Třetí týden ve znamení dialogu staré a nové hudby strana 3
David Eben: V gregoriánském chorálu je stále co objevovat rozhovor s uměleckým vedoucím Scholy Gregoriany Pragensis strana 5
Dagmar Pecková: Beze snů není možné existovat
mezinárodní hudební festival
rozhovor s hvězdou letošního operního galakoncertu strana 9
20. září – 26. října 2013
Poznávame festivalová místa: Divadlo F. X. Šaldy v Liberci slaví 130 let od založení
festivalový zpravodaj
5 / 2013
strana 13
sou těž
Vyhrajte 2 vstupenky na koncert ansámblu Collegium Marianum ve Stráži pod Ralskem strana 12
|2
Vážení a milí příznivci Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, mezinárodní hudební festival 20. září – 26. října
2013
je to neuvěřitelné, ale letošní Lípa Musica je již za svou polovinou. Třetí festivalový týden ochuzený o vystoupení Tiburtina ensemble a Jazzového tria Davida Dorůžky nabídl příjemné druhé setkání s královéhradeckým dětským sborem Jitro v německém Großschönau, sugestivní koncert při svíčkách v Zahrádkách a vystoupení renomovaného německého ansámblu Stimmwerck v Kravařích. Všechny koncerty zaznamenaly vynikající návštěvnický ohlas, za což jsme vám velmi vděčni, a rádi bychom vás pozvali i na hudební zážitky, které nabízí program čtvrtého týdne.
Za ansámblovým vokálním programem se můžete vypravit i tento pátek, kdy se uskuteční festivalová premiéra v hornolužickém Budyšíně. V místním kostele Marie a Marty vystoupí takřka rezidenční Schola Gregoriana Pragensis, která v letošním roce představí svůj program Antica e moderna. V sobotu nás pak čeká jeden z festivalových vrcholů v podobě operního galakoncertu naší přední mezzosopranistky Dagmar Peckové. Na následujících stránkách vám přinášíme rozhovor s Dagmar Peckovou i uměleckým vedoucím Scholy Davidem Ebenem. Pro festivalové zastavení jsme tentokrát vybrali Libe-
rec, neboť historická novorenesanční budova místního divadla slaví letos 130 let. A navíc pro Vás máme jeden tip na příští týden! A pokud máte chuť si s námi i tentokrát zasoutěžit, můžete vyhrát dvě vstupenky na vystoupení ansámblu Collegium Marinaum, který se uskuteční v pátek 18. října ve Stráži pod Ralskem. Děkujeme Vám za Vaši přízeň, přejeme krásné hudební zážitky a těšíme se na setkání na dalších koncertech letošního ročníku festivalu! Lucie Johanovská
aktuality Festivalový zpravodaj vydává MHF Lípa Musica, Klášterní 464/11, 470 01Česká Lípa Redakce: Ing. Lucie Johanovská, marketing a PR, lucie.johanovska@lipamusica.cz, tel.: + 420 608 823 973 grafické zpracování: DÍLNA.com foto: Lukáš Pelech Ateliér, a archiv festivalu
Děkujeme za podporu zahrádecké sbírky a opravu varhan! V minulém týdnu se při koncertu v Zahrádkách uskutečnila sbírka na opravu varhany v kostele sv. Barbory, kterou vyhlásila místní farnost. Při koncertu se vybralo 1 570 Kč. Farnost touto cestou velmi děkuje za tuto podporu. A pokud byste se ještě rádi připojili, neváhejte a kontaktujte paní Mgr. Markétu Kirschnerovou na tel.: 776 572 676, která Vám ráda poskytne více informací.
Vstupenky na koncerty Koncert Dagmar Peckové je již vyprodán, na Scholu Gregorianu Pragensis se však stále do Budyšína můžete vypravit. Neváhejte! Vstupenky si můžete zakoupit online nebo ve festivalové kanceláři v Klášterní ulici 464/11 v České Lípě. Otevírací doba je každý den od 15.00 do 18.00 hodin.
www.lipamusica.cz www.facebook.com/lipamusica
zpět na obsah
pokračování
|3
Třetí týden ve znamení dialogu staré a nové hudby Třetí festivalový týden v duchu dialogu staré a nové hudby nabídl druhé setkání s královéhradeckým sborem Jitro v německém Großschönau, koncert při svíčkách v Zahrádkách nebo skvělé vystoupení renomovaného německého ansámblu Stimmwerck v Kravařích. Jedinou vadou na kráse bylo zrušení koncertu v Železném Brodě z důvodu onemocnění umělce, avšak všechny realizované koncerty zaznamenaly vynikající návštěvnický ohlas! Pojďte si s námi připomenout tato vystoupení jedno po druhém… Jitro uspělo v Großschönau Ve čtvrtek 3. října se konal druhý z koncertů německé festivalové triády. V Evangelickém kostele v Großschönau vystoupil v letošním roce na festivalu již podruhé vynikající královéhradecký dětský sbor Jitro. V průřezu českou a světovou sborovou tvorbou a napříč staletími se představila třicítka těch nejlepších jitřních zpěváčků pod vedením profesora Jiřího Skopala, jednoho z našich předních odborníků v oblasti dětského sborového zpěvu, a za klavírního doprovodu Michala Chrobáka. Německé publikum si na festival Lípa Musica svoji cestu již našlo a zaplněný kostel v Großschönau letošní program doslova uchvátil. Skvělé podání, podobně jako v Novém Oldřichově, německé publikum osvěžilo a rozproudilo a závěrečný sbor s publikem a zejména ovace byly ještě silnější než u nás. Italský koncert při svíčkách Již tradičně se každý rok ve festivalové koncertní řadě objevuje koncert při svíčkách. I letos se posluchači měli možnosti v této sugestivní atmosféře vypravit do zahrádeckého kostela sv. Barbory a vychutnat si v pátek 4. října ty Nejsladší vzdechy, neboť tak zněl zpět na obsah
název programu inspirovaný názvem jedné ze skladeb Giulia Cacciniho. A učinili tak v celé festivalové historii doposud v nejhojnějším počtu. Emocemi prosycený večer přinesl setkání s barokní tvorbou italských mistrů v podání úspěšných umělců mladší generace – barytonisty Tomášem Králem a hráče na drnkací nástroje (teorbu a barokní kytaru) Janem Krejčou. Jiskřivé Cacciniho árie plné afektované barokní rozervanosti, lásky, radosti, bolesti i smrti v kontrastu s méně známými, avšak vysoce virtuózními instrumentálními čísly z dílen skladatelů Castaldiho a Corbetty opojily publikum ve sv. Barboře pravou italskou sladkobolností. Bravo Stimmwerck! Třetí týden festivalu završil v neděli 6. října v kostele Narození Panny Marie v Kravařích koncert renomovaného německého vokálního ansámblu Stimmwerck. Kvarteto vynikajících německých pěvců v obsazení kontratenor, dva tenoři a basbaryton představilo kravařskému publiku písně německé renesance a moderny v programu nazvaném Im Himmel frei, který je odvozen z moteta skladatele Caspara Othmayra. Stimmwerck není na české
kulturní scéně nováčkem, avšak každé setkání s tímto tělesem je inspirující nejen „řemeslnou“ kvalitou, ale také objevnou dramaturgií. A nejinak tomu bylo i v případě jejich festivalového vystoupení. Intenzivní badatelská činnost tělesa je zdrojem ohromného množství zajímavých, většinou renesančních, kompozic, které po staletí ležely neprávem zapomenuty v archivech a knihovnách, a které Stimmwerck originálně uvádí znovu v koncertní život. Přidanou hodnotou této záslužné činnosti je navíc hledání souvislostí a mostů směrem k soudobé tvorbě. Kontrastně vystavěná dramaturgie, která však není samoúčelná, ale je vedena jasnou jednotící obsahovou myšlenkou, je posluchačsky atraktivnější i stravitelnější. Vedle sebe tak znějí skladby renesančních autorů Leonharda Pamingera, Ludwiga Senfla, Conrada Rupsche či anonymních autorů a na druhé straně soudobých tvůrců – Arvo Pärta, Maxe Beckschäfera nebo Sylvana Bussottiho a osvětový prvek je umocněn, neboť do světel koncertních síní je potřeba pomoci i soudobým skladatelům. Meditativní duchovní hudbu tak střídá vtipný experiment, avšak duchaplnost se neztrácí. Stimmwerck navíc nezůstává za očekáváním ani v připokračování
|4 měřenosti volby svého názvu, jelikož je skutečně skupinou stejně znějících nástrojů. Spojení tří poloh mužských hlasů, dobře spolu ladících, které nedoprovází žádný instrument, je skutečně unikátní. Neobyčejná muzikalita, intonační jistota, technická spolehlivost
zpět na obsah
i pestrost, nenucenost a vyzrálost výrazu činí z tohoto nenápadného mužského kvarteta skutečný hudební klenot, který dokáže posluchače vtáhnout do hájemství dosud nepoznané hudby a bezprostředně s nimi sdílet niterné pocity a emoce. Soustředěné
publikum ocenilo výkon Stimmwercku stupňujícím se potleskem i opakovaným voláním „Bravo!“.
pokračování
|5
David Eben: V gregoriánském chorálu je stále co objevovat Páteční večer tohoto týdne bude patřit poslednímu z letošních saských koncertů. Poprvé vás vezmeme do Budyšína a po roce opět znovu nabídneme další z programů úspěšné Scholy Gregoriany Pragensis, jejímž uměleckým vedoucím je David Eben. Tentokrát se budete moci zaposlouchat nejen do gregoriánského chorálu, ale Schola vám představí i kompozici Petra Ebena. Davida Ebena jsme při této příležitosti požádali o rozhovor … Schola Gregoriana Pragensis není na festivalu žádným nováčkem, ale vystupuje zde téměř pravidelně od prvního ročníku, tehdy ještě Festivalu duchovní hudby Česká Lípa. Jak na Vás působí atmosféra tohoto festivalu, utkvěl Vám například některý z koncertů zvlášť výrazně v paměti? S Českou Lípou spojuje náš ensemble kus vlastní historie. Ve zdejší Biberově kapli jsme natočili několik CD. Nezapomenutelné pro nás zůstane nahrávání s japonskými buddhistickými mnichy, s nimiž jsme vystoupili i na koncertě v rámci festivalu. Vnímám, jak se festival Lípa Musica postupně stává zavedenou kulturní akcí svého regionu a dokonce odvážně hledí i za hranice do sousedního Saska. Jsem moc rád, že letos zavede naše kroky do Budyšína, města s bohatou historií, která je navíc úzce spojena s Čechami. Věřím, že místní zájemci o kulturu tuto snahu o přeshraniční spolupráci podpoří. V letošním roce se představíte s programem Antica e moderna v saském Budyšíně. Mohl byste nám tento program více přiblížit? V tomto programu se snažíme uvést do vzájemného vztahu hudbu středověkou a hudbu 20. století. V první části zpět na obsah
koncertu se věnujeme liturgickým zpěvům gregoriánského chorálu a raného vícehlasu. V druhé části pak zazní Suita Liturgica Petra Ebena, skladba pro sbor s doprovodem varhan. Spojujícím článkem je v tomto případě duchovní tématika a také melodika gregoriánského chorálu, která je v otcově skladbě zajímavě převedena do současné hudební řeči. Důležitou úlohu mají také náročné varhanní mezihry, které přednese vynikající interpret otcovy hudby Tomáš Thon. Specifikem Vašeho souboru je i intenzívní badatelská činnost, díky níž spatřilo světlo světa řada unikátních skladeb, které upadly v zapomnění. Jakého úspěchu si na tomto poli nejvíce ceníte? Těžko bych asi mohl vyzdvihnout jednu konkrétní skladbu. Je pro mne pokaždé dobrodružstvím, sledovat cestu určitého zpěvu od jeho zápisu v rukopise až ke zvukové realizaci se souborem. Snažím se, abychom posluchačům představili středověké zpěvy jako živou a stále nosnou tradici. Svoji kariéru jste zasvětil studiu sémiologické interpretace gregoriánského chorálu podle nejstarších
pramenů a to je také doména Vašeho ansámblu již od roku 1987. Je v této oblasti stále objevovat co nového nebo je současný stav znalosti této problematiky možné považovat za finální a gregoriánský chorál za zcela probádaný? Interpretace gregoriánského chorálu v posledních desetiletích zažívá docela dynamický vývoj. Mohli bychom mluvit o jistém pluralismu v interpretačních stylech. Dnešní trend, myslím, více rozlišuje, jakou tradici a repertoár konkrétně chceme interpretovat. Je rozdíl, zda chceme zpívat např. podle pramenů švýcarského kláštera St. Gallen z 10. století, zda se pustíme do procesních zpěvů z Poitiers ve 12. století, či zda studujeme repertoár umírněných husitů dle Franusova kancionálu z roku 1505. V tom je také oblast středověkého liturgického zpěvu fascinující – svou pestrostí a mnohotvárností. Zahrnuje bezmála 1000 let tvořivosti a je v ní stále co objevovat. Na první poslech může působit hudba gregoriánského chorálu až jednotvárně. Jak ji vnímáte vy? Člověk 20. století je zvyklý spíše na výrazové prostředky hudebního romantismu. Proto může být pro něj obtížnější pokračování
|6 vnímat na první poslech jemné předivo a pohyb, který se v gregoriánských melodiích odehrává. Je ovšem zřejmé, že středověkým mnichům a jejich současníkům, kteří s chorálem vyrůstali a žili s ním, se v žádném případě nezdál jednotvárný, naopak opěvovali tzv. varietas, vynalézavost motivické práce. Ale právě dnešní svět, v němž je lidské ucho zahlceno nadměrným hlukem, začíná objevovat meditativní sílu jednohlasu, který - jak říká svatý Ambrož - „neruší ticho, pouze ho činí slyšitelným“. Co všechno musí znát člověk, který se chce věnovat interpretaci středověké hudby? Musí se na ni především vnitřně naladit, což v dnešní hektické době může být docela užitečné. Interpret by také měl mít povědomí o kontextu, v němž tato hudba zněla. Gregoriánský chorál není abstraktní hudbou, ale je velmi úzce spjatý s bohoslužbou, pro kterou byl vytvořen. Vyžaduje zpěv chorálu speciální hlasové školení? Myslím, že není třeba nějaké speciální školení, ale je samozřejmě dobře, když má interpret za sebou nějakou pěveckou průpravu. Zpěv chorálu vyžaduje velkou preciznost, protože v obnaženosti jednohlasu je každé zaváhání v intonaci i souhře okamžitě slyšet. Součástí gregoriánského repertoáru jsou také náročné sólistické pasáže. A takový sólový verš bez doprovodu může být pro zpěváka často větším oříškem než barokní árie s instrumentálním doprovodem. V čem spočívá studium dirigování gregoriánského chorálu? V první řadě ve studiu gregoriánského zpět na obsah
chorálu jakožto takového. Pan profesor Vigne říkával s trochou nadsázky, že když budeme mít jasnou představu o výsledku, který chceme slyšet, můžeme dirigovat i nohama „et ca passe“ - projde to. V technice dirigování jsou ovšem různé zvláštnosti. Jelikož v chorálu neexistuje žádná pravidelná rytmická jednotka, nelze se v dirigování opírat o schéma třídobých či čtyřdobých taktů a je nutno nalézt jiný prvek, který by umožnil komunikaci mezi dirigentem a zpěváky. Takovýmto „společným jmenovatelem“ je například určitá základní představa tempa a jeho plynutí, které vychází z přirozené deklamace latinského jazyka. Důležitá je pak představa „rytmických pilířů“ melodie, k nimž směřuje hudební dění - často jsou to akcenty slov. A tak i gesto dirigenta by mělo toto směřování vyjadřovat a dát souboru odpovídající impuls k melodickému pohybu. Gregoriánský chorál jste studoval ve Francii, kde jste byl v kontaktu s Olivierem Messiaenem. Jak na to vzpomínáte? Na to velmi rád vzpomínám a považuji za velikou čest, že jsem mohl jako jeden z posledních s ním aktivně spolupracovat. Dostal jsem tehdy na starost chorální mše v kostele sv. Trojice v Paříži, kde jsme zpívali s Gregoriánským sborem konzervatoře. A právě Olivier Messiaen přes své renomé a značný věk chodil s nesmírnou pokorou hrát na varhany každou neděli do tohoto kostela a improvizoval na chorální melodie zpívané při mši. Jeho improvizace s neodmyslitelnými „ptáčky“ ve čtyřsstopých rejstřících byly skutečně kouzelné a dodnes lituji, že jsem tehdy nenatáčel. Bohužel asi po půl roce se Messiaenův zdravotní stav zhoršil a už mu nebylo dáno, aby se k varhanám
vrátil. Rozhodně mi ale zůstanou v paměti krátká setkání po každé mši. Velmi mne oslovila jeho skromnost a oddanost svému poslání. Mohl byste porovnat interpretační styly Scholy a jiných souborů gregoriánského chorálu. Lze nějakým způsobem charakterizovat styl Vašeho souboru? K interpretaci gregoriánského chorálu lze přistupovat různým způsobem. Skoro se dá říci, že každý soubor, který se orientuje na tuto hudbu, dá interpretaci chorálu svůj specifický charakter. Nejlépe jsem si to uvědomil na Mezinárodním festivalu gregoriánských sborů v belgickém Watou, kde se vždy jednou za tři roky sejdou zhruba dva tucty souborů asi z patnácti zemí včetně Koreje a Japonska. Projevují se i národní zvláštnosti: asijské scholy zpívají vždy až s „buddhovským“ klidem, Italové jsou samozřejmě exaltovanější, Němci často přesní v intonaci i souhře. K tomu přistupují také rozdíly v interpretačním pojetí, například zda soubor dělá větší či menší rozdíly mezi důležitými a lehkými notami. Přesto mám pocit, že v některých momentech dochází v interpretaci k jakémusi „konsensu“, například v důrazu na text jakožto východisko rytmické artikulace melodie. Co se týče našeho interpretačního stylu, určitě je ovlivněný souborem Choeur grégorian de Paris, což je dáno mým studiem v Paříži i několikaletou spoluprací naší scholy s francouzskými kolegy. Asi nemohu příliš hovořit o tom, jaká naše interpretace skutečně je - to musí spíše zasvěcený posluchač nebo kritik. Ale mohu zkusit říci, o co se snažíme. Myslím, že jde v první řadě o celistvost frází a plynulý tok melodie. Je to vždy dobrodružství, když se člověk pokouší, pokračování
|7
David Eben David Eben (* 6. 1. 1965 v Praze) Je zakladatelem a uměleckým vedoucím souboru Schola Gregoriana Pragensis. Po absolutoriu oboru klarinet na pražské konzervatoři roku 1986 začal studovat obor hudební věda na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Zde se již od druhého ročníku zaměřil na středověkou hudbu, zejména na gregoriánský chorál. V roce 1991 absolvoval na pařížské konzervatoři (Conservatoire Nationale Supérieur de Musique de Paris) obor dirigování gregoriánského sboru a v následujícím roce působil jako dirigent souboru Choeur grégorien de
aby hudba spolu s textem získala přirozenost a prostotu a aby každý detail zapadl do celku melodické linky. Tím, že plynutí v chorálu není řízeno nějakou pravidelnou rytmickou jednotkou, je proces interpretace především velice jemnou alchymií proporcí. Chorál prochází dnes určitou vlnou módnosti. Čím podle Vašeho názoru získává chorál své posluchače? Myslím, že život v dnešním velmi komplikovaném a přetechnizovaném světě nutně vyvolává potřebu nějaké protiváhy - a chorál může v tomto směru mnoho nabídnout. Už jenom díky průzračnosti jednohlasé melodie. Miche-
langelo prý jednou řekl, že socha má být jen to, co na ní zůstane, když jí skutálíme z kopce. A chorál vlastně je něco podobného jako hudba „po spuštění z kopce“: oproštěná melodie, která zde vystupuje v celé své monumentalitě. Ovšem gregoriánský chorál nevznikl jen se záměrem hudebně-estetického prožitku, ale je od počátku koncipován jako prostředek duchovního růstu. A snad právě proto dokáže chorál i dnes vytvořit prostor pro urovnání myšlenek, meditaci a modlitbu. Schola Gregoriana Pragensis je velmi úspěšným souborem s bohatou a ceněnou nahrávací i koncertní
činností. Prozraďte nám, jaké jsou Vaše umělecké plány a cíle nejen pro nadcházející uměleckou sezónu? V listopadu se těšíme na koncert v jedné ze „svatyň“ gregoriánského chorálu – v klášteře St. Gallen ve východním Švýcarsku. Pak se budeme připravovat na adventní turné, které nás letos hodně zaměstná. Příští rok bychom se rádi vydali s koncertním cyklem po stopách Karla IV.
zdroj: MHF Lípa Musica, Lidové noviny, Harmonie
Paris. V této době také často navštěvoval klášter Solesmes, centrum výzkumu gregoriánského chorálu, za účelem studia a odborných konzultací. Od roku 1993 působí v Ústavu hudební vědy na Karlově univerzitě, kde přednáší témata spojená s gregoriánským chorálem a liturgií (neumová a chorální notace, úvod do studia gregoriánského chorálu, seminář středověké monodie, aj.). V září roku 2008 se stal profesorem gregoriánského chorálu na univerzitě v Lucernu (Švýcarsko). Pravidelně vede letní kursy teorie a praxe gregoriánského chorálu ve Francii (Academie internationale de Sées, Centre de musique polyphonique de Picardie Saint-Valéry) a ve Švýcarsku (Festival de Musique Sacré de Fribourg). Spolupracuje taktéž dlouhodobě s Českým rozhlasem na tvorbě pořadů o gregoriánském chorálu (Historie tónu, cyklus Liturgický rok v gregoriánském chorálu). Vedle středověké duchovní hudby se věnuje také dalším hudebním žánrům. Společně se svými dvěma bratry aktivně působí ve skupině bratří Ebenů.
zpět na obsah
pokračování
|8
pátek 11. října, 19.30 Bautzen, kostel Marie a Marty Schola Gregoriana Pragensis Marek Šulc, Stanislav Předota, Ondřej Maňour, Michal Mačuha, Tomáš Lajtkep, Michal Medek, Martin Prokeš David Eben – umělecký vedoucí Tomáš Thon – varhany Antica e moderna Gregoriánský chorál a „Suita liturgica“ Petra Ebena I. Gregoriánský chorál Antiphona Hosanna fi lio David Hymnus Gloria laus Graduale Unam petii Lectio Oratio Ieremiae Prophetae Responsorium Tenebrae factae sunt Antiphona Speret Israel / Ps. 130 Domine non est exaltatum Alleluia Pascha nostrum Hymnus Lux vera lucis radium Lectio Homilia beati Augustini Responsorium Alme presul Sequentia Salve pater optime Moteto Veni Sancte Spiritus – Da gaudiorum – Veni Sancte Spiritus
Schola Gregoriana Pragensis byla založena Davidem Ebenem v roce 1987. První dva roky existence mohla zpívat pouze při liturgii, od konce roku 1989 se však intenzivně věnuje také nahrávání a často koncertuje doma i v zahraničí (Itálie, Španělsko, Francie, Belgie, Nizozemí, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Izrael). CD nahrávky souboru vznikají výhradně ve spolupráci s největším českým hudebním vydavatelem, firmou Supraphon, a získaly již řadu ocenění (Choc du Monde de la Musique, 10 de Répertoire, „Zlatá Harmonie“ za nejlepší českou nahrávku roku). Soubor zároveň natáčí i pro Český rozhlas - zde již seznam
Antica e moderna V letošním roce představí Schola Gregoriana Pragnesis program, který je spojením dvou hudebních světů, které jsou sice časově značně vzdá-
nahrávek dosáhl úctyhodného počtu 319 skladeb. Schola v různých projektech spolupracovala s celou řadou špičkových českých i zahraničních interpretů (Prof. Petr Eben, Jiří Bárta, Jaroslav Tůma, Iva Bittová, Choeur grégorien de Paris, Boni pueri, Musica Florea, sbor japonských buddhistických mnichů Óhara Gjosan šomjó kenkjú-kai, Varmužova cimbálová muzika, Jenaer Philharmonie, ad.)
české chorální tradice včetně rané polyfonie. Díky intenzivnímu studiu středověkých pramenů zaznívá v programech často i řada unikátních nově objevených skladeb ze 13.-15. století. V širokém spektru repertoáru souboru lze však najít i soudobou tvorbu (viz např. CD Antica e moderna) - některé skladby mladé české skladatelské generace byly napsány přímo pro Scholu a v premiéře zazněly v jejím podání.
Soubor se řadí mezi přední světové interprety středověké duchovní hudby. Zaměřuje se jak na sémiologickou interpretaci gregoriánského chorálu podle nejstarších neumatických pramenů z 10.-11. století, tak i na uvádění gregoriánských zpěvů vlastní
Posluchači i odborná kritika oceňují na nahrávkách a koncertních projektech dramaturgickou nápaditost a muzikální interpretaci, se kterou soubor zpřístupňuje repertoár ležící u samých kořenů evropské hudební kultury.
lené, zároveň však ale velmi blízké. Mají totiž společné poslání — zpěv při křesťanské bohoslužbě. První část koncertu je věnována gregoriánskému chorálu a rané polyfonii. Ve druhé části zazní Suita liturgica Petra
Ebena pro jednohlas a varhany, která vznikla výběrem několika částí z autorových “Liturgických zpěvů” a jejich doplněním koncertantními mezihrami. (srov. CD Antica e moderna). kultury.
Schola Gregoriana Pragensis na MHF Lípa Musica 2012
II. Petr Eben: Suita liturgica 5. neděle postní Sv. Terezie od Ježíše 4. neděle postní Svátek Všech svatých Nanebevstoupení Páně vstupenky k zakoupení zde >>> zpět na obsah
video zde
video zde
pokračování
|9
Dagmar Pecková: Beze snů není možné existovat Do světa opery se vrátíme v sobotu 12. října v Liberci, kde se v Šaldově divadle v celé škále operních rolí – od Cherubína z Mozartovy Figarovy svatby, přes Čajkovského Pannu Orleánskou či Saint-Saënsovu Dalilu až po Waltrautu z Wagnerova Soumraku bohů – představí mezzosopranistka Dagmar Pecková. Naši přední pěvkyni doprovodí Severočeská filharmonie Teplice za zařízení Martina Doubravského. Na festival Lípa Musica se Pecková vrací po šesti letech, a proto jsme tuto pěvkyni požádali o krátký rozhovor:
Na MHF Lípa Musica nevystupujete poprvé, jak vzpomínáte na svůj první koncert na tomto festivalu a jeho atmosféru? Bylo to v roce 2007. Dělala jsem písňový recitál z děl Brahmse, Ebena, Slavického a dalších. Publikum bylo velmi vnímavé, čehož si velmi cením. Nebyl to jednoduchý repertoár. Máme za sebou léto, čas divadelních prázdnin a dovolených, jak jste relaxovala? Miluji svůj domov. Tak že jsem byla ráda, že jsem mohla zůstat doma. Strašně mi prospělo nic nebalit a prostě relaxovat pod naší katalpou. Je to nádherný strom. Věnovala jsem se sobě v hojné míře. Také svému hlasu a budoucím koncertům a výběru repertoáru na další roky. Jaké jsou Vaše umělecké plány pro nadcházející koncertní a divadelní sezónu? Je rok Wagnera, tak se vyžívám. Na festivalu Lípa Musica představíte zpět na obsah
průřez operní tvorbou od Mozarta po Wagnera. Mění se během let Váš hudební vkus či obliba různých rolí? Jak? Role se mění s přibývajícím věkem a zráním hlasu. Je stále co se učit. Mezzosoprán je obor, kde můžete jeden večer zpívat svůdnici, druhý večer intrikánku, nebo vražednici, další večery trpíte s hrdinkou a její nenaplněnou láskou. Je to bohatý obor, kde je stále co zpívat. Máte ještě nějaké nesplněné umělecké sny? Beze snů není možné existovat. Sny jsou budoucnost. Je spousta rolí, které mě zajímají, ať je to Straussova Klytaimnestra, nebo Janáčkova Kostelnička. Teď se chci soustředit na Marii v Bergově Wozzeckovi. Změnil se v průběhu let nějak Váš přístup k interpretaci rolí, co v tomto smyslu považujete za klíčové? Asi je nutné mít na paměti svoje možnosti a nenechat se strhnout neuváženou režií. Ve finále tam stojíte vy a pu-
blikum vás činí často zodpovědnou za věci, které nemůžete změnit. Časy se změnily... Jak se udržujete hlasově fit? Máte stále ještě nějakého pedagoga či mentora? Jednou jsi dole, jednou nahoře? Samozřejmě, pedagog je nutný. A já sama jsem si už také několikrát zažila, co je to učit! Po neustálé snaze o sebezdokonalování jsem se pokorně vrátila k paní Antonii Denygrové, která už mě z lecjaké louže tahala. Vaše cesta na samý vrchol pěvecké kariéry nebyla nikterak jednoduchá, avšak o to větších úspěchů a světového renomé se Vám podařilo dosáhnout. Co byste doporučila mladým začínajícím pěvcům, chtějí-li uspět v operním světě a dosáhnout podobných úspěchů, jako se podařilo Vám? Člověk to nesmí vzdát, ale zároveň si musí uvědomit pokoru, se kterou se toto povolání uskutečňuje. Jsme medium, nebo jakýsi prostředník mezi komponistou a publikem. Jsme jedipokračování
| 10
sobota 19. října, 19.00 Liberec, Divadlo F. X. Šaldy
nečná individua, která tvoří svět hudby. A peníze nesmí být cíl.
Dagmar Pecková – soprán Severočeská filharmonie Teplice Martin Doubravský – dirigent
Kráčí některé z Vašich dětí ve Vašich šlépějích? Bohudíky ne. Theodor je nadšený do aut a Dorothea má koně, zajímá ji příroda a zvířata. Sní o zvěrolékařce. Momentálně.
program: Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791): Figarova svatba – předehra k opeře Voi che sapete – árie Cherubina z opery Figarova svatba
Jak se obecně díváte na možnosti a perspektivy nastupující generace operních pěvců? Přála bych jim, aby se svět vzpamatoval a trochu více ctil, co člověk za svůj vývoj udělal. V kultuře se, bohužel, šetří na prvním místě. Vzhledem ke glo-
balizaci máme spoustu kolegů, kteří přicházejí do Evropy studovat a potom jsou zneužívány jako levné pracovní síly. Často pracují za podmínek pro nás naprosto nepřijatelných. Brzy se zničí. To ale nikoho nezajímá, protože ve frontě už stojí stovky dalších. Máte velké zkušenosti ze zahraničních operních scén, české operní prostředí je i téměř 25 let po revoluci na jiné úrovni. Rozdíl způsobuje nižší úroveň ekonomické vyspělosti, ale finance rozhodně nelze považovat za jediným důvod. Co myslíte, že by bylo potřeba u nás změnit a zlepšit, abychom se v silné konkurenci zá-
padního operního světa neztratili ani sólisticky ani v rovině vlastní operní produkce? V předchozí odpovědi už jsem naznačila, že problém není v kultuře Německa, Španělska, nebo např. Francie. Tam je systém výměny inscenací mezi jednotlivými divadly různých států. Čili původní tvorba jednotlivých divadel se smývá. Vlastní produkce je internacionalita. Proto je také možné takto zacházet s hlasy pěvců. Operní ansámbly téměř vymizely. Roli nedostáváte podle vyzrálosti hlasu, ale co je zrovna potřeba. Opravdu jim nezávidím...
Ecco il punto, o Vitellia! ... Non piu di fi ori – recitativ a árie Vitelie z opery La Clemenza di Tito Petr Iljič Čajkovskij (1840–1893): Panna orleánská – cikánské tance Da čas nastal – recitativ a árie Johanky z opery Panna orleánská –přestávka– Camille Saint-Saëns (1835–1921): Samson a Dalila – bakchanále ze 3. dějství Mon coeur – árie Dalily z opery Samson a Dalila
Dagmar Pecková, renomovaná operní a koncertní pěvkyně. Je absolventkou pražské konzervatoře. Na počátku své hvězdné kariéry se stala vítězkou Pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Již během studií byla sólistkou operety v Plzni a v Hudebním divadle v Karlíně. Po dvou letech v operním studiu v Dráždanech byla v roce 1987 angažována jako sólistka drážďanské Semperovy opery. O rok později odchází a stává se sólistkou Státní opery v Berlíně. Od počátku své
pěvecké kariéry úzce spolupracuje s prof. Antonií Denygrovou, dlouholetou sólistkou ND a Státní opery. Dnes je Dagmar Pecková hostem předních evropských operních scén – Stuttgart, Berlín, Drážďany, Basilej, Paříž, Hamburk, Londýn, Lausanne a v blízké budoucnosti se k těmto metropolím připojí i Praha, kde vystoupí v roli Carmen. Na všech jevištích se představuje ve významných rolích světové operní literatury. Ve své koncertní činnosti se Dagmar Pecková reprezentuje bohatým re-
pertoárem od klasiky až po díla předních současných skladatelů. Stejně jako v případě operního repertoáru se objevuje na koncertních pódiích ve světových metropolích, jakými jsou Londýn, Vídeň, Oslo, Madrid, Frankfurt, Tel Aviv, Mnichov, Liverpool, Curych a řada dalších. Je častým hostem České filharmonie, se kterou se zúčastnila turné po Japonsku, Jižní Koreji a Hongkongu pod vedením Jiřího Bělohlávka a turné po Anglii pod vedením Libora Peška. Vystupuje na významných mezinárodních festivalech – Salcburk, Brenz, Pražské jaro.
Richard Wagner (1813–1883): Tristan a Isolda – předehra k opeře Ich sah das Kind – výstup Kundry z opery Parsifal Höre mit Sinn – výstup Waltrauty z opery Soumrak bohů
poslední vstupenky k zakoupení zde >>>
zpět na obsah
Dagmar Pecková jako Ježibaba v Rusalce video zde
Richard Wagner: Wesendonck Lieder video zde
Gustav Mahler: Kindertotenlieder 2 (Nun seh‘ ich wohl) video zde
pokračování
| 11
Pozvánka na nejbližší koncerty pátek, 18. října 2013 – 19:00 kostel sv. Zikmunda, Stráž pod Ralskem
Stráž pod Ralskem má významného hudebního rodáka
Collegium Marianum
jako pocta tomuto slavnému rodákvi.
světového věhlasu. Heinrich Ignaz Franz Biber (1644–1704), později kapelník salcburského arcibiskupa, se proslavil jakou houslový virtuos a skladatel. Program je sestaven
vstupenky k zakoupení zde >>>
sobota, 19. října 2013 – 19:00 Nový Bor, Městské divadlo
„Hudba je všechno, hudba je to, co jsem,“ říká mladá, půvo-
Ntjam Rosie (Holandsko)
autentický, okouzlující styl propojující soul, afro a jazz.
dem kamerunská zpěvačka zpěvačka. Nechává se inspirovat africkou a zároveň soudobou západní kulturou a vytváří
vstupenky k zakoupení zde >>>
úterý, 22. října 2013 – 19:00 Česká Lípa, Kulturní dům Crystal
Ondřej Havelka a jeho swingový a jazzový orchestr Melody
Ondřej Havelka a Melody Makers
kusy střídají nesmrtelné sladké melodie.
Makers „házejí perly swingu“. Nabídnou ty nejkrásnější perly, které swing 30. a 40. lter zanechal. Zběsilé virtuózní
vstupenky k zakoupení zde >>>
zpět na obsah
pokračování
| 12
so ut ěž zpět na obsah
Vyhrajte dvě vstupenky na vystoupení ansámblu Collegium Marianum, které se uskuteční dne 18. října 2013 od 19:00 hodin ve Stráži pod Ralskem. Soutěžní otázka: Kdy se narodil slavný strážský rodák H. I. F. Biber? Své tipy zasílejte na e-mailovou adresu: soutez@lipamusica.cz do neděle 13. října.
pokračování
| 13
Poznáváme festivalová místa: Divadlo F. X. Šaldy v Liberci slaví 130 let od založení Sobotní operní galakoncert Dagmar Peckové se uskuteční v prostorách historické novorenesanční budovy Divadla F. X. Šaldy v Liberci. V letošním roce uplynulo 130 let od jejího vzniku, pojďme si okolnosti její výstavby a zajímavosti výzdoby tohoto architektonického skvostu připomenout. O to více je smutné, že honosný plášť skrývá však i prostory v dosti zchátralém stavu... Historie divadelní budovy dnešního Divadla F. X. Šaldy se začala psát krátce poté, co Soukenické divadlo 24. dubna 1879 ze záhadných příčin vyhořelo. O vypracování projektu byli požádáni vídeňští architekti Ferdinand Fellner (1847 - 1916) a Hermann Helmer (1849 - 1919), jejichž ateliér patřil po řadu let k nejvýznamnějším v Evropě. Zaměstnávali v něm celý tým odborníků a ve spolupráci s nimi vybavili v poslední třetině 19. století reprezentativními divadelními budovami celou řadu velkých evropských měst. Postavili mj. Stadttheater ve Vídni (1872), Lidové divadlo v Pešti (1875), Stadttheater v Augsburgu (1877), Městské divadlo Na hradbách v Brně (Dnes Mahenovo divadlo - 1882), Městská divadla ve Rjece (1885), v Bratislavě (dnes Slovenské národné divadlo - 1886), v Karlových Varech (1886), v Oděse (1887), Neues Deutsches Theater v Praze (dnes Smetanovo divadlo - 1887), Volkstheater ve Vídni (1889), Stadttheater v Zürichu 1891) a další. Pro vyhledávanou firmu bylo příznačné optimální spojení architektonické invence a na tehdejší dobu progresivní technologie s obchodním duchem. Jejich stavby se vyznačovaly dokonalým provedením, odpovídajícím dobovému vkusu a estetickým představám těch nejnáročnějších zákazzpět na obsah
níků. Mezi ně patřili zřejmě i radní a mecenáši města Liberce, a tak jejich zásluhou se dostalo městu divadelní budovy, která patří v seznamu projektů pánů Fellnera a Helmera k dílům nejzdařilejším. V září 1881 byly položeny základy nového divadla na obecním pozemku blízko náměstí (dnes Dr. Edvarda Beneše). Stavbu prováděli liberečtí stavitelé Sachers a Gärtner. A netrvala nijak dlouho: už 29. září 1883 bylo Městské divadlo slavnostně otevřeno Schillerovým Vilémem Tellem s předehrou Gioacchina Rossiniho. Divadelní budova postavená ve slohu novorenesančním má výhodnou polohu ve středu města a svými proporcemi zapadá mezi okolní stavby. Čelní frontu zdůrazňuje bohatá štuková výzdoba, která je lemována řadou soch s alegorickým významem. V ose vchodu jsou umístěna 2 hlavní sousoší: vpravo sedící postava Umění drží v ruce pochodeň, vlevo sedící bůh Apollo je obklopen postavami geniů na delfínech. Dále vpravo jsou stojící sochy múz a bohyň: Erato - múza milostné písně, Terpsichore - múza tance a Fortuna - bohyně šťastného řízení. Vlevo na vrcholu průčelí stojí socha Melpomene - múzy truchlohry, dále Thálie s maskou -
múza komedie a bohyně Flora s květy. Všechny tyto pískovcové skulptury vytesal podle návrhů vídeňského sochaře Bendela kameník Reinhold Völke, rovněž z Vídně. Vnitřní architektura divadla působí - přes určitou snahu po monumentálnosti - svým bohatým členěním a vertikálním rozvinutím prostoru ve svých rozměrech intimně. Dalo by se říci, že má příjemné lidské dimenze. Neodmyslitelnou součástí atmosféry interiéru je sochařská a malířská výzdoba. Vstupní foyer je nesen dvěma mohutnými mramorovými sloupy, za kterými se rozbíhají do stran dvě široká schodiště a do jejichž balustrádového a rovněž mramorového zábradlí je na odpočívadlech zasazené bronzové sousoší, které nese pětiramenný svícen. Hlediště má bohatou štukovou výzdobu: nástropní malby jsou dílem vídeňského malíře H. Löfflera a jejich námětem je cyklus běh lidského věku a hudba. Hlavní opona pochází od rakouského mistra Gustava Klimta (1862 - 1918), budoucího předního představitele tzv. vídeňské secese a evropského malířství na přelomu století. Zhotovil ji se svým spolužákem Franzem Matschem (1861 - 1942) a mladším bratrem Ernestem pokračování
| 14 (1864 - 1892) ještě v době studií na vídeňské umělecké průmyslové škole. Opona libereckého Městského divadla byla jedna z jejich prvních zakázek a vychází proto z tehdy ještě vžitých forem novorenesance a historizujícího slohu. Námětem je alegorický obraz, nesoucí název Triumf lásky. Bohužel dnes je jeho kresba méně čitelná. Dlouhá léta byla opona nechána na pospas povětrnostním vlivům, v prostoru provaziště značně proměnlivým, které spolu s vysokou prašností, na jevišti každého divadla obvyklou, vykonaly své. Při rozsáhlé rekonstrukci jeviště i hlediště v roce 1968 - 1969 byla Klimtova opona značným nákladem restaurována. Znovu pak byla restaurována v roce 1993 - 1994 avšak ani odborný zásah už nedokázal uvést toto vzácné dílo do původního stavu. Daleko zachovalejší ukázkou mistrovské práce Künstlercompagnie bratří Klimtů a F. Matsche
zpět na obsah
je o několik let mladší opona v divadle v Karlových Varech, která svou složitou alegorií s názvem Apoteóza básnického umění je důkazem estetické, myšlenkové a kompoziční vytříbenosti i technické zručnosti svých tvůrců. Závěrem je možno bez nadsázky říci, že budova libereckého divadla patří k tomu nejlepšímu, co bylo v této architektonické oblasti v našich zemích vystaveno. Dnes, po nedávné restauraci vnějšího pláště budovy i jejího okolí, září tato perla secesního stavitelství obnovenou krásou vstříc každému, kdo kolem ní prochází. Je třeba si jen přát, aby tak zářila v ústrety těm, kteří kolem budou procházet za dalších sto let. O poznání horší je ovšem stav technického zázemí, do kterého se léta neinvestovalo a který je podle slov ředitele Martina Otavy v havarijním stavu. „Co se týče zázemí, tak neznám v Čechách
a na Moravě divadlo, které by ho mělo horší,“ uvedl ředitel v nedávném rozhovoru pro ČTK. V téměř dezolátním stavu jsou podle ředitele například stropy v pánské i dámské sborové šatně. „Jsou podepřené dřevěnými sloupy. Orchestr má improvizované šatny pod jevištěm bez jakéhokoliv vybavení,“ dodal. Divadlu chybí i lepší vybavení pro jeviště. „To znamená propadlo, točna či výsuvné stoly, které umožňují rychlé přestavby a lepší vizuální dojem diváka z inscenací,“ podotkl Otava. Ještě před několika měsíci to přitom vypadalo, že nové zázemí v podzemí za více než sto milionů korun se začne budovat o letošních prázdninách. Město ale od evropského projektu ustoupilo a v rozpočtu nenašlo potřebných 15 milionů korun na spoluúčast. Zatím není jasné, kdy by se mohla nutná rekonstrukce uskutečnit. zdroj: Divadlo F. X. Šaldy a ČTK
pokračování
| 15
Tip na příští týden:
Jazzová hvězda Ntjam Rosie Hlavní hvězdou neklasické nabídky letošního ročníku festivaluLípa Musica je úspěšná mladá jazzová zpěvačka z Kamerunu Ntjam Rosie, která dobývá světové hitparády. „Hudba je všechno, hudba je to, co jsem,“ říká mladá, původem kamerunská zpěvačka. Nechává seinspirovat africkou a zároveň soudobou západní kulturou a vytváří autentický, okouzlující styl propojující soul, afro a jazz. Je nadanou hudebnicí, zpěvačkou, skladatelkou a producentkou.
Žije v Rotterdamu, ale narodila se v obci Sonkoe na jihu Kamerunu. Když jí bylo devět let, její matka se vdala a přestěhovala z Kamerunu do nizozemského Maastrichtu. V 19 letech se Ntjam rozhodla ukončit studium sociologie, našla si práci, kapelu a začala zpívat. V roce 2009 dokončila rotterdamskou konzervatoř Codarts a uvádí, že místním učitelům je vděčná za přípravu na tvrdé prostředí hudebního průmyslu. Ntjam Rosie má vlastní vydavatelskou značku – Gentle Daze Records, které se intenzivně věnuje. Vystupuje po celém světě, byla nominována na cenu Edison. Doufá, že svůj hudební styl představí posluchačům na celém světě. Už její jméno spojuje dvě kultury: Ntjam je jméno africké a Rosie evropské.
V Novém Boru v sobotu 19. října zazní její program Elle, který je více jazzově orientovaný a Rosie zde čerpá inspiraci od George Duka, Stevieho Wondera, Patrice Rushen, Syreety nebo Miriam Makeby. Najdeme zde však i prvky soulu a brazilské a africké rytmy. Je to osobní zpověď zpěvačky, které nechybí duše, energie, vybraný styl a skvělý silný hlas. Rosie své posluchače bere za doprovodu své nujazzové kapely na emočně nabitou hudební cestu životem ženy a vybízí k zamyšlení a k následování. Nepropásněte premiérové vystoupení této vycházející hvězdy v České republice, která se čerstvě dostala do Top 10 na jazzové hitparádě v iTunes a porazila třeba i Robbieho Williamse… Příští týden si na stránkách zpravodaje budete moci přečíst rozhovor s touto hvězdou.
Ntjam Rosie: In Need / Elle sobota 19. října, 19.00 Nový Bor, Městské divadlo
video zde
Ntjam Rosie (Holandsko) vstupenky k zakoupení zde >>>
zpět na obsah
pokračování
| 16
Zahajovací koncert pátek 20. září, 19.00 Česká Lípa, bazilika Všech svatých Václav Hudeček – housle Barocco sempre giovane Houslové koncerty slavných mistrů baroka
mezinárodní hudební festival 20. září – 26. října
2013
sobota 21. září, 19.00 Nový Oldřichov, kostel sv. Kříže Královéhradecký dětský sbor Jitro Jiří Skopal – sbormistr Michal Chrobák – klavír V dobrým sme se sešli neděle 22. září 18.00 Česká Lípa, kino Crystal Georges Bizet: Carmen Záznam přenosu z Metropolitní opery v New Yorku pondělí 23. září, 8.30 a 11.00 Česká Lípa, kino Crystal Louskáček 3D Záznam z Mariinského divadla v Petrohradu pondělí 23. září, 19.00 Česká Lípa, bazilika Všech svatých Iva Bittová Fragments úterý 24. září, 19.00 Česká Lípa, Jiráskovo divadlo Pražský komorní balet Nevyřčené ticho, Hádej kolik je hvězd, Mono No Aware středa 25. září, 8.30 a 10.30 Česká Lípa, Jiráskovo divadlo Divadlo Krapet Kocour Modroočko pátek 27. září, 19.30 Zittau, radnice – Bürgersaal Michal Mašek – klavír B. Martinů, B. Smetana, F. Chopin, C. Debussy, A. Dvořák
zpět na obsah
Svatováclavský koncert sobota 28. září, 19.00 Jezvé, kostel sv. Vavřince neděle 29. září, 17.00 Filipov u Rumburka, bazilika Panny Marie Robert Crowe (USA) – mužský soprán Michael Eberth (Německo) – varhany C. Monteverdi, A. Grandi, G. Carissimi – sólová mariánská moteta pro virtuózní soprán s doprovodem continua čtvrtek 3. října, 19.00 Großschönau, Evangelische Kirche Královéhradecký dětský sbor Jitro Jiří Skopal – sbormistr Michal Chrobák – klavír Proč bychom se netěšili Tradiční koncert při svíčkách pátek 4. října, 20.00 Zahrádky, kostel sv. Barbory Tomáš Král – baryton Jan Krejča – theorba Dolcissimi sospiri sobota 5. října, 19.00 Železný Brod, kostel sv. Jakuba Tiburtina ensemble Jazzové trio Davida Dorůžky Apokalypsa – Zjevení sv. Jana neděle 6. října, 17.00 Kravaře, kostel Narození Panny Marie Stimmwerck (Německo) Im Himmel frei – písně německé renesance a moderny pátek 11. října, 19.30 Bautzen, Maria und Martha Kirche Schola Gregoriana Pragensis David Eben – umělecký vedoucí Tomáš Thon – varhany Antica e moderna – Gregoriánský chorál a Suita liturgica Petra Ebena
sobota 12. října, 19.00 Liberec, divadlo F. X. Šaldy Severočeská filharmonie Teplice Dagmar Pecková – soprán Martin Doubravský – dirigent „Operní gala“ – W. A. Mozart, P. I. Čajkovskij, C. Saint-Saëns, R. Wagner pátek 18. října, 19.00 Stráž pod Ralskem, kostel sv. Zikmunda Capella Collegium Marianum „Budiž požehnáno rodiště mé“ – koncert věnovaný strážskému rodákovi F. I. Biberovi sobota 19. října, 19.00 Nový Bor, Městské divadlo Ntjam Rosie (Holandsko) Úspěšná, původem kamerunská, soulová zpěvačka s kapelou úterý 22. října, 19.00 Česká Lípa, Kulturní dům Crystal Swingový a jazzový orchestr Melody Makers s Ondřejem Havelkou ...Hází perly swingu... pátek 25. října, 17.00 Česká Lípa, Biberova kaple Slavnostní koncert vítězů celokrajské pěvecké soutěže ZUŠ vyhlášené festivalem Lípa Cantantes Závěrečný koncert festivalu sobota 26. října, 19.00 Děčín, Zámek – Knihovní sál Severočeská filharmonie Teplice Josef Špaček ml. – housle Ondřej Kukal – dirigent W. A. Mozart – Kouzelná flétna (předehra) W. A. Mozart – Symfonie č. 38 D dur „Pražská“ A. Dvořák – Houslový koncert a moll
pokračování
Generální partner
Za poskytnuté dary děkujeme
Festival se koná díky laskavé podpoře
zástupci Radim a Rostislav Hoffmanovi
JUDr. Jarmila Holovčáková
Hlavní partner
Liberec Nový Bor
Děčín
Zittau
Bautzen
Großschönau
Zahrádky
Stružnice
Kravaře
Nový Oldřichov
Stráž pod Ralskem
Mediální partneři
Základní partneři
Oficiální partneři
www.kdykde.cz
Festival podpořili
100 95 75
25 5 0
®
Hlavní mediální partner
Spolupořadatel
Město Česká Lípa za podpory
zpět na obsah
Sanamus musica MUDr. Věra Pokorná, MUDr. Anna Nováková, MUDr. Alena Sellnerová, MUDr. Tomáš Kočí, MUDr. Pavla Vránová, MUDr. Gruntorádová s.r.o., GP Špičák s.r.o., MUDr. Jana Kostolná, MUDr. Dagmar Schneebergerová, MUDr. Břetislav Ulrich, MUDr. Zina Ropková, MUDr. Lenka Šepsová, MUDr. Zina Synáková - Gynekologie - s.r.o., MUDr. Martina Křivánková, MUDr. Hana Čerbáková