8/září 2022
Adam Viktora: To, co je známé, zpravidla nemá takovou hodnotu jako to, co zůstává skryté... Po několika letech se na MHF Lípa Musica vrací Ensemble Inégal spjatý s osobností varhaníka a uměleckého vedoucího Adama Viktory. Ten si pro letošní rok předsevzal realizovat ambiciózní projekt a představit českému publiku opomíjené, avšak velmi zajímavé dílo Georga Friedricha Händela Chandos Anthems. Společně s kvartetem vynikajících pěvců – Gabriela Eibenová, Lenka Cafourková, Tobias Hunger, Jiří Miroslav Procházka – se soubor ve výběru tří částí představí na tradičním festivalovém koncertu na počet znovusjednocení Německa 3. října v evangelicko-lutheránském kostele v saském Waltersdorfu. Váš soubor se na festival vrací po několika letech, co zajímavého jste si pro letošní Lípu Musicu vybrali? Vybrali jsme žalmy, anglicky anthems, které Händel zkomponoval pro významného šlechtice z Chandosu. Ten si budoval rezidenci v centru Londýna a toužil po kvalitní duchovní hudbě pro kapli, která v té době ještě ani nestála. Zaměstnal tedy Händela, který zkomponoval 11 skladeb a ani jedna z nich nezazněla nakonec v době svého vzniku ve zmíněné rezidenci, protože ta ještě nebyla dokončena. Provedena tedy byla jinde, nicméně aristokrat se mohl prezentovat tím, že si nechal napsat skladbu od Händela, což pro oba bylo prestižní. Šlechtic poté co rezidenci dostavěl, značně zchudl a po jeho smrti jeho dědicové rezidenci po částech prodali až nakonec byla po 17 letech zbořena. Hudba se však zachovala, jedná se o 11 žalmů v angličtině, přičemž Händel mnoho z té hudby, kterou originálně zkomponoval pro hraběte, později vévodu z Chandosu použil i v mnoha dalších skladbách, přetavil je do jiné podoby vokálních i instrumentálních děl. Slyšíme tam tedy i části různých oratorií, které známe z pozdější doby, anebo se tam objevují i díla, která zkomponoval Händel dříve. On byl zvyklý tímto způsobem recyklovat neustále svoje díla starší a nutno přiznat, že byl zvyklý recyklovat
Zcela mimořádným projektem, který nabývá v kontextu aktuální světové situace ještě více na svém významu, bude třetí festivalový návrat úspěšného basisty a loutnisty
Joela Frederiksena.
Vydal: Bohemorum, s. r. o. Žižkova 528/6, 470 01 Česká Lípa, info@lipamusica.cz, +420 725 843 104 Fotografie: archiv festivalu a umělců
i díla cizí. Půjčoval si motivy a témata od desítek skladatelů a jedná se o tisíce hudebních subjektů, které Händel zpracovává. Když se podíváme třeba na 72 verzetů pro varhany od Muffata, zjistíme že prakticky všechny Händel použil ve svých oratoriích a jsou to dnes mnohdy velmi ceněná díla. Nezáleží na tom jenom vymyslet hezkou melodii, to dokáže kdekdo, ale nějakým vhodným způsobem ji zpracovat v tom díle, vdechnout ji život v rámci celého žalmového cyklu, to není žádná legrace a v tomto ohledu byl Händel naprostý genius. Při poslechu by Vás nikdy nenapadlo, že dílo nevystihuje přesně podstatu textu, který byl Händelovi předlohou. Na přání pořadatelů jistě často interpretujete populárního Mesiáše, mohl byste srovnat tato díla? Hudebně je to velký rozdíl, protože díla vznikla v úplně jiném období Händelova života. Mesiáš je pozdní dílo, tyto žalmy patří do období vrcholného mistrovství Händela, kdy byl plný entusiasmu, nezažil žádnou krizi, byl pořád na vzestupu a komponoval spoustu nové muziky. Jaké je obsazení koncertu? Je naprosto nezvyklé, poněvadž je dáno tím, co si přál zadavatel. A ten měl určitá omezení, specifika v kapele. Sbor tedy Unikátní dialog křesťanského a muslimského světa má podle Frederiksenových slov za cíl postavit most porozumění… Na Cestách ke zbožnosti nás Frederiksen zavede do Oblastní galerie v Liberci, která shodou okolností hostí duchovně zaměřenou výstavu Krajiny zázraků. Přijměte pozvání na výjimečný Gesamtkunstwerk v kulisách císařských lázní. V pátek 7. října v Liberci. „Hluboce věřím v dialog, který je nezbytný pro porozumění. Když něčemu rozumíme, můžeme mít empatii a nebudeme snadno upadat do dogmatismu a destruktivních, výlučných vzorců víry. Je toho více, co nás spojuje, než co nás rozděluje. Hudba má moc překračovat hranice
20/8–15/10/2022
Hana Blažíková umělecká garantka
neobsahuje žádné alty, hoboj je pouze jeden, ve většině žalmů chybí viola. Je to tedy poněkud bizarní obsazení, ovšem o to více nás fascinuje, jak si s tím Händel dokázal poradit. A při poslechu to člověka vůbec nenapadne, že je něco jinak, než je obvyklé... Pro mě osobně je to mnohem lákavější slyšet tuhle hudbu než hudbu, kterou jsme vyklí slýchávat v podstatě neustále. Z Händelovy tvorby je známo opravdu dobře deset skladeb – vévodí tomu Mesiáš, Hudba k ohňostroji, Vodní hudba, pár oper a oratorií a pak nic. Musíme si uvědomit, že Händel zkomponoval neskutečné množství hudby, kterou nikdo nezná, nehraje se a ne proto že by byla špatná a vůbec ne proto že by byla horší, než známé skladby. To mi připadá jako úplně absurdní, že jsme se ocitli v situaci, že hrajeme do kolečka deset skladeb z tisíců děl, které zkomponoval a vůbec nás nezajímá, jak zní ty ostatní. To mi připadá úplně děsivé. Proto jsem se zařekl, že známá díla nebudeme hrát a budeme hrát ta, která tolik známá nejsou. Kdyby k tomu takto přistupovali i ostatní hudebníci, svět barokní hudby bude mnohem bohatší. Bohužel dnes všichni mají tendenci parazitovat na slavném repertoáru, což je snazší. Troufám si ale tvrdit, že ty lepší věci jsou nějakým způsobem skryty. To, co je známé, zpravidla nemá takovou hodnotu, jako to, co zůstává skryté... Pokračování rozhovoru najdete ve festivalovém podcastu dostupném v obvyklých aplikacích.
a pohnout lidmi, a tím i národy, na duši. Vidím tolik konfliktů mezi náboženstvími a považuji je za odporné a falešné. Když jsme tento program začali připravovat, byl Rebal v Německu kvůli válce v Sýrii a na Ukrajině nebyla válka ani korona. V současné době je o Sýrii slyšet mnohem méně. Občas se dozvíme o nějakém strašlivém bombardování nebo tragických úmrtích ve Svaté zemi, kde židé, křesťané a muslimové žijí velmi blízko sebe. Musíme spolu mluvit a hudba nám v tom může pomoci. Musíme také důrazně vystupovat proti netoleranci a násilí ve jménu vyšší moci. Hledali jsme společná témata a hrajeme a zpíváme společně, každý ve svém jazyce a někdy společně i v jazyce toho druhého...“ Rozhovor najdete ve festivalovém magazínu.