5
Technika v přednemocniční neodkladné péči v kostce
Sekundární výjezd
Ve většině případů jde o plánovaný transport. Vyjíždí již tým speciálního vozidla, individuálně se volí spolupráce s HZS. Před transportem musí mít vysílající pracoviště ověřeno technické vybavení cílového pracoviště pro příjem bariatrického pacienta.
PRAKTICKÉ POZNÁMKY
✏
− Při vyšší hmotnosti pacienta se posouvá těžiště celku nosítka–pacient výše a vzrůstá riziko převrácení. V zájmu maximální stability systému je vhodné nastavit pro transport nižší polohu. − Riziko převrácení hrozí i při rychlejší změně směru jízdy po nerovném terénu. − Vždy je nutné kontrolovat uložení horních i dolních končetin. Bezpečnostní popruhy nebo bočnice mohou působit tlakem na nervově-cévní struktury a může dojít k sekundárnímu poškození periferních nervů, ischemii akrálních částí končetin nebo ke vzniku otlaků.
TOP TEN SPECIFIK MÉHO PRACOVIŠTĚ
98
6
6
Bezpečnostní procesy
Bezpečnost pacienta v průběhu přednemocniční neodkladné péče je základním požadavkem urgentní medicíny. Současně je však nutné pamatovat na to, že i zdravotničtí pracovníci v přednemocniční neodkladné péči jsou při výkonu práce vystaveni širokému spektru rizik. U příležitosti Světového dne bezpečnosti pacientů (17. září) v roce 2020 vydala Světová zdravotnická organizace (World Health Organization, WHO) chartu Bezpečnost zdravotnických pracovníků: priorita pro bezpečnost pacientů. Mezi nejčastější rizika v PNP patří: • poranění při manipulaci s pacientem, • poranění při pádu či pohybu v terénu, • poranění při manipulaci s ostrými předměty, • poškození při kontaktu s potenciálně nebezpečnými látkami, • nákaza kontaminovaným biologickým materiálem. Prevencí vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání a ochranou zaměstnanců před těmito riziky se zabývá bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP). Školení BOZP zajišťuje zaměstnavatel a provádí se před nástupem na pracovní pozici a potom v pravidelných časových intervalech. Do povinností zaměstnavatele v této oblasti mimo jiné spadá poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP), provádění údržby a revize přístrojů a zařízení, vedení dokumentace o pracovních úrazech a zajištění opatření k jejich prevenci. K základní legislativě vztahující se k BOZP se ve znění pozdějších předpisů řadí: • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, • nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, • nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, • vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu k provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, 99
6
Technika v přednemocniční neodkladné péči v kostce
• ČSN EN ISO 20471 Oděvy s vysokou viditelností – Zkušební metody a požadavky,
• věstník MZ ČR 06/2009 – metodický pokyn k realizaci a ukončení adaptačního procesu pro nelékařské zdravotnické pracovníky,
• interní směrnice a nařízení.
6.1
Osobní ochranné pracovní prostředky
Mezi osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) v podmínkách přednemocniční neodkladné péče se řadí pracovní oděv, ochranná obuv a prostředky ochrany dýchacích cest, hlavy, očí a rukou. Pracovní oděv speciálně pro pracovníky záchranných služeb musí splňovat i podmínky pro viditelnost podle normy ČSN EN ISO 20471 Oděvy s vysokou viditelností. Oděvy jsou opatřeny reflexními pruhy, nesmějí bránit volnému pohybu a musejí chránit nejen před riziky, ale také před povětrnostními vlivy. Obvykle zaměstnavatelé poskytují letní a zimní verze ochranného pracovního oděvu. Tyto zahrnují kalhoty, trička s dlouhým a krátkým rukávem, košile a polokošile, bundy, nepromokavé pláště a overaly, mikiny, pokrývky hlavy a pracovní obuv. O způsobu užívání a možnostech kombinace těchto oděvů musí být zaměstnanec informován. Vždy je nutné tento oděv kombinovat tak, aby byla zajištěna ochrana před riziky a současně dostatečná viditelnost zaměstnance. Podle zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, jsou tyto oděvy označeny názvem poskytovatele, tedy: Zdravotnická záchranná služba + název příslušného kraje. V případě vyššího rizika kontaminace oděvu biologickým materiálem lze oděv doplnit pracovním empírovým pláštěm, případně ochranným jednorázovým oděvem s kapucí – overalem. Ochranná obuv je důležitou součástí pracovního oděvu. Musí být pevná, omyvatelná, protiskluzová a chránit před mechanickým poškozením chodidla např. rozsypanými střepy. Ochranné prostředky dýchacích cest chrání dýchací cesty před pevnými částicemi, chemickými látkami, viry a bakteriemi. Podle vyhodnoceného stupně rizika se volí filtrační obličejové masky FFP (filtering facepiece) třídy 1–3. Filtrační obličejové masky (respirátory) jsou složeny z masky a filtračního zařízení. Úroveň ochrany je dána typem filtru. Poža100 Ukázka elektronické knihy