Lm newsltter 0114

Rozhovor s ředitelem festivalu Martinem Prokešem strana 3

Gerhard Oppitz: Ikona německé klavírní školy strana 11

mezinárodní hudební festival Cvikovský pivovar znovu ožívá a osvěží i Lípu Musicu

20. září – 25. října 2014

strana 8

festivalový zpravodaj

soutěž: Vyhrajte kartu Largo Klubu přátel festivalu

1 / 2014

strana 18

ivalu Labrpgřáo tel fest Klu

:13

:12 14 19

2.4.20

ndd

arty_2.i

LM_k

3

|2

Vážení a milí příznivci Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, mezinárodní hudební festival 20. září – 25. října

2014

rok se s rokem sešel a po zimních měsících intenzivních příprav nastává ten správný čas odhalit vám programovou nabídku 13. ročníku MHF Lípa Musica, který se uskuteční od 20. září do 25. října letošního roku. Záštitu nad letošním ročníkem převzali hejtman Libereckého kraje Martin Půta, J. E. Detlef Lingemann, velvyslanec Spolkové republiky Německo v Praze, Mons.

Mgr. Jan Baxant, biskup litoměřický a Ministerstvo kultury. Dvacetičlenná koncertní řada postupně rozehraje na šestnáct měst a obcí v Čechách a saském příhraničí hudbou klasickou, folkovou i originální směsicí dalších stylů. Červenou nití, která se programem Lípy Musicy v letošním roce povine, bude s ohledem na výroční rok

české hudby samozřejmě hudba česká.

Vypravíme se však na pomyslné hudební výlety i za hranice a v čase prakticky do všech stylových epoch. Neopomeneme ani naše nejmenší posluchače a nabídneme druhý ročník hudební soutěže Lípa Cantantes určené pro pěvecké talenty hudebních škol Libereckého kraje. O tom, že letošní nabídka je opravdu bohatá a přináší řadu bonbonků, vás v rozhovoru jistě přesvědčí ředitel festivalu Martin Prokeš.

Dále si na stránkách prvního letošního čísla zpravodaje představíme jednoho z nejvýraznějších uměleckých reprezentantů letošního ročníku – předního německého klavíristu Gerharda Oppitze. Za poznáním se na poprvé vydáme do Cvikova, a to v souvislosti s naším

novým partnerem, kterým je znovuoživovaný pivovar ve Cvikově. A v neposlední řadě vám představíme jednu z novinek letošního ročníku – založení Klubu přátel festivalu pro naše věrné příznivce.

e-vstupenky. Studentům a seniorům nad 60 let poskytujeme slevu 15 %, dětem do 15 let a držitelům průkazu ZTP a ZTP/P slevu 50 %.

Klub přátel festivalu Novinkou pro letošní rok je založení věrnostního programu pro návštěvníky a podporovatele festivalu. Členství v klubu je nabízeno ve třech kategoriích v závislosti na kumulované hodnotě nákupu vstupenek či hodnotě zakoupené klubové karty. Každému typu příznivce náleží specifický balíček výhod zahrnující přednostní informace o festivalu, zvýhodněné vstupné na koncerty a společenské akce festivalu a rovněž slevy uplatnitelné v síti spolupracujících partnerů. Více informací najdete na straně 18 a na festivalovém webu v sekci Klub přátel. Pro prvních 20 nových členů máme připraven exkluzivní dárek ze sklárny Ajeto!

Věříme, že vás nabídka 13. ročníku festivalu potěší, osloví a zažehne ve vás jiskřičku zájmu vydat se s námi na pestrou podzimní hudební pouť po krásných místech našeho kraje, kterou si můžete začít plánovat již nyní.

Za festivalový tým vám za vaši přízeň děkuje, krásné jarní dny přeje a na setkání na koncertech dalšího ročníku festivalu se těší Lucie Johanovská

aktuality Festivalový zpravodaj vydává MHF Lípa Musica, Klášterní 464/11, 470 01Česká Lípa Redakce: Ing. Lucie Johanovská, marketing a PR, lucie.johanovska@lipamusica.cz, tel.: + 420 608 823 973 grafické zpracování: DÍLNA.com foto: archiv festivalu a kniha Českolipsko na dlani www.lipamusica.cz www.facebook.com/lipamusica

zpět na obsah

Předprodej vstupenek začíná 2. června Od 2. června si vstupenky na letošní ročník festivalu můžete zakoupit v naší festivalové kanceláři v České Lípě, na festivalových stránkách www. lipamusica.cz a nově také v síti Ticketportal na více než 30 místech v Libereckém a Ústeckém kraji a na www. ticketportal.cz. Otevírací doba festivalové kanceláře bude v měsíci červnu každý všední den od 15 do 18 hodin.

On-line možnost zakoupení vstupenek najdete v sekci Program a vstupenky, kde si své vybrané vstupenky můžete zarezervovat a do 5 dnů vyzvednout ve festivalové kanceláři nebo uhradit on-line a sami si vytisknout svoje

Abonmá na celý festival Kromě vstupenek na jednotlivé koncerty festivalu si letos nově můžete zakoupit i abonmá na všechny koncerty letošního ročníku, a to se slevou 10 %. Získáte tak vstupenky na dva koncerty festivalu zdarma a navíc jako bonus kartu Klubu přátel festivalu. Abonmá na celý festival je v prodeji ve festivalové kanceláři. Prvních 10 nových abonentů navíc získá od festivalu dárek!

pokračování

|3

Proměňujeme sny naše i posluchačů rozhovor s Martinem Prokešem

Lípa Musica vstupuje letos do 13. ročníku, co je leitmotivem letošní dramaturgie?

Lípa Musica se připojuje v letošním roce k oslavám Roku české hudby 2014. Tato skutečnost provází celou letošní dramaturgii. Hudba je totiž reprezentativní součástí české kulturní identity. Jména Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Josef Suk, Jan Dismas Zelenka a další, jsou spolehlivými markanty, které lidé rozpoznávají ve světě jako „české“.

Stalo se již dobrou tradicí, že první týden zůstává festival ve svém srdci - České Lípě, kde probíhá v podstatě festival v rámci festivalu. Co nabídne letos?

Ano první festivalový týden má skutečně své místo ve svém domovské městě v České Lípě. Ten letošní koncentrovaný týden bude skutečně mimořádný.

Zahájíme s hvězdou Metropolitní opery Štefanem Margitou v operním galavečeru, dva dny poté zažije Česká Lípa českou premiéru barokního mobilního divadla, které je věrnou kopií barokních divadel včetně všech technických vymožeností jakými jsou například propadla, létací stroje, výměna kulis, bouře, vlnobití ad. To vše přijede do České Lípy dvěma kamiony a bude se za asistence 10 lidí stavět 24 hodin.

Poté vznikne zcela unikátní podívaná.

Divadlo postavíme do velkého sálu KD Crystal a vytvoříme tak nádherný zpět na obsah

stroj času, protože v moderní architektuře zazní poprvé v historii České Lípy barokní divadlo za doprovodu hudebníků v dobovém oblečení s barokním tancem a zpěvem. Scarlatiho opera Armida za doprovodu ansámblu Musica Florea bude zcela jistě unikátní podívanou pro 500 vyvolených diváků.

Poté v premiéře nastudované pro festival Lípa Musica provede scénicky Otvírání studánek skladatele Bohuslava Martinů renomovaný dětský pěvecký sbor Severáček. Tento projekt koncipovaný do řady Lípa Musica dětem je dalším projektem pro naše nejmladší publikum.

Hudebním skvostem s odskočením od klasické hudby bude vystoupení anglického zpěváka, kytaristy, skladatele s osobitým projevem, kterým si získává srdce nejen posluchačů ale i vydavatelů. Svůj osobitý pohled na londýnský folk představí Jono McCleery v Centru textilního tisku u Vodního hradu.

Tento výjimečný kulturní projekt bude taktéž jen pro hrstku těch nejrychlejších posluchačů.

Týden v České Lípě bude završen v bazilice Všech svatých klasickým varhanním koncertem v podání vynikajícího varhaníka Bernharda Marxe, který působí v německém St. Blasien, kde jsou třetí největší varhany na světě a sám B. Marx je spolutvůrcem tohoto výjimečného nástroje. Vzhledem k tomu, že českolipské varhany v basilice patří

k severočeským skvostům, dostanou milovníci varhanní hudby zcela jistě skvělý hudební zážitek.

Významnou kapitolou festivalu je již několik let česko - německá spolupráce, bude tomu tak i tenokrát?

Ano zcela jistě, je to podle mého názoru dobrá cesta, o kterou stojí zato pečovat a rozvíjet ji. Lípa Musica se v letošním roce představí na dvou tradičních místech v Großschönau, Zittau a na novém překrásném místě v Schirgiswalde společně s Martinů Voices, Zemlinského kvartetem a Ensemble Inégal.

Festival se téměř od počátku záslužně věnuje i dětem, v loňském roce jste s úspěchem zahájili pořádání hudební soutěže. Co připravujete v této oblasti pro letošní ročník?

V letošním roce se uskuteční druhý ročník pěvecké soutěže Lípa Cantantes, kterou připravujeme společně se ZUŠ Česká Lípa. Své schopnosti tak opět budou moc změřit malí a mladí zpěváci od 7 do 25 let z celého kraje.

Porotu i letos povede moje pěvecká mentorka a operní legenda Magdalena Hajóssyová, vedoucí pěveckého oddělení na pražské HAMU a ti nejúspěšnější se posléze představí na koncertu vítězů ve foyer ZUŠ. Termín uzávěrky přihlášek do soutěže je 10. října a už se všichni velmi těšíme na letošní talenty.

Jak vůbec probíhaly přípravy letošnípokračování

|4

20. září – 25. října

2014

13. ročník

ho ročníku?

Znovu a znovu si uvědomuji a děkuji za to, že můžeme dělat tak krásnou práci, jako je připravovat Lípu Musicu pro naše posluchače. Myslím, že každý z nás, kdo může o své práci říct, že je zároveň jeho koníčkem, je svým způsobem naplněný. Nic není v životě zadarmo, když ovšem máte jasný cíl a poslání, je uskutečnění mnohem snazší. Letošní přípravy jsou asi nejintenzivnější, úžasné, dynamické z hlediska všech předchozích. Mám štěstí na své spolupracující kolegy, se kterými usilovně pracujeme na tom, abychom naplnili všechny naše sny a měli jsme možnost se opět na podzim setkávat při něčem mimořádném.

Na co kladete největší důraz při sestavování dramaturgie?

Předchozí odpověď na otázku končím slovním spojením „při něčem mimořádném“. Ano, mimořádnost, výběr interpretů, skladeb a v neposlední řadě výběr míst tvoří, myslím, dokonalou mozaiku pro unikátní projekty našeho festivalu. Sestavování dramaturgie je to nejkrásnější na vší té práci, proměňujeme tam naše sny se sny našich posluchačů s možnostmi našeho regionu.

Myslím, že tím jsem unikátní.

Co považujete za léta praxe v řízení festivalu za nejproblematičtější? Je to jen a pouze financování? Mění se v tomto ohledu situace s časem? Co by bylo podle Vašeho názoru zapotřebí systémově změnit, aby byla situace pro pořádání hudebních festivalů příznivější?

Tak, jak jsem se zmínil už v předchozí odpovědi. Když máte cíl, dokážete si ho představit, je velmi pravděpodobné, že ho i naplníte. Protože tomu věříte.

Překážky na cestě za naší vizí jsou

zpět na obsah

a zřejmě budou. Financování je jedno z nejvýznamnějších témat, které se vrací v pravidelných periodách. Nejsem z těch, který si stěžuje. Jsem vděčný Městu Česká Lípa za jeho dlouholetou podporu, jsem vděčný všem podporovatelům bez rozdílu a chovám naději, že je Lípa Musica výkladní skříní do budoucna nejen České Lípy, ale i Libereckého kraje. Přál bych si, aby i s ohledem na celorepublikové posuzování důležitosti působení kultury v regionech Ministerstvo kultury přehodnotilo svou politiku a ujednotilo svůj pohled, který jim z jejich pozice náleží, a to nesoustředit svůj zájem nejen na logická centra, jakými jsou Praha, Plzeň, Brno, Ostrava. Chovám naději na mnohem sofistikovanější pohled optikou pokrytí mapy v rámci celé republiky.

Připravili jste pro posluchače nějaké novinky?

Jistě, bez vývoje je zánik a tak se snažíme zdokonalovat servis našim posluchačům. Ta nejzásadnější novinka je vznik Klubu přátel festivalu, kterým jsme pro naše návštěvníky a podporovatele festivalu nabídli členství ve třech kategoriích v závislosti na kumulované hodnotě nákupu vstupenek či hodnotě zakoupené klubové karty. Každému typu příznivce náleží specifický balíček výhod zahrnující přednostní informace o festivalu, zvýhodněné vstupné na koncerty a společenské akce festivalu a rovněž slevy uplatnitelné v síti spolupracujících partnerů.

doprava autobusem na vybrané koncerty pro českolipské publikum.

S festivalovým, primárně českolipským, publikem pracujete už hezkou řádku let. Cítíte, že se nějak mění a vyvíjí... jak? Českolipské publikum je bez nadsázky mimořádné, není to pouze hodnocení naše, ale i našich hostů festivalu, kterých je za ta léta opravdu velká spousta. Tak jak se vyvíjí festival, zraje i naše publikum, které již s napětím očekává každý další festivalový ročník.

Festival se pomalu blíží k prvnímu mezníku předznamenávající věk dospělosti. Jaká je Vaše vize festivalu do následujících let?

Lípu Musicu, musíme nutně předat našim dětem, mladší generaci, jen tak dojde k naplnění toho, co jsme započali. Vrátit tomutu regionu identitu a kořen, který mu z historických souvislostí právem naleží a který mu byl vzat. Lípa Musica je společensko-kulturní hodnota našeho kraje, o kterou stojí za to pečovat a rozvíjet ji.

Pro otce celého festivalu je určitě těžké vybírat mezi koncerty, přesto prozraďte závěrem svůj tajný tip pro letošní ročník, na který se Vy osobně nejvíce těšíte?

Odpovídám každoročně, otřepaně.

Miluji každé své dítě stejně, budu tedy se všemi dětmi a těším se na vše, opravdu... :-)

Další novinkou je, že rozšiřujeme předprodej o předprodejní síť Ticketportal, tím pádem nabízíme našim posluchačů zakoupení vstupenek z dalších předprodejních míst. A pochopitelně nebude chybět ani v letošním roce zdarma pokračování

|5

Letem světem letošním programem, aneb jaký bude 13. ročník v kostce Uplynulý 12. ročník se do historie zapsal jako divácky nejúspěšnější v celé dosavadní historii festivalu, což je pro nás velkým oceněním i výzvou a s o to smělejšími plány přistupujeme k letošní dramaturgii, jejímž leitmotivem budou oslavy Roku české hudby. 13. ročník festivalu nabídne setkání s klasickou hudbou, folkem, alternativní hudbou či operou, chybět nebude ani hudební soutěž pro děti a mládež. Festival bude pokračovat v úspěšně započatém dialogu s německými sousedy. Opět se uskuteční tři koncerty v sousedním Sasku, na kterém se představí především čeští umělci, doma se budou prezentovat renomovaní tuzemští i zahraniční hudebníci v čele se Štefanem Margitou, Jiřím Pavlicou a Hradišťanem, Collegiem 1704 či jedním z předních světových klavíristů Gerhardem Oppitzem.

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica každoročně dokazuje, že stagnace a uspokojení ze stávajícího stavu jsou mu cizí. I jeho 13. ročník vedle tradiční a osvědčené nabídky přináší další novinky a obohacení.

Ta jsou namíchána s tradicemi v tom správném poměru a posouvají celý hudební podnik zase o krok dál.

Roku české hudby bude věnováno sedm koncertů, které v hojné míře připomenou odkaz nejznámějšího českého skladatele Antonína Dvořáka, jenž bude jako nejlepší český exportní artikl uveden i na zahraničních koncertech v Großschönau a Schirgiswalde, ale také ve Šluknově, kde v renesančním zámku zazní jeho Slovanské tance v podání dua Ivana a Lukáše Klánských. Propagací české hudby v zahraničí bude koncert špičkového souboru Martinů Voices v sále starobylé radnice v Žitavě.

V Großschönau vystoupí vynikající Zemlinského kvarteto, které uvede kvartety L. Janáčka: Smyčcový kvartet č. 1 Kreutzerova sonáta, B. Smetany: Smyčcový kvartet e moll Z mého života a A. Dvořáka: Smyčcový kvartet F dur op. 96. V Schirgiswalde zazní zpět na obsah

Dvořákova Lužanská mše a duchovní písně v podání souboru Ensemble Inégal, o tento program navíc festival neochudí ani české publikum díky druhému uvedení ve Stráži pod Ralskem. Festival každoročně myslí i na nejmladší publikum. Letošní dětské představení bude svěřeno vynikajícímu dětskému sboru Severáček, který provede kantátový cyklus Otvírání studánek Bohuslava Martinů či Ebenovu píseň „Kdyby tu nic nebylo“. S českou hudbou v podání naší přední harfistky Jany Bouškové se pak setkáme na jejím sólovém recitálu v Kravařích. Festival vyvrcholí 25. 10.

2014 v Novém Boru, kde PKF – Prague Philharmonia zakončí v místním divadle oslavu Roku české hudby Dvořákovou nejslavnější Symfonií č. 9. z Nového světa.

Rok české hudby se dramaturgií 13. ročníku povine jako červená niť, nicméně program nabídne i řadu dalších hudebních projektů.

Festival letos zahájí v sobotu 20. září 2014 operní galakoncert Štefana Margity. Tento tenorista patří od konce osmdesátých let, kdy zvítězil v soutěži Pražského jara, k nejvýznamnějším českým pěvcům, kteří reprezentují naše pěvecké umění v zahraničí. Jeho výkony zazněly na všech významných světových scénách jako je Metropolitní opera New York, Covent Garden, La Scala a řada dalších, proslulost mu získalo pěvecké umění v dílech Verdiho, Šostakoviče, Berga, Čajkovského, Martinů a zejména Janáčka, který patří k jeho nejvyhledávanějším a proslulým výkonům. Margita spolupracuje pokračování

|6 s nejprestižnějšími orchestry a dirigenty světa. V České Lípě se Margita představí po sedmi letech.

V programu složeném z operních skvostů světové hudební literatury – v dílech Donizettiho, Čajkovského, Bizeta, Mascagniho, Offenbacha či Strausse – tohoto vynikajícího pěvce doprovodí Filharmonie Hradec Králové za řízení Marka Štilce.

Odklonem od klasického žánru bude setkání s anglickým komponistou, zpěvákem a kytaristou Jonem McCleerym, který nedávno uzavřel smlouvu s prestižním nezávislým britským vydavatelstvím Ninja Tune a vydal album There is, které představí i na festivalu Lípa Musica.

Tato nahrávka získala významnou popularitu a je označována jako vybraná směs Malese Davise, Massive Attack, Johna Martyna, Fink a Radiohead. McCleeryho hudba je osobitá, nadčasová, trvalá, reflektující současně minulost, přítomnost i budoucnost.

Zcela unikátním projektem, který ozdobí českolipský festivalový týden, bude česká premiéra prvního mobilního barokního divadla Florea Theatrum. Studium a uvádění barokních oper v celé jejich hudebně - divadelně - taneční a výtvarné syntéze provází soubor Musica Florea od jeho vzniku. K roku 2014 se občanské sdružení Musica Florea rozhodlo vytvořit světově unikátní projekt převozného barokního divadla Florea Theatrum, jehož základem je mobilní dřevěná divadelní scéna s vlastní výškovou konstrukcí, která je inspirována stavebními technologiemi vrcholného baroka. V České Lípě v tomto unikátním divadelním zpět na obsah

prostoru zazní barokní opera Giuseppe Scarlattiho, která na své objevení čekala řadu let v prostorách zámku v Českém Krumlově. Komorní dílo o lásce, zradě a pomstě provede Musica Florea a Hartig Ensemble v uměleckém nastudování Marka Štryncla. Českolipský festivalový týden uzavře recitál proslulého německého varhaníka Bernharda Marxe. Marx působí jako varhaník v St. Blasien, kde založil a umělecky vede mezinárodní varhanní soutěž a festival a kde se nachází třetí největší varhany na světě.

Kromě výkonné umělecké činnosti se věnuje i pedagogické činnosti.

Bernhard Marx s úspěchem koncertuje po celé Evropě, ale i v zámoří. Na svém kontě má řadu ceněných nahrávek.

Vyniká nejen interpretačním umem opřeným o intenzivní muzikologické bádání, ale současně i výjimečnou virtuozitou hry a citem pro expresivní rejstříkování věrné originálním skladbám.

Nově se festival představí v Kamenickém Šenově, kde vokální soubor Cappella Mariana provede díla nizozemských renesančních skladatelů Josquina Despreze a Jeana Richaforta. Svátek sv. Václava oslaví festival tradičně v kostele sv. Vavřince v Jezvé, kde letos vystoupí renomovaný německý Ensemble Musaicum se sopranistkou Karolinou Brachman a altistkou Markétou Cukrovou v programu “In feminea forma” hudebním portrétu od Hildegardy z Bingen do Elisabeth Jacquet de la Guerre.

Hradišťan s uměleckým vedoucím Jiřím Pavlicou je ojedinělým tělesem

s vysokou uměleckou i interpretační úrovní, nezvykle širokým žánrovým záběrem a netradičním repertoárem, jehož silným inspiračním zdrojem byla zejména v počátcích jeho existence lidová tradice. Od roku 1978 je uměleckým vedoucím Hradišťanu tvůrčí osobnost – houslista a hudební skladatel Jiří Pavlica, pod jehož vedením se dramaturgie začala postupně transformovat do širších souvislostí historických, geografických, ale i společenských, o čemž se letos přesvědčí publikum v Novém Oldřichově.

Výjimečný kostel sv. Barbory v Zahrádkách bude i letos hostit tradiční koncertní setkání při svíčkách.

4. října se zde představí naše přední houslistka věnující se především barokní hudbě Lenka Torgersen za doprovodu skvělého cembalisty Václava Lukse. Umělci zde mimo jiné provedou novodobou premiéru virtuózních sonát českých skladatelů Františka Bendy a Františka Jiránka.

S osobností Václava Lukse se setkáme i o 5 dní později v Děčíně.

Tentokrát bude jeho role spjata s renomovaným Collegiem 1704, které coby umělecký vedoucí představí v programu složeném ze slavných barokních kantát a motet z dílny J. S. Bacha, H. Schütze a Ch. Bernharda.

I v letošním roce zařazujeme hudebně taneční projekt, který tentokrát v programu Fandango připomene běžnou hudební praxi 17. a 18. století - dnes již pozapomenutou kombinaci dvou cembal a barokních kastanět, které vytvářejí doprovod pro sólový tanec. Španělský tanec fandango má velmi podmanivý rytmus a inspiroval mnohé hudební skladatele včetně pokračování

|7 Maurice Ravela při kompozici slavného Bolera. Vedle fandanga představí duo cembalistek Lucie Guerra Žáková a Petra Žďárská hudbu barokních a klasicistních mistrů a doprovodí světoznámou španělskou tanečnici a hráčku na kastaněty Ludovicu Moscu v pestrých ukázkách barokních tanců.

Koncert se uskuteční v nově ožívajících prostorách zámku v Doksech.

MHF Lípa Musica připravila v loňském roce úspěšnou novinku – hudební soutěž pro děti a mládež v kategoriích sólový a komorní zpěv: Lípa Cantantes. Ve spolupráci se Základní uměleckou školou Česká Lípa tak vznikla ojedinělá platforma umožňující porovnání pěveckého umu mládeže Libereckého kraje. Hlavním cílem soutěže pro mladé zpěváky ve věku

zpět na obsah

od 7 do 25 let je podpořit zájem o interpretaci písní českých i světových autorů, vytvářet koncertní příležitosti pro talentované žáky a rozvíjet tak dále zájem o zpěv. V letošním roce se uskuteční druhý ročník této soutěže.

Závěr festivalu přinese nejen vyvrcholení oslav Roku české hudby, ale též setkání s jednou z největších hvězd letošního ročníku festivalu, kterým bude přední světový klavírista německého původu Gerhard Oppitz.

Ten se na festivalu představí hned dvakrát – v sólovém programu v Teplicích s díly Schuberta a Brahmse a na závěrečném koncertu v roli interpreta Císařského klavírního koncertu Ludwiga van Beethovena.

Tento závěrečný koncert vyvrcholí uvedením Dvořákovy Novosvětské

symfonie a bude bude oslavou české hudby i české státnosti, neboť se stane současně i slavnostním koncertem města Nový Bor k státnímu svátku 28. října.

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica 2014 přináší opět rozšíření počtu koncertů, míst i žánrů. Kvantita však nejdůležitější není, hlavním cílem i nadále zůstává přínos pro region v podobě stále kvalitnější hudební přehlídky srovnatelné úrovně s těmi nejlepšími tuzemskými festivaly, hudební dialog a sounáležitost s německými sousedy a především posluchači spokojení se špičkově zprostředkovanou hudbou. Zkrátka menu bude opravdu pestré a chutné, těšte se!

pokračování

|8

Cvikovský pivovar znovu ožívá a osvěží i Lípu Musicu Novým exkluzivním partnerem festivalu se v letošním roce stává pivovar Cvikov. Snaha o kulturní zvelebení regionu, jež má na svém štítě festival, se tak snoubí se snahou o znovuoživení tradice vaření piva v městě Cvikov, která byla násilně zpřetrhána historickými souvislostmi, jež se negativně podepsaly i na mnohých dalších rysech našeho kraje. Cvikovský pivovar začne s výrobou piva v létě, pojďme se však již nyní naladit na chuť zlatavého moku, kterou budou cvikovští připravovat s využitím původní, tradiční a poctivé výrobní technologie za použití pouze českého sladu, chmele a místní vody na základě spodního kvašení, a nahlédněme trochu do historie…

Počátky vaření piva ve Cvikově Počátky pivovaru Cvikov sahají do dob dávno minulých, konkrétně až do roku 1560, kdy bylo dvaasedmdesáti cvikovským měšťanům od pozemkové vrchnosti oficiálně uděleno privilegium k vaření pšeničného piva a výrobě sladu. Původní, nejstarší pivovarská budova stála uprostřed cvikovského rynku v místech, kde se v letech 17391945 nacházel tzv. Panský dům. Během třicetileté války tento původní pivovar sice vyhořel, záhy však byl postaven znovu. Pivovar pak ještě několikrát změnil lokaci, až byl roku 1866/67 vystaven na pozemku pod Zeleným vrchem a zde stojí dodnes.

V kronikách se můžeme dočíst, že během tohoto období se často vedly spory mezi právovárečným měšťanstvem a vrchností, které často řešilo až zemské gubernium a jejichž základem byly protichůdné názory na kvalitu a způsob výroby piva. V roce 1882 právovárečné měšťanstvo znovu definitivně přebírá Cvikovský pivovar do své správy. Pravovárečné měšťanstvo tvořili většinou významní občané, měšzpět na obsah

ťané, a tedy obecně uznávané osobnosti města jako např. lékaři, lékárníci, hasiči, kteří bývali i dobře kapitálově zajištěni.

Modernizace a rozkvět měšťanského pivovaru Budova měšťanského pivovaru prošla během své existence několika přestavbami, o největší z nich rozhodlo právovárečné měšťanstvo v roce 1910, motivováno tím „aby se vyhovělo zvýšeným požadavkům“, píše se v poznámce v dobovém tisku, „plánuje právovárečné měšťanstvo ještě letošního roku ve svém pivovaře zavést parní pohon.“ A skutečně již v roce 1911 byl v pivovaře instalován parní stroj a další nové strojní zařízení. Za rok 1911/12 tak bylo dosaženo výstavu již přes 19.000 hl piva a uvádělo se, že pivovar může pracovat s ročním výstavem až 27.000 hl.

Další modernizací prošel pivovar v roce 1931. Byla postavena nová myčka lahví a stáčírna s výkonem 600-800 lahví za hodinu. Stáčírna se dočkala také nové myčky sudů a požehovačky.

O rok později přibyla nová prostorová parní chladírna, vyrobená První brněn-

skou strojírnou a pořízená nákladem 500.000 Kč. Díky možnosti udržení stálé teploty ve sklepích na jednom stupni se prodloužila skladovatelnost vyrobeného piva.

Bürgerbräu a Kleisbräu Během uvedených dvou let dostal pivovar ještě řadu dalších moderních zařízení a přístrojů, což je vzhledem k tehdy panující hospodářské krizi přinejmenším další důkaz značné zámožnosti cvikovského právovárečného měšťanstva a velké kupní síly zdejšího trhu. Vyráběné pivo se distribuovalo pod obchodními názvy „Bürgerbräu“ a „Kleisbräu“. Vyrábělo se světlé i tmavé výčepní pivo a ležáky, přírodně barvené karamelovým sladem. Tato piva se prodávala do okolních restaurací a velkými odběratelem byl i zdejší sklářský průmysl, který se v tomto období stává centrem veškeré sklářské výroby na světě.

Zkáza 20. století Následovaly však historické události, které měly tragický význam pro celou oblast, pivovarnictví ve zdejší oblasti pokračování

|9 nevyjímaje. Přilehlý tzv. Hoffmannův rybník byl vysušen již kolem roku 1938, měšťanstvo jej však vlastnilo až do roku 1948. V posledních dnech 2. světové války německá správa podniku zničila veškeré pivovarské knihy a záznamy. Následoval odsun německých občanů, je zavedena Národní správa a přichází noví pracovníci z vnitrozemí.

V roce 1948 je podnik znárodněn a začleněn do podniku Severočeské pivovary. Součástí komunistické ideologie výroby je násilná centralizace a budování velkých výrobních závodů ve velkých městech, která k tomu byla centrálně určena, jako např. Praha, Plzeň nebo České Budějovice. Malé pivovary jsou rovnou po roce 1948 zavřeny, nebo v dalších letech cíleně podkapitalizovány a pracovníci v těchto jednotkách dostávají nejnižší mzdy, aby se tak za pár let ukázalo, že tyto jednotky nemají v rámci budování „lepších zítřků“ žádnou šanci. To je případ i pivovaru Cvikov, který je ke dni 1. 1. 1968 definitivně uzavřen. Na jedné ze zdí uvnitř budovy se dodnes dochoval nápis „Vůl Vojta zavřel pivovar 1.1. 1968“.

V díle zkázy pokračoval i divoký kapitalismus na počátku 90 let, a ačkoliv je v roce 1991 zpracován kvalitní privatizační projekt na obnovu pivovaru, nic z toho se nerealizuje, naopak. Rozřeže se měděná varna a odveze do sběru, stejně jako další zbytky technologie, a tedy vše, co je možné rychle zpeněžit. Ve sklepích se později pěstovaly žampiony, další části budovy sloužily ke skladování. V posledních letech tu byl sklad nábytku, autodílna a v jedné části dokonce i diskotéka. Toto období končí v roce 2013, kdy se začíná psát jiný příběh historie cvikovského pivovaru.

zpět na obsah

Obnova novoborským podnikatelem Jiřím Jakoubkem Po více než pětačtyřiceti letech dnes areál znovu ožívá. Velkorysou, ale chátrající stavbu koupil investor a ještě do konce roku bude vaření piva obnoveno. Vařit se zde bude „pivo Lužických hor“, desítka a dvanáctka, které ponesou jména po nejznámějších vrcholech v okolí, Luži a Klíči. Investorem nového pivovaru je novoborský podnikatel Jiří Jakoubek, generální ředitel společnosti Jakub, podnikající ve velkoobchodu s elektromateriálem, která již v minulosti své jméno s festivalem také spojila. „Projekt pivovaru Cvikov je pro mě návratem k tomu, co jsem vystudoval - vysokou školu chemickotechnologickou. Vloni jsem se shodou okolností sešel s jedním ze svých tehdejších spolužáků, který se v oboru pivovarnictví celých dvacet let pohybuje. Bavili jsme se mimo jiné o tom, kolik bývalých pivovarů je zavřených,“ uvedl Jakoubek v tisku k tomu, jak se rodila myšlenka obnovy pivovaru ve Cvikově. „Ve stejné době jsem se dozvěděl, že je zdejší areál na prodej. Byl jsem se tu podívat a to rozhodlo.“

provozů okolních skláren. Roční výstav pivovaru by se zpočátku měl pohybovat kolem pěti tisíc hektolitrů ročně, do budoucna se počítá až s deseti tisíci hektolitry.

Projekt znovuobnovení pivovaru je záslužným činem nejen s ohledem na historické souvislosti a záchranu regionální tradice vaření piva, ale je přínosem i pro samotné město, které pivovar zatraktivní, přinese nová pracovní místa a impuls pro jeho další rozvoj. Regionálním pivovarům našeho kraje, kterými jsou Svijany, Vratislavice, Malý Rohozec, Harrachov, Harcov či Krásná Studánka, tak směle roste nová konkurence. zdroj: www.pivovarcvikov.cz denní tisk

„Nejdříve chceme rozjet pivovar.

V areálu ale plánujeme otevřít také restauraci a později bychom tu rádi měli i penzion,“ nastínil své plány Jakoubek. Při svém rozjezdu by měl mít pivovar deset zaměstnanců. Pivo plánuje plnit v počátku do sudů a do PET lahví, o plnění do skla alespoň zatím investor neuvažuje. Kromě deseti a dvanáctistupňového piva Luž a Klíč chce pivovar Cvikov produkovat také sedmi nebo osmistupňové pivo, které se ve Cvikově vařilo i v minulosti a které bude nabízet především do horkých pokračování

| 10

fotografie z knihy Českolipsko na dlani

Cvikov – tkalcovský milník Pražsko-žitavské obchodní cesty Cvikov jako osada byl založen ve 13. století v rozšířeném údolí po obou stranách Boberského potoka, první zmínka o Cvikovu pochází z roku 1352: v rejstříku popérského desátku „Registra decimarum papalium 77“ je uváděn jako Czwykaia. Na město byl Cvikov povýšen roku 1391. Před rokem 1352 zde již byl farní kostel. Patřil k panství milštejnskému a poté k zákupskému. Ve 14. století to bylo na obchod a řemesla soustřeďující městečko na obchodní cestě z Lípy do Žitavy. Roku 1346 byl zbudován kamenný most přes potok.

Už v r. 1572 byla ve Cvikově škola. Roku 1634 město vyhořelo. Roku 1680 vypukla morová epidemie a panství ochromila rebelie sedláků. Do Cvikova se uchýlilo 1.200 vzbouřenců z 20 obcí. Na Zeleném vrchu se bránili dva dny přesile vojsk generála Piccolominiho. Místní obyvatelé se zúčastnili i vzpoury v r. 1775. Domizpět na obsah

nantou města je do dnešních dní kostel sv. Alžběty, který má gotickorenesanční trojlodí. Byl přestavěn v letech 1553 - 1558 Benedettem Fervim ve stylu pozdní gotiky a počátku renesance. Znovu byl přestavěn v r. 1726. Věž byla postavena v letech 1578 - 1580 z pískovce Dutého kamene.

Dnešní podobu získal kostel renovací v r. 1868. Na svorníku žebrové klenby je Berkovský znak. Roku 1728 byla vybudována Křížová cesta - Kalvárie (437 m.n.m.), nedávno obnovená se zasklenými reliéfními obrazy a sochami. Při pravidelných pašijových hrách zde účinkovalo až 600 herců a sjíždělo se zde na tisíce diváků.

Město trpělo průtahy vojsk ve 30leté válce i r. 1778. Roku 1850 byla otevřena budova soudu a pozemských knih. Na přelomu 19. století je zaznamenán největší rozvoj města. Život města významně ovlivňovala Pražsko-Žitavská silnice, zřízená Vratisla-

vem II. Nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím bylo tkalcovství. Pro tkalce zde byla i učňovská škola. Dále se zde zušlechťovalo sklo rytím a broušením. Při soutoku Svorského a Boberského potoka v ul. Martinovo údolí zřídil v r. 1834 Leopold Martin (odtud místní název) léčebné lázně s rašelinovými a sirnými koupelemi, vodní kůrou a parními lázněmi. Za 2. světové války se ve zdejší textilce vyráběly letecké padáky. V okolí působila odbojová skupina Waltro, jejíž čeští, němečtí i sovětští příslušníci se ukrývali mj. i v jeskyni u Drnovce. Ve městě se dochovala řada pěkných lidových staveb. Na hřbitově jsou náhrobky od sloupského sochaře J. Maxe. Zajímavosti z historie Cvikovska se dochovaly také v bájích a pověstech, jak je sepsal první český učitel na cvikovské škole a místní kronikář Bohumil Hynek (1899-1980).

Přečíst si je můžete na portálu města.

Město Cvikov a jeho okolí má mnoho zajímavostí. Ve městě samotném se snoubí historická typicky městská zástavba měšťanských domů s vesnickými roubenými domy. Dominantou města je již zmíněný kostel sv. Alžběty, budova radnice, vrch Kalvárie, v okolí pak za návštěvu stojí skalnatý masiv Dutý kámen, Ledová jeskyně – jediná svého druhu v Čechách, skalní masiv a zřícenina Milštejn, přehrada Naděje a mnohé další.

Kulturním centrem města je znovuobnovený secesní hotel Sever, kde se uskuteční také jeden z projektů konaných pod hlavičkou festivalu. www.cvikov.cz

pokračování

| 11

Gerhard Oppitz: Ikona německé klavírní školy Gerhard Oppitz je mnohými považován za posledního nositele tradice německé klavírní školy. Jeho kmenový repertoár zahrnuje takřka encyklopedickou znalost klavírního díla Mozarta, Beethovena, Schuberta a Brahmse, ale třeba i takové speciality, jako je klavírní hudba Japonska, kde je doslova hvězdou.

Stejně tak září na předních pódiích Evropy i zámoří a neznámou tváří není ani v České republice. Na festivalu Lípa Musica se tento umělec představí hned na dvou koncertech, a to 23. září sólově v Teplicích s programem složeným z Schuberta a Brahmse a o dva dny později pak na závěrečném koncertu v Novém Boru, kde se ujme partu skvostného Beethovenova Císařského klavírního koncertu za doprovodu PKF – Prague Philharmonia.

Gerhard Oppitz se narodil se v roce 1953 ve Frauenau a v pěti letech začal hrát na klavír. První veřejné vystoupení absolvoval v jedenácti letech v Heilbronnu, kde zahrál Mozartův klavírní koncert d moll. Na tomto koncertu si jej všiml Paul Buck, profesor Stuttgartské Hudební vysoké školy a přijal jej do své třídy i přesto, že Gerhard Oppitz navštěvoval teprve gymnázium.

V roce 1971 se stal Oppitz řádným studentem univerzity a o tři roky později přesídlil do Mnichova, kde navštěvoval mistrovské kurzy Huga Steurerse.

Mezinárodní kariéru Oppitz zahájil v roce 1977, poté co jako jediný Němec v historii zvítězil na soutěži Arthura Rubinsteina v Tel Avivu. V porotě tehdy zasedal i sám devadesátiletý Rubinstein. Tento úspěch vynesl Oppitze na přední koncertní pódia Evropy, Japonska i USA. O rok později natočil své první album a krátce na to nastoupil na mnichovskou vysokou hudební školu. Ačkoli se Oppitz zpočátku obával, že skloubit pedagogickou a koncertní činnost bude obtížné, byl v roce 1981 zpět na obsah

jmenován nejmladším profesorem v historii Mnichovské univerzity a současně každoročně koncertuje ve významných hudebních centrech světa.

Jako sólista vystupoval s Berlínskou a Vídeňskou filharmonií, Londýnským a Izraelským filharmonickým orchestrem, Královským filharmonickým orchestrem, Philadelphským a Clevelandským orchestrem, Symfonickými orchestry Bostonu, Detroitu, San Francisca, Staatskapelle Dresden, Gewandhausorchestru Leipzig, orchestrů v Paříži a Mnichově. Ze slavných dirigentů, se kterými Oppitz vystupoval, připomeňme například Sira Colina Davise, Riccarda Mutiho, Lorina Maazela, Gianluigiho Gelmettiho, Dmitrije Kitajenka, Marka Janowského, Zubina Mehtu, Herberta Blomstedta nebo Sira Nevilla Marrinera. Umělecká dráha Gerharda Oppitze se vyvíjela od jeho zájmu o sólové klavírní cykly Bacha, přes sonáty Beethovena, Schuberta a Mozarta k dílům Brahmse. Dnes je Oppitz považován za jednoho z nejlepších interpretů právě děl Johannese

Brahmse. V Evropě, USA, Japonsku již provedl kompletně celý cyklus Brahmsových sonát. Na festivalu v Rheingau zaujal provedení sólových klavírních děla Franze Schuberta. V Tokiu provedl s úspěchem cyklus Beethovenových sonát. Jeho nahrávky Brahmse, Griega, Beethovena (včetně vlastní klavírní transkripce jeho houslového koncertu) či Webera jsou vysoce hodnoceny nejen kritikou. V posledních letech nahrál kromě koncertů i sólová díla Beethovena a Schuberta a rovněž se věnoval japonské klavírní hudbě. Vedle klavírního umění je Gerhard Oppitz i vášnivým pilotem a na své koncerty po Evropě obvykle letá vlastním letadlem.

Dříve než Mistra oslovíme pro vlastní interview, nabízíme Vám jeho úvodní vizitku ve výběru z 15 otázek tak, jak je Gerhardu Oppitzovi před nedávnem položil portál tokafi.com.

Co je podle Vás základem pro dobré živé vystoupení? Jaký je Váš přístup k vystupování na pódiu? pokračování

| 12 Dvě věci jsou naprosto důležité: dobrá příprava, která umělci umožňuje dostat se nad věc a hrát kompetentně, a za druhé je to vůle k osobnímu prožitku a k povznesení hranou hudbou.

Co je podle Vás nejtěžší na tom být hudebníkem a co nejlepší?

Pro hodně mých kolegů je permanentní život na cestách se všemi svými peripetiemi a nepříjemnými překvapeními velmi vysilující. Tohle všechno na sobě naštěstí doposud nepozoruji. A nejlepší z mého pohledu je ten skvělý pocit, který mám z toho, že tím, co dělám, mohu ostatním přinášet radost.

HUDEBNÍ UKÁZKA: Gerhard Oppitz hraje Brahmsův 2. Klavírní koncert: ukázka zde

zpět na obsah

Jaký je Váš pohled na dnešní scénu klasické hudby. Je podle vás v krizi?

Nenazval bych to krizí, ale je politováníhodné, že mnoho mladých lidí a ani jejich rodiny stále nepřichází do styku s náročnější klasickou hudbou, tak jako se poštěstilo mně. Na druhou stranu díla, jaká napsal Beethoven nebo Schubert, nikdy nebyla určena pro masy – vždy šlo o relativně vybraný okruh lidí, kteří zcela záměrně toužili přijít do styku s takovýmto druhem hudby a nechat se jím inspirovat. Dokud jsou mé koncerty přitažlivé pro různé generace posluchačů, jsem opatrně optimistický. Myslím, že Beethovenova hudba bude stejně opatrována a vážena i za sto let po nás.

Někteří se domnívají, že již není žádný důvod klasickou hudbu dále nahrávat, že už vše bylo v této oblasti vykonáno.

Co si o tom myslíte Vy? Je stále zajímavé vidět, jak umělci ovlivnění aktuálními zkušenostmi interpretují díla, která byla napsána dekády a století před nimi. To je důvod, proč věřím, že i Mozart nebo Beethoven prováděli svá díla se vším, co bylo

pro ně v tu dobu důležité. A to je také důvod toho, že stále zůstává mnoho věcí, které by měly být odhaleny. Jejich kusy potřebují být neustále resuscitovány umělci, kteří demonstrují, co pro ně osobně jejich hudba znamená.

Co pro Vás osobně znamená slovo „interpretace“?

Pro mě je interpretace konstruováním hudebního díla užitím veškerých zkušeností, které člověk získává nejen jako hudebník, ale také jako člověk. Nesmí se však jednat o prezentaci vlastního ega. To je to nejpodstatnější. Na pódiu chci, aby vyniklo dílo samotné, není to moje exhibice. Nejde o to dávat na odiv svou virtuózní zručnost nebo vlastní emociální dojmy. Cítím se být spíše zmocněncem či zprostředkovatelem skladatele. To je reálný základ interpretace, který mi imponoval už u mých učitelů a vzorů, jakými byli Wilhelm Kempff, Claudio Arrau nebo Rudolf Serkin, jež sebeprezentování odmítali.

Pokud bychom hovořili o německé klavírní škole, pak hlavním rysem interpretace je právě věcnost, objektivita a věrnost dílu podpořená technickou kvalitou hry, která sama o sobě není cílem, ale slouží vyšším věcem.

Pravda nebo lež: Je povinností umělce vložit do hudby, kterou interpretuje, svoje osobní emoce?

Cítím, že vklad osobních emocí je kýžený a nezbytný, aby hudební vystoupení bylo živé. Vědomé vyhýbání se emocím a vlastním pocitům by znamenalo, že by se interpretace stala jen studeným recitováním not, které stejně tak může dělat i počítač se skenerem a syntetizérem. Je to jedna z nejtěžších povinností umělce na pódiu najít správnou rovnováhu mezi intelektem a emocemi.

Pravda nebo lež: Hudba je mou první láskou.

Jelikož miluji i své bližní a život obecně, stejně tak jako přírodu a všechny formy uměleckého a kulturního vyjádření, nemohu říci, že by hudba byla mou jedinou láskou, ale je to jeden z nejdůležitějších aspektů, které dělají život hodnotným.

Pravda nebo lež: Lidé musí být vzdělání v klasické hudbě, aby jí dokázali porozumět a ocenit ji.

Myslím, že není možné věřit, že jako interpreti můžeme vzdělávat publikum. Základ pro lásku k hudbě musí být položen už v dětství. Atmosféra domova, kterou vytváří rodiče, je klíčová pro rozvoj každého dítěte a pro hudební vnímání to platí dvojnásob.

Kdybyste byl v pozici uměleckého ředitele koncertní síně. Jaký program byste zvolil pro tuto sezónu?

Určitě by to byl Mozart v kontrastu s hudebníky 20. století – Bartókem, Messiaenem, Webernem, Šostakovičem nebo Bergem.

Zkoušel jste někdy hrát na jiný hudební nástroj a dařilo se Vám to?

Když mi bylo osm, zkoušel jsem hrát na housle stejně jako můj otec. Ale už po několika týdnech mě motivace zcela opustila. Měl jsem jednoduše obrovský problém s přesnou kontrolou a souhrou mezi tahy smyčcem a pravou rukou, kdy levá ruka měla hrát vibrato.

Ve stejné době jsem však dokázal zahrát skoro všechny Mozartovy klavírní sonáty bez problému a s radostí. A tak jsem se rozhodl odložit své houslové sny a raději se plně soustředit na klavír.

Do dneška bez závisti nesmírně obdivuji všechny vynikající houslisty.

pokračování

| 13

Česká hudba na Lípě Musice I. V sérii našich programově zaměřených článků se v letošním roce nemůžeme věnovat jinému tématu než české hudbě, kterou si tak jako každý rok se čtyřkou na konci připomínáme. Česká hudba proto bude i úzce prolínat celým programem letošního ročníku festivalu. Setkáme se s její podobou symfonickou, komorní i vokální, oslavíme skladatelské velikány, ale připomeneme i pozapomenuté osobnosti v novodobých premiérách. Nejdříve se však podívejme na to, proč se vůbec rok české hudby slaví…

V rovině oficiální se Rok české hudby s podtitulem Tvořivost a spolupráce slaví pod uměleckou záštitou mezzosopranistky Magdaleny Kožené a dirigenta Sira Simona Rattla. Čestný prezidentem je Jiří Bělohlávek, CBE - šéfdirigent České filharmonie. Politickou záštitu nad akcí převzal Miloš Zeman, prezident České republiky.

Hudba je reprezentativní součástí české kulturní identity. Jména Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Josef Suk, Jan Dismas Zelenka a další, jsou jednoznačnými českými reprezentanty rozpoznávanými po celém světě. , které lidé rozpoznávají ve světě jako „české“. Výročí všech výše jmenovaných a řady dalších spadají do let zakončených čtyřkou a z tohoto důvodu jsou chápány tradičně a spontánně jako Roky české hudby nejen u nás, ale i v zahraničí. V r.

1924 bylo poprvé slaveno smetanovské výročí, po válce došlo k rozšíření koncepce na českou hudbu jako takovou. Česká republika disponuje také kvalitní nabídkou jazzu a folklorních tradic, které získávají stále výraznější mezinárodní ohlas. Roky české hudby se tedy nesoustřeďují pouze na tvorbu výročních autorů, na jeden druh či hudební žánr, ale na podporu a reflexi české hudby jako takové. Hudba je pro zpět na obsah

Českou republiku výhodnou investicí, značkou: u kterého jiného produktu dochází k tomu, aby producent/investor plně financoval a propagoval produkt s českou značkou či logem jako je tomu u českého umění, zvláště hudby (v r. 2004 bylo v zahraničí realizována třetina z celkového počtu cca 1800 akcí, z toho z 90% pouze s finančním krytím zahraničními pořadateli)? Kde jinde, než v umění ještě můžeme smysluplně hovořit o tom, že je „české“?

Odpověď na to hledá i esej zaměřená na nalezení národní indentity v hudbě, kterou je možné si přečíst zde.

Takto tedy o Roku české hudby 2014 hovoří Institut umění, který spravuje program podpořený Ministerstvem kultury ČR ve spolupráci s resorty školství, zahraničí a místního rozvoje.

Chce využít nejen spontánního zvýšení zájmu v zahraničí o českou kulturu, ale podpořit finančně, organizačně a propagačně také domácí prostředí. Využít synergií regionálních, časových i tematických, abychom zvýšili efekt a kvalitu toho, co máme a umíme. Důraz je kladen na práci s dětmi, s mládeží, na vyhledávání nástrojů pro oslovení publika, oživení různých tradičních i netradičních lokalit a prostor, spolupráci s médii, propojování lidí a projek-

tů, vícezdrojové financování.

Tolik tedy politikum věci a rámec, v němž se ve svém jádru pohybuje i dramaturgie 13. ročníku festivalu. Přejděme však k tomu podstatnému, co bychom si v letošním roce měli připomenout, a to je nesmírně bohatý a cenný odkaz českých hudebních tvůrců.

A začněme u toho nejvýznamnějšího, jehož dílo tvoří osu oslav české hudby i v dramaturgii Lípy Musicy, u Antonína Dvořáka.

Antonín Dvořák Umělecký odkaz Antonína Dvořáka patří k základním pilířům evropského kulturního dědictví. Skladatel se již za svého života stal jedním z nejvýznamnějších evropských symfoniků a tvůrců oratorní a komorní hudby.

Jeho díla byla od 80. let 19. století provozována špičkovými interprety v nejproslulejších hudebních centrech mnoha zemí Evropy, ve Spojených státech amerických, v Kanadě, Rusku a Austrálii. V závěru svého života byl Dvořák často označován za největšího žijícího hudebního skladatele. Dvořák je v mezinárodním kontextu nejhranějším českým autorem a nejproslulejším českým umělcem vůbec. Položil základy české kantátové a oratorní tvorbě a byl prvním, kdo v širší míře seznámil pokračování

| 14 Evropu s českou moderní hudební kulturou.

Dvořákova hudba - vyrůstající z českých kořenů a zároveň světová, tradiční, ale v každé době moderní - měla a má klíčový význam pro vnímání českých zemí v kontextu evropských kulturních dějin.

Dvořákovo postavení v dějinách hudby (a možná kultury vůbec) je jedinečné tím, že se jedná o jednoho z mála umělců, kterým se ve svém díle podařilo jednoznačně vyjádřit pocit lidského štěstí. Přesto nelze přehlížet také druhý rozměr skladatelovy tvorby. Řada autorových děl - a mnohdy právě těch nejzásadnějších - je na hony vzdálena prosluněné venkovské idyle, se kterou mnohdy bývá Dvořákovo dílo automaticky spojováno.

Sedmá symfonie, Requiem, Klavírní trio f moll a další skladatelovy opusy představují Dvořáka ve zcela jiné podobě: jako člověka přemítajícího o smyslu lidské existence, jako hloubavého jedince, který se k vnitřní vyrovnanosti musí bolestně probít.

Neoddělitelnou součástí skladatelova odkazu je také pedagogická činnost na pražské a newyorské konzervatoři, kde pod jeho vedením vyrostla řada vynikajících autorů, či působení v úloze dirigenta: velké množství vlastních skladeb provedl v premiéře i četných reprízách, a dal tak najevo svoji představu o způsobu interpretace daného díla.

A konečně je to skladatelova role symbolická.

Dvořákovo dílo reprezentuje na sklonku 19. století zcela novou historickou situaci: české prostředí již necítí potřebu dohánět moderní emancipované národy, ale naopak je schopno kulturní hodnoty evropské ražby vyvážet do světa.

Pro dnešního člověka, strhávaného zběsilým úprkem počátku 21. století a vládou všudypřítomného ukřičeného konzumu, může Dvořákova lidská a laskavá hudba představovat pevný bod, nezpochybnitelnou hodnotu, návrat ke kořenům. zpět na obsah

Kompoziční styl a východiska Antonín Dvořák je čelným představitelem okruhu autorů tzv. klasicko-romantické syntézy. Zatímco v rovině výrazových prostředků vytvořil nový, originální jazyk, ve stavbě kompozice obvykle vycházel z tradičních formálních útvarů ustálených v období vrcholného klasicismu, zejména sonátové formy (v užším i širším významu), ronda a variací, a to i v dílech s mimohudebním programem.

I když v tomto směru nebyl novátorem, podařilo se mu strukturu tradičních forem obohatit o nové prvky, zejména začleněním stylizace lidového tance furiant na místo scherza v sonátovém cyklu a útvaru dumky na místo věty pomalé.

Jako řada jiných autorů 19. století se i Dvořák nechal v mnoha dílech inspirovat lidovou hudbou. Díky tomu bývá považován za jednoho z reprezentantů tzv. národních škol.

Na rozdíl od staršího Bedřicha Smetany, který se soustředil výhradně na českou lidovou tvorbu, Dvořák rozšiřuje inspirační okruh i na folklór dalších slovanských národů a v době svého amerického pobytu i na původní hudbu černošskou a indiánskou.

Dvořák lidovou hudbu téměř nikdy necituje.

Studiem lidové hudby získává povědomí o jejích charakteristických rysech, na jejichž základě tvoří novou hudbu s využitím moderních kompozičních prostředků své doby.

Za podstatné rysy Dvořákova duchovního světa lze označit upřímnou náboženskou víru, prostou jakékoli okázalosti či exaltovanosti, hluboké humanistické cítění s pochopením pro lidské pochyby a selhání, demokratičnost moderního střihu, neokázalé vlastenectví vzdálené bezduchému šovinismu a lásku k rodině. Dvořákovými typickými povahovými vlastnostmi byly vytrvalost a cílevědomost. Skladatel byl proslulý svojí málomluvností a roztržitostí, stejně jako zájmem o novinky technického pokroku, zejména dopravní prostředky. Rád pobýval

v přírodě, o jejíchž krásách a přirozeném řádu se vždy vyslovoval s obdivem.

Dvořákova hudba je univerzálně sdělná a působí bezprostředním, „samozřejmým“ dojmem. Jejími největšími devizami jsou výrazná melodičnost, rytmické bohatství a působivá instrumentace. Skladatelovy kompozice zahrnují širokou paletu nálad od radostného výrazu lidského štěstí až po niterné meditace. Výrazným rysem většiny skladatelových kompozic je lyrika.

Zažitá představa o Dvořákovi jako o autorovi, který bez většího úsilí a intelektuální reflexe hudbu doslova „sype z rukávu“, neodpovídá skutečnosti. Bezprostřednost, se kterou většina jeho děl působí na posluchače, byla v mnoha případech výsledkem usilovného hledání. Řadu svých děl Dvořák přepracovával, některá i opakovaně, než dospěl k jejich konečnému tvaru. Jiná díla naopak intenzivně promýšlel ještě před započetím práce.

Dokladem vysoké autokritičnosti je také skutečnost, že některá díla, s jejichž kvalitami nebyl spokojen, sám zničil. Na druhé straně je v případě některých děl skutečně doložena neobvyklá rychlost, s jakou byla zkomponována.

Dvořákův způsob práce neodpovídá ani představě romantického umělce tvořícího v extatickém vytržení v důsledku ran osudu.

Dvořák vstával zcela „neromanticky“ velmi brzy a po obvyklé ranní procházce vždy zasedal k práci. Komponoval asi tři hodiny dopoledne a tři odpoledne, s téměř železnou pravidelností. Někdy pracoval i na cestách.

Okamžité nápady si zaznamenával na volné listy papíru, do skicáře, ale také na manžety košile, pokud nebyl po ruce papír. Práce na kompozici ho v mysli zaměstnávala téměř neustále, takže byl roztržitý a někdy i uprostřed hovoru odešel bez pozdravu. Při kompozici nového díla vždy nejprve vypracoval zběžnou skicu, kterou následně instrumentoval a vypracoval detaily. Ve zralém věku již

obvykle ke kompozici nepoužíval ani klavír, jen si dodatečně přehrával větší zkomponované úseky. V partiturách lze nalézt velké množství oprav, přeškrtaných nebo vygumovaných míst a přelepek. „Tužka je ohromný vynález,“ říkal, „ale ještě větší vynález je guma! Kolikrát mažu tak, že na papíře nezbyde nic, nebo jen málo. Ale co zůstane, je dobře.“ Tvorbu Antonína Dvořáka budeme v programu letošního ročníku akcentovat hned v několika podobách. Jeho komorní tvorbu představí klavíristé Ivan a Lukáš Klánský, harfistka Jana Boušková a Zemlinského kvarteto. Duchovní rozměr Dvořákova díla připomene Ensemble Inégal a vrchol symfonické tvorby pak PKF – Prague Philharmonia za řízení Tomáše Braunera.

Z Nového světa Komornímu světu se budeme věnovat příště, dnes začněme od konce, začněme velkolepou „Novosvětskou“. Ve světovém kontextu nejpopulárnější Dvořákovo dílo vzniklo v prvním roce skladatelova pobytu ve Spojených státech amerických. U jeho zrodu stála ideální konstelace okolností: silné dojmy z nového prostředí, finanční nezávislost, pocit „velvyslance“ české hudby a skladatelovy ambice dokázat, že nezklame očekávání. To vše zastihlo Dvořáka na vrcholu jeho tvůrčích sil a přispělo ke vzniku díla mimořádných kvalit. Novosvětská je autorovou symfonií devátou a zároveň i poslední (v dějinách hudby je devítka číslicí téměř magickou: řada světových skladatelů dospěla v počtu dokončených symfonií ke stejnému číslu, např. Beethoven, Schubert, Bruckner, Mahler). Symfonie měla být důkazem skladatelovy teorie o možnostech využití charakteristických prvků černošské a indiánské hudby pro vznik tzv. americké národní školy, která v době Dvořákova pobytu ve Spojených státech fakticky neexistovala.

pokračování

| 15 Symfonie je dílem mistrovské profesionální suverenity. Soulad obsahu a formy je dokonalý, čtyřvětá struktura je vystavěna s neomylnou architektonickou zdatností. Mimořádná působivost díla tkví v nevšední zpěvnosti a lapidárnosti užitých témat, strhující rytmice, výrazové čistotě, živelném temperamentu a vzájemné vyváženosti všech těchto složek.

Charakteristickým znakem kompozice jsou časté reminiscence na témata z předchozích vět ve vrcholných místech každé věty následující, což je princip, který dává symfonii její homogenní výraz. Dvořák tento postup použil již mnohokrát předtím, ale nikdy jej neuplatnil s takovou důsledností a promyšleností.

Za nejsilnější inspirační zdroj symfonie z čistě hudebního hlediska lze považovat písně afroameričanů. Skladatel se s nimi seznámil již během prvních měsíců svého pobytu v New Yorku jednak díky černošskému zpěvákovi H. T. Burleighovi, se kterým se intenzivně stýkal již před kompozicí symfonie, ale zřejmě i prostřednictvím jiných zdrojů. Cestu ke vzniku americké národní hudební školy totiž Dvořák viděl především v poučení se evropskými vzory, kde byla v 19. století často zdrojem inspirace i pro nejzávažnější díla tvorba lidová. Lidovou hudbu americkou, která měla být podle tohoto principu chápána jako základ pro tvorbu místních autorů, spatřoval Dvořák především právě v černošských spirituálech vzniklých na americké půdě.

V jejich charakteristických zvláštnostech především pentatonice a synkopovaném rytmu - cítil silný inspirační zdroj. K této otázce se Dvořák opakovaně vyjadřoval i v rozhovorech pro americký tisk: „V melodiích amerických černochů jsem objevil vše, čeho je třeba pro velkou a vznešenou hudební školu.“ (New York Herald, 21. května 1893) Dvořákova teorie vyvolala značný rozruch v americkém i evropském tisku a vyjádřila se k ní celá řada významných hudebních autorit zpět na obsah

(A. Bruckner, H. Richter, A. Rubinstein, J. Joachim, A. Seidl, ad.). Řada z nich tuto myšlenku zcela odmítla, snad i kvůli zkreslení Dvořákových výroků: skladatel neměl na mysli prosté přebírání již existujících melodií do nově vznikajících skladeb, jak bylo někdy prezentováno. Podle vzpomínek Josefa Kovaříka tyto reakce Dvořáka nijak nezaskočily: „Mistr zůstal vůči všem těm článkům úplně netečným a klidným, a nestaral se o to, aby jeho výrok stran americké hudby byl poopraven. To jediné, co řekl, bylo: ‚No, tak ti páni myslí, že je to nemožné? No, to se ukáže!‘“

vnitrozemí skladatel vstoupil až v červnu téhož roku. Přesto se mohl Dvořák s indiánskou hudbou setkat již dříve. Spornou otázkou rovněž zůstávají inspirace básní Píseň o Hiawathovi amerického básníka H. W. Longfellowa. S tímto textem se Dvořák setkal již v 70. letech v Praze v překladu J. V. Sládka a v době svého pobytu ve Spojených státech měl k dispozici i anglický originál. Rozsáhlá básnická skladba čerpá z příběhů o legendárním indiánském náčelníkovi Hiawathovi a její významnou složkou jsou také působivé popisy přírodních krás divoké americké přírody.

Odborníci vedou již více než sto let debaty nad otázkou, zda Dvořák v symfonii použil konkrétní nápěvy černošských písní či nikoliv. Dvořák sám se k této věci vyjádřil jasně, a to jak veřejným prohlášením, tak v soukromé korespondenci. V interview pro New York Herald zdůraznil: „Je to jen duch černošských a indiánských melodií, jejž jsem se snažil reprodukovat ve své nové symfonii.

Neupotřebil jsem jediné z oněch melodií.“ V únoru 1900 píše Dvořák v dopise Oskaru Nedbalovi, který se chystal symfonii dirigovat v Berlíně: „Posílám Vám Kretschmarův rozbor symfonie, ale ten nesmysl – že jsem upotřebil indiánských a amerických motivů – vynechte, poněvadž je to lež, hleděl jsem psát jenom v duchu těch národních melodií amerických!“ Většina muzikologů se nicméně shoduje, že závěrečné téma první věty je vědomě či nevědomě inspirováno spirituálem „Swing Low, Sweet Chariot“. Jejich melodický obrys i rytmické členění vykazují tolik podobností, že je nelze považovat za pouhou náhodu.

Podle některých badatelů byla báseň Dvořákovi klíčovou inspirací především pro obě střední věty symfonie. Tuto domněnku podporuje mj. Dvořákovo údajné prohlášení, že druhá věta symfonie byla komponována pod dojmem scény pohřbu z Longfelowova Hiawathy. Autentičnost výroku je bohužel sporná, protože jediná zmínka o něm je tzv. z druhé ruky: ve své studii Antonín Dvořák v Americe z roku 1919 se o něm zmiňuje její autorka Kateřina Emingerová s odkazem na blíže nespecifikovaný článek z amerického tisku. Podle muzikologa Michaela Beckermana, který se otázkou podrobně zabýval, však žádný v úvahu připadající článek podobné informace neobsahuje. Podle Beckermana je druhá věta symfonie inspirována dvěma scénami z Hiawathy: hlavní téma, slavné Largo, má svůj předobraz v putování Hiawathy a jeho ženy Minnehahy rozlehlou, nedotčenou americkou krajinou. Střední část věty je prý odrazem nálady ve scéně pohřbu Minnehahy. Teorii o mimohudební inspiraci Larga nasvědčují také skladatelovy poznámky v náčrtech k této větě: „Legenda“ a „Začátek Legendy“. Třetí věta symfonie je podle Beckermana inspirována svatební scénou, konkrétně divokým tancem kouzelníka Pau-Puk-Keewise. Muzikolog zde vychází ze skladatelova výroku v New York Heraldu, podle kterého „Scherzo mé nové symfonie bylo inspirováno scénou slavnosti, ve které

V souvislosti s Novosvětskou symfonií se často hovoří také o inspiracích původní hudbou indiánskou. Není však úplně zřejmé, při jaké příležitosti ji Dvořák mohl poznat už před započetím kompozice. Celá symfonie totiž vznikla v New Yorku mezi 10. lednem a 24. květnem 1893, zatímco do amerického

tančí indiáni“ a poukazuje na shodný gradační průběh příslušné pasáže v textu a hlavního dílu třetí věty symfonie.

Celkový výraz symfonie je především výsledkem ohromení novým prostředím a novými kulturními podněty, které skladatelova tvůrčí fantazie přetvořila prostřednictvím umělecké stylizace v dílo výjimečných kvalit. Z hlediska techniky kompozice však o žádných zásadních nových vlivech hovořit nelze. Dvořák přicestoval do Spojených států v jednapadesátém roce svého života jako autor se zcela vykrystalizovaným osobitým kompozičním stylem a ustáleným kánonem vyjadřovacích prostředků, jako mistr v ovládání všech složek kompozice. Místní vlivy tak mohly nanejvýš rozšířit paletu jeho hudebního výraziva. Tedy: přestože Dvořák v symfonii využil některých principů, na kterých stojí černošská a indiánská hudba, nelze říci, že by vznikla „americká národní symfonie“, neboť - jak trefně poznamenal jeden kritik po premiéře – „Dvořák se nemůže zbavit svého češství, stejně jako se gepard nemůže zbavit svých skvrn“. V Novosvětské se „černošské“ a „indiánské“ motivy navzájem proplétají s „českými“ (nebo jednoduše dvořákovskými) a v podivuhodném souladu tvoří jednolitý, vyvážený a mimořádně působivý celek.

Premiéra nové Dvořákovy symfonie byla očekávána s neobyčejným napětím, obzvláště po rozruchu, který už o půl roku dříve vyvolala skladatelova veřejná prohlášení o černošské a indiánské hudbě jako základu pro americkou národní hudební školu.

Newyorský tisk již v předstihu přinesl řadu článků o novém díle, dokonce s notovými ukázkami některých témat. Podle místních zvyklostí předcházela samotné premiéře veřejná generální zkouška, která se konala 15. prosince 1893 v odpoledních hodinách. Přestože ten den silně pršelo, už od poledne se podél Carnegie Hall táhla fronta dychtivých zájemců o vstupenky. Generální zkouška byla pokračování

| 16 zcela vyprodaná, Dvořák se svojí rodinou se jí ale nezúčastnil, společenská etiketa žádala, aby se objevil až na premiéře. Svoji vstupenku prý věnoval někomu, kdo si velmi přál slyšet jeho nové dílo. Deník New York Herald přinesl z generální zkoušky obsáhlou reportáž, v níž se k symfonii vyjádřila řada předních hudebníků. Dirigent Anton Seidl, který dílo s Newyorskou filharmonickou společností nastudoval, prohlásil, že by symfonie měla „mladé americké skladatele povzbudit k tomu, aby pokračovali stejným směrem, který jim tak úspěšně ukázal dr. Dvořák, a postarali se tak o vznik opravdu národní školy hudební skladby.“ Hudební skladatel Victor Herbert na otázku, zda bude mít symfonie vliv na hudební budoucnost země, odpověděl: „Ano, pokud skladatelé budou Dvořáci.“

Hall několikanásobně zvýšit počet sedadel.

Všechny noviny se předháněly v úvahách, zda tatínkova symfonie určí další vývoj americké hudby a předem tak dílo obklopily jakousi aurou jedinečnosti. Úspěch byl tak obrovský, že se jeho velikost vymykala běžným lidským představám, a jistě slouží ke cti amerického publika, jakým způsobem dokázalo ocenit hudbu žijícího skladatele. Již po první větě zcela neočekávaně propukl dlouhotrvající potlesk. Po úchvatném Largu druhé věty lidé vůbec neumožnili pokračování, dokud tatínek nevystoupil na pódium, aby přijal ovace nadšených posluchačů už uprostřed díla. Po skončení symfonie lidé doslova šíleli nadšením. Snad dvacetkrát musel tatínek vystoupit s dirigentem Seidlem na pódium a přijímat díky uchváceného publika. Byl šťastný.“

Samotná premiéra, která se konala následujícího dne, 16. prosince 1893, se stala vrcholnou kulturní událostí sezóny a pro Dvořáka představovala největší triumf jeho umělecké dráhy. O přijetí, kterého se symfonii dostalo, nejlépe svědčí jeho vlastní slova z dopisu nakladateli Simrockovi: „Milý příteli Simrocku! Úspěch symfonie 15. a. 16. prosince byl velkolepý; noviny říkají, že ještě nikdy žádný skladatel nedosáhl takového triumfu. Byl jsem v lóži, hala byla obsazena nejlepším obecenstvem z New Yorku, lidé tak mnoho tleskali, že jsem se musel z lóže děkovat jako král (nesmějte se!). Vy víte, že se snažím takovým ovacím raději vyhnout, ale musel jsem to udělat a ukázat se!..“ Řadu podrobností z průběhu premiéry se dozvídáme také z rozsáhlých novinových článků, které byly druhý den uveřejněny v předních newyorských listech (viz níže). Skladatelův syn Otakar, který byl premiéře rovněž přítomen, zaznamenal ve svých vzpomínkách atmosféru večera takto: „Zájem o vstupenky na slavnostní premiéru Novosvětské symfonie byl tak mimořádný, že by k plnému uspokojení zájemců musela i tak obrovská Carnegie

Úspěch symfonie byl okamžitý a trvalý. Dílo se brzy stalo pevnou součástí repertoáru symfonických orchestrů a dirigentů v Evropě, Americe i Austrálii. První provedení symfonie na evropském kontinentu se odehrálo 21. června 1894 v Londýně, v Čechách zazněla skladba poprvé 20. července 1894 v Karlových Varech, pražská premiéra se konala 13. října 1894 za řízení autora v Národním divadle.

zpět na obsah

d

New York Herald, 16. a 17. 12. 1893: „...Dr. Antonín Dvořák, slavný český skladatel a ředitel Národní konzervatoře hudby, věnoval americkému umění velké dílo. Stalo se to včera, kdy byla jeho nová symfonie e moll nazvaná Z Nového světa uvedena při druhé premiéře v Carnegie Music Hall. Byl to důležitý den v hudební historii Ameriky. Bude zaznamenán jako den, kdy byla poprvé veřejně uvedena skvělá skladba.

Byl to den, kdy obvykle vlažné americké publikum propuklo téměř ve frenetické

nadšení a aplaudovalo jako ti nejnadšenější „Italissimi“ na světě. Dílo má přímo heroické proporce. Je odlito ze stejné hudební formy, kterou používali takoví básníci hudby jako Beethoven, Schubert, Schumann, Mendelssohn, Brahms, aby obohatili hudební imaginaci světa. A tato nová symfonie Dr. Dvořáka si v ničem nezadá s nejlepšími kreacemi hudebníků, o nichž jsem se právě zmínil

Poslechněte si Novosvětskou v podání České filharmonie:

ukázka zde

pokračování

| 17 Lužanská Protikladem velkoleposti Novosvětské symfonie je intimita a hloubka duchovní tvorby Antonína Dvořáka, kterou ve festivalovém výběru bude reprezentovat Mše D dur zvaná Lužanská. Ta vznikla z podnětu významného architekta a mecenáše umění Josefa Hlávky, pozdějšího zakladatele a prvního prezidenta České akademie věd. Hlávka si roku 1886 nechal u svého letního sídla - zámku v západočeských Lužanech - vystavět novou kapli.

Když mělo v následujícím roce dojít k jejímu vysvěcení, požádal přítele Dvořáka, aby k této příležitosti zkomponoval novou mši.

Dvořák, který si Hlávky velmi vážil, rád vyhověl a vytvořil mši pro sóla, sbor a varhany.

Práce mu zabrala necelé tři měsíce.

S ohledem na účel, ke kterému byla mše komponována, a s vědomím omezených intepretačních možností poloamatérského provedení zvolil Dvořák jednoduché formální členění a dbal na přehlednou fakturu pěveckých partů. Kvůli malému prostoru lužanské kaple navíc omezil instrumentální doprovod pouze na varhany. I s těmito skromnými prostředky však dokázal vytvořit půvabné dílo obdařené bohatou melodickou i harmonickou fantazií, které svými mimořádnými hudebními kvalitami daleko přesahuje charakter příležitostného díla. Pozoruhodným rysem kompozice je kombinování názvuků na staré církevní mody s tehdy nejmodernějšími postupy v oblasti harmonie. Dvořák tyto rozdílné prvky spojuje s neomylnou samozřejmostí do jedinečně působícího celku.

Dílo dodržuje formu katolické bohoslužby se všemi obvyklými částmi mešního ordinaria.

Latinský text je víceméně zachován ve svém tradičním znění, až na několik míst, kde jej skladatel drobně pozměnil.

Dvořák mši vytvořil převážně na svém letním sídle ve Vysoké uprostřed milované přírody a přestože vznikla z vnějšího podnětu, psal ji především pro své potěšení. Tato skutečzpět na obsah

nost se odráží v její prosté intimitě, srdečné vroucnosti a upřímnosti bez známek jakékoli vnějškové efektnosti. Jedná o dílo cítěné ryze dvořákovsky: věrně se v něm odráží skladatelova neokázalá víra, přirozená pokora před vyšším řádem a upřímná radost ze života.

Mše D dur představuje jeden z nejvýmluvnějších dokladů Dvořákova vztahu k člověku, bohu a přírodě.

Vysvěcení kaple, při kterém byla mše poprvé provedena, se konalo 11. září 1887. Dílo řídil Dvořák sám, sólového sopránového partu se ujala Hlávkova žena Zdenka, altového skladatelova choť Anna. První veřejné provedení mše se konalo 15. dubna 1888 v Městském divadle v Plzni, rovněž za Dvořákova řízení.

Autor nabídl mši k vydání svému nakladateli Simrockovi, ten však o ni příliš zájem neprojevoval. Dvořák se proto obrátil na anglickou firmu Novello, která dílo přijala a také za něj Dvořákovi vyplatila honorář. Tiskem však mše u tohoto vydavatelství ve své původní varhanní verzi nevyšla. Na naléhání hlavního představitele firmy, Alfreda Littletona, vytvořil Dvořák roku 1892 orchestrální podobu díla, kterou vydavatelství Novello vydalo hned v následujícím roce. Mše vzápětí získala na anglické půdě velkou popularitu, byla často a kladně recenzována a provozována jak s původním latinským textem, tak v anglickém překladu. Mše ve své původní varhanní verzi byla publikována teprve roku 1963.

Musical Opinion, 1. prosince 1894: „Mezi významné hudební výtvory posledních měsíců patří patří Dvořákova Mše in D (op. 86), dílo pozoruhodné síly a účinku, které plně odpovídá věhlasu svého autora. Všichni dnes dychtivě naslouchají každé notě českého mistra a i když jsem si vědom, že čtenář si už

jistě sám vytvořil vlastní vysoké mínění, nemohu se zdržet konstatování, že zde máme zhudebnění Creda, které zanechává hluboký a trvalý dojem. Jedná se skutečně o nádherný kus hudby, který se objevuje jen zřídka, dokonce i u Dvořáka.“

zdroj: www.antonin-dvorak.cz

Poslechněte si úryvek z Lužanské mše:

ukázka zde

pokračování

| 18 Jak jsme již předeslali, novinkou letošního ročníku je založení Klubu přátel festivalu. K tomuto kroku Largo

Klub přátel festivalu

LM_karty_2.indd 3

2.4.2014 19:12:13

Allegro

Klub přátel festivalu

LM_karty_2.indd 5

2.4.2014 19:12:14

klub přátel festivalu

Maestoso

donátorů a podporovatelů festivalu. Členství v Klubu nabídne nejen výhody spjaté s vlastním festivalem, tedy především možnost koupit si vstupenky na festival se slevou, ale současně i možnost obohatit se o jiné kulturní a gastronomické zážitky či využít benefitů na služby našich dalších partnerských organizací. Věříme, že prostřednictvím Klubu přátel Lípa Musica ještě více obohatí a zpříjemní život svým příznivcům, kteří tak získají i možnost seznámit se s lidmi podobných zájmů a navázat nová přátelství. A pokud se někteří prostřednictvím Klubu rozhodnou festival podpořit drobnou finanční částkou, mohou mít nejen dobrý pocit z toho, že podpořili správnou věc, ale navíc získat i benefity pro své podnikání včetně daňového zvýhodnění.

Kategorie členství:

Klub přátel festivalu

LM_karty_2.indd 1

jsme přikročili s cílem vytvořit platformu, která nám umožní odměnit přízeň našich stálých návštěvníků,

2.4.2014 19:12:13

Mimořádná nabídka: Ve spolupráci se sklárnou Ajeto, která je tradičním partnerem festivalu, jsme pro Vás připravili mimořádnou nabídku. Pro prvních 20 nových členů Klubu máme připraven exkluzivní dárek z dílny této světoznámé sklárny. Neváhejte tedy s nákupem vstupenek, dostat se do první kategorie Klubu není tak těžké…

SOUTĚŽ: Soutěžte s námi a vyhrajte Klubovou kartu Largo.

Soutěžní otázka: Co konkrétně je s největší pravděpodobností hlavním inspiračním zdrojem třetí věty Dvořákovy Novosvětské symfonie?

Své tipy zasílejte na e-mailovou adresu: soutez@lipamusica.cz do pátku 6. června.

zpět na obsah

Allegro

Členem Klubu přátel v kategorii Allegro je možné se stát zakoupením vstupenek na koncerty festivalu v celkové hodnotě 1.000,- Kč nebo zakoupením klubové karty v hodnotě 500,- Kč.

• přednostní poskytnutí informací o dění na festivalu formou zasílání informačního zpravodaje a programového letáku festivalu; • přednostní rezervace vstupenek na koncerty festivalu 1 týden před zahájením řádného prodeje; • přednostní rezervace míst ve festivalovém autobusu; • sleva 5 % na nákup 2 vstupenek na všechny koncerty MHF Lípa Musica; • slevy na služby poskytované partnerskými organizacemi (dle aktuální nabídky); • dárek od MHF Lípa Musica.

Nákup vstupenek na klubovou kartu je kumulativní a při dosažení celkového objemu v hodnotě 5.000,- Kč v průběhu časově neomezeného období členství automaticky přechází do kategorie Largo

Largo

Členem Klubu přátel v kategorii Largo je možné se stát zakoupením vstupenek na koncerty festivalu v celkové hodnotě 5.000,- Kč nebo zakoupením klubové karty v hodnotě 2.000,- Kč.

• přednostní poskytnutí informací o dění na festivalu formou zasílání informačního zpravodaje a programového letáku festivalu; • přednostní rezervace vstupenek na koncerty festivalu 1 týden před zahájením řádného prodeje; • přednostní rezervace míst ve festivalovém autobusu; • sleva 10 % na nákup 2 vstupenek na všechny koncerty MHF Lípa Musica; • slevy na služby poskytované partnerskými organizacemi (dle aktuální nabídky); • dárek od MHF Lípa Musica.

Maestoso

Členem Klubu přátel v kategorii Maestoso je možné se stát poskytnutím finančního daru festivalu v min. hodnotě 5.000,- Kč.

• přednostní poskytnutí informací o dění na festivalu formou zasílání informačního zpravodaje a programového letáku festivalu; • přednostní rezervace vstupenek na koncerty festivalu 1 týden před zahájením řádného prodeje; • sleva 15 % na nákup 2 vstupenek na všechny koncerty MHF Lípa Musica; • pozvánka pro 2 osoby na vybrané společenské akce festivalu; • slevy na služby poskytované partnerskými organizacemi (dle aktuální nabídky); • možnost zveřejnění jména partnera na webových stránkách a v katalogu; • dárek od MHF Lípa Musica; • poskytnutí daru je uskutečněno na základě darovací smlouvy a dárci tak vzniká možnost daňového zvýhodnění.

pokračování

| 19 Průkazem člena Klubu přátel MHF Lípa Musica je členská karta. Tuto kartu prodává nebo na základě předložení příslušného množství zakoupených vstupenek náležící vybrané kategorii členství vystavuje festivalová kancelář v prodejní době, tj. od 2. června 2014.

Partneři klubu: Do Klubu přátel festivalu jsme přizvali řadu subjektů Českolipska, které nám pomohou vytvořit co nejpestřejší nabídku benefitů nad rámec vlastních koncertních zážitků. V následujícím přehledu je uveden aktuální přehled možných výhod, které lze od jednotlivých organizací se spuštěním klubu čerpat. Síť klubových partnerů budeme nadále rozšiřovat, proto vždy nejaktuálnější seznam partnerů klubu a přehled nabízených benefitů najdete na www.lipamusica.cz. V následujících číslech Vám také nabídneme bližší představení jednotlivých partnerů.

Centrum textilního tisku a Vodní hrad Lipý www.lipy.cz

sleva 20 % na základní a rodinné vstupné do Centra textilního tisku a Vodního hradu Lipý Allegro

Largo

*

*

Maestoso

Zámek Zákupy

15% sleva na zakoupení permanentky do fitness Morris a na všechna cvičení, která pořádá fitness Morris.

www.zamek-zakupy.cz zvýhodněné vstupné na oba okruhy prohlídky

Allegro

Allegro

Largo

Maestoso

*

*

*

Largo

Maestoso

*

*

15% sleva na zakoupení pobytů Morris, pro všechny hotely z webových stránek Morris.

Allegro

Largo

Maestoso

Hotel Berg

*

www.hotelberg.cz, www.ringoland.cz 10% sleva v restauraci Berg s převážně italskou kuchyní a čerstvou sezónní nabídkou specialit. Více než dva tisíce lahví vín a desítek destilátů z celého světa. Sleva platí i na společenské oslavy, soukromé večírky atp.

20% sleva na procedury Wellness Therapy centra.

Masáže, balneoterapie, pedikúra, kosmetika, tělové zábaly, přístrojové lymfomasáže, hammam nebo oxygenoterapie. Doplňkově je také možné využít bazén, vířivku, Kneippovy lázně, finskou saunu, biosaunu a parní saunu nebo solární louku.

30% sleva ze základního vstupného do Ringolandu

*

Allegro

Largo

Maestoso

*

*

*

Reklamní agentura DEUS

www.i-noviny.cz, magazín Lípa, www.prodeus.cz 20 % sleva na inzerci v magazínu Lípa a na i-noviny.cz Allegro

Largo

Maestoso

*

*

*

10 % sleva na reklamní služby (grafické zpracování) Allegro

Largo

Maestoso

*

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě www.muzeumcl.cz

snížené vstupné do expozic: Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, Památníku K. H. Máchy v Doksech, Vísecké rychty v Kravařích a Archeologického muzea Šatlava v České Lípě Allegro

Largo

Maestoso

*

*

*

Sklářské muzeum Nový Bor

Květiny bellis, simply chic

www.hotelmorris.cz

www.facebook.com/kvetinybellis

5% sleva na účet z restaurace Morris, Moravanka a Parkhotelu Morris Nový Bor.

10 % sleva na všechny produkty

10% sleva na wellness, balneo a relaxační služby v hotelích Morris (Česká Lípa, Nový Bor, Mariánské Lázně) z cen uvedených na webu hotelu.

15% sleva na kadeřnické služby v Parkhotelu Morris Nový Bor, v salónu Tigi.

10% sleva na zakoupení pobytů a služeb z Morris portálů: www.cestováníseslevou, www.slevyzeseveru.cz.

www.glassmuseum.eu vstupné do expozice

Allegro

Largo

Maestoso

snížené vstupné

snížené vstupné

vstup ZDARMA

zpět na obsah

Hotel Morris

Allegro

Largo

Maestoso

*

*

*

Allegro

Largo

Maestoso

*

*

*

kniha Českolipsko na dlani www.ceskolipskonadlani.cz

35% sleva z běžné prodejní ceny při zakoupení v kanceláři festivalu Allegro

Largo

Maestoso

*

*

* pokračování

| 20

mezinárodní hudební festival

20. září – 25. října 2014 ZAHAJOVACÍ KONCERT: OPERNÍ GALA sobota 20. září, 19.00 Česká Lípa, Kulturní dům Crystal Štefan Margita – tenor Filharmonie Hradec Králové, Marek Štilec – dirigent F. Schubert / G. Donizetti / G. Bizet / G. Gershwin P. I. Čajkovskij / P. Mascagni / F. Cilea / J. Offenbach J. Strauss ad. ceny vstupenek: 690 | 590 | 490 Kč ARMIDA: PREMIÉRA MOBILNÍHO BAROKNÍHO DIVADLA pondělí 22. září, 20.00 Česká Lípa, Kulturní dům Crystal Florea Theatrum Musica Florea a Hartig Ensemble Marek Štryncl – dirigent G. Scarlatti komorní opera ze zámeckého archivu Českého Krumlova pro sóla, balet a orchestr ceny vstupenek: 590 | 490 | 390 Kč LÍPA MUSICA DĚTEM: OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK úterý 23. září, 9.00 a 10.30 Česká Lípa, Jiráskovo divadlo Severáček – liberecký dětský sbor ZUŠ Martin Bárta – baryton, Pavel Soukup – vypravěč B. Martinů / P. Eben / M. Uherek cena vstupenky: 100 Kč THERE IS: OSOBITÝ LONDÝNSKÝ FOLK středa 24. září, 19.00 Česká Lípa, Centrum textilního tisku Jono McCleery – zpěv, kytara cena vstupenky: 250 Kč VARHANNÍ HUDBA V PROMĚNÁCH STALETÍ pátek 26. září, 19.00 Česká Lípa, bazilika Všech svatých Bernhard Marx – varhany J. S. Bach / D. Buxtehude / C. P. E. Bach / V. Petrali E. Forrer / A. K. Winteler cena vstupenky: 150 Kč

zpět na obsah

SVATOVÁCLAVSKÝ KONCERT SKVOSTY RENESANČNÍ POLYFONIE sobota 27. září, 19.00 Kamenický Šenov, kostel Narození sv. Jana Křtitele Cappella Mariana, Vojtěch Semerád – umělecký vedoucí P. Lukáš Lipenský – liturgické texty J. Desprez / J. Richafort cena vstupenky: 150 Kč SVATOVÁCLAVSKÝ KONCERT IN FEMINEA FORMA: HUDEBNÍ PRAXE ŽENSKÝCH KLÁŠTERŮ neděle 28. září, 17.00 Jezvé, kostel sv. Vavřince Ensemble Musaicum, Karolina Brachman – umělecká vedoucí Markéta Cukrová – alt, jako host H. von Bingen / G. Baptista / C. Assandra / L. O. Vizzana C. M. Cozzolani / B. Strozzi / A. Bembo / F. C. Romana E. J. de la Guerre / C. Sessa cena vstupenky: 190 Kč ROZJÍMÁNÍ O LÁSCE, ŽIVOTĚ A SMRTI úterý 30. září, 19.00 Cvikov, hotel Sever středa 1. října, 19.00 Nový Oldřichov, kostel sv. Kříže Hradišťan, Jiří Pavlica – umělecký vedoucí cena vstupenky: 250 Kč SLOVANSKÉ TANCE čtvrtek 2. října, 19.00 Šluknov, Zámek – Koncertní sál Ivan a Lukáš Klánských – klavír A. Dvořák cena vstupenky: 190 Kč Z MÉHO ŽIVOTA pátek 3. října, 19.00 Großschönau, evangelicko-luteránský kostel Waltersdorf Zemlinského kvarteto L. Janáček / B. Smetana / A. Dvořák cena vstupenky: 200 Kč TRADIČNÍ KONCERT PŘI SVÍČKÁCH IL VIOLINO BOEMO sobota 4. října, 19.00 Zahrádky, kostel sv. Barbory Lenka Torgersen – housle, Václav Luks – cembalo F. Benda / F. Jiránek / G. H. Stölzel cena vstupenky: 220 Kč KOUZLO HARFY neděle 5. října, 17.00 Kravaře, kostel Narození Panny Marie Jana Boušková – harfa B. Smetana / A. Dvořák / J. Suk / F. A. Rosseti ad. cena vstupenky: 190 Kč SLAVNÉ BAROKNÍ KANTÁTY A MOTETA čtvrtek 9. října, 19.00 Děčín, Zámek – Knihovní sál Collegium 1704, Collegium Vocale 1704, Václav Luks – dirigent J. S. Bach / H. Schütz / Ch. Bernhard ceny vstupenek: 390 | 290 Kč

LUŽANSKÁ MŠE sobota 11. října, 19.00 Stráž pod Ralskem, kostel sv. Zikmunda Ensemble Inégal, Adam Viktora – umělecký vedoucí Vladimír Roubal – harmonium A. Dvořák / J. I. F. Biber cena vstupenky: 190 Kč LUŽANSKÁ MŠE neděle 12. října, 17.00 Schirgiswalde, kostel Mariä Himmelfahrt Ensemble Inégal, Adam Viktora – umělecký vedoucí Vladimír Roubal – harmonium A. Dvořák vstupné dobrovolné PÍSNĚ NĚMECKÉHO ROMANTISMU A SECESE sobota 18. října, 19.30 Zittau, Radnice – Burgersaal Martinů Voices, Lukáš Vasilek – umělecký vedoucí J. Brahms / R. Wagner / G. Mahler cena vstupenky: 250 Kč FANDANGO: PODMANIVÝ SVĚT TRADIČNÍHO ŠPANĚLSKÉHO TANCE pondělí 20. října, 19.00 Doksy, Zámek Ludovica Mosca – tanec a kastaněty Lucie Guerra Žáková, Petra Žďárská – cembalo J. H. d‘Anglebert / A. Soler / A. Scarlatti / L. Boccherini cena vstupenky: 190 Kč SVĚTOVÝ VELIKÁN KLAVÍRU čtvrtek 23. října, 19.00 Teplice, Dům kultury Gerhard Oppitz – klavír F. Schubert / J. Brahms ceny vstupenek: 250 Kč (150 Kč pro abonenty Severočeské filharmonie Teplice) LÍPA CANTANTES: PĚVECKÁ SOUTĚŽ pátek 24. října, 17.00 Česká Lípa, foyer ZUŠ v České Lípě Slavnostní koncert vítězů krajské pěvecké soutěže žáků ZUŠ vyhlášené festivalem vstup zdarma ZÁVĚREČNÝ KONCERT Z NOVÉHO SVĚTA sobota 25. října, 19.00 Nový Bor, Městské divadlo Gerhard Oppitz – klavír PKF – Prague Philharmonia, Tomáš Brauner – dirigent L. van Beethoven: Klavírní koncert č. 5 Es dur op. 73 „Císařský“ A. Dvořák: Symfonie č. 9 e moll op. 95, B178 „Z Nového světa“ cena vstupenky: 250 Kč

pokračování

Spolupořadatel festivalu:

Finanční partneři:

za podpory Mgr. Martin Kolář

Exkluzivní partner festivalu:

Oficiální partneři:

CarTec Liberec

Donátoři: Hlavní partneři festivalu: obec Stružnice | obec Kravaře v Čechách | obec Nový Oldřichov | obec Zahrádky město Kamenický Šenov | RNDr. Lubomír Paroha C

M

Mediální partneři: Y

CM

MY

CY

CMY

K

www.kdykde.cz

Festival se koná díky laskavé podpoře: Partneři Klubu přátel festivalu:

100 95 75

25 5 0

ceskolipskonadlani.cz

město Nový Bor | město Děčín | město Stráž pod Ralskem | město Teplice

Sanamus musica

MUDr. Věra Pokorná | MUDr. Alena Sellnerová | MUDr. Dagmar Schneebergerová

Léčíme hudbou:

MUDr. Vlasta Baudischová | MUDr. Tomáš Kočí | MUDr. Martina Křivánková | MUDr. Hana Dečiová

město Zittau | město Großchönau | město Doksy | město Cvikov

MUDr. Lenka Šepsová | MUDr. Pavla Vránová | MUDr. Břetislav Ulrich | MUDr. Štěpánka Rohlíčková MUDr. Anna Nováková | MUDr. Gruntorádová s.r.o. | MUDr. Pavla Antošová | MUDr. Zina Ropková MUDr. Zina Synáková | MUDr. Marie Hullová | MUDr. Jana Maričová

Hlavní mediální partneři:

Podporovatelé festivalu: MLADÁ FRONTA

LZE POUŽÍT SAMOSTAN BEZ TEXTU, DOPORU ENO VŠAK "P EDPRODEJ VSTUPENEK" LIBOVOLNÉ VELIKOSTI A FONTU

Prodej vstupenek:

zpět na obsah

Dílna.com | Lukáš Pelech Atelier | Ajeto spol. s r.o. Czech Glass Craft Perfect System, s.r.o. | Kavárna Split | INTER FLAG s.r.o.