Hlavní škodlivé účinky užívání psychoaktivních látek mohou být rozděleny do čtyř kategorií:153 1. Akutní či krátkodobé stavy. Jedná se o intoxikace následující po užití psychoaktivní látky, které můžeme charakterizovat jako přechodné změny ve fyziologických, psychických a behaviorálních funkcích. Tyto změny jsou individuálně podmíněné, neboť tolerance vůči látce, okolnosti jejího požití a specifičnost následků mohou být různé. K akutní intoxikaci může dojít již při prvním kontaktu s látkou, nejčastěji k ní dochází u jedinců, kteří mají dlouhodobé problémy spojené s užíváním alkoholu nebo tzv. tvrdých drog.154 Projevují se poruchami fyzické koordinace, poruchami soustředění a racionálního uvažování. Mohou se vyskytovat rovněž stavy zmatenosti, agresivita (zejména ve vztahu k užívání alkoholu), suicidiální jednání. Je nutné si uvědomit, že nejzávažnější „komplikací“ doprovázející akutní intoxikace může být smrt jako důsledek intoxikace. K ní nebo k jiným zdravotním následkům může dojít i u jedince, který není na užívání konkrétní látky závislý, může se jednat i o první kontakt. 2. Chronická zdravotní poškození. Vznikají dlouhodobějším užíváním psychoaktivních látek. Jedná se např. o jaterní cirhózu rozvinutou vlivem konzumace alkoholu, o karcinom plic či rozedmu plic vlivem inhalování cigaretového kouře, AIDS i hepatitidu typu C přenesené prostřednictvím injekčních jehel při intravenózní aplikaci opioidů. Obvykle vznikají v důsledku dlouhodobého užívání látky, s následným poškozením v oblasti somatické nebo psychické, jímž může být např. depresivní epizoda po předchozí opilosti. Vágnerová konstatuje, že takový vzorec chování můžeme označit jako chování sebepoškozující.155 3. Akutní sociální důsledky. Jsou bezprostřední reakcí společnosti na zneužívání psychoaktivních látek jedincem. Patří mezi ně například ukončení či přerušení vztahu s jinou osobou či osobami, zatčení, uvěznění. 4. Chronické sociální důsledky. Jsou spojeny s chronickými sociálními problémy, které se váží na rodinný a profesní život jedince. Mohou vyústit v rozpad rodiny, nezaměstnanost, kriminalizaci atd. Oba typy zmiňovaných sociálních důsledků jsou velmi závažné, týká se to celé řady nelegálních drog, ale i alkoholu. Tyto důsledky jsou však zároveň jen špatně měřitelné a objektivizovatelné. 153
154 155
Room, R. et al. WHO cross-cultural applicability research on diagnosis and assessment of substance use disorders: an overview of methods and selected results. Addiction. 1996, vol. 91, s. 199–220. Smolík, P. Duševní a behaviorální poruchy. Praha: Maxdorf Jessenius, 1996, s. 115. Vágnerová, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2004, s. 548.
98