se jako technicky náročná, zběsilá hudba, která se zabývala smrtelností a hrůzou. Hell Awaits udělalo pro tento žánr tolik jako kterékoli jiné. „Jedním z jejich vrcholů pro mě bylo Hell Awaits,“ řekl Schuldiner – mozek Death a pravděpodobně největší metalový průkopník – Sentinel Steel v roce 1997. „Tehdy byli na vrcholu… Bylo to hodně komplexní album. Bylo tam pár nepředstavitelných věcí, přinejmenším rytmicky.“13-5 Metoyer souhlasí: Slayer se dostávali na neprozkoumané území. „Podle mého názoru, kdykoli Slayer nahrávali nový materiál, překonali to, co bylo předtím,“ říká zvukař. „Osobně si myslím, že Hell Awaits uzemnilo všechno, co do té doby udělali.“ Na druhé album kapely se vrátil i Albert Cuellar, autor obalu k Lve Undead. Na obal téhle desky měl vizionářský nápad, ale po dohodě s Hannemanem udělal kompromis a práci dokončil za neautorizované asistence jednoho z největších grafických umělců tehdejší doby. Stejně jako u Show No Mercy, i obal Hell Awaits dnes může působit jako komiksová kresba. Ale styžská scéna na 12“ desce je přesvědčivým vyobrazením pekla: vyjící démoni s rohy, kteří se vznášejí v ohnivé propasti, připravili o hlavu jednu odsouzenou duši, jiné drásají obličej a třetí vytrhávají vnitřnosti. V té době byla tato ilustrace výraznější než většina hororových filmů. Stejně jako rap, i ona obsahovala prvky jiných děl. V roce 2011 Billoney z online fanzinu Bang Your Head or I’ll Rip It Off kořeny tohoto díla identifikoval: hlavní postavy pocházejí z ilustrované povídky „Approaching Centauri“, kterou napsal Philippe Druillet a ilustroval Jean Giraud, umělec známý spíše jako Moebius, jenž přispěl některými prvky do filmů Vetřelec, Impérium vrací úder a Tron. Příběh se objevil roku 1977 v červencovém vydání časopisu Heavy Metal. (Pro mladé čtenáře: tenhle časopis byl fantasy komiks, nikoli
98