Dostupný advokát
• • • • •
Jako nejčastější příklady nemoci z povolání se uvádějí: syndrom karpálního tunelu, kontaktní alergický ekzém, svrab (sarkoptóza), zánět průdušek (astma bronchiale), následují diagnózy přetížení různých částí těla (např. klouby ruky), artrózy, různá onemocnění kůže i plic.
Nově lze jako nemoc z povolání nahlašovat snad nejčastější problém dnešní doby: bolest zad, resp. chronickou bolest bederní páteře. Taková diagnóza by se typicky měla týkat osob vykonávajících náročnou fyzickou práci, zahrnující zvedání těžkých předmětů (zdravotní sestry, skladníci), kdy se udává pravděpodobnost daných problémů o 40–60 % vyšší oproti běžné populaci. Úředníci, kteří využívají malý notebook namísto obrazovky v úrovni svých očí, následkem čehož se hrbí, by se tedy spíše než na možné odškodnění měli zaměřit na ergonomii pracoviště.
Asi mám nemoc z povolání… Domněnka nikomu k žádnému nároku nepostačí. Existenci nemoci z povolání může prohlásit pouze lékař, a dokonce pouze specializované pracoviště zaměřené na pra‑ covnělékařské posudky. Potvrdí‑li dané pracoviště nemoc z povolání, lze se obrátit na svého zaměstnavatele. Pokud popsané zdravotní potíže nespadají v danou chvíli do seznamu nemocí z povolání, ale zaměstnanec si je jist, že v této souvislosti nastaly, vyplatí se sledovat novelizace daného nařízení vlády. Lékař totiž jako nemoc z povolání může uznat i nemoc vzniklou před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu. Pro uznání nároku není nutné pracovat v danou chvíli pro zaměstnavatele, u něhož nastaly podmínky, za nichž daná nemoc vzniká. Na dotyčného zaměstnavatele se lze obrátit i zpětně. Pokud nastaly dané podmínky u více zaměstnavatelů, je třeba se obrátit na toho posledního, u něhož zaměstnanec za těchto podmínek pracoval.
Tip: Dávejte pozor na to, že byť se nárok na odškodnění jako takový nepromlčuje, jednotlivá práva na plnění se promlčují v obecné tříleté lhůtě. Ta se počítá zpravidla
98