Vlčí dívka - Velký útěk (Ukázka, strana 99)

Díky! zaňafal Mrňous a vděčně se svalil do báglu. Znovu vyrazili.

Pokračovali po cestě, dokud dokonce i Jitřenka nezačala být unavená.

Proběhli poslední zatáčkou a za ní se mezi stromy objevila mezera. Prosvítala jí světla.

98

Cítím dvounohé! zaštěkal Čmuchal.

Ke stromum! ˚ zavrčela Jitřenka. Nesmí nás videt. ˇ

Sešli z cesty a běželi směrem k lesu. Jejich úna-

va byla ta tam. Brzy dorazili ke stromořadí, které ohraničovalo tábor. Odtud se zahleděli na palisádu před nimi. Nahoře se pohybovaly nějaké postavy.

Sem vede Gwenina stopa, štěkl Čmuchal.

Tu zed‘nepreskocíme, ˇ ˇ zabručel Brutus.

Snad vede dovnitrˇ nejaká jiná cesta? ˇ

přemýšlel Čmuchal nahlas.

Ukrytí mezi stromy, proslídili psi okolí tábora po celém jeho obvodu. Když se na jedné straně přiblížili k útesům, došli k místu, kde byl les u palisády blíž než jinde. Z druhé strany palisády nebylo nic slyšet a nahoře nikdo neobcházel.

Podívejte se támhle, zaňafal Mrňous ze své vyvýšené pozice a ukazoval přitom čenichem směrem k patě palisády. Vypadá to, že je tam

sypká puda. ˚ Mohli bychom se prohrabat dovnitr? ˇ zeptal se Čmuchal.

Možná, odpověděla Jitřenka.

Ale nesmíme deˇ lat hluk.

Ukázka elektronické knihy