98
Camilla Läckberg & Henrik Fexeus
v posledním roce otevřeli noviny. Novo, vítej u nás! A přivítejme i Ines Johanssonovou!“ Na sedačce ve studiu seděly dvě ženy. První z nich, Nova, měla tmavě hnědé vlasy a vzezření, které média ráda popisovala jako exotické. Což v podstatě znamenalo, že byla krásná, a zároveň vypadala tak, že by mohla pocházet z jakékoli části světa. Bylo jí kolem čtyřicítky, zatímco ženě sedící vedle ní, Ines, muselo být přinejmenším o dvacet let víc. Starší žena byla velmi elegantní, platinově světlé vlasy měla stažené do pečlivě upraveného uzlu a její pokožka působila průsvitným dojmem. Na Novu už Vincent párkrát během své přednáškové kariéry narazil a vždycky bylo skutečně zajímavé ji poslouchat. Ale tentokrát to byla Ines, kvůli komu zalapal po dechu. Přestože vypadala jako nějaká pohádková postava, podobala se zároveň i Mině. Stejné rysy, stejné oči. Jen její starší verze. Navíc světlovlasá. Nebo si to možná jen namlouval. Když se na ni podíval blíže, podobnost se vytratila. Upravovala si zrovna svůj světlý účes. Zavrtěl hlavou a zastyděl se. Maria na gauči vedle něho byla naštěstí zcela ponořená do hlubin svého telefonu a tak si nevšimla, jak zčervenal. Zjevně si přál Minu zahlédnout na včerejší tiskové konferenci mnohem víc, než si dokázal přiznat. Tak moc, že mu mozek její podobu promítal všude, kde to jen bylo možné, i do obličeje mnohem starší ženy. S naprosto nevhodnou barvou vlasů. Normální mozek by po téměř dvou letech zareagoval jinak a dal by si záležet, aby asociace s policistkou oslaboval. Ne zesiloval. Vincent vzdychl. Dvacet měsíců byla už dost dlouhá doba na to, aby ji ještě pořád měl tak hluboce otisknutou v čelních lalocích. „Začneme u tebe, Novo,“ pokračovala Tilde a obrátila se na tmavovlasou ženu. „Na Instagramu a dalších sociálních sítích jsi naprostý fenomén! V propracovaných videích sdílíš své pozoruhodné myšlenky a tipy, jak žít dobrý život. Jsi vytíženou lektorkou a tvůj obličej se neustále objevuje v médiích nebo křeslech televizních studií. V poznámkách mám, že zveřejňuješ jeden příspěvek týdně už pět let. To