7 / říjen 2018
17. ročník MHF Lípa Musica završily oslavy 100. výročí založení republiky 17. ročník MHF Lípa Musica vyvrcholil svátečním víkendem. Oslavy sta let české samostatnosti předznamenal poslední koncert na saské části hranic, který se za účasti uměleckého garanta festivalu Radka Baboráka a jím vedených Pražských komorních sólistů uskutečnil v pátek v Budyšíně. Víkendové slavnostní koncerty přinesly dvě pocty české hudbě – brilantní klavírní recitál Jitky Čechové věnovaný Smetanovi v České Lípě a závěrečný dvořákovský večer v premiérovém obsazení Pavel Haas Quartetu a Lukáše Vondráčka v Novém Boru. Koncert k státnímu svátku byl součástí oslav konaných v Novém Boru, při nichž bylo předáno i čestné ocenění novoborskému historikovi PhDr. Vladislavu Jindrovi, a které svou návštěvnou poctil i hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Slavnostními vyprodanými koncerty tak Lípa Musica završila svůj sedmnáctý ročník, který probíhal v osmnácti lokalitách severních Čech a Saska od 17. září, nabídl dvacet tři koncertů a představení a navštívilo jej na čtyři a půl tisíce návštěvníků.
Jitka Čechová na festivalu Lípa Musica: Kosmopolitní a racionální Smetana
Závěr Lípy Musicy: Pavel Haas Quartet a Dvořák až na půdu
Letošní ročník festivalu Lípa Musica vrcholí společně s oslavami 100. výročí vzniku Československé republiky a tomu odpovídal i program sobotní části jeho finále. V předvečer samotného výročí byl koncert v Biberově koncertní síni v České Lípě věnován výlučně Bedřichu Smetanovi, jehož skladby osobitě a bravurně provedla klavíristka Jitka Čechová.
Během nedělního svátečního dne celou naší společností rezonovalo 100. výročí vzniku československé státnosti. Ne náhodou zároveň s tímto datem vyvrcholil i sedmnáctý ročník festivalu LÍPA MUSICA. Protagonisty jeho závěrečného koncertu byl v Městském divadle v Novém Boru suverénní PAVEL HAAS QUARTET, posílený o hostujícího violistu PAVLA NIKLA a klavíristu LUKÁŠE VONDRÁČKA. A hrál se Dvořák.
(…) Jitka Čechová odehrála obě úvodní skladby velmi nepateticky leč výpravně a jaksi programově prováděla Smetanu co nejvíce srozumitelného současnému posluchači. Svým způsobem suverénně a velmi osobitě uvedla Smetanu jako světového a nikoliv jako národního autora. Z následujícího Pokladu melodie české čišel určitý smutek, který se prolínal s jasnějšími momenty. Jitka Čechová se i zde pohybovala v pro ni důvěrně známých vodách a bez okázalého leč zbytečného respektu bez rozpaků. Její interpretace skladatelových partů byla s pokračujícím koncertem stále energičtější, samozřejmější a lehčeji působící. Zkrátka její výkon společně s koncertem úspěšně gradoval a to bylo velmi příjemné. (…) Opravdu velmi pěkně, originálně a znale provedeného Smetanu obecenstvo odměnilo nadšenými ovacemi ve stoje. Koncert byl díky relativně malému prostoru hrán velmi napřímo a osobně. Diváci viděli interpretce přímo pod ruce a i to ji možná motivovalo k velmi adresnému pojetí programu. Od Smetany se v přídavcích nakonec program odklonil, když byla uvedena jedna skladba od Chopina, aby posluchači, slovy interpretky, věděli, že i Chopin uměl napsat polku, aniž si to uvědomoval, následovala ještě drobná jímavá skladba od Leoše Janáčka. Večer měl celkově slavnostní republikový rámec, ale především byl velmi srdečný a povedený. Tomáš Cidlina, úryvek z recenze pro Operaplus.cz
(…) Večer byl věnován výlučně Antonínu Dvořákovi. Na programu ale nebyla kvarteta, nýbrž kvintety. Tím prvním byl smyčcový kvintet Es Dur op. 97 se subtilností utvrzenou angažováním druhé violy. Kvintet Es Dur je obdobně uvolněnou skladbou jako před tím komponovaný Americký kvartet. Svým způsobem se ale jedná o skladbu ještě američtější než kvartet s tímto predikátem. Velmi plasticky ze skladby čiší americký lidový esprit, ve kterém se střetává vícero evropských i mimoevropských inspirací. Snad ale právě pro tuto lidovost jsou v něm obsažené motivy srozumitelné a dobře čitelné. (…) Více slovanský a méně americký zážitek sliboval po přestávce uvedený kvintet č. 2 pro klavír a smyčcové kvarteto. Za klavír usedl Lukáš Vondráček a záhy se odehrálo skvělé a velmi temperamentní vystoupení. V samotném úvodu však zněla velmi jemná a barvitá souhra klavíru a violoncella, odkud se dílo živě odpíchlo v poměrně velkém tempu. Zvuk ve forte hrajícího kvartetu a klavíru byl velmi plný a profesorsky soustředěný a přesný. (…) Lukáš Vondráček celkově působil v kvintetu výborně. Výraz Pavel Haas Quartetu byl přirozeně celistvý i osobitý. I proto se na konci nadšeně tleskalo a zcela zaplněné divadlo bylo nadšené z letošního festivalového vrcholu. Tomáš Cidlina, úryvek z recenze pro Klasikaplus.cz
„Ohlížím se, za právě ukončeným ročníkem s jistou nostalgií. Rok od roku mi přijde, že společně strávený čas se jakoby zkracuje. Byl to krásný ročník s pestrou dramaturgií v podání vynikajících interpretů. Setkali jsme se s hvězdami klasické hudby, potěšila nás folklórní linka některých projektů. Zazpívali jsme si společně s legendou folku, ale měli jsme také příležitost k duchovnímu usebrání třeba přes ty nejkomornější duchovní projekty. Tím vším byla Lípa Musica v letošním roce. Velice si vážím stále narůstajícího zájmu stran posluchačů. Je to pro nás pořadatele ta největší odměna. Děkuji všem partnerům, městům, krajům, institucím, dárcům za jejich dlouholetou podporu. Velice si jí vážíme. Děkuji také všem mým kolegům za profesionální nasazení a lásku, kterou věnují přípravě celého festivalu. Těšíme se na vás v roce 2019!“ Martin Prokeš, ředitel festivalu