KAPITOLA 10
Olivia se zastavila před branou vedoucí do Staré rybárny a uvedla policistovi, který před jejím domem hlídkoval, své jméno. Pokynul jí, aby počkala, načež zmizel uvnitř. Za minutku se otevřely dveře a ven vyšel seržant Renn. Holou hlavu měl schovanou pod policejní čepicí, díky čemuž vypadal o trochu míň jako vyhazovač z nočních klubů než jindy. Ještě mu nebylo ani čtyřicet a už Kieranovi připadal jako muž, který má všeho absolutně dost. Velká škoda, napadlo Kierana. Když Chris Renn do Evelyn Bay před dvanácti lety přišel, jeho nadšení pro práci policisty na malém městě se zdálo upřímné, a ne jen jako povinnost. Tehdy strávil celé léto tím, že se poctivě věšel na paty tehdejšímu seržantovi Geoffreymu Mallottovi, takovému ufuněnému pupkáči, který raději rozdával varování s dědečkovským mrknutím oka, než aby se obtěžoval s papírováním a nějakým oficiálním obviněním. Mallott už si na kalendáři, visícím na policejní stanici všem na očích, odškrtával dny do důchodu, a více než s radostí přenechával mladému konstáblu Rennovi k řešení všechny neodkladné případy znečišťování veřejného prostoru odpadky či graffiti nebo občasnou krádež peněženky nějakého turisty zpod plážového ručníku. A Renn to vše dělal s nadšením. Kieran věděl, že mezi obyvateli Evelyn Bay panuje všeobecná shoda na tom, že měli štěstí, že Chris Renn 98