moje milenka“ a ženy se nepředstavují „Jsem X, milenka pana Y“. Poměřovat názvy osob ve veřejném prostoru pouze strukturně lingvistickými kritérii nestačí. A totéž se bude týkat používání generického maskulina ve III. části.
96
Valdrova-148x210-sazba_OK1.indd 96
11.06.2018 13:28:49
4. Asymetrie v rodových protějšcích
Rodové asymetrie názvů osob jsou fenomény, jejichž rozsah a komplexita variuje od jednoduchých slov přes slovotvorné produkty až k frazémům a parafrázím. Týkají-li se genderové dělby práce, mohou legitimizovat genderové hierarchie. K lexikálním asymetriím se řadí například označení profese chůva, které nemá rodový protějšek. Uzuální asymetrie jsou ty, kdy maskulinum nebo femininum lze tvořit, avšak z určitých důvodů se nepoužívá nebo se používá výrazně méně než rodový protějšek. Jedním z konkrétních důsledků kritického vnímání rodových asymetrií je regulace názvů osob v inzerci pracovních příležitostí, zákona 167/1999 Sb. o zaměstnanosti: „(1.) Právo na zaměstnání nelze občanovi odepřít z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka […]. (2.) Účastníkům právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona není dovoleno činit nabídky zaměstnání, které jsou v rozporu s ustanovením odstavce 1.“183 Na rozdíl od českého explikuje německý zákon naléhavost rodově symetrické formulace inzerce v případech nerovných početních relací žen a mužů: 183 P. Kolman „Správa na úseku zaměstnanosti“. Veřejná správa č. 13/2008. Dostupné online [cit. 10. 4. 2016] z http://www.mvcr.cz/mvcren/docDetail.aspx?docid=21308222&doctype=ART#5.
97
Valdrova-148x210-sazba_OK1.indd 97
11.06.2018 13:28:49
„Pracovní místo nesmí být vypisováno pouze pro ženy nebo pouze pro muže s výjimkou těch míst, kde je určité pohlaví neopominutelným předpokladem pro vypisovanou činnost. Inzerci pracovních příležitostí je třeba formulovat tak, aby se o místo ucházely také ženy. To platí zejména pro pracovní místa v oblastech, v nichž jsou ženy zaměstnány v nižším počtu než muži.“184 Názvy profesí byly od 70. let 20. století v textech určených veřejnosti v německy mluvících zemích postupně přepracovány: do seznamů na úřadech, ministerstvech práce a školství, u posledně jmenovaných za účelem rozšíření životních voleb žákyň a žáků, byly doplněny chybějící rodové protějšky názvů profesí a pozic. To vedlo k oslabení chápání většiny profesí jako mužských – změna vyjadřování doslova otevřela vstup žen do těchto profesí: mezi léty 1977 a 1991 vzrostly počty žen ve dříve muži dominovaných profesích celkově o 415 %, přičemž zájem žen o kovozpracující profese stoupl o 1076 % oproti původnímu stavu, zájem žen o elektroprofese se zvýšil o 705 % a podobně.185 V českém jazykovém prostředí se tyto souvislosti zatím nezkoumají. S. Čmejrková vyslovila ještě v roce 2002 blíže nespecifikovanou skepsi vůči aplikacím anglických a německých „reforem“ v českém jazyce; uvozovkami u „reforem“ signalizovala pochyby o smysluplnosti genderově vyváženém vyjadřování. Genderovou lingvistiku se pokusila přejmenovat na lingvistiku rodu se zdůvodněním, že s termínem rod si vystačí, neboť se bude věnovat „pouze otázkám lingvistickým“. Roli jazyka jako sociálního jednání marginalizovala, aniž předložila empirické důkazy: „Lze si samozřejmě položit otázku, zda je právě jazyk v pohledu na postavení žen ve společnosti natolik závažný, že stojí za to do jazykového vyjadřování
184 § 611 BGB/1991, novelizován roku 1994, SRN. 185 Schäfer (ed.) 1996: 139. Srov. konzervativní myšlení českých žáků a žákyň, zachycené v kapitole 9.
98
Valdrova-148x210-sazba_OK1.indd 98
Ukázka elektronické knihy
11.06.2018 13:28:50