JEŽČÍ TUNEL POD PLOT
1. Odřezky dřeva nebo nová prkna nařezej
2. Sešroubujte dno (B), boční stěny (S),
te následovně: střecha (D): 450 x 160 mm, podlaha (B): 440 x 150 mm, boční stěny (S): 130 x 115 mm, přední stěna (V): 310 x 115 mm, zadní stěna (R): 310 x 115 mm, patky (F): 150 x 40 mm.
přední stěnu (V) a zadní stěnu (R) podle obrázku. Tím vznikne na jedné straně ježčího tunelu vchod a na druhé straně východ.
3. Přišroubujte střechu (D) a nohy (F).
Tip: Pokud budete ježčí tunel umísťovat přímo na zahradu do hustšího porostu, bude dřevo vlivem vlhkosti časem trouchnivět. Životnost tunelu si zajistíte tím, že použijete modřínové dřevo nebo výslednou stavbu natřete olejem na dřevo bez obsahu biocidů.
4. V zahradním plotě vystřihněte malý otvor, který odpovídá velikosti ježčího tunelu. Tunel zasuňte tak, aby byl plot v jeho středu. Pokud do něj umístíte krmivo (například kočičí), ježci si na nový průchod v plotě lépe zvyknou.
97
Jak pomoci plazům Suché, teplé a bohaté na úkryty – to jsou místa v zahradě, která vyhledává většina našich původních plazů. Čím více takových míst je, tím větší je pravděpodobnost, že se v nich zvířata trvale usadí.
1
JEŠTĚRKY Ještěrka živorodá si ráda vyhledává úkryt v dřevěných hromadách, plotech z mrtvého dřeva, suchých kamenných zídkách, hromadách kamení, květinových loukách i živých plotech. Ještěrka obecná k tomu potřebuje také místo s řídkou vegetací, kde by mohla naklást vejce. Obzvláště ráda má písečné hromady orientované na jih, kde se může slunit a kde může také snadno hrabat. Slepýši se naopak díky své přizpůsobivosti vyskytují jak na slunných, tak i na polostinných a stinných zahradách. Mají rádi hromady listí a mrtvého dřeva, komposty, hodně keřů a také stromy. Žádný z těchto druhů plazů se však necítí dobře na okrasném trávníku. Proto bychom žádné ze zmíněných prvků neměli umísťovat na sekané
plochy a raději zvolit volně rostoucí louky nebo záhony s divokými trvalkami.
HADI Z hadů je nejčastějším návštěvníkem našich zahrad užovka obojková. Všechny ostatní původní druhy hadů, jako je zmije obecná, užovka hladká, užovka stromová, užovka podplamatá a zmije skvrnitá, jsou buď závislé na zvláštních stanovištích, jsou příliš vzácné, anebo se člověka jednoduše straní. Užovka obojková je však v našich zahradách běžnější, než byste čekali. Jejích původních stanovišť totiž stále ubývá, což ji nutí si hledat nová místa pro život. Tak přichází tento neškodný had často na zahrady, kde nachází hojné populace žab a jezírka s rybami. Někdy však také hledá místo, kde by mohla naklást vajíčka. Proto98
Jak pomoci plazům
že její vajíčka potřebují teplo vznikající z rozkladu materiálů, nachází ho například v hromadě kompostu. Pokud jej tedy neskladujeme v nepřístupných nádobách, které jsou pro velkou a vajíčky naplněnou samici nedostupné. Stejně tak nesplňuje požadavky tohoto druhu každý otevřený kompost: nevhodný je také kompost s velkým množstvím zbytků potravin, tříslovin a éterických olejů.
2
1. Ještěrky si sice mohou na přítomnost lidí zvyknout, zpočátku by však měly mít klidné místo, na kterém se mohou nerušeně slunit.
Na následující straně najdete návod, jak pro užovky obojkové vytvořit tu správnou hromadu pro kladení vajec. Ideální místo by mělo být slunné až polostinné, přičemž by mělo být ze všech stran obklopené alespoň po kolena vysokou vegetací, kterou se mohou hadi k hromadě bezpečně připlazit. Vhodný je také vyšší bylinný lem a keře, vysazené na severní straně.
2. Užovky obojkové při páření. K tomu dochází převážně v květnu, vajíčka pak kladou od konce června do začátku srpna.
99 Ukázka elektronické knihy