andělsky zpívat? Proč má její hlas tak neuvěřitelně něžnou a okouzlující barvu? Nebyly snad jejími největšími učiteli kočky? A nyní se obloukem vrátím k tomu, co jsem naťukla. Můj učitel zpěvu mi domluvil zpěv na mši v barokním kostelíku u Nuselského mostu. „Uslyšíš, jaká tam je dokonalá akustika!“ rozplýval se. A já tam s velkým nasazením zazpívala Ave Maria. Tehdy jsem netušila, že se hned v těsné blízkosti nachází Muzeum policie a že jsme my, budoucí novináři, pod zvlášť přísným dohledem, s kým se scházíme a kam chodíme. Protože jednou budeme ovlivňovat v médiích masy. Už druhý den dorazili na fakultu. Proděkan si mě zavolal a řekl mi: „Olgo, dávejte si pozor. Přišli sem tajní s tím, že zpíváte v kostele a neměla byste studovat tuto školu. Řekl jsem jim na to, že dobrý novinář musí poznat i třídního nepřítele, aby věděl, proti komu bojovat. Ale i přesto si dávejte raději pozor…“ Nebyla to lehká doba, ale ruku na srdce — jsou na tom slušní lidé dnes líp? Tak jsem bouřlivé začátky nového režimu trávila s aristokraticky vychovanou, chápavou kočičí šlechtičnou na úrovni. Byly to chvíle nezapomenutelné. Když si Jindra dořešila svou válku koček na Lhotce, vzala si Ghándí k sobě zpátky. Stalo se to v pravou chvíli, abych její odchod neviděla. Krátce nato se totiž odebrala do kočičího nebe. A aby mi to nebylo líto, nabídla mi Jindra náhradu…
98
lecbakockouVNITREK.indd 98
2.7.19 14:13