AF MENDELU se na projektu

• strupovitost bramboru

nosti prodeje produkce na trhu nebo

podílí v roli koordinátora Výzkumný ústav

• snižuje vzhled a kvalitu hlíz → hůře

k horší skladovatelnosti. Některé houby

bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.,

působí škody spíš v chladnějších a vlh­

a Lukáš Musil se svou rodinnou ekologic­

čích letech, jiné napadají například jen ty

kou farmou na Vysočině.

skladovatelné, nižší obsah škrobu • hluboká strupovitost může vést ke vzniku měkké bakteriální hniloby

47

Pokácené lípy poslouží vědeckým analýzám Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty prozkoumají dřevo z více než desítky pokácených lip, které musely ustoupit renovaci Lesnické ulice, která leží hned vedle univerzitního kampusu. Díky probíhajícím úpravám tramvajové trati a chystané výstavbě inženýrských sítí získali vzorky z celkem 14 živých stromů, což je v městském prostředí spíše rarita. Vzorky podrobí řadě analýz. Vědci očekávají, že získají více informací o stabilitě stromů v městském prostředí. TEXT: Jana Kuncová, Filip Vrána FOTO: Archiv MENDELU Vědci ve spolupráci s Veřejnou zelení města Brna, která měla na starosti káce­ ní, odebrali ze všech pokácených stro­ mů dvoumetrové výřezy a tenčí příčné sekce. Výřezy následně převezli do uni­ verzitního Výzkumného centra Josefa Ressela v Útěchově, kde budou sloužit k měření fyzikálních a mechanických vlastností čerstvého dřeva a k identifika­ ci přítomných dřevokazných hub. „Výsledky zkoumání vlastností jak čerstvého zdravého dřeva, tak i de­ gradovaného budou v budoucnu využity v používaných metodách hodnocení stability stromů a predikci jejich chování,“ upřesňuje Valentino Cristini z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií LDF MENDELU.

48

Získat vzorky z městských alejí je pro

k dispozici zhruba za rok. Po zkoumání

vědce unikátní příležitost. Dosud zkou­

dřeva v laboratoři bude nutné ještě

mali především materiálové vlastnosti

matematické zpracování dat.

stromů z lesních celků. „Získané vzorky nám dovolí posunout se dál a upřesní

Odborníci MENDELU již v minulosti

stávající metody pro hodnocení stability

upozorňovali, že změna klimatu, která se

stromů,“ uvedl Cristini.

v českém prostředí projevuje dlouhými periodami sucha a přívalovými srážkami,

Cílem je získat poznatky, které v bu­

bude mít do budoucna značný dopad

doucnu poskytnou více informací

na výsadbu a skladbu stromů ve měs­

odborníkům, kteří pečují a městské

tech. Tradiční lípy, javory nebo jasany

aleje. „Nejdůležitější je pro nás prevence,

už nyní nahrazují nepůvodní dřeviny jako

abychom byli schopni předpovědět cho­

jerlíny a akáty. Ani ty ale do budoucna

vání stromů v městském prostředí. Jde

v městském prostředí patrně nepřežijí

zejména o vývrat a zlom stromů,“ dodal

více než několik desítek let. Jejich údrž­

Cristini. Podle vědce budou výsledky

ba bude navíc mnohem náročnější.

www.mendelu.cz