8. kapitola ● DŘÍVE
Rolety ve velké obytné místnosti zůstaly stažené. Sóldís se vyhýbala pohledu tím směrem a pro jistotu se k prosklené stěně otočila zády. Nechtěla si připomínat stín postavy, který venku zahlédla, ale to ji jen utvrdilo v přesvědčení, že by ven raději viděla, než neviděla. Její představivost dokázala vykouzlit mnohem děsivější obrazy než ten, který se jí před očima objevil předešlého večera. Jeho podrobnosti už si navíc stěží vybavovala. Všechno to proběhlo hrozně rychle a výstup ji natolik rozrušil, že byla celá zmatená. Především když Ása doběhla pro Reyniho a přivlekla ho s sebou rozespalého a popleteného. Byl úplně mimo a tvrdil jim, že si jenom vymýšlejí. Nezajímalo ho, že postavu viděly všechny tři, jeho žena, dcera i Sóldís. Ása odmítla přejít jeho pochyby mlčením. Začali se spolu nenápadně hádat, jak to manželé dělávají, když je v doslechu někdo další. Nakonec si Reyni dal říct, sklonil se ke Gígje a požádal ji o podrobnější popis toho muže. Musel ho z ní trochu tahat, ale potom mu Gígja řekla, že to možná byl jejich soused, který chová koně. Reyni se okamžitě napřímil a ztichl. Ása udělala totéž a v místnosti zavládlo rozpačité ticho. Sóldís se neodvážila zeptat, o koho jde, protože se zjevně jednalo o citlivé téma. Když manželé mlčení konečně prolomili, 98 •