LM Newsletter 5/2015

Ohlédnutí za svatováclavskými koncerty strana 3

Pozvánka na první říjnové akce strana 7

Rozhovor s Nicolasem Altstaedtem

mezinárodní hudební festival

strana 9

17. září – 21. listopadu 2015 Rozhovor s Kateřinou Javůrkovou strana 12

festivalový zpravodaj

5/ 2015

Soutěžte s námi o vstupenky strana 15

Soutěž

|2

Vážení a milí příznivci Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, mezinárodní hudební festival 17. září – 21. listopadu

2015

není to tak dávno, co jsme vás zvali na srpnový prolog a nyní již uzavíráme zářijový program festivalu, který v uplynulých dnech nabídl řadu setkání s komorní hudbou, ale i neotřelým folkem. Za posledními koncerty se ohlédneme v reflexích vlastních i našeho mediálního partnera – portálu Operaplus.

Mezinárodního sklářského sympozia v Novém Boru. Druhý říjnový týden nabídne vynikajícího violoncellistu Nicolase Altstaedta či dechový Belfiato Quintet, s nimiž jsme pro vás připravili rozhovory. Kromě novoborského vystoupení Bratří Ebenů se ještě na všechny zmíněné koncerty s námi můžete vypravit.

nyní, máme pro Vás možnost vyhrát 2 vstupenky na koncert Nicolase Altstaedta v Děčíně.

Říjnový program otevřeme tradičním koncertem při svíčkách ve Svaté Barboře v Zahrádkách, následovat bude další saské zastavení v Großschönau a v neděli slavnostní závěrečný koncert

Připomínáme, že stále pokračuje i naše anketní šetření o váš koncert na přání k 15. výročí festivalu a když se zapojíte, vyhrát můžete dvě vstupenky na vítězný koncert. A chcete-li si zasoutěžit už

Za festivalový tým

Předprodej vstupenek

Vyberte si koncert na přání

Na Ivu Bittovou autobusem

Předprodej vstupenek na letošní 14. ročník festivalu probíhá ve festivalové kanceláři (Klášterní 464/11, Česká Lípa), on-line na www.lipamusica.cz a také nově ve vybraných koncertních místech. Bližší informace najdete zde.

K dostání jsou nyní ještě vstupenky na většinu koncertů s výjimkou závěrečného koncertu a vystoupení Bratří Ebenů. Doprodej zbylých vstupenek probíhá vždy i ve večerní pokladně před koncertem.

V příštím roce Lípa Musica oslaví své 15. narozeniny a rádi bychom vám při této příležitosti dali dárek. Napište nám své tipy na koncert na přání či si vyberte z naší narozeninové nabídky.

Uvedete-li i kontakt, můžete vyhrát 2 vstupenky na vítězný koncert.

Anketní lístek můžete vyplnit ručně na koncertech či on-line.

V rámci letos nabízené autobusové dopravy jsme pro vás přidali spoj do Jablonce nad Nisou, kde 16. listopadu vystoupí Iva Bittová a kapela Čikori.

Aktuální možnost rezervace míst ve festivalovém autobusu najdete zde

Přejeme Vám krásné podzimní dny a těšíme se na setkání s vámi na dalších letošních koncertech!

Lucie Johanovská

aktuality Festivalový zpravodaj vydává MHF Lípa Musica, Klášterní 464/11, 470 01 Česká Lípa Redakce: Ing. Lucie Johanovská, marketing a PR, lucie.johanovska@lipamusica.cz, tel.: + 420 608 823 973 grafické zpracování: DÍLNA.org foto: archiv festivalu, Lukáš Pelech Atelier www.lipamusica.cz www.facebook.com/lipamusica

zpět na obsah

pokračování

|3

Ohlédnutí za svatováclavskými koncerty Připravili jsme pro vás opět shrnutí reflexí koncertů, kterými se letošní 14. ročník festivalu připojil k oslavám svátku Svatého Václava ve Stráži pod Ralskem, České Lípě, Kamenickém Šenově i Jezvé.

Musica Florea – přívětivá image staré hudby

ností v interpretaci technicky náročných vrcholně barokních děl.

Jedno z dalších zastavení Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica zavedlo jeho diváky do Stráže pod Ralskem.

Do místního kostela svatého Zikmunda se festival vrací již po několik let a stává se pravidlem, že večery zde pořádané bývají zčásti či výlučně věnovány místnímu rodákovi Heinrichu Ignazi Franzi Biberovi. V letošním roce jeho odkaz místnímu publiku zprostředkoval ansámbl Musica Florea pod vedením Marka Štryncla.

Po úvodní Biberově sonátě Die pauern kirchfarrt genandt zazněla též Biberova Růžencová sonáta Zvěstování, jejíž provedení se alespoň pro některé posluchače stalo vrcholem večera. Biberovo převážně instrumentální dílo s exponovanými houslovými party důkladně prověřilo houslistku Janu Chytilovou, jejíž výkon v této části repertoáru nevyžadoval žádných výtek, naopak hru celého ansámblu povznesl do výšek takřka nebeských a vzduch v kostele, jako by se během tohoto kusu zastavil. Chytilová nádherným způsobem zprostředkovala rozjímání, jež měl cyklus Biberových Růžencových sonát obsahovat. Přitom ale nijak nepotlačila typicky barokní ráz díla, jeho členění a čitelnost.

Koncert prezentoval ale i odlehčenější kusy. Jedním z nich byla anonymní sonáta, v níž dominující flétna Marka Špeliny přiblížila téma kurtoaznější a rozvernější, jež připomínalo barokní školu, snad francouzskou, každopádně odlišnou od toho, nač je středoevropský posluchač vrcholně barokní tvorby uvyknut.

Biberovo jméno dnes není hudební veřejnosti docela neznámé, ale jeho dílo by jistě zasloužilo více pozornosti, než je mu věnováno v porovnání s velikány jeho epochy. Autor mnoha virtuózních kusů zejména pro housle by měl plným právem spočívat určitě o kus dále než pouze na schodech panteonu barokní hudby.

Toho si je vědom ostatně i soubor Musica Florea, jenž Biberovými díly lemoval program věnovaný jinak též Carlu Rosierovi, Johannu Heinrichu Schmelzerovi, Pavlu Josefu Vejvanovskému a Samueli Friedrichu Capricornovi.

Musica Florea dorazila do Stráže pod Ralskem v sedmičlenném složení, počet hudebníků na pódiu se ale lišil podle jednotlivých kusů. Soubor se prezentoval vynikající souhrou, lehkostí i dynamič-

zpět na obsah

Jak ale bylo řečeno výše, průběžně se program vracel opět k Biberovi a jeho obzvláštní náročnosti na houslisty. Houslistky se se svým údělem, jež jim Biber předepsal, pasovaly nad míru dobře, v interpretaci byly čisté, rychlé smyky nepo-

strádaly na plnosti zvuku, i když zejména v silových forte pasážích by houslím slušel větší výraz, snad zarputilost.

Program koncertu byl stavěn tak, aby prověřil technickou dovednost všech členů ansámblu a též tak, aby se nenudili.

Podobně vstřícný byl i k posluchačům, když střídal závažnější a rozvernější kusy. Skladbou radostného charakteru byla i Schmelzerova Sonata amabilis, jež spočívala na dominantním dialogu flétny a violoncella šéfa souboru Marka Štryncla.

Koncertem se od začátku, a později stále výrazněji, nesla radostná atmosféra, jež působila obdobně na hráče i na obecenstvo. Soubor působil velice uvolněně a jeho autentickou prezentaci vrcholně barokního repertoáru lze považovat za precizní, v některých částech večera za výjimečnou. Hudba skladatelů nepostrádala velkolepé postupy a hudební prostředky odrážející mnohdy vrchnostenské zadání děl. Protože ale část skladatelů prezentovaných během večera pracovala pod patronátem vrchnosti církevní, což byl i případ Bibera, odrážely se v repertoáru dvě témata, oslava vrchnosti pozemské i pokora před definitivou božskou. To byl i případ Vejvanovského Sonaty Laetitie.

Docela jiný barokní svět představilo dílo málo známého z Čech pocházejícího

pokračování

|4 autora Samuela Friedricha Capricorna.

V jeho odlehčené Ciacconě Marek Štryncl odložil violoncello a chopil se barokní kytary, čímž diváky dokonale překvapil a též občerstvil. Capricorniova Ciaccona byla dílem výrazně rytmickým, především díky dominantní kytaře a svěžím, mladě působícím, gradujícím až veselým.

Motiv z něj soubor, končící jinak opět Biberem, užil během přídavku, jež si nadšené strážské publikum vynutilo.

Soubory jako Musica Florea dokáží autentické barokní millieu zprostředkovat i méně poučeným posluchačům, pro které dokáží sestavit repertoár barokní hudbu dostatečně reprezentující. Skladba programu neunaví svou náročností ani triviálností, naopak v pedagogickém duchu osciluje mezi oběma. Při tom všem souboru zbývá nemálo prostoru pro emoce a výraz, které vedou posluchače k intenzivnímu prožitku radosti z přítomnosti na koncertu. Musica Florea zkrátka staré hudbě vytváří tu nejlepší image, může-li to takto být vyjádřeno.

Tomáš Cidlina pro Operaplus.cz

Angel’s Waltz – více než country pro intelektuály Mezinárodní hudební festival Lípa Musica každoročně svým divákům dopřává několik neklasických zastavení. V jejich rámci uvádí na festivalu jazz, world music nebo různé crossovery, klasice více či méně vzdálené. Prvním neklasickým bonbónkem letošního ročníku byl koncert anglického fidlera Peta Coopera, jehož v programu s názvem Angel’s Wal-

zpět na obsah

tz doprovázel na violoncello a na kytaru Richard Bolton. Koncert hostilo útulné prostředí do posledního místa zaplněného Centra textilního tisku v České Lípě.

V úvodu je třeba říci, že fidleři prezentují docela jinou školu hry na housle, než je ta klasická. Jejich přístupy mají přímou spojitost s lidovým prostředím, ze kterého čerpají jejich současní následovníci svoji inspiraci. Základním zadáním fidlera je docílení prožitku a radosti hrou na housle, aniž by hráč musel nutně vědět, jak se kupříkladu nazývá struna, na kterou zrovna hraje.

Pete Cooper je z fidlerů nejpovolanější, neboť je ředitelem London Fiddle School a postavou zbožňovanou i jeho českými následovníky. Ti se účastnili dvoudenního fidlerského workshopu, jejž Cooper v České Lípě před sobotním vystoupením vedl.

Cooper s Boltonem zprostředkovali více než exkurz do světa staroanglické a staroirské fidlerské tvorby, kterou program avizoval a která byla jinak jeho hlavní esencí. Již při prvních tónech koncertu si nešlo neuvědomit, nakolik country, bluesová a ostatní kytarová populární hudba vychází z tradičních anglických a irských lidových písní. Interpreti se ale nevěnovali výlučně ostrovním písním.

Věnovali se též tvorbě z amerického lidového prostředí, zahráli píseň bulharskou, píseň inspirovanou africkou hudbou, upravenou pro smyčce, i vlastní tvorbu autorskou. Některé písně měly slova, v jiných se divák musel spokojit s výpravností smyčců, což ale problém se srozumitelností nezpůsobovalo.

Housle lze s jistou mírou nadsázky pova-

žovat za evropský lidový nástroj. Housle byly nástrojem relativně malým, relativně dostupným a tím pádem rozšířeným.

Snad proto byste v Evropě těžko hledali lidovou píseň, jejíž provedení na housle by nedávalo smysl. Evropané mají jejich zvuk zakódovaný a málokterému nástroji i nepoučený posluchač rozumí tak jako právě houslím, které písňové sdělení, emoce a náladu dokáží předat celkem spolehlivě. Pokud měl někdo s dekódováním hudebního sdělení problémy, vedle hlavní melodie houslí jej vedlo Boltonovo cello, jež houslím skvěle sekundovalo a snad i hluchému by napomohlo rozeznat, jestli si má podupávat na první, nebo na druhou dobu.

Přístup fidlerů k muzice je ve své pohotovosti a přístupu ne nepodobný romské muzice. Jedna píseň v programu byla ostatně věnována cikánské inspiraci v lidové anglické písni z devatenáctého století. Fidlerskému pojetí hudby je jedno, jak se docela správně drží housle, že si interpret nahlas klepe nohou do taktu nebo že mu někdy ve vyšších pasážích při zpívaných doprovodech nestačí hlas. To vše sdělení nijak neubírá, možná naopak, podtrhuje jeho autenticitu a zdůrazňuje antiklasický akcent, který byl ostatně zadáním večera.

Několik písní v programu přesahovalo lidový rámec, neboť jejich autory byli sami interpreti. Z těchto kusů stojí za to vyzdvihnout píseň Angel’s Waltz. Ta velice čirým a čitelným způsobem dávala nahlédnout do anglické hudební mentality.

Přemýšlivější motivy přinášely autorské skladby Melting nebo Boltonova píseň Time for Peace, jež reflektovala jeho

pokračování

|5 vyrůstání v tehdy bouřlivě zmítaném Belfastu a jež o něco náročnější kompozici vzhledem k tématu vyžadovala.

V jistých částech se koncert stal hudebním zeměpisem, v rámci kterého se publikum vydalo na Balkán, zaslechlo smyky a akordy turecké či blízkovýchodní i klezmer připomínající. Dalším těžištěm koncertu byla americká old time hudba, jež je v současnosti na posluchačském vzestupu i v USA, kde vzniká – a je oblíbená – celá řada seskupení objevujících americké lidové hudební kořeny. Písní Old Virginia nebo ragtimovými adaptacemi pro smyčce a dalšími se k nim připojil i Pete Cooper.

Večer tak byl velice podařeným a příjemným kompilátem, v němž hrála prim ostrovní lidová tvorba přinášející s sebou kouzlo Anglie z Dickensových románů. Zbytek výpravného večera by se dal zpejorativizovat (bylo-li by to třeba) označením country pro intelektuály. Britští interpreti navázali s publikem vřelý kontakt a díky houslím jakoby neměli problém se domluvit. Malým dárkem obecenstvu bylo na samotném závěru před přídavky, jichž bylo hned několik, zapojení deseti houslistů z publika. Těmi byli čeští obdivovatelé oldtimeových houslí, kteří s Petem Cooperem absolvovali dvoudenní workshop v místě koncertu.

Repertoár, docela odlišný od festivalového schématu, byl příjemnou příležitostí, jak alespoň mentálně na chvíli opustit současný časoprostor, za což je třeba organizátorům poděkovat. Velmi vřelé přijetí těšilo též samotné interprety loučící se slovy Thank You, we enjoyed that too.

Tomáš Cidlina pro Operaplus.cz

zpět na obsah

V záři dětských sopránů V předvečer svátku svatého Václava (27. 9.) nabídl festival setkání s prvním z letošních německých hostů. V krásně zrekonstruovaném kostele Narození sv.

Jana Křtitele v Kamenickém Šenově vystoupil Filharmonický dětský sbor z Drážďan. Dítko slavného Kurta Masura nyní rozvíjené Gunterem Bergerem rozzářilo podzimní podvečer čistými, převážně dívčími hlasy v programu sahající od Bacha až k lidové tvorbě.

Světovými pódii protřelý dětský sbor s bohatými koncertními zkušenostmi a širokým repertoárem byl dalším z vokálních těles, které festival pravidelně a rád představuje. Těleso pečlivě vychovávané a vybírané při drážďanské filharmonii, které v současné době vede profesor Berger se zkušenostmi z Lipska a Berlína, představuje špičku mezi německými sbory a své propozice potvrdilo i na osmém letošním festivalovém večeru. Pestře poskládaná dramaturgie večera byla dokonalou vizitkou ansámblu. První polovina koncert byla naplněna klasickým a duchovním odkazem, v jehož znalosti drážďanský sbor překročil hranice obligátního Bacha a prezentoval řadu skladatelů 20. století i komponistů současných. Kontrastně postavena druhá půlka nabídla povětšinou úpravy lidových písní od Japonska po starý kontinent, ale i tu prodchnula zvukově zajímavá tvorba soudobá v čele s kompozicí Švéda Arne Mellnäse.

Předsváteční večer nabídl krásný umělecký zážitek, jež byl dalším příspěvkem k prohloubení česko-německého dialogu, který festival před lety započal. Příjemný

převážně dívčí sbor složený z usměvavé mladé generace talentů, z nichž některé možná za pár let budeme poslouchat na scéně drážďanské Semperoper, předvedl vysokou úroveň vokální průpravy a přívětivý sbormistr, jenž dokázal od počátku navázat kontakt s českým publikem, prolomil veškeré bariéry. Funkční hudební dialog odměnil vyprodaný kamenickošenovský kostel nadšenými ovacemi, za něž sbor poděkoval českou lidovkou „Oči černé“. Po všech stránkách zdařilý festivalový večer nadchnul a zanechal ve všech přítomných zářivě radostný a povznášející pocit z opět nové sféry krásna.

Krása dechové harmonie v Jezvé Svátek svatého Václava slaví Lípa Musica již tradičně v kostele sv. Vavřince v Jezvé.

V letošním roce zde festival svým posluchačům připravil mimořadný umělecký zážitek z oblasti klasické hudby určené pro dechové nástroje. Skladby Beethovena a Mozarta zde provedl vynikající PhilHarmonia Octet posílený o pětici hostů a za svůj skvělý výkon sklidil ovace vstoje. Zvukově barevný a lahodný večer byl další zdařilou exkurzí do království hudebního krásna...

Do posledního místa zaplněný kostel sv. Vavřince se v pondělí 28. října zcela ponořil do jasných barev dechů v interpretaci ansámblu složeného z předních sólistů i orchestrálních hráčů, kteří působí na tuzemské klasické scéně. Slavnostní koncert uvedený ředitelem festivalu Martinem Prokešem, jenž slavostní atmosféru navodil již samotnou recitací Svatovác-

pokračování

|6 lavského chorálu, otevřel Beethovenův Oktet Es dur v podání samotného PhilHarmonia Octetu.

Skladba, kterou sám skladatel považoval za spíše svůj prubířský kámen, na němž cizeloval své kompoziční postupy s dechovými nástroji dřive, než se pustil do rozměrnějších symfonických ploch, byl příjemným a svěžím úvodem, ve kterém mělo ucho pozorného posluchače možnost přivyknout čistě dechové hudbě, kterou v ryzí podobě slýchá na koncertech oproti té smyčcové mnohem méně, a objevit zvukovou barevnost a krásu jednotlivých dřevěných a žesťových nástrojů.

Plnou krásu dechové harmonie pak těleso rozkrylo ve slavné kompozici Wolfganga Amades Mozarta - Gran Partitě , kterou ve filmové vizitce tohoto velikána neopomněl užít ani režisér Miloš Forman. Ačkoli Mozart tento typ děl komponoval především na objednávku šlechty, jež nebyla natolik finančně saturována, aby si mohla pro své kratochvíle objednat celý orchestr, nejedná se o kompozici nikterak příležitostnou či spadající do nelichotivé kategorie tzv. tafelmusik. Mozart zde zkomponoval mohutné dílo, které se pro svou nádheru a velkolepost těší značné a setrvalé oblibě. Mistrně propracované dílo posluchačsky velmi přístupné a líbivé, klade velké nároky na interprety, kteří v obsazení tuctu dechů posílených o basovou linku rozehravají masivní hudební předivo, kterým Mozart mistrně imituje zvuk celého orchestru. Dílo však okouzlí i svou melodičností a vynalézavou rytmičností a především silným emocionálním nábojem. Každý z posluchačů musel dát za pravdu Antonínu Dvořákovi, jenž Mozarta označil za sluníčko. Ano, jeho hudba doslova září, raduje se, hladí svou delikátností a něžností a strhává posluchače do víru čistého krásna...

Krásný hudební zážitek by však nebyl bez skvě-

zpět na obsah

lých interpretů, kterými PhilHarmonia Octet společně se svými hosty jednoznačně byly.

Jména jako Veverka, Vonášek, Dohnal, Vernyš nebo Javůrková ad. jsou dnes pojmy a pro svou sólistickou úroveň a zkušenost přináší zcela jiný rozměr do vlastního ansámblu, který je v tomto smyslu stavěný po západním vzoru a prezentuje skutečně nový přístup k interpretaci dechové hudby. Výtečné individuální výkony i přirozená souhra, dynamická odstíněnost a propracovanost výrazu, to byly kvality, které ucho posluchače opravdu pohladily a korunovaly sváteční atmosféru dne. Svůj díl na úspěchu má i akusticky výtečný sv. Vavřinec a samotná obec Jezvé, jež do festivalu vkládá už po léta důvěru.

Italský večer v Doksech Poslední zářijový den pokračoval festival Lípa Musica na zámku v Doksech, kam přijal pozvání vokální soubor Cappella Mariana, aby zde provedl výběr z Monteverdiho madrigalů. Večer s vrcholnou italskou renesancí předznamenávající baroko, krásnými hlasy a vynikajícími

instrumentalisty, byl prosycen italskou vřelostí, vroucností i tragikou a zaplněný sál dokského zámku nadchnul.

Osm knih madrigalů renesančního skladatele Claudia Monteverdiho jsou jedním ze zcela zásadních děl, které světová hudební literatura nabízí. Své ojedinělé postavení zaujímají díky kompozičnímu novátorství i neobyčejně expresivnímu a dramatickému podání obsahu.

Monteverdi komponoval madrigaly po celý život, celkem jich uveřejnil přes dvě stovky a používal je, podobně jako Beethoven své Sonáty, i k experimentům s novými hudebními postupy. Světské polyfonní zpěvy o lásce se ve své době nesetkaly s velkým ohlasem, protože byly natolik jiné, že jim soudobí posluchači prostě nedokázali porozumět. Uvádí se, že jde o nejsofistikovanější dílo, které spatřilo světlo světa kolem roku 1600. Až teprve v moderní době zažívají tyto skladby svou renesanci a těší se velké oblibě u intepretů i posluchačů.

Cappella Mariana pro svůj madrigalový program sestavila průřez napříč knihami a ukazuje tak ve svém programu na jejich vývoj od renesanční polyfonie ke koncertantnímu stylu s instrumentálním doprovodem, v němž skladatel již předjímá baroko. Madrigaly především z prvních pěti knih jsou klasické polyfonní pětihlasé vokální skladby, jejichž zdaleka nejčastějším tématem je, jak tehdy jinak, lásky žal. Počínaje šestou knihou začíná autor využívat koncertantní styl, stile concertato, s doprovodem hudebních nástrojů, s využitím monodického stylu a občas i s prvky dramatické akce. Zvláště důležitá je v tomto ohledu osmá kniha madrigalů z roku 1638, nazvaná autorem Madrigaly válečné a milostné, ve které skladatel využil k dosažení dramatičnosti v podstatě operní prostředky.

má na svém kontě již řadu úspěchů. Aby také ne, když využívá špičkové zpěváky a instrumentality, které česká scéna dobově poučené intepretace nabízí a kteří se s úspěchem objevují i u zahraničních ansámblů. Ona univerzalita nedává tolik prostoru k originálnímu výrazu ansámblu, avšak pojí osvědčená jména a je zárukou kvalitní intepretace. Pod citlivým vedením zakladatele souboru Vojtěch Semeráda zaujali zejména vždy vynikající Hana Blažíková či Barbora Sojková nebo basista Jaromír Nosek.

O instrumentální doprovod se postarala skvělá cembalistka Barbara Maria Willi a theorbista Jan Krejča a vysloužili si poprávu neutuchající ovace. Soubor dokázal nejen citlivě podat afekt písní, ale precizně vykreslit i jejich zvukomalbu a připravil publiku neobyčejný vroucí hudební zážitek.

Síla a tragičnost Monteverdiho madrigalové tvorby dojímá posluchače po staletí k slzám.

Jeho zpracování věčných lidských témat v popředí s láskou je trvalé a z vřelého přijetí festivalovým publikem je zřejmé, že se i dodnes dokáže dotknout srdcí vnímavých posluchačů, tak jako tomu bylo na festivalovém večeru v Doksech.

Cappella Mariana je mladým souborem, který

pokračování

|7

TRADIČNÍ KONCERT PŘI SVÍČKÁCH pátek 2. října, 19.00 Zahrádky, kostel sv. Barbory Vodička | Rameau | Boismortier | Benda Telemann | Bach

Jana Semerádová – barokní flétny Barbara Maria Willi – cembalo

sobota 3. října, 19.00 | Großschönau, Evangelicko-luterá nský kostel Bach | Reger | Guilmant | Brahms Dvořák | Weinberger | Bonnet

Irena Chřibková – varhany Roman Janál – baryton

Pozvánka na nejbližší koncerty Na začátku října 14. Lípa Musica nabídne nejprve tradiční setkání při svíčkách, které se již po léta uskutečňuje v neelektrifikovaném kostele sv. Barbory v Zahrádkách. V letošním roce zde ve čtvrtek 2. října vystoupí přední česká flétnistka věnující se dobově poučené intepretaci Jana Semerádová, kterou v dílech Bacha, Rameaua, Boismortiera, Vodičky, Bendy či Telemanna doprovodí cembalistka Barbara Maria Willi.

ních Biblických písní Antonína Dvořáka.

a Dutilleuxe.

Lípa Musica se v letošním roce stala oficiálním partnerem prestižního Mezinárodního sklářského sympozia, které ve dnech 1. – 4. října proběhne v Novém Boru. Vyvrcholení sympózia v neděli 4. října nabídne koncert Bratří Ebenů s programem Čas holin, které bude současně dalším z festivalových projektů. Tento koncert je již vyprodán.

V sobotu 10. října pak festival opět zavítá do Kravař, kde v místním kostele Narození Panny Marie vystoupí mladý dechový Belfiato Quintet se zajímavým programem představujícím díla Carla Nielsena, Paula Hindemitha či Wolfganga Amadea Mozarta.

O den později se festival opět vypraví do příhraničního Saska, aby ve své tradiční lokalitě – obci Großschönau a jejím Evangelicko-lutheránském kostele nabídl vokálně-varhanní recitál v podání dvou výrazných osobností české klasické scény – varhanice Ireny Chřibkové a barytonisty Romana Janála. Jejich vystoupení nabídne program od baroka až po 21. století, chybět nebude ani provedení populár-

Druhý říjnový týden přinese jeden z vrcholů festivalu v podobě vystoupení špičkového violoncellisty Nicolase Altstaedta, který patří k předním zástupcům současné generace hráčů na violoncello vystupujících na předních koncertních scénách po celém světě. Altstaedt se v České republice představí teprve po druhé, a to 8. října na zámku v Děčíně, kde v sólovém recitálu přednese díla Bacha, Brittena

Vstupenky na všechna zmíněná vystoupení s výjimkou novoborského koncertu Bratří Ebenů jsou stále v prodeji.

neděle 4. října, 17.00 Nový Bor, městské divadlo Čas holin

Bratři Ebenové slavnostní koncert festivalu k ukončení Mezinárodního sklářského sympozia (IGS) 2015

čtvrtek 8. října, 19.00 Zámek Děčín – Knihovní sál

sobota 10. října, 19.00 Kravaře, kostel Narození Panny Marie

Bach | Britten | Dutilleux

Nielsen | Hindemith | Mozart ad.

Nicolas Altstaedt – violoncello

Belfiato Quintet

Vyprodáno!

zpět na obsah

pokračování

|8

Bratři Ebeni: Jsme otlučení, křehcí a snadno se zapatláme, jako sklo…

Jako pozvánku na slavnostní závěrečný koncert Mezinárodního sklářského sympózia jsme pro Vás připravili krátký rozhovor s Markem Ebenem.

Vaše kapela není na festivalu Lípa Musica žádným nováčkem. Zanechala ve vás předchozí vystoupení nějaké vzpomínky?

Na Lípu Musicu máme vždy vzpomínky dobré, protože je tam výtečné publikum. Když se někde kultura pěstuje a děje se to mnoho let, zákonitě to taky přinese ovoce, takže pro takové publikum je pak radost hrát.

V letošním roce představíte své loňské album Čas holin. Co je jeho hlavní myšlenkou?

Já si nemyslím, že by album mělo nějakou ústřední myšlenku, na to jsou písničky příliš různorodé, ale musí mít název a pojmenovat ho podle písně Čas holin se nám líbilo. Jednak se to docela dobře pamatuje a taky jsme si říkali, že to přináší spoustu možností pro obal.

A vzhledem k tomu, že jsme album vydali taky na flashdisku, hned jsem si představil tu malou holinku, ve které bude flashka, a musím říct, že výsledek předčil mé očekávání.

Koncertní program však obsahuje i zásadní skladby z předchozích alb.

Na co konkrétně se mohou návštěvníci těšit?

To víte, bude to jako u Ebenů vždycky, naše koncerty se většinou věnují tomu

zpět na obsah

poslednímu albu, ale tam není dost písní na celý večer, takže budeme hrát celou řadu věcí i ze tří předchozích alb.

Nevím, zda to budou ty zásadní, každý si pod tím slovem představí něco jiného a velmi často se představa kapely a publika o zásadních písních liší. Ale mohu slíbit, že se budeme zásadně snažit po celý večer.

Jsme na prahu nové koncertní sezóny, co zajímavého Vás v ní čeká?

No, žádné velké kotrmelce se čekat nedají. Jsme rádi, že máme nové album, nám to vždycky trvá věky, než něco natočíme, takže tohle nám snad chvilku vydrží. Nehrajeme bůhvíjak často, nevystupujeme ve sportovních halách, takže než objedeme republiku s novou deskou, vydrží nám to pár let. Tedy za předpokladu, že vydržíme my.

Závěrem mi dovolte otázku z trochu jiného soudku. Váš koncert bude příspěvkem k Mezinárodnímu sklářskému sympoziu. Máte nějaký vztah ke sklářskému umění?

Tak to jste mě zaskočila, přemýšlím o tom a nic konkrétního mě nenapadá.

Snad jen že náš soubor se podobá takové sadě starých sklenic. Už jsme otlučení, křehcí a snadno se zapatláme.

Oficiální partner:

pokračování

|9

Nicolas Altstaedt: Má-li někdo opravdu svůj hlas, bude vyslyšen Lípa Musica se již léta snaží rozvinout nenásilný česko-německý kulturní dialog pramenící logicky ze sudetské lokace. Přední čeští umělci jsou prezentováni v Německu, z výkvětu německé klasické scény je vybíráno pro Čechy. V loňském roce jsme pozvali vynikajícího klavíristu Gerharda Oppitze, v letošním roce programovou nabídku v oblasti významných sólistů ozdobí renomovaný violoncellista Nicolas Altstaedt, se kterými jsme pro časopis Harmonie připravili rozhovor, který nabízíme i vám...

Nicolas Altstaedt je jedním z posledních žáků legendárního Borise Pergamenščikova. Jeho specifikem je univerzalita.

S lehkostí a skromností sobě vlastní se pohybuje v dobově poučené interpretaci, klasickém a romantickém repertoáru i hudbě soudobé. Hru na violoncello studoval v Berlíně, kde byl jeho profesorem i Eberhard Feltz.

Po vítězství v několika mezinárodních soutěžích a zisku prestižních stipendií a cen se Altstaedtovi velmi záhy otevřela cesta k předním světovým orchestrům a festivalům, mezi kterými hned na počátku kariéry nechyběla Vídeňská filharmonie řízená Gustavem Dudamelem na Lucernském festivalu nebo orchestry BBC na festivalu Proms či ve Wigmore Hall. Ve výčtu jeho dosavadních úspěchů najdeme jména snad všech předních evropských i zámořských orchestrů a význačných dirigentů. Hojně se také věnuje komorní hře, kdy k jeho pravidelným partnerům patří Alexander Lonquich, Vilde Frang, Barnabás Kelemen, Pekka Kuusisto, Antoine Tamestit, Jonathan Cohen nebo Quatuor Ébène.

Jeho láska k soudobé hudbě jej přivedla k příležitostem premiérovat řadu děl současných komponistů – Haase, Kurtága, Rhima nebo Saye.

Vedle violoncellové hry vede Altstaedt

zpět na obsah

také Rakousko-maďarskou Haydnovu filharmonii ve Štýrském Hradci a dramaturgicky řídí komorní řadu v Musikkollegiu Winterthur. V roce 2012 si jej Gidon Kremer vybral za následníka na postu uměleckého ředitele svého proslulého Festivalu komorní hudby v Lockenhausu.

Od té doby Altstaedt s festivalem cestuje po evropských koncertních scénách, mezi kterými nechybí salcburské Mozarteum, vídeňský Konzerthaus nebo amsterdamský Concertgebouw.

Altstaedt možná není hvězdou typu Daniela Müllera Schotta, zůstaneme-li u mladší generace cellistů, „papírové dispozice“ jsou však zřejmé a poslech jeho nahrávek vyvrací poslední pochyby o svrchovanosti umění tohoto interpreta. České publikum mělo možnost se s ním poprvé a zatím také naposledy seznámit v roli sólisty doprovázeného Českou filharmonií ve violoncellovém partu Schumannova koncertu a moll v dubnu loňského roku. MHF Lípa Musica Altstaedta pozvala na sólový recitál, který se uskuteční ve čtvrtek 8. října v Knihovním sále děčínského zámku. Altstaedt tam provede tři Bachovy violoncellové suity (1., 3. a 5.), které proloží Třetí Brittenovou suitou a Třemi strofami Henriho Dutilleuxe…

Před časem jste vystoupil společně s Českou filharmonií v Praze. Je to skutečně

Vaše jediná česká zkušenost? A jaký je vůbec váš vztah k české hudbě a kultuře?

Vystoupení v Děčíně v rámci festivalu Lípa Musica bude mým druhým českým koncertem po debutu s Českou filharmonií. K Čechům a české kultuře mám velice hluboký a vřelý vztah. Miluji Dvořáka, a to nejen jeho proslulý Violoncellový koncert, ale zvláště Klavírní trio f moll a symfonickou báseň Holoubek. Mé srdce si ovšem získali i Janáček a Martinů, Ervin Schulhoff, Pavel Haas nebo Gideon Klein. A z literatury mi učarovali Kafka a Kundera. Líbí se mi přímost ve způsobu vyjadřování, která je jedinečná ve své celistvosti a jednoduchosti.

Začněme na samotném počátku Vaší kariéry. Pocházíte z hudební rodiny? Co Vás přimělo k volbě hry na violoncello?

Můj otec byl chirurgem a trochu hrál na klavír a violoncello. Můj bratr si vybral klavír a později i taktovku, já zvolil violoncello.

Jste jedním z posledních studentů legendárního Borise Pergamenščikova. Jak vzpomínáte na spolupráci s touto ikonou a jak mistr ovlivnil Vaši uměleckou osobnost?

Byl to neobyčejně skromný a noblesní člověk, muž s neobyčejným množstvím znalostí a humoru a celý svůj čas věnoval nám studentům. Otevřel mi širší obzory

pokračování

| 10

čtvrtek 8. října, 19.00 h.

Děčín, Zámek – Knihovní sál Johann Sebastian Bach (1685–1750): Suita pro violoncello č. 5 c moll, BWV 1011 Benjamin Britten (1913–1976): Suita pro violoncello č. 3, op. 87 --- přestávka --Johann Sebastian Bach: Suita pro violoncello č. 1 G dur, BWV 1007 Henri Dutilleux (1916–2013): Trois Strophes sur le nom de Sacher Johann Sebastian Bach: Suita pro violoncello č. 3 C dur, BWV 1009

Nicolas Altstaedt violoncello Vstupenky k zakoupení zde >>>

zpět na obsah

v oblasti umění a ukázal, že hra na violoncello je a musí být součástí většího rámce.

Jakých osobností si ve violoncellovém světě nejvíce považujete?

Určitě Yo-Yo My, protože dokázal překonat hranice hry na violoncello. Dosáhl vysoké úrovně hudebního umění, které je nezávislé na vlastním nástroji. Je jedním z velmi mála instrumentalistů, u kterého si zkrátka nejsem jist, na jaký hraje nástroj, když „koncertuje“…

Zvítězil jste v řadě významných mezinárodních hudebních soutěží, které Vám otevřely dveře na přední koncertní pódia po celém světě. Co si sám myslíte o soutěžích a jejich vlivu na mezinárodní kariéru mladých umělců. Je dnes vůbec možné rozvinout úspěšnou kariéru bez takovýchto úspěchů?

Myslím si, že soutěže jsou dnes stále méně a méně důležité, protože je jich příliš mnoho a kritéria často neodpovídají hudbě. Jestli má někdo opravdu svůj hlas, bude vyslyšen, internetem se dnes šíří věci velmi rychle.

Proslul jste svou neobyčejnou univerzalitou a skutečností, že jste doma jak v dobově poučené interpretaci, tak ve hře na klasické nástroje a věnujete se intenzivně i soudobé hudbě. To je velmi ojedinělý přístup, který je jistě i svým způsobem komplikovaný. Preferujete přeci jen určitý styl nebo je právě synergie všech těchto hudebních oblastí prospěšná pro další kultivaci a rozvoj Vašeho umění?

Ano, vnímám to jako naprosto přirozené. Vyrůstal jsem se všemi hudebními obdobími a cítil bych se naopak omezen, pokud bych musel od něčeho upustit.

Skladatel György Kurtág řekl, že pokud lidé chtějí hrát jeho hudbu, měli by nejdříve studovat Beethovena a Brahmse. Naprostou souhlasím i s přístupem

Nicolase Harnoncourta, který začal se studiem Monteverdiho a skončil u Gershwina. Všechna hudba je navzájem propojená a já cítím nesmírnou inspiraci, pokud hraji hudbu z různých epoch. Je to komunikace bez ohledu na čas.

jednoho kusu, které jsou velmi věrné vlastní partituře.

Poslech Vašich nahrávek fascinuje plynulým legatem, úžasnou technickou kontrolou a intonací a krásným zvukem.

Co Vy obecně považujete za nejdůležitější aspekty pevné techniky?

Myslím, že je především důležité, aby pevná technika dala umělci na techniku zcela zapomenout a umožnila mu se umělecky vyjádřit bez jakýchkoli omezení.

Vedle Vaší intenzivní kariéry sólisty, komorního hráče a uměleckého ředitele Rakousko-maďarského Haydnova filharmonického orchestru jste rovněž ředitelem progresivního Festivalu komorní hudby v Lockenhausu. Toto „dítě“ vynikajícího houslisty Gidona Kremera je jedinečným fenoménem na světové festivalové scéně.

Jak se tato spolupráce zrodila a čím je podle Vás tento festival specifický?

Gidon Kremer se po třiceti letech strávených v čele festivalu rozhodl, že je čas udělat změnu. Znali jsme se již více než osm let a po jednom společném koncertu, na kterém zazněla poslední Beethovenova sonáta, mě požádal, zda bych nezvážil nabídku převzetí festivalu. Umělci zde vystupují bez honoráře a programy jsou oznamovány až v den konání koncertu.

Každý rok si vyberu určité téma a udělám předběžný návrh programu, a když se pak všichni v Lockenhausu potkáme, diskutujeme o tématu a skladby, které chceme zahrát, můžeme změnit i na poslední chvíli. Je to velmi experimentální prostředí prodchnuté kreativitou a spojením hudby s ostatními formami umění.

Na podzim každého roku se pak ještě vydáme na turné s programem, který jsme v Lockenhausu sestavili.

Jsme-li u výrazu, jak se jeho vnímání u Vás vyvíjelo a co je podle Vás klíčové pro „správnou“ intepretaci?

Intepretace nikdy nemůže být správná, ale může být autentická, pokud si umělec vytvoří hluboký a upřímný vztah k partituře a k okolnostem, ze kterých vznikla.

Z těchto důvodů se snažím co nejvíce proniknout do světa, který konkrétního skladatele obklopoval, když skladbu tvořil. Například hraní Schumanna pro mě znamená také čtení Jeana Paula. Ale i tak mohou existovat různé intepretace

Jaké jsou Vaše umělecké ambice do budoucna nejen s tímto festivalem, ale také Vaše osobní?

Právě jsem dokončil nahrávku všech koncertů C. Ph. E. Bacha s mým drahým přítelem Jonathanem Cohenem a jeho skvělým ansámblem Arcangelo a současně jsem natočil i violoncellové koncerty Šostakoviče a Weinberga s Michalem Nesterowiczem a DSO Berlin. Těsně předtím než pojedu do Děčína, mě čeká nahrávání s Fazilem Sayem. V příštím roce se chystám na kompletní cyklus

Cítíte hluboký závazek k soudobým autorům klasické hudby a věnujete se často její interpretaci. Který ze soudobých komponistů nejvíce oslovuje Vaše hudební prožívání?

Musím se přiznat, že v současné době nemám tolik příležitostí se soudobé hudbě věnovat. Ale cítím silnou potřebu soudobou hudbu hrát, protože žiju v přítomnosti. Když se nad tím zamyslím, tak určitě Thomas Ades nebo Jörg Widmann.

Ti mají podle mého názoru univerzální hudební jazyk, který je mně srozumitelný a který je současně velmi odlišný a výrazný.

pokračování

| 11

Poslechněte si hudební ukázky: Nicolas Altstaedt hraje Pátou suitu Johana Sebastiana Bacha.

VIDEO ZDE

Nicolas Altstaedt hraje Violoncellový koncert Roberta Schumanna.

VIDEO ZDE

zpět na obsah

Beethovenových sonát spolu s Alexanderem Lonquichem a rovněž na Bachovy suity, které provedu koncertně. Čeká mě zkrátka hodně hudby, kterou chci objevit a se kterou chci srůst…

A otázka na závěr: Poodhalte nám něco ze svých mimohudebních zájmů a vášní?

Jak relaxujete?

Nejraději v kruhu přátel, kteří mě inspirují. Společnost a výměna myšlenek s milými lidmi je něco, co považuji za svůj

Nicolas Altstaedt

naisky, Adam Fischer, Dennis Russell Davies and Alexander Shelley. V sezóně 2013/2014 vystoupil s Vídeňskými symfoniky a Neem Järvim ve vídeňském Konzerthausu se Šostakovičovým prvním koncertem a s Tokijským metropolitním orchestrem v Suntory Hall (Dvořákův koncert) a s Českou filharmonií pod vedením Davida Zinmana v Rudolfinu (Schumannův koncert). Dále vystoupil společně s Orchestra della Svizzera Italiana a Vladimirem Ashkenazym (Waltonův koncert), Netherlands Philharmonic a Markem Wigglesworthem v Concertgebouwu v Amsterdamu, s l‘Orchestra Symphonique de Québec a Alexanderem Shelleym, Frankfurt Radio Symphony a André de Ridderem (německá premiéra Cellového koncertu Nica Muhlyho), Andreou Marconem a jeho Orchestrem La Cetra na dobové nástroje (Caldara) a jako hostující umělec na Zermatt Festivalu spolu s Berlin Philharmonic‘s Scharoun Ensemble. Nicolas bude debutovat s Kolínskou filharmonií s díly Haydna a C. P. E. Bacha na dobový nástroj spolu s Johnathanem Cohenem a jeho ansámblem Arcangelo na Menuhinově festivalu Gstaad s Patricií Kopatchinskajou a Fazilem Sayem na Amsterdam Cellobiennale. Vrátí se rovněž k BBC Symphony Orchestra do Barbican Hall, k Auckland Philharmonic a Real Filharmonia de Galicia v New

Německo-francouzský cellista je univerzálním umělcem, který je doma jak ve hře na dobový nástroj, klasickém repertoáru, tak v soudobé hudby. Nicolas byl jedním z posledních žáků Borise Pergamenščikova v Berlíně, kde posléze pokračoval ve studiích u Eberharda Feltze. Po vítězství v několika mezinárodních soutěžích a zisku stipendia Borlettu Buitoniho v roce 2009 získal v roce 2010 také cenu Credit Suisse Young Artist, jejíž součástí byl i koncert s Vídeňskou filharmonií řízenou Gustavem Dudamelem na Lucernském festivalu. V letech 2010-2012 působil jako BBC New Generation Artist a debutoval společně s orchestry BBC na Proms a ve Wigmore Hall.

K jeho nejvýznamnějším koncertním úspěchům patří spolupráce s Tonhalle Orchestra Zurich, Tchaikovsky Symphony Orchestra, Tapiola Sinfonietta, Simon Bolivar Orchestra, Radio Symphony Orchestras Berlin, Stuttgart and Helsinki, Melbourne- and New Zealand Symphony Orchestras, Bamberger Symphoniker, and the Munich, Zurich and Stuttgart Chamber Orchestras včetně dirigentů jako Vladimir Fedoseyev, Sir Neville Marriner, Sir Roger Norrington, Sir Andrew Davis, Mario Venzago, Andrej Boreyko, Vassily Si-

druhý domov vedle hudby. A pak příroda, to je další velmi důležitý element, se kterým potřebuji být v neustálém spojení, abych se uvolnil a znovu naplnil.

Yorku. Spolupracuje také s orchestrem Kremerata Baltica, Cameratou Bern a Pekkem Kuusisto. Altstaedt bude řídit rovněž několik koncertů v Musikkolegiu Winterthur.

Nicolas se hojně věnuje soudobé hudbě a spolupracuje se skladateli, jako Sofia Gubaidulina, Matthias Pintscher, Thomas Adés nebo Jörg Widmann.

Na svém kontě má švýcarskou premiéru díla G. F. F. Haase, Dvojkoncertu G. Kurtága v Budapešti nebo britskou premiéru Wolfganga Rihmse v Huddersfieldu. Altstaedt uvede také světovou premiéru díla Fazila Saye – Cellový koncert v Istanbulu. Nicolasovými pravidelnými komorními spoluhráči jsou Alexander Lonquich, Vilde Frang, Barnabás Kelemen, Pekka Kuusisto, Antoine Tamestit, Jonathan Cohen nebo Quatuor Ébène. Nicolas hostuje u Chamber Music Society Lincoln Center New York a na festivalech Salzburg Mozart a Summer Festivals, Utrecht, Stavanger, Delft, Ainola, Jerusalem a Kaposvár. V roce 2012 byl Nicolas vybrán Gidonem Kremerem, aby se stal jeho nástupcem jako nový umělecký ředitel Komorního hudebního festivalu Lockenhaus. Altstaedt vystupuje také na scénách, jakými jsou Mozarteum Salzburg, Wiener Konzerthaus, Musikverein Graz a Concertgebouw Amsterdam.

pokračování

| 12

sobota 10. října, 19.00 Kravaře, kostel Narození Panny Marie

Belfiato Quintet Oto Reiprich – flétna Jan Souček – hoboj Kateřina Javůrková – lesní roh Ondřej Šindelář – fagot Jiří Javůrek – klarinet

Kateřina Javůrková: Hrát komořinu od mládí je ta nejlepší škola Do Kravař se v letošním roce vrátíme v sobotu 10. října spolu s festivalovým nováčkem – dechovým kvintetem Belfiato. Toto komorní uskupení vzniklé před deseti lety z popudu mladé české hornistky Kateřiny Javůrkové je složeno z mladých talentů, kteří již nyní s úspěchem brázdí české i zahraniční koncertní scény. Jeho vizitku jsme pro vás připravili rozhovor právě společně s Kateřinou Javůrkovou.

Carl Nielsen (1865–1931): Dechový kvintet, op. 43

Belfiato Quintet slaví v letošním roce 10 let, stále si však zachovává mladistvý ráz.

S jakým cílem jste soubor zakládali a jak se Vám jej daří naplňovat?

Když jsme soubor před deseti lety zakládali s mým bratrem Jiřím, byli jsme teprve v prvních ročnících středních škol.

Jedinou naší ambicí byla pouze radost z hraní s kamarády. Z toho, že jsme začali hrát komořinu takhle mladí, čerpáme všichni dodnes a denně. Je to ta nejlepší škola.

Vstupenky k zakoupení zde >>>

Jakých dosavadních úspěchů si nejvíce ceníte?

Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791): Předehra k opeře Kouzelná fl étna, K 620 Paul Hindemith (1895–1963): Kleine Kammermusik, op. 24, č. 2

Podívejte se na videoukázky umění Belfiato quintetu: Kvintet A. Rejchy: VIDEO ZDE

Kvintet J. B. Foerstera: VIDEO ZDE

zpět na obsah

Největší úspěch pro nás je, že nás to již 10 let stále baví, naplňuje a nerozpadli jsme se, jak se to mnohým ansámblům stává. Ale samozřejmě velmi nás těší ocenění na soutěžích v Marseille či Vídni a každý náš společný koncert.

V Kravařích představíte program složený z děl Nielsena, Hindemitha i Mozarta.

Jak široký je repertoárový rozptyl Vašeho tělesa?

Snažíme se, aby náš repertoár byl co nejpestřejší, ačkoliv nejvíce skladeb pro náš soubor je napsaných až ve 20. století.

Jako Češi můžeme být však hrdí na za-

Komorní soubor Belfiato Quintet tvoří studenti hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze. Vznikl v roce 2005 ze studentů Pražské konzervatoře a hudebních tříd Gymnázia Jana Nerudy v Praze. Belfiato Quintet získal v roce 2010 1. cenu na soutěži Antonína Rejchy v rakouském Payerbachu a o rok později obdržel 3. cenu na mezinárodní soutěži dechových kvintetů 6th Henri Tomasi Competition v Marseille (Francie). Členové mladého ansámblu přišli s cenami z různých soutěží, mimo jiné z Pražského jara, Concertino Praga, Concorso internazionale Frederico II. di Svevia, Yamaha Foundation, ze soutěže v Lo-

kladatele dechového kvinteta Antonína Rejchu a mnoho dalších českých autorů, proto se čím dál tím více zaměřujeme právě na českou hudbu.

Jaké jsou ambice ansámblu do budoucna a co zajímavého vás čeká v nadcházející sezóně?

V nadcházející sezóně nás čeká mnoho koncertů na českých i zahraničních festivalech, těšíme se do úplně nového sálu v Katowicích nebo do Studia Live v Českém rozhlase a v neposlední řadě připravujeme naše debutové CD.

dži nebo ze soutěžního klání českých konzervatoří. Společně se pravidelně zúčastňují prestižních mistrovských kurzů doma i v zahraničí. Působí v předních českých orchestrech (Česká filharmonie, Pražská komorní filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Symfonický orchestr hl.m. Prahy FOK) a v minulosti byli zváni ke spolupráci se studentskými tělesy např. Gustav Mahler Jugend Orchestra, European Union Youth Orchestra, Junges Klangforum Mitte Europa, CEI Youth Orchestra.

Soubor úspěšně vystupuje v Čechách i v zahraničí.

pokračování

| 13

Představujeme nového partnera Klubu přátel: Muzeum hasičské techniky v Novém Oldřichově Dalším novým partnerem Klubu přátel MHF Lípa Musica se v letošním roce stalo Muzeum hasičské techniky v Novém Oldřichově. Můžete jej navštívit třeba v souvislosti s návštěvou koncertu Aleny Hellerové a Vojtěcha Spurného, kteří se v místním kostele představí v neděli 18. října. Prohlídku si však musíte již dopředu zajistit telefonicky.

Hasičské muzeum v Novém Oldřichové bylo založeno léta páně roku 1979 jako „Síň Tradic“. Po roce 1989 došlo k přejmenování a rozšíření o další budovu, takže současná výstavní plocha činí 915 m².

Středem pozornosti je unikátní Renault 1926, který byl použit pro natáčení českého filmu „Tmavomodrý svět“ Jana Svěráka a několikrát byl zapůjčen pro potřeby francouzské kinematografie. Také ostatní exponáty jsou předváděny na různých slavnostech a akcích v okolí České Lípy

i mimo region. Nejstarší exponáty jsou z let 1764 a 1770. Ty se ještě plnily ručně, vodou nošenou ve slaměných vědrech.

Perlou expozice hasičské techniky je parní stříkačka Flader z roku 1900.

V současné době se pracovníci muzea snaží rozšířit sbírky o hasičské dětské modely a uvítají každý sebemenší dárek.

Návštěvu N. Oldřichova lze spojit s jízdou historické lokálky na trati Česká Kamenice-Kamenický Šenov. Muzeum můžete navštívit vždy od května do září každou

sobotu 14-17hod, jiné termíny je možné domluvit telefonicky na 487 767304, 487 767561, 487 767227, 724 215869.

Více informací se dozvíte zde.

Sbor dobrovolných hasičů Nový Oldřichov Nový Oldřichov, Mistrovice 7 471 13 Nový Oldřichov tel.: +420 724 279 359 e-mail: hasici@sdhnovyoldrichov.cz www.sdhnovyoldrichov.cz/muzeum2.htm

zpět na obsah

pokračování

| 14

Nový Oldřichov

fotografie z knihy Českolipsko na dlani

zpět na obsah

pokračování

| 15

SOUTĚŽ Soutěžte s námi o 2 vstupenky na koncert Nicolase Altstaedta 8. října v Děčíně.

Soutěžní otázka: Nicolas Altstaedt se v rámci festivalu nepředstaví v České republice poprvé.

Víte kdy, kde a s jakým programem se ukutečnil jeho český debut?

Tipy na správné odpovědi zasílejte na e-mail soutez@lipamusica.cz do 6. 10. 2015.

Přejeme Vám hodně štěstí!

zpět na obsah

pokračování

| 16 pátek 25. září a sobota 26. září, 10.00-13.00 a 15.00-17.00 Česká Lípa, Centrum textilního tisku Housle v irské lidové hudbě, Old-Time housle – workshop Pete Cooper – lektor, housle Richard Bolton – doprovodná kytara, violoncello

mezinárodní hudební festival

17. září – 21. listopadu 2015 PROLOG FESTIVALU pátek 21. srpna, 20.30 | Oybin, zřícenina kostela G. de Machaut: Messe de Nostre Dame Tiburtina ensemble Barbora Kabátková – um. vedoucí Jan Mikušek – kontratenor, jako host

neděle 27. září, 17.00 | Kamenický Šenov, kostel Narození sv. Jana Křtitele Bach | Duruflé | Orbán | Busto | Bikkembergs Leavitt | Mendelssohn-Bartholdy | Purcell ad.

Filharmonický dětský sbor Drážďany Gunter Berger – sbormistr

ZAHAJOVACÍ KONCERT čtvrtek 17. září, 19.00 Česká Lípa, bazilika Všech svatých Hummel | Dvořák Marek Zvolánek – trubka Filharmonie Hradec Králové Andreas Sebastian Weiser – dirigent

SVATOVÁCLAVSKÝ KONCERT pondělí 28. září, 17.00 | Jezvé, kostel sv. Vavřince Beethoven | Mozart PhilHarmonia Octet a hosté

pátek 18. září, 20.00 Česká Lípa, bazilika Všech svatých Utrpení Panny Orleánské němý film z roku 1928 s živou hudbou B. Kutavičiuse Orchestr Berg Peter Vrábel – dirigent sobota 19. září, 19.00 | Filipov u Rumburku, bazilika minor Panny Marie Pomocnice křesťanů Bach | Ysaÿe | Prokofjev | Milstein Josef Špaček – housle

Změna programu vyhrazena.

sobota 26. září, 20.00 Česká Lípa, Centrum textilního tisku Angel‘s Waltz Pete Cooper – housle Richard Bolton – doprovodná kytara, violoncello

pondělí 21. září, 19.00 Česká Lípa, bazilika Všech svatých O víře, naději a lásce aneb královský nástroj tančí Mendelssohn-Bartholdy | Alain | Eben | Slavický Janáček | Bach | Martinů | Guridi Jaroslav Tůma – varhany Adéla Srncová – taneční improvizace pátek 25. září, 19.00 | Stráž pod Ralskem, kostel sv. Zikmunda Biber | Rosier | Schmelzer | Vejvanovský | Capricornus Musica Florea Marek Štryncl – um. vedoucí

zpět na obsah

středa 30. září, 19.00 | Doksy, zámek C. Monteverdi: madrigaly Cappella Mariana Vojtěch Semerád – um. vedoucí TRADIČNÍ KONCERT PŘI SVÍČKÁCH pátek 2. října, 19.00 | Zahrádky, kostel sv. Barbory Bach | Couperin | Vodička | Umstatt Jana Semerádová – barokní flétny Barbara Maria Willi – cemballo sobota 3. října, 19.00 | Großschönau, Evangelicko-luteránský kostel Bach | Reger | Guilmant | Brahms Dvořák | Weinberger | Bonnet Irena Chřibková – varhany Roman Janál – baryton neděle 4. října, 17.00 | Nový Bor, Městské divadlo Čas holin Bratři Ebenové slavnostní koncert festivalu k ukončení Mezinárodního sklářského sympozia (IGS) 2015 čtvrtek 8. října, 19.00 | Zámek Děčín – Knihovní sál Bach | Britten | Dutilleux Nicolas Altstaedt – violoncello sobota 10. října, 19.00 Kravaře, kostel Narození Panny Marie

Pärt | Hindemith | Mozart ad.

Belfiato Quintet sobota 17. října, 19.00 | Prysk, kostel sv. Petra a Pavla Purcell | Händel | Bach | Buxtehude Muffat | Charpentier | Pachelbel Oliver Lakota – trubka Pavel Svoboda – varhany neděle 18. října, 17.00 | Nový Oldřichov, kostel sv. Kříže Händel | Poglietti | Gasparini | Pasquini | Bononcini Alena Hellerová – soprán Vojtěch Spurný – varhany čtvrtek 22. října, 19.00 | Děčín, Synagoga tradiční židovská hudba Létající rabín sobota 31. října, 17.00 | Zittau, radnice Rejcha | Martinů | Smetana Smetanovo trio LÍPA MUSICA DĚTEM čtvrtek 5. listopadu, 9.00 a 11.00 | Děčín, Městské divadlo H. Krása: Brundibár K. Hašler: Zpívejte, lidičky, ty české písničky Dětská opera Praha čtvrtek 12. listopadu, 19.00 | Česká Lípa, Jiráskovo divadlo Lípa Musica představuje mladé talenty Jazzová farma a další žáci ZUŠ Česká Lípa Petr Malásek – klavír, jako host pondělí 16. listopadu, 19.00 Jablonec nad Nisou, Městské divadlo At Home Iva Bittová & Čikori ZÁVĚREČNÝ KONCERT FESTIVALU sobota 21. listopadu, 19.00 | Nový Bor, Městské divadlo Carl Orff: Carmina Burana Marie Fajtová, Tomáš Kořínek, Ivan Kusnjer – zpěv spojené sbory Marktkirche Wiesbaden a Rastislav Blansko Filharmonie Hradec Králové Thomas J. Frank – dirigent

pokračování

BMW řady 5 Touring BMW řady 5 Touring

www.bmwliberec.cz www.bmwliberec.cz

Radost z jízdy

Radost z jízdy

VÝJIMEČNÉ VE VÝJIMEČNÉ VE VŠECH SMĚRECH. VŠECH SMĚRECH. BMW, OFICIÁLNÍ VŮZ MHF LÍPA MUSICA.

BMW, OFICIÁLNÍ VŮZ MHF LÍPA MUSICA.

BMW řady 5 Touring je plné inovací, jako je například asistent pro jízdu v dopravní zácpě, bezkontaktní otevírání/zavírání víka zavazadlového prostoru,

BMW řady 5 Touring je plné inovací, jako je například asistent pro jízdu dotykový ovladač iDrive touch, adaptivní LED světlomety nebo kompletní vslužby dopravní zácpě, bezkontaktní zavazadlového a asistenční systémy BMWotevírání/zavírání ConnectedDrive.víka S vozem je nově taképrostoru, dotykový ovladač iDrive touch, adaptivní LED světlomety nebo kompletní možné komunikovat v češtině.

Díky prostornému interiéru a zavazadlovému služby a asistenční BMW vozem je nově také prostoru se nemusítesystémy obávat, že VámConnectedDrive. nezbude dostatekSmísta na cokoli, možné komunikovat češtině. Díky prostornému interiéru a zavazadlovému co budete chtít naložit.vInteligentní pohon všech kol BMW xDrive je kromě prostoru se nemusíte že iVám nezbude dalších motorizací nyní obávat, k dispozici pro BMW 520ddostatek Touring. místa Víme, na že cokoli, co budete chtít naložit.

Inteligentní všech koltuBMW je kromě radost z jízdy je pro každého naprostopohon unikátní.

Zažijte svou xDrive za volantem BMW řady 5 Touring.

Více informací Vám podají naši prodejci. dalších motorizací nyní k dispozici i pro BMW 520d Touring. Víme, že radost z jízdy je pro každého naprosto unikátní. Zažijte tu svou za volantem BMW řady 5 Touring. Více informací Vám podají naši prodejci.

CarTec Liberec, s.r.o.

Obchodní zóna Sever ObchodníLiberec, 622 CarTec s.r.o.

460 01 Liberec Obchodní zóna11 Sever Tel.: +420 734 418 584 Obchodní 622 www.bmwliberec.cz

460 01 Liberec 11 Tel.: +420 734 418 584 www.bmwliberec.cz

Kombinovaná spotřeba a emise CO2 BMW řady 5 Touring: 4,5–9,6 l/100 km; 119–224 g/km.

Kombinovaná spotřeba a emise CO2 BMW řady 5 Touring: 4,5–9,6 l/100 km; 119–224 g/km.

CVIKOV_inz_Lipa_Musica_148x297.indd 1

zpět na obsah

5/25/15 4:03 PM

pokračování

Festival se koná za laskavé podpory:

Finanční partneři:

Mediální partneři:

Město Nový Bor

C

M

Y

CM

MY

CY

CMY

K

Doksy

Děčín

Stráž pod Ralskem

Großschönau

Zittau

Oybin

Podporovatelé festivalu: 100 95 75

25 5 0

Hlavní partneři festivalu: Donátoři:

Městské divadlo v Jablonci nad Nisou

Partneři Klubu přátel festivalu: C.Bau spol. s r.o.

Oficiální partneři: www.reditelstvijr.cz

CarTec Liberec TEPLÁRNA XII.

českolipsko na dlani.cz

MEZINÁRODNÍ

SKLÁŘSKÉ SYMPOSIUM Nový Bor | 1. – 4. 10. 2015

Hlavní mediální partneři:

Radka Mothejzíková

Mgr. Martin Kolář

RNDr. Lubomír Paroha

JUDr. Jarmila Holovčáková

Kamenický Šenov

Stružnice

Nový Oldřichov

Kravaře

Prysk

MLADÁ FRONTA

Děkujeme! zpět na obsah