Existuje řada diagnostických postupů k určení množství tělesného tuku, a to i tuku uvnitř břicha (viscerálního), ale žádná z nich není použitelná jako úplně rutinní metoda (MR, CT, DEXA). Překvapivě dobré výsledky ale poskytuje obvod pasu (břicha, trupu), snadno zjistitelný obyčejnou páskovou mírou. Kritické hodnoty (tab. 10) dobře rozliší osoby se zvýšeným a vysokým rizikem souběhu závažných metabolických chorob, tzv. metabolickým syndromem. Tento typ obezity, populárně zvaný „typ jablko“, je zásadně rizikovější než převážně podkožní ukládání tuku (typ hruška). Tab. 10 Kritické hodnoty obvodu pasu (trupu, břicha)
Obvod pasu
zvýšené riziko
vysoké riziko
ženy
nad 80 cm
nad 88 cm
muži
nad 94 cm
nad 102 cm
Metabolický syndrom Metabolický syndrom je novodobé označení pro souběh alespoň tří z pěti častých (a snadno prokazatelných) rizikových faktorů aterosklerózy (tab. 11). Pouze pro některé z 16 možných kombinací bylo prokázáno zvýšené kardiovaskulární riziko, takže jeho význam je nepochybně přeceňován. Pojem metabolického syndromu však získal velkou popularitu. Tab. 11 Definice metabolického syndromu
Obvod pasu
Glykemie
muži
ženy
nad 5,6 mmol/ nebo diabetes mellitus
nad 5,6 mmol/ nebo diabetes mellitus
nad 1,7 mmol/l
nad 1,7 mmol/l
nad 102 cm
HDL cholesterol
pod 1,0 mmol/l
Krevní tlak
nad 130/85mmHg nebo art. hypertenze
Triglyceridy
98
nad 88 cm
pod 1,3 mmol/l
nad 130/85mmHg nebo art. hypertenze
15
METABOLICKÉ OSTEOPATIE
Nejčastějším onemocněním kosti je její řídnutí v důsledku převahy odbourávání kosti nad její novotvorbou a kalcifikací (ukládáním krystalů solí vápníku do organické kostní hmoty). Porotické kosti jsou křehké a lámou se i při působení nevelkých sil – dlouhé kosti při běžných pádech, obratlová těla i spontánně (kompresivní fraktury obratlů). Nejvýznamnější je postmenopauzální osteoporóza, působící významné ztráty minerálu již od prvních let po přechodu a zlomeniny kostí o 10 až 15 let později. Kompresivní fraktury obratlů vedou nejen ke snížení výšky postavy, ale i k zmenšení hrudní a břišní dutiny se zvýšeným nitrobřišním tlakem a obtížemi z toho plynoucích; zlomeniny především způsobují chronické bolesti. Zlomeniny dlouhých kostí, zejména femuru, vede k invalidizaci, pooperačním komplikacím a mnohdy zkracuje život. Základním postupem je zajištění dostatečného přísunu vápníku a vitaminu D. Zvýšená tvorba parathormonu působí extrémní vyplavování vápníku z kostí (který následně uniká ledvinami z organismu). V kostech se mohou vytvářet i RTG prokazatelná ložiska demineralizace. Po odstranění zdroje parathormonu se vápník do kostí opět vrací, což způsobuje až stavy hypokalcemie, provázené svalovými křečemi (tetanie). Osteomalacie je onemocnění z nedostatku vitaminu D (jeho dětská forma se označovala jako křivice). Postihuje nejen kosti, které se deformují, ale i svaly, takže nemocní ani nemusí být schopni chůze.
99
16
REVMATOLOGIE
Revmatologie se zabývá nejen nemocemi kloubů, ale i kolemkloubních struktur (kloubní pouzdra, šlachy, svalové úpony, burzy) a pojiva vůbec. Nemoc, která dala oboru název (revmatická horečka), se již dnes nevyskytuje. Nejčastějšími revmatickými onemocněními jsou revmatoidní artritida, systémová onemocnění pojiva (lupus erytematodes, vaskulitidy), dna (což je porucha metabolismu kyseliny močové) a také (osteo)artróza, degenerativní kloubní onemocnění. Revmatoidní artritida je onemocnění kloubů, především malých (klouby ruky, nohy), ale může postihovat i větší klouby a krční páteř. Jen zcela vzácně postihuje i jiné tkáně nebo orgány. Projevem zánětu kloubů a šlachových úponů, ale i drobných svalů je změna tvaru (konfigurace) kloubů, patrné zejména na rukou – klouby jsou mírně, ale bolestivě oteklé, drobné svaly atrofují, může docházet i k deformitám a změně osy kloubu. Typická je bolest při pohybech zvláště v ranních hodinách (tzv. ranní ztuhlost), bolestivost při stisku ruky. Diagnostika revmatoidní artritidy je založená na několika kritériích, ke kterým patří délka obtíží, RTG nález a typická symetričnost, tedy postižení stejných kloubů na obou rukou. Revmatoidní artritida postihuje více než 1 % dospělé populace (tím patří mezi častá onemocnění), a to především ženy. Mnohem častější je ale artróza (osteoartróza), degenerativní onemocnění zejména velkých kloubů, projevující se tzv. startovací bolestí (bolest je největší při prvních pohybech po klidu, bez ohledu na denní dobu), deformací kloubů (zvl. kolen) a omezením hybnosti v důsledku opotřebování kloubní chrupavky a tvorby osteofytů, kostěných výrůstků na okraji kloubních ploch. Artróza je ve většině případů důsledkem nadměrné zátěže kloubů (obezita, deformace v kloubech, sport). Dna je název pro urátovou artritidu, onemocnění spočívající v ukládání krystalů kyseliny močové do kloubů, případně i do měkkých tkání v okolí kloubů (tofy). Dna se projevuje záchvatovitou prudkou, nesnesitelnou bolestí kloubu, který je značně oteklý, rudý, kůže nad ním je napjatá. Typicky postiženým kloubem je tzv. kořenový kloub palce nohy (metatarzo-falangeální skloubení), postiženo může být i rameno nebo jiné klouby. Dna je dnes vzácným onemocněním, ale stále postihuje obézní nemocné s nadměrným příjmem živočišné potravy.
100
Ukázka elektronické knihy