větrný, plačící hlas,” říká mu, “jako něco osamělého a nezkroceného, divokého a ohavné síly…” A ještě než to skončilo a kleslo zpět do velkých propastí ticha, průvodce vedle něho vyskočil s nesrozumitelným výkřikem. Prudce narazil na tyč stanu, otřásl celou konstrukcí, zběsile rozpřáhl ruce, aby měl víc místa, a prudce vykopl nohy z přikrývek. Vteřinu, možná dvě, stál vzpřímeně u vchodu stanu, jeho obrys postavy byl temný proti bledosti úsvitu. Pak, zběsile, dříve než jeho společník stačil pohnout rukou, aby ho zastavil, vystřelil střemhlav skrz plátěné chlopně – a byl pryč. A jak tak kráčel – tak překvapivě rychle, že bylo skutečně slyšet, jak hlas v dálce doznívá – zvolal hlasitě hlasem úzkostné hrůzy, který zároveň obsahoval cosi podivně podobného zběsilému jásání radosti: “Ach! Mé ohnivé nohy! Mé hořící nohy z ohně! Ach! Ta výška a ohnivá rychlost!” A pak se na les sneslo hluboké ticho velmi časného rána jako předtím. Všechno se to seběhlo tak rychle, že nebýt prázdné postele vedle něj, Simpson by byl téměř uvěřil, že je to vzpomínka na noční můru, kterou si přenesl ze spánku. Stále cítil teplý tlak toho zmizelého těla na svém boku; tam ležely zkroucené přikrývky na hromadě. Samotný stan se ještě chvěl prudkostí zběsilého odchodu. Ta podivná slova mu zněla v uších, jako by je stále slyšel v dálce – divoká řeč náhle zasažené mysli. A nebyly to jen zrakové a sluchové smysly, které jeho mozku hlásily neobvyklé věci, protože i když muž plakal a utíkal, uvědomil si, že vnitřkem stanu proniká podivná vůně, slabá, ale pronikavá. A právě v tomto okamžiku, jak se zdá, si uvědomil, že mu chřípí stahuje tento nepříjemný zápach do krku, našel odvahu,
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.