xiv Petr Prokop seděl na policejní služebně v cele předběžného zadržení, na strohé dřevěné židli přistavené u stejně strohého dřevěného stolu. Byla to úzká místnost opatřená na okně a ve dveřním otvoru kovovou mříží a byla monitorovaná kamerou umístěnou u stropu. Kromě stolu a dvou židlí tvořila vybavení ještě dlouhá dřevěná lavice, kovové umyvadlo a nerezová mísa toalety. Nikdo si Petra nevšímal, nic se s ním nedělo, byl ponechán svým myšlenkám. A ty byly vrcholně znepokojivé. Pořád se utěšoval, že policie o Edelmannovi nic neví. Ale chytili ho s mrtvolou Evy v kufru auta, které nechali odtáhnout na policejní dvůr. Tady bude po pravdě tvrdit, že oba byli opilí, přetahovali se o láhev alkoholu a přitom došlo k nešťastnému pádu Evy, při němž se udeřila hlavou o roh stolu. Co mu za to může hrozit? Podmínka? Tu by skousl. Myšlenky na luxusní život v severní čtvrti Slunečná mu z hlavy vyprchaly a dal by cokoliv za jistotu, že se vyhne vězeňské cele. Cokoliv za garanci svobody.
97