Pentagram 2013-6

P e nt a gr a m

Lectorium Rosicrucianum

Ako bola pripravovaná úroda Růže se neptá proč Grál a kůň Čo je strach? „Nemám žádnou duši!“ řeklN Sedem náhľadov na jednu duchovnú cestu Ahura Mazda, nestvořený Stvořitel

2013

ČÍSLO

6

Pentagram vychází šestkrát ročně v holandském, německém, anglickém, francouzském, portugalském, španělském, maďarském a česko-slovenském jazyce.

V bulharském, finském, řeckém, italském, polském, ruském a švédském jazyce vychází Pentagram čtyřikrát ročně.

Šéfredaktor

A. H. v. d. Brul

Redakční rada P. Huijs

Obrázky

Wendelijn van den Brul

Design

Studio Ivar Hamelink

Redakce

Pentagram Maartensdijkseweg 1 NL-3723 MC Bilthoven e-mail: info@rozekruispers.com

Administrace

Medzinárodná škola Zlatého Ružokríža Lectorium Rosicrucianum Masarykova 1 2 SK-040 01 Košice e-mail: rosicrucianum@lectorium.sk Mezinárodní škola Zlatého Kříže s Růží Lectorium Rosicrucianum Křesomyslova 8 CZ-1 40 00 Praha 4 e-mail: praha@rosicrucianum.cz Mezinárodní škola Zlatého Kříže s Růží Lectorium Rosicrucianum Nové sady 4 CZ-602 00 Brno e-mail: brno@rosicrucianum.cz www.lectoriumrosicrucianum.org K překladu použito: německé vydání Pentagramm 1 /201 3 anglické vydání Pentagram 3/201 3 maďarské vydání Pentagram 3/201 3

Vydavatel

Mezinárodní škola Zlatého Kříže s Růží Lectorium Rosicrucianum Křesomyslova 8 CZ-1 40 00 Praha 4 e-mail: info@rosicrucianum.cz

Autor

© Stichting Rozekruis Pers Bakenessergracht 5 NL-2011 JS Haarlem e-mail: info@rozekruispers.com www.rozekruispers.com Kopie ne bez písemného souhlasu Evidenční číslo MK ČR E 1 8833

Časopis Mezinárodní školy Zlatého Kříže s Růží Lectorium Rosicrucianum Časopis Pentagram chce čtenáře upozornit na novou dobu, která započala ve vývoji lidstva.

Pentagram byl za všech časů symbolem znovuzrozeného člověka, Nového Člověka.

Je však také symbolem Universa a jeho věčného bytí, v němž se projevuje Boží plán.

Symbol však obdrží smysl jen tehdy, je­li uskutečněn v životě. Teprve tehdy, když člověk uskutečňuje pentagram ve svém mikrokosmu, ve svém malém světě, teprve pak vstoupil na stezku transfigurace. Časopis Pentagram vyzývá čtenáře, aby tuto duchovní revoluci v sobě samých připustili a uskutečnili.

P e nt a g r a m Číslo 6/2013

Obrazy sveta. Pozrite, na námestí, ktorý je sve-

tom, stojí moderný človek. Tlie v ňom ešte niečo ako impulz, obraz, vôňa, spomienka, ale zameriava sa na to nevedomé. Existuje obraz strachu – je to ten jeho? Nie, strach nech sa vzdiali! Existuje ekonomický a vojenský obraz sveta. Šok a zdesenie – násilie a hrôza. Je to jeho svet? A akým riešením by bol?

Potom peniaze: existuje aj svet peňazí – snáď je tento tým jeho svetom? Ale predsa len, vari nevie, že tam je všetko mnohonásobne horšie, ako mu je známe? Teda, existuje aj svet ochrany prostredia a ekológie, ktorý volá o účasť! Ale tichý svet rastlín je človeku neprístupný, a tak nedokáže nič iné ako mu [len] spôsobovať vážne škody. Existuje pestrá paleta čistého sveta zvierat – ale čistota je človeku odopretá. Čoho sa človek dotkne, to poškvrní.

A čo sa aj pokúša činiť dobro – to sa mu vysmeje a ukáže mu polovičatosť jeho zámeru.

Existuje svet činu, a on chce vykonávať zmysluplné činy. Ale nedisponuje opravdivým poznaním. Čo dnes dosiahne, to je v svetle včerajška nepochopiteľné a často nesprávne.

Niektorí vravia, že žiadna boho-služba nestojí vyššie ako pravda – ale čo je pravda? Iní vravia „Ježiš nás spasí“, alebo iní „Neexistuje boh okrem Allaha, dokonalého“ – ale človek stojí na námestí a stále hľadá. Pozerá, áno, ale dokáže vidieť? Dokáže sa pozerať skrz svoj šat z mäsa? Vidí, aký je svet? Koľko svetov existuje? Chce vôbec vidieť?

Ach, to teda neviem. Existuje len vnútro, kde stretávam Jeho. Pozerám, vnímam, hľadím do Jeho Očí a poznávam. Kývnem. Som ako On. A večne čaká ten Jeden, ten Milosrdný, ten Nekonečný.

Zhang Xiaogang, Červený slivkový strom, Olej na plátne, 2011

Ako bola pripravovaná úroda Podstata opravdivého videnia

2 Růže se neptá proč

Návod pro každodenní život

9 Obrazy světa 10–11, 18–19, 36–37, 52–53, 58–59 Grál a kůň 17 Stará mama povedala… 29 „Nemám žádnou duši…!“ řekl „Nemáš jednu duši,

ale máš dvě!“ 31 Sedm běhů času 35 Cesta duše a strach 44 Sedem náhľadov na jednu duchovnú cestu 51 Ahura Mazda 60

PODSTATA OPRAVDIVÉHO VIDENIA

Ako bola pripravovaná úroda J. van Rijckenborgh

V prejaveniach a pôsobnosti Gnózy sa hovorí o časovej periodicite.

Ak toto prejavenie pozorujeme bližšie, takmer bezprostredne zistíme, že v skutočnosti Gnóza nikdy neopúšťa svet a ľudstvo, ale že dochádza len k zmene spôsobu pozorovania jej prejavení a účinkov, ktorý je vždy úplne v súlade s behom života a správaním sa ľudstva na jeho ceste storočiami. Že je to nutné, sa stane zrejmým hneď, keď zoberieme do úvahy, že duševný stav ľudstva a s ním aj stav jeho vedomia a schopnosť reagovať, sa zásadne mení niekoľkokrát za storočie.

D

ôvod týchto pozoruhodných zmien tkvie v periodickom kolo­ behu magnetických prúdov, čo spôso­ buje, že naša planéta sa z času na čas dostáva do iného magnetického poľa.

Na základe magnetického dýchania, z ktorého žije a existuje každé stvorenie, je celý prírodný stav minerálov, rastlín, zvierat a ľudí nútený na to reagovať.

2

Pentagram 6/201 3

Jan van Rijckenborgh a Catharose de Petri boli zakladate­ lia Duchovnej školy Zlatého Ružokríža. V tejto škole svojim žiakom vysvetľovali a ukazovali cestu oslobodzovania duše rôznymi spôsobmi a často na základe pôvodných textov univerzálneho učenia.

Žatva obilia v Indii. © Yann, fotografia prevzatá na základe licencie commons.wikimedia.org

Ako bola pripravovaná úroda

3

„Všetko, čo zmizne, sa zase vráti; všetko, čo prichádza, tu už bolo v storočiach, ktoré ležia za nami.“ Celé univerzum je jeden jediný systém vzájomne závislých a násled­ ne navzájom spolupôsobiacich väč­ ších či menších hviezdnych systémov.

Celý tento gigantický organizmus je akoby riadený magnetickými prúdmi.

Tieto teda usmerňujú aj dráhu ľudstva a celé jeho konanie či nekonanie sťaby komplikovaným mechanizmom väč­ ších a menších ručičiek. Preto každému z nás bude jasné, že ak chcú služob­ níci Gnózy skutočne zožať praktické výsledky v ich zápase o to, aby našli stratené duše a doviedli ich k znovu­ zrodeniu, tak musia brať do úvahy zmeny týchto elektromagnetických energií alebo prúdov.

Nejestvuje žiaden vecne orientova­ ný človek, ktorý by nevedel, že mag­ netické pole, v ktorom nejaký človek v určitom momente dýcha, zapríčiňu­ je hlboké zmeny v celom jeho systé­ me osobnosti – v prvom rade v centre duše, a spolu s tým v troch aspektoch ega, konkrétne v túžení, vôli a myslení, ktoré určujú všetko konanie človeka.

Predstavte si, že naša planéta sa dostane do inej magnetickej sféry vplyvu, potom na ňu bude reagovať každá rasa, každý národ a každý člo­ vek. Najprv by nastalo veľmi chaotic­ ké obdobie, ale čoskoro bude možné v záplave udalostí a reakcií pozorovať

4

Pentagram 6/201 3

určitú súvislosť. Ľudský dobytok je zahnaný na inú lúku!

Na začiatku existuje na jednej strane protest, odpor či spory medzi sebou… a na druhej strane priekop­ nícka aktivita.

Vidíme, ako je táto hra hraná na všetkých úrovniach kultúry a života.

Literárne a filozoficky nadané osoby píšu tučné knihy o starom smerovaní, ktoré sa musí opustiť, a o novom, ktoré vyzýva ľudstvo pozývajúcimi posunkami, aby ste ho akceptovali.

V skutočnosti však niet ničoho na vyzývanie alebo pozývanie, a nikto o tom nemusí ani hĺbať, pretože jed­ noducho nastala nová situácia, výsled­ kom ktorej je, že každý jeden človek bude zmenený v celom svojom stave bytia.

Len usilovne skúmajte svetové dejiny, a opakovane narazíte na vše­ tok tento rozruch a divadlo kvôli usta­ vičnej zmene pasienkov. Zdá sa, že je to vždy nové, ale to vôbec nie je! „Všetko, čo zmizne, sa zase vráti; všetko, čo prichádza, tu už bolo v sto­ ročiach, ktoré ležia za nami.“ Poznáte tieto slová z biblickej knihy Kazateľ.

Teraz môžeme jasne vnímať celo­ svetové vystupovanie služobníkov Gnózy. Vraveli sme Vám, že vzhľa­ dom na periodické postupnosti zmien

v intenzite magnetických polí nemô­ žu nenastať zmeny duše a s tým aj zmeny vedomia.

Napr. naša mentalita existuje a fun­ guje takmer každý deň inak.

Naša vnímavosť na Gnózu je tiež takmer každý deň odlišná, až pokým je duša schopná úplne vzostúpiť v Gnóze.

V tomto kontexte treba zmieniť, že schopnosť asimilácie, ktorú prí­ rodná duša a z nej vysvetliteľné ego vykazujú, je kvôli práve uvedeným dôvodom takisto predmetom výky­ vov smerom nahor a nadol. Tak sa môže stať, že Gnóza sa z ľudského života úplne stratí a tento človek do­ konca úplne stratí spomienku na túto spásonosnú silu. Čo sa potom stalo?

Gnóza a jej prúd milosti ostali rovnaké, len človek sa zmenil na zá­ klade už spomínaných magnetických vplyvov. To, čo nazývame Gnózou, je konkrétne plnosť žiarenia takého magnetického druhu, ktorý predsa pramení z iného univerza, ktoré je často v Biblii nazývané „Kráľovskou ríšou“, Kráľovstvom Boha, ktoré nie je z našej prírody.

Preto pred sebou jasne rozoznávaj­ te dva magnetické systémy, každý so svojím vlastným cirkulačným proce­ som: systém Gnózy a systém našej prírody.

Vo vzťahu medzi týmito dvomi procesmi existujú okamihy, keď sa

entity alebo sily jedného systému dokážu prejaviť tomu druhému, teda momenty, keď sa dokáže hľadajúci človek prostredníctvom transfigurácie priblížiť ku Gnóze, uchopiť ju a vstú­ piť do jej reality. Ak však tieto príle­ žitosti hľadajúci nevyužíva, potom sa tieto stratia, pretože magnetické žia­ renia sa opäť vzdialia.

Ak sa po tomto úvode teraz pozrie­ me späť do histórie, tak objavíme, že okolo dvanásteho a trinásteho storočia sa ukončilo masívne gnostické oži­ venie, ktoré trvalo temer od začiatku nášho letopočtu a prinieslo žatvu ne­ spočetných tisícov.

Počas tejto časovej periódy sa kvôli klasickému nepriateľovi Gnózy odo­ hralo množstvo krvavých kúpeľov, tak rozsiahlych a hrôzostrašných, že si to len ťažko možno predstaviť, – ale majte na pamäti to, že gnostický oheň sa preukázal ako neuhasiteľný!

Keď bola ohnivá pochodeň nového Svetla rozšliapaná na jednom mies­ te, v rovnakom čase bola zapálená na inom mieste, aby sa po niekoľ­ kých rokoch nanovo rozhorela na starom mieste. Preto by sme v žiad­ nom prípade nemali zaujímať taký postoj, že krvavé kúpele, ktoré pápež Innocent III. a jeho hordy rozpútali voči Katárom, spôsobili, že Gnóza musela v tomto svete zastaviť svoju prácu.

Ako bola pripravovaná úroda

5

Nepotrebujeme tieto tajné spoločnosti študovať vzhľadom na ich povahu, učenie, správanie a podobne, ale jedine vzhľadom na to, aká hnacia sila bola za nimi.

Gnostická práca vstúpila do obdo­ bia pokoja na úplne iných základoch.

Musíme si totiž všimnúť fakt, že všet­ ky magnetické eóny tejto prírody sa chystali viesť ľudstvo do nového na­ diru: na hlboké dno vyhroteného in­ dividualizmu, väčšieho zahusťovania rasového tela a do krajnosti dohnané­ ho uctievania materializmu.

Zrejme viete, aké účinky v hmot­ nej a zrkadlovej sfére tento nadol sme­ rujúci vývoj mal a až do dnešných dní ešte má.

Tak na tomto základe musel gnos­ tický impulz prerušiť svoju činnosť, pretože nemohol zostúpiť nižšie, ako to už učinil. Musel počkať na vhod­ nejšie časy, ktoré mali nepochybne nastať. Zostup do tohto hĺbkového bodu, nadiru, sa začal koncom stre­ doveku, a v súčasnosti je dosiahnutý; a tak sa vynára otázka: „Čo sa stane teraz?“ Škola Zlatého Ružokríža vychádza z toho, že vnútri ľudstva sa uskutoč­ ňuje oddeľovanie, rozdeľovanie na dve skupiny: Široké masy, uväznené skrz nový elektromagnetický impulz, idú v ústre­ ty novému nadiru, pod vedením prí­ rodných vied a všetkých disciplín s nimi spojených; tento nový nadir

6

Pentagram 6/201 3

bude znamenať absolútny koniec, ako sme ho videli v prípade Atlantídy.

Druhá skupina ľudstva sa opäť chápavo otáča k tomu novému Gnó­ zy; a bude s tým mať úspech v prípa­ de, že bude reagovať na „Hora est“ a dostupný čas bude využívať úplne a úprimne.

Teraz sa môže objaviť otázka: „Od­ kiaľ pochádza táto druhá skupina?

Ako vznikla? Ako vyzerá jej budúc­ nosť?“ Aby sa nám podarilo odpovedať na tieto otázky, potom by sme všetci mali vedieť, či do tejto skupiny patrí­ me, ako aj to, na ktorom mieste v tej­ to skupine stojíme. Táto znalosť je veľmi dôležitá, pretože nás bude učiť, čo máme urobiť nato, aby sme doho­ nili zaostávanie alebo predišli hrozia­ cemu zaostávaniu za skupinou.

Po tom, ako nastala tragédia Katá­ rov, jedným z prvých dôsledkov bolo, že mnoho bratov a sestier sa rozptýli­ lo po celej Európe. Neexistovala kra­ jina alebo región, kde by sa v určitom čase nedali nájsť. Vzdali sa svojich starých, pevných a veľmi známych gnostických spôsobov práce, a začali na základe svojho povolania pracovať celkom novou metódou.

V prvom rade začali rozvíjať tak­ zvanú metódu individuálneho šírenia.

Každý brat, každá sestra prešli k tomu, aby si jednotlivo, často po dlhom hľa­ daní a starostlivom uvážení zvolili svojho žiaka alebo žiačku. Ak sa ten­ to žiak ukázal byť vhodný, tak v urči­ tej danej chvíli dostal úlohu, aby z jeho strany sám získal nejakého žiaka. Ur­ čite pochopíte, že týmto spôsobom mohla vzniknúť veľmi mocná reťaz bratov a sestier, ktorá obopínala celú Európu; v úplnej tajnosti, pod rúškom svetskej a buržoáznej práce.

Bratstvo, ktoré tu popisujeme, bolo a je základňou moderného gnosticiz­ mu. V nasledujúcich storočiach sa o tom veľa hovorilo a fantazírovalo, ale nik, kto k tejto reťazi nepatril, ne­ mohol o nej nič vedieť, pretože tí, ktorí vedeli, mlčali. Jediné auten­ tické, čo o tomto prvotnom kruhu môžeme vedieť, nájdeme v dielach Fama a Confesio Fraternitatis.

Tak mohla začať druhá fáza. Za­ čala renesancia, a cestu si prerazila reformácia cirkvi. Nie div, že za tých­ to podmienok bola Európa zaplavená množstvom tajných spoločností.

Nepotrebujeme tieto tajné spoloč­ nosti študovať vzhľadom na ich po­ vahu, učenie, správanie a podobne, ale jedine vzhľadom na to, aká hnacia sila bola za nimi.

Stála za nimi práve spomínaná brat­ ská reťaz, ktorá vo všetkých krajinách

nechala v určitom momente objaviť sa tieto spoločnosti, aby s ich pomocou zisťovala mienku verejnosti a mož­ nosti hľadajúcich, a aby ich za týchto úplne nových okolností testovala.

Vznikali stále nové spoločnosti podľa vkusu každého. Mohli by sme právom povedať, že celá európska populácia bola vystavená veľkému psychologic­ kému skúmaniu. Keď sa tento test ukončil a bola zistená nová schopnosť reagovania, bratská reťaz všetky tie­ to tajné spoločnosti opäť zanechala.

Niektoré boli zrušené ihneď, niekto­ ré sa prepadli v nečinnej existencii a niektoré ešte istú dobu pretrvali, pričom ich prázdne ulity si uzurpovali nepriatelia Gnózy na svoje pochopi­ teľné ciele.

Na základe tohto všeobecného, popísaným spôsobom realizovaného psychologického skúmania vyvodila Otcovská lóža – to je neviditeľné centrum, odkiaľ si kozmický impulz hľadá svoju cestu Zemou – záver, že zapojí tri veľké impulzy, hneď ako by historicko­materialistické vývoje do­ siahli svoj ďalší nadir.

Tri impulzy odlišnej povahy, avšak predsa všetky s rovnakým cieľom: viesť skupinu ľudstva, z ktorej má vzniknúť moderná Duchovná škola ako jasne znovuzrodený impulz Gnó­ zy, k predurčenému nadiru rýchlejším, ale aj úplne odlišným spôsobom. Tie­ to tri impulzy stretávame ako hnutie Ako bola pripravovaná úroda

7

slobodomurárov, teozofické hnutie a antropozofické hnutie, s jednotlivý­ mi k nim pridruženými pod­prúdmi a vedľajšími prúdmi.

Tieto tri hnutia sa opierali o zá­ klad, ktorý bol odvodený z východ­ nej múdrosti, ktorý ale aj jasne niesol značku iného pôvodu, napr. Biblie, budhizmu, hinduizmu a iných, zatiaľ čo v úplnej skrytosti, akoby na poza­ dí, nimi rozširovala odveká univer­ zálna Gnóza svoj lesk pre tých, ktorí ju boli schopní vidieť. Pod vedením týchto univerzálnych prúdov vzchá­ dzali tieto hnutia v ideáloch, ktorými bolo dialektické ľudstvo ako posadnu­ té, ako napr. humanizmus, kultúrna filozofia, okultizmus a kultúrne úsilie vo všeobecnosti.

A tak, dva prúdy, každý so svojím vlastným smerovaním, boli násled­ kom toho zmiešané: ten univerzálny prúd a prúd tejto prírody! Aj dieťa dokáže pochopiť, aký výsledok to malo, za kratší či dlhší čas: Človek vzhľadom na dialektickú stránku uviazol v jednom z týchto

8

Pentagram 6/201 3

troch prúdov a ostal sedieť na hŕbe črepín. Zostalo mu ponechané len jediné jadro, univerzálny aspekt.

Po tejto bolestnej, ale veľmi hod­ notnej skúsenosti z prvej ruky, môže byť v Európe prítomná bohatá základ­ ňa nového gnostického hnutia, novej ríše Gnózy, a to napriek hustejšiemu rasovému telu.

Z pohľadu, ktorý sme tu pre Vás predostreli, pracujú tie tri impulzy v prospech modernej Duchovnej ško­ ly, ktorá totálne neguje na prírodu via­ zaný aspekt a nanovo oslobodzuje univerzálnu Gnózu v čase.

Takto impulzy pracujú; tak sú a budú časy urýchľované, aby sa pripravovalo pole úrody nanovo na žatvu!

V Európe bola založená nová gnostická ríša a jej Bratstvo všet­ kých vyzýva na účasť v „magnetic­ kom poli“, ktoré je nato pripravené, a ktoré pozdvihuje človeka do nového poľa vedomia, a tým ho môže chrániť pred každým hroziacim nebezpečen­ stvom. 

NÁVOD PRO KAŽDODENNÍ ŽIVOT

Růže se neptá proč

V buddhismu je jití po osmidílné stezce a její dovedení až k dobrému konci pravým lidským úkolem. Ten, kdo jej naplňuje, dosahuje buddhovství. Ve škole Zlatého Kříže s Růží jdou žáci cestou gnostické endury.

Obě cesty tvoří vodítko pro každodenní život lidí, kteří chtějí povstávat v duchovním růstu nejen skrze teorii, nýbrž chtějí cestu také prohlubovat v praxi. Proto studují učení, uvádějí jej v každodenní život a v nový životní postoj.

T

ímto způsobem se buddhistický žák stává bódhisattvou, eventuál­ ně uskutečňuje buddhovství a dosahu­ je nirvány jako nejvyššího cíle.

Tímto způsobem se žák Kříže s Růží snaží tkát zlatý svatební šat, symbol alchymické svatby Christiana Rosenkreuze: sjednocuje duši a Ducha.

Obě cesty, osmidílná stezka a gnos­ tická endura, jsou možné, protože v lid­ ském srdci existuje bod doteku, který „volá“ a pobízí člověka k jití po stez­ ce. Rosikruciáni poeticky popisují tento bod jako poupě růže, buddhisté jako lotosový květ. Naslouchání a ná­ sledování hlasu růže nebo lotosu ovliv­ ňuje životní postoj a jednání lidí, kteří se po této cestě snaží jít, a způsobuje v nich zjevnou změnu. Obě tato učení nesou také na svém štítu služebnost pro svět a lidstvo.

Co nám ukazuje obraz buddhis­ tické květiny?

Ve dvoudimenzionálním pohledu je květina trojúhelníkem: to zname­ ná širokou základnou končící v bodě na jejím vrcholu. Ukazuje sedminá­ sobný vývoj lotosu, který se znázorňu­ je v sedmi kruzích o dvanácti květech.

Vývoj začíná v známém světě protikladů. Jako kyvadlo hodin se ustavičně pohybuje zleva doprava a zase zpět. Zatímco je ale uskuteč­ ňována stezka, kyvadlový pohyb se pozvolna zastavuje a výsledek je zřejmý na samém vrcholu: kyvadlo­ vý pohyb v tomto bodě došel klidu.

A v tomto bodě rozkvétá nahoru smě­ řující, otevřený lotos. To je osmá fáze průlomu a spojení se s vesmírem, se Světlem a symbolizující osvícený stav Buddhy.

Růže se neptá proč

9

O

10

B

Pentagram 6/201 3

R

A

Z

Y

S

V

E

T

A

Obraz sveta odzrkadľuje chápanie a myslenie človeka. Jedným z najstarších obrazov sveta je táto mapa dediny Ebsdorf, nakreslená v 13. storočí, ktorá sa obracia späť na ešte staršie zdroje. Ukazuje vtedy známy svet, Jeruzalem v strede. Kristus je zobrazený celkom hore, vedľa raja, ktorý zároveň označuje Východ: „… Pán postavil záhradu na Východe…“

Obrazy sveta

11

Nežijeme ve statickém vše-zjevení, nýbrž vše-zjevení Boha je dynamické, neustále se obnovující a nutící životní vlny pozvedávat se ke stále větší glórii a majestátu.

Květina stojí na trojnásobném čtyřúhelníku jako fundamentu se třemi kruhy nad ním. Zaprvé je tu trojnásobný čtyřúhelník. Na čtyřúhel­ níku je možné stavět „zezdola naho­ ru“. Čtyřúhelníky znázorňují hmotný, mentální a duchovní svět.

Pak je tu trojnásobný kruh. Kruh nemá ani začátek ani konec. To zna­ mená, že je zde řeč o trvalém promě­ ňování, o vývoji, o obnovení skrze srdce, hlavu a ruce.

• Skrze srdce, které rozpoznává du­ chovní úkol, věří v něj a spojuje se s ním.

• Skrze hlavu, která rozumem chápe důvod cesty, může ji vysvětlit a ví, co jití po stezce brání a co ji může usnadnit.

• Skrze ruce neboli sílu činu, který se zviditelňuje v každodenní meditaci a uvědomění, v každodenním odumí­ rání staré přírody. A v oživení (zro­ zení) nové přírody, která se projevuje ve vnímatelném životním postoji souhlasně s nejvyšším cílem.

Jinak řečeno: srdce, hlava a ruce, nebo také: láska, poznání a čin mohou na všech třech úrovních spolupůsobit v jednotě na nepřetržitém procesu vý­ voje k velkému cíli. Změna je násled­ kem očistného procesu a proto také

12

Pentagram 6/201 3

ozdravení. Na tomto základě je kvě­ tina znázorněna sedmi spirálami gir­ land, každá z dvanácti malých květů, které jako osmou spirálu na vrcholu nesou otevřený lotos.

Malé květy mohou být považová­ ny za dvanáct kosmických sil, nesou sedm vývojů ke svatosti a jednotě: osmý. Sedm kruhů může být rozli­ šeno na čtyři skupiny po třech. Čtyři skupiny zpřítomňují čtyři buddhistické vznešené pravdy: 1. Vznešená pravda o utrpení Tato pravda říká: „všechen život je utrpení“. A vysvětluje povahu utr­ pení ve všech podobách, v nichž se v průběhu života projevuje.

2. Vznešená pravda o příčině

utrpení

Buddhismus praví, že všechno utrpe­ ní je zapříčiněno touhou. To v prin­ cipu znamená, že celý lidský život je žit jen kvůli žádostem jako se­ xuální touha, touha po materiálních věcech a po jejich dosažení touha po více, touha po uznání, nebo touha vyhnout se nepříjemným věcem – nemocem, překážkám a chudobě.

3. Vznešená pravda o ukončení

všeho utrpení

Aby bylo ukončeno všechno utrpení, musejí být uhašeny všechny žádosti.

Lilias Trotter, z jejího kapesního skicáku Francie-Švýcarsko-Benátky, 1 877 4. Vznešená pravda o osmidílné

stezce k ukončení utrpení

Tato je nazývána také „vznešenou osmidílnou stezkou“: pravé vidění, pravé myšlení, pravé mluvení, pravé jednání, pravé žití, pravé usilování, pravá střídmost a pravé rozpomíná­ ní nebo odevzdanost. Žák, který jde stezkou, přijímá studiem těchto pravd poznání a vhled.

Ale poznání a náhled nejsou dosta­ tečné, pokud nejsou používány a projevovány životním posto­ jem. Jen skrze rozpoznání, přijetí, zvnitřnění a použití žákem, viditel­ né v „činu“, se uskuteční proměna,

transmutace a konečně i transfigu­ race.

Tak se rozlišuje sedm úrovní, každá s dvanácti úkoly k očistění a obnove­ ní. Sedm stupňů s dvanácti pododdě­ leními vede k osmému stupni, bytí v jednotě, což je symbolizováno v ote­ vřeném lotosu na vrcholu květiny.

Dvanáct úkolů můžeme také vidět jako dvanáct zodiakálních vlivů na svět a lidstvo. Tyto jdou – s duchovní silou, která z nich vyzařuje – s lid­ stvem na jeho vývojové cestě. Říká se, že zodiak začíná ve znamení Be­ rana a končí ve znamení Ryb. Ovšem Růže se neptá proč

13

a nutící životní vlny pozvedávat se ke stále větší glórii a majestátu.

Nyní, ve 21. století, vstupuje náš svět do znamení Vodnáře. Působení zvláštního vodnářského aspektu ovliv­ ňuje nyní lidstvo. A změna, která tím následuje, bude stále jasněji pozoro­ vatelná. Buddha řekl krátce před svou smrtí svým žákům: „Všechno se ne­ ustále mění. Snažte se zachovat učení buddhismu, ale bez jakékoli nedba­ losti.“ Takto stojí člověk v živém dnešku a je spojen s polem, které je věčné.

Květina, sedm stupňů a osmý nad nimi, společně se čtyřmi požadavky tvoří osmidílnou buddhistickou stezku.

Dosažení jejího vrcholu znamená:

Buddhistická květina, pravděpodobně chrámový ornament (akroterion) z Indonésie tento výklad je neúplný, neboť neexis­ tuje ani začátek ani konec. Existuje věčný kruh, který obklopuje naše vý­ vojové pole. Nežijeme ve statickém vše­zjevení, nýbrž vše­zjevení Boha je dynamické, neustále se obnovující

14

Pentagram 6/201 3

„Kdo dosáhne nejvyššího prázdna, obdrží nekonečný klid.

Deset tisíc bytostí se společně rodí a já je vidím opět se vracet.

Všechny věci bujně kvetou a vracejí se zpět ke svému prapůvodu.

Vracet se k prapůvodu znamená klid.

Klid znamená navracení se k životu.

Navracení se k životu znamená věčnost.

Poznání věčnosti znamená být osvíceným.

Nepoznání věčnosti znamená zmatení a bídu.

Poznání věčnosti je mít velkou duši.

Velikost duše je spravedlnost.

Spravedlnost je být králem.

Být králem je být nebem.

Pro začínajícího buddhistu zaznívá: „Buď láskyplný, buď přátelský a následuj stezku dobra.“ Být nebem je být Tao. Být Tao je být věčným.

I když tělo zemře, není již nebezpečí, kterého se obávat.“ (Lao­c’, Tao­te­ťing, kapitola 16) Rosikruciáni znají tuto osminásobnou stezku jako stezku endury. Vysvětlují, že člověk může uskutečnit proces obnovy na bázi živé síly růže srdce.

Vlastními silami je možné dojít do pátého stupně. Další postup je pak možný, když on nebo ona, zatímco jde – nesmrtelnou – cestou, udělá místo pro vnitřní Boží sílu.

Kříž s Růží popisuje cestu násle­ dovně: 1. Jasné nasměrování Znamená postavit se skrze hlubo­ kou, ze srdce vycházející víru pod ochranu univerzálního Bratrstva.

Slovy buddhismu: předat se osvíce­ ným, Buddhům. Teorii a své rozu­ mové poznání podřizuje žák Světlu.

2. Harmonie ve střídání denních aktivit Poznání ctnosti, probuzení ctnosti konáním bezúhonných činů jako nový životní postoj.

3. Skupinová jednota Vstoupení do společenství spraved­ livých.

4. Služebnost Touha po tom, aby se všechny živé

bytosti vysvobodily ze světa utrpe­ ní a skrze toto 5. dosažení obnovení čtyřnásobné osobnosti – osvobození od utrpení v hrubohmotném a éterickém těle, překonání chamtivosti a já­zaměření v těle žádostí a překonání nevědo­ mosti v mentálním těle.

6. Uskutečnění nad­psychické duše.

7. Uskutečnění nové psychiky (alchy­ mická svatba duše a Ducha).

8. Úplné spojení se Světlem: vstup do nového životního pole.

V řeči buddhismu se to nazývá otevře­ ný lotos, vstup do nirvány. „Veškerá změna se ztiší v Buddhovi, duchu universa“.

Pak je nádherná zlatá květina ote­ vřena. Pak existuje jednota s Bohem.

Pak jsme sice ve světě, ale už ne z tohoto světa.

A když růže – lotos – rozkvete, je vše získané darováno zpět všem, jeli­ kož obě, růže i lotos, kvetou v lásce a soucitu.

PRO ZAČÍNAJÍCÍHO BUDDHISTU ZAZNÍVÁ: „Buď láskyplný, buď

přátelský a následuj stezku dobra. Jdi cestou s nikdy neochabující odvahou a zasvěť se požadavkům konečného cíle. Otálení a váhání ti nepomohou, Růže se neptá proč

15

Migranti. Bong Chae Son. Projekt korejských malířů pro Korean Art Museums, olej na polykarbonátu, 2009–201 0.

ale odhodlání ti přinese jistotu. Když ji poznáš, rozvíjej ji, aby ses s ní spo­ jil a učinil ji svou – nesmrtelnou cestu.“ Pro začínajícího transfiguristu zaznívá: „Stavte na vlastním životě, plni odhodlání, nikdy nepolevujte ve své odvaze!

Kdo chce lepší svět, nehledí na ostatní; ale sám svou bytost proměňuje a staví.

Upřímný a svobodný míří k božskému životu.

Nic na světě mu nezabrání tkát svůj svatební šat.

16

Pentagram 6/201 3

Kdo se díla nezalekne, důvěřuje Bohu, rozvine jednou světelný šat v celé jeho kráse.“ 

Růže se neptá proč.

Růže kvete proto, aby kvetla.

Každá odpověď omezuje tento zázrak.

Tento článek je souhrnem tří dis­ kusních skupin sympozia v Renově: „Veškerá změna se ztiší v Buddhovi, duchu universa.“ 

Grál a kůň

Před mnoha lety žil na Blízkém východě rytíř, který se hnal tryskem po nocích z jedné vesnice do druhé. V každém městě budil jeho obyvatele, aby se jich nesměle zeptal: „Neviděli jste mého koně?“ Odpověď byla tak jasná, že se mu nikdo neodvážil říci, že na tom koni sedí. Proto byl vlastně jediným, kdo si to neuvědomoval.

K

dyž přeneseme tento krátký sú­ fijský příběh z Blízkého výcho­ du na „blízký západ“, do našeho světa, může se tomu naše srdce krátce pou­ smát, ale pravděpodobná reakce našeho rozumu bude vypadat asi takto: Ne­ musíte ze mne dělat hlupáka, s tako­ vým příběhem. Nikdo mě nepřesvědčí, že ten rytíř nevěděl o tom, že sedí na koni. Tímto způsobem vyvolává mysl větší obraz, který může být pochopen srdcem a často pak může být pozoro­ ván na ostatních. „Neviděl to tedy po­ tom?“ Ne, zjevně ne.

O této na první pohled zvláštní slepotě najdeme v literatuře krásné příběhy, často založené na univerzální legendě či mýtu. Alchymista vzal knihu, kterou s sebou měl někdo v karavaně.

Kniha byla bez obalu, ale on byl přesto schopen poznat, kdo je autor: Oscar Wilde. Listováním v knize objevil pří­ běh o Narcisovi.

Alchymista znal příběh o Narci­ sovi, o krásném mladém muži, který denně obdivuje svoji krásu v jezeře.

Mladík byl tak fascinován sám sebou,

že jednoho dne spadl do jezera a uto­ pil se. Na místě, kde spadl, vyrostly květiny, které nazýváme narcisky. Tak­ to však příběh Oscara Wildea nekončí.

Pokračování příběhu bylo, že když Narcis zemřel, několik Oreád – hor­ ských nymf – dorazilo k jezeru a vi­ dělo, jak se jezero proměnilo v bažinu slaných slz. „Proč pláčeš?“ ptali se Oreády jezera. „Pláču kvůli Narcisovi,“ odpově­ dělo jezero. „To nás nepřekvapuje, že pláčeš kvůli Narcisovi,“ pokračovaly Oreá­ dy. „Koneckonců všichni jsme ho ob­ divovali, ale ty jsi bylo jediné, kdo pozoroval jeho krásu zblízka.“ „A Narcis byl krásný?“ ptalo se jezero. „Kdo by to měl vědět lépe než ty?“ reagovaly překvapeně Oreády. „Koneckonců skláněl se u tvých břehů každý den.“ Jezero se na okamžik odmlčelo.

Nakonec řeklo: „Pláču pro Narcise, ale nikdy jsem si nevšimlo, že byl Grál a kůň

17

O

B

R

A

Z

Y

S

Sebrané mapy Petera Mercatora z roku 1569 poskytují obraz přesných a rozsáhlých znalostí tehdejší geografie. Zobrazují již racionální obraz světa, jakéhosi ekonomicky ovlivněného předchůdce pionýrského ducha a zrození racionálního myšlení.

18

Pentagram 6/201 3

V

Ě

T

A

Obrazy světa

19

Narcis krásný. Pláču pro Narcise, protože pokaždé, když si ulehl na můj břeh, mohlo jsem vidět svoji vlastní krásu, která se odrážela hluboko v jeho očích.“ Takto končí příhoda z Alchymisty od Paula Coelha. Překvapivý na tom­ to příběhu je následující krok, který udělali Oscar Wilde a Paulo Coelho: Okouzlený Narcis a okouzlené jezero žijí ve stejném světě, ve světě proti­ kladů a také ve světě, kde každá akce vyvolává reakci. Je zřejmé, že hlavní smysl tohoto příběhu předpokládá také existenci jiného světa, světa věčné jednoty.

Když se zaměříme na Narcise a je­ zero, něco nám chybí. Koneckonců je v příběhu ještě třetí prvek: Oreády, které kladou otázky z jiné úrovně vě­ domí, které se nepohybuje ve stejném začarovaném kruhu. V zaslepeném člověku, který si svého pomatení není vědom a který je bytostí dvou světů, je něco, co ho nutí klepat na dveře a ptát se, kde je kůň. Jen si představ­ te, že rytíř na to úplně zapomněl a do­ konce si přestal tuhle otázku pokládat, protože v něm už tato otázka jednodu­ še nevyvstávala. A on se žene tryskem dále do světa.

Pokud by potkal horské nymfy Oreády a ty by se ptaly na jeho koně, zda by ho, jako jezdec, neměl ovládat lépe, reagoval by: „Jaký kůň? Cože… kůň…?“

20

Pentagram 6/201 3

Ale i pro člověka, který úplně všechno zapomněl, ještě určitá forma paměti existuje. Netýká se to rozumo­ vé paměti, ani paměti, pomocí které si vzpomeneme na úryvek z knihy, která by nám mohla nabídnout odpo­ věď. Jde spíše o vzdálenou touhu po domově. Pociťujeme stesk, který ne­ kouše, ale hlodá a nenechá nás v kli­ du. Je to vzpomínka, která promlouvá na základě posledního zbytku z toho jiného světa, z atomu jiskry Ducha v našem srdci.

JE NAŠE HLEDÁNÍ NÁHODNÉ? Po­ dívejme se nyní blíže na krátkou sú­ fijskou historku z pohledu našeho srdce a s vědomím znovu rozpoznané touhy. Kolik lidí by otevřelo dveře, kdyby vystrašený rytíř zaklepal? Ko­ lik lidí by pochopilo jeho otázku a jeho strach? Kolik lidí by si bylo vědomo zřejmé odpovědi? Je ta od­ pověď opravdu tak samozřejmá?

Co děláme my sami, když klepe­ me v hluboké noci na naše vnitřní dveře s otázkou: Kde je můj kůň?

Otevřeme dveře? Rozumíme této otázce a naléhavému tónu této otáz­ ky? Rozpoznáme, co ten kůň pro nás znamená a co vlastně momentálně hledáme? Máme odvahu podívat se

Odjezd. Obrázek z Tarotu: „Na koni a se vztyčenou hlavou jste na cestě k jednotěN“ © G. Olsthoorn, Nizozemí

Grál a kůň

21

Parsifal přijíždí do kláštera. Quête du Saint Graal, rukopis z 1 5. století z Poitiers, Francie.

Bibliothèque Nationale de France BNF

na to, co děláme? Máme odvahu ptát se sami sebe, kdo vlastně jsme? Máme odvahu poznat sami sebe a dosáhnout určitého sebepoznání, týkající se naší existence a smyslu života a co nám říká sebepoznání, týkající se našeho strachu a našich nejhlubších tužeb?

Nebo se uklidníme nějakou kni­ hou, filmem, cestováním nebo suve­ nýrem? Je současný rozmach knih o zvláštních cestách a hledání náhod­ ný, nemluvě o ještě mnohem větším rozmachu bezpočtu filmových verzí, kdy diváci, během jedné a půl až tří hodin, absolvují velké dobrodružství

22

Pentagram 6/201 3

krkolomnou rychlostí. To proběhne takovým způsobem, že se zdá, jako by to sami zažili. Na chvíli uspoko­ jeni, ale hlavně ohromeni, bez jaké­ hokoli zapojení jejich vědomí. Potom se zvednou ze svých sedadel a bez­ pečně se vracejí do svých domovů, do budov, ve kterých bydlí. Otázkou však zůstává, zda se vracejí také domů k sobě samému, k té cizí budově, kte­ rou v podstatě neznají…?

PESTRÝ VÝČET INTERPRETACÍ

Zmíníme se o několika knihách a fil­ mech o zvláštní cestě a hledání, řadě

populárních děl a zejména se podívá­ me na tituly jako Harry Potter a ká­ men mudrců, Harry Potter a tajemná komnata, Harry Potter a vězeň z Az­ kabanu, Harry Potter a ohnivý pohár, Harry Potter a Fénixův řád, Harry Potter a princ dvojí krve a Harry Potter a relikvie smrti.

Další sérií je trilogie Pán prstenů se Společenstvem prstenu, Dvěma vě­ žemi a Návratem krále.

A nakonec Šifra mistra Leonarda a Andělé a démoni od Dana Browna.

Jedná se o filmy plné symbolů a odka­ zů, které se objevují v legendách o králi Artušovi, zejména v legendě o Grálu.

Něco se děje, když je v současnos­ ti takový zájem o téma Grálu. Výše zmíněná díla mají řadu společných základních prvků s těmito pradávnými příběhy a symboly – Poslední večeře, Josef z Arimatie, Máří Magdaléna, raně křesťanská ikonografie, křížové výpravy a templářští rytíři – zdá se, že nové hledání Grálu se odehrává v rámci výše zmíněných knih a filmů.

Je jasné, že zájem o krále Artuše a otázka Grálu je součástí intenzivní vlny zájmu o středověk, která propukla v 80. letech. Možná bychom ale měli skutečné vysvětlení hledat ještě hlou­ běji. Zájem o Grál a mystický závoj, který ho obklopuje, může být vyjád­ řením nouze – nedostatku smyslu života – vykořeněného člověka, zou­ falého Narcise, hledajícího svého

koně. A tato nouze je bezostyšně vy­ užita.

Velké množství záhad a zvláštní při­ tažlivost se objevuje u všeho, co zů­ stává v souvislosti s Grálem v průběhu let nevysvětleno. V turistických publi­ kacích můžeme nalézt zmínky o růz­ ných místech a jejich záhadách: Char­ tres, Vézelay, Glastonbury, Stone­ henge, Montségur, Rennes­le­Château, Odilienberg… Často to vypovídá více o současném člověku a jeho senzace­ chtivosti než o středověkých románech pojednávajících o Grálu.

Nyní se krátce podívejme na řadu možných pohledů na Grál, které lze nalézt na internetu a které vyjadřují jejich nesourodost a nejdou dále než k vnější úrovni dialektického výkladu.

Grál byl údajně kalich nebo po­ hár, do kterého byla zachycena Kris­ tova krev během ukřižování. V jiných příbězích to byl pohár, který se pou­ žíval při Poslední večeři. Tradice vy­ práví, že Grál byl údajně přenesen do bezpečí Josefem z Arimatie, i když nikdo neví kam. Někteří lidé tvrdí, že Grál byl přivezen Josefem do Glastonbury v Anglii. Zde se však může jednat o odkaz klasických Keltů na hrnec nebo kotel, který zaručoval věčný život nebo měl tajemnou moc (vzpomeňme na Asterixe). Bylo to zcela ve smyslu římsko­křesťanské doktríny, kdy se pohanské symboly Grál a kůň

23

Zcela jiný úhel pohledu představuje teorie, že Svatý Grál je tvořen množstvím spisů. používaly při přechodu na křesťan­ skou víru.

Jiná verze je, že Grál byl převezen do jižní Francie do Languedocu. Zde působili katáři, kteří byli později vy­ vražděni křížovou výpravou. Věří se, že Grál byl nalezen na hradě Montsé­ gur, poslední pevnosti katárů. Legenda je umocněna tím, že těsně před pádem hradu několik katárských vůdců z hra­ du uniklo. Odnesli s sebou Grál? Další verze tvrdí, že Grál nebo San Greal, se ve skutečnosti váže na pokrevní linii Ježíše Krista. A další skupina vědců nalézá v těchto příbězích skytsko­íránský původ.

Někteří lidé tvrdí, že touha po Grá­ lu se týká hledání toho božského v nás.

S ohledem na zdroje a téma se to týká především gnostického pohledu. Jedná se o směr, v rámci kterého naše gnos­ tická duchovní škola pracuje. Tomu se chceme v tomto článku dále vě­ novat.

KOLIK HLAV, TOLIK NÁZORŮ V prů­ běhu let se objevovalo velké množ­ ství autorů, kteří, inspirováni Grálem, napsali více či méně rozsáhlé příběhy.

Poprvé se zmiňuje o tématu Grálu Chrétien de Troyes ve své rytířské ro­ manci Perceval ve dvanáctém století.

24

Pentagram 6/201 3

Přisoudil Grálu mocné síly a od té doby se Grál objevuje v příbězích vždy ve smyslu věčnosti, léčivých sil nebo spojení s Bohem.

Michael Baigent, Henry Lincoln a Richard Leigh publikovali svou kni­ hu Svatá krev a Svatý Grál, ve které byla uvedena teorie o potomcích Je­ žíše Krista. Toto téma zkoumal také Laurence Gardner v Rodokmenu Sva­ tého Grálu.

Ve své knize Zjevení templářů, Lynn Pickett a Clive Prince popisují různé legendy o svobodných zedná­ řích, katárech a templářích v souvis­ losti s Máří Magdalénou a Janem Křtitelem. Dobře známá je kniha Otto Rahna, Křižácké výpravy proti Grálu, jedna z nejslavnějších knih, která po­ pisuje Montségur jako hrad Grálu.

Filmová série Indiana Jones před­ stavuje Svatý Grál široké veřejnosti ve filmu Poslední křížová výprava.

Téma Grálu můžeme najít také ve filmu Monty Python a Svatý Grál, i když v trochu lehčí formě… a už jsme zmínili také série Harry Potter a Pán Prstenů.

Zcela jiný úhel pohledu předsta­ vuje teorie, že Svatý Grál je tvořen množstvím spisů. Tyto spisy údajně dokazují, že Ježíš byl ženatý s Máří Magdalénou. Z tohoto svazku byla zrozena Sarah. Dan Brown využil tuto teorii ve svém románu Šifra mi­ stra Leonarda. Brown popisuje v této

Cimbuří na Spoulga v Bouan, středověké opevnění ve skalních stěnách v Ornolac, jižní Francie. © Pentagram knize spiknutí římsko­katolické církve proti Svatému Grálu. Tyto spisy údaj­ ně dokazují, že Ježíš měl potomky a Ježíšovi dědicové stále žijí v sou­ časném světě. Jde o názory, které by otřásly základem celého křesťan­ ství.

Tady můžeme ukončit tento stručný přehled, který však pone­ chává mnoho otázek nevyřešených.

I kdybychom viděli všechny tyto filmy, četli Šifru mistra Leonarda, Parsifala a legendy o králi Artušo­ vi a poté knihy vrátily zpět do kni­ hovny, dokonce i kdybychom našli samotný Grál a pohár by stál u nás doma na krbu, tak co? Co potom?

Hledali bychom něco jiného a jak dlouho?

CESTA ZAČÍNÁ Touha, začátek hle­

dání, pohlcení hledáním, přesvědčení o konečném nalezení, a nakonec de­ finitivní návrat do prázdnoty s novým příběhem v hlavě, který bychom mohli vyprávět dále a který si můžeme pa­ matovat… Vzpomeňme na rytíře hle­ dajícího koně. V jedněch dveřích rytíř obdrží knihu Dana Browna, u dalších legendy o králi Artušovi, u dalších dveří Pána prstenů, v dalších je mu ukázá­ no DVD a nakonec je mu Grál vložen do rukou. Uváže vše ke svému sedlu a pokračuje ve své cestě. V hloubi noci pokračuje v hledání: Neviděli jste mého koně? U každého obydlí zůstává stát přede dveřmi. Nikdy sku­ tečně nevstoupí dovnitř. Rytíř bere na vědomí všechny tyto poznatky svou Grál a kůň

25

Možnost vytvořit svatební pohár je tedy k dispozici v každém člověku. hlavou a ne svým srdcem. Jeho srdce zůstává pozadu, prázdné a osamocené díky všem těmto rozumovým informa­ cím z těchto příběhů a filmů. Prázdné, osamocené srdce je plné úzkosti. Jako pošetilé dívky, které jsou náchylné ke všem svodům tohoto světa.

Tento rytíř by se měl obrátit. Vněj­ ší znalosti bez vnitřního pochopení a činu jsou a zůstanou jen na osobní bázi a neposkytují přístup k univerzál­ ní pravdě. Rytíř zůstává přede dveř­ mi, pak naskakuje na koně a bojácně cválá pryč.

V díle Confessio Fraternitatis, Vyznání Bratrstva růžového kříže, knize, která je součástí duchovního odkazu řádu klasických Rosikruciá­ nů, čteme následující: „Nebližší nám jsou a nejvíce se nám podobají ti, kteří používají Bibli coby vodítko životem, coby základ své snahy o poznání a ke kompendiu ce­ lého světa. Především považujeme za svou povinnost prohlásit, že od stvo­ ření světa nebyla člověku dána nád­ hernější, obdivuhodnější a prospěšnější kniha než Bible svatá. Požehnaný je ten, kdo ji vlastní, požehnanější, kdo ji čte, nejpožehnanější, kdo ji do hloub­ ky studuje. Bohu pak nejbližší je ten, kdo jí rozumí a řídí se jí.“

26

Pentagram 6/201 3

Toto vnitřní porozumění, spojené s uposlechnutím, následováním nebo používáním, je zcela v dosahu každé­ ho pravého hledajícího. V souvislosti se symbolikou Grálu bychom se chtěli zastavit u zvláštního obrazu, kde Svatý Grál a ženská postava Marie mohou být prvky alegorie: zbožnosti. Ten, kdo se rozhodne nahradit náboženské praktiky zbožným jednáním, je podle slov klasických Rosikruciánů „zapá­ len Božím duchem“. Tento velký pro­ ces je doprovázen ubýváním přírodně zrozené duše člověka. Jedná se o umí­ rání pro to, abychom žili.

V tomto smyslu legenda o Grálu ve své jednoduchosti zcela vysvětlu­ je gnostickou hodnotu, kterou člověk potřebuje, aby pochopil, co je Grál, jak musí být zhotoven a kde může být nalezen. Je to sám člověk, kdo může Grál vytvořit! A v praxi to bude činit velmi konkrétně, v sobě samotném, takže následně bude schopen přijímat, přeměňovat a vyzařovat vysoké vib­ race z nadpřírody (v legendě se odka­ zuje na Ježíše Pána).

GRÁL VE FYZICKÉM KONTEXTU

Citujeme k tomu z knihy Univerzální Gnose od Jana van Rijckenborgha a Catharose de Petri, zakladatelů ško­ ly Zlatého Kříže s Růží: „Anatomicky je kalich Grálu vy­ značen třemi okruhy nervových pletení, a sice hrtanovým, plicním a srdečním

okruhem. Horní část svatého poháru odpovídá hrtanovému systému plete­ ní, držadlo je v plicním okruhu a noha křišťálové číše stojí v srdečním ústí.

Možnost vytvořit svatební pohár je tedy k dispozici v každém člověku.

První osvobozující čin uzavírá žáka před vlivy dialektické přírody, co se týče účinků světla, zvuku a atmosfé­ ry. Účinky se redukují na biologické minimum. Tento první osvobozující čin převádí žáka přes práh. Žák musí reagovat na éterické síly Neměnného království, žák musí uzpů­ sobit svou svatyni srdce pro udržení těchto sil. Využitím daných možností je stavěn Grál.

Nové étery vstupují pak dýchací trubicí, naplňují všechny plicní sklíp­ ky, dostávají se k srdečnímu ústí a poté, co vykonaly svou práci, se při výde­ chu částečně vracejí zpět. Při nádechu je ovlivňován levý lalok štítné žlázy, při výdechu pravý. Tak jsou vtištěny obrysy, silové linie poháru Grálu do svatyně srdce. Pokud máte nějaké anatomické znalosti, bude vám jasné, že tento útvar silových linií má sku­ tečně tvar kalichu.

Tento svatý pohár je nyní připra­ ven přijmout svatý oheň neboli kun­ daliny, jak říkají východní bratři. Kdo dokáže unést v pozdviženém Grálu oheň, kdo ho dokáže opatrovat jako Josef z Arimatie, ten nese takto na­ plněný Svatý pohár na západ, do

země zapadajícího Slunce. To je bod, v němž Slunce běžné přírody zapadá, aby nad obzorem mohlo vyjít Slunce nového života.

Pochopte, že od­ lít pohár Grálu z nej­ ušlechtilejšího křiš­ ťálového éteru není práce, kterou by člo­ věk mohl udělat ve volném čase po vy­ řízení společenských povinností nebo po všedním občanském dni. Odlití poháru Grálu, odlití Skleněného moře je dílo, které může být provedeno te­ prve po mnoha neúspěších a po inten­ zivním zápasu.“

ČTYŘI RYTÍŘI HLEDAJÍ GRÁL Le­

genda o králi Artušovi a rytířích ku­ latého stolu vypráví o rytířích, kteří vyrazili hledat Svatý Grál. Pouze čtyři z nich byli vybráni k zažití ta­ jemství Grálu: první rytíř poznal Grál ve snu, skrze svůj hříšný stav; druhý rytíř se musel vrátit do světa, aby o Grálu svědčil: ještě nebyl připraven pro další krok. Třetí rytíř, Parsifal, se stal po dlouhém hledání strážcem Grálu, králem Grálu; a čtvrtý rytíř Galahad, ten zasvěcený, ten vědoucí, ten připravený, vstoupil do Světla Grálu.

Grál a kůň

27

Pokud jde o Galahada, existují po­ zoruhodné příběhy, které odkazují na stav jeho vůle. Mimo jiné se píše ná­ sledující: „Galahad upřel svůj pohled za shromážděné rytíře, viděl ženy, kulatý stůl a židli, na níž zářila zlatá písmena. ,Pane, tvůj dvůr je čistý,‘ řekl, ,ale nemohu zde zůstat. Venku na mě čeká můj kůň. Nevím, kam mě poveze ani se na to neptám. Byl jsem pověřen úkolem, který musím splnit.

Nemohu myslet na své touhy. Sbohem, pane.‘ Když za ním rytíři spěchali, vi­ děli bílého koně, stojícího na dvoře.

Galahad nasedl na koně a odjel.“ V legendách a mýtech je kůň sym­ bolem vyšší, dynamické hvězdné síly, nazývané také astrální síla, a bílá je barvou čistoty. Člověk, který dosáhl vyššího duchovního stupně Galahada, se zcela podřídil Boží vůli. Není to on, kdo rozhoduje o věcech, ale z hodiny na hodinu následuje cestu, která je mu uložena silou vyšší vůle. „Jsi zvláštní rytíř, Galahade,“ řek­ la Nymue. „Kde je tvůj štít? Ty se

28

Pentagram 6/201 3

odvažuješ začít velkou cestu bez štítu?“ „Má paní, dnes ráno jsem ještě neměl ani meč, ale bez hledání jsem ho dostal. Když budu potřebovat štít, v pravý čas ho najdu.“ „A co když žádný štít nenajdeš, Galahade?“ „Pak budu hledat Grál bez štítu.“ „A co když nenajdeš ani Grál?“ „Má paní, o tom nepřemýšlím.

Bylo mi uloženo, abych ho hledal.

A to stačí.“ Na „velmi Blízkém východě“ je vždy rytíř, který cestuje dnem i nocí od vesnice k vesnici. Tento Galahad na svém bílém koni probouzí srdce všech zbloudilých Narcisů, kteří se ho úz­ kostlivě ptají: „Pane, na svém sedle mám kamenný Grál, ale neviděl jsi náhodou mého koně?“   J. van Rijckenborgh a C. de Petri, Uni­ verzální Gnose, kap. XIII. Rozekruis Pers,

Haarlem, 1 980

Stará mama povedalaS

S

tará mama povedala, že každý človek má dve duše. Jedna z nich je zodpovedná za hmotné potreby tela.

Na ňu sa obraciaš, aby si dostal obyd­ lie, potravu a iné veci, potrebné na každodenný život. Vravela, že túto dušu používame nato, aby sme pre­ žili. Rozprávala aj to, že tu je ešte aj druhá duša, ktorá s ňou nemá vôbec nič do činenia. Vravela, že je to spiri­ tuálna duša. Stará mať ďalej rozprá­ vala, že keď sa používa tá materiálna duša nato, aby sa rozmýšľalo cham­ tivo alebo nečestne, keď sa tým neu­ stále útočí na druhých alebo sa pokúša vymyslieť, ako by bolo možné ich oklamať, ukrátiť…, potom by spiri­ tuálny svet myslenia stále viac za­ krpatieval, až kým by mal veľkosť hikori orieška. Starká vravela, že keď telo zomrie, zomrie aj duša matérie.

Ak si celý svoj život rozmýšľal len touto dušou, potom je nad slnko jas­ nejšie, že potom ti ostane duša veľ­ kosti hikori orieška, vzhľadom na to, že spirituálna duša ako jediná všetko prežije. Rozprávala aj to, že ak sa znova narodíš – a to sa udeje – ďale­ ko od všetkého obvyklého, potom sa narodíš so spirituálnou dušou veľkosti hikori orieška, ktorá takmer ničomu nebude rozumieť. Potom môže ešte viac zakrpatievať, až do veľkosti

hráška, a zmiznúť, keď materiálny spôsob myslenia všetko prevládol.

V takom prípade úplne stratíš túto dušu. Tak vznikajú ľudia bez duše.

Babička vravela, že ľudí bez duše je ľahké rozpoznať. Rozprávala, že keď človek bez duše pozoruje iných ľudí, tak o nich hovorí len samé zlé veci.

Keď sa pozrú na nejaký strom, vidia iba drevo na nábytok a zisk, ale nikdy nie jeho krásu. Stará mama hovorila, že sú už len chodiacimi mŕtvolami.

Stará mama rozprávala, že spirituálna duša je presne ako sval. Keď ju pou­ žívaš, stáva sa tým väčšia a silnejšia.

Vravela, že len tak ju môžeš zväčšo­ vať, keď ju používaš nato, aby si po­ chopil veci. Ale prístup k nej môžeš dostať len vtedy, keď sa tvoja hmotná Stará mama povedalaS

29

duša vzdá chamtivosti a snahy, aby bola podobnou spirituálnej duši. Po­ tom v tebe nadobudne prevahu chá­ panie; a čím viac sa pokúšaš chápať, tým väčšie to chápanie bude. Priro­ dzene, poznanie a láska sú tým istým, povedala, len ľudia to často vidia na­ opak, a robia všetko preto, aby vzbu­ dili dojem, že veci ľúbili, zatiaľ čo ich vôbec nechápali.

Ale to sa nesmie stať. Okamžite som sa rozhodol, že v budúcnosti sa

30

Pentagram 6/201 3

pokúsim chápať prakticky každého, lebo vôbec som netúžil po tom, aby som sa objavil s dušou veľkosti hikori orieška. Stará mama hovorila, že in­ diáni kmeňa Cherokee to už od dáv­ nych čias všetko vedeli a učili. 

Zdroj: Forrest Carter: Die Lebenslehre des Little Tree. (Životné učenie malého stromu.)

ISBN 9789021 523545

„Nemám žádnou dušiS!“ řekl „Nemáš jednu duši, ale máš dvě!“

Z

eptejte se kterékoli skupiny lidí: „Kdo z vás nemá duši?“ a jen velmi málo z nich zvedne ruku. Potom se zeptejte té samé skupiny: „Kde se vaše duše nachází?“ a opět se zvedne jen velmi málo rukou těch, kteří bu­ dou schopni odpovědět.

Ano, všichni známe tento koncept oduševnění. Zní to pozitivně: když někdo něco dělá s nadšením, zname­ ná to, že on nebo ona umožňuje živé síle zaznít ve své duši. To zahrnuje více než například vášnivé dělání

něčeho, nebo vyjádřeno populárně: „Vkládá do toho celou svou duši“ či „chce nebo uskutečňuje něco srdcem a duší“.

Oduševnění je nutkání z krve, kte­ ré nás podněcuje k jednání způsobem, ze kterého promlouvá vřelost a síla naší vlastní duše. To skutečně uka­ zuje, že krev je nositelem, nebo jed­ ním z nositelů duše. Krev cirkuluje celým tělem. Pomocí kapilár dosahu­ je krev každého atomu v našem těle s cílem upevnit v něm vlastnosti krve.

Mhairead MacDonald, 201 0

© themoonskinjournals.wordpress.com Dvě duše

31

To zahrnuje hledání a usilování, které naráží nalevo a napravo, nahoře i dole proti zdem, které nejsou ochotny ustoupit, až si konečně povzdechneme: Já už nevím jak anebo co. Jak mám pokračovat?

Vzhledem k tomu, že je krev součástí našeho fyzického těla, lze konstatovat, že krev představuje hmotný prvek pří­ rodní duše.

Nicméně lidské oduševnění po­ chází z touhy v našem srdci, o které jsme přemýšleli svou mentální silou, za kterou nás pohání vůle. Stručně ře­ čeno, do oduševnění je zapojeno vel­ mi mnoho aspektů lidského systému.

Proto přirozené oduševnění přijímá potravu z mentální sféry, z emoční sféry a z energetické či éterické sféry této země. Jedná se o velmi jemné látky, obvykle neviditelné pro naše smyslové orgány, ale přesto je to zá­ ležitost, která patří do tohoto světa.

V tomto cyklu krev funguje jako po­ slední fáze, skrze kterou nakonec za­ číná oduševnění osobnosti vyzařovat, promlouvat nebo se stává konkrétní prostřednictvím činu. „Já“, jako

jednotlivec, je zformováno. Čím je duše člověka jemnější a ušlechtilejší, tím více o tom svědčí výsledky. Je dokonce znamením uznání, když naše společnost hovoří o „staré duši“. Ta je obvykle interpretována jako: moudrá duše, oduševnělý lidský systém, kte­ rý se už často inkarnoval a částečně z toho důvodu již nashromáždil vel­ kou moudrost a vznešenou morálku.

Nicméně bez ohledu na tuto vzneše­ nost, celý tento „systém“ oduševnění zůstává v rámci smrtelné přírody.

Ve školách osvobození účastníci často hovoří o „nové duši“. Nová duše není vylepšenou verzí „staré duše“ či přírodní duše, ale je doslova: novou duší.

Protože nemá smysl nazývat něco novým, jestliže jsou součásti toho přítomny v rámci této přírody, je nezbytné, aby nová duše byla sku­ tečně novou, jinými slovy, aby ne­ pramenila z toho, co je již přítomno v této přírodě. Proto je nová duše po­ stavena z látek, které nepatří do této přírody.

Ale jakým způsobem? Jak se to sta­ ne? Jak tento proces funguje? Jak to

Obrazový jazyk Komančů a dakotských indiánů

32

Pentagram 6/201 3

vlastně může začít? Jakmile se začne rozvíjet představa o uvěznění, ve kte­ rém naše pozemské duše žijí, může se v lidské bytosti objevit obrovská touha po osvobození z tohoto rámce přírody. Jak? Všemi možnými způsoby hledáme, snažíme se o různé věci a usilujeme o pozvednutí a skutečnou svobodu.

To zahrnuje hledání a usilování, kte­ ré naráží nalevo a napravo, nahoře i dole proti zdem, které nejsou ochot­ ny ustoupit, až se nakonec duše vším tím unaví a povzdechne si: Já už ne­ vím jak anebo co. Jak mám pokračo­ vat? Jaký je účel toho všeho?

Na základě tohoto ztišení je touha po opravdové obnově duše vyzařová­ na do éteru. A tento povzdech vždy obdrží odpověď. Je to reakce, která obsahuje jediné možné řešení: dotek, živený silou, která není z tohoto svě­ ta. To se stává vědomou výzvou, kle­ páním, které tam vždy bylo, ale na které jsme dříve nemohli zareagovat.

Jedná se o zvláštní sílu, která je v lid­ ské bytosti schopna aktivovat bod dotyku nové duše. Krev je spojena s novou substancí, se silou obnovy, která cirkuluje tělem, a tato nadpo­ zemská síla ovlivňuje celé tělo. Pak obvyklá lidská krev nese novou duši v principu už v sobě.

Tato nová substance, tato světelná síla, která není z tohoto světa, ale

přesto celý svět obklopuje a pro­ stupuje, buduje novou duši. Tato světelná síla, jak ji nazývají Rosi­ kruciáni, je Kris­ tovou energií.

A zatímco se odehrává běžný pozemský život, v člověku roste zcela nová duše, stejně tak jako jeho vědomí o tom, jak této nové duši může být pomo­ ženo a jak může být podporována v procesu růstu. My, jako lidské by­ tosti, musíme vnitřně i navenek vy­ tvořit v našich životech prostor pro tento nový vývoj.

V nové duši neexistuje žádné „já“ a „ty“. V ní existuje pouze zkušenost jednoty a zcela nové vědomí. Nová duše se nebude nikdy stavět do středu pozornosti, nikdy nebojuje, aby ob­ držela nejlepší část, protože žije na základě zcela nových hodnot. Pochází z Kristovy síly a je s ní zajedno novým vědomím jednoty.

Jestliže budeme žít v tomto rostou­ cím, novém vědomí, zcela se změní­ me, protože nová duše bude postupně ozařovat a kontrolovat celý tělesný systém. Bude v něm prostor, radost a opravdová obnova. Na základě to­ hoto nového vědomí se bude vyvíjet pravda, láska a soucit pro naše bližní.

Dvě duše

33

Zcela jiným způsobem jsme pak otevřeni těm, co nás obklopují. Je tomu tak na základě respektu, na základě idey: také oni nesou stejný zárodek, který se rozvíjí v nás. To nám pomáhá být stále oddanými a podporovat jakoukoli vnitřní změnu. Uvědomujeme si: Ó věčný, pozdě jsem tě začal milovat. Poznal jsem tě, když jsi na mě seslal své Světlo.

34

Pentagram 6/201 3

Od této chvíle je vždy v naší mysli a v pozadí našeho bytí, vstá­ váme s ním i usínáme a vděčně sklá­ níme své hlavy k veškeré té kráse a novému stavu, který v nás roste.

Tímto způsobem žijeme náš běžný pozemský život do přirozeného kon­ ce. Rostoucí, probuzená nová duše nám umožňuje s ní splynout, když se navrací do své vlastní říše: do věčné­ ho, božího domu. 

Sedm běhů času

Tu a tam slýcháme, že v naší době probíhá jisté zrychlování času, a to hlavně proto, že toho musí být splněno dvakrát tolik během určitého časového období. Je to, jako by všechno mělo být uděláno dvakrát rychleji. Až do nejmenších detailů je náš život podřízen času a v čase stále uvězněn. Čas míjí a odtrhává nás ode všeho, co kdysi bylo. Pokud se podíváme trochu hlouběji až za každodenní chaos, uvidíme světy a celá tisíciletí, která kolem nás prošla a kterým bylo souzeno být pohlcena časem. Tak je to také s během lidstva.

F

ilosoficky můžeme rozdělit tento běh v čase na éry, periody, věky, na období milionů let; vztáhneme­li k nim číslo „sedm“. Pak dostaneme: Sedm epoch a period, sedm kosmických rovin, sedminásobný pozemský vesmír, sedminásobný makrokosmos, sedminásobné sluneční tělo, a sedminásobný mikrokosmos.

A sedminásobný výdech a nádech Ducha, vycházející z toho Jediného, z prapůvodního tvůrce všeho. Ve všem – co se projevuje v kosmu, je příchod a odchod, v tom jsou zahrnu­ ty i přicházející i odcházející časové periody, které přesahují naše chápání – můžeme rozpoznat něco, co bychom mohli nazvat rukou nekonečného Tvůrce. Řeky prvotní substance, vlny elektromagnetických astrálních polí spěchají vesmírem, aby neomylně dosáhly svých cílů, se všemi násled­ nými výsledky a vývojem. Klasičtí

Rosikruciáni konstatovali už před čtyřmi sty lety, že „prázdný prostor neexistuje“.

Víme, že kosmos je naplněn moři elektromagnetických polí, astrálních konstelací a oceány atomů. Stejně jako je rotační pohyb zemské osy ur­ čen elektromagnetickým propojením na slunce, život v naší přírodě jako celek je určen tokem atomů z kosmu.

Rotační pohyb zemské osy vede naši zeměkouli a vše živé, co na ni přichá­ zí a z ní odchází, skrze časové cykly milionů let. Samotná lidská bytost věří, že existuje, protože myslí. Byl to Des­ cartes, který řekl: „Myslím, tedy jsem.“ Člověk je však pouze zábleskem myš­ lenky ve věčnosti stvoření.

Naše omezené myšlení je naprosto uvězněné ve světě nám přiděleném a výsledkem je oddělené a ve skuteč­ nosti osamělé vědomí. Vědci se to sna­ ží všemi možnými způsoby prolomit.

Sedm běhů času

35

O

B

R

A

Tato moderní mapa světa získaná od Bilderbergské skupiny ukazuje, jak je pozemská moc rozdělena a svěřena jen malé skupině. Mezi hlavními hráči a firmami, které kontrolují, existují nesčetná spojení – a to je obraz, který se v ničem neliší od zobrazení archontů a eonů, které tak výstižně od prvních století popisují gnostikové.

36

Pentagram 6/201 3

Z

Y

S

V

Ě

T

A

Obrazy světa

37

Geologové kopou v zemi a studují ztuhlý život z dob před miliony let, který zůstal ve zkamenělinách a vrst­ vách země. Historici zkoumají pra­ meny dávných civilizací, které se jim v duchu promítají před očima. Biolo­ gové prozkoumávají tajemství života a snaží se nad ním získat kontrolu tím, že experimentují na zvířatech, která tím velmi trpí. Manipulují s geny

38

Pentagram 6/201 3

a chromozomy a analyzují DNA fak­ tor, což je moderní vize lidského stromu života. Astronomové pozo­ rují nespočetné hvězdné systémy, planety a hvězdy, které přicházejí a odcházejí do neuchopitelného vesmíru a vědí, že také naše slunce na základě zákonů dialektiky za pár miliard let zanikne, přestane existovat veškerý život na zemi, veškerý život

ve hmotě, který byl utvářen časem a v čase.

Jako v nějaké vizi hledí naše du­ chovní oko do nekonečného prostoru, ve kterém se projevuje prapůvodní počátek všech materiálních zjevení jako záblesk ohně v chaosu. Chaos je kolébkou všeho nemateriálního, ve kterém je jako mocný záblesk ohně a podle myšlenky božího architekta, tvůrce vesmíru a božího plánu, vytvá­ řen řád. Lao­c’ to vyjadřuje následov­ ně: „Dříve, než vzniklo nebe a země, byla jen neurčitá existence.“ Jak je to krásné, takto interpretovat tajemství stvoření. A Lao­c’ pokračuje: „Jak je to neuchopitelné. ,To‘ zůstává samo sebou a nemění se. Jeho jméno ne­ znám.“ Také Hermes Trismegistos nalézá příčinu všeho, slovy vyjádřeno: „Bůh není schopnost myšlení, ale příčina, že schopnost myšlení existuje. Není to Duch, ale příčina, že Duch existuje!

Není to Světlo, ale příčina, že Světlo existuje!

Pochop to, ó žáku: co nelze popsat, to je Bůh.“ Nicméně bezpočet je těch, kterým se slovo „Bůh“ proměnilo na klam. Po celé věky jim bylo říkáno, že „Bůh“ by měl být vnímán jako nepochopi­ telná bytost, která se osobně účastní

Benátská červeň. Drátěná socha. © Liz Hager, 2008

života každého tvora a věnuje pozor­ nost všem jeho starostem a bolestem.

Lao­c’ také říká: „Jeho jméno ne­ znám.“ Právě proto transfiguristické duchovní školy vždy odkazují na vnitř­ ního Boha, jiskru Ducha, jako první a hlavní princip života, na jiskru z Ducha, jádro z Ducha, neurčitou existenci, která byla před tím, než se objevily nebe a země. To je skutečné jádro lidského života, které nelze na­ jít ani nejostřejším pitevním nožem ani měřit nejpřesnějším přístrojem.

Jde o duchovní jádro, které se začíná probouzet v mnoha lidech dnešní doby, novým duchovním dechem, impulsem z čisté „neznámé poloviny světa“.

Slovo duch nás spojuje s prvotní energií všeho života. Můžeme to in­ terpretovat jako „vzduch v pohybu“ nebo „vítr“ nebo „Dech“.

Proto gnostikové prvních tří sto­ letí hovořili o pneuma, což také znamená dech nebo duch. Dech je projevem života. Proto také hovoříme o dechu života. V indické filosofii se hovoří o mahá átmá, což znamená „velký dech života“. Duch je oheň; Duch je ohnivý dech toho jediného Tvůrce. Je to Božský oheň, pracující v přírodě univerza, je to ohnivý dech, který je schopen probudit božský pra­ původní princip v lidské bytosti.

Ve starověkých mýtech o lidstvu čteme o svatém zrnu, které bylo přine­ seno na zem draky moudrosti. Jinde Sedm běhů času

39

jsou draci moudrosti nazýváni sy­ nové ohně, služebníci Ducha, slu­ žebníci Božího plamene. V tomto mýtu zaznívá cíl plánu nebe a země a člověka, který se – kdysi v neu­ chopitelném počátku – objevil na zemi, na cestě bez konce. Tímto způsobem bylo před dávnými časy božské obilí smícháno s pozem­ skou přírodou, aby proměnila zrno v ohni Ducha ve sklizeň – sedm cyklů, sedm věků, sedm ras, v sed­ minásobný prvotní atom, v růži se sedmi okvětními lístky, v zrcadlící krystal.

40

Pentagram 6/201 3

POZEMSKÝ ČLOVĚK A NEBESKÝ ČLOVĚK Před existencí nebe a země

tu bylo jen neurčité bytí. Mikrokos­ mos vytváří z tohoto bytí sedminá­ sobnou duchovní lidskou bytost, ta­ nečníka hrajícího na božskou lyru se sedmi strunami, který dává hlas své vlastní melodii ve vzorech sed­ merého Ducha. Je to sedminásobný mikrokosmos vytvořený z lůna sed­ minásobného slunečního těla. A pak je tu pozemský člověk, který v sobě neustále nese sedminásobný prapůvod­ ní atom, božské obilné zrno, vzácný drahokam, sedminásobný slib. Tento

„Cesta sedminásobného tajemství“ („The Way of the Sevenfold Secret“).

Isabella Lilias Trotter (1 853–1 928) žila a pracovala v Londýně a Alžíru. Byla to žena s obrovským uměleckým a literárním talentem a stejně tak s obrovskou silou víry, kterou použila k praktické službě.

Napsala různé knihy a také si je sama ilustrovala, jako například Podobenství Kříže (Parables of the Cross) a Podo­ benství Kristova života (Parables of the Christ­life), stejně jako knihu pro alžírské súfijské přátele: Cesta sedminásobného tajemství, ze které pochází tato ilustrace.

člověk v sobě nese začátek a konec času (konečnost), ale tento člověk v sobě nese také příslib věčnosti, a přesto je stále ohrožen zatracením.

Příslib, kterým se jej velcí léčitelé kosmu snaží zachránit před předčas­ nou smrtí, je to příslib, pro který byl kdysi zapálen oheň Ducha. To je pří­ slib, pro který bezpočet lidí hledá, aby jednoho dne dosáhli planetární oblasti ducha, kde kdysi byli rozese­ ti, aby se projevili jako lidské bytosti, ale který je u většiny lidí latentní.

Historie vzniku světa a lidstva se od počátku až do dneška skládá ze

sedmi kapitol. Nicméně sedmá kapi­ tola ještě nebyla napsána, protože ji máme napsat sami. Dokud lidstvo nenapíše sedmou kapitolu, temnota a nevědomost zůstane.

Kde se můžeme učit, kde získat sílu pro vlastní Já v mikrokosmu a schop­ nost psát sedmou kapitolu a dosáhnout sedminásobného vnitřního stvoření?

Můžeme formulovat otázku jinak: jak můžeme společně, jako nositelé jiskry Ducha, které jsme si plně vědomi, do­ končit sedmou kapitolu?

Jako odpověď na tuto otázku se před námi vynořuje existence duchov­ ní školy s jejími dvanácti ohnivými chrámy a četnými chrámovými kon­ taktními místy, seskupenými kolem nich v poli světa jako ohnivé, blýska­ vé nervové vlákno kolem zeměkoule, jako široká třpytivá síť, natažená pro sběr sklizně.

V kabale je číslo sedm spojeno s významem dokončeného chrámu.

Sedm běhů času

41

Je to výsada, může-li se někdo již v mladém věku dozvědět o velkém zázraku, který může vykvést z růže.

V dalším symbolickém pojednání, v Knize sedmi klíčů, je číslo sedm vítězstvím nad hmotou. V sedminá­ sobné struktuře duchovní školy ozna­ čuje tato stejná symbolika duchovní i materiální realitu.

ZRCADLO MYSTÉRIÍ J. van Rijcken­

borgh a Catharose de Petri kdysi poe­ ticky napsali: „Růže srdce, praatom, je podivuhodné tajemství. Je jako zr­ cadlo, zrcadlo mystérií. Pokud se žák rozhodne jít cestou transfigurace, pak se v hřejivých paprscích gnostického slunce otevře poupě růže.“ Tato cesta růže, toto podivuhodné tajemství tvoří základ pro osvobození nesmrtelné, živé duše.

Je to výsada, může­li se někdo již v mladém věku dozvědět o velkém zázraku, který může vykvést z růže.

A může­li dosáhnout toho, že se pů­ vodní světelná lidská bytost znovu zro­ dí z jiskry Ducha. Velký význam má naslouchat, přemýšlet o tom a mluvit o tom jeden s druhým. Tímto způso­ bem se můžeme sami chránit před na­ prostým vtažením do běžného života, který se před nás staví a který nás chce zcela pohltit.

Když jsme chodili do školy, museli jsme si toho mnoho napumpovat do hlavy proto, abychom mohli zaujmout

42

Pentagram 6/201 3

své místo ve společnosti, v níž du­ chovní hodnoty a myšlenky nejsou příliš rozšířeny. Nezapomínejme na to, že život má zcela jiný účel: napo­ moci světelné lidské bytosti narodit se v mikrokosmu a umožnit srdci, aby zůstalo pro volání Světla otevřené.

Pokud se nám to podaří, podivu­ hodné tajemství, které zrcadlo růže odráží v srdci, nám odhalí vnitřní cesty vedoucí k vědomému setkání se Světlem.

Ve škole Zlatého Kříže s Růží jsme učeni v Duchu a skrze Ducha, skrze velký dech, vichr duchovního záření, který dýchá skrze dvůr duchovní školy.

Pokud ho zažíváme, jsme jako Chris­ tian Rosenkreuz o večeru před Veliko­ nocemi. Bouře Ducha je rozpoutána pro něj nebo pro ni a on nebo ona na­ stupuje výuku duchovního života.

PÁTÝ ÉTER Když se tento vichr

Ducha dotkne jádra duše, začne trans­ formace, která vede k znovuzrození v novém elektromagnetickém duchov­ ním poli, které obklopuje žáka jako mrak prapůvodní látky: prasubstance, nové astrální životní síly. A z nejvyš­ šího aspektu živého těla je uvolněn a projeven pátý éter.

Je to ohnivý éter neboli duševní éter, který jako mana života neustále

sestupuje do našeho společenství jako nový chléb života pro duši. Toto živé tělo je naším duchovním domovem, naším příbytkem, jestliže v něm sku­ tečně žijeme. Na naší cestě směrem nahoru jsme jako žáci vedeni k pokla­ dům Světla. „Ó pohleďte, jak cesta na horu příkře stoupá do výše.

Vydrží­li poutník váhání a klesání na mysli či cokoli co přijde, aby dosáhl slavného cíle, zvítězí!“

Na základě vnitřního vhledu cesta vzhůru prudce stoupá do výšky, dokud nebudou dosaženy nejvzdá­ lenější vrcholy hor Ducha. Pří­ stupnými se stávají první klenoty, drahocenné síly, které byly nevy­ užité skryty v mikrokosmu neko­ nečně dlouhou dobu. A nyní může být dokončena sedmá kapitola v mikrokosmickém poli tvoření.

Cesta hvězd je otevřena jako sma­ ragdová duha vedoucí k nekoneč­ ným výšinám duchovně duševního života. 

Sedm běhů času

43

Cesta duše a strach

Vaša vlastná dôležitosť a identita prepožičiavajú strachu význam tým, že ho premenia na osobnú záležitosť. Inteligentné je zanechať túto – mimochodom oprávnenú – záležitosť za sebou, takže vznikne priestor pre zduševnenie, ktoré stojí nad týmito okolnosťami a príčinami strachu.

Neprístupný voči vonkajším hodnotám sa tak človek otvoril inšpiráciám a je schopný dýchať v duchovnej realite.

P

OCITY Ako ľudské bytosti po­

známe dve emocionálne hnutia, ktoré sa navzájom dopĺňajú: „pocity“ a „emócie“. V západnom svete bolo definovaných nie menej ako 127 po­ citov. Máme pocit a máme nad ním viac­menej moc, pretože sme schopní často ho zvnútra zosilniť alebo zmier­ niť, napr. keď sme zvedaví, optimistic­ kí, nervózni alebo skľúčení. Môžeme mať rôzne pocity súčasne, napr. mô­ žeme byť zvedaví a zároveň nervózni z niečoho nového.

S emóciami je to iné. Emócie majú nás. Existuje ich oveľa menej a sú oveľa násilnejšie. Napr. keď sme zú­ riví, nadšení, hlboko zarmútení, ubití, zatrpknutí, znechutení, bojazliví ale­ bo zhnusení, potom najdôležitejším aspektom týchto emócií je: Nemôže­ me mať súčasne dve alebo viac emócií a máme nad ňou malú alebo žiadnu moc.

STRACH Keď sa hovorí o „strachu“,

potom je jasné, že je to emócia a niečo,

44

Pentagram 6/201 3

čo nás môže úplne ovládať. Slovo „Emócia“ je odvodené z latinského slova „emovere“, čo znamená: „uviesť do pohybu“. Vedci zistili, že emócie nemajú tak veľa do činenia s naším emočným systémom, ale oveľa viac s limbickou (automatickou) časťou mozgu, ktorý riadil naše základné in­ štinkty už v prehistorických dobách.

Existujú dva druhy strachu.

Po prvé, je to užitočný strach preži­ tia, ktorý nás núti utekať, keď vrčiaci pes vyskočí z krovia. V tomto okamihu je to veľmi primeraná emócia, a tak niet divu, že bol vyvinutý tak skoro v evolúcii človeka, keď namiesto psa mohol vyskočiť z krovia tiger.

A potom existuje strach, starosti a obavy o všetky tie aspekty života, o ktorých hrozí, že nebudú prebiehať tak, ako chceme. Je to tiež strach o pre­ žitie, ale predovšetkým vztiahnutý na

Zapadajúci Mesiac medzi dvoma kopcami nad Fairplay, Colorado (USA). © shelby mcquilkin

naše ja, v neustálom kŕčovitom boji s týmto svetom.

Je jasné, že táto druhá kategória strachu môže byť pre žiaka značnou prekážkou, pretože táto emócia člo­ veka zapuzdruje a robí ho kŕčovitým, a tým spôsobuje opak otvorenosti a spolu­postupovania, ktoré sú nevy­ hnutné pre kráčanie chodníka.

Strach je teda pocitom ega, po­ zemsky zameranej osobnosti, ktorá sa nachádza v životnom poli, o ktorom vnútorne vie, že v ňom neexistuje nič trvalé – že všetko je pominuteľné.

Z toho môže vzniknúť ohromujúci pocit nepokoja, ohrozenia a neustáleho nebezpečenstva ohľadom budúcnosti, neistoty v zmysle: „Robím to ozaj

Cesta duše a strach

45

Cesta k dýchaniu, ktoré prináša mier

V knihe Nuctemeron dáva k tomu pán Jan van Rijckenborgh niekoľko odporúčaní. Píše: „Musí sa udiať všeobecné očistenie a poriadok v magnetických napätiach a žiareniach v mikrokozmickej sfére žiaka.

Myšlienky a pocity sa nám neustále nanucujú pod vplyvom neistých a nebezpečných situácií a ovplyvňujú nás. A z toho opätovne vzniká, nazerané z duchovného hľadiska, z toho vyplývajúce nechcené jednanie. správne? Nie sú iní šťastnejší a lepší než ja? A čo bude zajtra? Budem ešte žiť dosť, aby som mohol žiť správne, ako si predstavujem a ako chcem?“

ZABEZPEČOVANIE A OHRANIČOVANIE Z toho vyplýva naša usilovná činnosť, aby sme získali istú mieru istoty, hoc v podobe dôchodkov, rent, hodnôt schopností, vlastníctva pôdy a jej pokladov a pokiaľ je to možné, zväčšenia toho všetkého. Ale okrem tohto hmotného hľadiska ide predo­ všetkým aj o to, odlíšiť sa od ostat­ ných, od všetkých tých ľudí, ktorí ohrozujú môj pohľad na svet, moje právo, moje šťastie.

A tento obraz sveta, toto presved­ čenie o tom, ako by mala vyzerať spoločnosť a život v nej a všetky tie vzťahy s ostatnými, ktoré potvrdzujú alebo ohrozujú tento názor, ten siaha oveľa hlbšie, ako si dokážeme pred­ staviť.

46

Pentagram 6/201 3

Niektorí proti týmto sklonom vehementne bojujú, ale človek ich musí poslúchať; lebo toto všetko má svoju najhlbšiu príčinu v magnetickom poli dýchania mikrokozmu, a tým i v magnetickom mozgovom systéme. Všetko tam má svoj základ.

Pre tento konflikt existuje iba jedno riešenie, a to priviesť k rozvoju nové magnetické sily v dychovom poli. To dosiahnete pomocou troch podstatných vecí: cez neochvejnú vieru – Vznikol z dlhej minulosti mikro­ kozmu, s ktorou je človek spojený, z minulosti, ktorá je zaznamenaná v magnetickom systéme nášho auric­ kého bytia. Celá táto minulosť bude neustále hovoriť prostredníctvom magnetického systému mozgu a po­ háňať nás k tomu, aby sme aj naďalej budovali našu pozíciu v tejto prírode, bude nás poháňať k realizácii nášho obrazu sveta a pre naše šťastie – na základe našich vlastných pozemských potrieb. A tak priamo vznikajú strachy a s ním spojený nepretržitý boj, nepre­ stajne – otvorený alebo veľmi jemný.

Avšak akokoľvek divne to aj znie, ego týmto bojom opäť silnie. Nadobú­ da touto poľovačkou význam a právo na bytie – stáva sa tým významné, získava identitu.

Preto niet divu, že niekedy sme tak silne zamestnaní myšlienkami a pocitmi z nejakej negatívnej situá­ cie a nie sme schopní ich vypnúť.

cez intenzívne túženie – a cez neustále pokračujúce úsilie. Ak sa to podarí, potom sa pre Vás zmení aj veľké dychové pole kozmu Zeme. Potom už viac nevdychujete strach a jed, ale potom môžete vdychovať to, čo Vám prináša pokoj a zdravie. Potom sa zmení Vaše duchovné dýchanie.“ Teda nejde o to, aby sa bojovalo proti napätiam a strachom, ktoré sa prejavili, ale aby sa hľadalo riešenie na omnoho vyššej úrovni.

NEISTOTA A ENDÚRA Žiak si zvolí

cestu endúry, totálne odovzdanie „ja“, a to ihneď spôsobí veľmi priamy existenciálny strach, tomu sa nedá vyhnúť. Je to existenciálny strach vnútri prebývajúceho ega, že teraz v systéme nebude viac mať význam – je to pra­strach pred zánikom, len čo sa žiak odovzdá tomu, čo malé ego chápe ako veľké Nič, veľkému gnos­ tickému priestoru, ktorý je práve pre dušu „Všetkým“.

Tento prvotný pra­strach potom nechá ego brániť sa rukami­nohami a schopnosťou myslenia voči tomu, čo považuje za smiešne, lebo je to nanajvýš neisté odovzdanie sa niečo­ mu, čo vopred nemôže poznať, pre­ skúmať a zhodnotiť.

V tejto súvislosti je strach naozaj zlý radca na Chodníku.

Tak sa veľmi jasne objavuje otáz­ ka: Ako sa správame my ako žiaci voči všetkým týmto strachom; ako

Boj proti strachom je vlastne zbytočná, nezmyselná záležitosť. Riešenie sa nachádza na inej úrovni. Treba uznať, že strach je emócia, ktorá je bytostne vlastná každému pozemskému človeku. Nepopieraj ju, neodsudzuj ju a nebojuj proti nej, je to nezmyselné.

Akceptuj ju a pozoruj ju s pokorou.

Pokora je absolútna odvaha, ktorá nevynucuje, ale vzniká z vnútorného stavu bytia. unikáme všetkým tým napätiam, vy­ chádzajúcim zo stavu mikrokozmu, ktoré sa stretávajú v našom mozgu a neprestajne vyvolávajú tak vonkaj­ ší, ako aj vnútorný boj?

SRDCE AKO NÁSTROJ Strach, sta­

rosti, obava, úzkosť a neistota sú spô­ sobené našou samozvanou dôležitos­ ťou a identitou – s myslením ako nástrojom. Predísť tomu, to sa nachá­ dza na inom území, menovite na úze­ mí duše – so srdcom ako nástrojom.

Strach je forma nižšej energie, energie, ktorá stojí veľa síl.

Strach je v skutočnosti jeden pól energetickej zásuvky v našom bytí.

Druhým pólom tejto energetickej zá­ suvky je láska. Nechajte rásť Lásku a strach ustúpi. A „ovládacie tlačidlá“ tejto energetickej zásuvky sú naša túžba a naša dôvera.

Nimi vytvárame priestor a ener­ giu, teda duševný priestor a duševnú Cesta duše a strach

47

Pozeral som môjmu strachu tvárou v tvár,

Jazero © Dion McDermott energiu okolo kŕčovitosti ega. Tak sa naladíme na zlatú svetelnú nádobu nášho srdca, a premiestnime tam náš pocit, ktorý nás ovláda a ochromuje.

Tak strach a neistota stratia veľkú časť svojej energie a svojho vplyvu a už nás viac nebudú tak veľmi pre­ máhať a ovládať nás.

A existuje ešte ďalší pomocný pro­ striedok pri strachu, starosti, obave a úzkosti: Zmenši význam situácie!

Lebo predsa nič nemá význam, okrem toho, ktorý mu my sami dávame. Tak

48

Pentagram 6/201 3

tvoríme my sami svoju vlastnú reali­ tu. Čo sa nás zmocňuje alebo o čo sa strachujeme, je jednoducho situácia, skutočnosť, niečo, čo sa deje. Odstráň­ te jej význam, potom je tu vlastne len jednoduchá skutočnosť. Preto nedo­ pusťte, aby z nej ego urobilo veľký príbeh – ako to muselo byť v minu­ losti a ako by sa to malo stať v budúc­ nosti. Lebo ego potrebuje ním samým napísaný príbeh len nato, aby sa uká­ zalo a tým získalo význam. Potrebuje ho, aby mohlo ďalej existovať.

a on nebol tým, čoho som sa obával.

Žiaden význam – žiaden príbeh. Žiaden príbeh – žiaden odpor. Žiaden odpor – žiadna negatívna energia. Žiadna negatívna energia – žiaden nepokoj. Žiaden nepokoj – tiché, hlboké vedomie duše.

V tomto hlbokom ponorení duše za­ žíva žiak intenzívnu túžbu po inom, Novom živote, pričom zobudené na­ pätie nášho vnútorného znepokojenia

(ktoré spočiatku spôsobovalo vyššie uvedené obavy, strach a úzkosť), s ktorým sa teraz možno vyrovnať inak, sa stará o energiu, ktorá je po­ trebná na dosiahnutie cieľa.

Potiaľ je tento predchádzajúci ne­ pokoj dobrým znamením, pokiaľ bude pritiahnutá opačná sila, ktorá prenesie energetickú zásuvku do polohy „láska“.

Druhá stránka nášho strachu – a zároveň východisko – je štvorná­ sobná: 1. naše odovzdanie sa duši, 2. naše bezpodmienečné zakúsenie bezvýznamnosti horizontálneho sveta, 3. naše ne­súdenie, a 4. smieť vstúpiť do kruhu našej ne­ vedomosti a bezmocnosti, nemo­ húcnosti.

Potom urobíme ako žiaci krok od myslenia k vedomiu – krok od ega k duši.

BEZ STAROSTÍ Pán van Rijcken­

borgh píše v knihe Svetlo sveta ako prísľub a oveľa väčší obraz, ktorý nám pomáha skutočne sa oslobodiť od všetkého prekážajúceho a zbytoč­ ného strachu: „Poznáte slovo ‚Nebuď­ te ustarostení o zajtrajší deň.‘ To sa týka pôsobenia Božieho zákona, ktorý mocne, vznešene a dynamicky vypĺňa všetky oblasti hmoty a ducha.

Cesta duše a strach

49

Hneď ako sa žiak na základe svojho vedomia zameriava na vnútornú iskru Boha a roznecuje ho do plameňa, je úplne k dispozícii všetko, čo by kedy­ koľvek mohol potrebovať na zachova­ nie seba samého. Potom začne pôsobiť božský zákon, ktorý učí, že o každú entitu […] bude postarané a že všet­ ko, čo by mohla potrebovať na svoje zachovanie alebo svoju ďalšiu úlohu, je tiež úplne k dispozícii. Preto bývať ustarostený o jedno alebo druhé je celkom neinteligentné!

Všetko je pre všetkých – to je zá­ kon, poriadok. Nebeský Otec vie, čo potrebujete. To nie je poučné rečne­ nie, ale vaša prítomnosť v kozme so sebou prináša to, že o Vás bude po­ starané. Skutočnosť, že v pozemskej prírode všetko a všetci sú temer po­ vinní starať sa a obávať sa, je dôkazom toho, že ľudia sa dostali mimo dráhu.

Kázanie na hore dáva odpoveď na túto ustarostenú obavu o zajtrajšok: „Hľadaj najprv kráľovskú ríšu a jeho spravodlivosť, – to znamená: zaoberaj sa pôvodným svetom – a všetko ostatné ti bude darované.“ Tu nie je reč o tom, aby sa za sebou spálili mosty a skočilo sa do neistého.

50

Pentagram 6/201 3

Je to výmena veslárskeho člnu za plavebnú loď kríža. Ak sa opravdivo vykonáva duchovná práca, potom k nej to potrebné prúdi zo všetkých strán.

Ku všetkým, ktorí vystupujú na horu Ducha, sa hovorí: „Vzdaj sa všetkej svojvôle, nerob si starosti či obavy o vývoj života alebo o duchovné sily, ktoré by si mal potrebovať na ceste. Pretože ide o život sám – o život obnovy. Zažeň túto vyššiu ja­náruživosť a ja­strach zo svojho života. Napĺňaj zákon lásky a všetko potrebné príde samo od seba, lebo je to napĺňanie samozrejmého zákona.“ A ja som hľadel môjmu strachu tvá­ rou v tvár a on nebol tým, čoho som sa obával. Bol len nafúknutou formou s čiernymi a hnedými šatmi, ale bez skutočnej podstaty. A scvrkol sa na chudobné zvyšky nevedomosti a ne­ schopnosti. Umiestnil som ich na zlatú misku v mojom srdci a posky­ tol som ich veľkému vesmíru, ktorý v sebe všetko zahŕňa. A veľký vesmír premenil zvyšky nevedomosti a ne­ schopnosti na múdrosť a moc. 

RECENZIA KNIHY DEI GLORIA INTACTA

Sedem náhľadov

na jednu duchovnú cestu Kniha Dei Gloria Intacta od J. van Rijckenborgha vyšla v r. 1 946. Táto kniha, ktorú napísal počas 2. svetovej vojny, nesie podtitul „Kresťanské mystérium zasvätenia svätého Ružokríža pre novú éru.“

P

očas jednej služby v hlavnom chráme v Haarleme vtedy hovo­ ril o rôznych aspektoch, o ktorých bude táto kniha pojednávať. Tým táto kniha predostrela smerovanie pre cel­ kom nový vývoj v Duchovnej Škole.

Už skôr obaja zakladatelia Lectoria Rosicrucianum, J. van Rijckenborgh a Catharose de Petri, videli pred svo­ jimi duchovnými očami a chápali ako poverenie, že Duchovná Škola sa musí rozvinúť do sedemnásobnej školy mystérií, ktorá prináša svojich žiakov do spojenia so silami a ener­ giami pôvodného ľudského bytia a so životným poľom, ktoré k tomu patrí, na základe seba­oslobodzujúceho ži­ votného správania.

Prvá kapitola knihy s názvom „Orien­ tácia“ tvorí k tomu základňu. V nej sa mnohými spôsobmi na to upozor­ ňujú čitatelia, ktorí sa už síce na du­ chovný chodník postavili, ale príliš často nedosiahli cieľ, ktorý je udr­ žiavaný pred očami čitateľa a hľa­ dajúceho. Preto autor v úvode dô­ razne vysvetľuje sedem možných (Seba­)zasvätení a ich výsledky z toho časového bodu, na ktorom sa človek na Chodníku transfigurácie nachádza.

Za obšírnym úvodom nasledujú potom hlboko siahajúce odhalenia ohľadom seba­oslobodzujúcej cesty zasvätenia človeka, ktorý sa blíži k brehom toho „iného života“.

Sedem náhľadov na jednu duchovnú cestu

51

O

52

B

Pentagram 6/201 3

R

A

Z

Y

S

V

E

T

A

Mapa „pozemských pľúc“ opäť ukazuje, aká je situácia s rozdelením vzrastu stromov na celej planéte. V husto obývanom západnom svete už viac nemožno nájsť žiadne veľké lesy (na obrázku: čím tmavšie, tým vyššie stromy). Vdychovanie čistejšieho vzduchu – čistého respiračného poľa! – má veľký význam tak na svetovej, ako aj mikrokozmickej úrovni. Tu ukázané pospájané momentky z NASA sú nevyhnutné nato, aby sa dohliadalo na vzrast alebo úbytok lesov.

Obrazy sveta

53

Autor si ako východisko pre svoj ďal­ ší popis berie Zjavenie Jána.

V zjavení získa­ va centrálna postava, Ján, úlohu, aby sa obrátil na sedem obcí v Ázii. J. van Rijckenborgh sa počas temných rokov vojny pýtal, aký význam by mohla mať takáto

tajomná kni­ ha, uzatvára­ júca bibliu.

Zatiaľ čo o tom rozmýš­ ľal, premohol ho v určitom okamihu veľký pokoj. Píše o tom: „Pokúšajú sa tí, ktorí ma vedú, nie­ čo mi objasniť? Chcú mi niečo ozrej­ miť? A potom som naraz s veľkou

S tak je sebavedomie, žiadosti a samoľúbosť mnohých tak veľká, že sa zdá nemožné priviesť ich vzájomne do súladu S ich odpor je tak veľký, že naďalej sledujú starú cestu a nechcú ju opustiť.

Príčiny tejto zdržanlivosti a utajovania skutočného svätého mystéria ležia oprávnene v skutočnosti, že človek podľa svojho pozemského prejavenia síce dosahuje najhlbší bod – nadir – látkovosti, ale predsa sa ešte nezasekol celkom a v dostatočnom množstve v pozemskej prírode. Tieto podmienky sú teraz naplnené. Spôsobili dostatočné kozmické reakcie. Nastala perióda krízy, a závoje budú teraz strhnuté. V perióde, do ktorej sme vstúpili, musí byť zobudené nebeské telo, a kandidáti nových mystérií sa musia s týmto nepominuteľným „vozidlom“ dokázať zdržiavať v Svetle Boha.

Týmto spôsobom bude človek, keď sa jeho z kúsočkov zostavená viera roztriešti na skalnatom brale skutočnosti, zrelý na duchovnú revolúciu. Táto duchovná revolúcia medzitým ohlasuje svoje ranné zore, a ľudstvo sa nachádza vo vanutí úplne nových čias. Prostredníctvom žiaľu, smrti a chaosu bude určitá časť ľudstva urobená spôsobilou na prichádzajúcu úrodu.

54

Pentagram 6/201 3

jasnosťou pochopil túto tichú reč Du­ cha, ktorou ma Veľkí stále oslovujú.

Každé svetové náboženstvo od počiatku sveta má ,písmo mystérií‘, ,duchovný testament‘ na službu tým, ktorí sa na­ chádzajú v silovom poli a v najoprav­ divejšom zmysle slova sú síce v sve­ te, ale nie zo sveta. Až dodnes chýbal podľa mojej mienky taký zápis v kres­ ťanstve, a my sa musíme uspokojiť s klasickými písmami zasvätených,

s prejaveným Slovom z druhej ruky.

Zjavenia budú k dispozícii oslo­ bodzujúcim sa, pozdvihujúcim sa ľu­ ďom, ktorí naplnia určité predpoklady a nachádzajú sa v istom zduchovne­ nom stave.“ Podľa pisateľa prejavenie je „mi­ losťou“, prorokovanie je „úsudkom“.

Aby bolo možné počať nebeského človeka, je najprv potrebná fundamentálna premena, principiálne zapieranie starého „ja“. To v žiadnom prípade neznamená zanedbávanie pozemskej osobnosti a nutného pozemského života. Ale predsa máme akcenty stanoviť tak, že sa bude prijímať životný štandard, ktorý podporuje skutočný cieľ znovuzrodeniaS Denné umieranie znamená rozlamovanie biologického vedomia a ničenie seba-utvrdzovania, sebauplatňovania a nižších špekulatívnych žiadostíS

z „biedy a smrti“. To znamená, že sa mu mystické zanikanie sveta stáva vnútornou potrebou. Keď dosiahol túto fázu, môže byť s úspechom využitá fundamentálna premena a výsledok potom bude viditeľný. Potom prichádza osvietenie, mystické vyjasnenie, vnorenie lúčov Krista. Odteraz žije žiak z vnútorného vlastníctva Krista. Pokúša sa so všetkými ľuďmi udržiavať mier a nadobudnúť posvätenie.

Kandidát musí toto prepúšťanie z pozemskej prírody sláviť ako prepúšťanie

Názov knihy Dei Gloria Intacta zna­ mená „Glória Boha je nedotknuteľná“

Kresťanstvo je osvietenie z pôvodnej idey a stavu pra-ľudského rodu, tzv. „kráľovstva neba“ a uzmierenie sa s nimi.

Sedem náhľadov na jednu duchovnú cestu

55

a je jedným z nápisov, ktoré našli Bra­ tia Ružokríža v hrobke Christiana Rosenkreuza.

V tejto knihe čítame: „Slovo ‚Ázia‘ zameriava našu pozornosť súčasne na trojnásobného Logosa a jeho poriadok, jeho svet, v ktorom sa naozaj oslobo­ dení zdržiavajú, a ku ktorému patrí aj spiaca a [v súčasnosti] neúčinná ne­ beská osobnosť. Táto najvyššia troj­ násobná bytosť – ktorá je, ktorá bola a ktorá bude prichádzať – posiela do každej koncentrácie pralátky, v ktorej sa chce prejaviť Jeho majestát, láska a sila, ‚sedem prúdov dynamických síl‘, ktoré ‚sú z Jeho trónu‘.

V súlade s týmito siedmimi silami existuje aj sedem štádií duchovného

vývoja, sedem skupín a sedem stup­ ňov duchovného pôsobenia, ktoré sa v ‚Ázii‘ alebo v mene ‚Ázie‘ preja­ vujú.

Ak chce človek reagovať na volanie Svetla, ak chce stúpať po nebeskom rebríku, bude to musieť činiť od najnižšej priečky, zdola nahor, cez krvnú väzbu Krista v materiálnom poli života.

Prostredníctvom prijatia cesty kríža sa stane príroda smrti, pozemská osobnosť, bránou pre Ducha, vzkriesenie nebeského tela.

Pečať, listy, pozauny a vízie sa len potom môžu stať v čitateľovi skutočne žijúce, keď vibrácie milosti osvetľujú jeho bytosť zvnútra navonok.

S nepominuteľným leskom prežaruje kristovský, duchovný testament Zjavenie Jána. Zjavenia budú dané oslobodeným, pozdvihnutým ľuďom, ktorí napĺňajú určité predpoklady a nachádzajú sa v istom duchovnom stave.

56

Pentagram 6/201 3

Počas jeho úsilia o nahliadanie a chá­ panie sa obracia Ján na sedem obcí v Ázii. Týchto sedem obcí je časťou ‚Ázie‘, takže časťou ľudstva, ktoré je zrelé na obnovovanie na báze sku­ točného ľudského centrálneho Ducha.

Autor poukazuje na to, že obnovo­ vací proces zmeny v človeku je ces­ tou zasvätenia kozmickej dimenzie, riadenou prostredníctvom energií Krista. V troch fázach, ktoré sú ozna­ čované ako tri sedem­kruhy, ktoré sú spriahnuté so siedmimi sférami

Že bol autor – van Rijckenborgh – na­ plnený veľkou láskou k ľuďom a na

tomto základe vyjavoval hľadajúcim

ľuďom svoj oslobodzujúci spôsob na­ hliadania, nachádzame potvrdené

v epilógu knihy. V ňom popisuje veľký

žiaľ sveta a uznáva, že siaha omnoho ďalej a hlbšie ako žiaľ, ktorý spôsobili dve svetové vojny. A očakáva nové

ranné zore, ktoré už vnímal na hori­ zonte behu sveta.

planéty, sa uskutočňuje trojnásob­ ný proces znovuzrodenia tela, duše a Ducha. Následkom toho sa zobú­ dza toto zvláštne nebeské vedomie, podoba, ktorá spí, ale predsa „je“. Ďalší text knihy sa krok za krokom zameriava na rozličné sedem­kruhy, ktoré pri kráčaní cesty obklopujú „horu Ducha“.

Kniha má tú črtu, že ostáva stále aktuálnou, lebo zodpovedajúc náras­ tu vedomia sa jej obsah odvíja pred vnútornými očami v stále väčšej perspektíve. Vo všetkých knihách J. van Rijckenborgha stojí v centre gnostická cesta ako učenie spásy. Ak­ tuálna hodnota tejto knihy vychádza z toho, že aspekty, ktoré umožňujú V nasledujúcich rokoch sa z rúk

tohto veľmajstra objavil nikdy nevysy­ chajúci prúd gnostických a hermetic­

kých zjavení, ktorý tak hlboko skúma

opäť rozpoznať to Božské v človeku, sú stále tie isté, a východiskovým bo­ dom je nemeniteľne nedotknuteľná Iskra, ktorá u mnohých ešte vždy vyžaruje teplú žiaru a tak udržiava živou spomienku na stratený zlatý stav, a táto spomienka nikdy neopustí srdce.

Od čias objavenia sa tejto obdivu­ hodnej knihy vznikol na svete úplne nový gnosticko­kresťanský Ružokríž.

V ňom nachádza hľadajúci človek vnútornú duchovnú cestu, na zákla­ de ktorej môže zapáliť sedem sviet­ nikov, totiž sedem nových stavov vedomia. 

univerzálne učenie múdrosti všetkých čias, že Svetlo univerzálneho Ducha

sa takmer hmatateľne priamo dotýka čitateľa.

Sedem náhľadov na jednu duchovnú cestu

57

O

B

R

A

Z

Y

Svet v malom – mikrokozmos. Ruža, zmrznutá pod ľadom mentálneho chladu a „do krajnosti dohnaného pozemského myslenia“, symbolizuje svet pôvodného života, odovzdaného Bohu, ktorý sa môže rozvinúť vo vnútri človeka.

58

Pentagram 6/201 3

S

V

E

T

A

V sne prišiel som do mesta jedného.

Videl som: jeho zámok z ruží červených, A jeho kniežaťa korunu, trón A živý plot a hradbu ruží červených.

S ružami kúpa­predaj plynie, Z ruží sa robí váženie, Tam ruža sa ružou vyvažuje – Celý trh z ruží červených je.

Jeho prachom je ruža, ruža je jeho kameňom, Jeho vlhký, schnúci jas ruží, V jeho lesíku cyprusy A aj jedličky sú z ruží červených.

Z ruží sa mlyny točia tam, A melú ruže stále odznova, Ich koleso, ich voda a ich cieľ, A sila a ticho sú ruže červené.

Ruže červené, ruže biele Ako dvojičky v jednej záhrade – A na tŕňovú korunu pozeráte, Sú tŕň a kvet ruží červených.

Ruža, hľaď tam na klenbu, Napĺňa obeťou tento svet.

Posvätný koná stráženie, Jeho chlieb, jeho víno sú ruže červené.

Ummi Sinan, všadiaľ rozpovedz Ruže a slávika bolesť – Nuž slávik, tvoje srdce osamelé To spieva tu pre ruže červené.

Ummi Sinan, (Yoesef Ibrahim), ca. 1563­1657 Obrazy sveta

59

V Bundahišnu, knize Prvotního Stvoření z kosmologie Zarathuštry, čteme následující: „Bylo odhaleno, že Ahura Mazda (nestvořený Stvořitel) od nepaměti přebývá ve výšinách, ozdoben vševědoucností a dobrotou a obklopen Světlem. Toto Světlo je místem a příbytkem Ahura Mazdy. Někteří lidé ho nazývají nekonečným Světlem. Jeho vševědoucnost a dobrota tvoří roucho Ahura Mazdy.

Někteří lidé to nazývají náboženstvímS Trvání roucha je nekonečné, protože dobrota a náboženství nestvořeného Stvořitele bude existovat stejně dlouho jako Ahura Mazda.“ Henri Corbin píše ve své knize Cyklický čas a Ismailská Gnose z roku 1 982, že Bundahišn představuje souhrn učení Zarathuštry a Ahura Mazdy, které bylo napsáno v Pahlaví, středoperském jazyce z prvního tisíciletí. Dílo pochází ze 4. století našeho letopočtu. Obsahuje řadu otázek, na které by měl být schopen odpovědět každý Peršan ve věku patnácti let. První otázky zní: „Kdo jsem a kam patřím? Odkud pocházím? A kam jdu? Jaký je můj původ a k jaké rase patřím? Jaké je mé poslání v tomto pozemském životě? S Pocházím z nebeského světa, nebo je mým

60

Pentagram 6/201 3

domovem pozemský svět? Budu patřit k Ahura Mazdovi nebo k Ahrimanovi?

Patřím k andělům nebo démonům?“ A zde jsou odpovědi: „Přišel jsem z nebeského světa.

Pozemský svět není mým domovem.

Duchovní stav je mým původním stavem, ne pozemská existence.

Patřím k Ahura Mazdovi, pánu moudrosti, a ne k Ahrimanovi (duchu oddělenosti a temnoty). Patřím k andělům, nepatřím k démonůmS Já jsem stvoření Ahura Mazdy a nejsem stvoření Ahrimana. Přijal jsem svou rasu a původ od původního člověka (anthrópos).

Má matka je Spandarmad, anděl země a můj otec je Ahura Mazda. S Naplňuji své poslání tím, že poznávám Ahura Mazdu jako věčné bytí, skutečnou existenci, která vždy existovala a vždy bude existovat, abych se ho naučil vidět jako věčně povzneseného a nekonečně čistého a abych považoval Ahrimana za čistou negativitu, která se vyčerpává a vrací do nicoty, za ducha oddělenosti (zla), který v tomto stvoření dříve neexistoval a který ve stvoření Ahura Mazdy jednoho dne existovat přestane a na konci času zmizí.

Naplňuji své poslání, jestliže mohu vidět své pravé já jako součást Ahura Mazdy a archandělů.“