Břetislav Ditrych: Jiné sestry
Marie Heritesová muži a dceři Božence, „jak se Mařka do všeho vpravila, jak umí hospodařit.“ Chystají křtiny. Kmotrou bude babička Marie, kmotrem americký lékař. Tak tedy Marie Jana. Proto se později v některých dokumentech objeví Marie J. Pohlednice z Bay City 7. listopadu 1906: „Malá i velká Márinka zdrávy. Oznamte všem přátelům a známým. Marie.“ Tatínkovi děkuje za slova, jimiž vnučku přivítal do světa. „Schovávám Tvé dopisy, aby si je holčička mohla přečíst, až bude velká… Vypadá opravdu jako malá princeznička.“ O měsíc později vzala opět do rukou své milované housle. Zpráva, kterou jsem nalezl v knize se zvláštním názvem Gramatika etiket gramofonových desek. Neumím ji ověřit. Říká, že německo-francouzská firma ITMC (International Talking Machine Co.) měla pobočku ve Vídni i v Praze, kde od roku 1906 pořizovala nahrávky. Pobočku vedl obchodní zástupce pro české země brněnský podnikatel Zikmund Geiger, po něm pražský obchodník Diego Fuchs. A mezi českým repertoárem měly být jediné dvě nahrávky houslistky Marie Heritesové. Pravděpodobné však je, že další nahrávky byly pořízeny v Americe. Přiznávám, že jsem neslyšel ani jednu. Možná bych měl pátrat dál. Koncem ledna 1907 odplula čerstvá babička Marie Heritesová parníkem Auguste Victoria z New Yorku do Evropy. Původně měl námořní linkou cestovat Josef Kohn – nakoupit strojní zařízení, ale projekt byl odložen a lodní lístek využila tchýně. Tak byli ostatně domluveni. Marii trochu mrzelo, že v původním plánu s ní Josef nepočítal. „Vloni jsem jet mohla, teď by mě tu nechal s malým dítětem samotnou,“ postěžuje si rodičům. Cesta vlakem, lodí a znovu vlakem z Hamburku do Prahy trvala dlouhých 12 dní. Ale vraťme se zpátky do Bay City. Manažer Johnston přislíbil Marii Kohn-Heritesové vystoupení na podzim. Pořád hledá stálého 98