Pentagram 2015-3

P e nt a gr a m

Lectorium Rosicrucianum

Učte se stát ve svobodě Rozhovor ve vnitřní bytosti Čo je osviežujúcejšie ako svetlo?

Posvátný prostor pro činnost Druhá Jadranská konference

2015

ČÍSLO

3

Šéfredaktor Peter Huijs

Redakce

Kees Bode, Wendelijn van den Brul, Arwen Gerrits, Hugo van Hooreweeghe, Peter Huijs, Hans Peter Knevel, Frans Spakman, Anneke Stokman-Griever, Gerreke Uljée, Lex van den Brul

Design

Studio Ivar Hamelink

Sekretariát

Kees Bode, Gerreke Uljée

Adresa redakce

Pentagram Maartensdijkseweg 1 NL-3723 MC Bilthoven e-mail: info@rozekruispers.com

Administrace

Medzinárodná škola Zlatého Ružokríža, Lectorium Rosicrucianum Masarykova 1 2 SK-040 01 Košice e-mail: rosicrucianum@lectorium.sk Mezinárodní škola Zlatého Kříže s Růží, Lectorium Rosicrucianum, z. s.

Křesomyslova 599/8 CZ-1 40 00 Praha 4 e-mail: praha@rosicrucianum.cz Mezinárodní škola Zlatého Kříže s Růží, Lectorium Rosicrucianum, z. s.

Nové sady 676/4 CZ-602 00 Brno e-mail: brno@rosicrucianum.cz www.lectoriumrosicrucianum.org K překladu použito: německé vydání Pentagramm 1 /201 4 anglické vydání Pentagram 3/201 4 maďarské vydání Pentagram 3/201 4

Vydavatel

Mezinárodní škola Zlatého Kříže s Růží, Lectorium Rosicrucianum, z. s.

Křesomyslova 599/8 CZ-1 40 00 Praha 4 e-mail: lectorium@rosicrucianum.cz

Autor

© Stichting Rozekruis Pers Bakenessergracht 5 NL-2011 JS Haarlem e-mail: info@rozekruispers.com www.rozekruispers.com Kopie ne bez písemného souhlasu Evidenční číslo MK ČR E 1 8833

Časopis Mezinárodní školy Zlatého Kříže s Růží Lectorium Rosicrucianum Časopis Pentagram chce čtenáře upozornit na novou dobu, která započala ve vývoji lidstva.

Pentagram byl za všech časů symbolem znovuzrozeného člověka, nového člověka.

Je však také symbolem universa a jeho věčného bytí, v němž se projevuje Boží plán.

Symbol však obdrží smysl jen tehdy, je­li uskutečněn v životě. Teprve tehdy, když člověk uskutečňuje pentagram ve svém mikrokosmu, ve svém malém světě, teprve pak vstoupil na stezku transfigurace. Časopis Pentagram vyzývá čtenáře, aby do této nové doby vstoupili uskutečněním vnitřní, duchovní revoluce.

P e nt a g r a m Číslo 3/2015

Portrét Shah Janana na koni (1592-1666), Hindustan, India.

Miniatúra zo sedemnásteho storočia.

Obrazy sveta Toto vydanie Pentagramu bude ódou,

chválospevom na kozmickú ľudskú bytosť, ktorá je siderickej povahy, ktorá patrí k vnútornému kráľovstvu, ktorá sa rodí všade, ale nikde nie je doma, ktorá sa stáva vedomou si toho, že kultúra a láska sú jej súčasťou.

Ale či bude schopná rozpoznať v tejto láske to Milované?

Kozmická ľudská bytosť, ktorá prežije ticho i zápas, a ktorá sa učí poznávať sily odpočinku a mieru, vojny a násilia, ktorá opatruje to veľké v malom, ktorá to malé udržiava vo svojej láske, a ktorá vie ochraňovať myšlienku na Boha v jeho zahalení.

Učte se stát ve svobodě Pomoc Univerzálního

2 Rozhovor ve vnitřní bytosti řetězce

Současný účinek literatury

9 Obrazy světa – kosmický člověk 14, 27, 36, 50 Čo je osviežujúcejšie ako svetlo? 16 Služba a spoluzodpovědnost duchovní školy

Druhá Jadranská konference

24 Posvátný prostor pro činnost Lectoria Rosicrucianum

nebo: Krásnější svět, o němž naše srdce ví, že je možný

Jedno bez druhého 38 Coornhertove myšlienky a Torrentiusove maľby

29

Skúmanie duchovnej atmosféry v Holandsku na začiatku 17. storočia

43

POMOC UNIVERZÁLNÍHO ŘETĚZCE

Učte se stát ve svobodě Kdo je v současné společnosti schopen rozeznat pravdu? – ptá se Jan van Rijckenborgh. Kdo je schopen pochopit přetvářku, klam, špatnost?

A kdo může obstát v nezměrném chaosu materiálnosti? Možné to je, v síle jediného Dobra, které ozařuje každý atom stvoření, a přece je na něm zcela nezávislé.

J. van Rijckenborgh

D

obro je výhradně v Bohu, nebo spíše: Bůh je Dobro, v celé věč­ nosti. To je důvod, proč je Dobro ne­ vyhnutelně příčinou a základem veš­ kerého pohybu a veškerého vzniku: neexistuje nic, co je mimo Dobro.

Dobro, dokonalá rovnováha, je ob­ klopena statickou silou projevení: je to naprostá dokonalost, prvotní pramen a původ všech věcí. Když nazývám to, co udržuje vše „dobré“, míním tím Dobro, které je absolutní a věčné.

Tato vlastnost náleží pouze Bohu, protože není nic, co postrádá, takže Ho nemůže žádná touha po vlastnic­ tví činit zlým. Není nic, co by mohl

2

Pentagram 3/201 5

ztratit, a není ztráta, pro kterou by se mohl trápit, protože smutek a žal jsou částí zla. Není nic silnějšího než On, co by mohlo být schopné Ho ponížit.

Nic Ho nepředčí v kráse, a tak Ho ne­ podnítí k lásce smyslů. Nic Mu nemů­ že odepřít poslušnost, a tak Ho po­ hnout k hněvu. Není nic moudřejšího než On, co by tak mohlo vzbudit Jeho dychtivost.

Podívejme se blíže na tato slova z desáté knihy Herma. Ukazují, že v hermetické filosofii vychází pojem Boha z jistoty, že existuje jedno, au­ tonomní, neměnné Božstvo. Součas­ ně poznáváme, jak velmi pronikají

Jan van Rijckenborgh a Catharose de Petri jsou zaklada­ teli duchovní školy Zlatého Kříže s Růží. V této škole všemi možnými způsoby vysvětlovali, objasňovali a žili, svým vlastním příkladem, stezku osvobození duše, s využitím původních textů univerzálního učení jako základem pro svou práci.

Klenutý strop v Nasq Shiraz, Persie. © Dynamosquito

Učte se stát ve svobodě

3

Také většina našich čtenářů je od svého mládí upřímným hledajícím.

Hledali jste všude, že ano? A pomyslete na ohromná množství literatury, která jste přečetli! hermetická učení naukami prakticky všech hlavních náboženských skupin, nehledě na všechny způsoby, kterými jsou pokřivena.

Na okamžik si představte, může­ te­li, sedm kosmických oblastí, které nejsou umístěny jedna pod druhou nebo vedle druhé, ale soustředně, jedna v druhé. Celý tento systém stvoření, tato tvůrčí absolutnost sed­ mi kosmických oblastí, se svým po­ hybem a svou aktivitou, není Bož­ stvem, ale v Božstvu nachází své opodstatnění a základ. Bůh, nepozna­ telný, Dobro, je obklopen statickou silou projevení, která je prvotním pramenem, původem všech věcí.

Toto Dobro, které je absolutní a věčné a vše udržuje, je vlastností samotného Boha. Není nic, co po­ strádá. Je vše v Sobě samém. Z to­ hoto jediného, nepoznatelného bytí vychází mocné, všenaplňující záření.

Tímto mocným zářením jediného Božství, které naplňuje celý vesmír a je tak všudypřítomné, bylo vše stvo­ řeno a je udržováno při životě. Tak je na jedné straně Bůh, jediné Dobro, a na druhé straně stvoření a bytosti, které existují v nekonečné složitosti.

Můžete­li se přidržet této ideje jako východiska pro životní postoj,

4

Pentagram 3/201 5

můžete­li dospět k porozumění toho všeho, budete v určitém okamžiku přinuceni se zeptat, proč Hermes řekl toto vše Asklépiovi. Bylo to zamýšleno jako lekce v dogmatu?

Ne, Asklépios se měl stát léčitelem, kněžským člověkem; musel tedy zjevně vyléčit nejprve sebe. Asklé­ pios musel vystoupat ke svému nej­ vyššímu cíli jako stvoření, k cíli, který spočívá výlučně v jediném Dobru. Ale v tomto okamžiku Asklé­ pios stále shledává, že je konfronto­ ván s nesmírnou složitostí stvoření a jeho bytostí. Existují přece miliony, kteří jsou, přesně řečeno, našimi spo­ lubližními.

A mezi všemi těmi společníky v rase a osudu jsou mnozí, kteří vůči ostatním zaujímají určité stanovisko.

Pomyslete na mnohé autority nachá­ zející se ve světě, které vám říkají: „Toto říkáme, poslouchejte nás. Víme o tom vše, můžeme to činit. Vydejte se takovým a takovým směrem; toto je to, co musíte učinit.“ Jistě bylo mnoho příležitostí, kdy tyto autority používaly nátlak, představující hroz­ bu pro život a svobodu. Bratři a ses­ try Trojsvazku Světla: Grálu, Katárů a Kříže s Růžemi by o tom jistě mohli vyprávět příběhy!

V současné době opět existují lidé s tendencí k určitému nátlaku na vě­ domí, jak v malých věcech, tak rov­ něž i v důležitých záležitostech. Ti všichni vám říkají: „Vlastníme Dob­ ro!“ A nyní uvažujte o Asklépiovi, hledajícím v oceánu života, jako o bytosti mezi spolubližními. Je to jako by byl ponořen a vlnami přeha­ zován sem a tam.

Také většina našich čtenářů je od svého mládí upřímným hledajícím.

Hledali jste všude, že ano? A pomy­ slete na ohromná množství literatury, která jste přečetli! A není pravdivé říci, že to byla jakoby shoda okolnos­ tí mimo vaši kontrolu, že jste přišli do kontaktu s duchovní školou Zlatého Kříže s Růží?

Co by měl Asklépios dělat upro­ střed ohně svého hledání? Kam by měl jít? Co se s ním děje? Kam ho vedou životní proudy? V jeho uších zní tisíce hlasů: „Dobro je zde!“ Co se z něj má stát? Protože v totalitě stvoření má zlo mnoho podob. To je důvod, proč je v desáté knize Herma věnována pozornost tomu, že co je považováno za dobro zde, ve světě dialektiky, je v nejlepším případě nej­ menší částí zla. Kdo by mohl rozlišit pravdu mezi všemi těmi přízračnými formami, mezi všemi těmi temnými představami, které se nám naskytují?

Kdo je schopen prohlédnout celé to předstírání, veškerý klam a všechnu

tu zločinnost? Jak by vůbec někdo mohl pochopit celý ten nezměřitelný chaos? Kdo by mohl zůstat stát upro­ střed těchto nespoutaně se rozšiřují­ cích nebezpečí?

To přece není možné?

Ano, je to možné! Obsah desáté knihy Herma je určen k tomu, aby vám v tom pomohl, protože je zamě­ řen na osobu, která si přeje stát se Asklépiem. Skutečnost, že jediné Dobro je nezávislé, skutečnost, že jediné Dobro a jeho mocné záření je zcela oddělené od všech stvořených věcí, skutečnost, že jediné Dobro se nepodílí na klamné povaze stvoření naprosto žádným způsobem, skuteč­ nost, že jediné Dobro je jedinečné ve Své absolutní, věčné čistotě a že Božství přesto osvěcuje celé stvoření, celý chaos svým mocným světlem a nemůže být nalezeno žádné místo, kde není přítomné – ta, a jen ta umož­ ňuje hledajícímu, Asklépiovi, aby zůstal sám sebou a našel svou cestu labyrintem.

Již jsme vám dali nezbytné pokyny.

Přejete­li si stát se kněžkou nebo kně­ zem Gnose, chcete­li být Asklépiem, léčitelem lidstva, nespojujte se s ni­ čím, ani z lásky a v žádném případě ani z nenávisti. Buďte čistě objektivní, laskaví až do krajnosti, ale ne spojeni.

Nenaslouchejte žádnému hlasu, žád­ nému impulsu a žádnému návrhu. Ne­ považujte ani naše slova za jistá.

Učte se stát ve svobodě

5

Zahrada a kosmos: královské ilustrace z Jodhpuru, severozápadní Indie, přibližně 1 8. století.

Buďte dobré vůle a zůstaňte neza­ ujatí, dokud, zevnitř, neobjevíte něco z pravdy. Opakujeme: nenaslouchejte žádnému hlasu, nezabývejte se prcha­ vým naléháním svého smyslového vnímání. Stůjte bez domýšlivosti jako autonomní bytost uprostřed Všeproje­ vení. Ale ve stejném okamžiku buďte nanejvýš ostražití, protože jakmile začnete vstupovat do nezávislosti, vrhne se na vás celý zástup eonů a archontů. Mnoho bohů stvoření, mnoho entit, které dosáhli velké moci, se o vás začne zajímat.

Protože všeprostupující, všudy­ přítomné paprsky jediného Dobra

6

Pentagram 3/201 5

skutečně existují a vy se s těmito pa­ prsky můžete spojit. Nic nestojí mezi vámi a těmito paprsky jediného Dob­ ra! Žádné stvoření, žádná bytost, žád­ ný teolog a žádný duchovní vůdce duchovní školy. Jako autonomní by­ tost stojíte před „Tím“ sami.

Ze záření jediného Dobra je mož­ né žít a existovat. V síle jediného Dob­ ra můžete napříč všemi jevy ve světě bytostí zaujmout pozici síly a v napros­ té svobodě následovat stezku k cíli.

Pokud stále žijete v přírodně zrozeném stavu, neměli byste se s ničím spojo­ vat. Učiníte­li to, budete vždy oběto­ váni. Přijmete­li například stanovisko

V moderní duchovní škole tuto oddanost hlavy k srdci nazýváme sebepředáním. Když se duše následkem toho probouzí k životu, začíná se srdce zasvěcovat hlavě. „já vlastním to, já jsem to, já mohu dělat to,“ budete oklamáni, den co den silami a postavami, které imitují bytost Krista.

Když vstoupíte do ne­bytí a ote­ vřete se, a dáváte si pozor, abyste zůstali nezaujatí, budete dotknuti je­ dinečným zářením jediného Dobra a přijde čas, kdy budete vědět, že jste s ním spojeni.

Nesmíte se tedy s ničím spojovat, dokud zůstáváte v přírodně zrozeném stavu. Jinak budete oklamáni. To je důvod, proč fáze gnostického žákov­ ství zahrnuje fázi přípravy pro sjed­ nocení s jediným Dobrem, fázi obě­ tování se, v autonomii, růži srdce.

Obětujete­li se růži srdce, s akcepto­ váním souvisejících důsledků a záko­ nitostí, obětujete se autonomnímu já par excellence. To znamená, že se podřídíte, se sídlem já, se svatyní hlavy v přírodně zrozeném stavu, svatyni srdce, abyste přivedli duši, svou nesmrtelnou duši k životu.

V moderní duchovní škole tuto oddanost hlavy k srdci nazýváme se­ bepředáním. A když se duše násled­ kem toho probouzí k životu, začíná se srdce zasvěcovat hlavě. Protože když je srdce schopné otevřít se světlu Gnose a je jím naplněno, bude přes srdce oslaven průlom do svatyně hla­ vy a odklizeno vše, co tam nepatří.

A pak se, zatímco autonomní já kon­ troluje celou inteligenci a smyslové vnímání, ve svatyni hlavy manifestuje zářivá dokonalost Ducha. Cílem sebe­ předání je otevřít svatyni hlavy pro Pymandra, pro zářící plnost jediného Dobra. A vy pouze můžete sebepředá­ ní převést do praxe skrze nespojování.

Tímto způsobem, stezkou z Bet­ léma na Golgotu, přijímá Duch mís­ to na trůnu autonomního já. Pak jste dosáhli svého cíle. Pak jste přešli moře pošetilosti. Pak jste dosáhli druhého břehu.

Tento svět je nepochybně obydlen mnoha Božími dětmi. Je vyloučeno, Učte se stát ve svobodě

7

že byste je mohli nepoznat. Jste­li zno­ vuzrozeni podle duše, je­li již tento proces ve vás aktivní, ve vašem srdci a ve vaší hlavě, nemůžete se v těchto věcech v žádném případě zmýlit. Od okamžiku, kdy jste duševně zrozeni, vstupujete do jednoty s každou zno­ vuzrozenou duší. Kdekoli ve světě mohou být, a za jakýchkoliv okol­ ností, vy tyto bratry a sestry poznáte.

Společenství duší nepotřebuje být vy­ tvářeno; ono je! Potřebujete jen vstou­ pit přivedením růže k rozkvětu. Je­li ve vás přítomna byť jediná nepatrná jiskra nového duševního stavu, nebu­ dete již pokládat jednotu za problém.

Dokonce shledáte, že jste neschopní vzdorovat vstupu do skupiny. Každá duše je zajedno s každou druhou duší, existenciálně a absolutně. To je nád­ herou velkého společenství duší.

8

Pentagram 3/201 5

Když tedy mohl být v mladé Gnosi soustředěn dostatek nové duševní síly, nastalo okamžitě spo­ jení s velkým společenstvím duší Univerzálního gnostického řetězce.

Nehledali jsme toto spojení; nežáda­ li jsme o něj. Žádné dopisy na toto téma nebyly vyměněny: Jednoduše jsme se navzájem setkali! A mnoho bratrů a sester toho bylo svědkem.

Společenství duší nepotřebuje být vytvářeno; ono je! Tedy … následuj­ te stezku!

Pokud jde o ostatní, mějte na pa­ měti dobře známá varování ve svaté řeči: „Buďte věrní, ale nikomu ne­ věřte. Nevěřte každému duchu, ale zkoušejte duchy, jestli jsou od Boha,“ říká Jan. Tyto dvě rady jsou velmi hermetické. Budete­li je následovat, nepřihodí se vám nic zlého. 

SOUČASNÝ ÚČINEK LITERATURY DUCHOVNÍ ŠKOLY

Rozhovor ve vnitřní bytosti

Ve všech knihkupectvích a stáncích s časopisy je dnes možno zakoupit tištěnou spiritualitu. Spiritualita zažívá jakousi renesanci; objevují se a znovu jsou publikovány staré spisy; revidovaná vydání překladů Bible patří mezi bestsellery; ezoterické znalosti se mezi lidmi šíří prostřednictvím populární literatury.

K

dyž otevíráte knihu, snažíte se vycítit myšlenky autora. Čtete předmluvu a nahlédnete do obsahu.

Listujete stránkami, abyste viděli, jestli se vám líbí styl psaní. Snažíte se zjistit, z jakých emocí, s jakou in­ spirací nebo jakou atmosférou autor tuto knihu napsal, a rozvažujete, jestli se s ní chcete spojit, anebo nechcete.

Takto rozhodujete, jestli koupíte tu či onu knihu.

Představte si, že koupíte knihu a čtete ji až do úplného konce, takto se otevíráte informacím, příběhu v kni­ ze obsaženému a poselství, které od­ vozujete z jejího obsahu. Kniha vám může přinést znalosti, které jste hle­ dali, nebo vás může inspirovat k no­ vým otázkám.

Také se vás může dotknout; může vás nechat něco poznat. Může ve vás probudit hlubokou touhu. Čteme kni­ hy hlavou: jsme intelektuálně zamě­ řeni na získávání vědomostí. Čteme

knihy srdcem: rozpoznáváme životní situace a odpovídáme na ně emocio­ nálně. Čteme knihy svou hlavou i svým srdcem, se zájmem. Ale knihu také můžeme číst hloubkou svého srdce, své duše. Pak ji nečteme jen hlavou či srdcem, ale celou svou bytostí.

LITERATURA V DUCHOVNÍ ŠKOLE

Knihy Jana van Rijckenborgha a Ca­ tharose de Petri se obracejí přímo k naší duši. Jsou napsány v jazyce duše. Zatímco musíme brát v úvahu odlišnou dobu, ve které byly tyto knihy napsány, tak zkoumáme­li ducha v těchto slovech a za těmito slovy, otevírá se pro nás nová per­ spektiva, nový svět. Je pozoruhodné, jak se v těchto knihách vyjevuje jádro všech náboženství. Vezmeme­li si na­ příklad čtyři díly „Egyptské Pragnose“, „Gnostická mysteria Pistis Sophie“, „Nykthemeron Apollonia z Tyany“ Rozhovor ve vnitřní bytosti

9

nebo „Čínskou Gnosi“, můžeme ve všech těchto knihách odhalit skutečně sjednocující jádro všech náboženství: duchovní jiskru v srdci. Literatura du­ chovní školy nás spojuje s božským polem idejí a s čistým astrálním po­ lem duchovní školy, které můžeme jako žáci zažívat během setkání nebo návštěv chrámu. Knihy jsou nástroji, jejichž prostřednictvím můžeme zís­ kat sebepoznání, pozvednout se do čistého životního pole a spojovat se s ním v našem každodenním životě.

Co se děje, když čteme? Čteme­li s rozvíjející se vírou a s otevřeným srdcem, je možné, že naše toužící duše zakusí uzdravující vliv. Touha duše může být zažita jako prosebná modlitba: Ó, nechť je mi dáno znát mého prvotního otce.

Ať mohu pochopit dvě přírody.

Ať mohu vyvinout třetí oko.

Ať mohu vstoupit do čtvrté dimenze.

Ať mohu být otevřenou pro pátý element.

Ať mohu užívat šestý smysl.

Ať mohu vstoupit do sedmého nebe.

Můj prvotní otec. Světlo v naší tem­ notě; otec, který je „na nebesích“.

Základní síla, síla růže v srdci.

Ať mohu pochopit dvě přírody – lidskou a božskou. Veď mě k sebepo­ znání a k hluboce skryté moudrosti

10

Pentagram 3/201 5

v mém srdci. Ukaž mi spojení mezi lidskou bytostí a Bohem.

Otevři třetí oko a uč mě žít z pla­ mene vědomí očištěného čtvrtého svícnu v mé svatyni hlavy. Čtvrtý rozměr: uč mě prodlévat ve tvé říši bez konce, ve svobodě od hmoty, času a prostoru.

Odhal mi svou všudypřítomnou bytost, abych se mohla otevřít ohni­ vému éteru, pátému elementu, očist­ nému plameni Milosti.

Uč mě poznávat šestý smysl. Vnitřní smysl, který mi dá nový, hluboký cit; vyšší intuici; poznání vyššího plánu, který je základem světa a lidstva; „sva­ tý dech“; nové, čisté myšlení; schopnost rozpoznat duchy, jsou­li od Boha; stát v neochvějné oddanosti; skutečně na­ slouchat a rozumět tvému slovu; slyšet vnitřní hlas ticha, aby se v mém ode­ vzdání a těmito sedmi vnitřními smysly projevila nová skutečnost, která je od Boha, tady a teď: sedmé nebe.

V jedné ze svých definic popisuje Hermes sedmé nebe následovně: „Neexistuje nic, v čem nežije Bůh, protože kde je nebe, tam je také Bůh.

A kde je svět, tam je také nebe.

Myslím, že Bůh je v nebi a nebe je ve světě.

A když je nebe ve světě, pak je nebe v srdci člověka.“ Probouzí­li se v srdci člověka tou­ ha duše, je položen vnitřní základ pro chápání svaté řeči.

Mluvené nebo psané slovo sesta­ vené s písmen se dotýká média, for­ my, instrumentu utvořeného ze síly, směrem k rozpoznání. Vnitřním vi­ děním a slyšením můžeme rozpoznat a pochopit Boha. Neboť světlo sedmi duchů, sedmi nebes, se v duši spojuje s námi, s lidmi. Na toto nové spojení můžeme odpovídat.

V pohádce „Zelený had a krásná lilie“ píše Goethe: „Odkud přicházíš?“ „Z propasti, v níž přebývá zlato,“ řekl had. „Co je skvělejší než zlato?“ zeptal se král. „Světlo,“ odpověděl had. „Co občerstvuje víc než světlo?“

zeptal se král. „Rozhovor,“ odpověděl had.

Hluboko v temnotě podzemních cho­ deb našeho srdce objevujeme nové spojení. Je to odraz duchovního zlata, mysli přeměněné na Světlo. Jsou v nás hluboce ukotveny jemné obrazy sku­ tečné lidské bytosti. Jsou jako posel­ ství světla. Duchovní škola a její lite­ ratura tyto obrazy vyvolávají z naší pravzpomínky. Rozpoznáváme je a začínáme jim důvěřovat a věřit v ně. A na toto volání odpovídáme tím, že uvnitř nás pro tento jemný obraz člověka vytváříme prostor.

Ihned však musí zaznít varování: „Nemáte si pro sebe vytvářet obraz Rozhovor ve vnitřní bytosti

11

Slova sestavená z písmen čistého životního pole se stávají světlem a silou jen tehdy, jsou-li žita a zažívána v našem každodenním životě. v žádné formě. Nemáte se jim klanět nebo je uctívat.“ U tohoto obrazu se nezastavujte.

Nesmíte jej pouze obdivovat, ale žijte jej! Započněte s obrazem rozhovor a přiveďte jej k životu. Uskutečněte výsledky tohoto vnitřního rozhovoru ve vašem každodenním životě.

Až když ve své vnitřní bytosti uva­ žujeme nad tím, co čteme, stává se to pro nás cenným. Když takto čteme, světlo pocházející z naší nejvnitřnější bytosti zasvítí na slova. Může to být světlo našeho já, naší osobnosti, ale také to může být světlo nové duše.

A smyslem je přivést je oba v nás k vnitřnímu dialogu.

A jde také o volby, které činíme.

Každá volba je dobrá, i vědomé ne­ vykonání volby. Když si zvolíme hlas naší osobnosti, prožijeme nezbytnou zkušenost. Když se rozhodneme na­ slouchat duši, postupně se odvíjí pro­ ces jejího osvobození.

Slova sestavená z písmen čistého životního pole se stávají světlem a si­ lou jen tehdy, jsou­li žita a zažívána v našem každodenním životě.

Knihy duchovní školy tu jsou pro­ to, aby byly zpracovány v duši, která je uvnitř nás.

Nejsou určeny k tomu, abychom se je učili nazpaměť a opakovali nebo

12

Pentagram 3/201 5

abychom je slepě následovali.

Ne, musíme je obdržet vnitřně, konat podle našeho pochopení a pro­ žívat je uvnitř nás.

Knihy nám pomáhají najít „prav­ du v našem nejvnitřnějším já“, v hlu­ bině, kde k nám promlouvá duch a vede nás, abychom jej následovali.

Zaměřuje se na to, aby přivedl k ži­ votu jemné obrazy nové bytosti v nás.

Pak tyto obrazy poznáváme: vzkříše­ ný Ježíš jako nová atmosférická sku­ tečnost, která – v nás a vedle nás – nastupuje svou pouť do Emaus, které jsou křižovatkou mezi dvěma příro­ dami.

Prostřednictvím tohoto vnitřního rozhovoru, kontemplace a výsledné­ ho jednání v reálném životě se věci, které byly dříve zamlžené, postupně zaostřují. Stáváme se čím dál lépe schopní rozeznat „co je co“.

V pohádce od Goetheho nádherná lilie intenzivně touží po starci se sví­ tilnou, protože její milovaný princ chřadne v temné propasti v osamění kvůli nedostatku světla.

Rozeznáváme v sobě „starého muže se svítilnou“. Tento muž je Svět­ lo, které chceme následovat každým krokem učiněným v tomto životě.

Jako žáci zakoušíme proces očistění a léčení. Je v nás připravováno silné

Krista v nás, dokud nedojde k naplně­ ní našeho osudu jako lidských bytostí.

Naše srdce je naplněno touto no­ vou skutečností. A čeho je plné srdce, tím se naplní ústa.

a neotřesitelné místo, pevné jako skála, neovlivněné životním zmat­ kem, vnitřní diamant, který vyzařu­ je Světlo. Věčně inspirující život – věčná duše.

To nás znovu přivádí k otázce: „Co občerstvuje víc než světlo?“ „Vnitřní rozhovor.“ Ve svém životě hledá každý člověk spojení s dávno zapomenutým slovem, uloženým v sotva slyšitelném akordu, a pln bázně vnitřně přijímá Boží plán.

Když je svědkem, že Světlo pohlcuje temnotu, zjevuje se jeho místo ve vesmíru, a tak v něm rozvíjející se dílo dosahuje cíle a osvobozuje jej z údolí pozemských slz.* Při rozmluvě se slovem mystérií se dialog probouzí prostřednictvím Lo­ gosu, a dovoluje nám naladit se při každém dechu na duševní život, na

Když mezi sebou hovoříme, naše slo­ va nesou víc než jen zvuky. Všichni známe citát z Bible: „Ne to, co do úst vchází, ale co z nich vychází znečiš­ ťuje člověka.“ Dech je život.

Obsahuje vzduch, který vydechu­ jeme, život a Světlo? Jaký zvuk, jaký náboj, jaký základní tón se pojí s na­ ším mluveným slovem? Zní z našich úst, našeho jazyka a našich rtů zdroj „Slova“, duch?

Když stařec s lampou přichází ke krásné lilii, říká: „Jestli mohu pomoci, nevím. Jednotlivec nepomáhá, ale po­ máhá ten, kdo se v pravý čas spojuje s mnohými.“ V rozhovoru se diamant zjevuje vedle diamantu a společně tvoří bož­ ský diadém.

Co osvěžuje více než světlo? Živoucí svědectví Světla.

Co rozradostní více než slovo?

Vnitřní rozhovor.  *

C. van Dijk, Parafráze Tao-te-ťingu, 1 934

Rozhovor ve vnitřní bytosti

13

K O

S

M

I

C

K Ý

Č

L

O

… vířící z neviditelných sfér – zrozen kdekoliv

14

Pentagram 3/201 5

V Ě

K

O

B

R

A

Z

Y

S

V

Ě

T

A

… nicméně „podle já ztracen v písku pouště“ nenalézá žádný dům, dokonce ani úkryt

Foto © Petterik Wiggers Obrazy světa

15

Čo je osviežujúcejšie ako Keď cestujem domov z práce, snažím sa zaplniť dlhú cestu čo najzmysluplnejšie. Ale zostať hore počas tejto takmer dvoj hodinovej jazdy neskoro v noci a sám, na to sa treba veľmi snažiť. Počúvanie rádia ponúka čiastočné riešenieK

16

Pentagram 3/201 5

svetlo?

ﾄ経 je osvieﾅｾujﾃｺcejﾅ｡ie ako svetlo?

17

T

ýmto spôsobom sa mi aj dostá­ vajú informácie o tom, čo sa deje vo svete. To ma udržiava pri zmysloch, ale niekedy mi to príde ako počúvanie Sci­Fi. Tentokrát si naladím rozhovor so zástupcom zdra­ votníckej firmy. Pojmy ako „zdravot­ né hry“, „seriózne hry“ a „aplikované hry“ lietajú vzduchom. Je to o budúc­ nosti, ale to je takmer už dnes. „Do roku 2017 všetko bude pripravené,“ hovoria. Počúvam ďalej, situácia je opísaná takto: niekto, kto je chorý, príde k doktorovi tak ako predtým, ale domov sa vráti s predpisom na počítačovú hru, nazvanou „zdravot­ ná hra“. V budúcnosti ju budú pre­ plácať aj poisťovne. Nahradí to dlhé rozhovory s doktorom alebo psycho­ lógom a liečbu ďalšími terapeutmi.

Takže sa bude dať vyhnúť aj špecia­ listom. Základnou myšlienkou je zlacnenie oproti styku s ľuďmi a návšteve nemocnice spojenej s diagnostikou. Stotožňujem sa s touto myšlienkou, pretože je prav­ da, že výskumné zariadenia sú šoku­ júco drahé. Avšak stále sú tu zain­ teresovaní ľudia. Slovo „ovládanie“ je spomenuté niekoľko krát. Pacient „ovláda“ svoju vlastnú chorobu. To sa zdá byť dôležité aspoň tak, ako zlacňovanie s tým spojené.

V mysli sa mi vyjavuje obraz: osoba, ktorá sa necíti dobre, sedí doma na gauči alebo v posteli a hrá

18

Pentagram 3/201 5

„zdravotnú hru“ na svojom laptope.

A toto zlepšuje jej stav. Nikto ďalší tam nie je, ste tam sami s tou hrou, „vážnou hrou“ ako ju nazývajú. „To je budúcnosť,“ vraví zástupca spo­ ločnosti veselým tónom. „Ovládanie je pointa a to je to, čo pacient dosia­ hne hraním tejto hry. Samozrejme to okamžite znižuje spoločenský záži­ tok, pretože v liečebnom procese chorej osoby je zapojených oveľa menej ľudí.“ Reportér sa pýta: „Na ktoré choroby sa to dá uplatniť?“ Uvádzajú, že od hyperaktivity k de­ presii, alebo rakovine, rieši to neprí­ tomnosť z dôvodu choroby, ako aj prevenciu rozličných onemocnení.

Utrpenie je zažehnané a osoba sa môže vrátiť do práce. Navyše, čo­ skoro príde zariadenie, ktoré bude na pacientovom zápästí zazname­ návať jeho postup a navodí sa pocit sebaistoty, že ovládanie je v jeho rukách. Je toto budúcnosť, pýta sa reportér, že každý trvalo nosí pri sebe smartfón a je cez počítač prepojený s väčším systémom? Áno, je odpo­ veď, ale môže byť aj jednoducho implantovaný do tela. Čip? Samo­ zrejme, čip, ktorí dopomôže perfekt­ nej kontrole a poisťovne budú infor­ mované o všetkom okamžite. Toto by malo poskytnúť pacientovi pocit bezpečia a posilnilo by myšlienku schopnosti neustáleho monitorovania niekoho situácie.

Je toto budúcnosť, pýta sa reportér, že každý trvalo nosí pri sebe smartfón a je cez počítač prepojený s väčším systémom? Áno, je odpoveď.

Som na pol ceste domov. Vypnem tempomat, aby som získal väčšiu kontrolu nad vozidlom. Zvýšim tep­ lotu kúrenia pretože táto fascinujúca konverzácia mi trochu naháňa zimo­ mriavky.

Teraz je to o budúcnosti starých ľudí v domovoch dôchodcov. Môžu prežiť svoje sľubné dni starého veku používaním hier, ktoré už máme. Ako napríklad Second Life*, počítačová hra, ktorá umožňuje každodenné po­ norenia sa do virtuálneho sveta. Na rozum mi prichádza ďalší obraz; do­ mov dôchodcov, kde naši starší bra­ tia a sestry trávia ich posledné roky a mesiace života. Už teraz zábudliví alebo aj nie, alebo aj horšie, nemusia čakať na návštevy rodín a priateľov alebo na príchod sestry. Sedeli by spolu v spoločenskej miestnosti alebo sami vo svojej izbe, každý s laptopom a civeli by užasnuto na obrazovku okúzlení virtuálnym svetom. Opäť sú mladými bohmi, ktorými bývali kedysi. Môžu dosiahnuť veci, ktoré boli, alebo tie, ktoré sa bohužiaľ nikdy nestali. Teraz znova získali kontrolu.

Je toto tá šťastná budúcnosť, ktorú im chceme dopriať?

Teraz som prešiel po treťom moste cez veľkú rieku a rozmýšľam, či som

na chvíľu nezaspal bez toho, aby som si to všimol. Možno že som vstúpil do sna, kde je toto Sci­Fi skutočnos­ ťou? Stále je rok 2015, vyčlenený ako termín na usporiadanie všetkých vecí na svoje miesto. Účastníci diskusie sa zdajú byť spokojní s ich závermi. Vy­ pínam rádio a hlavou mi preblesne, ako moja kamarátka vravela, ako sa cítila ako znovuzrodená po rozhovore so svojím rodinným doktorom. Do­ pad konverzácie… To nespomenuli vôbec: hojivý efekt styku s druhou osobou, s ktorou môžete zdieľať svo­ je obavy, čo i len na chvíľu. V mno­ hých prípadoch teplo ďalšieho člove­ ka môže viesť k zotaveniu – pohár vody podaný s láskou, zhovárajúc sa spoločne o momentálnej situácii ale­ bo o práve odohrávajúcej sa dráme.

Mala by „zdravotná hra“ zrazu všetko toto nahradiť?

Cestujem ďalej. Svetlá sú v tejto časti diaľnice vypnuté. Rádio ma udr­ žiava v bdelom stave. Pred týždňom, počas dlhej cesty, bol tam úplne iný hosť. Riaditeľ hotela „Európa“ v Am­ sterdame. Boli vybraní ako najlepší hotel v Európe a teraz je na ceste stať sa najlepším hotelom na svete. Boli prediskutované všetky možné dôvo­ dy, prečo sa tomuto hotelu tak dobre Čo je osviežujúcejšie ako svetlo?

19

Obhajcovia PC hry to vidia ináč; počítač bude za chvíľu rozmýšľať a aj cítiť. Keď ich počujete o tom rozprávať, viete odhadnúť, že tomu sami hlboko veria. Ale je to vôbec možné? darilo. Astronomické sumy za izby nie sú žiadnym problémom pre hostí, ktorí prichádzajú z celého sveta, aby navštívili slávne holandské múzeá. „Každé ráno o pol siedmej začíname so 147 zamestnancami, aby sme to dokázali znova,“ povedal riaditeľ ho­ tela. Aj napriek tomu bolo posledné skóre 9,5 a nie 10. Redaktor chcel ve­ dieť, čo bolo toho dôvodom. Niečo niekde, veľmi nepatrné, bolo zane­ dbané. Čo to bolo? Ak je všetko v ta­ kom perfektnom poriadku, čo môže byť ešte vylepšené? Riaditeľ vedel, čo to bolo. Vysvetlil, že sa môže vy­ lepšiť kontaktom s ľuďmi, takzvaný „tanec s hosťami“. Mohlo by byť napríklad viac očného kontaktu s hosťami – čakať na hostí pri dve­ rách a odprevádzať ich do izieb. Ale ako nadviažete správny kontakt? Mô­ žete sa na niekoho pozrieť, ale bez nadviazania kontaktu. Ak to urobíte správne, tak sa objaví istota, ktorú nič nezničí. A funguje to na oboch stranách. Hostia pocítia rozdiel aj bez toho, aby si to uvedomili. Toto garan­ tuje skóre 10/10 a prijme hostí, aby prišli zas.

V blízkej budúcnosti bude táto is­ tota a spojenie sa s inou ľudskou by­ tosťou úplne nahradená neosobným

20

Pentagram 3/201 5

kontaktom s počítačovou hrou. Ob­ hajcovia PC hry to vidia ináč; počítač bude za chvíľu rozmýšľať a aj cítiť.

Keď ich počujete o tom rozprávať, viete odhadnúť, že tomu sami hlboko veria. Ale je to vôbec možné?

Prechádzam okolo Schipholské­ ho Národného Letiska a som takmer doma, už iba polhodina. Zoberiem banán zo sedadla spolujazdca a ako si odhryznem, pomyslím si na oran­ gutana. Nie je to veľmi zvláštne, pre­ tože v poslednej dobe som veľa čítal o ich živote v ohrozených dažďových pralesoch Bornea. V deväťdesiatych rokoch bol počet ich druhu znížený o dve tretiny ťažbou dreva a nenásyt­ nou túžbou človeka po zisku. Veľa článkov je publikovaných v menej známych magazínoch ohľadom od­ lesňovania dažďových pralesoch a katastrofálnych dopadov nielen na život živočíchov, ale aj pre celý svet. Po odlesnení budú zavedené monokultúrne plantáže, primárny zdroj palmového oleja. Monokultú­ ry ničia potrebné podmienky, aby mohol na ich mieste vyrásť znova les, no v skutočnosti to má oveľa väčšie následky. Obrovské prie­ stranstvá, veľké ako futbalové ihris­ ká, už nie sú chránené pred slnkom

a inými živlami prírody kvôli nedo­ statku vegetácie.

Toto ovplyvňuje počasie nepria­ mo. A je tu ešte priamy dôsledok; vietor sa môže preháňať po pláňach bez prekážok po tom, ako boli všetky stromy vyťaté. Dôsledkom toho pôda vysychá, poškodzuje sa, čo sa končí environmentálnou deštrukciou. Vik­ tor Schauberger píše dosť podrobne o tomto všetkom vo svojich knihách.

K tomu sa ešte človek stará aj do pro­ cesov spojených s kontrolou éterické­ ho sveta. Rastliny, hlavne tie vo veľ­ kých pravekých lesoch, sú úzko späté s éterickým poľom Zeme. Stavajú ju a čistia. Veľké rozmarné zásahy člo­ veka spôsobujú veľké škody v tomto poli. Sú to rany; v týchto miestach sa vytráca vitalita. Vitalita unikajúca z týchto rán je čiastočne absorbovaná pokrokom technológie vo svete a pre­ niká hlbšie do spoločnosti, čím sa opäť stáva „živšou“. Toto nie je nový fenomén. Kedysi dávno, za časov veľ­ kolepých staviteľov, asi pred 40 000 rokmi, sa odohrával podobný proces, keď životná sila Zeme bola použitá na vytvorenie technológií týchto ob­ dobí.

Unikajú éterické sily do internetu?

O tom ešte nepočujeme. Ďalšia časť týchto éterických síl tečie naspäť do éterického obalu zeme, spôso­ bujúca, okrem iného, zdivočenie

poveternostných podmienok na zemi.

Zmena éterického poľa zeme hrá hlavnú rolu v pohybe vzduchu okolo zeme. Tento pohyb už nenasleduje iba vegetáciu planéty, ale spája sa s narušeným éterickým vzdušným priestorom, čiastočne aj s astrálnou pláňou – keďže to má priamy dopad na zmysly, pocity a túžby ľudskej rasy.

Môžeme si len predstaviť to, že niektorí myslitelia vidia dopad týchto procesov na vybavenie a techniku, ktoré používame dnes. Vidia, že v bu­ dúcnosti nebude otázkou, či budeme ovládať internet alebo nie, ale či ho odstránime alebo nie, ak budeme chcieť. Pointou už nie je to, že sa stane neovládateľným a takým ne­ smiernym, že nikto ho už nebude môcť uchopiť. Pointou je, ako vra­ via, že dôsledkom bude objavenie sa vedomia v internete – najprv iba zachyteného v sieti, ale s toľkou na­ hromadenou životnou silou, že jed­ ného dňa bude uvoľnené z fyzickej podoby internetu do éterickej formy, aby žilo mimo neho. Vravia, že tento rozvoj je už v plnom prúde. Od rán, ktoré sme my, ľudské bytosti, spô­ sobili na kráľovstve rastlín, životné sily prúdia do dosahu internetu. Je to vnútorný postoj a orientácia stále mladších ľudí, ktoré určia, ako sa veci vyvinú. Kontrola nad sebou samým zdravotnou hrou? Kto má Čo je osviežujúcejšie ako svetlo?

21

Kontrola nad sebou samým zdravotnou hrou?

Kto má kontrolu nad kým?

kontrolu nad kým? Je toto ilúzia alebo budúcnosť? Kto má naozaj kontrolu, keď sa vrátite domov so zdravotnou hrou pod pazuchou. „Čo je osviežujú­ cejšie ako svetlo?“ spýtal sa Malý princ.

Posledná hlavná križovatka, už iba päť minút. Ticho v tejto oblasti umožňuje

22

Pentagram 3/201 5

rozjímať; postupne sa dostávam k to­ muto: byť vo svete, ale nebyť v ňom.

Ako to urobíte? Do akej miery sme my všetci zodpovední za monokultúru daž­ ďových pralesov? Používame papiero­ vé vreckovky, toaletný papier, marga­ rín, čokoládu, mydlo a kopu ďalších produktov vyrobených z palmového

oleja, pestovanom na územiach pra­ starých lesov. My všetci prispievame miznutiu dažďových pralesov a oran­ gutanov a nezadržateľnému rastu in­ ternetu. Aj keď žijeme veľmi uvedo­ melo, nie je nič, čo môžeme preto urobiť, aj keď robíme všetko pre to, aby sme vedeli všetko. Nemôžeme

žiť bez viny alebo spoluúčasti. Nie zo sveta, ale vo svete.

Nie je žiadna väčšia výzva. Som opäť doma. Jednoduchosť. Ticho. Stálosť.

To bola zas ale cesta.  *

Virtuálna simulácia života

Čo je osviežujúcejšie ako svetlo?

23

Služba a spoluzodpovědnost

4.–6. října 201 3 se v chorvatském pobřežním městě Primošten konala druhá Jadranská konference. Konference byla organizována žáky Lectoria Rosicrucianum v chorvatském, slovinském a bosenském pracovním poli a zúčastnilo se jí 1 90 účastníků z deseti zemí. Tento článek je založen na úvodním oslovení konference.

R

ychle se měnící duch doby, duch času, nás učí a ukazuje nám bo­ haté možnosti pro zásadní vnitřní pro­ měnu. Lidé již nejsou poháněni, aby tvořili dlouhodobé závazky, směřují více k vytváření spontánních a krátko­ dobých skupin, které se zaměřují na konkrétní projekty, které končí stejně rychle, jako začaly. Význam indivi­ dualizace a respektování něčeho od­ lišného rychle roste. Závislost na dů­ věryhodných, pevných strukturách nebo osobním vedení slábne a často je náhle nahrazeno sebeodpovědností.

Těchto několik příkladů dokládá nové potenciální způsoby rozvoje.

Mnoho lidí jistě zakouší vlivy nové doby, ale reagují nevědomě, ještě se nepovznesou nad neznámé, nevědou­ ce, že spása, svoboda, je skutečná a možná. Mnoho otázek naléhá na vědomě hledajícího člověka: Za ja­ kým účelem duch tohoto věku vede lidské úsilí uvnitř i navenek? Chápe­ me, které staré a zastaralé formy již nejsou aktuální a mizí? Zakoušíme impuls ducha, který se chce skrze nás

24

Pentagram 3/201 5

manifestovat? Uvědomujeme si dosta­ tečně, že probíhá kosmická fáze de­ materializace?

Takovým otázkám budeme v nad­ cházejícím období čelit stále více. Po­ žadují upřímnou a objektivní odpo­ věď od každého na cestě! Jsme nuceni opustit svůj upjatý rámec, který se nyní rozpadá v rychle se rozvíjejících no­ vých okolnostech. Osvobozující ob­ nova vychází z poznání souvislostí mezi strukturou našeho bytí a hlubo­ ce zažitým životním úkolem, stejně tak jako pochopení toho, že život je pohyb a neustálá proměna. Duch této doby konfrontuje člověka s úkolem setřesení tíživého rámce a nutí ducha v nich povstat a projevit se. Potom země není takovou deziluzí, je více přechodnou zemí, je vzděláváním ke stále lepšímu porozumění a lásce.

Přesně tato změna v mikrokosmu je transfigurací!

I TO I ONO Proces odpojení se od přil­

navosti hmoty zná mnoho úrovní a va­ riací. Houževnatost, která pevně drží

stanovisko „buď … nebo“, je přivede­ na ke konci a vyvíjí se k bezkonfliktní­ mu „i to i ono“ nebo „stejně tak jako“.

Každé předpokládané lepší vědění nepřináší nic a vyvíjí se k pokoře.

Jakákoliv forma nátlaku, sebeudr­ žování, je ukončena a vyvíjí se láska a aktivní inteligence.

Nižší vědomí „oko za oko…“ se rozpouští a je nahrazeno vyšším vě­ domím: „Udeří­li tě někdo do tváře, nastav mu i druhou tvář.“ Olovo ve zlato, velká transmuta­ ce vnitřní bytosti. Transmutace bude úspěšná jen tehdy, když zboříme své vlastní vymyšlené bludy a předsta­ vy a povzneseme se nad naše hranice a uzříme Vše. Pokud se nám to podaří, naše „kabina“ obdrží panoramatická

okna a prostorné dveře, skrze které lze vstoupit a ano, také vystoupit. Pak se může Duch pohybovat volně bez překážek. Tyto zásadní změny, do kterých se noříme a které se v nás na cestě energizují, nevyhnutelně pracují také navenek. Takže duchovní škola doširoka otevírá své dveře, aby se učinila přístupnou různými způsoby, mnohem jednodušeji a snadněji než kdy předtím, a nové směrování a spo­ luodpovědnost je vyžadována od všech, kteří v jejím vibračním poli pracují.

Ve službě člověk nese spoluod­ povědnost. To je rozdíl oproti nám dobře známému přístupu, který my, lidské bytosti, snadno uplatňujeme v péči o naše osobní zájmy.

Služba a spoluzodpovědnost

25

VNITŘNÍ VNÍMÁNÍ SKUPINOVÉHO ÚKOLU Slovo hovoří za vše, ona

nebo on, kteří jsou spoluodpovědní, stojí v jedné komunitě, ve spolupráci.

A je to něco křehkého, něco jemného; něco pozorného; něco ochranného.

Pracuje to na naší vnitřní citlivosti, takže dokážeme přesně určit, co se od nás požaduje a rozpoznáme vnitřní stěny a stavby, které by měly být nyní zbourány.

Spoluzodpovědnost přináší spolu­ svobodu, kde každý svobodně poznává

26

Pentagram 3/201 5

své místo a úkol, což je možné pou­ ze tehdy, když se pracuje z vnitřního vhledu do úkolu a oddanosti celé sku­ pině. Kdokoli je zahrnut do spoluod­ povědnosti, tomu je poskytnuta vol­ nost uplatnit všechny své schopnosti a dát svému úkolu plnou formu; a na­ konec dát výsledek celku!

Na této Jadranské konferenci je naší snahou dosáhnout společně vyšší oktávy v naší bytosti a nechat ji roze­ znít vibrací nové éry, v níž bude vše rozvíjeno ve stále větší míře. 

K O

S

M

I

C

K Ý

Č

L

O

V Ě

K

Obrazy světa

27

… ví, jak vytvořit své, kulturu a lásku

O

B

R

A

Z

Y

S

V

… ale rozpozná v lásce Milovaného?

28

Pentagram 3/201 5

Ě

T

A

Posvátný prostor pro činnost

V současné době pozorujeme mnoho původních literárních děl publikovaných na internetu, která často nejsou dále tištěna ani v jiných formách vydávána. Obecně jsou publikována pod licencí Creative Commons, což znamená, že je lze volně distribuovat, pokud je zmíněno jméno autora. Jako příklad předkládáme kapitolu z knihy Charlese Einsensteina „The More Beautiful World Our Hearts Know is Possible“ („Krásnější svět, o němž naše srdce ví, že je možný“).

N

ež je většina lidí – a pravděpo­ dobně také většina společen­ ství – schopna vstoupit do nové his­ torie, musí nejprve najít správnou cestu ven ze staré. Mezi tím starým a tím novým je prázdný prostor. Je to doba, kdy se sjednocují lekce a vědo­ mosti staré historie. Jen když je tato práce udělána, je stará historie sku­ tečně kompletní. Pak zde není nic, jen plodná prázdnota, ze které vychá­ zí veškeré bytí. Návratem k podstatě znovu získáváme schopnost jednat z podstaty. Návratem do prostoru mezi dějinami můžeme volit svobod­ ně a ne ze zvyku. Správný čas pro nečinění je jakýkoliv čas, kdy cítíte, že jste uvízli. Neobávejte se prázdné­ ho prostoru. Je to zdroj, ke kterému se musíme vrátit, máme­li být bez historie a zvyků, které nás chytají do pasti. Jsme­li polapeni a nevolíme návštěvu prázdného prostoru, přece jen tam nakonec skončíme. Možná tento proces poznáváte. Starý svět se

rozpadá, ale nový se neobjevuje. Vše, co se dříve jevilo jako stálé a skuteč­ né, je odhaleno jako druh přeludu. Ne­ víte, co si myslet, co dělat; nevíte, co to všechno znamená. Životní dráha, kterou jste si napláno­ vali, se jeví absurdní, a nedovedete si představit žádnou jinou. Všechno je nejisté. Vaše vnímání času se smršťu­ je od roků k tomuto měsíci, tomuto týdnu, dnešku, možná dokonce k pří­ tomnému okamžiku. Bez přeludů řádu, který se kdysi jevil, že vás ochraňuje a filtruje realitu, se cítíte nazí a zra­ nitelní, ale také určitým způsobem svobodní. Možnosti, které ve starém systému ani neexistovaly, leží před vámi, i když nemáte tušení, jak se tam dostat. Výzvou naší kultury je dovolit si být v tomto prostoru, dů­ věřovat, že se příští historie objeví, když čas mezi tím skončí, a že – to poznáte. Naše kultura po nás chce, abychom pokračovali, činili. Starý Posvátný prostor pro činnost

29

příběh, který necháváme za sebou, který je obvykle částí konsenzu his­ torie lidstva, nás uvolňuje s velkou nechutí. Prosíme tedy, jste­li v po­ svátném prostoru mezi dějinami, do­ volte si tam být.

Je skličující ztratit staré struktury jistoty, ale shledáte, že i kdybyste snad ztratili věci, které bylo nemy­ slitelné ztratit, budete v pořádku.

Existuje určitý druh milosti, který nás v prostoru mezi dějinami ochra­ ňuje. To neznamená, že nebudete ztrácet svá manželství, své peníze, svou práci nebo své zdraví. Dokonce

30

Pentagram 3/201 5

je pravděpodobné, že jednu z těchto věcí ztratíte. Znamená to, že objevíte, že dokonce když ji ztratíte, jste stále v pořádku. Ocitnete se v bližším kon­ taktu s něčím mnohem vzácnějším, něčím, co oheň nemůže spálit a co zlo­ ději nemohou ukrást, něčím, co ni­ kdo nemůže vzít a co nemůže být ztraceno. Někdy to můžeme ztratit z očí, ale vždy to zde na nás čeká.

Je to místo odpočinku, ke kterému se vracíme, když staré dějiny končí.

Zbaveni jejich mlhy, můžeme nyní přijmout pravdivou vizi následující­ ho světa, následujícího příběhu, ná­ sledující životní fáze. Ze sňatku této

vize s touto prázdnotou se rodí vel­ ká síla. „Možnosti, které ve staré historii ani neexistovaly, leží před vámi, i když nemáte tušení, jak se tam dostat.“ To je docela dobrý popis místa, k němuž se společně přibližu­ jeme. Ti z nás, kteří různým způso­ bem opustili starou historii lidstva, jsou smyslovými orgány společného lidského těla.

Jakmile společnost jako celek vstoupí do prostoru mezi dějinami, bude připravena tyto vize, tyto tech­ nologie a sociální formy vzájemné­ ho bytí přijmout. Tato společnost tam zcela ještě není. V současném

Kapitola 20: Ne-činění

Problémy, které ve svých životech a ve světě prožíváme (ať už jde o problematiku vztahů nebo světový hlad), vyvěrají z nedostatku energie a rozpojení, z našeho nedostatku schopnosti procítit sami sebe, sebe navzájem, zemi a to, jak život skrze nás vyhledává pohyb a rozvoj. Otázkou není, zda jednat či nejednat a zda „něco činit“, ale co nás vlastně pobízí činit.

Dan Emmons okamžiku většina lidí stále tiše věří, že stará řešení budou fungovat. Je zvo­ len nový prezident, oznámen nový

Posvátný prostor pro činnost

31

Správný čas pro nečinění je jakýkoliv čas, kdy cítíte, že jste uvízli.

Neobávejte se prázdného prostoru.

vynález, proklamován nárůst v eko­ nomice, a naděje povstává nanovo.

Možná se věci vrátí ke svému nor­ málu. Možná se vzestup lidstva ob­ noví. Dnes je stále ještě možné, bez velké námahy zapírat nebo předstírat, že se nacházíme pouze v obtížném období. Můžeme se přes něj dostat, objevíme­li nějaké nové zdroje ropy, vybudujeme­li větší infrastrukturu, abychom roznítili ekonomický růst, rozluštíme molekulární puzzle auto­ imunity, rozmístíme více dronů, aby nás chránily před terorismem a zlo­ činností, geneticky zmanipulujeme plodiny pro vyšší výnosy a vložíme bílé barvivo do cementu, aby odrážel sluneční paprsky a zpomaloval glo­ bální oteplování.

Vzhledem k tomu, že všechny tyto snahy pravděpodobně vytvářejí ne­ úmyslné důsledky, dokonce horší než problémy, které zamýšlejí řešit, není těžké uvidět moudrost nečinění.

Jak popíši později, toto nenaznaču­ je, že by se měl aktivista zaměřit na maření. Nečinění přirozeně vychází z neúspěchu staré historie, která sti­ mulovala staré činění, a vyzývá nás

32

Pentagram 3/201 5

k tomu, abychom dělali, co můžeme k urychlení konce staré historie.

Můj bratr, jehož jasnost mysli je relativně nezkažená, protože čte zříd­ ka cokoli napsané po roce 1900, mi popsal svou vizi toho, jak se změna nakonec projeví. Skupina byrokratů a vůdců bude sedět a přemýšlet, co dělat kolem nové finanční krize. Veš­ kerá obvyklá politika centrálních

bank, finanční pomoc, snižování úro­ kových sazeb, zvětšování množství peněz v oběhu atd. bude na stole, ale vůdci prostě nebudou schopni se s tím vypořádat a řeknou: „Pojďme místo toho na ryby.“ V určitém bodě budeme prostě muset zastavit. Jednoduše zastavit, bez jakéhokoliv tušení, co dělat. Bez cíle následujeme starou mapu, která

nás vede v kruhu, aniž by ukázala nějaké východisko. Abychom z něj vyšli, budeme muset tuto mapu od­ hodit a rozhlédnout se kolem.

Když naše staré dějiny končí, nepři­ stihujete se při myšlence, že „místo toho půjdete na ryby“? Otálení, le­ nost, polovičaté pokusy, procházení pohnutími – všechno naznačuje, že

Posvátný prostor pro činnost

33

Wu-wei, někdy překládané jako „ne-činění“, vhodnějším překladem by mohlo být „žádné obavy, žádný úskok“ nebo „neforsírování“.

starý příběh vás již nemotivuje. Co kdysi smysl dávalo, již smysl nedává.

Začínáte se z tohoto světa stahovat.

Společnost dělá, co může, aby vás přesvědčila, aby vám zabránila v tom­ to odchodu, který, když tomu odpo­ rujete, zpravidla končí depresí. Je zapotřebí stále více silných motivač­ ních chemických prostředků, aby nás udržovali zaměřené na to, na co se nechceme zaměřovat, aby nás udržo­ vali motivované činit to, o co se ne­ zajímáme. Nefunguje­li strach z chu­ doby, pak psychiatrická léčba možná fungovat bude. Cokoli, aby vás udržo­ valo zapojené do práce jako obvykle.

Deprese, která neumožňuje vitálně se podílet na životě, jak se to nabízí, má také kolektivní vyjádření. Postrá­ dajíc naléhavý smysl pro účel nebo určení, naše společnost zmatkuje, po­ hnutími prochází polovičatě. „Depre­ se“ se projevuje v ekonomickém smy­ slu, když nástroj naší kolektivní vůle – peníze – stagnuje. Již jich zde není dostatek, aby učinili cokoli velkého.

Peněžní autority jich čerpají stále více se stále menším užitkem, tak jako je dáván inzulín diabetikovi, který je imunní proti inzulínu. Co by

34

Pentagram 3/201 5

kdysi zažehlo ekonomický rozmach, nyní sotva stačí, aby zabránilo eko­ nomickému zastavení. Ochromení ekonomiky by jistě mohlo být způso­ bem, kterým se toto „stop“ objevuje.

Ale mohlo by to být cokoliv, co nás nutí vzdát se staré historie a jejího ustanovení jednou provždy.

Nečinění není univerzální suges­ ce; je specifické pro chvíli, kdy jed­ ny dějiny končí a my vstupujeme do meziprostoru. Čerpám zde z taoistic­ kého principu wu­wei, někdy překlá­ daného jako „ne­činění“. Vhodnějším překladem by mohlo být „žádné oba­ vy, žádný úskok“ nebo „neforsírová­ ní“. Znamená to svobodu od refle­ xivní činnosti: jednat, když je čas jednat, nejednat, když není čas jed­ nat. Čin je tak spojen s přirozeným pohybem věcí, ve službě tomu, co chce být zrozeno. Čerpám inspiraci z nádherného verše z Tao­te­ťingu od Lao­c’. Tento verš je neobyčejně hut­ ný, s četnými významy a vrstvami významu, a nenalezl jsem překlad, který vyzdvihuje to, co odsud čer­ pám. Proto je následující překlad mým vlastním překladem. Je to po­ slední polovina verše 16:

Všechny věci se vracejí ke svému původu.

V tomto návratu k původu je klid.

V klidu se navrací pravý význam.

To je to, co skutečně je.

Vědět, co je skutečné, je jasnost.

Nevědět, co je skutečné, zapříčiňuje pohromy skrze hloupé činy.

Z poznání skutečnosti vychází prostor, z prostoru vychází nestrannost, z nestrannosti vychází svrchovaná moc, ze svrchované moci vychází, co je přirozené.

Co je přirozené, je Tao. Z Tao vychází, co je trvalé, přetrvávající mimo vlastní já. 

Odkaz: Charles Eisenstein, „The More Beautiful World Our Hearts Know is Possible“, str. 1 21 –1 25. North Atlantic Books, Berkeley California, 201 3. Licence: Creative Commons BY-NC-ND 3.0.

Posvátný prostor pro činnost

35

K O

S

M

I

C

K Ý

Č

L

O

V Ě

K

… ten, který se na své životní cestě učí poznávat síly klidu a míru, ticha a rozjímání

36

Pentagram 3/201 5

O

B

R

A

Z

Y

S

V

Ě

T

A

… a také síly krve proti krvi, válek, bojů a nejhoršího násilí

Obrazy světa

37

Jedno bez druhého

P

ravé já je, nerodí se, je zdrojem.

Naše běžné vědomí je neustále se měnící fenomén. Svoji existenci odvozuje od identifikace s osobností a tělem. Zdroj a původní vědomí lze odlišit od omezeného, osobnostně vázaného vědomí. Ego se ve světle podstaty zdroje zdá být omezením, což – z dlouhodobého hlediska – bude muset být prožito vědoměji.

Slovu „ego“ se dává mnoho význa­ mů, mezi kterými pravděpodobně nejoptimističtější považuje ego za myšlenku existující v omezeném poli vědomí. Jako důsledek toho ego není schopné žít v pravdě, a proto omezené vědomí trpí skrze zkušenosti ega.

MISTŘI A METODY Vědění není vý­

sledkem sběru dat. Ego sbírající data je jako megakřeček; nikdy nemá dost.

Ego vždy a vše odkládá, vždy si myslí, že potřebuje ještě další informace před tím, než se nakonec předá pro Já.

38

Pentagram 3/201 5

Jedno je všechno, všechno je jedno. Tato věta je už dostačující sama o sobě, ale většinou máme tendenci rychle dodávat další významy, všechno, co naše pozornost zachytí. Myslíme si, že tímto způsobem se věci stávají více srozumitelnými. Všichni máme svou vlastní pravdu, všichni vytváříme svou vlastní realitu a všichni známe své vlastní universum, vycházející z našich zkušeností. Přesto všechno, dokonce i schopnost generovat myšlenky, pochází z univerzálního zdroje. Je to to, co je míněno „jednotou v rozmanitosti“? Zažíváme sami sebe jako izolovanou bytost; žijeme ve svém malém světě. Říkáme: Já jsem já a ty jsi já a s tímto já se snažíme vytvořit obraz tohoto zdroje, a ten zdroj je K já? Ale kým jsi byl, než ses narodil?

Všichni máme svou vlastní pravdu, všichni vytváříme svou vlastní realitu a všichni známe své vlastní universum, vycházející z našich zkušenostíK

© George Osodi, Serie Lagos Uncelebrated, 2004–2007 Jedno bez druhého

39

Hledání znamená vždy nalezení, ale to, co je nalezeno, není vždy tím, co jsme mysleli, že hledáme.

Myšlenky, které k nám přistupují přes internet, knihy, workshopy nebo jednoduše v tichu, vždy přinášejí ně­ jakou hodnotu. Každý se cítí být při­ tahován k tomu, co se pro něj v danou chvíli hodí. K dispozici máme guru, mistry, Buddhy, v jejichž energetic­ kých polích se otevírají nové perspek­ tivy a my jsme upozorněni na své pravé já, „Já jsem“.

Mimoto existují tajné spisy, kte­ ré často hlásají věčnou pravdu už v první větě. Někteří jedinci s tím mohou být spokojeni, ale většina lidí potřebuje více času a další sou­ vislosti.

Tyto spisy jsou určeny pro lidi, kteří se směrují na stezku vzestupu, k životu z původního vědomí. Tyto texty nejsou určeny pro intelekt a cit pozemsky orientované osobnosti.

Tajná učení mluví všemi možnými způsoby o tom, jak opustit ego a jak v této otevřenosti poznávat Já.

SKUPINOVÉ VĚDOMÍ V přírodě mů­

žeme pozorovat jednotu hejna ptáků nebo hejna ryb, které, jak to vypadá, se pohybují jako jedno tělo okolo ne­ viditelného vůdčího jádra. Takovéto jádro se zřetelně vyjadřuje u mnoha zvířat. Toto jádro se chová jako vel­ ký pták nebo ryba vedená společným

40

Pentagram 3/201 5

vědomím, které plně odpovídá jeho přirozenému prostředí.

Nicméně člověk je dvojnásobný: smrtelný, pokud jde o jeho přírodní bytost, a nesmrtelný, pokud jde o jeho pravé Já. Přírodní lidská bytost je vy­ soce individualistická a její ego se přiklání ke skupinám, jen pokud to pokládá za výhodné. Lidé se sjedno­ cují, pokud je k tomu vede nějaký skupinový zájem, pokud má být ně­ čeho dosaženo. S větším počtem in­ dividualit má skupina větší sílu, ale zároveň je potřeba zachovat jednotu skupiny, sílu jako celek. Společný svazek je pak utvářen prostřednic­ tvím příjímání nebo vyloučení indi­ viduálních požadavků na základě souhlasu skupiny.

Ideální případ nastane, když se za­ žívá obojí najednou, přijímání i dává­ ní, tedy úplná dávka energie. Ve světě vznikají různé skupiny, protože jsou navzájem odděleny. Vidíme jejich na­ rušenou jednotu v sympatiích a antipa­ tiích, výhodách a nevýhodách a jejich libovůli. Strach a nenávist, často způ­ sobené neúplnými informacemi, kte­ ré jsou poskytovány nevědomě nebo záměrně, staví odlišné skupiny proti sobě.

Může existovat skutečná jednota v rámci skupiny? Proč člověk touží

po jednotě? Jsme dvojnásobní: naše přirozenost ukrývá ideu, esenci, která nepodléhá zkáze jako naše běžná při­ rozenost. A toto skryté jádro naléhá na člověka, aby šel za své přírodní hranice, za myšlenku oddělenosti.

Toto jádro existuje mimo čas a pro­ stor a nezná dualitu. Každý člověk má dvě podstaty, z nichž jedna uvnitř jeho bytosti dřímá. Díky této skryté podstatě – díky pravému Já – které je kompasem, je osobnost schopna rozpoznat, zda se jednotlivec nebo skupina projevují tak, že jsou přímo spojeni se skrytou podstatou, univer­ zálním zdrojem života.

Hledání znamená vždy nalezení, ale to, co je nalezeno, není vždy tím, co jsme mysleli, že hledáme. V hlub­ ší rovině můžeme říci, že to, co bylo hledáno, se odráží v tom, co je nale­ zeno. Z tohoto úhlu pohledu, v kaž­ dém případě, celý život a všechny zkušenosti mohou být přivedeny zpět k univerzálnímu zdroji.

ENERGETICKÉ POLE Tento časo­

pis se zabývá všemi těmito věcmi. Je psán lidmi, kteří také patří k určité skupině. Tato skupina je jako tělo, živé energetické pole, jehož členové patří k jedné z těch skupin, které na sebe vzaly úkol neustále vyzařovat energii jejich duševního vědomí do těla lidstva. Členové této skupiny se cítí být přitahováni k tomuto poli, ne

proto, že chtějí patřit k nějaké skupi­ ně, ale proto, že cítí jakousi jinou jed­ notu. Jsou otevřeni energii tohoto pole, protože rozpoznávají původní energii.

Výstup duše směrem k Duchu, a tím přímé spojení vědomí s Já znamená, že ego může ubývat a Já může být projeveno jako duchovně­duševní bytost.

TICHO, VĚDOMÍ A SRDCE Jedno­

ta, o kterou lidé usilují, stojí mimo všechny osobně projektované a na dualitě založené světy. Ani není tato jednota určena egem. V této jednotě jedno nemůže být porovnáváno s ni­ čím jiným; Já je jednota uvnitř dua­ lity. Vnitřní zkoumání bez použití jakékoliv techniky, které je ve sku­ tečnosti přirozeným a jasným vní­ máním, ukazuje, že skutečné místo setkávání leží v mikrokosmickém Já a že to, co je následně hledáno, tam již existuje.

Je to Já, které vnímá a ve světle tohoto vnímání se skryté vrstvy ega stávají jasnějšími.

Skrz tuto světelnou energii se gra­ vitační síla ega rozpadá a ego přechá­ zí do klidového stavu. Jednota nemá kořeny ve vědomí ega. Ústřední bod jednoty leží v univerzálním zdroji a tato esence je ve všem a pro všech­ ny. Tímto pochopením není naše po­ zornost tolik zaměřena na oddělenost, ale spíše na jednotu. Pozornost již Jedno bez druhého

41

nezaměřujeme na nemoci já, ale na celistvost já, což je osvobozující.

Tímto způsobem, kdy staré vědomí odpočívá a je v klidu, proudí znovu vědomí do srdce. Srdce má svoji vlastní nepopiratelnou gravitaci, která je nesmírně křehká a která zá­ roveň vyzařuje i přitahuje. Tato ak­ tivita srdce se nazývá láska. Tajemné srdce je jako střed, který je všude.

Když je vědomí v klidu, je okamžitě naplňováno a nasměrováno k pravé­ mu Já, čímž vzniká nová inspirace, nová vitalita. Vědomí pak znovu dý­ chá v Já, stává se čistým a pozoruje, jak jednota zůstává neměnná a ne­ dotknutelná ve stále se měnící mno­ hosti. Takto se já stává místem setká­ ní: jakmile je vědomí klidné, osvěžuje se v zářící fontáně srdce.

42

Pentagram 3/201 5

MATEŘSKÉ POLE Lidská bytost

vzniká z nepoznatelného. Výše zmí­ něné živé energetické pole můžeme také přirovnat k poli stvoření, k dělo­ ze. Je to pole, které slouží současně jako most mezi dimenzemi. Ale spojo­ vanými oblastmi nejsou v tomto přípa­ dě státy nebo města. Stejně jako most není cílem sám o sobě, tak i toto me­ zipolí vede na druhou stranu. Toto pole poznání bylo v dávných dobách popsáno jako archa. Také bylo nazý­ váno „bárkou Isis“. V arše společníci na cestě objevují svoji jednotu s uni­ versem a v obnovené jednotě nesou nevyhnutelně celé lidstvo.

V každém člověku existuje neo­ mezená, nadčasová jednota a věčná pravda nyní obklopuje celou Zemi jako velmi živé energetické pole. 

SKÚMANIE DUCHOVNEJ ATMOSFÉRY V HOLANDSKU NA ZAČIATKU 1 7. STOROČIA

Coornhertove myšlienky a Torrentiusove maľby 9. mája 201 4 bola v Haarleme vydaná zaujímavá kniha o maliarovi Torrentiusovi (1 588 - 1 644), ktorý polatinčil svoje skutočné meno Johannes Symonszoon van der Beeck. Kniha je zaujímavá tým, že obšírne skúma zdroje príčin a okolností falošného súdneho konania voči maliarovi, ktorého obvinili, že je členom „sekty Rosikruciánov, ktorá, podľa obvinení, predstavuje nebezpečenstvo pre štát. Táto sekta Rosikruciánov pôsobila určitú dobu v Paríži a teraz sa rozšírila aj v Holandsku, najmä v Haarleme.“

J

e to starý príbeh, ktorý bol už do značnej miery preskúmaný a literárne spracovaný. Govert Snoek v roku 1998 vo svojej dizertačnej práci dal príbehu značne väčší prie­ stor a Wim Cerutti, historik mesta Haarlem o ňom napísal celú knihu s názvom „Čarodejník z Haarlemu a Amsterdamu“. Čitatelia Pentagramu si ju môžu objednať prostredníc­ tvom Rozekruis Pers (dostupná je len v holandčine.) Životný príbeh malia­ ra je fascinujúci a dojímavý a hoci sa odohral pred 400 rokmi, stále ešte vyvoláva silné emócie a pobúrenie pre veľkú nespravodlivosť, ktorá sa tomuto človeku stala. Nikdy mu

nedokázali, že skutočne bol členom Rosikruciánov, pretože historicky ni­ kdy nejestvovala žiadna organizácia Rosikruciánov. Zdá sa, že len svojmu vystupovaniu a múdrosti môže vďa­ čiť za to, že prekonal túto nespravod­ livosť, ktorej sa voči nemu dopustili.

Opisom mučenia, ktorému bol podrobený, sa tu nebudeme zaobe­ rať, pretože je podrobne opísané v spomenutej Ceruttiho knihe, ale radi by sme spomenuli, že kat a jeho pomocník neskôr povedali, že dopo­ siaľ ešte nikoho tak veľmi nemuči­ li a napriek tomu ešte nezažili, aby niekto s takým pokojom znášal tieto strašné muky.

Coornhertove myšlienky a Torrentiusove maľby

43

Ani jediný ston neopustil pery utý­ raného maliara, ba skôr prejavoval súcit a ľútosť voči katovi, ktorý mu­ sel vykonať túto prácu. Počas muče­ nia Torrentius omdlel, zobrali ho z mu­ čidiel a posadili na stoličku. Keď sa prebral, podišiel k nemu starosta, kto­ rý bol prítomný pri mučení a stroho, bezcitne sa ho opýtal: „Nuž ako sa cítiš dobrý vtáčik?“ Torrentius mu

44

Pentagram 3/201 5

mierne a zľahčujúc svoj skutočný stav odpovedal: „Dobre pane, len moje telo je trochu utýrané.“

FALOŠNE OBVINENÝ Medzitým

Torrentiusov dobrý priateľ Adriaan van der Laen, ktorý vedel, že výsluch je neopodstatnený, sa dostal do mu­ čiarne a odovzdal prehlásenie, ktoré bolo napísané presne v ten deň. V ňom

stálo, že pán a pani Schapenburch, ma­ jitelia hostinca Had v meste Delft sa priznávajú, že pred štyrmi rokmi fa­ lošne svedčili proti Torrentiusovi z do­ nútenia a pod hrozbou kalvínskych kňazov: Sonnevelt a Van der Linden.

Z Ceruttiho knihy je zrejmé, že celý proces proti maliarovi bol vopred naplánovaný a vykonštruovaný. Na­ plánované bolo jeho odsúdenie na smrť upálením na hranici, ale na zá­ sah regenta Fridricha Hendrika ho odsúdili „len“ na dvadsať rokov vä­ zenia. Neskôr, na vytrvalé naliehanie anglického kráľa Karola I., ktorý bol maliarovým obdivovateľom, ho pre­ pustili a dovolili mu odísť na anglic­ ký kráľovský dvor.

Všetky tieto historické údaje sú zná­ me už dlhšiu dobu. Táto kniha má zá­ sluhu v tom smere, že autor do hĺbky preskúmal historické pramene, obja­ vil a zverejnil nové fakty a súčasne poukázal na pozitívne i negatívne stránky vtedajšej doby. Táto kniha je skutočne cenným a pútavým čítaním.

Význam tejto knihy je aj v tom, že našu pozornosť zameriava na búr­ livú dobu, ktorá bola pred 400 rokmi – na začiatku 17. storočia. Vo všeobec­ nosti sa myslí, že začiatok nového storočia, ktoré sa nazýva aj Zlatým vekom Republiky siedmych zjedno­ tených provincií, bol výsledkom úsi­ lia, šetrnosti a triezvosti holandského,

kalvínsko­protestantského obchod­ ného ducha. Ale to je len čiastočne pravda. Z mnohých štúdií vyplýva, že tento obchodný duch bol, z hľa­ diska rozmachu voľnomyšlienkár­ stva a slobody umenia, viac škodlivý ako prospešný.

Jedna takáto štúdia s názvom „Ži­ vot Dircka Volckertszoon Coornherta“, ktorej autorom je Jan Peter Burger, bola vydaná aj v Rozekruis Pers. Au­ tor v nej poukazuje na to, že koniec 16. a začiatok 17. storočia bolo v Ho­ landsku obdobím otvorenej atmosféry, priťahujúcej takých voľnomyšlienká­ rov z celej Európy, ktorí boli pre svoje myslenie prenasledovaní. Burger vy­ svetľuje, že táto otvorená atmosféra sa zrodila najmä vďaka činnosti génia Dircka Volckertszoon Coornherta, kto­ rý bol právnikom, mysliteľom a záro­ veň aj poradcom Viliama Oranžského.

Coornhert sa nezdráhal vyhlásiť, že „náboženskí reformátori – Luther a Kalvín – nezreformovali Kristove učenie, ani cirkev, ale skôr deformo­ vali.“ Coornhertov predpoklad vychá­ dza z neznámeho, neosobného a ne­ pomstivého Boha, ktorý stvoril príro­ du duchovnou silou Logosa. Logos, čiže božská myseľ, tvorí súvislú sieť čistých myšlienok a čistých duchov­ ných foriem alebo tiel, ktorá je v po­ zadí viditeľného sveta a duchovnou silou napĺňa hmotu.

Coornhertove myšlienky a Torrentiusove maľby

45

Neskôr v polovici sedemnásteho storočia, keď výraz „Logos“ bol ne­ šťastne preložený (nešťastne preto, lebo v tlačenej Biblii ho tak pova­ žovali za „Slovo“), tak bol pojem „Logos“ zmenený a interpretovaný ako „ratio“ (rozum). Coornhert sa bezprostredne opiera o ranných gnostikov, ktorých aj vo svojich spisoch voľne cituje. Rovnako ako gnostici aj Coornhert nazerá na Boha ako na „bytosť, v ktorej žijeme“, ako „na všetko, čo existuje“ – zatiaľ čo diabol „nejestvuje“.

Podľa Coornherta, aby bol člo­ vek zajedno s touto bytosťou, mal by vo všetkom nasledovať Logosa. Človek by sa rovnako ako Ježiš mal stať Božím „priateľom, alebo synom“.

46

Pentagram 3/201 5

Nie životopis Ježiša, ale jeho učenie má byť našim ústredným bodom.

Len očistením ducha môže človek získať osvietenie.

Toto poznanie, ktoré získame po­ mocou našich zmyslov, je falošné poznanie.

Naše zmyslové vnímanie nás učí, že svet je rozštiepený, hoci v skutoč­ nosti je jednotný.

Coornhert vyhlasuje, že naše falošné zmyslové poznanie môže byť nahra­ dené poznaním čistých myšlienok, duchovných foriem a tiel Logosa, ktorými Boh stvoril prírodu, v ktorej žijeme. Holandsko rozkvitalo práve v tej atmosfére, v ktorej sa nazeralo na Logosa ako na jeden prepojený ekologický systém, podobne ako tomu bolo pred päťsto rokmi, keď voľnomyšlienkárski gnostickí katari, so svojou cirkvou lásky, napomohli

Časť listu Johna Uitenbogaert Hugovi Grotiusovi, v ktorom priaznivo píše o Torrentiusovi (1 627)

Údajný Torrentiusov autoportrét. Kresba červenou kriedou. Wiemarské múzeum, Nemecko.

Coornhertove myšlienky a Torrentiusove maľby

47

v južnom Francúzsku (Occitánii) jeho rozkvetu a vysokej kultúre.

Pojem Logos nebol mŕtvym slo­ vom, ktoré by (obrazne povedané) stálo čierne na bielom v nejakej kni­ he. Burger poukázal na to, že v pro­ stredí, kde je kultúra potláčaná, ako tomu bolo v Bible Beltu (názov čas­ ti Holandska, kde žili konzervatívni protestanti), nemôže povstať zlatý vek. A niet sa čomu ani diviť…! Ná­ silný kalvinizmus vyjadruje doktrínu o dedičnom hriechu, pekle, o zatrate­ ných a zotročených ľudských dušiach, čo je úplne v protiklade s inšpiráciou a bezprostredným poznaním Boha ako vnútornej tvorivej sily.

Nie, ľudská vznešenosť je roz­ dielna: ľudská myseľ má schopnosť stať sa zrkadlovým obrazom „Božej

48

Pentagram 3/201 5

Vľavo hore: Dirck Volckertszoon Coornhert od Cornelis van Haarlem (približne 1 580).

Vpravo: List holandského dvora so žiadosťou o vyhostení ružokrižiakov z mesta Haarlem (1 625).

mysli“ – ako Coornhert nazval Logo­ sa. Keď sa vedomie človeka stane naozaj zrkadlom božského Logosa, potom duchovné Slnko Logosa môže osvietiť ľudského ducha – čo je vlast­ ne skutočné živé Slovo.

Podľa tohto spôsobu myslenia bolo duchovné osvietenie konečným cieľom kresťana.

Toto je podstatná myšlienka, ktorá bola vpísaná do Torrentiusovej maľby a ktorá, zdá sa, že odkazuje na Coorn­ hertovu báseň z jeho slávnej knihy, „Zedenkunst dat is Wellevenskunste“ („Mravnosť je umenie žiť spravod­ livo“), ktorá vysvetľuje nasledovné. „ER + Ten, ktorý rastie nad svoju veľkosť, nájde v neprimeranosti svoju smrť,“ zatiaľ čo Coornhert v VI. časti svojej knihy „Zedenkunst“ („Mrav­ nosť“) píše:

„Ten je spravodlivý, kto s vierou zostáva v rámci medzí, aké pozoruje vo všetkom stvorenom. Teda milovať to, hoci všetko je zlé, čo je nákazlivé, hriech, nespokojnosť. Všetko, čo ide nižšie, alebo nad to.“ To je presne tá atmosféra, v ktorej ru­ žokrižiaci pred 400 rokmi vedeli sfor­ mulovať svoj manifest Fama Fraterni­ tatis v takom istom ovzduší, v akom Torrentius myslel, konal a maľoval.

Táto skutočnosť veľmi znepokojo­ vala kalvínskych duchovných a pod­ nietila ich k takej neuveriteľnej nená­ visti, že nasledovali Kalvínov príklad a zničili každého, kto slobodne mys­ lel a bol vnútorne slobodný.

Torrentius bol nanešťastie jednou z takýchto obetí, ako to vo svojej knihe vynikajúco opisuje Wim Cerutti. 

Coornhertove myšlienky a Torrentiusove maľby

49

K O

Z M

I

C

K Ý

Č

L

O

dokiaľ sa nenaučí ceniť si to veľké v malom… a vo veľkom to malé láskavo objímať

50

Pentagram 3/201 5

V E

K

O

B

R

A

Z

Y

S

V

E

T

A

… a ochraňovať let duše ako myšlienku Boha vo svojom zahaleniu

Obrazy sveta

51

SLOVENSKO-ČESKÝ SLOVNÍČEK cez = přes čiže = neboli chorý = nemocný jestvovať = existovat kúrenie = topení najmä = zejména napriek = navzdory navyše = navíc neskôr = později pazucha = podpaží pery = rty počas = během

52

Pentagram 3/201 5

počúvať = poslouchat ponúknuť = nabídnout pozrieť = podívat rovnako = stejně skôr = spíše teraz = teď, nyní triezvosť = střízlivost vravieť = říkat vreckovka = kapesník zábudlivý = zapomnětlivý zimomriavky = husí kůže zlacňovanie = zlevňování

Literatura Mezinárodní školy Zlatého Kříže s Růží Lectorium Rosicrucianum Díla vydaná v českém jazyce:

Bratrstvo Šambaly * Čínská Gnose * Duchovní odkaz Jana Amose Komenského * Elementární filosofie moderního Růžového Kříže * Gnose v aktuálním zjevení * Mystérium života a smrti * Prázdný prostor neexistuje * Přicházející nový člověk * Univerzální Gnose Uvedené publikace si můžete objednat u svých knihkupců.

Distribuce Kosmas s.r.o. www.kosmas.cz

„Odkiaľ si?“ „Z podzemných chodieb, kde nájdete zlato,“ povedal had. „Čo je slávnejšie než zlato?“ spýtal sa kráľ. „Svetlo,“ odpovedal had. „Čo je viac osviežujúce než svetlo?“ spýtal sa prvý. „Život svedčiaci o Svetle.“ „Čo je radostnejšie než slovo?“ „Vnútorný rozhovor.“ Náš svet je bezpochyby obývaný mnohými duchovne príbuznými hľadačmi Svetla. A je nemožné, že by ste ich nerozoznali. Ak ste dušou znovuzrodený, neurobíte v tomto ohľade ani jedinú chybu.

Pretože ten, kto je dušou znovuzrodený, bude úplne splývať v jed­ note s každou inou znovuzrodenou dušou. A všade na tomto svete rozpozná bratov a sestry, za akýchkoľvek okolností. Komunita duší nemusí byť vytváraná, ona je!