Nová pravidla vášně (Ukázka, strana 99)

OSMÁ KAPITOLA Aisha si utrhla kousek ryby a zadívala se na něho ze své strany piknikového stolu s výhledem na širokou, nádhernou pláž. Jejich přilby ležely na dřevěné lavičce vedle nich a z lahví studeného piva odkapávala na stůl sražená voda.

Vlasy si stáhla do volného uzlu na temeni a sluneční brýle, které jí půjčil, jí neustále klouzaly na nose.

Na ústech měla šmouhu od omastku a neustále vzdychala, jak si vychutnávala mastnou, ale fantastickou rybu s hranolky.

Poté co předtím málem vypustila duši, Pasco slíbil, že zbytek dne bude legrace a žádná námaha. Místo aby vzal jedno ze svých tří aut, podal jí přilbu a posadil ji za sebe na silné ducati. Aisha se jen usmála, přitiskla se mu hrudí na záda, objala ho štíhlými pažemi a podle jeho vzoru se nakláněla do zatáček, s důvěrou v jeho schopnost udržet ji na silnici v bezpečí. Na jídlo se zastavili v Pringle Bay, malebném městečku, které se nacházelo na známé Whale Route. „Bože, tohle je ale dobrota,“ zamumlala, vzala si další hranolku a zamávala jí. „Pověz mi o Pringle Bay. Nikdy předtím jsem tu nebyla.“ Pasco ukázal na hory vpravo. „Městečko je obklopené ze tří stran pohořím a oceán a zátoka, jak vidíš, jsou úžasné.“ Aisha si utřela ruce do ubrousku a usrkla piva. „Kdo byl pan Pringle?“

Nová pravidla vášně

Pasco se na ni usmál. „Kontraadmirál Thomas Pringle, zlatíčko. Město bylo založeno na konci osmnáctého století. Je tu taky jeskyně, kterou používali vězni a uprchlí otroci jako skrýš.“ Aisha vytřeštila oči. „Vážně? Můžeme se na ni podívat?“ Zavrtěl hlavou. „Nachází se na soukromém pozemku a je těžké ji najít. Je v malé zátočině a dostaneš se do ní jen na laně mezi skalními stěnami. Mám dojem, že někdo objevil v té jeskyni v devadesátých letech devatenáctého století kostry.“ Aisha se pootočila na lavici, zvedla nohy a objala si je pažemi. Rád se na ni díval, seděl na sluníčku a popíjel pivo.

Uvažoval, proč vlastně Aishe pověděl o svém dětství. Stále však nebyl schopen povědět jí to nejhorší.

Jen jeho máma, bratr a nevlastní otec John znali další kapitolu v téhle příšerné sáze. „Je tu moc hezky. Stejně jako v St Urban.“ „Mhmm. Chtěl jsem tu koupit nějakou nemovitost, když jsem se vrátil ze Států,“ pověděl jí Pasco. „Kvůli čemu?“ zeptala se Aisha a pohlédla na něho.

Pokrčil rameny. „Měl jsem představu, že koupím kus půdy, postavím skleníky a povedu malou farmičku. Že budu žít jednoduchý život, víš.“ Nadzvedla obočí, jako by to nedokázala pochopit. „Já vím. Nedivím se ti, že mi nevěříš. Za půl roku bych přišel o rozum.“ „Vlastně mě překvapila lítost, kterou jsem zaslechla ve tvém hlase. Zní to, jako že by tě to bavilo.“ Znovu nahlédla pod všechny jeho vrstvy. „Tohle nejsem já, Aisho. Já si vedu líp ve stresujícím prostředí.“ „Ale baví tě to?“ Zamračil se na ni. „Pardon?“ 99

Joss Woodová

„Baví tě vést nóbl restaurace v The Vane, Bintu a tu ve Franschhoeku? Jsi šťastný?“ Díky penězům v bance ano. Měl radost z bezpečí, které zajišťovaly. Být úspěšný, nejít ve stopách svého neschopného otce, jedině na tom záleželo. „Jo.“ „Páni, nadšení z tebe přímo srší, Kildare.“ Pasco si utřel ruce, vzal obaly a hodil je do nejbližšího koše. Místo aby se znovu posadil, obešel stůl a usedl za Aishu, nohy po obou stranách lavičky a jejích boků. Objal ji kolem pasu a přitáhl si ji k sobě, takže se mu zády opřela o hruď.

Chytila se ho za paži a povzdechla si. „Dnešní den je dokonalý. Mohla bych tu sedět až do večera, popíjet pivo a sledovat vlny v naději, že zahlédnu nějakou velrybu.“ „V červnu je lepší šance,“ pověděl jí a zabořil nos do jejích sladce vonících vlasů. Podíval se přes její rameno na hodinky a zjistil, že je po třetí. Na pátou měl domluvený konferenční hovor se stejným investorem, který mu před sedmi lety pomáhal otevřít Pasco’s na Manhattanu. Hank obvykle míval k hovorům důvod a Pasco měl podezření, že objevil nějaké zajímavé místo nebo narazil na nový koncept restaurace.

Ten podnik bude v New Yorku, protože Hank se narodil a vyrostl v Brooklynu a jeho hřištěm byl Manhattan. Hank dosud Paskovi neodpustil, že zmizel z Velkého jablka – v jeho očích to bylo jediné místo, kde mohl člověk žít –, a dal si za životní cíl přitáhnout Paska zpátky do města. Možná je na čase to zvážit. Jeho místní restaurace jsou skvěle vedené a už tady být nemusí.

Uvidí, co mu Hank poví…

Váhal z jediného důvodu, a to kvůli ženě ve své náruči.

Napjal se, okamžitě tu myšlenku zahnal. Přestaň 100 Ukázka elektronické knihy