Radost z pozorování savců (Ukázka, strana 99)

U POTOKA, U ŘEKY A U JEZERA

U POTOKA, U ŘEKY A U JEZERA

97

BOBR EVROPSKÝ Castor fiber DÉLKA (bez ocasu): 80–100 cm, OCAS: 29–35 cm, HMOTNOST: 25–36 kg – těžký jako desetileté dítě JAK ROZPOZNAT BOBRA EVROPSKÉHO… V evropské přírodě se bohužel rovněž uchytil bobr kanadský, jenž je o něco větší, jinak se ale na základě vnějších znaků od bobra evropského nedá odlišit. V současnosti se předpokládá, že ve střední Evropě již žádní bobři kanadští nežijí. Bobra nejsnáze zaměníme s nutrií („bobr bahenní“ – viz vpravo). Tento druh má však kulatý ocas, delší uši a světlé vibrisy (hmatové vousy). … A KDE HO HLEDAT V minulosti byli u nás bobři vyhubeni, koncem 20. století se však díky reintrodukcím v okolních zemích i Litovelském Pomoraví znovu vrátili.

Sami se dále šíří podél potoků a řek, a osídlují dokonce i vodní toky uvnitř měst.

Na bobrovi je nejlepší jeho ocas. Toho si byl už v roce 1754 vědom jezuitský kněz Charlevoix. Ten napsal: „Podle ocasu je bobr zcela jistě rybou… a teologická fakulta rozhodla, že se jeho maso smí jíst během období půstu.“ I pro pozorovatele zvěře je bobří ocas se svým neosrstěným kožovitým povrchem potaženým šupinovitým vzorem určitě také první částí těla, která ho zaujme. Problémem je, že se nám jen zřídka naskytne příležitost, abychom si tento zřejmě nejkurióznější ocas z celé zvířecí říše prohlédli. Bobr, jenž se vydal na souš, se často skrývá ve vegetaci. Proto se může každý jeho pozorovatel považovat za šťastlivce, když se mu konečně podaří tento ocas spatřit. Za pozornost zcela určitě stojí také stopy po hryzání neboli ohryzy, které bobr zanechává na stromech.

Nechce se věřit tomu, jak čtyři řezáky dokážou nahradit motorovou pilu. Bobr totiž dokáže hravě pokácet i silný strom o průměru jednoho metru.

98

U POTOKA, U ŘEKY A U JEZERA

NUTRIE Myocaster coypus DÉLKA (bez ocasu): 40–60 cm, OCAS: 30–45 cm, HMOTNOST: 6–10 kg – druhý největší hlodavec po bobrovi, větší než ondatra pižmová U široce rozšířené nutrie platí podobná zásada jako u bobra: abychom mohli tento druh bezpečně určit, bezpodmínečně si musíme prohlédnout ocas. Jako začátečníci si při pozorování zvířete asi nebudete jistí, ke kterému druhu zařadit onu hlavu, která tu jen z poloviny vyčnívá z vody. S trochou získaných zkušeností však rychle přijdete na to, že hlava nutrie je ve skutečnosti nezaměnitelná: špička čenichu a vibrisy totiž září bílou barvou.

Budete-li mít štěstí a podaří se vám hledět na hlavu nutrie odpředu, často spatříte i veliké, jasně oranžové hlodáky. Na jednu stranu je pak

JAK ROZPOZNAT NUTRII… U plovoucí nutrie stejně jako u menší ondatry nevyčnívá z vody pouze hlava, ale také hřbet.

Plovoucí bobr má nad vodou pouze hlavu a šíji (viz fotografie vlevo). Pokud však jen klidně leží na vodě, vynoří se jeho hřbet také. … A KDE JI HLEDAT Původní vlastí nutrií je subtropické a mírné pásmo Jižní Ameriky. V Česku nutrie v současnosti osídlila potoky, řeky i stojaté vody hlavně v teplejších nížinných oblastech.

pěkné vidět, jak si nutrie předními končetinami chytí zelený stvol, jenž poté za jejími zuby zmizí jako ve šrotovacím zařízení. Na druhou stranu svítí oranžová barva jejích zubů jako varovné světlo a my si pomyslíme: jakmile se sevřou, určitě po nich zůstane díra. A to je pravda!

Mimo jiné i z tohoto důvodu zakázala mnohá města krmení nutrií.

99 Ukázka elektronické knihy