Praha-Bubeneč – Česko Nádraží Bubeneč bylo dokončeno roku 1850 v souvislosti s výstavbou Severní státní dráhy z Prahy do Podmokel (Děčína). Protože bylo nejblíže Pražskému hradu, tehdejší císař Ferdinand V. Dobrotivý jej využíval k častým cestám na své letní sídlo Ploskovice. Nádraží si až do současnosti zachovalo původní vzhled, a dokonce zde najdeme i prostor bývalého císařského salonku. Dnes je osobní zastávka přemístěna k tramvajové konečné a nádraží zrušeno. Protože je však budova chráněnou kulturní památkou, zůstala zachována. Předpokládá se její oprava, odstranění pozdějších přístaveb a nové kulturní využití. | nahoře: wikimedia commons / VitVit, dole: Ivo Mahel
98
Praha-Bubny – Česko Opuštěné stavědlo u bývalého severního zhlaví bubenského nádraží je asi posledním svědkem existence někdejší Buštěhradské dráhy. Ta v roce 1863 odkoupila koněspřežnou dráhu z Lán do Dejvic a o tři roky později, když císař povolil průjezd Stromovkou (tehdejší Královskou oborou), mohla trať připojit k existující státní dráze u Negrelliho viaduktu. V současnosti je zahájena přestavba původní trati na dvoukolejnou, čímž zaniknou poslední zbytky původních nádraží v Bubnech i Dejvicích. | wikimedia commons / nahoře: Dezidor, dole: Juandev
Z Evropy do Asie
99
Praha-Bubny – Česko Rakouská společnost státní dráhy si v roce 1873 na rozsáhlé terénní navážce v obci Bubny vybudovala nákladové nádraží a současně i dílny. Ty byly vyprojektovány s kapacitou pro 140 vagonů, která dostačovala až do konce jejich provozu v roce 2000. Objekty dílen s jejich prostou účelovou architekturou – kombinace kamenného a cihelného zdiva – byly sice prohlášeny kulturní památkou, ale Ministerstvo kultury ochranu zrušilo a dílny prodalo investorovi, který na jejich místě plánuje novou výstavbu. Pohled do vyprázdněné haly dílen těsně před demolicí dokládá velkoryse koncipovaný prostor devíti hal o rozměrech 65 metrů šířky a 160 metrů délky. Krov střechy byl nesen 135 litinovými sloupy. | mistamehomesta.cz
100 Ukázka elektronické knihy