3/říjen 2019
Sergej Malov: Několik nástrojů, jeden muž 18. ročník MHF Lípa Musica otevírá tento týden svoji říjnovou nabídku a jejím prvním dnům bude vévodit osobnost houslisty, violisty a hráče na violoncello da spalla Sergeje Malova. Tento rodák z Petrohradu se záhy stal fenoménem pro svou neobyčejnou flexibilitu a mistrovské ovládání hned několika strunných nástrojů. Jeho nahrávky dostupné na YouTube trhají rekordy v počtech zhlédnutí. Coby další z řady dramaturgických nominantů uměleckého garanta Josefa Špačka se na letošním festivalovém ročníku představí ve třech úlohách. Nejprve coby violista ve Špačkově sextetu 3. října ve Waltersdorfu, kde zazní Zjasněná noc Arnolda Schönberga a Dvořákův Sextet A dur. O den později si umění Sergeja Malova budou moci vychutnat návštěvníci zahrádeckého koncertu při svíčkách, kde se Malov představí coby houslista a současně se chopí i méně známého violoncella da spalla. První říjnový týden uzavře návrat do České Lípy a pocta Leoši Janáčkovi v podobě uvedení jeho ceněného komorního cyklu Zápisník zmizelého doplněného o ukázky z Moravské lidové poezie v písních a jímavého klavírního cyklu Po zarostlém chodníčku. Jména interpretů – Jaroslav Březina, Eliška Weissová, Martin Kasík – jsou příslibem silného uměleckého zážitku. Sergeji, co je violoncello da spalla, jaké jsou jeho zvukové a technické možnosti a čím se liší od většího a známějšího violoncella da gamba a od moderního čtyřstrunného violoncella?
Rozdíl je docela zjevný: violoncello da spalla vypadá více jako housle nebo viola. Hráč drží nástroj na rameni, tedy „da spalla“. Violoncello da spalla má rozdílný zvuk a rozdílné technické možnosti. Je velmi krásné a neobvyklé. Na violoncello da spalla budete hrát části z Bachových suit pro violoncello č. 1, č. 3 a č. 5. Co by na to podle vás Johann Sebastian řekl? Líbilo by se mu to?
Myslím si, že violoncello da spalla je původní nástroj pro tyto skladby, sedí k nim zkrátka perfektně. Máme velké štěstí, že Bach nemá názor na žádnou z našich interpretací jeho hudby. Co kdyby se mu to vůbec nelíbilo? Jaké další skladby hrajete na violoncello da spalla kromě Bachových suit? Repertoár původně určený pro gambu?
Přemýšlejte odvážněji a ve větším měřítku! Je to veškerá barokní hudba, včetně té komorní, pro violu da gamba, ale i pro violoncello klasické… i v pozdějším repertoáru, jako je hudba Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta a dokonce i Ludwiga van Beethovena. Jak se vůbec stalo, že jste se rozhodl pro tak nevídaný kariérní krok a začal jste violoncello da spalla prosazovat na světových pódiích?
Myslím, že jsem měl prostě štěstí. Na jaké projekty s violoncellem da spalla rád vzpomínáte a jaké naopak chystáte v nejbližší budoucnosti?
Jsem doopravdy pyšný na svou video nahrávku Mendelssohnova Oktetu na všechny nástroje. Toto nevšední video je možné zhlédnout na mém YouTube kanálu, Vydal: ARBOR – spolek pro duchovní kulturu podívejte verze Žižkova 528/6,se! 470 Moje 01 Česká Lípa, všech Bachových info@lipamusica.cz, +420 608 917 973 suit pro violoncello vyjde brzy na CD. Moc Fotografie: Lukáš archiv festivalu rád bych ale Marhoul, prozkoumal i pozdější repertoár, například violoncellový koncert od Camille Saint-Saënse.
na všechny nástroje. Toto nevšední video je možné zhlédnout na mém YouTube kanálu, podívejte se! Moje verze všech Bachových suit pro violoncello vyjde brzy na CD. Moc rád bych ale prozkoumal i pozdější repertoár, například violoncellový koncert od Camille Saint-Saënse. Na říjnovém koncertě v Zahrádkách budete kromě Bachových suit hrát také hudbu Eugène Ysaÿe pro sólové housle. Co vás vedlo k této dramaturgii?
Tyto dva cykly mají mnoho společného, spadají ale do velmi rozdílných epoch. Domnívám se, že spojení těchto dvou skladatelů a nástrojů vytvoří živoucí dialog, i přesto, že na pódiu bude stát pouze jeden člověk. Na jaké housle budete Ysaÿe hrát? A proč? Dle vašich webových stránek máte nástrojů hned celou sbírku.
Pokusím se přivézt ten nejlépe znějící nástroj, takový, který souzní s prostorem kostela sv. Barbory nejpřesvědčivěji. V rámci festivalu Lípa Musica budete také spolupracovat s jeho uměleckým garantem, houslistou Josefem Špačkem a dalšími skvělými hudebníky, Tobiasem Feldmannem, Máté Szüscem, Julianem Steckelem a Tomášem Jamníkem. Na programu je Zjasněná noc a Dvořákův sextet A dur, op. 48. Jak se na tento koncert těšíte? Už jste někdy se zmíněnými umělci koncertoval, nebo to bude premiéra?
Opravdu moc se na naši spolupráci těším i přes to, že viola v komorní hudbě není moje specialita. Je pozoruhodné, že se Josef dokázal domluvit tento projekt s tolika zaneprázdněnými lidmi!
Působíte také jako pedagog. Jak vás to baví? Učíte na housle a violu? Nebo se snad našel i student prudce toužící po hře na violoncello da spalla?
Učení si užívám a mám velmi příjemnou třídu v Curychu. Mým cílem je v žácích vybudovat větší pochopení pro hudbu a naučit je, jak toto pochopení vyjádřit svým nástrojem, než abych jim pouze pomáhal rozvinout speciální nástrojovou techniku. Proto mi také nezáleží na nástroji studenta. Avšak mohu učit na kterýkoliv z nich. Jak se těšíte do Čech? Už jste u nás někdy hrál? Máte vztah k české hudbě?
Těším se velmi, českou hudbu samozřejmě miluji, Janáčka a Dvořáka ze všeho nejvíce. Učil jsem se v České republice dirigovat a navštívil jsem vaši zemi mnohokrát jako turista. A vždy jsem si to náramně užil! V Zahrádkách se tak bude jednat o speciální debut. Děkujeme mnohokrát za rozhovor a přejeme vám, aby záhadná a nevšední krása violoncella da spalla ve vašem podání dolehla k co největšímu počtu zvědavých posluchačů. Bylo mi srdečným potěšením.
Jiří Slabihoudek / Klasikaplus.cz
Leoš Janáček písňový a klavírní Jen velmi málo hudebních skladatelů se může rovnat Janáčkovi v neobyčejném přívalu inspirace, která ho přepadla v relativně pozdním věku. Pod vlivem vášnivé a neopětované lásky skladatele k mladé a vdané ženě vznikla celá řada hudebních skvostů, které Janáček napsal v novém odvážném stylu. Láska ke Kamile Štosslové ho zcela pohltila a hudba, kterou tehdy zkomponoval, přesně vyjadřovala to, co prožíval. Podnětem k napsání Zápisníku zmizelého bylo Janáčkovi dvaadvacet básní, které byly otištěny v jedněch brněnských novinách. Jejich autorem byl údajně syn vesnického sedláka. Ten jednoho dne potkal v lesích tajemnou cikánku, do níž se zamiloval. Rozhodl se proto opustit vlastní rodinu a se svou milou utéci. Autentičnost básní na Janáčka mocně zapůsobila, ačkoliv bylo v roce 1997 jasně prokázáno, že autorem oněch veršů ve skutečnosti nebyl sedlákův syn, ale moravský básník jménem Jozef Kalda (1871–1921), mimo jiné také autor libreta k dětské zpěvohře Ogaři Jaroslava Křičky. Pro Janáčka byla neznámá cikánka ztělesněním jeho milované Kamily. S kompozicí začal Janáček v srpnu 1917 a dokončil ji o dva roky později. O díle se v té době zmiňuje Kamile Stösslové v dopise: „Ráno motám se po zahradě, odpoledne napadá mi pravidelně několik motivů k těm krásným veršíkům o té lásce cigánské. Snad z toho vyjde pěkný románek hudební – a kousek nálady luhačovské bylo by v něm." Z těchto slov je patrné, na koho při této kompozici skladatel myslel a lze se právem domnívat, že Janíček je vlastně Janáček a cikánka Zefka Kamila Stösslová. Divokou vášeň odráží i sama hudba. Ta však svou originalitou představuje pro každého interpreta opravdový oříšek. Janáček totiž nenapsal pouze tenorový, ale také mezzosopránový part a k provedení písňového cyklu je zapotřebí sbor tří dalších ženských zpěvaček.
Pozvánka na nejbližší koncerty:
v písních. O doprovod se vedle tria ženských hlasů postará jedna z nejvýraznějších osobností současné české klavírní školy – Martin Kasík, v jehož repertoáru má také Leoš Janáček výsadní místo. To potvrdí i zařazením několika sólových skladeb včetně sugestivního cyklu Po zarostlém chodníčku.
Janáček zkomponoval všechna svá důležitá klavírní díla v první dekádě 20. století. Svoji první řadu skladeb Po zarostlém chodníčku, založených na moravských lidových melodiích, začal koncipovat v době kompozice opery Její pastorkyňa. Emotivně působivé skladby byly původně zamýšleny pro harmonium a poprvé je nechal Janáček zveřejnit v roce 1901. Po sedmi letech rozsah rozšířil na devět skladeb, a ty už byly zkomponovány pro klavír. Konečná podoba první části byla zveřejněna roku 1911. Kromě zmíněného janáčkovského večera, který se uskuteční v sobotu 5. října v Biberově kapli v České Lípě, nabídne letos Lípa Musica exkurz do klavírní tvorby Leoše Janáčka ještě jeden večer. Šluknovský recitál Miroslava Sekery představí Sonáta es moll „Z ulice, 1. X. 1905“ a cyklus V mlhách. Tato autorova skladba pochází z roku 1912 a patří tedy k jeho zralým dílům. Ačkoliv nám Janáček nezanechal žádný písemný obsah, lze dovodit, že v tomto klavírním cyklu mimo jiné vzpomíná na dceru Olgu. Klavírní Sonáta 1. X. 1905 byla zkomponována zcela spontánně pod dojmem národnostních nepokojů u příležitosti tzv. Volkstagu, kdy došlo mimo jiné ke zranění a následnému úmrtí mladého truhlářského dělníka Františka Pavlíka. Skladba má pouze dvě věty: Předtucha a Smrt. Koncert na šluknovském zámku se uskuteční v pátek 25. října, v tuto chvíli je již vyprodaný.
První provedení Zápisníku zmizelého se uskutečnilo 18. dubna 1921 v brněnské Redutě. Nastudovali ho Janáčkovi žáci – tenorista Karel Zavřel, altistka Ludmila Kvapilová-Kudláčková a pozdější dirigent Břetislav Bakala (1897–1958), který usedl ke klavíru. Na jevišti zaznělo dílo poprvé 27. října 1926 ve slovinské Lublani, u nás téměř o dvacet let později, 26. července 1943 v Plzni. Od té doby se dílo objevuje jak na koncertních tak i divadelních pódiích. Vzpomeňme také Jirešovo filmové zpracování s náznakem lehké erotiky z roku 1979, ve kterém hlavní protagonisty ztvárnili Ivan Luťanský a Iva Bittová, které je jedno z nejkrásnějších. Nastudování, které uvede Lípa Musica, představí ostříleného, nejen janáčkovského interpreta Jaroslava Březinu v dialogu s Eliškou Weissovou, která hostuje v pražském Národním divadle a dalších tuzemských operních scénách. Pěvci vedle tohoto skvostného cyklu zazpívají i výběr z Janáčkovy Moravské lidové poezie v písních. O doprovod se vedle tria ženských hlasů postará jedna z nejvýraznějších osobností současné české klavírní školy – Martin Kasík, v jehož repertoáru má také Leoš Janáček výsadní místo. To potvrdí i zařazením několika sólových skladeb včetně sugestivního cyklu Po zarostlém chodníčku.
Janáček zkomponoval všechna svá důležitá klavírní díla v první dekádě 20. století. Svoji první řadu skladeb Po zarostlém chodníčku, založených na moravských lidových melodiích, začal koncipovat v době kompozice opery Její pastorkyňa. Emotivně působivé skladby byly původně zamýšleny
Oficiálním sklářským partnerem festivalu je Pačinek Glass, který poskytl autorskou kolekci dárkových předmětů pro vystupující umělce 18. ročníku festivalu. Děkujeme!
ZÁPISNÍK ZMIZELÉHO so/5/10/19h | Česká Lípa, Biberova kaple Jaroslav Březina, Eliška Weissová, Martin Kasík Janáček | Bodorová MORAVSKÉ DVOJZPĚVY st/9/10/19h | Děčín, Zámek Simona Šaturová, Markéta Cukrová, Vojtěch Spurný Dvořák / po koncertu debata s umělci MYSTÉRIUM pá/11/10/19h | Prysk, kostel sv. Petra a Pavla Julia Schröder & Lautten Compagney Berlin Biber | Piazzolla DIALOG LIDSKÉHO HLASU A STRUN ne/13/10/17h | Ústí nad Labem, kostel Nanebevzetí Panny Marie Schola Gregoriana Pragensis Jiří Bárta gregoriánský chorál | Bach | Pärt ad.
více informací a vstupenky: www.lipamusica.cz Změna programu vyhrazena.
Ohlédnutí za posledními koncerty 18. ročníku 18. Lípa Musica začala v pondělí 23. září konečně i ve svém srdci, městě Česká Lípa. Do posledního místa zaplněná bazilika vyslechla veskrze mistrovský dialog koncertních mistrů České a Berlínské filharmonie, Josefa Špačka a Noaha Bendixe-Balgleye. Setkání těchto dvou filharmonických protějšků je svátkem o sobě samým, exkluzivnost českolipského večera podtrhl navíc fakt, že se takovýto koncert uskutečnil v české premiéře. Brilantní interpretace nadchla přítomné publikum natolik, že se nechalo strhnout k nadšenému potlesku i mezi větami vyžádalo si několik přídavků, v nichž umělci sáhli do repertoáru Bély Bartóka. Dokonalost souhry, nadpozemské dynamické odstínění, energický drajv, mladistvá svěžest a samozřejmá technická dokonalost, které umocnily mimořádnost čtvrtého festivalového večera, zůstanou publiku nadlouho v paměti... Hned dvě premiéry nabídl svatováclavský koncert v sobotu 28. září v České Lípě. Tou první bylo první festivalové zastavení v letos devadesátiletém svatostánku Mistra Jana Husa, který se napříště stane centrem koncertních aktivit pořádajícího spolku. Druhou premiérou byl český debut ukrajinského akordeonisty Alexandra Hrusteviche. Tento fenomenální hráč na speciální ruský typ knoflíkového akordeonu zvaného bajan byl dalším z řady nominantů uměleckého garanta Josefa Špačka a předcházela jej pověst špičkového hráče, který ze svého nástroje dokáže vykřesat party všech orchestrál-ních nástrojů najednou. A tuto pověst nejen potvrdil, ale s přehledem překonal. Brilantně zvládnutý Čajkovskij, Rachmaninov, úpravy Straussových valčíků i argentinského tanga ocenilo publikum dlouhými ovacemi… více na www.lipamusica.cz
více na www.lipamusica.cz