Verše poustevníka Jirky II (Ukázka, strana 99)

i to, jak mne objímáš, jak se na mne podíváš, když Tě hladí moje ruka.

Vidím v Tobě svého kluka z doby malin nezralých, budíš ve mně šťastný smích.

Miluji Tě bez razítka, jsem jen Tvoje čtyřicítka!

98

KONKURENCÍ KE KVALITĚ Máme u nás v ulici mimořádně pěkné ženy, mluvím s nimi ve verších, jsou tím zcela uneseny.

Když viděl můj soused Karel, na verše jak letí baby, začal básnit taky, otočil se ke mně zády.

Básnicky já nejsem vzdělán, nejsem doktor poezie, nadání se přihodilo, tak nějak to ve mně žije.

Vždyť to není žádný kumšt verši mámit krásné ženy, mají rády romantické, zvláště pak milostné scény.

Stačí jenom uspořádat písmenková hejna, by na řádků koncích byla tři písmenka stejná.

99

Vydat se to ale nedá, je to jenom švanda, žádné múzy, žádná věda, písmenková sranda.

Romantika, poetika, to na dámy ale platí, každá svítí úsměvem, očima mě svlíká z gatí.

Dle mínění uličních žen, a to mě těší nejvíce, jsem jasně lepší básník než Karel Hynek Máchal, soused z naší ulice.

100 Ukázka elektronické knihy