Řešení pro horské a izolované oblasti

Podle něj se přitom rostoucí zájem o tato řešení projevuje zejména uživatelů objektů v odlehlých či horských oblastech, které silný vítr trápí v průměru častěji.

Kvůli nižším teplotám se v nich zároveň až o dva měsíce prodlužuje topná sezona.

„Často se jedná o domy, které se vyskytují na samotkách mimo zástavbu, nezřídka kdy se jejich majitelé snaží o to, aby byly energeticky soběstačné, už jen proto, že připojení k energetickým sítím je pro takové objekty složitější,“ doplnil Banasinski.

v teplejších měsících. Letošní větší počet výpadků proudu v zimě byl přitom dalším podpůrným argumentem našich zákazníků, proč po akumulačních krbech a kamnech sahali,“ uvedl Banasinski.

Řada lidí přitom podle něj vidí v akumulačním způsobu vytápění dřevem i další výhodu. Tou je nutnost zpracování poškozeného dřeva v polomech – pokud už silný vítr stromy poničí, mohou uživatelé toto dřevo využít a uskladnit jako palivo do svého krbu či kamen. Musí se totiž stejně pořezat a zlikvidovat.

Větší náklonnost k energetické nezávislosti je podle výrobců kamnových a krbových systémů možné u uživatelů pozorovat v posledních dvou letech. Prvotním spouštěčem byla nejistota ohledně plynu a rostoucí ceny elektřiny loni v zimě. „Poptávka po akumulačních systémech díky tomu vylétla nahoru. V jiných oborech se zase energetická nezávislost propsala do zájmu o fotovoltaiku. Jinými slovy, tyto preference uživatelů je možné pozorovat jak v topné sezoně, tak

„Lidé v takovém případě vyzdvihují zároveň uhlíkovou neutralitu vytápění dřevem. Pokud se správně spálí, emituje do ovzduší stejné množství uhlíku, jaké pohltilo v době, kdy bylo ještě součástí stromu. Stromy pak mohou tento oxid uhličitý přeměnit opět na kyslík,“ uzavřel Banasinski.