„Ne.“ „Čestné slovo?“ „Na mou čest.“ „Tedy mi podejte rámě a jděme.“82
Zdlouhavé irelevantní dialogy samozřejmě najdeme i jinde – třeba u Ionesca nebo Ivy Compton-Burnettové –, ale v těchto případech je dialog nekonzistentní právě proto, aby irelevanci vyjadřoval. U Dumase by ale žárlivý milenec a žena, kteří chtějí co nejrychleji přivést vévodu z Buckinghamu za francouzskou královnou, neměli ztrácet čas takto „marivauxovským“ rozhovorem. Tohle prodlévání není „funkční“, naopak se spíš podobá zpomalování v pornografických snímcích. A přesto byl Dumas mistrem v tvorbě takového narativního prodlévání, které má za cíl navodit (smím-li to tak nazvat) dobu úzkostlivého napětí – jinými slovy oddálit příchod dramatického konce. V tomto směru je jeho vrcholným dílem Hrabě Monte Christo. Už Aristotelés tvrdil, že katastrofě a katarzi by měly předcházet dlouhé peripetie. Ve vynikajícím filmu Johna Sturgese Černý den v Black Rock (1954) vystupuje Spencer Tracy jako veterán z druhé světové války, klidný chlapík s ochromenou levou paží, 82
Alexandre Dumas, Tři mušketýři, přel. Jaroslav Janů, Praha: Albatros 1987, s. 139–140. Překlad mírně upraven.
97
6kor ECO LESY216.indd 97
10.10.2023 8:47:38