mám dva nejlepší přátele na světě. Dav odpočítává od deseti, při nule všichni jásají a vypukne ohňostroj. „Jéé,“ zakřičí v tu chvíli zničehonic Zach, rozzběhne se k vodě a potrhle přitom poskakuje, dokud v ní není po pás hluboko, a pak se do ní úplně oblečený ponoří. „Pojďte se přidat,“ křičí na nás. Koupání ve tmě by mohl být zaručený způsob, jak se nechat sežrat žraloky, ale tohle může být moje jediná příležitost, jak si zaplavat oblečená, aniž bych si připadala směšně. Řeknu si, že je tady venku dost lidí, takže kdyby kolem náhodou proplul žralok, tak je dost velká šance, že to nebudu já, koho sežere. Lucy vběhne do vody a já hned za ní. Moře je studenější, než jsem si myslela, a tak si razím cestu, dokud nedojdu k Zachovi a Lucy. „Pojďme si do začátku nového roku říct tři vlastnosti, které na sobě vzájemně máme rádi,“ navrhne Lucy, když stojíme po ramena ve vodě. Něco takového navrhuje pořád. Říká, že skupinový tera peut, ke kterému její rodina kdysi chodila, je nutil hrát hry pro dobrou náladu, jak je nazval, a Lucy je na nich teď tak trochu závislá. Někdy je se Zachem hrajeme spolu s ní a někdy ne. „Lucy je laskavá, šlechetná a starostlivá. Natalie je zábavná, chytrá a zajímavá,“ vyjmenovává Zach rychle a plave pomalými tempy s hlavou nad vodou. „Zajímavá,“ zopakuju posměšně. „Co je špatného na slově ,zajímavá‘?“ podiví se Zach. „Je to slovo, které nahrazuje jiné slovo,“ odvětím, a jak plave kolem mě, chrstnu po něm trochu vody. „Které slovo?“ vyzvídá a poškrábe se na tváři, když ho zasáhnou moje stříkance vody. „Divná a nepopulární.“ „To tedy není.
97
„Zajímavá je ta nejlepší poklona, jakou ti můžu dát,“ trvá na svém Zach, postaví se a odhrne si vlasy z očí. „Myslím, že bys to dokázal líp.“ „No, tak teď řekni něco o nás ty a uvidíme, jestli to zvládneš líp.“ „Proč mi vždycky zkazíte hru?“ napomene nás Lucy. „Nemůžeme si pomoct,“ řekne Zach. „Máme to v povaze. Hele, to je něco pro tebe, Zachu, jsi skvělý v kažení věcí.“ „To je moje velmi nedoceněná vlastnost,“ usměje se. Ponořím se pod vodu a snažím se nemyslet na žraloky. Znovu se vynořím a ponořím. Loni jsem strávila Silvestra s rodiči a dělala to, co se za ta léta stalo naší tradicí: ujídala jsem luxusní sýr a dívala se na staré filmy. I když mám Zacha a Lucy ráda a jsem šťastná, že jsem právě teď s nimi, část mého já se nemůže ubránit myšlence na to, že už nikdy, nikdy s rodiči takový Silvestr neprožiju. Chvíli se nechávám nadnášet na zádech a sleduju, jak na obloze vybuchují poslední rachejtle. Uši mám pod vodou, takže je to jen tichá, barevná exploze obklopená hvězdami. Takhle bych mohla zůstat navždy.
98
10. KAPITOLA
Ponižující situace
Jsou dvě hodiny ráno a já se s trhnutím probudím při zavrzání vchodových dveří. Všichni se už vrátili a jsou v posteli a já už jsem asi půl hodiny spala. Když jsem přišla z pláže, osprchovala jsem se, hodila mokré oblečení do pračky, popřála všem dobrou noc, a tak, jak jsme se domluvili, jsme si se Zachem tajně prohodili pokoje. Momentálně jsem sama v pokoji v přízemí, který je nejblíž vchodovým dveřím, a mám strach. Proč mě nenapadlo, jaká rizika s sebou výměna postelí ponese? Budu první, koho kvůli tomu, že jsou Zach a Lucy nadržení, zavraždí. Vchodové dveře se se skřípěním zavřou a já si přes hlavu přetáhnu peřinu. Drahý Bože nebo kdokoli, kdo mě možná slyšíš, nenech mě umřít dřív, než se naučím řídit. Nenech mě umřít dřív, než rozjedu ten svůj podcastový seriál o současných tee nagerech, kteří sledují teenagerské seriály z devadesátých let. Nenech mě umřít dřív, než se mi podaří vycestovat někam mimo Austrálii. Nenech mě umřít dřív, než zažiju orgasmus s někým jiným než sama se sebou. Nenech mě umřít, nenech mě umřít, nenech mě umřít… Ke dveřím pokoje míří kroky. Kdy je vhodná chvíle, abych začala křičet? Když vrah začne otevírat dveře nebo když vejde do pokoje nebo mám počkat, až mi stáhne prostěradlo z hlavy? Chci svůj telefon, ale ten se teď nabíjí na druhé straně místnosti.
99 Ukázka elektronické knihy