Chantelle Shawová
z Anglie. „Je to jeden z tvých nejlepších výtvorů. Nemůžu uvěřit, že jsi ty šaty ušila za tři dny. Musela jsi sedět celou noc vzhůru, abys je dokončila.“ „Od toho jsou přátelé. Naštěstí máš pořád ty samé míry, jako když jsem ti loni šila šaty na dostihy v Ascotu, a šaty potřebovaly jen pár úprav.“ Laura se ušklíbla. „Nemůžu uvěřit, že se budeš vdávat v knížecím paláci, a navíc za nejvíc sexy fešáka na planetě. Vůbec jsi mi o tom románku s Danielem neřekla.“ Paloma zaslechla v Lauřině hlase mírně ublížený tón. „Danieleho znám už léta,“ vysvětlila rychle. „Byli si s dědečkem blízcí. Po nonnově smrti jsme si uvědomili, že k sobě… ehm… něco cítíme.“ Nerada lhala své nejlepší kamarádce, ale Daniele trval na tom, že dokud je její bezpečnost v ohrožení a původce není znám, nesmí nikdo vědět, že svůj vztah jen předstírají. „Očividně ses do něj bezhlavě zamilovala.“ Laura se odvrátila, aby z toaletního stolku vzala čelenku zdobenou perlami a diamanty, a tím pádem neviděla, jak se Paloma zoufale kousla do rtu. Nejspíš byla lepší herečka, než sama kdy tušila, když se jí podařilo přesvědčit vlastní kamarádku, že k Danielemu doopravdy něco cítí. Samozřejmě nejsem tak hloupá, abych se do něj zamilovala doopravdy, ujišťovala se Paloma. Laura nasadila Palomě na hlavu čelenku a zkontrolovala, zda drdol v pořádku drží. „Vypadáš úžasně a šik. Celá Jackie Kennedyová.“ Paloma studovala svůj odraz v zrcadle. Šaty byly nádherně jednoduché, z čistého bílého hedvábí, jen s nepatrným výstřihem a vykrojenými rukávy, takže měla holá ramena. Živůtek jí přiléhal k poprsí a zdůrazňoval úzký pas, sukně elegantně splývala až na zem. Jedinými ozdobami šatů byly drobné diamanty a perly kolem výstřihu, které ladily se šperky na diadému. „Doufám, že tvoje matka neudělá scénu, až zjistí, že nemáš na sobě ty šaty, co ti přivezla a ve kterých vypadáš 98
To v dohodě nebylo!
jako sněhový dort,“ zamumlala Laura. „Co vůbec myslela tou broskvovou šerpou a obrovskou mašlí?“ „Ty doplňky měly ladit s barvou jejích šatů. Ale máti se zaměřila na španělského vévodu, s nímž se včera setkala na večeři pořádané knížetem, takže předpokládám, že si mě nějak zvlášť všímat nebude.“ Kdosi zaklepal. Laura šla a převzala od služebné krabici. Uvnitř byla kytice bílých růží a konvalinek, kterou předala Palomě. „Elegantní a krásná jako ty. Tvůj snoubenec má dobrý vkus.“ Na kartičce přiložené ke květinám stálo tučným písmem jediné slovo – Daniele. Paloma zírala na jeho jméno a představovala si, jak jej její snoubenec rozhodným pohybem pera píše na kartičku. Panebože, vždyť o něm sní jako hloupá puberťačka, která do něj byla kdysi zamilovaná. „Je čas jít,“ řekla Laura. „Vklouznu do kaple před tebou.“ Celý den nad zámkem hlučely vrtulníky přivážející hosty na svatbu. Teď se však stmívalo, a když Paloma kráčela zámeckým areálem k soukromé kapli u jezera, vládlo tam ticho a klid. Nad vodou se vznášela přízračná mlha a umocňovala pocit neskutečnosti, který ještě zesílil, když vystoupala k přístřešku nad vchodem do kaple. Vnitřní dveře byly pootevřené a ona zahlédla hosty sedící na židlích po obou stranách uličky. Cestu k oltáři lemovaly stovky svíček, jejichž zlatavé plamínky blikaly jako světlušky. Při pohledu na tu romantickou scénu se v Palomě zatajil dech. Přesně takhle by to sama chtěla, kdyby plánovala svatbu s mužem, kterého by doopravdy milovala. Jenže tahle svatba je falešná. Až jí bude pětadvacet a bude moci převzít kontrolu nad firmou, její sňatek s Danielem už nebude potřeba. Hrdlem jí prostoupala bublina hysterie, když si uvědomila, že za sebou bude mít v pětadvaceti letech už dva rozvody. Jestli bude 99
Chantelle Shawová
tímhle tempem pokračovat, možná se matce v počtu neúspěšných manželství brzy vyrovná. Pocit viny a zmatek jí přimrazily nohy k zemi. Nedokáže tuhle svatební šarádu podstoupit. Připadalo jí špatné podvádět lidi jako Laura, která celé hodiny tvrdě pracovala, jen aby jí ušila krásné šaty, nebo jako dědečkův blízký přítel Gianluca Orsi, který měl slzy v očích, když jí říkal, že na ni byl Marcello moc pyšný. Jenže ani tentokrát nemohla ignorovat pravděpodobnost, že jestli se neprovdá za Danieleho, který má podporu správní rady, ztratí kontrolu nad nonnovou společností a jeho charitativní nadací. Hlava se jí motala a napůl se otočila, aby vyšla z kaple, když se vedle ní náhle objevila vysoká postava knížete Dragana. „Myslím, že těsně před obřadem je takový záchvat nervozity úplně normální,“ pronesl jemným hlasem. „Nikdy jsem Danieleho neviděl tak napjatého, ani když mě zachránil před teroristickým útokem v Egyptě.“ Draganovy jestřábí rysy povolily v přátelském úsměvu. „Požádal mě, abych vás doprovodil do kaple, protože váš otec a dědeček už bohužel nejsou mezi námi. Nevěděl jsem, že Daniele je v jádru romantik, ale dal mi pro svatební obřad konkrétní pokyny. Ty svíčky byly jeho nápad.“ Paloma znovu nahlédla do částečně otevřených dveří a spatřila Stefana Farnesiho usazeného v zadní části kaple. Vedle něj seděla elegantní žena, která nemohla být nikým jiným než Danieleho matkou. Paloma si uvědomila, že ho nemůže nechat stát před oltářem a utéct. Pro oba bylo životně důležité, aby svatba proběhla. Kníže Dragan jí nabídl rámě a otevřel dveře, aby mohli vstoupit do hlavní lodi kaple. Paloma zalétla očima k Danielemu stojícímu před oltářem. Zářil v půlnočně modrém obleku, ve kterém vynikala jeho široká ramena. Otočil se k ní čelem a Paloma i na tu dálku cítila, jak jí sálá žár jeho jantarového pohledu, když k němu kráčela, aby zpečetila jejich svatební smlouvu. 100 Ukázka elektronické knihy