98
s u z i e
t u l l e t t
•
l á s k a
v
b ě h u
Stál tam a vypadal pohledně jako vždycky, tentokrát v běžeckých šortkách a upnutém tričku. „Hanno,“ odpověděl. Až do předchozího týdne o něj nezavadila pohledem, ale jen co ho poprvé uviděla, ne a ne se ho zbavit. Čekala, až jí Gabe poví, co chce, ale on zjevně očekával, že jako první promluví ona. „S čím vám můžu pomoct?“ zeptala se konečně. Ta otázka jako by ho vyvedla z rovnováhy. „Já myslel, že jsem tady, abych pomohl já vám.“ „S čím?“ odpověděla Hannah, naprosto zmatená. „S tréninkem.“ Zírala na něj. „Chcete říct, že jste…“ „Váš osobní trenér?“ Ta situace mu očividně připadala legrační. „Ano, máte pravdu. Slim mě požádal, ať se vás ujmu.“ „Kdo je Slim?“ Hannah o něm v životě neslyšela. „Myslím, že jeho nová partnerka je vaše kamarádka. Pokud vím, jmenuje se Liv.“ „Ale její přítel…“ Hannah se odmlčela, začínalo jí svítat. „Jo, jasně, už chápu. Slim jako ten muzikant, Fatboy.“ Gabe se usmíval čím dál víc zeširoka. „Taky známý jako Norman Cook. Ve skutečnosti se jmenuje Quentin Leo Cook.“ „Zírám.“ „Svět je malý,“ řekla Hannah. Přestože už jednou Gabeovi předvedla své běžecké schopnosti, netěšilo ji, že to musí udělat znovu. „Ano,“ přitakal radostně. Hannah za sebou uslyšela chichotání, otočila se a uviděla tetu Dorothy. Dívala se na ně z kuchyňských dveří a zubila se ještě víc než Gabe. „Ráda vás zase vidím,“ řekla. „Já vás taky,“ odpověděl. „Mimochodem, krásné květiny.“ Hannah si vybavila tetino poslední setkání s Gabem a podivila se, že je Dorothy schopná sestavit kloudnou větu.
99
s u z i e
t u l l e t t
•
l á s k a
v
b ě h u
„Doufám, že zůstanete na šálek čaje, až budete hotoví,“ nadnesla rozverně. Hannah přimhouřila oči. Věděla, že se za tetiným pozváním skrývá nějaký postranní motiv. Tušila souvislost s tím, jak ženy onehdy večer probíraly její milostný život, nebo spíš jeho nedostatek. Dorothy, Mel a Liv si usmyslely, že ji dají s někým dohromady. Jenže od té doby, co Beth a Archie odjeli do Francie, byl Hannin citový život už tak dost složitý. „Nemůže,“ prohlásila. „Proč ne?“ zeptala se pobaveně Dorothy. „Gabe a já jsme teď v pracovním vztahu. Popíjením čaje by došlo ke střetu zájmů nebo narušení důvěrnosti.“ Otočila se k němu. „Nemám pravdu?“ Gabe se zasmál. „Kdybych byl doktor nebo farář, tak bych souhlasil. Ale nejsem tu proto, abych vám změřil teplotu nebo vyslechl zpověď.“ Podíval se na Dorothy. „Děkuju. To by bylo fajn.“ Zatímco tam Hannah stála a snažila se vymyslet jinou výmluvu, Gabe spokojeně zamnul rukama. „Takže jsme dohodnutí,“ prohlásil. „Pustíme se do práce?“
100
s u z i e
t u l l e t t
•
l á s k a
v
b ě h u
Kapitola 24
H
annah se rozloučila s tetou, vyšla ven a zavřela za sebou dveře. Stála vedle Gabea a tonula v rozpacích. Byl nejenom pohledný, přímo ztělesňoval představu fyzické zdatnosti. Kdežto ona se svými oblinami a faldy vypadala spíš jako pytel brambor. „Na začátku je dobré trochu se protáhnout,“ sdělil jí Gabe. Hannu udivilo, že chce rovnou začít s tréninkem, myslela, že s ní nejdřív prohodí pár slov, aby se uvolnila. Musel přece vidět, že je nervózní, a trocha konverzace na jakkoli bezvýznamné téma by ji třeba uklidnila. „Je důležité rozehřát svaly, abychom předešli zbytečným úrazům.“ „Tak jo,“ odpověděla překvapená, že už se něco dozvěděla. Když tak o tom přemýšlela, to píchání v boku, které ji sužovalo při posledním běžeckém pokusu, nejspíš zavinil nedostatek předběžné přípravy. Gabe zvedl paže nad hlavu a propnul nejdřív jeden a pak druhý loket. Hannah bezděky žasla nad jeho tělesnou schránkou. Byl skutečně samý sval. Dívala se na něj, celá rozpálená a utrápená, což ale nemohla přičíst na vrub cvičení, s nímž ještě ani nezačala. „Teď protáhneme tricepsy,“ řekl a naznačil Hanně, ať se řídí jeho příkladem. Rozhlédla se, aby se ujistila, že obyvatelé sousedních domů nestojí za záclonou a zvědavě ji neokukují. Popotáhla si spodní okraj trička a udělala, co po ní Gabe chtěl. Řekla si, že je to zkrátka nutné, a doufala, že nevypadá moc hloupě.
Ukázka elektronické knihy