Mendel Green 2020/3

ČASOPIS MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ 3/2020

MENDEL GREEN

PANDEMIE VÝRAZNĚ URYCHLILA ZMĚNY NA TRHU PRÁCE VINICE ŠOBES JE UNIKÁT VĚDCI MAPUJÍ ZANIKLÉ OBCE NA MORAVĚ

MENDEL GREEN

ÚVODNÍ SLOVO Vážení čtenáři, letošní rok byl pro všechny z nás značně netypický. Bohužel pandemie nového typu koronaviru neskončila pouze jarní vlnou a citelně nás zasáhla i na podzim. Museli jsme se naučit žít se spoustou omezení, která se dotkla i naší školy.

Svět se mění a my s ním. Pandemie COVID-19 urychlila změny na pracovním trhu, který bude jiný než dosud. Zanikne 30 procent pracovních míst, ale stejné množství nových zase vznikne. Budou tu pracovní pozice, které jsme dosud neznali, jako instagramový influencer nebo dálkový online učitel, tedy profese, kterou si svým způsobem v době celonárodní uzávěry vyzkoušela většina našich pedagogů. Právě změnám na trhu práce a novým trendům se věnuje hlavní článek tohoto čísla časopisu Mendel Green.

V době koronavirové zkoušky však nesmíme zapomínat na další hlavní výzvy, na které naši vědci dlouhodobě upozorňují. Jde o klimatickou změnu a také kůrovce v českých lesích. Letošní rok byl poměrně deštivý, takže alespoň v tomto směru se některé věci vrátily do normálu. Lesníkům situace pomohla, aby mohli sanovat škody z minulých let.

Vyhráno ale není, na což upozorňuje další velký článek v tomto čísle.

Přeji Vám tedy příjemné čtení.

Danuše Nerudová, rektorka

OBSAH MENDEL GREEN Časopis událostí Mendelovy univerzity v Brně Ročník 12 / číslo 3 / rok 2020 Vychází 3× ročně Vydává: Mendelova univerzita v Brně Zemědělská 1, 603 00 Brno www.mendelu.cz Šéfredaktor: Filip Vrána Telefon: 545 135 010 E‑mail: filip.vrana@mendelu.cz Grafická úprava: Kateřina Páleníková Foto na titulní straně: Kateřina Červíková Tisk: ASTRON studio CZ, a. s., Praha Elektronická podoba: mendelgreen.mendelu.cz Redakční rada: Markéta Fedorová (AF) Jana Kuncová (LDF) Martina Lichovníková (REK) Veronika Malá (FRRMS) Hana Martinková Kuchyňková (ZF) Jiřina Studenková (REK) Věra Svobodová (ÚVIS) Hana Urbánková (PEF) Martina Urbánková (ICV) Vaše připomínky, tipy a náměty posílejte na: redakcemg@mendelu.cz Uzávěrka tohoto čísla byla: 31. 10. 2020 Registrační č. : MK ČR E 18409 Tištěná verze: ISSN 2533-6517 Neprodejné!

2

Pandemie výrazně urychlila změny na trhu práce, 30 procent pozic zanikne ����������������������������������������������������������������� 4 Genetici získali nové přístroje a vybavení ��������������������������������� 7 Šobes je unikát, potvrdil výzkum ��������������������������������������������������� 8 Univerzitní pivo uvařil ajťák, který zběhl k pivovarnictví ���������������������������������������������������������� 12 Zaniklé obce na Moravě a ve Slezsku vracejí experti zpět do povědomí ��������������������������������������������� 15 Vědci zmapují kulturní dědictví hospodářské činnosti člověka v lesích ������������������������������������ 17 ROZHOVOR: Déšť v boji s kůrovcem pomohl, vyhráno ale není ������������������������������������������������������������������������������� 18 Využití méně častých dřevin tématem nového evropského projektu ������������������������������������������������������ 21 Ceny rektorky v komorním duchu ��������������������������������������������� 22 Arboreta vede přes 20 let, velký kus práce jej ale ještě čeká ���������������������������������������������� 26 KRÁTCE: Časopis PEF je v prestižní databázi ����������������������� 27

KRÁTCE: Psota v Síni slávy pivovarnictví ������������������������������� 27 Úspěchy studentů LDF MENDELU �������������������������������������������� 28 KRÁTCE: Nábytkáři získali pět cen �������������������������������������������� 29 Hmyz jako krmivo pro drůbež ������������������������������������������������������ 30 Následovníci Mendela studují zákonitosti architektury rostlin �������������������������������������������������������������������������� 31 Výzkumníci se zaměří na aquaponii, hospodaření budoucnosti ������������������������������������������������������������ 32 Trh s rouškami je prolezlý podvodníky.

Fascinoval mě, říká student, který roušky ve volném čase distribuoval potřebným ������������������������������� 34 Senioři jsou online, o přednášky je velký zájem ������������������� 36 Z deníku Mezigenerační univerzity �������������������������������������������� 38 Cizokrajná kachnička mandarínská osídlila Svratku ������������� 40 Experimentální modul ověřuje funkčnost konstrukcí dřevostaveb ����������������������������������������������������������������� 42 Nový výzkum se zaměří na mykobakterie, nebezpečného skrytého nepřítele ������������������������������������������� 44 MÁCHAL: Lidstvu hrozí nedobrovolná skromnost ��������������� 46 Vánoce budou jiné, tradice stromu zůstala �������������������������� 48

3

MENDEL GREEN

PANDEMIE VÝRAZNĚ URYCHLILA ZMĚNY NA TRHU PRÁCE, 30 PROCENT POZIC ZANIKNE Nové trendy v zaměstnávání a na pracovním trhu, které se začaly prosazovat už v předchozích letech, letošní pandemie covidu-19 výrazně urychlila. Řada firem se dosud bránila práci z domova ve větší míře, letos ji byly podniky naopak nuceny lidem nařizovat a intenzivně řešit právní mantinely s touto změnou spojené. Zrychluje se také proces digitalizace, robotizace a automatizace, tedy nástup Průmyslu 4.0. Stroje se totiž virem nenakazí a lidé, kteří komunikují na dálku pomocí moderních technologií, také ne. A bez ohledu na pandemii čelí pracovní trh podle vedoucí Ústavu práva a humanitních věd PEF Mendelovy univerzity v Brně Martiny Rašticové klíčové změně, a tou je stárnutí populace. Právě otázkami změn pracovního trhu se vědkyně intenzivně zabývá i v mezinárodních projektech.

TEXT: Zdeněk Meitner FOTO: Igor Zehl V příštích deseti letech podle odborníků na pracovní trh zanikne zhruba 30 procent pozic, ale stejný počet jich zase vznikne. „Už dnes můžeme sledovat vznik řady nových pozic, které před pár lety ještě nikdo neznal nebo vůbec neexistovaly. Jedná se například o specialisty na sociální sítě.

Další profesí bude učitel chatbotů, tedy komunikační specialista vytvářející jazyk, kterým mluví chatbot, počítačový program, který simuluje lidskou konverzaci,“ uvedla Rašticová.

A vyjmenovává další nové pozice: „Analytik velkých dat, dálkový online učitel (což bude obnášet jednak přípravu online kurzů a samotné natáčení, jednak komunikaci se studenty), instagramový influencer, tedy profese částečně nahrazující novináře a marketéry, pověřenec GDPR, tedy člověk provádějící dohled nad tím, jak a zda umí společnosti pracovat s osobními údaji, a další.“

PRŮMYSL 4.0 A POLARIZACE TRHU PRÁCE Základním pilířem konceptu Průmysl 4.0 bylo vytvoření tzv. inteligentní továrny, která vyniká

4

univerzálností, efektivitou při využívání zdrojů a dodržuje základy ergonomie při snaze usnadnit lidem práci. Scénář, jak taková továrna může v ideálním případě fungovat, popisují někteří autoři, např. V. Mařík takto: zákazník předá požadavek dle svého přání, který se prostřednictvím internetu a webového konfigurátoru dostane přímo na výrobní linku. Celý proces běží automaticky a je propojen od výroby až po servis, potřebný materiál se automaticky odesílá ze skladu. Jeho přepravu zajišťují autonomní přepravníky, které jsou vybaveny čidly a na základě komunikace přesně vědí, kam a v jaký čas mají materiál doručit. Pomocí mikročipu může přímo výrobek řídit následující výrobní proces. Sám určí, kdy a jaký příslušný díl je potřebný, a interaktivně vyjednává s výrobním strojem o optimálním postupu zpracování. Hotový produkt spolu s výpočetním programem dokonce vytvoří plán optimální trasy doručení zákazníkovi, které se uskuteční pomocí dronů až na místo jeho aktuální polohy. „Je tedy zřejmé, že digitalizace, robotizace a automatizace výrobních procesů se odrazí také ve změnách na trhu práce,“ doplňuje Rašticová. Digitální znalosti

však nebudou nutné pouze u technických profesí, ale zasáhnou trh práce ve všech úrovních a ohledech. „Změny vyvolané Průmyslem 4.0 budou polarizovat trh práce a vytvářet nové nerovnosti,“ říká vědkyně. Nejvíce ohrožené jsou tzv. middle skills profese. „Na sklonku života je také profese účetní, protože jejich práci už dokážou dělat automatizované programy,“ uvedla Rašticová. Mezi další, které zanikají, patří podle ní poštovní doručovatelka.

Klasickou poštu nahradila elektronická.

Dříve doručovatelky nosily například důchod seniorům, většina jich už preferuje bezhotovostní platební styk.

Mizejí pokladní, bankovní úředníci, agenti v cestovní kanceláři, rozhodčí, které již začínají nahrazovat video asistenti, asistenti právníka apod. „Naopak nezaniknou profese, ke kterým sice není potřeba velké vzdělání, ale nelze je nijak nahradit. Například úklidové služby, extrémně vyžadované budou v souvislosti se stárnutím společnosti pečovatelské služby. Nezmizí také kreativní profese,“ popsala Rašticová.

Firmy se rovněž učí ponechávat zaměstnancům možnost využívat

MENDEL GREEN

5

MENDEL GREEN flexibilně pracovní dobu, aby práci dokázali kombinovat se starostí o rodinu, a firmu tak neopouštěli. Zajímavou novinkou posledních let, která se prosazuje, je portfoliová práce. Tedy jeden člověk či jedna firma pracují pro více zákazníků. „Jsou účetní, kteří dělají pro více firem, a třeba v Brně se velmi rozvíjejí shared service centra.

Firmy zjistily, že je pro ně levnější některé činnosti zadat externím firmám a nesnažit se někoho pro danou práci vychovávat. V současné době lze navíc spoustu věcí provádět přes počítač na dálku,“ uvedla Rašticová.

Nový trend, který se však v Česku zatím neprosadil, je práce založená na poukázkách. Hodně lidí totiž pracuje načerno a pohybuje se v šedé ekonomické zóně. Jde například o uklízečky či některé řemeslníky. „Systémově to není dobré a problém vzniká nejen kvůli tomu, že neodvádějí daně, ale často si také zcela minimálně přispívají na zdravotní a sociální pojištění. Po dosažení důchodového věku tito lidé dostanou minimální důchod a mnozí se mohou ocitnout na hranici chudoby, sociálně‑ekonomické

nůžky v naší společnosti se tak dále rozevírají. Aby se tomu předešlo, může mít samospráva či místní komunita k dispozici poukázky, jejichž součástí je už zaplacené pojištění a jež zákazníci dávají uklízečkám a drobným řemeslníkům. Poměrně dobře to funguje například ve Francii,“ vysvětlila Rašticová.

podzimní lockdown vyhlášený vládou od 22. října 2020 ohrozí existenci malých a středních podniků a živnostníků. Pro mnohé z nich bude tento stav likvidační. Očekáváme propouštění v restauračních a hotelových zařízeních, utrpí také zaměstnanci v turistickém ruchu a v leteckém průmyslu,“ zmínila socioložka.

JAKÁ JE AKTUÁLNÍ SITUACE NA TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE?

Pro celkový ekonomický vývoj Česka však může být fatální zpomalení a propad výroby osobních aut, který roztočí spirálu rychlého a dramatického propadu firem na automobilový průmysl napojených. „Automobilový průmysl patří mezi nejdůležitější průmyslová odvětví v Česku. Produkuje více než pětinu objemu výroby.

Společnost Škoda Auto je největším zaměstnavatelem a poskytuje práci přibližně 33 000 lidí,“ shrnuje Rašticová. Ekonomické zpomalení s sebou nejen přináší existenční ohrožení firem a lidí, ale zvyšuje i sociální problémy a nerovnosti. Ruku v ruce s ekonomickou recesí roste počet vražd a sebevražd, domácího násilí; řada lidí se dostává do dluhových spirál a je vystavena exekucím. Lidé a jejich rodiny včetně dětí klesají na hranici chudoby či pod ni. Dlouhodobé důsledky tvrdých ekonomických opatření budou ohrožovat zranitelné skupiny, tedy ženy samoživitelky, popřípadě muže samoživitele, také muže a ženy pečující o děti do 15 let, muže a ženy se zdravotním hendikepem, lidi se základním vzděláním a mladistvé uchazeče o zaměstnání, zaměstnance nad 50 let a osoby bydlící v okrajových částech okresů s omezenou dopravní obslužností.

Nezaměstnanost v Česku se zatím v současnosti dlouhodobě drží na velmi nízkých číslech kolem čtyř procent, a to i v době pandemie covidu-19, kterou provázejí přísná opatření, omezení pohybu osob, služeb a obchodu. Zaměstnanost se však zatím udržuje uměle pomocí vládních opatření. Jde o programy Antivirus, Kurzarbeit, dotační programy, ošetřovné, podporu nájemného atd. Aktuální zaměstnanost tedy neodráží stav ekonomiky, navíc je dlouhodobá podpora programů na zaměstnávání ohrožených skupin na trhu práce neudržitelná. „Předpokládáme, že opětovný rozsáhlý

Každá krize je nicméně příležitost.

Skvělé věci podle vědkyně nikdy nevznikají v komfortní zóně, tedy i tato doba spojená s nepohodlím, řadou omezení a nepopulárních opatření představuje výzvu, jejíž překonání a zvládnutí bude přínosem nejen v oblasti digitalizace a využívání nových technologií, ale také v zavedení práce z domova, které nepochybně přežije pandemii, nebo v tom, že si všichni začneme vážit obyčejných mezilidských setkání.

6

MENDEL GREEN

GENETICI ZÍSKALI NOVÉ PŘÍSTROJE A VYBAVENÍ Navazují ve své práci na odkaz Gregora Johanna Mendela, nyní mají k dispozici špičkové vybavení, o kterém se zakladateli genetiky ani nesnilo. Genetici ze ZF MENDELU se sídlem v Lednici získali ze strukturálních fondů Evropské unie nové laboratoře a přístroje za více než 26 milionů korun.

Budou pomocí nich zkoumat například viry nebo bakterie rostlin. Moderní přístroje a vybavení využijí především pro řešení ochrany rostlin pro zemědělské a zahradnické účely.

TEXT: Filip Vrána FOTO: AVC MENDELU Laboratoře Mendelea – ústavu genetiky spojí molekulárně genetické disciplíny s různými vědeckými účely.

Laboratoře jsou navrženy tak, aby splňovaly multidisciplinární požadavky, a mohly tak odpovědět na vědecké hypotézy z různých oborů. „Nejvýznamnější částí je část fytopatologická, tedy ochrana rostlin.

Pomocí nových přístrojů budeme řešit otázky virologických, bakteriologických a mykologických směrů, jako

jsou například interakce patogenu a hostitele. Pochopení těchto základních principů lze pak využít k výzkumu ochrany rostlin,“ uvedl Aleš Eichmeier z Mendelea – Ústavu genetiky Zahradnické fakulty MENDELU. Laboratoře jsou vybavené mikroskopy, sekvenátory DNA či pokročilými přístroji, které umějí v reálném čase měřit a kvantifikovat množství nárůstu konkrétní DNA ve vzorku. „Tyto přístroje se hodí k sekvenování,

tj. určování pořadí nukleotidů, malých genomů, jako mají viry či bakterie, nebo k sekvenování environmentálních vzorků, ze kterých je možné určit přítomné druhy mikroorganismů,“ uvedl vědec. Moderní technika je podle něj nezbytná k produkci kvalitních vědeckých výsledků.

V laboratořích budou také kultivační prostory pro mikroorganismy a jejich uchovávání. Financování pochází ze strukturálních fondů EU.

7

MENDEL GREEN

ŠOBES JE UNIKÁT, POTVRDIL VÝZKUM Vinice Šobes ve Znojemské vinařské podoblasti, kterou chce Znojmo zapsat na seznam světového dědictví UNESCO, je na Moravě opravdovým unikátem. Jedinečnost této viniční tratě potvrdily závěry hned několika prací realizovaných na Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty MENDELU, jejichž výsledky nyní shrnul profesor Pavel Pavloušek. Místní terroir se výrazně odlišuje od ostatních viničních tratí. Z provedených výzkumů je navíc zřejmé, že vzájemný vztah topografie vinice a příjmu slunečního záření vytváří v tomto místě zcela optimální podmínky pro aromatickou vyzrálost bílých odrůd.

TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv MENDELU, Adobe Stock

8

MENDEL GREEN

9

MENDEL GREEN Šobes je jednou z nejznámějších viničních tratí v České republice.

Nachází se v katastru vinařské obce Podmolí, ve Znojemské vinařské podoblasti. Je také nedílnou součástí Národního parku Podyjí. „Umístění této viniční tratě v hlubokém údolí řeky Dyje a vynikající kvalita a typičnost šobeských vín dělají zdejší terroir zcela jedinečným. Snaha o zápis mezi památky UNESCO je proto logická. Šobes by se tak dostal do společnosti jedinečných vinic nebo vinařských regionů světa,“ uvedl Pavloušek, podle kterého má Šobes z vinařských památek UNESCO nejblíže k rakouskému vinařskému regionu Wachau.

Na seznamu UNESCO jsou dále Tokajská vinařská oblast, Burgundsko, Champagne, Piedmont nebo vinice na terasách ve švýcarském regionu Lavaux. Z moravských a českých vinic zatím není na prestižním seznamu žádná.

Z pohledu terroiru je nejcennější spodní část viniční tratě. Terroir ovlivňuje výjimečnost vína, vědci proto sledují topografii včetně nadmořské výšky, sklon svahu a orientaci. V chladných podmínkách jižní orientace Šobesu umožňuje maximální akumulaci tepla pro zrající hrozny. Jižní a jihozápadní expozice jsou obecně teplejší než východní, i když během teplých let mohou vést k přehřívání bobulí a snížení obsahu kyselin. „Geomorfologická komplexnost terroiru má hlavní úlohu v ovlivnění klimatických a půdních podmínek vinice, které je třeba brát v úvahu při rozhodování o výsadbě odrůdy, podnoži, pěstitelském tvaru, orientaci řad a hustotě výsadby. Velký vliv na kvalitu hroznů má také blízkost řeky Dyje, která viniční trať obtéká. Působí tak pozitivně na zrání hroznů,“ uvedl Pavloušek. Vodní hladina ovlivňuje sluneční záření na vinici. Například u Balatonu vinice profitují ze dvou sluncí, jednoho na nebi a druhého odraženého od hladiny jezera. Na Šobesu je efekt vodní hladiny podobný.

Klimatická data naznačují podobnost s lokalitou Vrbovec z pohledu

10

klimatických podmínek založených na datech měřených ve standardně umístěné meteostanici. Je proto zcela zřejmé, že jedinečnost Šobesu je založená na mikroklimatických datech, respektive podmínkách přímo ve vinici. „Z analýzy aromatických a fenolových látek je zřejmé, že na Šobesu jsou optimální podmínky pro rozvoj aromatických látek. Vinice však prochází i určitou mírou abiotických stresů, které se následně velmi pozitivně projevují na obsahu fenolových látek a zejména látek ze skupiny resveratrolu,“ uvedl Pavloušek, který u šobeských vín z produkce Znovínu porovnával mj. izotopové poměry a obsah minerálních látek. Z výzkumu vyplynulo, že bílá vína jsou zde zcela výjimečná. Zejména pak odrůdy Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Pálava a Sauvignon.

MENDEL GREEN

Vinice Šobes se nachází v národním Parku Podyjí. Jejím většinovým vlastníkem je Znovín Znojmo. Firma už zde nechala zpracovat archeologický průzkum, který prokázal, že vinice byla osídlena nebo obdělávána už téměř 5 000 let před naším letopočtem.

Vinice se nachází na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky Dyje.

Místní víno vděčí za svou výjimečnost ideální poloze vinice, ležící v nižší nadmořské výšce na prosluněném jižním svahu, chráněném ze severozápadu i severovýchodu proti větrům.

V publikaci „Vzpomínka na Devět mlýnů – Zaniklý svět mlýnů na řece Dyji“ (BERGMANN, 2015) se uvádí: „Dokud se Dyje musí probojovávat tvrdým žulovým podložím, vytváří hluboké meandry.

Poté co opustí východní svah Lesní čtvrti, dostává se u Znojma do jihomoravské nížiny, kterou protéká líně a se slabým spádem.

Na svém středním toku se řeka hluboce zaryla do okolního terénu, a to hlavně mezi Hardekem a Znojmem. Tady je údolí řeky obzvláště krásné. A právě tady se nachází Devět mlýnů. Dřív to byla řada vodních mlýnů, která mlela obilí. O souvislou obec nikdy nešlo. Podél celého toku Dyje mezi Znojmem a Vranovem jsou erozní plochy velmi úzké, často jen na šířku cesty. U Devíti mlýnů se údolí do dyjské žuly zařezává až do hloubky 140 m.

Levému břehu zde vládnou mocné vrstvy hornin rozložitého Šobesu, kolem kterého si řeka razí cestu. Na jižním břehu Šobesu se na terasách rozkládá 11 hektarů vinohradů. Podyjí tvořilo díky vodní síle řeky po dlouhá staletí centrum zemědělského hospodářského prostoru, jenž se úrodně táhl po obou stranách jeho příkrého údolí. Devět mlýnů bylo srdcem této oblasti. Pěstování vinné révy a obilí na úrodných spraších a naplaveninách úrodných náhorních ploch jižně a severně od Dyje přinášelo na rozložitých pahorcích spolehlivě bohatou úrodu.“

11

MENDEL GREEN

UNIVERZITNÍ PIVO UVAŘIL AJŤÁK, KTERÝ ZBĚHL K PIVOVARNICTVÍ Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu (PEF), aby několik let dělal „ajťáka“. Pak jej ale zlákal úplně odlišný obor na stejné univerzitě, a to pivovarnictví. Takové je ve stručnosti curriculum vitae absolventa MENDELU Jana Grmely, který je nyní vrchním sládkem brněnského pivovaru, se kterým jsou spojené značky Lucky Bastard a Moravia. Ve spolupráci se svou alma mater letos uvařil nový univerzitní speciál MendelBier.

TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv MENDELU

12

„V závěru studia na Střední průmyslové škole elektrotechnické jsem se rozmýšlel, kterým směrem se vydat. V užším výběru jsem měl Podnikatelskou fakultu VUT, Fakultu informatiky MU a Provozně ekonomickou fakultu MENDELU. Z výběru nakonec vyšla vítězně poslední zmíněná škola, a to kvůli nejširšímu záběru. Chtěl jsem se věnovat obchodu a podnikání, ale můj primární obor byl v té době IT. Ekonomická informatika na MENDELU moje požadavky přesně splňovala,“ vzpomíná na své začátky na MENDELU dnes třiatřicetiletý Grmela.

Ještě při studiu s kamarády založil IT společnost iMakers, která funguje dodnes a vyrábí weby a mobilní aplikace. „Postupem času jsem však zjistil, že projektový management v IT nebude obor, kterému se chci věnovat dlouho­době.

Pivo mě začalo z výrobního pohledu zajímat po absolvování ochutnávky netradičních piv v Brně někdy v roce

MENDEL GREEN 2010 a taktéž po absolvování kurzu Pivovarnictví právě na MENDELU,“ vzpomíná na své pivovarské začátky.

S několika kamarády pak začal v letech 2010–2012 vařit pivo ve sklepě u svých rodičů. Tam uzrála také myšlenka na komerční pivovar a změnu oboru. Z myšlenky se po čase vyklubal první minipivovar v České republice orientovaný výlučně na svrchně kvašená piva. Značka s poněkud netradičním názvem Lucky Bastard existuje dodnes. „Prvotní myšlenka spočívala v tom, že jsme chtěli mít značku odlišnou od toho, co mohl člověk v té době na trhu zakoupit či vidět. Všude samý erb, orel, historické symboly a podobně.

My jsme chtěli něco nového, svěžího, a to nejen provedením, ale i názvem,“ říká Grmela.

Vzhledem k názvu nabízí dvě verze, „které by mohly být pravdivé“. V roce 2012 vznikl sdílený brainstormingový dokument, kam spolu se svou ženou a jedním kolegou společně psali návrhy názvů, co je napadaly. Jedním

z nich byl právě Lucky Bastard. „Dnes se však už nedozvíme, kdo tam ten název napsal, zda já, nebo moje žena, jelikož jsme psali ze zařízení přihlášených k jednomu účtu bez rozlišení skutečného uživatele. Druhá verze říká, že jelikož se moje žena jmenuje Lucie (Lucka), lze název číst česky, a tedy vnímat tak, že jsem její, tedy Lucky, Bastard,“ usmívá se sládek.

Lucky Bastard je dnes spolu s Moravií součástí skupiny Czech Craft Beers, kterou většinově vlastní další absolvent PEF Martin Šibal. Moravia byla původně spíše vedlejší projekt, který vzdával hold historii místa, kam se přestěhoval v pořadí druhý provoz skupiny. „Později jsme rozhodli, že současně se vstupem nového kapitálu a změnami ve vlastnické struktuře společnosti postavíme pro Moravii samostatný pivovar v Medlánkách.

Pivo se totiž velmi dobře prodávalo, a protože ležák potřebuje ke zrání více času, tak by nám brzy kapacita pivovaru Lucky Bastard nestačila.

A tak se stalo, že na podzim roku 2017 opustilo medláneckou výrobu

první pivo značky Moravia,“ vysvětluje Grmela.

Moravia je také podepsaná pod univerzitním pivem MendelBier. Jde o světlou dvanáctku, která odkazuje na vztah J. G. Mendela ke genetice, tedy na výběr a kultivaci plodin.

Grmela se díky ní tak trochu vrátil na místo, kde jeho pivovarnická dráha začala. Pivo navrhl společně se svým mentorem, vedoucím Ústavu technologie potravin AF Tomášem Gregorem, který mu v začátcích domácího i komerčního vaření vysvětloval základní principy výroby piva a pomáhal mu s rozjezdem. Společně nyní navrhli pivo, které mimo klasický sladovnický ječmen používá i v českých zemích netypický žitný slad pro zajímavější a dobře zapamatovatelnou chuť. „To je ostatně cílem u výroby každého našeho piva, aby zákazník i po měsíci věděl, jak mu naše pivo chutnalo, a neměl pocit, že konzumoval pouze nějakou nasycenou obarvenou vodu jako u velkých pivovarů,“ říká Grmela.

Spolu se zástupci své alma mater stihl nové pivo v průběhu září pokřtít.

Bohužel den poté, kdy hygiena zavřela v Brně vysoké školy. „Aktuálně je situace hodně komplikovaná. Je to sice podobné jako na jaře, ale s dvěma rozdíly – sice už částečně víme, na co se připravit, avšak trh piva a celá gastronomie je v horší ekonomické situaci. V létě se sice mohli zákazníci i provozovatelé restaurací pár měsíců nadechnout, ale o zotavení se bavit nemůžeme. Nyní je čeká další ponor. Restaurace tak sice zůstaly otevřené, ale návštěvnost je velmi nízká a mnoho podniků se dostává do vážných problémů. Lidé sice mají obavy z onemocnění, ale více jim život komplikuje nastalá ekonomická situace a zejména zbrklé a nekoncepční kroky vlády. Na prodejích piva je to velmi poznat a ve výrobě počítáme s provozně náročnými následujícími měsíci,“ dodal Grmela. Jak to bude dál s univerzitním pivem, proto rozhodne zpětná vazba konzumentů a ekonomická situace v oboru.

Pozn.: Rozhovor vznikal v říjnu 2020.

13

MENDEL GREEN

Mušov První zmínka o obci je z roku 1276. Do roku 1945 žili v městečku převážně obyvatelé německé národnosti, po druhé světové válce se Mušov z velké části dosídlil novými obyvateli českého původu.

V roce 1930 zde stálo 152 domů a žilo tu 730 lidí, zejména Němců.

Městečko Mušov bylo vysídleno a zbořeno v 70. letech 20. století z důvodu výstavby soustavy vodních děl Novomlýnských nádrží.

Obec byla administrativně zrušena k 1. 1. 1980 a katastr jejího území připojen k obci Pasohlávky. Opuštěná zástavba obce byla postupně do roku 1987 zatopena ve Věstonické nádrži. O zřízení přehrady se na tomto místě uvažovalo již od 19. století, a to z důvodu častých záplav. Tyto úvahy však narážely na odpor místních majitelů pozemků v čele s lichtenštejnskou správou.

Ze zástavby zůstal zachován farní kostel svatého Linharta na malém ostrůvku, kaplička sv. Ducha stojící na křižovatce před přehradou a několik vinných sklepů nacházejících se pod vrchem Hradisko. Některé sakrální památky byly z Mušova přeneseny na jiné místo, např. socha sv. Jana Nepomuckého byla přemístěna do Pavlova, kříž z návsi do Opatovic. Zajímavostí je, že při budování vodních nádrží byly z velké části zničeny zdejší vzácné lužní lesy a ohrožena řada rostlinných a živočišných druhů.

14

MENDEL GREEN

ZANIKLÉ OBCE NA MORAVĚ A VE SLEZSKU VRACEJÍ EXPERTI ZPĚT DO POVĚDOMÍ Na Moravě a ve Slezsku zaniklo od konce druhé světové války do roku 1989 kolem 70 obcí a osad. Kde stály a jak vypadá území v současnosti, nyní vědci pod vedením geografů a krajinných ekologů z Mendelovy univerzity v Brně mapují. Popíšou i důvody zániku obcí, většinou jde o vysídlení obyvatel německé národnosti. Pětiletý projekt, do kterého jsou zapojení také historici z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a informatici z Masarykovy univerzity, končí v roce 2022.

TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv MENDELU

První čísla z Moravy nabízejí zajímavé srovnání s poměry v Čechách, kde po roce 1945 zaniklo zhruba deset­krát více sídel. Původně německé obce nebyly dosídlené zejména na severní Moravě a ve Slezsku.

Jen na Jesenicku vědci zma‑ povali zatím 33 bývalých obcí a osad. „Důvodem jejich zániku jsou mimo jiné přírodní podmínky, tedy zejména výrazně chladnější klima, vyšší nadmořská výška a členitost území, nižší úrodnost půd a podobně. Z těchto důvodů nebyly původně německé obce po roce 1945 dosídleny, domy stát nechal zbourat v organizo‑ vaných demolicích a často se nedochovaly ani sakrální památ‑ ky,“ uvedla Hana Vavrouchová z Ústavu aplikované a krajinné ekologie (AF) MENDELU. Dalších 18 obcí přestalo existovat po zřízení vojenského výcviko‑ vého prostoru Libavá, čtyři obce a osady včetně jihomoravského Mušova pohltily nově budované přehrady, v okolí jaderné elek‑ trárny Dukovany pak zanikly dvě obce a jedna osada, přičemž

z každé z nich zbyla jen kaplička.

Komunistický režim na jižní Moravě u hranic s Rakouskem navíc budoval pohraniční pásmo.

V této souvislosti zanikla osada Ječmeniště na Znojemsku a jedna další osada, další obce mizely také z důvodu důlní činnosti. Jejich přesný počet ještě budou vědci zjišťovat. Kromě zmíněných hlav‑ ních důvodů zmapovali odborníci i některé specifické příklady. Je jím zánik obce Muzlov z důvodu ochra‑ ny Březovského vodovodu nebo zbourání fungujícího a dosídleného sídla ruskou armádou na přelomu 60. a 70. let 20. století.

Vědci při své práci vycházeli z dochovaných statistických údajů, dobových map a historické literatu‑ ry. Po rešerši historiků v archivech odborníci z MENDELU tyto informa‑ ce doplňovaly krajině­‑ekologickými analýzami historických map a aktuál­ních map v kombinaci s terénním průzkumem. „V současné době probíhá finaliza‑ ce databáze historických, demo­ grafických a krajině-ekologických informací a fotodokumentace k jednotlivým sídlům, které budou

15

MENDEL GREEN následně vizuali­zovány v interak‑ tivní mapě,“ uvedla Vavrouchová.

Stejně tak vědci pro vybrané obce, které z map už zmizely, chystají „kroniku“, která jejich historii připomene formou audio­ vizuálních dokumentů. Konkrétně jde o Zastávku, Hřibovou a Javornou na Jesenicku. Pohled

16

do historie doplní rozhovory s pamětníky, které vědci dohledali a jejichž vzpomínky nahrávali.

K celému projektu, který financuje Ministerstvo kultury, vědci chystají mapový portál, na kterém bude možné dohledat různé informace, například vývoj počtu obyvatel, historii a důvody

zániku obcí, mapové podklady a podobně. Chystá se i výstava včetně vizualizací a 3D ­modelů vybraných zaniklých vesnic.

Proběhne v roce 2022 a bude mít putovní charakter v rámci regionu Jesenicka.

MENDEL GREEN

Ferdinandov Ferdinandov se nachází asi šest kilometrů západně od Rýmařova, kde jej kolem roku 1755 založil majitel zdejšího panství Ferdinand z Harrachu, po němž osada také dostala své jméno. Většinu původních obyvatel a jejich prvních potomků tvořili tkalci z nedaleké janovické přádelny, rolníci a dráteníci. V roce 1930 zde žilo 55 obyvatel (všichni německé národnosti) a stálo zde 11 domů.

V roce 1937 tvořila osadu kaple, 13 domů a další hospodářské budovy. Z Ferdinandova bylo po roce 1945 vysídleno původní německé obyvatelstvo. Osadu se nepodařilo znovu dostatečně dosídlit, opuštěné budovy postihla kolem roku 1960 demolice a v roce 1965 byla osada úředně zrušena. Z bývalé zástavby se dochovaly dva domy a zdálky dobře viditelná kaple. V zarostlém porostu za odbočkou ze silnice na polní cestu do Dobřečova jsou dobře patrné zbytky obvodových zdí jednoho z domů. V místě jsou též pozůstatky starých štol a suťových polí. V okolí Ferdinandova se nacházely stříbrné doly a železářské hamry, které si vyžádaly velkou spotřebu dřeva ze zdejších lesů. Za tímto účelem byla v roce 1892 zřízena úzkokolejná lesní železnice ke svozu dřeva vedoucí podél potoka v délce 3,3 km. Zdejší kostelík Navštívení Panny Marie zachránila od zániku místní rodačka, řeholní sestra františkánka Assumpta z Opavy.

Z její iniciativy a za finančního přispění dalších rodáků z Německa a dobrovolníků byl objekt zrenovován a v roce 1992 znovu vysvěcen.

VĚDCI ZMAPUJÍ KULTURNÍ DĚDICTVÍ HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI ČLOVĚKA V LESÍCH TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv MENDELU

Část kanálu na vodu mezi cisternami v předpolí hradu Vildenberk.

Propojit lesnictví s památkovou péčí a archeologií má nový projekt odborníků z Mendelovy univerzity v Brně. Ti se chystají zmapovat, co v lesích na sever od Brna zůstalo z lidské hospodářské činnosti, konkrétně jde například o bývalé kameno­lomy, pece na pálení vápna, zbytky starých rybničních soustav a podobně.

Podobný výzkum dosud v České republice chyběl. Vědci na příkladu Drahanské vrcho­viny, do které patří i Moravský kras, vytvoří metodiku, jak do budoucna podobné zbytky lidské činnosti chránit.

Vědci chtějí identifikovat, zdokumentovat a prezentovat antropogenní prvky v terénu s ohledem na možné ohrožení tohoto typu kulturního dědictví současným hospodařením v lesích. „V současné době procházejí lesy na území našeho státu kůrovcovou kalamitou nebývalých rozměrů, proto je téma ohrožení a poškozování antropogenních objektů v lese více než aktuální,“ uvedl Jan Kadavý z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Vědci musejí nejdříve vytipovat jednotlivé pozůstatky hospodářské činnosti člověka. K tomu využívají archivní mapy a letecké laserové snímkování terénu.

Propojení těchto metod testují na třech experimentálních územích o velikosti 5 km2. Na nich už našli kamenolomy na slepence a droby, uměle navršené hromady hlíny a kamene, relikty rybniční soustavy, vodní nádrž a hráz, úvozy, milířiště nebo tři zaniklé středověké vesnice (Bezděčice, Bohdalůvka a Polom).

Vědci sledují i hospodářské zázemí hradu Vildenberk u Pozořic, kde lokalizovali například cihlářskou pec, pece na pálení vápna, obslužnou komunikaci a několik vzájemně propojených cisteren na vodu. Jinde v terénu zmapovali drobné fortifika‑ ce (Hradištěk, Hrádek u Vítovic) a pařeziny, tedy pozůstatky historického způsobu intenzivního hospodaření v lesích.

17

ROZHOVOR MENDEL GREEN

DÉŠŤ V BOJI S KŮROVCEM POMOHL, VYHRÁNO ALE NENÍ Tlak kůrovce na české smrkové lesy letos dokázalo zmírnit počasí. Díky deštivému konci jara, vlhkému létu a také nižším teplotám než v posledních letech se letos na horách vylíhly pouze dvě generace, třetí už to do mrazů nestihne. Loni byly tři a v nižších polohách i čtyři. Díky tomu letos získali majitelé lesů čas k tomu, aby zamezili dalším obrovským škodám. Zároveň se díky dešťům dařilo výrazně lépe obnovovat lesy na holinách.

TEXT: Zdeněk Meitner FOTO: Igor Zehl, Tomáš Srnský Radek Pokorný z Ústavu pěstění a zakládání lesů Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně očekává, že nové lesy budou druhově pestřejší a objeví se v nich i dřeviny z jižních částí Evropy či dřeviny introdukované. „Posledních téměř 10 000 let jsme tu měli velmi stabilní klima. To se však s globální změnou klimatu zásadně mění, proto je potřeba využít takové stromy, které jsou zvyklé na teplé a sušší klima.

Proč nevysadit i takový dub červený, který je sice potenciálně invazivní, ale když mi na daném stanovišti nic jiného neporoste, můžu ho využít.

Je důležité udržet krajinu lesnatou.

Strom je skvělá klimatizační jednotka,“ řekl Pokorný.

Kůrovec letos neřádí v takové míře jako v předchozích horkých a suchých letech?

Vypadá to s ním lépe než loni, proto­ že se začal ve vyšších polohách rojit ve druhé polovině května a pak hned začalo období dešťů. Ke druhému ro­ jení došlo v první polovině srpna. Díky tomu nestihne více generací před nástupem zimy. Loni měl v nižších polohách čtyři, v horských tři, teď má na horách dvě, třetí už nevyletí. V niž­ ších polohách se první rojení objevilo o měsíc dříve, takže zde tři generace vývoj dokončí. Ovšem s ohledem na minulé roky problém přetrvává, protože počet jedinců je velký a stále přibývají nově napadené okraje porostů. Například hajní u Černé Hory

18

na Blanensku používají drony, aby s pomocí zvýraznění červené barvy obrazu zjistili, kde kůrovec je, aby mohli operativně zasáhnout. Čemu pomohlo výrazně více srážek než v předchozích letech?

V letech 2015, 2018 a 2019 jsme měli poměrně výrazné sucho, v letech 2016 a 2017 pak panovalo na částech území republiky. Kvůli tomu se rozpojila kapilární voda od gravitační, takže je jiné zvrstvení vlhkosti v půdě.

Normálně jsou „trubky“ propojené a spodní voda vzlíná nahoru, ale spo­ jení se přerušilo a dole je sušeji než u povrchu. V některých oblastech, kde letos hodně pršelo, už se opět propojily, někde však spodní voda klesla tak výrazně, že „odešly“ i hlubo­ ko kořenící dřeviny jako borovice.

Co dalšího se pod zemí kvůli „přerušeným trubkám“ dělo či děje? Často na sucho reagují nejdříve dřeviny mělce kořenící, typicky smrk.

Také starší jedinci nedokážou na po­ kles hladiny spodní vody reagovat zvýšenou tvorbou kořenů. Začaly trpět dřeviny neschopné kořenových srůstů jako borovice a modřín, přestože jsou schopny vytvářet středně a hluboce kořenící systémy, nebo dřeviny rostoucí mimo dosah jiných druhů schopných jim vypomoct tzv. hydraulickým liftem. Ten funguje tak, že hlouběji kořenící dřeviny nasávají vodu z větších hloubek a vydávají ji kořeny do svrchních sušších horizontů

půdy mělčeji kořenícím druhům dřevin na základě rozdílů ve vodním poten­ ciálu. Tento „výtah“ ovšem nefunguje právě při výskytu extrémnějších a opakujících se such.

Získali letos lesníci alespoň více času připravit se na další působení kůrovce?

Počasí pomohlo zmírnit průběh gradace, ale určitě nepovede k úplné­mu zastavení. Teď už však lesníci vědí, na co se soustředit.

Spolupracuji s Arcibiskupskými lesy a statky Olomouc, které spravují lesy od Olomouce až po Jeseníky.

Kontrolují porosty i z letadla. Kácejí ještě teď stromy, které jsou napa­ dené a v nichž jsou ještě stádia aktivního brouka. Na jaře z nakáce­ ných lapáků nejen zjistí, kolik kůrovce přežilo v půdě, ale jejich odvozem z lesa snad zlikvidují i zbytky kůrovce, který přezimoval. Udělají vše pro to, aby se nešířil dál. Jejich letecká pozorování jasně ukazují, že nejvíce zasažené oblasti jsou severozápadně od Brna – Černá Hora, Malá Haná, Svitavy, Konice.

Daří se ochránit lesy v západní části republiky, kde kůrovec zatím neřádil plošně?

Zatím kalamita došla na Česko­ moravskou vrchovinu. Nyní je potřeba soustředit těžební kapacity tam, kde lze kůrovce eliminovat a odvozit napadené stromy. Suchý les lze sice nechat zatím stát, ale stejně se začne

ROZHOVOR MENDEL GREEN

za tři až pět let rozpadat a bude potře­ ba jej vytěžit.

První lesy se plošně rozpadly již před pěti lety. Jak hodnotíte činnost majitelů při obnově? Je lépe nechat stát mrtvý les?

Z mrtvého lesa semeno nevypadne, může akorát přilétnout nebo něja­ kou dobu přeléhat v půdě a čekat na příležitost. Stále se řeší otázka, jestli i mrtvý porost poskytuje natolik lepší mikroklima pro podporu obnovy.

Ale podle lesního zákona, byť nyní s odkladem, je potřeba suchý les vytěžit. Navíc je nebezpečný, stromy se postupně začnou rozpadat. Sice je dnes návštěva lesa na vlastní zodpovědnosti občana, ovšem nikdo neví, jak by případné soudní spory probíhaly.

Do jaké míry se na holinách daří přirozené obnově a jak moc je potřeba umělá obnova?

Na velkých holinách musíme přijít s umělou obnovou. Není zde mateřský porost a nemá na ně co nalétnout.

Když jde o živné stanoviště, zaroste navíc buření. Určitě je vhodné jít přes přípravné dřeviny, což jsou břízy, bo­ rovice, modřín, na vlhčích stanovištích osika a olše. Nebo je potřeba vysadit cílovou dřevinu, která vydrží klimatické extrémy, které na obrovské holině panují. Dá se sice při zbytku okraje porostu vysadit i stinná jedle, jenže okraj musí vydržet nějakou dobu, ne že ho kůrovec za dva roky zničí.

Daří se to lesníkům a mají na obnovu kapacity?

Lesy ČR i jiní majitelé prováděli zales­ ňovací práce, i když koronavirus všech­ no zpomalil, chyběli dělníci z Ukrajiny.

Ale daří se. Začátek jara byl sice suchý, ale pak se naštěstí díky dešťům hodně nového lesa ujalo. To byla klika.

Naděje umírá poslední a obnova se musí podařit. Příroda letos pomohla, bude dokonce semenný rok. Nejhorší je nechat volnou plochu. Největším problémem obnovy ovšem zůstává zvěř. Do problému s ní je potřeba šlápnout ještě víc a je potřeba ještě víc omezit množství zvěře, alespoň do­ časně. Nepochopitelné proto pro mě je, že se Lesy ČR zbavily péče o zvěř a výkonu myslivosti a pronajaly nejen honitby, ale dokonce i obory. Jako hospodář bych péči o majetek z ruky nepouštěl. Až se velké holiny obnoví a bude na nich za pár let mlazina, zvěř už v ní nikdo neuvidí a regulovat její stavy pak bude velmi obtížné. Budou se muset častěji organizovat společné lovy.

19

ROZHOVOR MENDEL GREEN

Jak dlouhou bude růst nový les?

Důležitá je mlazina, která vznikne pět až deset let od sazenice či náletu.

Z pařezové výmladnosti ještě rychleji, i za dva roky. Pařezinu bude vhodné alespoň přechodně využít v nižších polohách až pahorkatinách, na měl­ kých vysychavých stanovištích s jižní či jihozápadní expozicí, navíc ve sráž­ kovém stínu či blízkosti tepelných ostrovů. Pařezová a kořenová výmlad­ nost většiny našich listnatých druhů dřevin dovoluje využít, minimálně pro přechodnou dobu, obnovy porostu, existujícího kořenového systému nebo celé její sítě pro vytvoření vhodného mikroklimatu rychle rostoucími výmlad­ ky. Ty jsou schopny již po jednom až dvou letech utvořit dvou i vícemetrový dostatečně zapojený porost kryjící půdu a utvořit vhodné podmínky pro odrůstání dalších již generativně ze semene obnovených či vysazených jedinců, aby výsledkem mohl být les sdružený – střední či nepravá

20

kmenovina, popřípadě po převodu klasická kmenovina vysokého lesa.

Jinak les roste samozřejmě dlouho.

Přípravné porosty bude třeba podsa­ zovat a pečlivě vychovávat.

Lze nyní hodnotit pozitivně obnovu lesa s ohledem na vhodné druhy?

Problém je, že nemůžete na velkou holinu sázet cílovou stinnou dřevinu.

Lze vysadit i smrk, který má také pio­ nýr­skou strategii růstu, ale pak je potřeba jej podsadit stejně jako jiné přípravné dřeviny. Ovšem předpo­ kládám, že minimálně tím, že smrk odchází, budou lesy druhově bohatší.

Smrk byl na 50 procentech lesních ploch, udržíme jej tak na 35 procen­ tech. Opakuji, že velký a náročný úkol nás čeká při pěstební výchově obnovených porostů.

Bioklimatologové říkají, že smrk zůstane jen ve vyšších polohách a v nížinách bude potřeba sázet

teplomilnější stromy. Otevírají se možnosti pro introdukci nepůvodních dřevin?

Posledních téměř 10 000 let jsme měli extrémně stabilní klima, to se však rychle mění. Především v nižších polohách našich teplých oblastí se díky klimatickým extrémům otevírají dveře pro teplomilnější a k suchu tolerantnější druhy dřevin. Vhodné růstové a produkční podmínky ve střední Evropě budou pro jilm vaz, řadu dubů, například letní, zimní, pýřitý, cer, uherský, červený, pro třešeň ptačí, kaštanovník setý, trnovník akát, z jeh­ ličnanů pro borovici černou. Mezi naše další domácí suchu odolné dřeviny patří jeřáby břek a oskeruše nebo javory babyka a mléč. Buk lesní mezi ně spotřebou vody nenáleží – jeho vhodné růstové podmínky se budou nacházet až ve středních polohách.

Důležité je, aby také v nižších polo­ hách nějaké stromy vůbec rostly, i když nebudou původní.

MENDEL GREEN

VYUŽITÍ MÉNĚ ČASTÝCH DŘEVIN TÉMATEM NOVÉHO EVROPSKÉHO PROJEKTU Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU budou koordinovat evropský projekt, jehož hlavním tématem je výzkum méně častých lesních dřevin a jejich možné užití v praxi. Projekt ASFORCLIC rovněž sehraje významnou roli při zlepšování výzkumného a inovačního profilu fakulty a napomůže vytváření nových výzkumných aliancí. Vědci z LDF budou koordinovat celkem sedm institucí z Rakouska, Německa, Slovinska a Švédska. Projekt odstartuje v lednu 2021.

TEXT: Pavlína Pancová Šimková FOTO: Archiv LDF Projekt je rozčleněný na tři pracovní skupiny – lesnictví, vlastnosti dřeva a jeho aplikace a bioekonomika a po­ litika. „První pracovní skupina se zaměřuje na dopad měnícího se životního prostředí na lesní dřeviny a strukturu lesů a rovněž si klade za cíl analyzovat různé adaptační strategie.

Druhá studuje využití dřeva z méně častých dřevin a možnosti modifikace jeho vlastností. Třetí pracovní skupina analyzuje ekonomická hlediska využití dřevní hmoty a zaměřuje se rovněž na politiky, které mohou podpořit různé adaptační strategie,“ uvedl Vladimír Gryc z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií.

Směrem k odborné veřejnosti se tým dále zaměří na otázky diverzifikace stanovišť, obecné klimatické parame­ try ovlivňující limity dostupnosti vody a opatření a strategie pro přizpůsobení lesního hospodářství klimatickým změnám. Dále bude projekt pokrývat dopady klimatické změny na tvorbu dřeva a jeho vlastnosti s cílem definovat účinek na budoucí výrobky ze dřeva. Významným výzkumným tématem zahrnutým do projektu je i zlepšení struktury evropských lesů odrážející požadavky trhu na dostateč­ nou produkci a kvalitu dřeva a modely pro různé dřeviny určené k pěstování

ve vztahu k jejich ekonomickému využití a zdravotnímu stavu.

Instituce zapojené do aktivit financo­ vaných Evropskou unií v rámci výzvy H2020 představují špičky ve svých oborech a disponují jedinečným přístrojovým a dalším vybavením. „ASFORCLIC uspěl v konkurenci 439 projektových návrhů předložených ve výzvě Twinning rámcového programu Horizont 2020. Podporu ve výši 69 milionů eur si rozdělí celkem 77 projektů a mezi nimi i projekt realizovaný na Mendelově univerzitě v Brně,“ uzavírá Vladimír Gryc.

Dopady klimatické změny na lesy povedou v dlouhodobém horizontu ke změně dřevinné skladby, a tím i ke zvýšení dostupnosti dříve ekonomicky ne zcela plně využívaných dřevin. Tuto dřevní hmotu je třeba adekvátně zpracovat, aby ji bylo možné využít při vývoji nových pro­ duktů. Transformace a stabilizace lesů zejména v souvislosti s měnícími se environmentálními faktory ovlivňujícími jejich zdravotní stav a také kvantitu a kvalitu dřeva je velmi aktuální téma.

Syntézou stávajících znalostí může projekt pomoct při hledání adekvátní reakce na rychlé a bezprecedentní změny, kterým aktuálně čelí středo­ evropské lesy a dřevařský průmysl.

Významnou roli při aplikaci závěrů z jednotlivých výzkumných skupin sehraje Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, na jehož území budou výsledky analýz vědci ověřovat.

21

MENDEL GREEN

CENY REKTORKY V KOMORNÍM DUCHU Bez hostů a za zvýšených hygienických opatření proti šíření koronaviru se v polovině září konalo předání Cen rektorky MENDELU. Ceremonie byla velice krátká, slavnost v aule pak s rouškami a v rozestupech. Prestižní ocenění získal například jeden z největších tuzemských znalců motýlů profesor Zdeněk Laštůvka nebo spoluautor architektonického návrhu podoby chystaného památníku holokaustu v Letech u Písku Jan Sulzer. Celkem bylo stejně jako v prvním ročníku osm oceněných.

TEXT: Filip Vrána FOTO: AVC MENDELU

22

MENDEL GREEN Ceny rektorky jsou udělovány za významné a mimořádné výsledky nebo přínos studentů a zaměstnanců univerzity v oblasti vědy, vzdělávání, sportu či umění a za zásluhy o rozvoj občanské společnosti. Návrhy na ocenění předkládá děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu a předseda akademického senátu na základě návrhů jeho jednotlivých členů. O udělení ceny rozhoduje rektor. „Univerzitu tvoří zaměstnanci, jsou naším hlavním bohatstvím a je potřeba ocenit ty, kteří naši školu a její vědní obory posouvají kupředu,“ uvedla rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, která udílení cen iniciovala v loňském roce, kdy MENDELU slavila 100 let své exis­ tence. „Věřím, že naše zaměstnance a studenty bude ocenění motivovat v jejich náročné práci,“ uvedla Nerudová.

Profesor Laštůvka ocenění získal za mimořádné výsledky v oblasti přírodních a technických věd. Cena

jej potěšila a překvapila zároveň. „To proto, že často přemýšlím nad tím, jestli to, co dělám, má nějaký přínos a jestli mohl výsledky mé práce alespoň někdo prakticky využít. To se týká jak pedagogické činnosti, která by na vysoké škole měla být prvo­řadá, tak výsledků vědeckých výzkumů,“ uvedl Laštůvka, který ocenění přičítá také všem svým učitelům. „Jenom jejich zásluhou jsem mohl dosáhnout svých výsledků a je pro mě i závazkem v této činnosti podle svých možností pokračovat,“ uvedl Laštůvka.

Cenu pro vynikající studenty magi­sterského studia dnes získal krajinářský architekt Jan Sulzer. „Jsem šťastný, že univerzita, potažmo společnost spěje do stádia, kdy si váží společensky významných aktivit a oceňuje je. Jsem si vědom, že cenu získávám za úspěch v sou­ těži na novou podobu památníku v Letech, a právě proto vnímám ocenění i jako vyjádření zamítavého postoje univerzity k násilí, respektive rasismu,“ uvedl Sulzer, podle kterého

je cena symbolem, že je důležité jít za svým cílem a nenechat se odradit „všudypřítomnými hatery“. „Pokud člověk činí věci s nejlepším přesvěd­ čením, tak nemá smysl dělat ústupky,“ dodal.

Mezi oceněnými jsou dvě vědkyně, které loni založily první mezigenerační univerzitu na Moravě. Pro Lenku Kamanovou a Kateřinu Pevnou z Institutu celoživotního vzdělávání MENDELU byl tento počin dlouho­ letým snem. „Jsem ráda, že jsme naše předchozí výzkumné a teo­ retické aktivity přetavily do aktivit aplikačního charakteru, které jsou pro­ spěšné pro společnost. Těší mě, že tímto způsobem můžeme smysluplně napomáhat propojovat a sbližovat generace. Mám radost i z toho, že do výuky se aktivně zapojily všechny fakulty i vysokoškolský ústav, a máme tak příležitost veřejnosti představit univerzitu jako kompaktní celek a současně poukázat na její rozma­ nitost a jedinečnost,“ uvedla Lenka Kamanová.

LAUREÁTI CEN REKTORKY Oblast přírodních a technických věd – cena za dlouhodobé nebo mimořádné výsledky: Zdeněk Laštůvka, Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství: Zdeněk Laštůvka je v současné době jedním z nejvýznamnějších lepideptorologů (nauka o motýlech) nejen v České republice, ale i v Evropě.

Vedle problematiky motýlů se však zabývá i širokou škálou dalších bezobratlých, včetně aplikovaného přesahu do rostlinolékařství, ochrany lesa a ekologického poradenství, díky čemuž se stal vyhledávaným odborníkem mezi lidmi z praxe. Na Mendelovu univerzitu zavedl jako první výuku ekologie, která je dnes nedílnou součástí vzdělávání v řadě bakalářských a magisterských studijních programů.

23

MENDEL GREEN

Oblast přírodních a technických věd – cena mladých do 35 let: Zbyněk Heger, Ústav chemie a biochemie AF: Zbyněk Heger je již ve svém věku vědeckou osobností schopnou vést vědecký tým, určovat jeho směr, a především uspět na národním i mezinárodním poli.

Zaměřuje se na nanomedicínu a vývoj nových inteligentních biokompatibilních materiálů, zejména feritinů, a jejich využití pro nádorovou terapii.

Cena pro vynikající studenty magisterského studia: Jan Sulzer, Ústav zahradní a krajinářské architektury ZF: Jan Sulzer se s úspěchem zúčastňuje významných tuzemských i zahraničních soutěží. V letošním roce zvítězil v prestižní mezinárodní krajinářsko-architektonické soutěži na návrh památníku romského koncentračního tábora v Letech. Tímto tématem se Jan Sulzer zabýval již během studia ve svém diplomním projektu, který v roce 2018 úspěšně obhájil.

Cena za mimořádné nebo dlouhodobé výsledky ve vzdělávací činnosti: Luboš Úradníček, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF: Luboš Úradníček patří k významným pedagogům, uznávaným studenty i svými kolegy. Mimo odbornou pedagogickou práci se podílí na výchově studentů mimo jiné příkladnou prací v akademickém senátu Lesnické a dřevařské fakulty. Po odborné stránce vede již více než 20 let arboreta Křtiny a Řícmanice Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny.

24

MENDEL GREEN

Cena za mimořádné nebo dlouhodobé výsledky ve vzdělávací činnosti: Jana Turčínková, Ústav marketingu a obchodu PEF: Jana Turčínková působí na PEF od roku 2002. Její pracovní nasazení, erudovanost a vstřícnost jsou studenty i kolegy dlouhodobě oceňovány. Její zájem zprostředkovávat poznání zajímavou formou se promítá rovněž do jejích mimoškolních aktivit pro studenty (organizace exkurzí a výletů se studenty nad rámec výuky apod.), spolupráce s Českým rozhlasem či účasti v charitativních projektech (např. součinnost s brněnskou zoo).

Cena za významný sportovní výkon: Hana Adámková, Lesní inženýrství LDF: Hana Adámková je úspěšnou reprezentantkou České republiky ve sportovní střelecké disciplíně skeet. V roce 2017 vybojovala 6. místo na Mistrovství Evropy v Baku a 6. místo na Mistrovství světa v Moskvě.

Na Letní světové univerziádě v Neapoli vystřílela v obrovské konkurenci úctyhodné 3. místo.

Ceny za významný příspěvek k rozvoji občanské společnosti: Lenka Kamanová, Oddělení sociálních věd ICV (vlevo), Kateřina Pevná, Oddělení vzdělávání seniorů ICV: Lenka Kamanová a Kateřina Pevná rozvíjejí oblast seniorského vzdělávání, které v roce 2019 vyústilo v založení Mezigenerační univerzity na Mendelově univerzitě v Brně.

Unikátní projekt podpory pozitivních vztahů mezi prarodiči a vnoučaty formou vzdělávacích aktivit rozvíjí mezigenerační dialog a posiluje vzájemnou sociální soudržnost.

25

MENDEL GREEN

ARBORETA VEDE PŘES 20 LET, VELKÝ KUS PRÁCE JEJ ALE JEŠTĚ ČEKÁ Jedním z laureátů druhého ročníku Cen rektorky MENDELU je i dendrolog Luboš Úradníček. Po odborné stránce již více než 20 let vede arboreta Křtiny a Řícmanice, kde ho nyní čeká hodně práce s obnovou po kůrovcové kalamitě. V rozhovoru mimo jiné také popisuje, jak se od sebe liší role pedagoga a vědce.

TEXT: Zdeněk Meitner FOTO: AVC MENDELU

Více než 20 let vedete arboreta ve Křtinách a Řícmanicích. Jak je tato práce náročná, co vlastně zahrnuje a čeho si v této souvislosti nejvíce ceníte?

Když jsem nastoupil na tzv. studijní pobyt na tehdejší katedře botaniky a fytocenologie lesnické fakulty, bylo mým snem pěstovat introdukované druhy dřevin, cestovat, přivážet je a zkoušet v podmínkách ČR. Když jsem převzal arboretum ve Křtinách, byla to sbírka dřevin, kde jednotlivé druhy byly vysazovány především podle ekologických nároků. Mým cílem bylo založit menší plochy, které by představovaly různé typy lesů z mírného pásma s jejich dřevinami.

Jedná se o výsadby z geografického hlediska, aby byly více pedagogicky využitelné pro výuku a studenti si uměli představit, jak jednotlivá lesní společenstva vypadají. Jsem rád, že výsledky začínají být viditelné.

Arboretum není jen sbírkou cizokraj­ ných dřevin. Jako první arboretum

26

v ČR jsme zde vybudovali stezku domácí dřeviny, na které se nám podařilo shromáždit více než 70 % domácích druhů dřevin. Toho si také dosti cením. Starat se o arboretum vyžaduje soustavnou, každodenní péči, jinak je to boj s přírodou a do­ chází k velkým ztrátám. Na druhou stranu, když se mi podaří vypěstovat či sehnat nové druhy dřevin, které v arboretu úspěšně rostou, je to pro mne radost, která vynahradí práci navíc i víkendy strávené na úkor rodinného života.

Jaká je podle Vás v současnosti hlavní role vědce? Převažuje pedagogická činnost, nebo vlastní bádání?

Pokud se na to podíváme obecně, tak vědec je tím, kdo posouvá naše poznání na vyšší stupeň. Pedagog je pak tím, kdo toto poznání šíří dále.

Ne každý vědec má pedagogické schopnosti a ne každý pedagog může být špičkovým vědcem. Pro

vysokoškolského učitele, který musí spojovat obé, by podle mého měla být hlavním prvkem pedagogika, tj. předávání nejnovějších poznatků studentům. Nemůžete ovšem po­ znatky předávat, když v daném oboru nebudete provádět výzkum. Věda je neoddělitelnou součástí i mojí práce.

Dnes se převážně pracuje v týmech a v tomto případě pak mohou být role vědec – pedagog různě kombinovány a propojovány.

Jak se daří na MENDELU skloubit výuku s praxí?

Nemohu hovořit za celou MENDELU, ale co vidím u jednotlivých oborů na naší lesnické a dřevařské fakultě, tak studenti mají provozní praxe obvykle v délce 10 dní ve dvou akademic­ kých letech u bakalářů a jednou u magisterského studia. Myslím si, že by tato doba měla být delší, protože 10 dní je krátká doba k tomu, aby poznali život v praxi a dokázali se na něj připravit.

MENDEL GREEN Máte před sebou profesní cíl, kterého byste chtěl dosáhnout?

Vzhledem k mému věku už o nějakých vzdálených cílech nemůže být řeč. Ale mám několik profesních záležitostí, kterých bych chtěl dotáhnout. Doplnit naši nejznámější publikaci Dřeviny ČR a znovu ji vydat. Napsat knihu o jeh­ ličnatých dřevinách populární formou pro studenty i veřejnost. Dokončit inventarizaci dřevin v arboretu Křtiny a zajistit výsadby jak ve Křtinách, tak především v arboretu Řícmanice po kůrovcové kalamitě v minulých letech – tedy dát arboreta znovu „do pořádku“, aby mohla dobře sloužit výuce i výzkumu. Dále pak ve spolu­ práci se ŠLP Křtiny založit nové plochy a vyzkoušet další introdukované dřeviny, které by mohly být využity třeba i v lesních porostech v souvis­ losti s globální změnou klimatu. My lesníci-vědci musíme myslet na 100 let dopředu a právě formou nových výsa­ deb zde můžeme zanechat poselství dalším generacím.

Obdržel jste Cenu rektorky, co pro Vás osobně ocenění znamená?

Cena rektorky je pro mne zatím nejvýznamnějším oceněním mé pedagogické práce, které jsem za svoji 35letou kariéru na MENDELU obdržel.

Přijímám ji se zadostiučiněním, že moje učitelské poslání je kladně hodno­ ceno nejen ze strany studentů, ale i z pozice vedení fakulty a univerzity.

Musím samozřejmě přiznat, že mi toto ocenění také trochu polichotilo.

Zároveň mi však připomnělo můj věk, který si v práci mezi studenty téměř nepřipouštím, a přinutilo mě zamyslet se, co ještě mohu stihnout a na čem bych měl urychleně začít pracovat.

V minulosti podobné ceny chyběly.

Mohou vědce motivovat k další práci?

Určitě je to dobrá věc. Ocenění pracov­ níků je vždy motivační. Moje ocenění je za dlouhodobé výsledky, tedy určeno starším „zasloužilým pracovníkům“, ale pro mladé vědce i pedagogy může být ocenění významným motivačním prvkem. Především ve vědecké činnosti může mladé talenty podpořit, také výrazně zviditelnit, a umožnit jim tak další rozvoj.

KRÁTKÁ ZPRÁVA

KRÁTKÁ ZPRÁVA

Psota v Síni slávy pivovarnictví

Časopis PEF je v prestižní databázi Časopis European Journal of Business Science and Technology (EJOBSAT), vydávaný Provozně ekonomickou fakultou MENDELU, byl v září 2020 oficiálně zařazen do databáze Scopus.

Stalo se tak po pěti letech usilovné práce v oblasti vědy a výzkumu na fakultě. Fakulta se tím zařadila mezi prestižní světové univerzity, jejichž periodika jsou ve stejné vědecké databázi. „Zařazení našeho časopisu EJOBSAT do databáze SCOPUS je zásadním posunem v této oblasti nejen pro fakultu jako takovou, ale i pro její pra­ covníky, vědce a studenty. Umožní jim to prezentovat jejich vědecké práce i ve vlastním časopise, jehož důleži­ tost má na vědeckém poli mezinárodní přesah. Jsem velmi pyšný na celý tým, který se na tomto úspěchu podílel,“ uvedl proděkan pro vědu a výzkum PEF Svatopluk Kapounek.

Absolvent MENDELU a člen vědecké rady AF Vratislav Psota byl koncem roku 2020 uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství.

V současné době působí jako vedoucí Analytické zkušební laboratoře Brno, Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (od roku 2010) a je jedním z největších odborníků na hodnocení kvality odrůd sladov­ nického ječmene doporučených pro výrobu piva s chráněným zeměpisným označením „České pivo“. „Každý rok na konci září uvádíme do Síně slávy osobnosti, které zasvětili svůj život rozvoji pivovarsko-sladař­ ského odvětví. Letos jsme se roz­ hodli ocenit Vratislava Psotu za jeho celoživotní obětavou práci v oboru, za vědeckou vizi a usilovnou osvětu v oblasti správných technologických postupů při pěstování sladovnického ječmene, důležitosti správného výběru odrůd a jejich důležitosti na chuť, pitelnost a charakter českého piva,“ uvedl František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Psota vystudoval někdejší Vysokou školu zemědělskou v Brně, obor fytotechnika. Od roku 1983 pracoval v Ústavu experimentální fytotechniky ČSAV v Brně. V roce 1993 nastoupil do Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, Sladařského ústavu Brno, kde se zabývá kvalitou odrůd ječmene.

(red) (red)

27

MENDEL GREEN

ÚSPĚCHY STUDENTŮ LDF MENDELU Nábytkáři Mendelovy univerzity v Brně se prosazují na prestižních soutěžích. Tomáš Hýrek uspěl se svým vizionářským projektem bytového domu z lepeného dřeva. Daří se i jeho kolegům.

TEXT: Monika Šuslíková VIZUALIZACE: Tomáš Hýrek – Modul Home Velkomoravská FOTO: Adam Vojtíšek: www. woodmaster.cz, Filip Zvěřina – projekt PapeerStack

1 2 1|2 V osmém ročníku soutěže Český Goodwill 2020 – ocenění pro firmy, kterých si lidé váží – je jedním z finalistů Adam Vojtíšek – student 3. ročníku LDF MENDELU, studijního programu Dřevařství. Už v 18 letech začal pracovat na realizaci svého snu, založil si živnostenský list na truhlařinu a tesařinu a v průběhu dalších dvou let se i s pomocí kolegy za velkého společného úsilí zrodila firma Wood Master AF. „Nejvíce mě těší, že má práce je vidět, že vidím výsledek mé (naší) práce, který bude sloužit několik let, a že ho vidí i ostatní, a já vím, že jsem odvedl svou práci na stodvacet procent,“ vysvětluje Adam Vojtíšek, co ho na podnikání těší nejvíc.

Výsledky osmého ročníku soutěže Český Goodwill 2020 měly být v tuto chvíli už známy, ale kvůli současné epidemiologické situaci v ČR byl slavnostní galavečer přesunut na leden roku 2021 a s ním i vyhlášení vítězů všech kategorií soutěže.

28

6

7

MENDEL GREEN

KRÁTKÁ ZPRÁVA

3

4

5

8

3|4|5 Již poosmé se letos konala největší česká studentská soutěž zaměřená na dřevěné stavění v České republice – Stavby s vůní dřeva, kterou pořádá Nadace dřevo pro život. Výsledky v jednotlivých kategoriích byly vyhlášeny 22. září v Praze a cenu Stora Enso v kategorii Dřevěné stavby velké získal Tomáš Hýrek, v tuto chvíli už absolvent LDF MENDELU, magisterského programu Stavby na bázi dřeva, za Modul Home Velkomoravská. „Mým cílem bylo vytvořit vizionářský projekt bytového domu z křížem lepeného dřeva (CLT), který by svým rozsahem přesahoval aktuální normativní omezení v ČR a zároveň vycházel z osvědčené zahraniční praxe,“ popisuje Tomáš Hýrek záměr, se kterým k realizaci vítězného návrhu přistoupil.

6|7|8 Na Designbloku 2020 – mezinárodní přehlídce designu konané v první polovině října v Praze – byla LDF MENDELU zastoupena Alenou Sobotkovou s projektem výroby a testování desek z recyklovaného papíru a plastu a jejich následného využití k výrobě stohovatelných stolků PapeerStack. Projekt realizovala v rámci své disertační práce na téma trvale udržitelný rozvoj v procesu navrhování nábytku. „Samotná myšlenka vznikla již během mé stáže na Louisiana State University, kde jsem začala experimentovat s papírovou buničinou. Později jsem začala s výrobou a testováním fyzikálních a mechanických vlastností desek z papírové buničiny a škrobového lepidla na Salzburg University of Applied Sciences a následně pokračovala ve spolupráci s Ústavem nauky o dřevě a dřevařských technologií u nás na MENDELU, kde vznikly desky použité pro můj návrh odkládacích stolků PapeerStack,“ popisuje genezi svého projektu Alena Sobotková.

Nábytkáři získali pět cen Pět cen, z toho jednu hlavní, získali na letošním 16. ročníku nábytkářské soutěže Cena prof. Jindřicha Halabaly 2020 studenti Mendelovy univerzity v Brně. Soutěž probíhala oproti minulým ročníkům online formou, což kladlo zvýšené nároky na porotu. „Online letos proběhly všechny části programu, tedy jak představení vybraných vítězných prací, tak i hodnocení prací a doprovodné odborné sympózium. Pro porotu to bylo opravdu složité, kladlo to na její členy vysoké nároky, protože vybírat nejlepší exponáty bylo s nadsázkou jako kupovat nábytek přes internet, protože jedním z hlavních kritérií je správná funkce výrobku,“ uvedl kurátor soutěže Jaroslav Svoboda z Mendelovy univerzity v Brně.

V soutěži bylo letos více než 160 studentských prací ze 14 vysokých a 6 středních škol. V prvním kole vybrala porota 67 prací, které postoupily do druhého kola, z kterého vzešly hlavní ceny a další ocenění.

Ve čtyřech kategoriích prezentovali své práce studenti vysokých škol z České a Slovenské republiky, z USA, Chorvatska a Rakouska. Pátá kategorie se týkala prací studentů ze šesti středních škol. „Všichni studenti se do této soutěže přihlásili s touhou konfrontovat svoje práce se svými kolegy a předvést je i široké veřejnosti. Na formě, v jaké se prezentace uskuteční, ještě pracujeme,“ dodal Svoboda.

Na snímku je křeslo Ply a jeho autorka Anna Horáková. Její dílo dostalo jednu z hlavních cen.

29

MENDEL GREEN

HMYZ JAKO KRMIVO PRO DRŮBEŽ Hmyz bude v budoucnu zajímavým alternativním zdrojem bílkovin. Vědci už nyní testují jeho využití jako krmiva pro hospodářská zvířata. Výzkumu hmyzu z hlediska možného využití jako potraviny a krmiva je celosvětově věnována stále se zvyšující pozornost.

TEXT: Markéta Fedorová FOTO: Ondřej Šťastník Demografové do roku 2050 očekávají nárůst lidské populace na 9 miliard lidí, s čímž se pojí zvýšení spotřeby živočišných produktů o 60 až 70 %.

Tento vzestup spotřeby potravin bude vyžadovat obrovské zásoby, které jsou ale limitované omezenou dostupností přírodních zdrojů, pokračující změnou klimatu a konkurencí mezi „jídlem-krmivem-palivem“. Pro výrobu kilogramu živočišných produktů je v závislosti na druhu zvířat a podmínkách chovu potřeba 2–15 kg rostlinných krmiv.

Přitom 40–50 % z globální sklizně obilovin se využívá právě na výrobu krmiv.

Vědci předpokládají, že v budoucnu může dojít k omezení dostupnosti v dnešní době nejpoužívanějších konvenčních zdrojů bílkovinných krmiv.

To pak zákonitě zvýší tlak na zajištění dostatku bílkovin pro lidskou spotřebu a pro výrobu krmiv pro hospodářská a zájmová zvířata. „Tím logicky roste zájem o alternativní a zároveň udržitelnou produkci bílkovin. Chov hmyzu by v tomto smyslu mohl být jedním z možných řešení,“ uvedl Ondřej Šťastník z Ústavu výživy zvířat

30

a pícninářství AF MENDELU. I přes několik vědeckých studií je toto odvětví stále ještě na samém počátku. Tomu také odpovídá vyšší cena produktů z hmyzu. Například cena za kilogram usušených moučných červů se na podzim 2020 pohybovala kolem 300 Kč. „Hlavním cílem našeho projektu, který podpořila Technologická agentura ČR, je zařadit podíl produktů z moučných červů do krmné dávky zvířat, konkrétně brojlerových kuřat a slepic produkujících konzumní vejce ve formě konkrétních krmných směsí,“ uvedl Šťastník. Vědci společně s kolegy ze společnosti Underground Food s.r.o. zatím provedli dva experimenty. V jednom z nich například slepice přijímaly krmné směsi obsahující 0%, 2% a 5% podíl moučných červů po dobu šesti měsíců. Vědci sledovali řadu parametrů, například zdravotní stav zvířat. Před zahájením testů museli také vyřešit, jak ze sušených červů vyrobit moučku, kterou pak přimíchali do krmné směsi. Červy nakonec sešrotovali s pšenicí. „Dosáhli jsme tak naředění obsahu

tuku a vzniklá moučka se nelepila na stěny šrotovníku,“ uvedl Šťastník.

Moučné červy a vytvořené krmné směsi vědci také podrobili několika analýzám pro zhodnocení kvality. „Obecně se dá konstatovat, že i u hmyzu je nutné dbát na kvalitu, podobně jako u ostatních krmiv. Platí zásada, že z kvalitního krmiva se dá nesprávnými postupy vytvořit krmivo nekvalitní. Na základě našich předběžných výsledků můžeme konstatovat, že použití do 5 % moučných červů v krmné směsi pro drůbež se jeví jako vhodný podíl, který významně neovlivňuje zdravotní stav zvířat a celkovou kvalitu masa a vajec,“ popisuje experiment Šťastník. Práce vědců prvními pokusy nekončí. Do dalšího pokusu zařadí do krmné směsi vykrmovaných kuřat odtučněnou moučku z moučných červů. „Kromě základních parametrů užitkovosti a zdraví kuřat se podrobněji zaměříme také na kvalitu výsledného produktu – tedy kvalitu prsní a stehenní svaloviny,“ dodal Šťastník.

MENDEL GREEN

NÁSLEDOVNÍCI MENDELA STUDUJÍ ZÁKONITOSTI ARCHITEKTURY ROSTLIN Prestižní vědecký časopis Nature Communications otiskl článek, na kterém se podíleli i vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Jejich výzkum posouvá dál znalosti o rostlinných hormonech při regulaci větvení stonku. Hlubší poznání podstaty mechanismu regulace větvení rostlin, tedy jejich architektury, na buněčné a molekulární úrovni má obrovský potenciál využití v zemědělství.

Například regulace tvaru ovocných stromů či révy vinné pro dosažení optimální úrody vyžaduje vysoké náklady na ruční práce. To stejné platí i o tvarování okrasných rostlin. Nové poznatky najdou uplatnění i při pěstování obilnin.

TEXT: Filip Vrána FOTO: Igor Zehl

V regulaci architektury rostlin hraje klíčovou roli tok hormonu auxinu z vrcholové části rostlin až do kořenů.

Tok auxinu určuje, zda boční pupeny zůstanou ve stádiu spících pupenů, nebo se probudí a vytvoří výhon, respektive jak silně budou tyto výhony růst. „Určuje, zda rostlina bude svoje síly soustředit více do tvorby plodů, nebo raději do produkce listové hmoty,“ uvedl Jozef Balla z Ústavu biologie rostlin a pracoviště CEITEC AF MENDELU. Předpokladem probuzení pupenů a vytvoření výhonů z nich je ustavení auxinových transportních kanálů a současně s tím toku auxinu i z těchto útvarů. Tok auxinu je závislý na činnosti specifických bílkovinných buněčných přenašečů tzv. PIN proteinů, které neustále cyklují mezi membránou na povrchu buňky a vnitřními částmi buňky.

Výsledky výzkumu vědců z Austrálie, Číny, Polska, Rakouska a České republiky mohou mít širší dopady v zemědělství. Agrotechnické zásahy vyžaduje mj. regulace odnožování obilnin, což opět zvyšuje náklady na produkci. Navíc hrozí potenciální riziko reziduí ve finálních potravinářských produktech. „Nové poznatky mohou

být potenciálně využity při šlechtění na určitý charakter větvení,“ uvedl Balla, který svoje experimenty dělal podobně jako Gregor Johann Mendel na rostlinách hrachu setého, který je dlouhodobě klasickou modelovou rostlinou. Další výzkumné týmy v projektu pracovaly s huseníčkem rolním.

Architekturu rostlin ovlivňuje navíc poměrně nedávno popsaná skupina rostlinných hormonů, strigolaktony, které mají potenciál i v boji proti parazitickým plevelům. Autoři aktuální studie zjistili, že se to děje zabrzděním tvorby auxinových kanálů. Souvisí to s již zmíněným cyklováním PIN pro­ teinů. „Zatímco auxin blokuje cyklování PIN proteinů z buněčné membrány do vnitřních částí buňky, a udržuje tak funkční přenašeče, čímž podporuje svůj vlastní transport, strigolaktony tento efekt auxinu eliminují,“ uvedl Balla.

31

MENDEL GREEN

VÝZKUMNÍCI SE ZAMĚŘÍ NA AQUAPONII, HOSPODAŘENÍ BUDOUCNOSTI Aquaponie je nejen nový způsob hospodaření, který spojuje pěstování zeleniny a překvapivě chov ryb, ale zároveň znamená revoluci pro farmáře a naději pro lidstvo.

Již nyní je bez přehánění jasné, že bude s ohledem na přetrvávající sucho a vzrůstající počet lidí stále složitější pro tyto zástupy zajistit kvalitní zeleninu. Jedním z možných řešení je právě aquaponie.

TEXT: Filip Červinka FOTO: Future Farming

U zkoumání možností, využitelnosti a dalšího rozvoje této nové pěstební technologie nescházejí ani pedagogové a posluchači Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Jejich nadcházející výzkum může pomoct k dalšímu rozvoji aquaponie. „Díky ní lze rychleji než v přirozených podmínkách, a to dokonce na velmi nehostinných místech, na nichž by laik ani nepřipustil možnost, že by se tam dalo něco pěstovat, produkovat svým složením velmi kvalitní zeleninu.

Dokonce tak kvalitní, že ji lze srovnat s biopotravinami,“ řekl Robert Pokluda z Ústavu zelinářství a květinářství.

Zdůraznil, že přestože v Česku i mnoha evropských zemích teprve vznikají první komerční aquaponické farmy, již nyní je jasné, že mají obrovský potenciál. Mimo jiné je lze budovat například na brown­fieldech, tedy na místě zchátralých průmyslových komplexů, s nimiž si stát, radnice ani firmy nevědí často léta rady. Farmy mohou fungovat i v polopouštích. Není proto divu, že je odborníci považují za jednu z forem zemědělského hospodaření budoucnosti.

32

Pro připravované výzkumné projekty je klíčová dohoda o spolupráci mezi vedením Zahradnické fakulty a společností Future Farming, která je v Česku v oblasti aquaponie průkopníkem. Dohoda umožní nejen to, že se studenti seznámí s aquaponickou formou pěstování zeleniny a chovu ryb přímo na farmě, ale navíc budou moct díky spolupráci zahájit i své vědecké projekty. Někteří studenti již pracují na bakalářských a diplomových pracích zaměřených na aquaponii.

Nyní startuje také výzkum na úrovni disertačního projektu.

Zhruba dva měsíce trvá hlávkovému salátu, než na běžném záhonu vyroste tak, aby jej bylo možné sklidit.

Na aquaponické farmě lze ale saláty sklízet za měsíc. Jak to celé funguje?

Aquaponie je netradiční formou soužití ryb a rostlin. Ryby chované v nádrži svými výkaly sice znečisťují vodu, zároveň tím však zajišťují živiny pro rostliny. Živočichové vždy takto zajišťovali hnojivo rostlinám a rostliny vždy sloužily jako potrava pro živočichy.

Dnešní zemědělství jako by na tento věčný koloběh pozapomnělo. Ukazuje se, že to není moudré. Ani sebelepší

MENDEL GREEN umělá hnojiva se totiž nemohou onomu přirozenému hnojení vyrovnat.

hmyzu nebo na pěstování řas na aquaponických hnojivech.

Znečistěná voda od ryb putuje potrubím přímo ke kořenům zeleniny, která není pěstována v půdě, ale jen ve vodě. Kořenový systém rostlin v ní vytvoří hustou a bohatou síť jemných kořenů. Ty efektivně vstřebávají potřebné látky pro zdravý růst rostliny.

Zároveň z vody odstraňují dusíkaté látky vadící rybám. Růst rostlin je díky dostatku živin a přesně nastaveným podmínkám průměrně o třetinu rychlejší než v půdě. Rostliny tak v podstatě vyčistí vodu pro ryby, která je jim pak vháněna do nádrže. Tento koloběh je pomyslnou spoluprací mezi rybami a rostlinami.

Spolupráce mezi univerzitou a Future Farming vznikla podle děkanky Zahradnické fakulty Aleny Salašové, protože vědce zajímají nejen nejmodernější pěstební technologie, ale také témata spojená se šetřením s přírodními zdroji a podporou lokální produkce. Zdůraznila, že obě strany se mohou navzájem obohacovat. Firma vytvoří podmínky pro výzkum a získá z něj data.

Důležitou roli v něm hrají ještě bakterie. Zajišťují vznik živného roztoku pro rostliny. První bakteriální rozklad se odehrává ve střevech ryb, druhý v záchytných filtrech. Výsledkem tohoto procesu je pak kvalitní hnojivo ve vodě určené pro rostliny. Roztok vzniká stejně přirozeně jako v přírodních ekosystémech. Klíčové přitom je, že jde o univerzální roztok, kterým rostliny nemohou být přehnojeny. „Aquaponie mění perspektivu pěstování potravin. Už nepotřebujete velké pozemky, pole a lány. Vše, co je pro aquaponické ‚farmaření’ nutné, je prostor od osmi metrů čtverečních, s přívodem elektrického proudu.

Po zapojení systému pouze doplňujete 100% přírodní živiny a celou sestavu jednoduše ovládáte, protože je plně automatizovaná. Výsledkem je ta nejchutnější zelenina a ovoce, co jste kdy jedli. A jako bonus doplněné tu a tam chutnou rybou,“ uvedl k novému pěstebnímu postupu jednatel společnosti Future Farming Michal Fojtík. Provozovat bude farmy v Kalech na Brněnsku a v Brně – Horních Heršpicích.

Odborníci z Mendelovy univerzity se při výzkumu zaměří například na výrobu hnojiv z odpadu z rybích farem, na pěstování hmyzu jako zdroje potravy pro ryby, na využití zbytků z rostlinné výroby pro pěstování

Cenné budou pro její pracovníky například poznatky z oblasti biologické ochrany rostlin, eliminace zdrojů kontaminace, efektivity růstu rostlin či vlivu dotování atmosféry oxidem uhličitým u rostlin. Mnohá témata výzkumu mají mezinárodní přesah.

Příkladem je zvyšování produktivity na aquaponických farmách s využitím moderních LED svítidel.

Společnost Future Farming již do výzkumného skleníku fakulty v Lednici na Břeclavsku dodala a nainstalovala aquaponický výzkumný set, se kterým mohou studenti denně pracovat. „Výhodou naší spolupráce s akademickou půdou je to, že můžeme nové poznatky okamžitě aplikovat v praxi.

Studentům jsme rovněž připraveni zajistit potřebnou praxi na některé z našich aquaponických farem nebo jim pomoct s jejich výzkumnými projekty. Dva absolventi univerzity u nás již našli uplatnění a přivítali jsme i první dva stážisty,“ doplnil Fojtík.

Zdůraznil, že aquaponie nabízí pěstitelům další četné výhody. Například spotřeba vody je na aquaponických farmách ve srovnání s běžnými podmínkami až o 96 procent nižší a díky regálovým pěstebním systémům je možné dosáhnout až desetinásobně vyšší produkce na jednotku plochy.

Mimo jiné je tento nový systém hospodaření i nadějí proto, aby se kvalitní ryby z místní produkce objevovaly stále častěji na českých talířích.

33

MENDEL GREEN

TRH S ROUŠKAMI JE PROLEZLÝ PODVODNÍKY. FASCINOVAL MĚ, ŘÍKÁ STUDENT, KTERÝ ROUŠKY VE VOLNÉM ČASE DISTRIBUOVAL POTŘEBNÝM Trh s rouškami je prolezlý šmejdy, kteří využívají klamavé reklamy, aby zvýšili své prodeje, říká student FRRMS Tomáš Brzák. Sám se v březnu zapojil do projektu Roušky Jihlava, jehož cílem bylo nabízet kvalitní bavlněné ústenky a zisk z jejich internetového prodeje investovat do další výroby zdarma pro zdravotnická zařízení a další organizace.

TEXT: Kateřina Červíková FOTO: Archiv MENDELU

34

„Podvodníci nabízejí roušky ze 100% bavlny. Při doručení ale zjistíte, že 100% bavlna není úplně bavlnou, ale že jde o směsku materiálů s pochybným původem. Výrobci tvrdí například i to, že jejich výrobek obsahuje aktivní stříbro, a rozborem se pak zjistí, že tam žádné není,“ popisuje situaci Brzák, podle kterého výrobci hlavně ze začátku pandemie využívali strachu lidí, kteří nevěděli, co od nemoci COVID-19 očekávat. Nejtěžším úkolem projektu proto podle něj bylo vymanit se z této konkurence.

Když se v březnu kvůli pandemii uzavřely školy a byla zahájena distanční výuka, pustil se Brzák do nových aktivit. „Zpočátku jsem dělal nákupy

seniorům. Poté se napříč Českem začal řešit problém s nedostatkem ústenek, a já se začal naplno věnovat tomuto tématu,“ vysvětluje student, který na vlastní pěst intenzivně sháněl dodavatele po celém světě a ty pak propojoval s veřejnými institucemi v ČR, bohužel mnohdy neúspěšně.

Díky těmto aktivitám ho následně oslovila jihlavská firma, která v reakci na tehdejší situaci přeorientovala výrobu plavek na roušky. „Nejsem zrovna důvěřivý, ale jihlavské roušky mě nadchly kvalitou a poctivou výrobou, proto jsem se rozhodl jim zdarma pomoct s marketingem a distribucí.“ Trh s rouškami však Brzáka překvapil. „Fascinoval mě. To, že bude až tak prohnilý, jsem nečekal.“

MENDEL GREEN Český zákazník je podle Brzáka orientovaný hlavně na cenu a proto mohou uspět výrobci levných a nekvalitních roušek. Kvalitu ale zákazník dokáže poznat. „Kolikrát se nám stalo, že jsme nabízeli roušky a zákazník nám řekl, že naše nabídka je cenově nad rámec, který si představuje. Poslali jsme mu proto vzorky a on nám obratem volal, že kvalita je jasná na první pohled,“ popisuje student, který se v dubnu věnoval distribuci roušek až šest hodin denně.

Nejen šmejdi ale byli problém.

Na tenkém ledě se Brzák ocitl při bezplatné distribuci ústenek.

Podvodníci totiž nebyli jen mezi těmi,

kteří roušky vyráběli ale také mezi těmi, kteří o bezplatné výrobky žádali. „Málem se nám stalo, že jsme naletěli, ale v poslední chvíli jsme podvodníky odhalili. Několik okolních firmem se však nachytalo a bezplatné roušky poslali těm, kteří je za vysoké marže prodali v zahraničí,“ líčí Brzák. Pomáhali proto hlavně na Jihlavsku a do zahraničí roušky poskytovali pouze skrze prověřené organizace. Podvodníky student nahlásil České obchodní inspekci, která ovšem tehdy byla podle Brzáka stížnostmi tohoto typu zahlcená.

V současnosti je Brzák s firmou i nadále v kontaktu, ale projektu se již

nevěnuje. Firma se kvůli nasycení trhu na konci léta vrátila k výrobě plavek.

Brzák se tak nyní věnuje vlastní firmě a dokončuje závěrečný semestr magisterského studia, kvůli covidu-19 opět distančně. „Má to své výhody i nevýhody. Digitalizace je ale velmi důležitá a vidím velký potenciál v tom, že si MENDELU může vytvořit platformu, kterou může následně využívat pro dálkové studenty,“ uzavírá.

Za záslužnou činnost obdržela jihlavská firma, kterou Brzák obchodně zastupoval a jíž zajišťoval distribuci roušek a reklamu, i děkovný dopis od ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové.

Tomáš Brzák • studuje Mezinárodní teritoriální studia na FRRMS • rád se zapojuje do veřejného dění a podílí se na řešení komunitních problémů, dlouhodobě se zajímá například i o vyvracení dezinformací na internetu • za své veřejně-prospěšné aktivity byl letos mezi nominovanými na Cenu rektora • má vlastní firmu, která se zabývá tvorbou grafiky, webu, obchodním zastoupením a SEO • receptem na skloubení studia a mimoškolních aktivit je podle něj opravdu dobrý time management

35

MENDEL GREEN

SENIOŘI JSOU ONLINE, O PŘEDNÁŠKY JE VELKÝ ZÁJEM Pandemie koronaviru české seniory nezastavila. Naprostá většina z nich má IT technologie potřebné pro online výuku a více než polovina z nich má o tento formát výuky stále zájem. Univerzita třetího věku MENDELU proto od podzimu vysílá své přednášky živě. Novinku blíže popisuje Lenka Kamanová, vedoucí Oddělení vzdělávání seniorů na Institutu celoživotního vzdělávání.

TEXT: Martina Urbánková FOTO: AVC MENDELU, na snímku je prof. Zdeněk Pospíšil ve studiu Audiovizuálního centra, které online přednáškám poskytuje veškerou technickou podporu

36

MENDEL GREEN Co předcházelo rozhodnutí začít na Univerzitě třetího věku s online výukou? Nebáli jste se, že o ni senioři nebudou mít zájem?

S distanční výukou jsme na Univerzitě třetího věku začali 12. října. Hned po oznámení zrušení prezenční výuky jsme mezi našimi posluchači provedli online průzkum, abychom zjistili, jestli mají zájem o online výuku. Z něho vyplynulo, že 98 % našich posluchačů má IT technologie potřebné pro online výuku a že 60 % z nich má o tento způsob výuky zájem. Ti, kteří o online výuku zájem neměli, jako nejčastější důvod uváděli, že je pro ně podstatný sociální kontakt s lektory a se spolu­ žáky. Na základě výsledků průzkumu, které nás velmi mile překvapily, jsme se rozhodli, že do online výuky půjdeme.

Online výuka probíhá formou živého vysílání, které je technicky docela náročné. Jak to zvládáte?

Zvažovali jsme nejrůznější technická řešení a platformy. Zásadní pro nás bylo, aby šlo o formu, která bude pro seniory co nejpřístupnější. Nakonec jsme se rozhodli pro online výuku formou živého vysílání přes kanál YouTube. S lektory chodíme přímo do studia, a tak se nám daří produkovat videa v dobré kvalitě, jak po stránce zvuku, tak obrazu. Nejčastěji pro naše seniory užíváme dvě formy záznamu.

Buď obraz v obraze, kdy je vidět

prezentace i lektor, nebo variantu, kdy se vizualizuje jen prezentace a lektor doprovází přednášku slovem.

Jak často vysíláte? A jaký je ohlas u vašich posluchačů?

V průběhu října až prosince 2020 to bylo 3–4krát týdně, a to pro brněnské posluchače i posluchače z našich poboček. Vysílání probíhá 60–90 minut a po jeho ukončení je daná přednáška přístupná ještě jeden týden. To naši posluchači velmi vítají, protože se na přednášky mohou podívat v čase, který jim nejlépe vyhovuje a klidně si je pustit i vícekrát. Rekord v počtu zhléd­ nutí zatím drží přednáška o Léčivých, aromatických a kořeninových rostlinách. Po několika online lekcích jsme pro velký zájem po přednáškách spustili ještě chat, kam senioři mohou psát dotazy a lektor na ně odpovídá.

Na online výuce s námi spolupracují akademičtí pracovníci MENDELU. Připravujete na Univerzitě třetího věku online výuku i pro další semestr?

Natáčíme speciální online kurzy, které začneme seniorům nabízet od 1. února 2021. Připravujeme kurz zaměřený na léčivé rostliny, dále kurz s akademickými pracovníky z Ústavu technologie potravin, který bude zaměřen na kvalitu potravin a kurz zaměřený na permakulturní zahradu.

Vzhledem k epidemiologické situaci

je totiž možné, že prezenční výuku nebudeme moct zahájit ani v letním semestru. A na tuto situaci chceme být připraveni.

Současná doba pandemie je pro všechny z nás hodně náročná a plná změn. Jak si myslíte, že ovlivní vzdělávání na Univerzitě třetího věku?

Myslím, že jsme součástí velkých společenských zkoušek a proměn a že dojde i ke změně ve vzdělávání seniorů.

To neskončí, jen bude jiné. Rozšíří se formy seniorského vzdělávání a budou se ho účastnit jiné skupiny seniorů.

Současná pandemie je prostě časem výzev a nových úkolů, které stojí před námi a jichž se nesmíme zaleknout. Tato doba je ale fascinující po více stránkách.

Jsem ráda, že můžeme vytvářet něco, co je pro seniory užitečné, co jim pomáhá ve zvládání těžkostí spojených s pandemií a co jim přináší pozitivní myšlenky a nálady. Online forma výuky dává příležitost seniorům, kteří mají zdravotní problémy a nemohli by na prezenční výuku docházet. Otevírá se také prostor seniorům, kteří špatně slyší – a těch je také velké množství.

V pohodlí domova si mohou zvuk přednášky přizpůsobit svým potřebám.

Online vysílání zpřístupňuje informace i těm seniorům, kteří mají obavy z do­ cházení do neznámých prostor, nebo těm, kteří doma pečují o svého partnera nebo partnerku.

JAK ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ HODNOTÍ SAMI POSLUCHAČI JANA TUČKOVÁ:

MARIE VYKOUKALOVÁ:

I když jsem zavřená doma, tak mám kontakt se školou, s přednášejícími a mám možnost dovídat se zajímavé věci. Jsem ráda, že nemusím poslouchat jen zprávy o počtu nakažených a zemřelých. Výhodou online výuky je, že nikdo neohrožuje mě a ani já nikoho neohrožuji. Můžu se na přednášku podívat v čase, který mně vyhovuje a kolikrát chci. Pokud mně něco není jasné, můžu se vrátit a poslechnout si to ještě jednou. Chybí mi ale kontakt s přednášejícím i s ostatními posluchači.

Začátek první přednášky byl pro mě trochu stresující, protože jsem měla strach, jestli jsem odkaz správně otevřela. Nakonec se dobrá věc podařila a těším se na další přednášky.

Výhodou online přednášek je, že jsou k dispozici celý týden a mohu si je pustit vícekrát.

Třeba přednášku o léčivých rostlinách jsem si pustila třikrát. Také jsem ráda, že jsem nepřišla o přednášku, ani když mě chytila pořádná rýma nebo jsem ji prostě nestihla. Nevýhodou online přednášek pro mě je, že se nedostanu mezi lidi.

37

MENDEL GREEN

Z DENÍKU MEZIGENERAČNÍ UNIVERZITY Mendelova univerzita spustila loni jako první projekt Mezigenerační univerzity na Moravě. Jejím cílem je podporovat pozitivní vztahy mezi prarodiči a vnoučaty pomocí vzdělávacích a volnočasových aktivit. Do chodu sice zasahuje současná pandemie, ale i přes různé obtíže projekt funguje. V plánu je nový vzdělávací program a přechod na online formu.

TEXT: Kateřina Pevná FOTO: AVC MENDELU a Michal Pospíšil Hned po prázdninách jsme se pustili do podzimních setkání, které kvůli pandemii nemohly proběhnout na jaře.

Nejprve se účastníci lekcí zaměřili na technologii potravin ve třech polo­ provozech – masném, mlékařském, pekařském a v laboratoři na zkoumání jakosti vajec. S úžasem jsme sledovali známý psychologický „aha efekt“. To když děti ve tmě poprvé prosvítily vejce nebo káply do mléka hydroxid sodný (0,25 mol/l) a mléko se začalo díky indikátoru zbarvovat do růžova na znamení přítomnosti kyseliny mléčné.

Vzhledem k příjemnému počasí další akce proběhly na čerstvém vzduchu, například v tematických zahradách v Lednici nebo univerzitních lesích.

Souběžně s probíhajícími lekcemi prvního ročníku Mezigenerační univerzity se už prarodiče s vnoučaty hlásí do stávajícího i nového programu na další akademický rok.

Začínáme ale tušit, že les byl na dlou­ hou dobu posledním místem, kde jsme se viděli „naživo“ a před námi stojí rozhodnutí, zda mezigenerační aktivity zastavit, nebo je přenést do online světa. Uvědomujeme si, že z epide­ miologických důvodů je život všech generací, nejen v rodině, významně ovlivněn sociální distancí. Proto je pro nás zcela aktuální a zásadní výzvou, jak dát vazbám seniorů s ostatními generacemi nový impuls a pokusit se jejich vztahy udržet a prohlubovat.

Ve výuce od listopadu pokračujeme online formou. Na webových stránkách se budou postupně objevovat videa a pracovní listy. Ty mohou prarodiče se svými vnoučaty prostřednictvím videohovoru a telefonu zhlédnout

38

a vyplnit. Společně se například ohlédnou za rodinnou historií a sestaví si rodokmen, dozvědí se něco o sobě samých a vytvoří rodinný erb. Nebo zaznamenají vánoční tradice a zvyky své rodiny pro budoucí generace.

A aby nebylo zanedbáno ani vzdělá­ vání, které k mezigenerační univerzitě neodmyslitelně patří, budou se moct

například pustit do tajů biologie rostlin. Díky spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí v oblasti seni­ orské a rodinné politiky budeme takto připravené lekce přinášet pravidelně každý týden seniorům po celé České republice, a to prostřednictvím časopi­ su Povzbuzení, který je v této náročné době určen především seniorům.

MENDEL GREEN Nabitý a pestrý program v poloprovozech AF MENDELU připravili akademici M. Jůzl, Š. Nedomová, V. Šottníková a A. Saláková se svými studenty.

Pod vedením V. Stejskalové ze ZF MENDELU a jejích studentů poznávali prarodiče s vnoučaty rostliny a koloběh jejich života v ročních obdobích.

39

MENDEL GREEN

CIZOKRAJNÁ KACHNIČKA MANDARÍNSKÁ OSÍDLILA SVRATKU Brno se stalo největším zimovištěm kachničky mandarínské u nás, pravidelně zde zimuje kolem padesáti jedinců. Výjimečnou lokalitou je pro ně zejména řeka Svratka, kde se skutečně etablovaly a hnízdí zde pravidelně už od roku 2011. Jde tak o jedinou pravidelně hnízdící populaci u nás.

TEXT: Tereza Pospíchalová FOTO: Archiv Vladimíra Mikule

40

„Jelikož kačer měl na noze plastový chovatelský kroužek, ptáci pravděpodobně unikli z chovu, dostali se do ideálního prostředí a zahnízdili tu,“ vysvětlil Vladimír Mikule z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty, který se výzkumem kachniček zabývá přibližně deset let. V poslední době hnízdí v Brně pět až devět párů, jejichž rozmnožování je zaznamenáváno každoročně.

Kachnička mandarínská je asijský druh vrubozobého ptáka, který je velmi rozšířený u chovatelů. Kačer je považován za jednoho z nejbarevnějších vrubozobých ptáků vůbec. Kachničky využívají během roku i široké okolí řeky – navštěvují přilehlé lesy s řadou drobných vodních toků a nádrží. Právě to je také důvodem, proč v Brně došlo k jejich usazení. „Můžeme o nich říct, že stejně jako většina ostatních evropských populací i ta brněnská je stálá – drží se v oblasti celoročně, jen během roku preferuje různá místa,“ konstatoval ornitolog.

Například po vyhnízdění na období pelichání se část ptáků zdržuje na jezírkách v oboře Holedná, část se přesouvá na Brněnskou přehradu a někteří ptáci zůstávají na řece. Na podzim se pak vracejí na tok Svratky a vytvářejí menší hejna. Jak se ochladí a řeka začne zamrzat, soustředí se na několik míst společně s dalšími vodními ptáky a zimují, přičemž využívají přikrmování od lidí. Tradičně největší brněnské zimoviště je podle ornitologa v okolí komínské lávky u zastávky Svratecká.

MENDEL GREEN

Letošní podmínky pro kachničky ale nebyly úplně příznivé. „Déšť a chlad negativně ovlivňuje kachňata v prvních dnech života, bývají proto větší ztráty.

Z důvodu zvýšené hladiny vody bylo i horší je pozorovat – na rozdíl od předchozích let jsem některé rodinky viděl jen jednou a při následné kontrole jsem je již nenašel. Kachny si kachňata mohly odvést na nějaké lokality mimo řeku, ale část z nich asi o mladé přišla,“ poznamenal s politováním Mikule.

Kachnička mandarínská je zajímavá nejen vzhledem, ale i chováním. „Hnízdí ve stromových dutinách, někdy i daleko od vody. Malá kachňata vyskáčou na zem a následují matku k vodě. Kačeři většinou hlídkují poblíž dutin, pro některé tím péče o potomstvo končí, jiní ovšem mají silně vyvinutý rodičovský pud a podílejí se aktivně na ochraně mláďat,“ vysvětlil Mikule. Letos byly podle vědce v Brně zaznamenány dokonce dva případy, kdy se kačeři zapojili do péče o kachňata. Skupinu tvořila kachna, šest kachňat a dva aktivně hlídkující kačeři. „Někteří jedinci, kteří tvoří v jedné sezoně pár, se k sobě vracejí i v hnízdní sezoně následující. Individuální chování u tohoto druhu je však tak rozdílné, že se nedá zevšeobecnit,“ uvedl vědec. Zajímavostí je také to, že se prakticky nekříží s ostatními druhy vrubozobých ptáků, na rozdíl od podobné severoamerické kachničky karolínské.

Svratka představuje pro kachničky, které mají na prostředí vyšší nároky, ideální podmínky. Jedná se o stromové kachny, které často odpočívají na větvích a stromech nakloněných nad vodní hladinu. „Vyžadují bohatý břehový porost zasahující nad vodu, ve kterém hledají úkryt. Vodní tok musí poskytovat dost drobné živočišné potravy pro malá kachňata. Dále je nutná přítomnost stromů s dutinami pro hnízdění a porosty třeba dubů, jejichž plody tvoří důležitou složku potravy během podzimu a zimy,“ vyjmenoval ornitolog. Všechny tyto podmínky řeka Svratka s okolními lesy na území Brna splňuje. Je to nížinný typ řeky s pomalu tekoucí vodou, zadržovanou několika jezy. Porosty keřů i stromů zasahují na řadě míst nad vodní hladinu, a vytvářejí tak dostatečný kryt v hnízdní i mimohnízdní době.

Kachnička mandarínská se přirozeně vyskytuje na Dálném východě, v Rusku, v Číně, na Korejském poloostrově, v Japonsku a na Tchaj-wanu, v rámci záletů také v dalších asijských zemích. Světová populace je odhadována na přibližně šedesát pět tisíc jedinců. V původním areálu rozšíření se jedná z větší části o tažný druh.

Většina evropských populací je naopak stálá, nicméně i u introdukované populace byly zaznamenány dlouhé přelety jednotlivých ptáků, například mezi Velkou Británií a Maďarskem.

V Evropě je druh trvale usazen asi 100 let, ale už před rokem 1745 byla kachnička mandarínská přivezena do Velké Británie. „U nás byl druh ve volné přírodě poprvé zastižen ve druhé polovině 19. století, kdy byl samec ve svatebním šatu střelen u Hodonína,“ připomenul ornitolog.

Na území České republiky se kachnička vyskytovala jako uprchlík z chovů.

V současné době, zvláště pak od roku 2008, se na některých místech jedná o ptáky z naší hnízdní populace či o ptáky z volně žijících populací v sousedních zemích.

Přestože se jedná o nepůvodní druh, není kachnička druhem invazním. „Lze očekávat, že další šíření kachničky mandarínské na území České republiky nebude nijak rychlé, pravděpodobně kvůli náročnosti ptáků na hnízdní prostředí, predačnímu tlaku a konkurenci dalších druhů hnízdících v dutinách,“ vysvětlil Mikule. Příkladem invazního druhu, který se v posledních letech v České republice šíří, je husice nilská. „U husice představuje hlavní problém značná teritorialita – jedinci agresivně vytlačují ze svého okolí zástupce jiných druhů, a svou přítomností tak pravděpodobně snižují počty druhů hnízdících v lokalitě.“ Letos bylo také v Česku zjištěno první hnízdění bernešky velké, která bývá uváděna jako jeden z nejznámějších invazních druhů.

41

MENDEL GREEN

EXPERIMENTÁLNÍ MODUL OVĚŘUJE FUNKČNOST KONSTRUKCÍ DŘEVOSTAVEB V kampusu MENDELU postavili pracovníci Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Lesnické a dřevařské fakulty během podzimu experimentální měřicí modul. Umístěn je vedle Provozně ekonomické fakulty, podél ulice Erbenova. Cílem několikaletého projektu je ověřovat jednotlivé konstrukční části dřevostaveb a analyzovat jejich funkčnost.

Střešní modul umožňuje současné měření několika skladeb stropních konstrukcí a šikmých střech při nevytápěném půdním prostoru.

V případě potřeby je možné modul nahradit modulem pro testování zelených střech.

TEXT: Jana Kuncová FOTO: Filip Vrána Rostoucí míra izolace spolu s požadavky na komfort a kvalitu vnitřního prostředí mají za následek, že desetiletími prověřené tradiční koncepty konstrukcí přestaly být u nových staveb uplatnitelné. Aby bylo možné navrhovat nové, funkční a spolehlivé konstrukce moderních dřevostaveb, je naprosto nezbytné materiálovým vlastnostem a všem procesům v konstrukcích plně porozumět. To se neobejde bez nových experimentálních poznatků v oblasti stavební fyziky, zejména šíření tepla a vlhkosti. „Zjišťování v laboratoři postrádá dlouhodobé podmínky reálné stavby.

Na stavbách naopak není prostor z konstrukcí odebírat vzorky a monitorovat je komplexně a dlouhodobě.

Právě proto chceme vytvořit výzkumnou platformu, na níž budeme moct zjišťovat nové poznatky o tepelném a vlhkostním chování moderních konstrukcí dřevostaveb a jejich materiálech v podmínkách reálného prostředí,“ upřesňuje projektový záměr Richard Slávik.

Na základě získaných dat mohou pracovníci ústavu studovat chování jednotlivých konstrukcí a interakcí konstrukčního a materiálového řešení s prostředím. Výsledky jednotlivých skladeb je možné mezi sebou porovnat, případně konfrontovat s numerickými výpočty. Velká variabilita modulu umožňuje měnit skladby i konstrukce, případně celé části modulu podle

42

potřeb výzkumných aktivit. „Aktuálně je modul sestaven ze tří stěnových a tří střešních segmentů, které mají pokrýt plánovaný výzkum vybraných konstrukcí a studium tepelné stability vnitřních prostor dřevostaveb s ohledem na letní přehřívaní,“ popisuje stavbu Slávik. Experimentální modul má také studentům a doktorandům poskytnou prostor pro realizaci jejich závěrečných a disertačních prací. „Všechny práce realizujeme vlastními silami, studenti tak mohou nejen získat experimentální data, ale i si vlastníma rukama vyzkoušet, jak se buduje dřevostavba,“ uzavírá Slávik.

Fasádní testovací pole umožňuje měřit systémy větraných fasád orientované na jihozápad. Pole je možné použít pro zjišťování funkce větraných dutin různé geometrie nebo skladeb rozličné materiálové základny a dále pro kvantifikaci tepelně technických parametrů těchto skladeb.

Dvě testovací místnosti je možné použít pro ověřování tepelné stability místností dřevostaveb, měření propustnosti slunečního záření a energie pro transparentní výplně nebo stínicí prvky, testování systému chlazení a topení nebo analýzu vlivu konstrukce okna a jeho zabudování na světelně-technické parametry. Místnosti jsou z jihozápadu uzavřeny dvojicí testovacích panelů, které je možné osadit okny nebo dalšími stěnovými segmenty. Mezi místnostmi je navržen i referenční strop pro akustická měření podlah.

MENDEL GREEN

Modul pro testování větraných a nevětraných plochých střech umožní testovat současně až tři segmenty klasických nebo vegetačních plochých střech se sklonem do 15°. Na segmentech střech je možné měřit rozložení teplot, vlhkosti a ověřovat riziko kondenzace vlhkosti v konstrukci nebo vzduchové dutině. Modul také umožňuje sledovat intenzitu výměny vzduchu a rychlosti proudění s ohledem na způsob větrání a geometrii konstrukce nebo také

střechy umožňuje testování konstrukcí a skladeb pro střechy se sklonem větším než 15°.

Ve skladbách je možné měřit teplotní a vlhkostí profily, rychlosti proudění a tlakové poměry v provětrávaných vrstvách.

Výzkumný modul vznikl díky spolupráci s firmami MATRIX a.s., SAINT-GOBAIN CONSTRUCTION PRODUCTS CZ a.s., CIUR a.s., REMMERS s.r.o, Sto s.r.o. a Asociaci dodavatelů montovaných domů, z.s.

dlouhodobě sledovat účinky podchlazování střechy sáláním oproti obloze.

Izolovaný modul pro šikmé

Experimentální objekt obsahuje několik testovacích polí pro testování skladeb stěnových konstrukcí. Testovací pole jsou orientována na jihovýchod a na severozápad. Každé pole umožňuje vytvořit až šest skladeb konstrukcí, ve kterých je možné simultánně měřit teplotní a vlhkostní profily.

43

MENDEL GREEN

NOVÝ VÝZKUM SE ZAMĚŘÍ NA MYKOBAKTERIE, NEBEZPEČNÉHO SKRYTÉHO NEPŘÍTELE Mykobakterie po zvětšení pod mikroskopem vypadají jako nějaké futuristické výtvarné dílo. Málokdo ale ví, že kromě původce lidské tuberkulózy, který do této skupiny bakterií patří, ostatní příbuzné netuberkulózní mykobakterie číhají téměř všude kolem nás.

A to dokonce i na milovníky pohybu a celkově zdravého životního stylu, kterým mohou způsobit zásadní zdravotní komplikace.

TEXT: Filip Červinka FOTO: Archiv Ivo Pavlíka Všemu, co s netuberkulózními mykobakteriemi souvisí, se bude věnovat čtyřletý výzkum Mendelovy univerzity pod vedením Ivo Pavlíka z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií financovaný Agenturou pro zdravotnický výzkum (AZV) Ministerstva zdravotnictví ČR. Cílem je ochránit populaci před tímto skrytým nepřítelem, který se hojně vykytuje v různých složkách vnějšího prostředí.

Svým rozsahem jde o unikátní vědecký projekt, jehož výsledky budou podkladem pro další bádání. Přestože nebezpečí, které pro lidi netuberkulózní mykobakterie představují, je značné, evropská věda se jim zatím příliš nevěnovala. O to komplexnější bude muset nadcházející výzkum být. Zapojí se do něj pracovníci ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, Fakultní nemocnice v Hradci Králové, Městské nemocnice Ostrava a z dalších nemocnic, mimo jiné i z Fakultní nemocnice Brno. Řečeno s mírnou nadsázkou, vše začalo v roce 1882 polévkou, tedy

44

přesněji řečeno vývarem z hovězího srdce, který si připravil německý lékař, mikrobiolog, zakladatel bakteriologie a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství z roku 1905 Robert Koch (1843–1910). Zjistil totiž, že se na povrchu vývaru z hovězího srdce po delším čase, než potřebovaly k růstu ostatní bakterie, vytvořila blanka vypadající jako plíseň. Domníval se tehdy, že se jeho pokus pro izolaci původce lidské tuberkulózy (TBC) nezdařil. Následné mikroskopické vyšetření však ukázalo, že to nejsou plísně, ale jedná se o bakterie. Robert Koch je proto pojmenoval jako mykobakterie. Výzkum jej přivedl až k objevu původce TBC, kdy jako první popsal Mycobacterium tuberculosis, kterému se proto občas mezi odborníky říká také Kochův bacil.

Tolik historický výklad nutný k pochopení toho, čím se budou vědci zabývat. Od uvaření srdce bylo popsáno asi 200 jiných druhů mykobakterií, z nichž velká většina patří mezi netuberkulózní druhy. Zjistilo se, že asi deset druhů z těchto netuberkulózních

mykobakterií způsobuje u lidí obtížně léčitelné infekce nazvané oproti lidské TBC jako mykobakteriózy. Ty mohou postihnout plíce, přičemž léčba je v tomto případě poměrně náročná, dále ledviny, krční mízní uzliny, což se stává u dětí, anebo také kůži.

Především akvaristé mohou znát nepříjemné vředy na rukou, za které se někteří stydí natolik, že s nimi ani nezajdou k lékaři. Původcem je Mycobacterium marinum vyskytující se především u akvarijních ryb.

V Nizozemsku byly již před desítkami let objeveny různé druhy netuberkulózních mykobakterií v tzv. biofilmech ve starém vodovodním potrubí se studenou vodou.

U horníků na Ostravsku a Karvinsku se vyskytuje plicní mykobakterióza způsobovaná Mycobacterium kansasii, druhem popsaným poprvé v důlních

MENDEL GREEN oblastech amerického státu Kansas.

Netuberkulózní mykobakterie ale trápí mnohem více lidí. V Japonsku, kde společně s ekonomickým růstem země stárne lidská populace, se mykobakteriózy objevují u nejstarších obyvatel. Zřejmě je to dáno i tím, že tato část populace má nejvíce oslabenou imunitu a s netuberkulózními mykobakteriemi mohou přijít do styku například při relaxačních pobytech ve wellness či v domácích vířivkách.

V Nizozemsku byly již před desítkami let objeveny různé druhy netuberkulózních mykobakterií v tzv. biofilmech ve starém vodovodním potrubí se studenou vodou. Ideální podmínky k životu jim totiž vytvářela sousední vodovodní trubka s teplou vodou, která nejvíce v noci po večerním sprchování obyvatel ohřívala vodu v trubce se studenou.

Právě zvýšení povědomosti o mykobakterióze, a to nejen mezi veřejností, ale i mezi zdravotníky, je jedním z úkolů nadcházejícího výzkumu. Čím to je, že se netuberkulózními mykobakteriemi, tedy onemocněním zvaným mykobakterióza, které způsobují, tak dlouho nikdo nezabýval hlouběji?

Populace v Česku byla totiž ještě do října roku 2010 chráněná plošnou vakcinací proti klasické TBC, a což většina laické veřejnosti ani neví, také současně proti mykobakteriózám.

V šesti týdnech dostávala miminka do levého ramene, některé holčičky na vyžádání rodičů do zadečku (aby neměly v dospělosti na rameni vytvořenou jizvu) vakcínu BCG (Bacillus Calmette-Guerin). TBC, ona stará metla lidstva, která si kdysi vyžádala desítky miliónů životů, byla téměř vymýcena, takže bylo před deseti lety od plošné vakcinace BCG pro výskyt postvakcinačních komplikací upuštěno.

Roční nárůst počtu pacientů s TBC je v Česku okolo 450 pacientů, což je pro medicínu zvládnutelné i bez toho, aby bylo nutné nadále proočkovávat celou populaci. Ukázalo se ale, že netuberkulózní mykobakterie jsou tu stále a že představují mnohem větší nebezpečí, než by se na první pohled mohlo zdát.

Mykobakterióza coby onemocnění je nyní spíše na okraji zájmu. Zatímco její kožní forma má podobu nepříjemných vředů na kůži, přičemž zbavit se jich je poměrně zdlouhavé, u dětí se často projevuje zánětem krčních mízních uzlin. Ty jsou zduřelé, bolestivé, dítě má teplotu a průběh onemocnění je podobný leukémii. Právě zvýšení povědomosti o mykobakterióze, a to nejen mezi veřejností, ale i zdravotníky, je jedním z úkolů nadcházejícího výzkumu.

Mykobakterie totiž číhají na lidi také na místech, kde by to nikdo nečekal a podtrhují to, co se celosvětově v souvislosti s koronavirem stále řeší, tedy jak důležitá je osobní hygiena, konkrétně správné a důkladné umývání rukou. Mykobakterie žijí například v kompostu, rašelině a půdě. Jedním z možných způsobů vzniku onemocnění je například na jaře sázení květin, po němž si děti pomáhající rodičům či prarodičům na zahrádce pořádně neumyjí ruce a vrhnou se na sladkou odměnu za dobře odvedenou práci.

Mykobakterie v půdě číhají i na milovníky koupání v přírodních koupalištích, jimž část populace dává stále více přednost před rušnými vodními světy s přeplněnými bazény, skluzavkami a perličkovými koupelemi.

U vyznavačů adrenalinových zážitků může přenos hrozit u stále populárnějšího canyoningu.

U vyznavačů adrenalinových zážitků může přenos hrozit u stále populárnějšího canyoningu. Stačí jen, aby se účastník při slézání koryta dravé bystřiny sevřené mezi skály poranil. Přes ránu se mu mohou dostat netuberkulózní mykobakterie do kůže.

Velkou neznámou jsou veškeré produkty související s rašelinou.

Zdaleka nejde jen o rašelinové zábaly ve wellness. Ono se totiž dnes již dělá i rašelinové pivo a nejrůznější výživové doplňky. Novým trendem je být stále blíž přírodě, otázkou ale podle Pavlíka je, nakolik je to v některých ohledech bezpečné.

Ivo Pavlíkem vedený výzkum zmapuje různé rizikové faktory, což zahrnuje nalezení všech rizikových míst a také produktů, například výrobků z rašeliny, které představují nebezpečí. „Možná nás výsledek bádání přivede právě k tomu, že musíme přidat v osobní hygieně, jejíž význam stále podceňujeme, i když si to připustit, nebo se za to stydíme“ uvedl Pavlík.

K jeho úsměvným zkušenostem v této oblasti patří diskuse s africkými studenty z ryze rozvojových zemí, pro něž je Česká republika ekonomicky významně rozvinutým státem. Když se jich zeptal, co je v ČR překvapilo, hned po svíčkové a pivu to bylo to, jak nedůsledně a málo často si lidé v ČR umývají ruce. Ono totiž takové to běžné letmé opláchnutí rukou při příchodu ze zahrady domů, před pitím kávy nebo třeba před přivítáním návštěvy prostě nestačí.

Mykobakterióza je samozřejmě léčitelná, a to antituberkulotiky. Jde však o to, aby tato léčba nebyla nutná a veřejnost byla před mykobakteriózami chráněna i bez plošného očkování.

Ivo Pavlíkem vedený výzkum zmapuje různé rizikové faktory, což zahrnuje nalezení všech rizikových míst a produktů, například výrobků z rašeliny, které představují nebezpečí. Dalším cílem je rizikové chování lidí, k čemuž budou využita dotazníková šetření.

Třetím pilířem bude osvěta. „Je toho tolik, že budeme mít v nadcházejících čtyřech letech, kdy se tomuto výzkumu budeme věnovat, co dělat,“ dodal Pavlík.

45

MENDEL GREEN

MÁCHAL: LIDSTVU HROZÍ NEDOBROVOLNÁ SKROMNOST Ochraně přírody se věnuje od svých skautských let.

Aleš Máchal vystudoval Provozně ekonomickou fakultu MENDELU a byl prvním ředitelem brněnské Lipky, která v příštím roce oslaví 30 let své existence.

V rozhovoru bilancuje svoji dlouholetou činnost v oblasti ochrany přírody. Sám tvrdí, že pokud nedokážeme přijmout dobrovolnou skromnost nikoliv jako omezení, nýbrž jako šanci, ve smyslu rčení bohatší život skromnějšími prostředky, pak nám a především našim potomkům nevyhnutelně hrozí skromnost nedobrovolná.

TEXT: Jitka Vanýsková FOTO: Archiv Lipky

Jak vzpomínáte na studia na MENDELU? Na pět let studia vzpomínám rád, snad jen s výjimkou marxismu a vojenské přípravy. Studovali jsme sice v období tuhé normalizace, ale dodnes oceňuji tehdejší pestrost našeho oboru. Díky sestavě předmětů jsme měli možnost nakouknout snad do všech možných zemědělských disciplín – od agrotechniky přes zootechniku až třeba po meteorologii a bioklimatologii.

Ze všech učitelů jsem nejvíc obdivoval prof. Dalibora Povolného. Ještě raději vzpomínám na postgraduální studium oboru Ochrana a tvorba životního prostředí s nezapomenutelnými se-

46

tkáními s osobnostmi jako prof. Milena Rychnovská a další. Nejvíc mi však do života daly dlouhé praxe absolvované v JZD Mohelno. Čím Vás oba zmínění profesoři zaujali?

Pan profesor Povolný byl úžasný živel, člověk s obrovským rozhledem, se kterým se kromě jeho milovaného hmyzu dalo mluvit úplně o všem, třeba o chemii nebo i o hokeji – a vždycky byl plně v obraze, s jasným, pádnými argumenty podloženým názorem.

Zkouška ze zoologie u něho byla snad jediná, na kterou jsem se připravoval opravdu poctivě ve snaze nezklamat.

Paní profesorka Rychnovská je

osobností, která mě po předchozím amatérském studiu ekologie s poctivostí a odborností sobě vlastní zasvětila do základů ekologie jako vědního oboru. Především jí vděčím za základy ekologických souvislostí v přírodním dění.

Co bylo po škole?

Nástup do Zemědělských staveb Brno, n. p., a zanedlouho pak na generální ředitelství VHJ Zemědělské stavby, zde různé profese v úseku ekonomiky práce, narození dvou dcer, průběžné aktivity v dobrovolné ochraně přírody, vedení oddílu mladých ochránců přírody a Letních

MENDEL GREEN škol ochrany přírody, postgraduální studium, první vydání Desatera domácí ekologie, po 12 letech přechod do státní ochrany přírody a pak už budování Lipky.

Jak se dařilo budovat tým lidí pro ochranu přírody? Já si trochu vzpomínám na dobu, kdy jste účinkoval téměř pravidelně v živých rozhovorech a diskuzích na různá ekologická témata. Byl jste v tomto směru tehdy velmi aktivní, a to v době, kdy vše měla určovat „ruka trhu“ a ekonomie společnosti nejen u politiků nepočítala s fenoménem přírody.

Od skautských let jsem inklinoval k ochraně přírody. V období po zrušení Junáka jsme hodně trampovali. Když přituhlo ještě víc a nesměly působit už ani kluby mladých ochránců přírody, pokračovali jsme v ochranářské činnosti jako Pionýrský oddíl mladých ochránců přírody včetně praktické terénní práce, například při ochraně konikleců nad obřanským tunelem či na Kamenném vrchu. Souběžně jsme v tomto dlouhém normalizačním období pořádali ideologicky nezatížené Letní školy ochrany přírody pro začínající vedoucí oddílů a kroužků zajímající se o ochranu přírody a životního prostředí. Mnoho absolventů a absolventek těchto Letních škol se pak stalo členy Rezekvítku založeného v roce 1991, tj. ve stejné době, kdy jsme otevírali Lipku. Naše mláďata

z Rezekvítku nám v budování Lipky byla velikými pomocníky.

Jak probíhalo budování Lipky? Byla tomu společnost nakloněna, nebo jste museli tvrdě lobbovat a bojovat? O co jste vůbec usilovali?

Začátky snah o Lipku spadají už do doby před listopadem 1989, kdy si někteří osvícenější funkcionáři začínali uvědomovat, že ochrana přírody je stále silnějším tématem, před kterým neutečou. Zvyšovala se podpora a popularita Hnutí Brontosaurus a v Brně započaly úvahy o zřízení samostatné Stanice mladých přírodovědců, která by byla zaměřena na ochranu přírody a životního prostředí. V roce 1988 začala pro tento účel rekonstrukce domu na Lipové 20 a začali jsme připravovat záměr na zřízení Domu ekologické výchovy. Do toho přišel listopad 1989 a měli jsme štěstí, že tehdejší primátoři byli našemu usilování nakloněni. Smyslem našeho úsilí bylo vytvořit samostatný právní subjekt, jehož posláním bude ekologická výchova, vzdělávání a osvěta všech věkových kategorií s důrazem na děti, mládež a vysokoškolské studenty. Významnou roli měla hrát i metodická podpora a inspirace učitelů přírodopisu a souvisejících oborů.

Tohle vše se podařilo naplnit různou měrou, dnes má Lipka čtyři brněnská pracoviště a jedno na Drahanské vrchovině v Krásensku.

V současné době nás trápí pandemie nového typu koronaviru, přidává se sucho a lidé se konečně začínají zamýšlet nad způsobem života, který z přírody neustále čerpá, ale nestará se o to, jak ji zachovat.

Pandemie mnohé z nás přinutila se zastavit a snad i zamyslet nad tím, kam směřujeme. Myslíte si, že nám to vydrží a že z toho něco pozitivního vzejde?

Mám-li být upřímný, budoucnosti pro naše vnoučata se obávám a domnívám se, že nám hrozí především snahy o návrat k neudržitelně konzumnímu a k přírodním ekosystémům přehlíživému způsobu života. Jsme zřejmě nepolepšitelní a odmítáme vnímat děsivější hrozby, které se přitom projevují už velmi viditelně. Příkladem je katastrofální sucho, nedostatek vody v podzemních zdrojích, kritický stav a neustálý úbytek zemědělské půdy apod. Rád bych na závěr pověděl něco optimistického, ale připadá mi, že pokud nedokážeme přijmout dobrovolnou skromnost nikoliv jako omezení, nýbrž jako šanci, dar, pak nám a především našim potomkům nevyhnutelně hrozí skromnost nedobrovolná. Přece jen však věřím, že stovky odchovanců našich kroužků, absolventů letních škol i námi vyučovaných ekopedagogických předmětů pro studenty PdF MU a PřF UP jsou příslibem, vkladem, který se neustále zúročuje. Jen kdyby to šlo rychleji.

Ing. Aleš Máchal vystudoval Provozně ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně (1970 – 1975), kde absolvoval také doplňující pedagogické studium a postgraduální studium Ochrana a tvorba krajiny. V roce 1991 byla pod jeho vedením zřízena Lipka – Dům ekologické výchovy (Brno), ta v příštím roce bude slavit 30 let své existence. Byl prvním ředitelem tohoto školského zařízení pro environmentální vzdělávání.

47

MENDEL GREEN

VÁNOCE BUDOU JINÉ, TRADICE STROMU ZŮSTALA TEXT: Filip Vrána FOTO: Kateřina Červíková, Tomáš Srnský Jiné, než v minulých letech budou letošní vánoční svátky. Bez vnějších okázalostí se kvůli pandemii COVID‑19 muselo koncem listopadu obejít i tradiční předávání vánočního stromu.

Lesníci ŠLP Křtiny vybrali pro Brňany na letošní rok jedli z bílovického polesí starou čtvrtstoletí.

ještě více vrátíme k původnímu poslání a podstatě některých věcí, mezi které patří i vánoční strom pro Brno. Je nám ctí, že už pojednatřicáté bude z univer‑ zitních lesů. Věřím, že v době pro nás všechny tak obtížné, potěší občany Brna na duši,“ uvedla Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity v Brně.

„Letošní Vánoce budou jiné než ty v minulých letech, bez okázalostí, dost možná i bez trochu zbytečné nákupní horečky. I proto musíme zachovat to dobré a myslet na tradice. Tím se

Také podle primátorky města Brna Markéty Vaňkové budou letošní Vánoce jiné a přinášejí nám možnost připomenout si to nejdůležitější, tedy pomoc bližním a potřebným. Strom

48

na náměstí Svobody bude podle ní trochu osamocený, bez množství stánků okolo. Přesto primátorka věří, že přiláká „spoustu vnímavých lidí, kteří budou chtít vyjádřit svou sounáležitost s ostatními“.

Tradici vánočního stromu v centru města založil spisovatel Rudolf Těsnohlídek, který 22. prosince 1919 spolu s kolegy našel při procházce v lese u Bílovic nad Svitavou odložené batole. Těsnohlídek pak dal podnět k založení dětského domova Dagmar, který se stará o opuštěné děti. Pod vánočním stromem bývala kasička, do níž mohli lidé na stavbu tohoto zařízení přispět. ŠLP Křtiny daruje městu Brnu strom pravidelně, a to prostřednictvím Červeného kříže.

www.mendelu.cz