V eronika M atysová
98
Nádech, výdech, masáž drobného tělíčka, a znovu, nádech, výdech, masáž tělíčka… „No tak, no tak, malá, prober se!“ Runa se blížila k Ahorovi skloněnému nad zvířátkem a ohromeně si uvědomila, že chlapec dává krokalímu mláděti dýchání z úst do… do té nejtitěrnější tlamičky, jakou si dovedla představit. „Její máma ji sem přinesla v tomhle stavu,“ vysvětlil Ahor mezi nádechy, když si jí všiml. „Možná ji přilehla při krmení a všimla si, když bylo pozdě. Slyšel jsem, že se to stává. Naštěstí měla dost rozumu na to, že ji přinesla k lidem.“ „Kde je?“ zeptala se Runa. „Utekla. Už se pro ni nevrátí, když na ni sahal člověk.“ „Co s ním budeme dělat, jestli ho oživíš?“ „S ní. Je to holka. Necháme si ji.“ Runa zavrtěla hlavou: „Tvůj otec ji vyhodí v minutě, kdy ji uvidí.“ „Taky ji neuvidí. Bude bydlet dole s tebou. Otec se tam dolů štítí přijít.“ Runa se nezmohla na víc než na „aha“. Ona se tam taky štítila bydlet, aspoň zpočátku, ale jí se nikdo neptal. Mimoděk si přičichla k šatům – měla pocit, že je z nich cítit vlhkost. „Hýbe se! Koukej, hýbe se!“ zvolal Ahor a zintenzivnil masáž malého srdíčka. Krokalí mládě přidušeně vykviklo. „Dívej, tluče jí srdce,“ zasmál se a poprvé ho Runa viděla úplně uvolněného. Krokalka otevřela červená očička a zadívala se na Ahora, který ji jemně podebral levou rukou a zvedl si ji do náruče, kde ji pravou rukou hladil a zahříval. Když otevřelo tlamičku, viděla Runa, že mládě má ostré zoubky a velké nozdry, z nichž trčí chloupky. Při dýchání trochu chrčelo. „Musíme ji hned dostat do tepla a sehnat nějaký mlíko. Já to první a ty to druhý, jo?“ Ani nečekal na její reakci a s mládětem v náručí utíkal dovnitř bočním vchodem, aby ho nikdo neviděl. Runa vrtěla hlavou, ale šla do kuchyně, kde byla zvyklá hospodařit a nikdo se tam nad její přítomností nepozastavoval. Vzala