Maisey Yatesová
a za ním v krbu hoří oheň. V jeho hornaté zemi poblíž Španělska bylo chladno, stejně jako v Aristě. „Nikdy v životě ses za nic neomlouval,“ pousmál se Zeus. „To je jedna z věcí, kterou mám na tobě rád.“ Rafael mávl rukou, bylo mu to jedno. Pak upřel své černé oči přímo na Vincenza. „Neviděl jsi to,“ prohlásil s jistotou v hlase. „Neviděl co?“ „To je jasné. Protože kdybys to viděl, zavolal bys nám sám. Nebo by ses aspoň tvářil jako bouřkový mrak.“ „Já se vždycky tvářím jako bouřkový mrak. To je cena za to, že musíte pořád přemýšlet, jak dát znovu dohromady tak zničenou zemi, jako je Arista.“ „No, tohle je horší než stav tvojí země,“ ušklíbl se Rafael. „Cože?“ Rafael zvedl noviny a podržel je před kamerou, aby je Vincenzo viděl. Chvíli trvalo, než se obrázek na monitoru zaostřil, ale potom… „Co to má znamenat?“ „No, vypadá to, že tvá milenka nosí pod srdcem dítě,“ ozval se Zeus a zdálo se, že ho to opravdu pobavilo. „Tolik k tvým vášnivým prohlášením, že budeš poslední svého rodu. Vypadá to, že tvé sémě je přímo zázračné.“ „Budu ti vděčný, když řeči o mém semenu vynecháš,“ zamumlal Vincenzo a dál zíral na obrázek před sebou. Samozřejmě na něm byla Eloise. Právě nakupovala a pod svetrem se jí velmi jasně rýsovalo těhotenské bříško. „Proč je tohle…“ Ale stačilo si přečíst nadpis ke článku. Bývalá milenka krále Vincenza, která zmizela před sedmi měsíci, aniž by dál komentovala své skandální výroky na adresu bývalého aristského krále, je očividně 98
Začalo to pomstou
těhotná. A časově by početí jejího dítěte mohlo odpovídat době, kdy byli s Vincenzem spolu. To samozřejmě vyvolalo spekulace, jestli pod srdcem nenosí dědice aristského trůnu. Nosí pod srdcem dědice aristského trůnu. Ta slova ho zasáhla jako rána pěstí. Selhal. Kdysi přísahal, že bude posledním v rodové linii, že neudělá otci to potěšení, aby přivedl na svět potomka, a přesto bude pravděpodobně brzy otcem. A ten parchant ještě žije. Cítil, jak se v něm zvedá vztek. „Ne,“ zavrtěl hlavou. „To musí být… to musí být nějaký podvrh.“ „Tys s tou rozkošnou ženskou, kterou jsi přivedl, aby ti pomohla zničit otce, nespal?“ zeptal se se zájmem Jag. „To s tím nijak nesouvisí. Spal jsem s mnoha ženami a žádná z nich neotěhotněla.“ „Jasně, ale použil jsi kondom?“ ozval se Rafael. „Co prosím?“ „Kondom,“ ušklíbl se Zeus. „Už nějakou dobu se ty věcičky používají. Říká se jim různě, třeba gumičky, pláštěnky nebo tak. Jistě je znáte i v té tvé zpátečnické zemičce. Chápete, že je potřeba se před nechtěným početím chránit.“ „Já…“ Nepoužil kondom. A uvědomil si to teprve teď. Byl… Byla to velmi intenzivní noc. Plná dozvuků toho vypjatého dne a všech těch nepříjemností, které se staly. A on byl tak trochu mimo, stejně jako ona. Nechali se unést vírem vášně. Jenže Eloise byla panna. Měl tehdy… „Jasně,“ přikývl Zeus. „Žádný kondom. Úžasné.“ „Musíš si ji vzít,“ prohlásil Rafael. „Co prosím? Odkdy od vás přijímám rozkazy?“ „Nikdo by se samozřejmě neodvážil dávat ti nějaké rozkazy,“ uklidňoval ho Rafael, „ale jako jediný 99
Maisey Yatesová
levoboček v této skupince legitimních potomků mám pocit, že k tomu mám co říct. Nemám nárok na korunu, protože si můj otec mou matku nevzal. A tak mi nezbývá než plánovat svatbu svého bratra, vlastně proto, aby mohl převzít trůn. Musím se postarat o všechno, co s tím souvisí, jako bych byl nějaká chůva, jen proto, že svazek mých rodičů nebyl nikdy legitimizován. A přitom jsem mohl být králem.“ „Já chci, aby králem nebyl nikdo,“ namítl Vincenzo. „Tak zruš monarchii. Pokračuj dál, jak sis to naplánoval,“ ozval se Jag. „Není důvod, abys své plány měnil. Ale Rafael má pravdu. Skutečný chlap neuhne, když ženu přivede do jiného stavu. Prostě si ji vezme.“ „Nežijeme ve středověku,“ namítl Zeus. „Já nevím. Můžeš jí zařídit hezký domov, třeba někde blízko sebe, jestli plánuješ dítě navštěvovat. I když podle mě jsou děti dost nudné.“ „Díky,“ odfrkl si Vincenzo. „Díky, žes nezapomněl zmínit zábavnost celé situace s dítětem, které jsem možná zplodil. Fakt, jestli mi to připadá nebo nepřipadá zábavné, není ale relevantní. Jestli opravdu mám být otcem… tak udělám, co musím.“ „Vezmeš si ji,“ pokýval hlavou Rafael. „Ovšem ne proto, že jste mi to doporučili,“ zamračil se Vincenzo. „Pán je trochu nedůtklivý,“ poznamenal pobaveně Zeus. „Já? Jako kdyby ty jsi byl ochotný nechat si něco nařizovat od toho otrapy.“ „To bych rozhodně nebyl,“ usmál se Zeus. „Mně nemůže nikdo nic nařizovat. Nikdo mě nezkrotí. Ale používám kondom. Vždycky.“ „Bůh ti pomáhej, až narazíš na kočku, co má aspoň z poloviny takový sexappeal jako Eloise St. Georgeová.“ 100 Ukázka elektronické knihy