Estetika Technika versus estetika v hodinářství VII

→ I komplikované švýcarské kapesní chronografy měly pouzdra prostého tvaru bez ozdob. Materiálem ale bývalo jemně zpracované zlato.

V 16. století byly přenosné malé hodinky technickým zázrakem a zároveň klenotem, v 17. století převážně ozdobou světských a duchovních knížat. V 18. století se staly atributem bohatého měšťanstva. A teprve v druhé polovině 19. století si je mohl pořídit každý.

→ Na konci 19. století se často jednoduchým tvarem pouzdra bez ozdob vyznačovaly i hodinky, jejichž strojky byly vybaveny různými komplikacemi a rozhodně nepatřily do dolní cenové kategorie. Příkladem může být tourbillon švýcarské firmy Blanca Suiza.

ESTETIka

TexT Radko Kynčl FoTo archiv autora

Od manufaktur k tovární a hromadné produkci

Technika versus estetika v hodinářství VII

Zavádění strojové hodinářské výroby se v 19. století setkalo výroby se v 19. století setkalo s podobnými problémy jako s podobnými problémy jako zavádění textilních strojů zavádění textilních strojů zhruba v téže době. Konzervativní hodináři se Konzervativní hodináři se zavádění strojní výroby bránili. Docházelo k vážným nepokojům. Vyskytovaly se i sabotáže. Firmám, které chtěly být natolik pokrokové, že zaváděly stroje, bylo projevováno stroje, bylo projevováno značné nepřátelství.

↑ Zakladatel společnosti Waltham Aaron Lufkin Dennison

→ Strojek Waltham z roku 1872 nese všechny znaky velmi kvalitních hodinek. Devatenáct kamenů, švýcarský kotvový krok, teplotně kompenzovaná bimetalická setrvačka, Breguetův vlásek a jemná regulace mikrometrickým šroubem s pružinou „svan neck“. Díky strojní výrobě byly takovéto hodinky dostupné i pro americkou „middle class“.

→ Ochranná známka společnosti Elgin nese klasický motiv. Chronos s kosou zde ale odhodil svůj původní atribut – přesýpací hodiny, a v ruce má místo nich hodinky Elgin.

↘ Hodinky Elgin z roku 1900 v jednoduchém zlatém pouzdře

← Hodinky Waltham Vanguard z roku 1919 mají jednoduchý, ale nápaditý design

→ Design pouzdra hodinek Waltham nese všechny znaky tovární produkce střední cenové úrovně. Jednoduché mosazné pouzdro je ozdobeno pouze vlnovitým prstencem na obvodu. Ú čel hodinek a jejich použití procházely (od počátku 19. století) zásadními změnami. Do té doby velmi významná reprezentativní funkce kapesního časoměru ustoupila do pozadí. Hodinky začaly být nošeny v kapsičce vesty, tedy skryty, a viditelný byl pouze řetízek, který bránil jejich ztrátě (a sekundárně do jisté míry i jejich krádeži). Vlastní časoměrná funkce hodinek nabyla vzhledem ke změnám v životním stylu jednoznačně primárního významu. Bylo to zejména důsledkem stále větší důležitosti hromadných forem dopravy, tedy především železnice. Navíc začaly být hodinky vlivem změn v časové organizaci pracovního procesu používány masově.

Z osobního přenosného časoměru, hodinek, se postupně stal předmět běžné spotřeby, dostupný prakticky všem vrstvám společnosti (výjimkou byly hodinky dámské, obvykle ve formě hodinek přívěskových, které zůstávaly omezeny převážně pouze na vyšší a střední třídu obyvatelstva). To se projevilo i na výtvarném řešení hodinkového pouzdra. Došlo k zjednodušení výzdoby, která se nyní omezovala pouze na použití strojově zhotovitelných prvků (gilošování, lisované reliéfní prvky na obvodu pouzdra a zadním víčku, v případě uzavřených hodinek typu savonnette někdy i na víčku předním). Rozdíly, dané určením výrobku pro různé majetkové skupiny zákazníků, se projevovaly hlavně v použitém materiálu (od niklované mosazi až po stříbro nebo zlato) a v jemnosti

a kvalitě provedení. Z výtvarného pohledu se ale provedení pouzder do značné míry nivelizovalo a odlišnosti se projevovaly pouze v detailech.

USA v čele pokroku

V procesu zavádění moderních průmyslových metod do hodinářské výroby, a speciálně do produkce kapesních hodinek, sehrály asi nejdůležitější úlohu Spojené státy americké. Od poloviny 19. století zde vzniklo několik společností, které zavedly důslednou strojní výrobu, jejímž výsledkem bylo zvýšení produkce, usnadnění oprav, a zejména výrazné snížení ceny kapesních hodinek.

Až do poloviny 19. století byla ve Spojených státech výroba hodinek domácím průmyslem – rozptýlenou manufakturou. Výsledné produkty byly pro většinu obyvatel cenově nedostupné. Společnost Waltham Watch Company zahájila svou činnost v roce 1854 a zavedla systém vyměnitelných dílů. Podařilo se vyvinout strojní zařízení, které dokázalo vyrobit hodinkové díly tak přesně, že byly vzájemně zaměnitelné. Tato inovace výrazně zvýšila produktivitu. Firma Waltham Watch Company se tak stala první společností, která hromadně vyráběla kompletní hodinky pod jednou střechou. Tato masová výroba vedla k relativně nízkým cenám a dostupnosti hodinek pro širší populaci.

Společnost založil hodinář Aaron Lufk in Dennison ve Walthamu v Massachusetts. V prvním roce své existence měla továrna 90 zaměstnanců a vyráběla pouze patery hodinky denně. Produkce

se ale postupně zvyšovala. V roce 1861, kdy vypukla občanská válka, se výroba zastavila. Aby udržela činnost, začala vyrábět levné hodinky s označením William Ellery (jeden ze signatářů Deklarace nezávislosti). Prodávaly se za 13 dolarů a koncem války představovaly 45 procent produkce. Po válce se společnost stala hlavním dodavatelem standardních železničních hodinek pro různé železnice v USA a více než padesáti dalších zemích.

↓ Společnost Waterbury vznikla původně jako dceřiná firma výrobce mosazi, společnosti Benedict & Burnham MGF. Tuto značku nesly nejstarší varianty modelu Long-wind.

↓ Stříbrné hodinky Elgin z konce z 90. let 19. století

↓ Na montážní lince továrny v illinoiském Elginu pracovaly výlučně ženy. Při práci s miniaturními součástmi byly šikovnější a pracovaly za nižší mzdu než muži.

Firma Waltham Watch Company se tak stala první společnosti, která hromadně vyráběla kompletní hodinky pod vyráběla kompletní hodinky pod jednou střechou

→ Waterbury Series B z roku 1883 a Series C, která vznikla o rok později

→ Reklamní leták na „dolarové hodinky“ Ingersoll

Společnost Elgin National Watch Company byla založena o něco později, v roce 1864. Sídlem založena o něco později, v roce 1864. Sídlem společnosti bylo město Elgin v Illinois. I zde vedla společnosti bylo město Elgin v Illinois. I zde vedla zakladatele idea masové výroby vysoce kvalitních zakladatele idea masové výroby vysoce kvalitních hodinek pomocí strojově vyráběných vyměnitelhodinek pomocí strojově vyráběných vyměnitelných dílů. Elgin nikdy nevyráběl nejkvalitnější ani ných dílů. Elgin nikdy nevyráběl nejkvalitnější ani nejlevnější hodinky. Společně s fi rmou Waltham nejlevnější hodinky. Společně s fi rmou Waltham ale dominoval střední kategorii trhu s hodinkami. ale dominoval střední kategorii trhu s hodinkami.

V roce 1880 byla v Connecticutu založena V roce 1880 byla v Connecticutu založena továrna na kapesní hodinky Waterbury Watch továrna na kapesní hodinky Waterbury Watch Company. Cílem zakladatelů bylo vyrábět laciné Company. Cílem zakladatelů bylo vyrábět laciné hodinky. Tvůrcem nejslavnějšího modelu Waterhodinky. Tvůrcem nejslavnějšího modelu Waterbury byl talentovaný hodinář Daniel Azro A. Buck. bury byl talentovaný hodinář Daniel Azro A. Buck. V roce 1877 navrhl levné hodinky, které později V roce 1877 navrhl levné hodinky, které později vyráběla společnost Waterbury Watch pod jménem vyráběla společnost Waterbury Watch pod jménem Waterbury Long-wing. Celé hodinky obsahovaly Waterbury Long-wing. Celé hodinky obsahovaly pouze 58 dílů a používaly pouze tři kola. Měly pouze 58 dílů a používaly pouze tři kola. Měly duplexní krok ve formě tourbillonu, který se otočil duplexní krok ve formě tourbillonu, který se otočil jednou za 24 hodin. Název Long-wind byl inspirován extrémně dlouhou hnací pružinou o délce devíti stop (2,75 m) uloženou v pérovníku se 158 závity.

Hodinky se okamžitě staly hitem. Prodávaly se za 3,5 dolaru a většinou měly mosazné poniklované pouzdro.

V roce 1886 založila společnost prodejní kancelář v Londýně s plánem na prodej po celé Evropě. Hodinky se prodávaly dokonce v Japonsku a v Austrálii.

Hodinky „Dollar watch“ se staly během krátké doby natolik oblíbenými, že jich bylo vyrobeno několik milionů

↑ Stříbrné hodinky ↑ Stříbrné hodinky Hamilton S18 Hamilton S18 z roku 1897 z roku 1897

↓ Provedení strojku „dolarových ↓ Provedení strojku „dolarových hodinek“ připomíná spíše mechanický hodinek“ připomíná spíše mechanický budík než kapesní hodinky budík než kapesní hodinky

Hodinky za dolar

Ve stejném roce jako Waterbury byla založena také fi rma Ingersoll. U jejího zrodu stáli dva bratři, Charles a Robert Ingersolové z Michiganu. Svůj Charles a Robert Ingersolové z Michiganu. Svůj zprvu malý podnik vybudovali v New Yorku. zprvu malý podnik vybudovali v New Yorku. Po mnohých pokusech nabídnout hodinky širší Po mnohých pokusech nabídnout hodinky širší veřejnosti a spojit kvalitu s příznivou cenou vyviveřejnosti a spojit kvalitu s příznivou cenou vyvinuli v roce 1892 za pomoci Henryho Forda nuli v roce 1892 za pomoci Henryho Forda automatizovanou výrobu kapesních automatizovanou výrobu kapesních hodinek. Netrvalo dlouho, a vznikly hodinek. Netrvalo dlouho, a vznikly legendární „Dolar watches“ s typovým legendární „Dolar watches“ s typovým označením „Yankee“. Jejich cena odpovíoznačením „Yankee“. Jejich cena odpovídala denní mzdě úředníka. Hodinky dala denní mzdě úředníka. Hodinky „Dollar watch“ se staly během krátké „Dollar watch“ se staly během krátké

doby natolik oblíbenými, že jich bylo vyrobeno několik milionů. Bratři Ingersollové reagovali několik milionů. Bratři Ingersollové reagovali na velkou poptávku tím, že zvětšili továrnu. na velkou poptávku tím, že zvětšili továrnu. Na konci války značka Ingersoll vykazovala Na konci války značka Ingersoll vykazovala produkci více než 50 milionů kapesních produkci více než 50 milionů kapesních hodinek a vyvážela je do třiceti států celého hodinek a vyvážela je do třiceti států celého světa. Obdivovateli značky se stali světa. Obdivovateli značky se stali například Mark Twain a Thomas Alva například Mark Twain a Thomas Alva Edison, James Dean nebo Mahátma Edison, James Dean nebo Mahátma Gándhí. Prezident Theodor Roosevelt Gándhí. Prezident Theodor Roosevelt dával ve společnosti k dobru, že při jeho dával ve společnosti k dobru, že při jeho cestě po Africe byl popisován jako „muž cestě po Africe byl popisován jako „muž ze země, kde vyrábějí hodinky Ingersoll“. ze země, kde vyrábějí hodinky Ingersoll“.

Společnost Hamilton vznikla v roce 1892 Společnost Hamilton vznikla v roce 1892 v Lancasteru v Pennsylvánii. Představovala v Lancasteru v Pennsylvánii. Představovala trochu jiný přístup, charakteristický spíše pro trochu jiný přístup, charakteristický spíše pro některé evropské fi rmy, především ze Švýcarska některé evropské fi rmy, především ze Švýcarska a z Německa. Majitelé od začátku věděli, že nebude stačit vyrábět jen „další americké hodinky“, a proto vsadili všechny karty na kvalitu, s cílem ovládnout trh s hodinkami pro železnice. A to se povedlo.

Hamilton přišel s kalibrem 936, který převyšoval požadované standardy železniční společnosti. Strojek se 17 rubíny měl prvotřídní přesnost. Model Brodway si rychle získal dobrou pověst a skoro všechny kusy z první série byly ihned vykoupeny pracovníky železničních drah. Brzy ovládala společnost Hamilton 56 % trhu s hodinkami pro železnice.

Kvalita na prvním místě. Tímto heslem se Hamilton řídil od samého počátku. Jeho cílem bylo vyrábět „America’s Finest Watch“. Prvních patnáct let vyráběl Hamilton jen dva typy strojků. Oba měly ale sedmnáct kamenů.

Industrializace hodinářství ve Švýcarsku

V 19. století existoval ve Švýcarsku propracovaný systém decentralizovaného způsobu výroby. Celá města v pohoří Jura byla specializována na výrobu hodinářských součástek a na jejich montáž do hotových hodinek. Postupně vznikající systém normalizace umožňoval zaměnitelnost jednotlivých dílů. Dělba práce a specializace snižovala cenu konečného produktu na přijatelnou míru. Jednou z cest ke snížení výrobních nákladů bylo také využití levnější pracovní síly, včetně žen a dětí.

Švýcarské producenty ale zaskočil pokles exportu do USA. Zástupci švýcarských fi rem, kteří se účastnili mezinárodní výstavy ve Filadelfi i v roce 1876, se znepokojením zjistili, že americké hodinářské fi rmy používají pokrokovější výrobní metody, než jaké jsou praktikovány v renomovaných švýcarských hodinářských střediscích.

↙ Železniční hodinky Hamilton Railway Special z roku 1908

↑ Pohled na továrnu Hamilton v Lancasteru v Pennsylvánii

→ „Montre prolétaire“ (dělnické hodinky) Georgese Frédérica Roskopfa znamenaly průlom v dostupnosti hodinek i pro chudší vrstvy Evropanů

↑ Roskopfův volný kolíčkový krok byl výrobně nenáročný, ale měl relativně velmi dobré vlastnosti

↓ → Na číselníku ↓ → Na číselníku železničářských železničářských hodinek Roskopf byl hodinek Roskopf byl často umístěn motiv často umístěn motiv parní lokomotivy parní lokomotivy

↑ Pro první model Roskopfových hodinek byl charakteristickým znakem můstek pérovníku ve tvaru písmene L Použitím speciálně navržených obráběcích a dalších strojů mohly americké továrny a dalších strojů mohly americké továrny vyrábět téměř každou součást hodinek a tyto vyrábět téměř každou součást hodinek a tyto součástky mohly být sestaveny a zamontovány součástky mohly být sestaveny a zamontovány do hotových strojků bez jakéhokoli dalšího do hotových strojků bez jakéhokoli dalšího dokončování. dokončování.

Švýcarští výrobci si uvědomili, že tento systém Švýcarští výrobci si uvědomili, že tento systém je vážnou hrozbou pro jejich průmysl. Rozhodli se přijmout americké výrobní metody a přejít na důslednou strojovou produkci. Přejatou metodu potom nazvali „americkým systémem“.

Americkým přínosem k myšlence „hodinek pro každého“ bylo jednak zavedení hromadné strojové výroby součástek, které bylo možno bez dalších úprav montovat do strojků, a také je bylo možno použít jako náhradní díly při opravách. Další inovací byla výroba některých součástí pomocí prostřihovacích a dalších lisovacích nástrojů, což ještě více zvýšilo produktivitu a umožnilo až drasticky snížit cenu fi nálního výrobku.

Švýcaři převzali americký systém hromadné výroby. Jejich vlastním přínosem ke snížení ceny výroby. Jejich vlastním přínosem ke snížení ceny hodinek byla zejména práce G. F. Roskopfa, který hodinek byla zejména práce G. F. Roskopfa, který přišel s celou řadou podnětných inovaci. Omezil přišel s celou řadou podnětných inovaci. Omezil množství součástek, z nichž se hodinky skládaly. množství součástek, z nichž se hodinky skládaly. Zrušil mechanismus seřizování ruček (ručky se Zrušil mechanismus seřizování ruček (ručky se nastavovaly prstem). K uložení čepů sloužily pouze nastavovaly prstem). K uložení čepů sloužily pouze otvory v základnách, bez rubínových ložisek. Nátah, otvory v základnách, bez rubínových ložisek. Nátah, který byl v té době běžně řešen pomocí klíčku, se který byl v té době běžně řešen pomocí klíčku, se u Roskopfových hodinek naopak prováděl korunkou. u Roskopfových hodinek naopak prováděl korunkou. Zásadní inovací byl Roskopfův kolíčkový krok, který Zásadní inovací byl Roskopfův kolíčkový krok, který byl snadno vyrobitelný, a přitom měl velmi dobré byl snadno vyrobitelný, a přitom měl velmi dobré vlastnosti, protože patřil do skupiny tzv. volných vlastnosti, protože patřil do skupiny tzv. volných kroků. Roskopfovým patentem bylo také použití kroků. Roskopfovým patentem bylo také použití vestavného výměnného kroku. Kompletní krokový vestavného výměnného kroku. Kompletní krokový mechanismus s oscilátorem měl vlastní segmentomechanismus s oscilátorem měl vlastní segmentovou základnu a můstek, do hodinek se montoval jako vou základnu a můstek, do hodinek se montoval jako celek. Pouzdra byla zhotovována z mosazi, nerezové celek. Pouzdra byla zhotovována z mosazi, nerezové oceli nebo z levné slitiny mědi, zinku a niklu. oceli nebo z levné slitiny mědi, zinku a niklu.

Roskopfovy hodinky a nápady inspirovaly D. A. Bucka v USA k výrobě dobrých, levných D. A. Bucka v USA k výrobě dobrých, levných a snadno vyrobitelných kapesních hodinek a snadno vyrobitelných kapesních hodinek „Dollar Watch“, které také využívaly Roskopfův „Dollar Watch“, které také využívaly Roskopfův kolíčkový krok. kolíčkový krok.

↑ Luxusní hodinky, jako tento chronograf německé firmy A. Lange & Söhne z roku 1902, měly samozřejmě zlaté, bohatě zdobené pouzdro. Bylo ale zachováno standardní tvarové řešení (vycházející ostatně i z potřeb uživatele) a výzdoba byly vytvářena strojově.

→ Železničářské hodinky ženevské společnosti Universal se od laciné produkce podobného určení vzhledově odlišovaly pouze jemnějším provedením pouzdra. Doba vzniku přibližně počátkem 20. století.

G. F. Roskopf přišel s celou řadou podnětných inovaci. Omezil množství součástek, z nichž se hodinky skládaly

← Reklamní leták továrny Grenier, Rosskopf & Cie

Georges Frederic Roskopf

Syn řezníka Johanna Georga Roskopfa a jeho ženy Marie Elisabeth se narodil 15. března roku 1813 v Německu, v obci Niederweiler, která byla součástí badenského velkovévodství (dnes francouzský departement Moselle v regionu Grand Est (Alsasko, Lotrinsko a Champagne-Ardene).

Georges Frederic byl čtvrtý z deseti dětí. Protože v rodné obci neměl příliš dobré vyhlídky, odcestoval v roce 1829 do La Chaux de Fonds ve Švýcarsku, kde se vyučil prodavačem u fi rmy Mairet & Sandoz. Potom vstoupil do učení k hodináři J. Biberovi, který také sídlil v La Chaux de Fonds. U Bibera pracoval jeden rok. V té době se oženil s Françoise Lorimierovou, zámožnou sedmatřicetiletou vdovou, matkou dvou dětí z předchozího manželství.

V roce 1835 založil vlastní hodinářskou fi rmu díky fi nanční pomoci své ženy. Firma fungovala jako „etablisseur“. To znamená, že nakupovala součásti hodinek a montovala z nich fi nální výrobky. V témže roce se novomanželům narodil syn Fritz Edouard.

V roce 1850 Roskopf fi rmu prodal. Následně se nechal zaměstnat německou hodinářskou fi rmou bratrů Guttmannových z Würzburgu jako manažer jejich fi liálky v La Chaux de Fonds.

V roce 1855 si Roskopf opět založil vlastní podnik, tentokrát společně se svým synem a hodinářem Henrym Gindrauxem. Po dvou letech ale Fritz Edouard společnost opustil, aby si založil vlastní fi rmu v Ženevě. Poté odešel i Gindraux, kterému byla nabídnuta funkce ředitele hodinářské školy v Neuchâtel.

G. F. Roskopf měl ideu vyrábět kvalitní, a přitom levné hodinky pro dělníky a méně majetné lidi. V roce 1860 začal navrhovat hodinky, které by se daly prodávat za 20 švýcarských franků, což byl tehdy týdenní plat nekvalifi kovaného dělníka. Nazval je „montre prolétaire“ (dělnické hodinky). Po určitých problémech se získáním dodavatelů komponent nakonec tyto hodinky realizoval díky dodávkám pouzder a nesestavených strojků (tzv. ébauche) od fi rmy Malleray Co. a několika dalších výrobců, a nechal je sestavit ve Francii M. Chatelainem. Původní objednávka od Malleray Co. byla 2000 hodinek. Do roku 1870 vzrostla jeho produkce na 20 000 kusů. Díky podpoře fi rmy Breguet mohl Roskopf představit své hodinky na Světové výstavě v Paříži v roce 1867. V konkurenci 152 švýcarských hodinářů získal Roskopf bronzovou medaili. O dva roky později získaly jeho hodinky stříbrnou medaili na výstavě v Amsterodamu.

I když byly Roskopfovy hodinky určeny chudším vrstvám, prvními zákazníky byli armádní důstojníci. Roskopfův obchodní zástupce Ch. L. Schmid totiž nabídl hodinky různým evropským armádám a železnicím, a to s takovým úspěchem, že poptávka brzy překročila nabídku.

Po smrti své manželky Françoise předal G. F. Roskopf svůj podnik Charlesovi Leonu Schmidovi a bratrům Charlesovi a Eugène Willeovým. Nová společnost byla pojmenována Wille Freres. Měla právo užívat značku „Roskopf Patent“. Hodinek s touto značkou bylo vyrobeno podle odhadů okolo 20 milionů.

V roce 1873, v šedesáti letech se Roskopf znovu oženil s šestatřicetiletou učitelkou. Zpočátku žili v Cernieru, kde v roce 1874 získal švýcarské občanství. Později se přestěhovali do Bernu, kde Roskopf 14. dubna 1889 zemřel.

Georges Frederic Roskopf

Logo hodinek Roskopf Patent vyražené do víčka strojku