*** „Ne, Sortere, a mýlíte se, musíme jít dnes, ano, na konferenci jsme nuceni jít společně, ano, musíme tam jít. Ano, musíme spát v jedné ložnici a musíme spát v jedné posteli, ne, nemůžete se omluvit, ne, nemoc jako omluva se nepřijímá, ne, ani koma není omluva. Vyzvednu vás v devět, tak buďte nachystaný.“ Vážně ho někdy nutnost odpovídat na každou banalitu, kterou si lidé kolem něj vymyslí, unavovalo. Když to Benny už déle nevydržel, nahnul se ke Troddymu a zuřivě mu zašeptal do ucha: „Nikdy jsem si nepřál nic jiného – trávit veškerý svůj volný čas nejen s vámi, ale stejně tak i se společností, kterou jste nám vybral.“ „Sklapněte a alespoň předstírejte, že vypadáte chytře,“ doporučil mu Troddy, vždy na stráži. Měl by dík práci ve škole a za všechna ta školní léta inklinovat k něžným srdcím a duším toulajících se studentů putujících po chodbách školy během večerky. Ne jim trhat v temných koutech chodeb hlavičky a naděje. „Jen aby bylo jasno: jsem chytrý, není mou vinou, že všichni tito lidé jsou čisté zlo, a proto jste se rozhodl považovat je za chytřejší než mě.“ Troddy se na něj podíval a poté se nadechl, pak se na chvíli zastavil, aby se na něj jen díval, a pak se zeptal: „Jak dlouho vám trvalo, než jste se naučil takovou větu říkat a správně vyslovovat – celkem?“ „Ach, víte, že mi docela ubližuje to, co naznačujete?“ 98
„A co že to naznačuji, dovolím se zeptat?“ „Že jsem příliš hloupý na to učit se nebo říkat dlouhé věty nebo si je dokonce pamatovat, nebo dokonce vytvářet takové, které by dávaly smysl.“ „Víte, že přestáváte dávat smysl?“ ujistil se Troddy. „Už netvořím dlouhé inteligentní věty, víte – ne, když vás mám po svém boku, když jsme obklopeni vašimi přáteli, můj drahý duševní spřízněnče.“ „Pak nám udělejte laskavost a zavřete pusu.“ „Jak si přejete, můj drahý duševní spřízněnče.“ Uvítací večer byl dlouhý a nudný a Bennymu se podařilo během jeho průběhu od Troddyho odlepit a zakotvit u stolu s punčem a jinými lihovinami. Jedna z osob, která byla Bennymu dříve laxně představena jako Troddyho známý, se k Bennymu přitočila a zeptala se: „Neřekl vám, co tady děláte?“ a dál popíjela ze sklenice šampaňského. Benny si zkusil tipnout: „Absolutně nic neděláme, jen tady, uvězněni, ztrácíme životy a čas špatnou parodií na socializování?“ „Děláte víc než to, to vás mohu ujistit.“ „Co?“ zeptal se Benny zmateně. „Myslíte tím, že se tady předvádíme?“ Muž
se
na
něj
podíval
úkosem:
„On
vám
to
vážně
neřekl?“ posmíval se mu a nehnutě popíjel svůj nápoj. „Neřekl? Neřekl co?“ zeptal se Benny zmateně. „Ó bože, neřekl vám to,“ konstatoval teď vcelku vážně a napůl zhrozeně. 99
„Neřekl mi co?“ naléhal Benny, a byl nyní docela rozzuřený. Muž
naklonil
hlavu
na
stranu,
oči
široké
a
pozorné:
„Neřekl,“ hlavou nenápadně kývl směrem, kde stál Troddy se sklenicí šampaňského v ruce a nepřítomným pohledem, „že nás sem Albatross poslal, abychom špehovali několik lidí, protože se proslýchá, že jeden z hochů na druhé straně, víte, co tím myslím?“ ujistil se muž a Benny věděl – tak se neoficiálně říkalo lidem, proti kterým ve válce bojovali, „plánuje udělat vše, co je v jeho silách, aby dopomohl zlu se znovuzrodit a převzít moc, zahájit novou éru temnoty.“ Benny toho distingovaného chlápka neměl moc rád, byl chladnokrevný, a i když byl jedním z mála lidí, kteří byli ochotni se s ním normálně – opravdu bavit, Bennymu se nelíbila aura, která muže obklopovala a způsob, jakým ho obklopovala – možná byl příliš bohatý pro své vlastní dobro. „Máte s tím něco společného?“ zeptal se Benny toho večera. Nechal si mužova slova projít hlavou a ve vhodnou chvíli se k němu přitočil zpátky, aby se ho zeptal na to, co mu vrtalo hlavou. „Já? Já jsem tady jeden z nejlepších manipulátorů a jsem jeden z nejlepších přátel vašeho duševního spřízněnce. Snažil jsem se vám pomoct, takže se uklidněte, prosím, právě teď se vám nesnažím nějak ublížit.“ Důraz na to právě teď Benny musel ocenit. Nebyl si tak jistý, že mu byla řečena pravda, ale i pokud to pravda nebyla, co s tím mohl Benny asi tak udělat? Plně plánoval zeptat se svého duševního spřízněnce, ale i tak by měl velmi omezené možnosti.
100 Ukázka elektronické knihy