POLITICKÝ MOZEK NA i-TECHNOLOGIÍCH
Skutečný problém lidstva je následující: máme paleolitické emoce, středověké instituce a božské technologie. A je to hrozně nebezpečné a dosahuje to stavu všeobecné krize. Edward Osborne Wilson
5.1 PADESÁT LET INTERNETU A TECHNOLOGIÍ, KTERÉ MĚNÍ MOZEK
97
5. Politický mozek na i-technologiích
Na podzim roku 2019 oslavil internet 50. výročí svého vzniku. Dne 29. října 1969 poslal profesor Kalifornské univerzity v Los Angeles Leonard Kleinrock a jeho student Charley Kline přes síť ARPANET, předchůdce dnešního internetu, první elektronickou zprávu kolegovi ze Stanfordovy univerzity Billu Duvalovi. Operace to nebyla tak docela úspěšná. Z původního záměru, odeslání slova „login“, zůstalo pouze „lo“. Po naťukání písmene „o“ počítač v Kalifornii zkolaboval. Internet tak vznikl odesláním zprávy „lo“. V současné době, zkraje roku 2022, jím proudí denně bezmála 8 miliard gigabajtů dat v podobě více než 260 miliard e-mailů, téměř 8 miliard vyhledávání přes Google, více než 7 miliard zhlédnutí videí na YouTube, více než 760 milionů publikovaných tweetů a tak dále a tak podobně. Tento přenos spotřebuje více než 4 miliony MWh elektrické energie a vyprodukuje 3,4 milionu tun emisí (viz internetlivestats.com). Denně. Jen málokterý nástroj v dějinách lidstva změnil v tak nepatrném čase pouhého půlstoletí chod a podobu společnosti v takovém rozsahu a do takové hloubky. Pěstní klín, zemědělství, parní stroj, elektřina, knihtisk – bez nejmenších pochyb patří také internet do skupiny těch nejpřevratnějších objevů a nástrojů ve vývoji lidské civilizace. A vezmeme-li do úvahy, že ještě před patnácti lety drtivá většina lidí neznala iPhone, je zřejmé, že v rychlosti proměny společnosti internet, a zvláště mobilní internet, dřívější technologické revoluce řádově převyšuje. Technologické změny způsobené rozmachem a vývojem internetu a jejich dopady na prakticky všechny oblasti našeho života, počínaje ekonomikou přes medicínu, dopravu, politiku, kulturu až po veřejnou či mezilidskou komunikaci, jsou většinou viditelné takříka-
5. Politický mozek na i-technologiích
jíc pouhým okem. S nemenším důrazem však internet, jeho nástroje, formy a aplikace působí na náš vnitřní svět, na naši psychiku a v jejím rámci i na způsob, jakým přijímáme informace a poznatky o světě, jak je zpracováváme, jak si je vyměňujeme, na naše poznání a myšlení. Internet fyzicky mění náš mozek. Na nástupu nových médií, technologií a nosičů informací totiž není z hlediska dopadu na společnost nejdůležitější jejich obsah, přestože právě ten celkem přirozeně zaměstnává odbornou i laickou veřejnost nejvíce. Podstatnější je, jak konstatoval Marshall McLuhan už v roce 1964, jak tyto technologie mění procesy, jejichž prostřednictvím s obsahem nových médií mentálně pracujeme, tedy jak mění naše myšlení, způsoby, jakými vyhledáváme, přijímáme, zpracováváme a šíříme informace, tedy jak se utváří individuální i kolektivní vědomí. „Důsledky technologií se neprojevují na úrovni názorů a konceptů, ale mění poměr smyslů neboli vzorce vnímání, a to neustále a bez odporu,“ napsal McLuhan (1964, s. 31) v úvodu svého přelomového díla Understanding the Media („Jak porozumět médiím“).
5.2 NEUROPLASTICITA Synapse se mění zkušeností. Erik Kandel Mechanismus nebo charakteristický rys, umožňující a způsobující proces fyziologické proměny mozku, a tedy i myšlení v důsledku používání nových médií, se nazývá „neuroplasticita“. Ta jako jeden ze základních funkčních principů lidského mozku a mysli popisuje proces, při němž se mozkové struktury, konkrétně synapse, které spojují neurony a jejichž forma, síla a intenzita určují, jak informace zpracováváme, tudíž jak myslíme a následně jednáme, mění podle toho, která spojení využíváme, zaměstnáváme příslušnými podněty více, a která méně. Ta spojení a části mozku, jež zaměstnáváme méně, které jsou vystaveny menšímu množství stimulů, nižší intenzitě asociativní aktivace, pak slábnou, atrofují a příslušné duševní schopnosti ztrácíme. A naopak ta spojení, která využíváme více, se posilují a příslušné duševní schopnosti máme více rozvinuté. Jeffrey Schwartz, profesor psychiatrie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, nazval tento proces v duchu Darwinovy teorie „přežitím nejzaneprázdněnějších“ (Schwartz – Begley, 2003, s. 201).
98
5.3 ČLOVĚK A MOZEK INTERNETOVÝ Software požírá svět. Marc Andreessen Evoluce člověka, především fáze tzv. behaviorální modernity a období kognitivní revoluce, datované zhruba do doby před 70 tisíci lety, během níž se z anatomicky moderního stal i kulturně moderní člo-
99 Ukázka elektronické knihy
5. Politický mozek na i-technologiích
V tomto smyslu, obrazně řečeno, funguje mozek a mentální kapacity člověka podobně jako sval, který je díky tréninku častým opakováním více vyvinutý a my pak dokážeme příslušnou činnost lépe vykonávat. A naopak ten sval, který netrénujeme, a také ty části mozku a nervová spojení, jež neaktivujeme, oslabují, a my potom dané duševní schopnosti ztrácíme. Neuroplasticita mozku přitom zabezpečuje, že kdo například dlouhodobě trénuje tenis, šachy, hokej, ale také třeba praktikuje mytí nádobí, hru na klavír a v podstatě každou jinou lidskou činnost s častým opakováním, je v ní lepší, schopnější, protože si pro ni vytvořil dostatečně silné mentální struktury, tedy silná nervová spojení. Spojení příslušných neuronů fungují silněji, rychleji a lépe. Jedním z mnoha vědeckých důkazů tohoto principu je případ londýnských taxikářů, jimž se měřila velikost částí mozku zodpovědných za prostorovou orientaci – byly u nich výrazně větší než u ostatních lidí. Mozek tedy umí přepisovat a vlastně bez přestávky s každým novým podnětem přepisuje strukturu svých nervových spojení, která jsou fyziologickým základem našeho myšlení a jednání. „Synapse se mění zkušeností,“ pojmenoval tuto zákonitost permanentně se proměňující struktury mozku neurobiolog Eric Kandel (2006, s. 116), nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství a průkopník výzkumu fyziologických základů paměti. Díky neuroplasticitě mozku se s každou novou zkušeností jako lidé měníme, a proto jsme jako živočišný druh schopni se mentálně přizpůsobovat novým okolnostem, orientovat se v nich, reagovat na ně, jednat, přežít. A mění se rovněž náš „politický mozek“. S jeho změnami se pak přirozeně proměňují naše schopnosti, kapacity a způsoby, jak politické informace zpracováváme, tedy interpretujeme, zkreslujeme, domýšlíme, dáváme do souvislostí, spojujeme s existujícím poznáním, tj. jak politickým informacím přisuzujeme význam a jak podle toho utváříme své politické úsudky a jednání.