FANTASTICKÁ ČÍSLA A KDE JE NALÉZT Fyzici tomu říkají informační paradox. Je to jedna z těch záhad, která je tak hluboká, že od jejího odstranění lze očekávat odhalení nějaké významné pravdy o světě, v němž žijeme. Hawking se o takovéto věci rád sázel a v roce 1977 se spolu s Kipem Thornem vsadili s Johnem Preskillem z Caltechu. Preskill tvrdil, že informace se nemůže ztratit a v černé díře to platí taky. Hawking a Thorne si mysleli opak. Kdo sázku prohraje, měl vítězi koupit encyklopedii podle jeho výběru. Odměna pro vítěze byla dobře zvolena, protože v sázce šlo o to, zda obsah encyklopedie vhozené omylem nebo úmyslně do černé díry je definitivně ztracen, nebo může být nějak zrekonstruován. O sedm let později navrhl Hawking řešení informačního paradoxu a uznal, že prohrál. Preskillovi zaslal encyklopedii jménem Total Baseball, The Ultimate Baseball Encyclopedia; žertem prohlásil, že měl raději encyklopedii spálit a Preskillovi poslat popel – informace tam přece musí být. Naproti tomu Thorne prohlásil, že ho Hawkingův výpočet nepřesvědčil a sázka pokračuje dál. Pravdou je, že Hawking svým řešením nepřesvědčil ani další fyziky. Tak či onak, existují velice dobré důvody věřit, že kvantové zákony platí i pro černé díry – takže informace ztracené nejsou a v příští kapitole si povíme proč. Kvantová mechanika je příliš cenná teorie, abychom se jí jen tak vzdali. Na svou velikost mají černé díry obrovské množství entropie. Díky ní mohou obsahovat obrovské množství informací, které – jak si dnes myslíme – jsou v principu dostupné, i když ne v praxi. Černá díra velikosti mého iPhonu by obsahovala neuvěřitelných 1057 gigabytů.5 Mých 64 gigabytů fotografií a zpráv je proti tomu zanedbatelné číslo a zanedbatelně malé je i 1015 gigabytů informací, které představuje atomová struktura mého mobilu. Nic nedokáže uskladnit informace tak efektivně jako černá díra. Abychom pochopili, proč tomu tak je, představte si, že cestujete vesmírem k exoplanetě Kepler-62f vzdálené od Země téměř tisíc světelných roků. Planeta Kepler-62f obíhá kolem slunce Kepler 62, které je o něco málo menší a chladnější než naše Slunce a nachází se v souhvězdí Lyry. Pro návštěvu této planety existují dobré důvody. Kepler-62f byl vyhodnocen v projektu SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence) jako místo, kde stojí za to hledat život. Je to stará, hornatá planeta, která obíhá kolem svého slunce ve vzdálenosti umožňující život, na jejím povrchu je oceán a roční doby jsou podobné těm našim. Vesmírná loď, v níž cestujete, není dvakrát prostorná – koule o průměru 3 metrů, do které se jen tak tak vmáčknete. Loď je plná jídla, paliva a především spousty informací v počítačovém systému lodi. Celkem loď váží kolem milionu kilogramů. Nevíte moc přesně, kolik entropie to představuje, ale vzhledem k té spoustě informací to musí být hodně.
100