• vytvoření nouzových plánů
• vytvoření plánu rizik
• monitorování vyspecifikovaných sledovaných činností, které jsou určené k hodnocení shody s koncepcí bezpečnosti a systémem řízení s mechanismy, prováděnými v souvislosti s danou činností
• auditní a revizní řízení určené k pravidelnému a systematickému hodnocení zadané koncepce řízení rizik
• výsledky vzniklé na základě šetření neshod, havárií a vzniklé na základě zkušeností, jednání s týmem, formou brainstormingu
K této činnosti manažera, vedoucího pracovníka je vhodné používat indikátory kvality a bezpečnosti v perioperační péči (Procházková, 2020).
█ Ošetřovatelský audit na operačním sále
Kvalita perioperační péče musí být měřena systematicky. Měření spočívá v analýze úspěšnosti tím, že dojde k porovnání informací o tom, co bylo plánováno a co bylo dosaženo (Škrla, Škrlová, 2003). Pro měření kvality poskytované péče je za vhodný nástroj považován ošetřovatelský audit. Ten slouží k přezkoumávání stavu zavedených procesů a vede k prevenci rizik. Pomocí auditů je také ověřována efektivita perioperačních procesů a zda je nutné ošetřovatelské postupy měnit či zlepšit. Kdyby kvalita nebo její atributy nešly změřit, bylo by velice obtížné odhadnout, zda dochází ke zlepšování, zhoršování služeb nebo zda je efektivnost u toho samého bodu.
Audit obecně znamená systematické nezávislé zkoumání týmem auditorů za účelem kontroly, jestli činnosti a výsledky úkonů vyhovují naplánovaným programům a vymezeným standardům (Škrla, Škrlová, 2008). Je považován za nástroj přezkoumávání stavu zavedených perioperačních bezpečnostních procesů. Ověřuje, zda jsou standardy aplikovány a dodržovány v praxi. Objekty auditů mohou být jednotlivé činnosti, ale i celé procesy, které jsou monitorovány dle předem vyjádřených kritérií. Do auditu lze zahrnout dokumentaci, znalosti, dodržování hygienicko-epidemiologického režimu a konkrétní kvality práce na operačních sálech jako celku (Gladkij a kol., 2003). Management kvality a management rizik perioperační péče by se měl soustředit na bezpečnost a ochranu zdraví jak pacientů, tak personálu operačních sálů. Ošetřovatelský audit představuje sledování a vyhodnocení práce nelékařského personálu prostřednictvím kontrolního listu. Záměrem je objektivně vyhodnotit reálný stav za účelem prevence rizik a dosáhnutí toho největšího stupně kvality. Cílem auditů tedy není hledání chyb, omylů a následných disciplinárních opatření. Cílem je detekce slabých míst za účelem jejich eliminace a posílení prevence. Proto by se auditor, pokud se odhalí nedostatky, neměl ptát, kdo tak učinil, ale proč tak učinil. Pro snížení množství chyb hraje důležitou roli konzultace s personálem a edukace o adekvátních postupech. Manažer oddělení by měl ve spolupráci s manažerem kvality provést např. kořenovou analýzu, kterou se mohou dopátrat skutečné příčiny nedodržení požadavku nebo přímo nějakého problému.
6.1.1 Indikátory kvality v perioperační péči
K měření kvality za určité období slouží indikátory kvality. Indikátory kvality vypovídají o úrovni kvality, která je vyjádřená kvantitativní (číselnou) hodnotou, popisující
strukturu, proces nebo jiné výstupy. Mohou být zaměřeny na jakoukoli oblast, na lékaře, nelékaře, klinickou událost nebo systém. Umožňují porovnat „něco s něčím“. Mohou měřit pozitivní i záporné jevy. Jsou založeny na sběru dat o takových jevech, které se vyskytují s určitou frekvencí. Lehce se dají porovnat s výsledky minulých období. Ve výsledku ukazují, jak dalece se dodržují standardy. Zároveň mají varovný charakter, je-li něco v nepořádku (Gladkij a kol., 2003).
Indikátory kvality zdravotní, ošetřovatelské i perioperační péče je nezbytné hodnotit a vyjadřovat v měřitelných procesech. Identifikují nám kritické jevy vyskytující se v daném prostředí s danými činnostmi na různých pracovištích. Nástroje k měření kvality péče by měly být pružné, vytvořené na míru, spolehlivé a dostupné ke sledování a zlepšování.
K dosažení vysoké úrovně kvality ošetřovatelské perioperační péče je nutný její kontinuální monitoring, měření a následné vyhodnocování indikátorů kvality, které se propojují v management kvality.
Rozlišují se dva typy indikátorů kvality:
1. indikátory vztahu/poměru
2. sentinelové indikátory
Indikátory založené na sběru dat, informací vyskytujících se s určitou frekvencí s vyjádřením poměru či průměru lze identifikovat jako indikátory poměrové. Strážné, sentinelové indikátory jsou zaměřeny na sledování nežádoucích událostí vyžadujících analýzu příčin vzniku (Škrla, 2003).
Každý z indikátorů musí obsahovat odůvodnění, proč je indikátor pro měření podstatný, musíme identifikovat účel měření. Nalézt zdroj dat pro hodnocení, vyjasnění si čitatele a jmenovatele podle měřitelnosti a uvést zhodnocení přínosu měřitelnosti indikátoru.
Pokud tedy chceme zjistit přínos indikátoru, je nutné ho statisticky zpracovat. Statistika je věda, která zkoumá, zpracovává a vyhodnocuje data v nějakém statistickém souboru. Používá celou řadu metod, ale pro základní orientaci stačí vědět jaká je četnost výskytu daného indikátoru v konkrétním souboru dat.
Četnost může být buď relativní, nebo absolutní a udává, kolik hodnot daného znaku se vyskytuje ve statistickém souboru.
Absolutní četnost udává počet výskytů znaku ve statistickém souboru. Součet absolutních četností dává celkový počet získaných hodnot.
Relativní četnost udává, kolik procent hodnot znaku ze statistického souboru je rovno absolutní hodnotě četnosti jeho výskytu (https://www.matweb.cz/zaklady-statistiky/ 20. 3. 2023).
Rozdělení indikátorů lze sledovat také z několika pohledů podle jasných kritérií. Lze je vztahovat ke:
• struktuře – technické vybavení pracoviště, prostorové vybavení pro péči, kvalifikace zdravotnických pracovníků atd.
• procesu – fyzický stav oddělení podle specifických kritérií, úroveň ošetřovatelské péče, úroveň ošetřovatelské dokumentace atd.
• výsledku – náklady na lůžko/den, počet stížností na kvalitu zdravotnické péče atd.
█ Strukturální indikátory
Vztahují se k technickému prostorovému vybavení, personalistice – počtem a kvalifikací zdravotnických pracovníků, bezpečnostními procesy – BOZP, protipožárním vybavením, prostorovému vybavení pro perioperační péči. Výhodou těchto indikátorů je snadná měřitelnost i vysoká výpovědní hodnota. Zdroje jsou snadno dohledatelné a určitelné. Data jsou dostupná např. z nemocničních informačních systémů, z manažerské administrativy, personalistiky, z dostupných zdravotnických dokumentů. Do těchto indikátorů mohou být zařazeny tyto zdroje:
Počty operačních sálů na pracovišti
Definice: indikátor efektivity
Zdroj dat: organizační struktura
Podstata indikátoru: ekonomická
Čitatel: počet operačních výkonů
Jmenovatel: počet sálů
Interval vykazování: měsíc, kvartál, rok
Shrnutí: informuje management o efektivním využití OS
Komentář: interval vykazování si stanoví zadavatel indikátoru, výsledek se může uvádět jako absolutní nebo relativní četnost
Technologická vybavenost operačních sálů
Definice: indikátor efektivity a bezpečnosti
Zdroj dat: inventární seznamy, provozní deníky
Podstata indikátoru: ekonomická, bezpečnostní
Čitatel: počet sálů nebo počet operačních výkonů
Jmenovatel: počet konkrétních přístrojů, počet oprav konkrétních přístrojů
Interval vykazování: měsíc, kvartál, rok
Shrnutí: informuje management o efektivním využití přístrojového vybavení a hodnocení bezpečí poskytované péče
Komentář: interval vykazování si stanoví zadavatel indikátoru, hodnocení může přinést podklady pro obnovu technologického vybavení sálů, výsledek se může uvádět jako absolutní nebo relativní četnost
Opotřebovanost prostorů sálů
Definice: indikátor bezpečnosti
Zdroj dat: inventární seznamy, provozní deníky, počty oprav
Podstata indikátoru: ekonomická, bezpečnostní
Čitatel: počet operačních sálů
Jmenovatel: počet realizovaných oprav
Interval vykazování: měsíc, kvartál, rok
Shrnutí: informuje management o efektivní realizaci oprav prostředí operačních sálů a hodnocení bezpečí poskytované péče
Komentář: interval vykazování si stanoví zadavatel indikátoru, hodnocení může přinést podklady pro obnovu prostor operačních sálů, výsledek se může uvádět jako absolutní nebo relativní četnost